Vyhodnocení dotazníkového průzkumu

První otázka v dotazníku se týkala úrovně znalosti HTML a CSS. Respondenti mohli vybírat na škále od 1 do 5, kde 1 je úplný začátečník a 5 profesionál.

Obr. 22: Míra znalosti HTML a CSS Zdroj: vlastní

Respondenti, kteří zadali možnost 1, byli z průzkumu vyřazeni. Zbylo 52 respondentů, kteří budou dále vyhodnocování v tomto průzkumu.

Obr. 23: Nejčastěji využívaná verze HTML Zdroj: vlastní

Účelem druhé otázky bylo zjistit, jakou verzi HTML, neboli doctype, respondenti nejčastěji v praxi využívají. 46% respondentů odpovědělo HTML5, 23% HTML4.01, 19%

používá XHTML a pouze 2% respondentů využívá HTML3.2. Zajímavé je, že s porovnáním s úrovní znalosti HTML a CSS, HTML5 využívají vývojáři, kteří ohodnotili své znalosti jako průměrné až profesionální. HTML4.01 a XHTML využívají vývojáři, kteří označili své znalosti za podprůměrné až nadprůměrné. Dalo by se tedy říci, že profesionální designeři spíše využívají doctype HTML5.

Obr. 24: Optimalizace webových stránek pro internetové prohlížeče Zdroj: vlastní

Třetí otázka byla zaměřena na optimalizaci webových stránek pro internetové prohlížeče.

46% respondentů optimalizuje své webové stránky převážně pro nové prohlížeče a následně pro starší webové prohlížeče. 31% optimalizuje stránky pouze pro nové webové prohlížeče a staršími internetovými prohlížeči se nezabývají. 10% respondentů se zaměřuje na funkčnost svých stránek převážně u starších prohlížečů a teprve následně u nových.

internetových prohlížečů než u starších verzí. Výsledek se zdá být logický, jelikož v ČR nové verze internetových prohlížečů využívá 75%⁴³ lidí.

Obr. 25: Sledovanost HTML5 a CSS3 aktualit Zdroj: vlastní

Čtvrtou otázkou bylo zkoumáno, zda respondenti sledují aktuality ohledně HTML5 a CSS3. 40% respondentů odpovědělo kladně, tedy, že sledují a v praxi používají nové prvky HTML5 a CSS3. 25% respondentů novinky sleduje, ale v praxi je nepoužívá. Zbytek respondentů aktuality HTML5 a CSS3 nesleduje. Pokud se opět porovnají odpovědi se znalostí HTML a CSS z první otázky, novinky alespoň sledují respondenti na úrovni průměrné až po profesionála. Aktuality naopak nesledují respondenti převážně s průměrnou znalostí HTML a CSS.

Pátá otázkou bylo zjišťováno, zda respondenti používají konkrétní prvky HTML5, CSS3 a JavaScriptu. Respondenti mohli odpovídat ano, ne, občas a nebo, že daný prvek neznají.

Všechny otázky a jejich výsledky jsou zobrazeny na následujícím obrázku.

43 Top 9 Desktop, Mobile & Tablet Browsers in Czech Republic from Q1 2009 to Q1

2014. StatCounter [online]. 2014 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z:

http://gs.statcounter.com/#desktop+mobile+tablet-browser-CZ-quarterly-200901-201401

Obr. 26: Používání konkrétních prvků HTML5, CSS3 a JS Zdroj: vlastní

Z výsledků vyplývá, že knihovnu Modernizr, která pomáhá s funkčností některých HTML5 a CSS3 prvků u starších prohlížečů, využívá velmi málo vývojářů. Jiné JS (JavaScriptové) knihovny jsou jim ovšem známy. Nové sémantické elementy HTML5 jako header, footer article apod. jsou už využívány anebo občas využívány 63% respondentů.

Elementy WebForms jsou ale využívány pouze 23% respondentů. Mezi další prvky, které jsou podle průzkumu používány nebo občas používány více jak 50% vývojářů, patří podle očekávání font-face, stínování boxů, oblé rohy, transformace, transition a animace a stíny

respondentů. Nakonec zde jsou prvky, které respondenti pravděpodobně znají, ale převážně jimi nejsou využívány. Patří sem Microdata, Canvas, SVG, Geolokace, AppCache, WebStorage a WebWorkers. Do této skupiny bohužel patří i elementy audio a video, které jsou považovány za největší přínos HTML5. Media queries se nachází mezi těmito dvěma skupinami. Využívá ho 8% respondentů, 37% občas a 56% media queries nezná nebo nepoužívá.

Obr. 27: Způsob vkládání videí na webové stránky Zdroj: vlastní

Šestá otázka se podrobněji zabývala tím, jakým způsobem vývojáři vkládají videa na webové stránky. Respondenti u této a dalších otázek mohli vybrat více než jednu odpověď.

Nejčastějším způsobem vkládání videí na webové stránky tedy je nahrávání videí na server YouTube nebo tomu podobný server. Podstatně méně častěji se video vkládá pomocí Flash videa a HTML5 video elementu. Způsob vkládání videí se nelišil u respondentů s podprůměrnými znalostmi od respondentů, kteří své znalosti HTML a CSS ohodnotili jako profesionální.

Obr. 28: Způsob tvorby webových formulářů Zdroj: vlastní

Sedmá otázka se zabývala tím, jakým způsobem designeři tvoří webové formuláře. Opět bylo možné vybrat více než jednu odpověď. 58% respondentů podle výzkumu vytváří webové formuláře vlastním naprogramováním, z toho 29% respondentů již využívá HTML5 WebForms. Zbylých 42% využívá různé nástroje na tvorbu formulářů nebo pluginy. Opět zde nebyl rozdíl v odpovědích, pokud měl respondent základní znalosti HTML a CSS nebo pokročilé.

Obr. 29: Způsob vkládání fontů na webové stránky Zdroj: vlastní

Osmou otázkou byli respondenti dotazováni, jakým způsobem vkládají písma na webové stránky. Nejvíce vývojáři používají klasický způsob vkládání pomocí CSS vlastnosti font-family - 40%. CSS3 vlastnost font-face je dle průzkumu již také často využívána a to

s písmy, které vkládání na stránky značně zjednodušují. Tyto servery také využívají font-face, ale zápis syntaxe je zde zjednodušen. Celkově je tedy možné říci, že font-face již využívá 53% respondentů.

V deváté otázce měli respondenti jmenovat, co považují za největší přínos v HTML5 nebo CSS3. Designeři nejčastěji zmiňovali celkové zjednodušení zápisu, rychlejší načítání stránek a větší možnosti stylování stánek bez použití obrázků a tedy nutnosti používat grafické editory. Jmenovitě bylo nejvíce vyzdvihováno transition a animation, oblé rohy, stínování, nové formulářové prvky a pseudotřídy. Následovaly prvky video a audio, které podle nich dobře nahrazují nutnost používat Flash videa. Jiní respondenti vyzdvihovali specifikace pro SVG, Canvas a lokální data. Podle jednoho respondenta dokonce absence obrázků na webových stránkách, díky CSS3, obnáší více práce pro programátory, což považuje za pozitivum. Někteří vývojáři si naopak myslí, že HTML5 a CSS3 žádný přínos nemá a že naopak tyto technologie zpomalují počítače a jsou pro ně příliš nové.