Vrstevníci

V období adolescence nabývá skupina vrstevníků na významu a stává se tak zásadním výchovným činitelem, který mnohdy předčí i výchovný vliv rodiny.

Členství v nějaké partě je součástí zdravého vývoje jedince a ve své podstatě neznamená důvod k obavám. Problém může nastat, jestliže se dítě připojí k referenční skupině, která je přímo spojena se sociálně patologickým prostředím. K těmto sociálně patologickým skupinám se řadí sekty, drogová subkultura či extremistické skupiny (Nešpor 1995, s. 17).

26

Proces odloučení od rodiny získává uznáním a potvrzením skupiny vrstevníků zcela zvláštní význam. Bezpečí a oceňování v rodině není v této fázi již žádnou náhradou. Nebezpečí nastává, když se postižený setká s jinými mladistvými, kteří ještě posilují jeho postoje protestu a vyřazenosti či jeho pasivní ideologii marnosti. To dodává postiženému pocit, že někam patří, že je přijímán, jak to jinak nemůže prožít (Göhlert, Kühn, 2001).

Velké množství studií nalezlo korelaci mezi spektrem drog, které mladiství zkouší, a pravděpodobností, že jeho přátelé již drogy užívají. Tyto nálezy jsou podkladem pro různé interpretace: přátelé užívající drogy mohou povzbuzovat mladistvého k experimentům s drogami, nebo může mladiství začít užívat drogy a poté si vybrat přátelé, které je užívají také. Obě vysvětlení mohou být do určité míry pravdivá (Nešpor, Csémy, 1996).

Rizika a škody spojené s užíváním drog je třeba vidět nejen ve zdravotní oblasti, ale i v oblasti sociální. Dlouhodobí uživatelé drog často nejsou schopni vyrovnat se se sociálními nároky života a selhávají ve škole, v práci, hroutí se jim rodinné vztahy, ztrácejí přátele. Nakonec se uzavírají do komunity jedinců, kteří jsou stejně postiženi, a návrat do "normální" společnosti je velmi obtížný, v některých případech téměř nemožný.

5 Experimentování s drogami

Z hlediska zvoleného tématu je nezbytné, zmínit se o experimentování s drogami. U studentů střední školy je právě tato fáze užívání drog možným prvotním „startérem“ drogové epizody či přímo drogového problému.

Experimentování může být krátkou epizodou, která pro člověka nebude nijak zásadní, nezmění jeho životní styl a nepřinese mu žádné problémy.

V horším případě se může experiment stát počátkem dlouhodobého problému, který člověku „přeroste přes hlavu“ a změní mu celý život.

Rozvoji drogového problému přispívá fakt, že v počátečním stádiu užívání, přináší droga víceméně pouze příjemné pocity. Pocity sounáležitosti se skupinou vrstevníků, osamostatnění od rodičů a zbavení se úzkosti přispívají neohroženosti a nezranitelnosti. V opojení nového dosud nepoznaného stavu euforie si člověk nepřipouští negativní dopady užívání drogy nebo je velmi

27

podceňuje. Občasné, zdánlivě nevinné experimentování přeroste v závislost, aniž by si to dotyčný sám uvědomoval a připouštěl (Vágnerová, 2000).

6 Rekreační užívání drog

S ohledem na zvolené téma je do této práce zahrnuta i kapitola o tzv.

rekreačním užívání drog, jelikož zvolené výzkumné, cílové skupiny se právě toto víkendové užívání drog může týkat.

Pod pojmem rekreační užívání drog se rozumí užívání psychoaktivních látek v prostředí nočních zábavních podniků za účelem „pobavit se“ či „užít si“.

Rekreační užívání drog mnohdy navazuje na prvotní fázi experimentování.

V prostředí nočních zábavních podniků užívají drogu opakovaně (Zaostřeno na drogy 2003-05, s. 1).

„Míra užívání drog v prostředí nočních zábavních podniků je mnohem vyšší než v obecné populaci, nejvíce k němu dochází u společenských a relativně mladých lidí z měst, u nichž je užívání drog zpravidla spojeno s pitím alkoholu.“

(Zaostřeno na drogy 2003-05, s. 2).

Užívání drog v tomto prostředí je úzce spojeno s konzumním životním stylem mladých lidí, čehož využívá hudební i zábavní průmysl, výrobci alkoholu a další odvětví zaměřená na mladou populaci. Pravidelné nebo „pouze“

víkendové užívání amfetaminových stimulancií typu MDMA může znamenat dlouhodobé zdravotní poškození. Což má v důsledku dopad na celou společnost.

Opatření zaměřená na rizikovou skupinu návštěvníků nočních zábavních podniků by měla být vedena snahou co nejlépe zvládat rizika rekreačního užívání drog pomocí předávání informací – zejména o možných dosud neznámých dlouhodobých rizicích. Jako nejlepší způsob prevence bezprostředního nebezpečí se osvědčila jednoduchá základní pravidla pro organizování tanečních akcí. Opatření zaměřená na prevenci užívání rekreačních drog nabývají v EU na síle. EMCDDA spolupracuje s členskými státy EU v oblasti sběru informací o rozsahu tohoto problému a způsobech jeho řešení (Zaostřeno na drogy 2003-05, s. 2).

28

7 Drogová závislost

Z hlediska zvoleného tématu je pro úplnost práce vhodné uvést zde i kapitolu o drogové závislosti. Vágnerová (2000, s. 99) ve své publikaci definuje závislost jako „soubor psychických a fyzických změn, které se vytvoří jako důsledek opakovaného užívání drogy.“

Mezinárodní klasifikace nemocí (2009) říká, že při závislosti má pro jedince užívání nějaké látky přednost před jiným jednáním, kterého si dříve cenil více.

Jako ústřední charakteristiku onemocnění označuje silnou touhu užívat psychoaktivní látku nebo látky. Odpovídajícím pro označení síly touhy by mohlo být slovo žádostivost nebo chtíč neboli craving. Touhu užívat drogy si jedinec uvědomuje, i když ji nemusí přiznávat, a snaží se často užívání kontrolovat, nebo i zastavit, často však neúspěšně.

Podle Mezinárodní klasifikace nemocí je pro diagnózu závislosti třeba, aby byly přítomny následující příznaky:

silná touha užívat látku,

potíže v kontrole užívání látky,

užívání látky k odstranění tělesných odvykacích příznaků, tendence zvyšovat dávku v důsledku tolerance,

zanedbávání jiných zájmů a potěšení než je užívání drogy a

pokračování v užívání i přes jasný důkaz škodlivých následků užívání (2009).

Závislost lze rozlišovat fyzickou a psychickou. Fyzická závislost mívá pro okolí viditelnější projevy a mnohdy je považována za klíčový prvek při odvykání. Představa, že drogové závislosti se člověk nadobro zbaví tím, že bude nějaký čas abstinovat, je zkreslená. Samozřejmě záleží na individuálním stavu jedince a na typu drogy, na které je dotyčný závislý. Mnohdy je ale psychická závislost zákeřnější.

29