Vrstvené oblékání

V dnešní době existuje nepřeberné množství různých typů outdoorových výrobků od spodního prádla počínaje, až po membránové oblečení různých kvalit konče. Někteří zákazníci v poslední době sice věnují pozornost funkčnímu prádlu a membránovému oblečení, ale jen malé procento z nich věnuje pozornost i dalším vrstvám a vzájemnému

33 funkčnímu propojení jako celku. Jinými slovy řečeno, je velmi pěkné, že si zákazník koupí kvalitní funkční prádlo a membránové oblečení, ale pokud mezi to vloží (oblékne) nefunkční vrstvu, celý systém se tak výrazně zhorší a nedojde tak k požadovanému efektu. Navíc mnoho zákazníků ani nemá představu, jak vrstvit jednotlivé části oděvu. Tato kapitola by měla popsat základní zákonitosti vrstveného oblékání.

Je důležité obléci se tak, abychom se cítili v teple a zároveň v suchu. Toho dosáhneme, pokud bude pot kvalitně odváděn směrem ven od těla, když všechny vrstvy oblečení budou velmi dobře paropropustné. V opačném případě nás bude oblečení za chvíli nepříjemně studit na těle a můžeme tak snadno nastydnout. Z tohoto důvodu je důležité dodržovat zásady vrstveného oblékání, především mít dostatečnou tepelně izolační vrstvu. Na obr. 8 je znázorněn obrázek s popisem, jak je možné se správně vrstveně obléknout [4].

Obr. 8: Vrstvené oblékání [4]

Vrstvený systém oblékání poskytuje efektivní způsob, jak v náročných klimatických podmínkách udržet tělo v optimální tepelné pohodě bez příznaků podchlazení nebo přehřátí.

Celý systém vrstveného oblečení je založen na vhodné kombinaci materiálů rozdílných vlastností. Není proto možné měnit pořadí jednotlivých vrstev, jelikož by v tomto případě došlo ke zrušení celého efektu.

Systém vrstveného oblékání je založen především na udržování tzv. mikroklima těla.

Pokud dojde k velké ztrátě tepla nebo přehřátí, v těle jsou spuštěny procesy k obnovení

34 rovnováhy a optimálního tělesného mikroklimatu. Celý tento děj vyžaduje od lidského organizmu vysokou spotřebu energie. Systém oblečení by proto měl být z tohoto důvodu optimálně využíván, a to především vzhledem ke změnám počasí a stupni naší pohybové aktivity.

Moderní systém vrstveného oblékání se skládá ze tří základních vrstev (sací, izolační a svrchní), z nichž každá funguje jako specifický ochranný prvek proti vlivům počasí. V některých případech se užívají ještě další tzv. super izolační vrstvy. V tab. 5 je uveden stručný přehled základních vrstev oblečení [4].

Tab. 5: Přehled základních vrstev oblečení

Název vrstvy Funkce vrstvy Realizace

Transportní vrstva udržovat suché a pohodlné

mikroklima u pokožky odvodem vlhkosti směrem od těla skrz povrch materiálu

Transportní vrstva je nejspodnější vrstva oblečení doléhající těsně na tělo. Jejím úkolem je odvádět tělesnou vlhkost (pot) z pokožky a zabraňovat tím ochlazování nebo přehřívání v důsledku fyzické aktivity. Tím se udržuje tělo v tepelném komfortu. Tato vrstva se vyrábí z materiálů a vláken, které pot nezachycují (neabsorbují), ale odvádí (transportují). Tato vrstva se označuje jako termoprádlo, obr. 9. Termoprádlo se nosí i v teplém počasí [4].

35 Obr. 9: Ukázka struktury termoprádla - vlevo letní, vpravo zimní [4]

Funkční prádlo

Každý člověk se bude cítit opravdu lépe, když bude tělem vyprodukovaný pot odváděn pryč. Tenčí jednovrstvé prádlo vhodné do letního počasí, případně na sport, se označuje jako micro. Teplejší dvouvrstvá pletenina se označuje jako thermo. Je vhodná do chladnějšího počasí. Temoprádlo nesmí škrtit, ani nesmí být příliš volné. Má volně přiléhat na tělo, protože jen v kontaktu s kůží optimálně plní svou funkci. Pokud tričko na těle vlaje, musí se pot nejprve z těla odpařit a teprve následné páry potu na prádle zkondenzovat, aby mohly být odvedeny od těla [4].

3.4.2 Izolační vrstva

Hlavní funkcí této vrstvy je udržení tělesné teploty zachycením (akumulací) tělesného tepla. Současně ale musí i tato vrstva splňovat podmínku paropropustnosti, tedy odvádění vyprodukovaného potu a přebytečného tepla ven. V opačném případě by se vyprodukované teplo nahromadilo v oděvním systému v podobě potu a ten by tělo ochlazoval.

Tato vrstva se vyrábí z různých druhů izolačních syntetických vláken, která odvádí tělesnou vlhkost (pot) a zachovávají si dobré izolační vlastnosti. Nejčastěji se používají fleecové materiály rozličných gramáží a povrchových úprav. I když se stále bude jednat o jednu izolační vrstvu (z hlediska této teorie), může být zejména v chladnějším období složena z více kusů oblečení, např. lehčí fleecový rolák a teplá fleecová mikina.

Izolační vrstva může být vyrobena z rozmanitých druhů izolačních vláken, případně tkanin, které nehromadí vlhkost a zachovávají si dobré izolační vlastnosti. V letním a jarním období se často používá jako svrchní vrstva. Důležitou roli tak hraje také její větruodolnost [4].

36

3.4.3 Ochranná vrstva

Poslední (svrchní) vrstva má za úkol chránit tělo před okolním počasím a současně musí zachovávat vlastnosti spodních vrstev. To znamená, že musí být nepromokavá, aby zabránila promočení transportní a izolační vrstvy a zároveň musí být i paropropustná, aby zabránila hromadění tělesné vlhkosti zevnitř v izolační vrstvě. Navíc musí být tato vrstva odolná i vůči větru, aby zabránila úbytku tělesného tepla v důsledku proudění vzduchu. V zabezpečení celkové úlohy funkčního oblečení hraje tato vrstva podstatnou roli. V souvislosti s touto vrstvou je spojován pojem membrána, může se jednat např. o Gore-tex, Gelanots, Sympatex atd [4].

3.4.4 Kombinovaná vrstva

V poslední době získala popularitu kombinovaná vrstva, která spojuje vlastnosti izolační a ochranné vrstvy. Bývá odolná vůči větru, nepromokavá (nebo částečně nepromokavá) a dobře prodyšná. Zejména v méně náročnějších klimatických podmínkách je tak možné snížit počet vrstev na dvě. Setkat se můžeme s materiály např. Windstopper, No-wind, Polartec Power Stretch, SoftShell atd [4].