Pro experimentální část byla snaha vybrat materiály o různé tloušťce, materiálovém sloţení, pórovitosti a pro různé pouţití.
Nejprve byly vybrány materiály, které by mohly být pouţity například pro výrobu funkčních trik. Jedná se o jednolícní a oboulícní pleteniny, které jsou včetně údajů od výrobce uvedeny v tabulce 2. Tyto materiály by měly pomoci odvézt od těla vlhkost vyprodukovanou nositelem při dané námaze.
Tabulka 2 Zvolené pleteniny pro experimentální část a jejich charakteristiky udané výrobcem
Materiál Vazba Barva Materiálové složení
Plošná hmotnost
Parametry nití udávané výrobcem, z kterých byly, tyto jednotlivé pleteniny zhotoveny jsou uvedeny v tabulce 3.
Tabulka 3 Parametry nití udávané výrobcem
Materiál Jemnost Počet fibril Zákrut
Standardní PAD 6.6 78 dtex 68/1 -
Lycra T400 = polyester 83 dtex 34 -
Za pomoci paní Ing. Grabmüllerové z katedry materiálového inţenýrství byly na rastrovacím elektronovém mikroskopu od firmy Proxima provedeny podélné a příčné řezy jednotlivých přízí, aby bylo blíţe určeno, jaké materiály byly do zkoumaných pletenin pouţity. Podélné a příčné řezy standardního polyamidu 6.6 a Lycra T400 jsou uvedeny v příloze 1. Ze zhotovených řezů bylo zjištěno, ţe Lycra T400 je standardní polyester a název Lycra T400 je jen jeho obchodní název.
Dalším krokem bylo ověření plošné hmotnosti udávané výrobcem. Měření plošné hmotnosti bylo provedeno dle normy ČSN EN 12127. Naměřené hodnoty plošné
54 naměřené plošné hmotnosti.
Jako další materiály pro experimentální část byly vybrány materiály, které se vykazují větší tloušťkou a mohly by být pouţity jako tepelná izolace, viz tabulka 4.
Tabulka 4 Zvolené tepelné izolace pro experimentální část
Materiál Barva Materiálové složení Naměřená ø plošná hmotnost [g/m2] Rotis bílá Fibertex - Polyamid 6.6
493,1 zelená Polartec ALPHA - Polyester
Struto bílá 70% Polypropylen, 30% PES 410,1
Obrázek 18 Materiál rotis
55
Obrázek 19 Struto
Materiál Rotis je sloţen ze tří vrstev a to ze dvou bílých vrstev polyamidu 6.6 a z prostřední zelené vrstvy Polartecu Alpha. Materiál byl vytvořen Ing. Hanušem na stroji ROTIS II, který je určen pro formování 3D produktů tloušťky 4 aţ 7 mm. V tomto zařízení byly vrstvy textilie naformovány do skladů specifického tvaru a výšky.
Výsledný materiál byl zafixován pomocí tzv. kvazi – přízí, které byly vytvořeny na povrchu textilie pomocí speciálních elementů. Pro výpočet tepelné vodivosti materiálu a hustoty textilie bylo potřeba zjistit, jaké mnoţství z celkového objemu textilie zabírá polyamidové vrstvy a kolik vrstva polyesteru. Pro určení byl vystřiţen vzorek materiálu 10 x 10 cm a ten byl zváţen na laboratorních vahách. Byla naměřena váha 48g. Poté byly snadno odděleny od tohoto vzorečku vrstvy polyamidu a téţ zváţeny. Vrstvy váţily 30,7g. Poté bylo dopočítáno, ţe textilie je ze 36 % zastoupena polyesterem a ze zbylých 64 % je zastoupena polyamidem.
Materiál Struto pro experimentální část zhotovil Bc. Sanetrník z katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů. U obou těchto materiálů byly opět zhotoveny příčné a podélné pohledy jejich vláken, kde je ověřeno, o jaký materiál se jedná a téţ u nich je naměřena i jejich plošná hmotnost. Zhotovené příčné a podélné řezy materiálů jsou uvedeny v příloze 1 a naměřené a statisticky zpracované hodnoty plošné hmotnosti jsou uvedeny v příloze 2.
Jako další zástupce pro experimentální část byla vybrána textilie z počesané bavlny. Tato textilie byla vybrána jako zástupce obyčejných jednoduchých tkanin a její
56 Materiál Barva Materiálové složení
[g/m2]
Materiál Milife nemohl být pro svou nízkou tloušťku odměřen na přístroji Alambeta, ale mohl být odměřen v nově zkonstruovaném zařízení na měření tepelně izolačních vlastností. Pro výpočet tepelné vodivosti a hustoty pokoveného Milife, bylo potřeba znát zastoupení mědi v textilii. Pro určení obsahu mědi byly pouţity plošné hmotnosti čistého a pokoveného Milife, které od sebe byly odečteny. Potom bylo dopočítáno, ţe pokovené Milife obsahuje 35,7 % měďi. Parametry tohoto materiálu jsou uvedeny v tabulce 6. Podélné a příčné řezy materiálu Milife jsou uvedeny v příloze 1 a naměřené a statisticky zpracované hodnoty plošné hmotnosti jsou uvedeny v příloze 2. Po porovnání naměřené plošné hmotností s hodnotou udávanou výrobcem se ukázalo, ţe rozdíl je statisticky významný. Pro další výpočty je brána hodnota mnou naměřené plošné hmotnosti.
Tabulka 6 Materiál Milife pro experimentální část
Materiál Barva Materiálové
složení
Naměřená ø plošná hmotnost [g/m2]
Milife nepokovené bílá 100% Polyester 10,58
Milife pokovený hnědá 64,3 % PES a 35,7
% CU 16,46
57
Pro pouţitá vlákna v textiliích pro experimentální část, byly v tabulkách dohledány hodnoty hustoty vláken a tepelná vodivost vláken. Nalezené tabulkové hodnoty byly pouţity pro výpočet tepelné vodivosti, kde textilie obsahuje dva tipy vláken, a jsou uvedeny v tabulce 7.
Tabulka 7 Tabulkové hodnoty hustoty a tepelné vodivosti vláken
vlákno Hustota vláken [kg/m3] Tepelná vodivost λ [W/K.m]
Polyester 1390 0,218
Polyamid 1140 0,25
Lycra 1210 0,147
Bavlna 1520 0,352
Polypropylen 910 0,19
Měď 8960 380
U všech materiálů, pouţitých pro experimentální část byla ještě naměřena tloušťka materiálu na tloušťkoměru Schmidt při přítlaku 0,1 kPa na katedře Materiálového inţenýrství. Měření tloušťky bylo u kaţdého materiálu provedeno 10 x.
Naměřené hodnoty z tloušťkoměru jsou uvedeny v příloze 3 a statisticky zpracované hodnoty jsou uvedeny v tabulce 8.
Tabulka 8 Statisticky zpracované hodnoty tloušťky materiálu naměřené na tloušťkoměru Schmidt v mm
58
K měření prodyšnosti při daném přítlaku byl vybrán přístroj FX 3300, který se nachází také na Katedře hodnocení textilií. Tyto vzorky byly ponechány 24h před samotným měřením v laboratorních podmínkách.
Při měření prodyšnosti na tomto přístroji bylo postupováno dle přiloţeného návodu. Všechny zvolené textilie byly odměřeny při přítlaku 50 Pa, 100 Pa a 200 Pa.
Pro kaţdou vybranou textilii bylo při daném přítlaku provedeno 5 měření. U materiálů milife nelze prodyšnost na tomto přístroji naměřit, proto zde jejich hodnoty nejsou uvedeny. Kaţdé měření bylo provedeno na jiné části textilie, aby byla zajištěna objektivnost měření. Naměřené hodnoty z tohoto zařízení a jejich statisticky zpracované hodnoty jsou uvedeny v příloze 4. V tabulce 9 jsou uvedeny vypočítané průměrné hodnoty naměřené prodyšnosti při daném přítlaku. Teplota v laboratoři při měření byla 23,0°C a vlhkost vzduchu 58%.
Tabulka 9 Vypočítané průměrné hodnoty prodyšnosti naměřené na přístroji FX 3300
Materiál Prodyšnost při
59
grafu vyneseny. Pro výpočet objemové porozity bylo potřeba znát hustotu vláken a hustotu textilie. Jelikoţ některé textilie obsahují více druhů vláken, bylo u nich potřeba vypočítat hustotu směsi vláken. Při výpočtu hustoty směsi vláken se vycházelo z rovnice 25.
Za pouţití hodnot naměřené plošné hmotnosti na vahách Sartorius a hodnot tloušťky materiálu z tloušťkoměru byla pomocí rovnice 26 dopočítána hustota tkaniny.
Z vypočítaných hodnot hustoty vláken a hustoty textilie byla za pomoci rovnice 27 dopočítaná objemová porozita. Vypočítané hodnoty hustoty vláken, hustoty tkaniny a objemové porozity pro jednotlivé materiály jsou uvedeny v tabulce 10.
Tabulka 10 Vypočítané hodnoty hustoty vláken, hustoty tkaniny a objemové porozity
Materiál Hustota vláken
V grafu 2 jsou vyneseny naměřené hodnoty prodyšnosti materiálu při přítlaku 50 Pa na porozitě materiálu. Grafy pro přítlak 100 a 200 Pa jsou vyneseny v příloze 4.
60
Graf 2 Naměřené hodnoty prodyšnosti materiálu při přítlaku 50 Pa
Je známo, ţe se zvyšující se porozitou materiálu by se měla zvyšovat i prodyšnost materiálu. V sestrojeném grafu této teorii neodpovídá materiál DLC921, kde jeho vyšší prodyšnost je dána odlišností struktury. Nejvyšší prodyšnost byla naměřena u materiálu struto.
2.2.2 Měření na přístroji Alambeta
Vzorky textilie byly odměřeny na měřícím zařízení Alambeta, které se nachází na Katedře hodnocení textilií. Připravené vzorky byly ponechány 24h před měřením v laboratorních podmínkách. Popis měřícího zařízení Alambeta je blíţe popsán v kapitole 1.4.1. Před začátkem měření byl zvolen přítlak přístroje 200 Pa.
Při měření na tomto přístroji se postupovalo dle popisu, který je uveden v interní normě č. 23-304-02/01: Měření tepelných vlastností na přístroji Alambeta. Měřené textilie byly mezi podloţku a měřící hlavici vkládány bez jakýchkoliv nečistot a přehybů, aby bylo zajištěno co nejpřesnější měření. Jednotlivá měření byla vţdy provedena na jiné části textilie, aby byla zajištěna objektivnost měření. U kaţdého materiálu bylo provedeno celkem 10 měření a naměřené hodnoty byly opět statisticky
0 400 800
0,700 0,750 0,800 0,850 0,900 0,950 1,000
Prodyšnost
Porozita
bavlna rotis struto
61
zpracovány v programu QC Expert. Tímto způsobem byly odměřeny všechny materiály vybrané pro experimentální část, krom materiálu nepokovené a pokovené milife. Tyto dva materiály nemohly být na Alambetě odměřeny z důvodu jejich malé tloušťky. Při pokusu se tyto materiály na Alambetě naměřit byla naměřena tepelná vodivost 0,019 Wm-1.K-1coţ je menší tepelná vodivost neţ je vzduch. Z tohoto důvodu tato hodnota není reálnou hodnotou tepelné vodivosti tohoto materiálu. Naměřená data i statisticky zpracované hodnoty jsou uvedeny v příloze 5.
Při pouţití hodnoty plošného odporu vedení tepla, naměřeného na tomto přístroji, lze pomocí následující rovnice dopočítat tepelný komfort:
(46)
V tabulce 11 jsou uvedeny vypočítané průměrné hodnoty z naměřených dat a vypočítaná hodnota tepelného komfortu pro jednotlivé materiály. Teplota v laboratoři při měření byla 23,5 °C a vlhkost vzduchu 54 %.
Tabulka 11 Vypočítané průměrné hodnoty naměřených dat na přístroji Alambeta a vypočítaná hodnota clo pro jednotlivé materiály
Materiál vodivosti pro dané textilie. Nejprve bylo nutné spočítat tepelnou vodivost jednotlivých vláken. Jelikoţ u některých textilií je pouţito více druhů vláken, bylo zapotřebí spočítat tepelnou vodivost pro směs těchto vláken z rovnice 25.
62
brána naměřená hodnota z tloušťkoměru, převedená na metry a za tepelnou vodivost byla pouţita predikovaná hodnota tepelné vodivosti. Z predikovaného plošného tepelného odporu bylo ještě dopočítáno pomocí rovnice 46 predikované clo. V tabulce 12 jsou uvedeny vypočítané hodnoty jednotlivých predikovaných tepelných vodivostí, predikovaného plošného odporu vedení tepla a predikovaného tepelného komfortu pro dané materiály.
Tabulka 12 Vypočítané hodnoty predikované tepelné vodivosti, predikovaného plošného odporu vedení tepla a predikovaného tepelného komfortu pro dané materiály
Materiál λAB[W/K.
m] λP[W/K.m] λS[W/K.m] λf[W/K.m]
r [W
-1.Km2]
Tepelný komfort
[clo]
JC 1101 0,212 0,066 0,030 0,048 0,010 0,064
DLC 921 0,250 0,059 0,028 0,043 0,017 0,109
Bavlna 0,352 0,082 0,029 0,055 0,011 0,068
Rotis 0,238 0,037 0,025 0,031 0,248 1,599
Struto 0,198 0,027 0,024 0,026 0,684 4,415
Milife
nepokov. 0,218 0,049 0,027 0,038 0,001 0,007
Milife
pokov. 135,800 10,824 0,026 5,425 1.E-5 8.E-5
Pro porovnání naměřených hodnot tepelné vodivosti z Alambety a predikovaných hodnot tepelné vodivosti byly hodnoty vyneseny v grafu 3 na porozitě.
63
Graf 3 Graf měrné tepelné vodivosti pro dané materiály z přístroje Alambeta
U textilie, která je vyrobena ze stejného materiálu a stejné konstrukce, tepelná vodivost s rostoucí porozitou klesá. V tomto případě jsou vzorky z různých materiálů a odlišné konstrukce. Z grafu je patrné, ţe se naměřené hodnoty tepelné vodivosti z přístroje Alambeta a vypočítané hodnoty tepelné vodivosti se výrazně statisticky liší především u materiálu rotis a struto. Odchylka můţe být způsobena přítlakem Alambety, který způsobí vytlačení vzduchu z objemu textilií a tím u materiálu s vysokou porozitou zroste tepelná vodivost. V případě bavlny je statistický rozdíl způsoben navlhavostí bavlny, která při výpočtu nebyla zohledněna. Nejvyšší hodnoty tepelné vodivosti dosahuje vzorek struta, kde rozdíl je statisticky významný.
V grafech 4 a 5 jsou vyneseny naměřené hodnoty tloušťky textilie a plošného odporu vedení tepla z přístroje Alambeta pro jednotlivé materiály na objemové porozitě.
0,020
0,700 0,750 0,800 0,850 0,900 0,950 1,000
Měrná tepelná vodivost [Wm-1K-1]
Porozita
Graf tepelné vodivosti - naměřená na Alambetě a
vypočítaná
64
Graf 4 Graf tloušťky textilie pro dané materiály z přístroje Alambeta
Graf 5 Graf plošného odporu vedení tepla pro dané materiály z přístroje Alambeta
S rostoucí porozitou roste i plošný odpor vedení tepla. Významným faktorem je zde tloušťka materiálu. Nejvyšší hodnoty plošného odporu jsou u materiálu struta, kde rozdíl je statisticky významný.
0 5
0,700 0,750 0,800 0,850 0,900 0,950 1,000
Tlou
0,700 0,750 0,800 0,850 0,900 0,950 1,000
Plošný odpor vedení tepla [W-1Km2]
Porozita
Graf plošného odporu vedení tepla- Alambeta
JC 1101 DLC 921 bavlna rotis struto
65
V grafu 6 jsou vyneseny hodnoty tepelného komfortu vypočítaného z hodnot z Alambety a predikovaného tepelného komfortu pro dané materiály na objemové porozitě materiálu.
Graf 6 Tepelného komfortu vypočítaného z hodnot z Alambety a predikovaného tepelného komfortu pro dané materiály
Tepelný komfort clo vychází z hodnot plošného odporu vedení tepla. U predikovaného clo se projevila tloušťka materiálu.
2.2.3 Měření na přístroji TP-2
K měření tepelné propustnosti byl zvolen přístroj TP-2, který se nachází na Katedře materiálového inţenýrství. K měření byly pouţity vzorky materiálu, které jiţ byly pouţity pro měření na přístroji Alambeta a FX 3300. Vzorky k měření byly také ponechány 24h před samotným měřením v laboratorních podmínkách. Popis měřícího zařízení TP-2 je popsán v kapitole 1.4.6.
Při měření tepelné propustnosti na přístroji TP-2 bylo postupováno dle přiloţeného postupu. Před samotným měřením byla nastavena rychlost proudícího vzduchu na 3 m/s. Pro kaţdý materiál bylo na přístroji TP-2 provedeno celkem 5
0,700 0,750 0,800 0,850 0,900 0,950 1,000
Tepelný komfort [clo]
Porozita
Graf tepelného komfortu Alambeta a predikovaný
JC 1101
66
Tabulka 13 Statisticky vypočítané hodnoty tepelné propustnosti [W.m-2.K-1] naměřené na přístroji TP-2
Materiál ø
Spodní mez 95%
IS střední hodnoty
Horní mez 95%
IS střední hodnoty
Rozptyl Směr.
odchylka
Variační koeficient JC 1101 25,900 25,352 26,448 0,068 0,008 0,032
DLC 921 24,600 23,778 25,422 0,257 0,016 0,065
Bavlna 23,380 22,904 23,856 0,147 0,383 1,640
Rotis 12,520 12,164 12,876 0,082 0,286 2,287
Struto 9,440 9,298 9,582 0,013 0,114 1,208
Milife
nepokovené 27,840 27,652 28,028 0,023 0,152 0,545 Milife
pokovené Nelze Nelze Nelze Nelze Nelze Nelze
Naměřené hodnoty tepelné propustnosti jsou vyneseny v grafu 7 na objemové porozitě.
67
Graf 7 Naměřené hodnoty tepelné propustnosti pro dané materiály na přístroji TP-2
S rostoucí objemovou porozitou tepelná propustnost materiálu klesá. Tepelná propustnost u materiálu JC1101 a DLC921 není statisticky významná. Na naměřených hodnotách tepelné propustnosti se projevil vliv odlišné struktury.
2.3 Návrh nového měřícího zařízení
V kapitole 1.3 je uvedeno, ţe při výpočtu tepelných ztrát dle normy ISO 11079, která se zabývá ergonomií tepelného prostředí a stanovení interpretace stresu z chladu pomocí potřebné izolace oděvu (IREQ) a místních účinků chladu nevyuţívá do výpočtu ztráty tepla kondukcí, jelikoţ tato ztráta je zanedbatelná. Oproti tomu pro vypočítané potřebné clo z rovnice komfortu se hledá příslušná textilie o daném clo pomocí například Alambety, kde k tepelným ztrátám dochází jen kondukcí a ztráty radiací a konvekcí se zanedbávají. Jak je vidět, tak se tyto dvě teorie neshodují. Z tohoto důvodu se převáţná část experimentální práce zabývala návrhem nového zařízení, kde by mohly být měřeny tepelné ztráty materiálů za nízkých teplot, se teplo od zdroje tepelného toku skrz textilie nešířilo pouze kondukcí, ale také konvekcí a radiací. Tímto způsobem byla
0
0,700 0,750 0,800 0,850 0,900 0,950 1,000
Tepelná propustnost [W.m^-2.K^-1]
68
teploty. V první části byla popsána samotná konstrukce měřícího zařízení a všech jeho částí. Další část této kapitoly byla věnována popisu měření tepelných ztrát textilní vrstvy v tomto zařízení, kde jsou popsány 4 způsoby měření. V prvních 3 způsobech byly tepelné ztráty textilií zjišťovány pomocí čidel teploty a v posledním případě byly tepelné ztráty zjišťovány ze známého výkonu zdroje tepleného toku, doby ohřevu a chladnutí zdroje tepelného toku. První způsob měření byl zaměřen na zjišťování tepelných ztrát textilních vrstev, kdy textilní vrstva byla v přímém kontaktu se zdrojem tepelného toku a mění se rychlost proudění vzduchu nad měřeným vzorkem a okolní teplota. Druhý způsob měření byl stejný jako předešlý, s tím rozdílem, ţe mezi zkoumanou textilií a zdrojem tepelného toku byla vzduchová mezera. Při těchto dvou způsobech měření byla teplota okolí ochlazována od 20 do -20 °C postupným ochlazováním o 10° C a při daných teplotách byly zapisovány teploty naměřené měřícími čidly. V dalším způsobu měření byla opět mezi textilií a zdrojem tepelného toku vzduchová mezera. V tomto případě však teplota okolí byla plynule ochlazována z 20 na -20 °C a všechna měření byla provedena pouze s jednou rychlostí proudícího vzduchu. Poslední způsob měření byl zkoumání tepelných ztrát a stupně izolace textilie, která byla postupně vrstvena téţe textilií a je v přímém kontaktu se zdrojem tepelného toku. Toto měření bylo opět provedeno při různých teplotách okolního prostředí a za různých rychlostí proudícího vzduchu. Pro tyto způsoby měření byly pouţity textilie, které jsou popsány v kapitole 2.1. Na získaných naměřených hodnotách je zde ukázán moţný způsob jejich vyhodnocování, jednotlivé výhody a nevýhody způsobu měření.
2.3.1 Návrh přístroje – měřící tunel
Cílem bylo vytvořit měřící zařízení, ve kterém by bylo moţné měřit tepelné ztráty textilní vrstvy vedením, prouděním a radiací s moţností změny teploty okolí a rychlosti
69
proudění okolního vzduchu. Změnu teploty okolního prostředí lze nejlépe měnit v klimatické komoře, kde lze simulovat jak letní venkovní teploty, tak i mrazivé zimní venkovní teploty. Klimatických komor je na Technické univerzitě hned několik, takţe změna okolní teploty byla tímto zajištěna a budoucí měřící zařízení mělo podmínku, aby bylo přiměřeně velké, aby se do klimatické komory vešlo. Splnění podmínky moţnosti regulace rychlosti proudění vzduchu lze nejlépe docílit pomocí vhodného ventilátoru, u kterého by byla moţná změna jeho výkonu.
Základní konstrukci takového to zařízení, která je na obrázku 20 navrhl profesor Wiener z katedry Materiálového inţenýrství a o jeho zkonstruování se zaslouţil pan Trefáš z tytéţ katedry.
Obrázek 20 Měřící tunel navrţený profesorem Wienerem
Zařízení muselo být vyrobeno z materiálu s co nejmenší tepelnou vodivostí, aby se zabránilo prostupu tepla od tepelného zdroje do okolí stěnami tohoto zařízení a byla zajištěna přesnost měření. Samozřejmostí při výběru vhodného materiálu byla i jeho dobrá obrobitelnost. Nejlépe těmto parametrům vyhovovala deska z extrudovaného polystyrenu. Pro ověření tepelné vodivosti tohoto materiálu byl materiál proměřen na přístroji FOX 314, který je více popsán v kapitole 1.4.3, a byla zjištěna jeho tepelná vodivost. U přístroje FOX 314 bylo potřeba nastavit hodnotu vyhřívané a chlazené desky, při kterých byla tepelná vodivost naměřena. Jelikoţ byl předpoklad, ţe zařízení z tohoto materiálu bude pouţíváno minimálně v rozmezí okolních teplot 20 aţ -20°C byla proto tepelná vodivost odměřena při dvou rozdílných teplotách horní chlazené
70
extrudovaného polystyrenu 0.03122 W/K.m. Při porovnání s tepelnou vodivostí vzduchu, která je přibliţně 0,024 W/K.m bylo rozhodnuto, ţe tento materiál je vhodný jako tepelný izolant a můţe být pouţit pro stěny měřícího zařízení.
Pro moţnou regulaci vzduchu byl pouţit ventilátor SilverStone FM121 o rozměrech 120 x 120 x 25 mm s 9 lopatkami, viz obrázek 21. Tento ventilátor je napájen na 12V a je u něho moţné pomocí regulátoru plynule regulovat otáčky v rozsahu od 800 do 2400 ot/min. Při maximálním moţném výkonu tento ventilátor dosahuje průtoku vzduchu cca 186,89 m3/h [35].
Obrázek 21 Ventilátor SilverStone FM121 s regulátorem otáček pro měřící tunel
Po zakoupení ventilátoru byla vytvořena základní konstrukce měřícího tunelu.
Z extrudovaného polystyrenu byl slepen obdélnikový tunel o rozměrech 180 x 210 x 450 mm a o tloušťce stěn 30 mm. Dno tunelu bylo vytvořeno z dvojité vrstvy a ve vrchní vrstvě byl vyříznut otvor pro vloţení zdroje tepelného toku. Na přední hranu dna tunelu byl přilepen pozinkovaný plech, aby nedocházelo k opotřebování této hrany při vkládání zkoušeného materiálu do tunelu. Do stropní části byl vytvořen kruhový otvor o
71
průměru 50 mm, do kterého byla vlepena plastová vloţka. Otvor s vloţkou bude slouţit pro umístění anemometru Testo 405-V1 pro měření proudu vzduchu, který je na obrázku 22.
Tato tyč měří jak proudění vzduchu od 0 do 5 m/s tak i teplotu od – 20 do 50 °C, kde naměřené hodnoty se ukazují na displeji tohoto zařízení. Dokáţe rozlišit i rychlost větru od 0,01 m/s a teplotu na 0,1 °C s přesností 5 %. Tyč je teleskopická a můţe dosahovat délky aţ 30 cm [36].
Obrázek 22 Anemometr Testo 405-V1 a jeho umístění v měřícím tunelu
Obrázek 22 Anemometr Testo 405-V1 a jeho umístění v měřícím tunelu