Práce se zabývala volnočasovými aktivitami dětí středního školního věku a dětí z ústavní péče (z Dětského domova v České Lípě). Výsledky jsou zaznamenány
Menší školy a obce mají pro děti jednu velkou výhodu. Touto výhodou je bližší vztah učitelů ke všem dětem, které školu navštěvují. Malá škola na vesnici má většinou tolik žáků, kolik jich ve velkých školách navštěvuje jednu třídu. Učitelé znají dobře děti i jejich rodiče a zázemí většiny rodin.
V těchto malých školách pracují učitelé a vychovatelé, kteří znají místní podmínky a mají snahu dětem nabídnout co nejvíce zajímavých aktivit. Jsou to lidé, kteří vytvářejí základ vzdělanostní dráhy vesnických dětí. Tito učitelé ví, že je mnoho věcí, které je potřeba zlepšit. Bojují s nedostatkem kulturních akcí, ztíženými podmínkami způsobenými špatnou dopravní obslužností a vysokou nezaměstnaností.
Někteří z nich byli zvoleni i do místních zastupitelstev. Většina rodičů si je totiž vědoma toho, že právě učitelé jsou jedni z mála, kteří zajistí pro jejich děti vhodné aktivity ve volném čase.
Některé rodiny nejsou schopny svým dětem nabídnout správné využití volného času. Spousta rodičů mají jen základní vzdělání, spousta rodičů je nezaměstnaná a svůj volný čas vyplňují jízdou na pracovní úřady, obcházení míst různých firem, nicneděláním nebo návštěvami restauračních zařízení. Pro mnohé z těchto rodičů je škola v obci jediným zařízením, kde si děti mohou v odpoledních hodinách zasportovat a pracovat na počítači.
Školní hřiště jsou v některých obcích dostupná dětem kdykoliv, ale podle učitelů a dětí jsou nedostatečně vybavena. Vše je závislé na financích, které je obec ochotna vždy vhodně motivovány, aby měly zájem přijít na kroužek v odpoledních hodinách.
Mnoho závisí na učitelích, kteří s nimi pracují. Je třeba také pracovat s jejich rodiči, aby byli schopni je na kroužek vůbec poslat. V tomto směru je to velmi náročná práce
Aktivity ve volném čase by se pro většinu dětí středního školního věku měly stát organizovanými, správně definovanými a strukturovanými. Děti se při nich učí
51
samostatnosti, vhodné pohybové aktivitě, vztahu k přírodě a sounáležitosti. Pokud jsou aktivity vedeny školeným pedagogem, mělo by být zajištěno, že děti nepřijdou do styku se špatnou partou či dokonce drogami.
Aby všechny děti vyrůstaly v harmonické rodině si můžou přát dospělí, ale je to vždy pouze na rodině. Aby děti trávily efektivně volný čas, s tím můžou všichni dospělí mnoho udělat. Je zapotřebí spojit úsilí rodiny, školy a ostatních institucí, které se starají o činnosti ve volném čase. Pouze povídání příslušných činitelů situaci nezlepší. Je potřeba okamžitě něco začít dělat, aby současné děti měly místa na hraní a nemusely se pouze procházet po supermarketech.
Děti z ústavní péče
Z výsledku výzkumu je patrné, že děti z rodin mají o mnoho více volného času, nežli děti z dětských domovů, které volný čas jako takový prakticky nemají, což mi naše legislativa pracovala o mnoho kvalitněji, než v současnosti. Pokud se podíváme na celkový počet dětí, které jsou umístěny v dětských domovech k poslednímu prosinci roku 2004, tak zjistíme, že:
V dětských domovech žije v České republice 7 205 dětí, z toho 2 884 dívek a v ústavních zařízeních. Z to jsme právem kritizování OSN .
V Libereckém kraji je možno ubytovat až 297 dětí v sedmi dětských domovech.
Měli bychom si všichni, uvědomit, zda děláme vše pro to, aby bylo co nejméně dětí, které budou vyrůstat v ústavním zařízení!
Řešení je nutné vidět v tom, co by jednotlivé instituce měly zařídit:
A sociální pracovníci
1. Zvýšit prevenci – je nutno, aby měli na starosti méně problémových rodin (jeden sociální pracovník má na starost asi 300 problémových rodin).
2. V případě krize rodiny s touto problémovou rodinou intenzivně pracovat.
52
3. V případě, že dítě bude muset být umístěno v dětském domově, budou nadále s jeho rodinou pracovat ( dětský domov má na každé dítě stanoven plán rozvoje osobnosti dítěte, který je pravidelně kontrolován a doplňován o další konkrétní úkoly).
4. Pružněji zařazovat dětí do pěstounských a adoptivních rodin.
B dětské domovy
1. Dětský domov ve spolupráci s péčí vytipují rodiny, s kterými se bude ,,pracovat“
formou víkendových a prázdninových výcviků, jež by byly hrazeny z grantů.
2. Dětské domovy vypracují granty pro víkendovou a prázdninovou přípravu zaměřenou na samostatný život dětí ( od 14 let – grant je vypracován).
3. Vhodné děti navrhovat na umísťování do pěstounských a adoptivních rodin.
C krajský úřad
1. Aby se u terénních sociálních pracovnic snížil počet problémových rodin na jednu pracovnici.
2. Aby s rodinou pracovali i jiné instituce, nejen orgány péče o dítě.
3. Převedení těžiště práce s rodinou na obce s rozšířenou působností. A to včetně placení za dítě škole, ale i dětskému domovu ( viz Německo).
4. Změnu školského zákona, neboť není nadále únosné, aby za dítě ve škole platil dětský domov z krajských peněz.
5. Aby v poradním sboru zasedal také zástupce ředitelů dětských domovů.
6. Motivování ředitelů k ještě těsnější spolupráci s orgány péče o dítě při umísťování do pěstounských a adoptivních rodin.
Výchova jednoho dítěte v dětském domově stojí ročně cca 200 000 Kč ( provozní, mzdové náklady a odvody z mezd).
Na financování dětí v ústavních zařízeních by se ekonomicky měly podílet obce s rozšířenou působností, tzn. místa odkud děti přicházejí. Tak by byly donuceny k systematické preventivní práci s problémovými rodinami.
Hezký dětský domov je samozřejmě vizitkou každého kraje. Není ale žádoucí, aby tak velký počet dětí vyrůstal mimo vlastní rodinu.
53