V této bakalářské práci byl objasněn princip a význam simulační medicíny. Dále zde byly uvedeny výhody simulační výuky a přínosy simulačních kurzů. Tato témata jsou velmi důležitá pro rozšíření povědomí o simulační technologii, která umožňuje bezpečný nácvik krizových situací včetně nácviku komunikace během těchto stavů.
Cílem této práce bylo nejprve získat potřebné znalosti a praktické zkušenosti nezbytné k práci s programovou aplikací SimDesigner a s uživatelským prostředím LLEAP. Ke splnění tohoto cíle bylo nutné zúčastnit se školení s lektory firmy Laerdal.
Další fází bakalářské práce bylo za pomoci odborníků sestavit předběžné scénáře krizových stavů. V rámci zdokonalení schopnosti ovládnout základy první pomoci a nácviku KPR jsem se zúčastnila školení první pomoci na stanici ZZS Liberec (protokol k provádění výzkumu viz Příloha G). Znalosti z tohoto školení jsme pak využili v sestavování předběžných scénářů.
Třetím cílem poté bylo tyto scénáře vytvořit v SimDesigneru. Tento cíl byl nejproblematičtější částí práce. Každý záchranář, nebo jiný zdravotnický pracovník má ve své praxi vlastní zažité postupy. Jelikož docházelo ke konzultacím s více odborníky, tak bylo obtížné sepsat scénáře tak, aby vyhovovaly všem postupům. Například ve scénáři anafylaktické reakce došlo k rozdílným názorů v postupu první pomoci, kdy jeden člen ZZS by po konzultaci s lékařem podal Novalgin a druhý člen by konzultaci neprováděl a rovnou pacienta odvezl do nemocnice. Tyto situace by se daly řešit mnohonásobným větvením scénáře, nicméně takový scénář by přesahoval rozsah bakalářské práce. Nejprve jsme se snažili navrhnout scénáře takovým způsobem, aby vystihovaly krok po kroku všechny úkony prováděné při první pomoci podle doporučených postupů. Tento typ scénáře ale nevyhovoval. Při cvičných zkouškách se stávalo, že účastník simulace provedl daný úkon v jiném kroku, než bylo naplánováno. Toto jednání samozřejmě z pohledu medicíny není nesprávné, přestože doporučené postupy daný úkon zmiňují až v jiném kroku. Navržený scénář proto tento úkon vyhodnotil jako chybný. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli přikročit k volnější formě navržených scénářů. Zvolili jsme princip jedné podmínky z čehož vyplývá, že účastníci mají méně omezené možnosti. Hodnocení
simulace, zda bylo chování účastníků správné či nikoliv, pak probíhá až na základě debriefingu.
V poslední řadě mělo dojít k otestování scénářů ve výuce ve spolupráci s lektory první pomoci a se studenty druhých a třetích ročníků programu Zdravotnické záchranářství.
Avšak poslední cíl nebylo možno splnit z důvodu uzavření škol dle usnesení vlády České republiky ze dne 12. března 2020 č. 201 o přijetí krizového opatření s platností od 13. března 2020, který vláda vyhlásila z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označený jako SARS CoV-2) na území České republiky. Tento cíl byl proto alespoň dočasně nahrazen otestováním scénářů s akademickými pracovníky Technické univerzity v Liberci. Funkční vytvořené scénáře jsou přiloženy na CD viz Příloha H.
Jelikož nebylo možno scénáře aplikovat do praxe, tak k testování s lektory a studenty dojde až v okamžiku, kdy to situace dovolí. Poté budou scénáře sloužit jako výukový materiál programu zdravotnické záchranářství.
Literatura
(1) ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR. Zdravotnictví ČR: personální kapacity a odměňování 2018. ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH
(3) MELLER, Gary. A typology of simulators for medical education. Journal of Digital Imaging. 1997, 10(S1), 194-196. DOI 10.1007/BF03168699. Dostupné také z: https://link.springer.com/content/pdf/10.1007%2FBF03168699.pdf
(4) KOFRÁNEK, Jiří a Jiří HOZMAN. Pacientské simulátory. Praha: Creative Connections, 2013. ISBN 978-80-904326-6-6. Dostupné také z:
www.creativeconnections.cz/pacientskeSimulatory/PacientskeSimulatory(web).pdf (5) COOPER, Jeffrey B. a Viviany R. TAQUETI. A brief history of the development of mannequin simulators for clinical education and training. Postgraduate Medical Journal.
2008, 84(997), 563-570. DOI 10.1136/qshc.2004.009886. Dostupné také z:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1765785/pdf/v013p00i11.pdf
(6) GABA, David M. a Abe B. S. DEANDA. A comprehensive anesthesia simulation environment: re-creating the operating room for research and training. Anesthesiology.
1988, 69(3), 387-394. ISSN 0003-3022.
(7) STERN, Michael. Úloha simulační medicíny v rozvoji anestezie a intenzivní medicíny. Anesteziologie a intenzivní medicína. 2016, 27(3), 187-190. ISSN 1214-2158.
(8) MCCOY, Eric et al. Randomized controlled trial of simulation vs. standard training for teaching medical students high-quality cardiopulmonary resuscitation. Western Journal of Emergency Medicine. 2018, 20(1), 15-22.
DOI 10.5811/westjem.2018.11.39040. Dostupné také z:
https://escholarship.org/uc/item/7sn3h2dd
(9) PERKINS, Gavin D. et al. 2015. European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2015. Resuscitation. 95, 81–99. DOI 10.1016/j.resuscitation.2015.07.015.
Dostupné také z: https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0300957215003275 (10) LABAR, Kevin S. a Roberto CABEZA. Cognitive neuroscience of emotional memory. Nature Reviews Neuroscience. 2006, 7(1), 54-64.
DOI 10.1038/nrn1825. Dostupné také z:http://cabezalab.org/wp-content/uploads/2011/10/LabarCabeza06CNSofemotionalmemory.pdf
(11) DAVIS, Beverly a Michele SUMMERS. Applying Dale's Cone of Experience to increase learning and retention: a study of student learning in a foundational leadership
course. QScience Proceedings. 2015, 2015(4).
DOI 10.5339/qproc.2015.elc2014.6. Dostupné také z:
http://www.qscience.com/doi/10.5339/qproc.2015.elc2014.6
(12) HARAZIM, Hana et al. Zapojení interaktivní výuky do pregraduálního studia akutní medicíny: virtuální pacient, pokročilé simulace a přenosy z operačních sálů.
Anesteziologie a intenzivní medicína. 2015, 26(4), 202-212. ISSN 1214-2158.
(13) LAERDAL. SimMan 3G. LAERDAL. Welcome to Laerdal Medical – Helping Save Lives [online]. [Stavanger]: Laerdal Medical, 2020 [cit. 2020-04-16]. Dostupné z:
https://laerdal.com/products/simulation-training/emergency-care-trauma/simman-3g/
(14) HORÁKOVÁ, Alena. Olomoučtí medici mají simulační centrum včetně figuríny Semira. Medical Tribune CZ [online]. 2013-12-12 [cit. 2019-10-31]. ISSN 1214-8911.
Dostupné z: https://www.tribune.cz/clanek/31737-olomoucti-medici-maji-simulacni-centrum-vcetne-figuriny-semira
(15) LAERDAL. SimMan 3G: User Guide. Stavanger: Laerdal Medical, 2017. Dostupné také z: http://cdn.laerdal.com/downloads/f5566/user_guide_simman_3g
(16) LAERDAL. Simulation & Training. LAERDAL. Welcome to Laerdal Medical – Helping Save Lives [online]. [Stavanger]: Laerdal Medical, 2020 [cit. 2020-04-16].
Dostupné z: https://laerdal.com/products/simulation-training/
(17) SPOLEČNOST PRO SIMULACI V MEDICÍNĚ. Simulacnimedicina.cz [online].
Olomouc: Společnost pro simulaci v medicíně, [2018] [cit. 2019-10-30]. Dostupné z: https://www.simulacnimedicina.cz/
(18) SPOLEČNOST PRO SIMULACI V MEDICÍNĚ. O nás :: Simulacnimedicina.cz.
SPOLEČNOST PRO SIMULACI V MEDICÍNĚ. Simulacnimedicina.cz [online].
Olomouc: Společnost pro simulaci v medicíně, [2018] [cit. 2019-10-30]. Dostupné z: https://www.simulacnimedicina.cz/o-nas/
(19) BRAUNOVINY. Aesculap Akademie ve světě. Braunoviny. 2008, 9(6), 16-18.
ISSN 1801-0342. Dostupné také z:
https://www.braunoviny.cz/sites/default/files/braunoviny-2008-06.pdf
(20) AESCULAP AKADEMIE. Aesculap Akademie Česká a Slovenská republika [online]. Praha: B. Braun Medical, [2019] [cit. 2019-10-31] Dostupné z:
https://czsk.aesculap-academy.com/
(21) CENTESIMO. Centesimo: Lékařská fakulta UP. LÉKAŘSKÁ FAKULTA UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Lékařská fakulta UP [online]. Olomouc:
Univerzita Palackého v Olomouci, 2020 [cit. 2019-10-31]. Dostupné z:
https://www.lf.upol.cz/ustavy-a-kliniky/odborna-pracoviste/centesimo/#c24242
(22) SIMECE. Léčebné centrum – Simulační medicínské centrum (SIMECE) | Fakultní nemocnice Olomouc. FN OLOMOUC. Fakultní nemocnice Olomouc [online]. Olomouc, Fakultní nemocnice Olomouc, [2017] [cit. 2020-04-18]. Dostupné z:
https://www.fnol.cz/kliniky-ustavy-oddeleni/simulacni-medicinske-centrum-simece (23) STRASMAJEROVÁ, Ivana. Trénink na simulátorech je pro výuku lékařů zásadní.
Technický týdeník [online]. 2016-06-21 [cit. 2019-11-01]. ISSN 0040-1064. Dostupné z:
https://www.technickytydenik.cz/rubriky/medicinska-technika/trenink-na-simulatorech-je-pro-vyuku-lekaru-zasadni_36302.html
(24) MLČEK, Mikuláš. Centrum lékařských simulací - 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. UNIVERZITA KARLOVA 1 LÉKAŘSKÁ FAKULTA. 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy [online]. Praha: Univerzita Karlova 1 lékařská fakulta, 2020 [cit. 2019-11-01]. Dostupné z: https://www.lf1.cuni.cz/centrum-lekarskych-simulaci (25) SICE. SICE – Simulační centrum [online]. Brno: SICE, 2015 [cit. 2019-11-03].
Dostupné z: http://www.sice.cz/
(26) HAMPLOVÁ, Ludmila. Neučte se jen na pacientech, trénujte simulace, vzkazují odborníci z ciziny. Zdravotnický deník [online]. Praha: Media Network, 2015-04-24 [cit. 2019-11-03]. Dostupné z: https://www.zdravotnickydenik.cz/2015/04/neucte-se-jen-na-pacientech-trenujte-simulace-vzkazuji-odbornici-z-ciziny/
(27) SICE. Trénink komunikačních dovedností. SICE. SICE – Simulační centrum [online]. Brno: SICE, 2015 [cit. 2019-11-07]. Dostupné z: http://www.sice.cz/trenink-komunikacnich-dovednosti/
(28) VOLNÁ, Magda. Hodný soudce ze simulátoru. Braunoviny. 2019, 20(4), 6-9.
ISSN 1801-0342. Dostupné také z:
https://www.braunoviny.cz/sites/default/files/braunoviny_4_2019_v7_nahled_0.pdf (29) SOVA, Milan et al. Scénáře akutní medicíny pro simulátor SimMan 3G. Olomouc:
Univerzita Palackého v Olomouci, 2019. ISBN 978-80-244-5513-6.
(30) KOFRÁNEK, Jiří a Tomáš KULHÁNEK. Lékařské simulátory. MEDSOFT. 2014, 123-147. ISSN 1803-8115.
(31) VESELÝ, Michal. Využití pacientského simulátoru k hodnocení schopnosti použití metody třídění start. Urgentní medicína. 2017, 20(2), 18-23. ISSN 1212-1924.
(32) KELNAROVÁ, Jarmila et al. První pomoc II: pro studenty zdravotnických oborů.
2. vyd. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4200-7.
(33) PEŘAN, David a Jana POŠTOVÁ. První pomoc u dopravních nehod. 112. 2018, 17(3), 12-14. ISSN 1213-7057.
(34) CAMPBELL, Suzanne Hetzel a Karen M. DALEY, eds. Simulation scenarios for nursing educators: making it real. 3rd ed. New York: Springer, 2018.
ISBN 978- 0-8261-1936-0.
(35) DILLON, Patricia M. Clinical simulations for nursing education. 2nd ed.
Philadelphia: F. A. Davis Company, 2018. ISBN 978-0-8036-6969-7.
(36) LAERDAL. SimMan 3G: directions for use. Stavanger: Laerdal Medical, 2011.
Dostupné také z: http://cdn.laerdal.com/downloads/f854/Att_2_to_PRO-ML01-1110-854.pdf
Seznam příloh
Příloha A – lékařské výkony proveditelné na simulátorech Příloha B – konfigurovatelné funkce simulátoru
Příloha C – výpisy možností nadefinovaných úkonů ve scénáři Fibrilace komor Příloha D – výpisy možností nadefinovaných úkonů ve scénáři Anafylaktická reakce Příloha E – výpisy možností nadefinovaných úkonů ve scénáři Intoxikace CO – žena Příloha F – výpisy možností nadefinovaných úkonů ve scénáři Intoxikace CO – hospodyně)
Příloha G – protokol k provádění výzkumu Příloha H – přiložené C
Příloha A – lékařské výkony proveditelné na simulátorech
Tento seznam výkonů proveditelných na simulátoru je převzat z oficiálního manuálu vydaného firmou Laerdal k simulační figuríně SimMan 3G (36).
Funkce dýchacích cest
Dýchací cesty jsou velmi dobře propracovaným systémem umožňujícím řadu úkonů.
Jedná se o výkony:
• manipulace s hlavou a čelistmi,
• odsávání (orální, nazofaryngeální),
• umělá ventilace pomocí ambuvaku, laryngeální masky,
• snímání zvuků z plic,
• punkce hrudní dutiny,
• intubace (orotracheální, nazotracheální, transtracheální), intubace endotracheální rourkou, retrográdní intubace,
• jehlová krikotyreotomie, chirurgická krikotyreotomie.
Krevní oběh
Výkony, které jsou spojené s krevním oběhem:
• monitorování 3svodového EKG,
• zobrazení 12svodového EKG,
• snímání srdečních ozev,
• defibrilace a kardioverze,
• měření krevního tlaku (TK) a poslech Korotkovových ozev,
• měření pulzu, palpace pulzu,
• kardiopulmonální resuscitace,
• ošetření krvácení pomocí obvazů, škrtidel, chirurgických svorek,
• cévní přístup (nitrožilní, intraoseální),
• nitrožilní podání léků.
Ostatní
• nácvik nitrosvalových injekcí,
• vyšetření očí,
• katetrizace močového měchýře.
Příloha B – konfigurovatelné funkce simulátoru
Tvorba automatické simulace v aplikaci SimDesigner nebo manuální simulace přímo v Instruktorské aplikaci umožňuje nastavení různých parametrů figuríny tak, aby simulovaná scéna byla co nejvíc podobná reálné situaci. Tento seznam konfigurovatelných funkcí simulátoru je převzat z oficiálního manuálu vydaného firmou Laerdal k simulační figuríně SimMan 3G (36).
Funkce dýchacích cest
• ovladatelné otevírání a uzavírání dýchacích cest (edém jazyka, hltanový edém, laryngospazmus, ustrnutí šíje, trizmus),
• 4 úrovně rezistence pravé a levé plíce,
• zvětšování (zvedání) břicha,
• oboustranné a jednostranné zvedání a klesání hrudníku,
• vydechování CO2 (etCO2) a O2, (etO2)
• křivka EKG, pulz, tepová frekvence (TF), TK (neinvazivní, arteriální, pulmonální arteriální), minutový objem,
• srdeční ozvy,
• teplota krve, teplota krve na periferiích,
• krvácení (určení místa na těle, intenzita).
Ostatní
• křeče (tonické, tonicko-klonické),
• sekrety (pocení na čele, slzy, pěna od úst, vytékání čiré vody z nosu a uší) moč,
• střevní ozvy, hlasové ozvy (automatické, vytvořené instruktorem)
• oči (mrkání, stav oční víčka, velikost zorniček, rychlost odezvy, synchronizace).
Příloha C – výpisy možností nadefinovaných úkonů ve scénáři Fibrilace komor
Obrázek 1: Fáze fibrilace komor (1. část) – výpis možností nadefinovaných ve scénáři v 1 – 3 fázi. (zdroj: autor)
Obrázek 2: Fáze fibrilace komor (2. část) – výpis možností nadefinovaných ve scénáři ve 4 – 5 fázi. (zdroj: autor)
Příloha D – výpisy možností nadefinovaných úkonů ve scénáři Anafylaktická reakce
Obrázek 3: Fáze anafylaktické reakce (1. část) – výpis možností nadefinovaných ve scénáři v 1 – 3 fázi. (zdroj: autor)
Obrázek 4: Fáze anafylaktické reakce (2. část) – výpis možností nadefinovaných ve scénáři ve 4 – 6 fázi. (zdroj: autor)
Obrázek 5: Fáze anafylaktické reakce (3. část) – výpis možností nadefinovaných ve scénáři v 7 fázi. (zdroj: autor)
Příloha E – výpisy možností nadefinovaných úkonů ve scénáři Intoxikace CO – žena
Obrázek 6: Intoxikace CO – žena (1. část) – výpis možností nadefinovaných ve scénáři v 1 fázi. (zdroj: autor)
Obrázek 7: Intoxikace CO – žena (2. část) – výpis možností nadefinovaných ve scénáři ve 2 – 4 fázi. (zdroj: autor)
Obrázek 8: Intoxikace CO – žena (3. část) – výpis možností nadefinovaných ve scénáři v 5 – 7 fázi. (zdroj: autor)
Příloha F – výpisy možností nadefinovaných úkonů ve scénáři Intoxikace CO (hospodyně)
Obrázek 9: Intoxikace CO – hospodyně (1. část) – výpis možností nadefinovaných ve scénáři v 1 fázi. (zdroj: autor)
Obrázek 10: Intoxikace CO – hospodyně (2. část) – výpis možností nadefinovaných ve scénáři ve 2 – 4 fázi. (zdroj: autor)
Příloha G – protokol k provádění výzkumu
Příloha H – přiložené CD
Přiložené CD obsahuje soubory vytvořených scénářů krizových situací. Jedná se o scénáře:
• Fibrilace komor
• Anafylaktický reakce
• Intoxikace CO
o 1. část – intoxikace CO ženy o 2. část – intoxikace CO hospodyně