Po provedené komparaci odvodů důchodového pojištění ve vybraných zemí, viz tabulka 8, Tabulka 8 Výše odvodů důchodového pojištění ve vybraných zemích, v %
Stát Zaměstnanec Zaměstnavatel Celkem
zaměstnanec + zaměstnavatel OSVČ
Zdroj: ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. Deutsche – rentenversicherung. Vlastní zpracování je zjevné, že čtyři země Česká republika, Německo, Polsko a Slovensko mají stejnou procentuální výši odvodů do důchodového pojištění mezi sledovanými skupinami.
25 ŠIROKÝ, J. Daně v evropské unii. Linde, 2012, s. 332, 333. ISBN 978-80-7201-881-9
26 Tamtéž, s. 285, 286.
Výjimku tvoří Maďarsko zvýhodňující OSVČ. Tyto země mají parametrické nastavení sociálních odvodů důchodového pojištění stejné, počítáno sazby zaměstnanců a zaměstnavatelů dohromady vůči sazbám OSVČ. V porovnání těchto sazeb Česká republika nevybočuje z normálu oproti vybraným státům.
4 Predikce vývoje systému, možné návrhy změn
Jedním z nejdůležitějších faktorů důchodového systému je demografické složení obyvatelstva. Nejenom v České republice ale i v ostatních státech Evropy obyvatelstvo stárne. Trend je jasně dán, populace stárne. S rozvojem zdravotnictví roste i střední délka života a porodnost klesá (viz příloha D). V našem průběžně financovaném důchodovém systému je momentálně poměr 2:1, dva ekonomicky produktivní lidé na jednoho člověka v důchodovém věku27. I tak má saldo důchodového účtu v posledních letech zápornou bilanci. V nejbližších letech se situace bude nadále zhoršovat.
Obrázek 3 Saldo důchodového účtu v mld. Kč Zdroj: ČSSZ
V rámci zachování určité životní úrovně lidí v důchodovém věku je nutné přejít na více pilířový důchodový systém, to znamená vícestupňový důchodový příjem. Dále je také nutné posílit vlastní zodpovědnost občanů za svou životní úroveň. Ono není jednoduché motivovat účastníky důchodového systému, aby si spořili na něco, co je bude čekat za 20, 30 nebo 40 let. Dobrým příkladem může být penzijní připojištění se státním příspěvkem (tzv. 3. pilíř), který vznikl v roce 1994 (zákon č. 42/1994 Sb.). V roce 2013 byly změněny
27ČSSZ [online]. [vid. 2015-12-01]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz -50
2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Saldo důchodového účtu
parametry pro zvýšení motivace účastníků ke spoření vyšších částek. Krom výše uvedené státní podpory účastníci připojištění dostávají procentní zhodnocení vkladu a lze také využít zajímavé daňové zvýhodnění (viz příloha E). Podle Asociace penzijních společností ČR si spoří zhruba 4,5 mil. účastníků v penzijním připojištění28. Což značí, že si lidé začínají postupně uvědomovat svoji odpovědnost za prožití důstojného stáří.
Pohled státu jako nejvyšší instance, která se stará o blaho svých občanů a snaží se o vytváření spravedlivých podmínek pro všechny skupiny obyvatelstva. V našem případě zaměstnanců a OSVČ. Hledisko odvodů do důchodového sytému a poté jejich čerpání v podobě měsíčních důchodových příjmů. Z tohoto pohledu jsou nejvíce znevýhodněni živnostníci s celkovými příjmy do 800 000 Kč, i když na příspěvcích odvádí nejméně.
Procentuální parametry pro odvody sociálního pojištění (29,2 %) jsou jednotné. Rozdílná je skladba, kdo se na odvodech podílí. OSVČ si platí celou sumu samo, zaměstnanci a zaměstnavatelé dohromady. Jak již bylo výše několikrát uvedeno, určujícím parametrem pro výpočet důchodové částky je vyměřovací základ. Důležitým faktorem pro určení vyměřovacího základu jsou paušály. Paušály snižují administrativní zátěž, ale většina OSVČ je využívá pro výhodnější odpočet svých nákladů, než odpovídá skutečnosti.
Paušály a možnost snížení vyměřovacího základu až o 50 % využívají OSVČ v reálu pro nižší daňové zatížení. Tím pádem mají větší momentální disponibilní zisk, ale na druhou stranu si snižují vyměřovací základ pro výpočet budoucího důchodového příjmu. Zde se střetávají dvě protiváhy, snaha státu o podporu podnikání a snaha státu o zajištění finančních prostředků ve stáří. Návrh se týká paušálů. V podstatě jde o to, kdo využije paušálu nebo procentuální snížení daňového základu, měl by povinnost spořit určitou procentuální část ze svých zisků.
Dalším možným doporučením je parametrická stabilita. Stálé hodnoty nejenom sociálních odvodů, ale i celého daňového systému. Pro lepší přehlednost a možnost výpočtu k určení, co se komu vyplatí.
28 APS [online]. [vid. 2015-12-01]. Dostupné z: http://www.apfcr.cz/cs/vybrane-ekonomicke-ukazatele/
Úplně na závěr této kapitoly. Jedno z nejkrajnějších řešení můžeme nalézt v nedávné historii. Až všechny důchodové systémy zkrachují, může být návrat k instituci výměnku ne až tak utopické řešení. O lidi v důchodovém věku přeberou plnou zodpovědnost jejich děti.
Budou mít povinnost se postarat o své rodiče.
Závěr
Tato práce si klade za cíl kvantifikovat rozdíly ve výši příspěvků do důchodového systému u dvou zcela rozdílných skupin, zaměstnanců a OSVČ. Důležitou skutečností je rozdílné určení částky stanovené pro výpočet důchodových příspěvků. Zaměstnanci odvádí své příspěvky z hrubého příjmu a OSVČ platí své příspěvky ze zisku, stanovené procentní sazbou z příjmů po odpočtu výdajů. Dalším podstatným rozdílem je výše podílu přispěvovatelů na odvodech do důchodového sytému. OSVČ si platí celou část 29,2 % sama. Zaměstnanec se podílí na celkovém příspěvku 6,5 % a zbylou část 22,7 % odvádí zaměstnavatel.
Pro kvantifikaci rozdílů v přispívání finančních odvodů do důchodového systému práce předkládá příklady výpočtů důchodové výměry. Z dat zpracovaných v této práci se jeví zjevná nevýhodnost OSVČ z pohledu odvodů do důchodového systému a následné čerpání finančních důchodových částek. Toto zjištění poukazuje na podporu OSVČ z hlediska momentálních disponibilních příjmů. Parametrické nastavení pro stanovení vyměřovacího základu je pro OSVČ výhodné v současnosti (paušální výdaje, možnost snížit vyměřovací základ až o 50 %), naopak z hlediska důchodových příjmů ve stáří jsou nastavené parametry zcela nevýhodné. Za takto nastavených parametrů pro určení výše příspěvků do důchodového systému u OSVČ jsou částky důchodových výměrů velmi nízké. Zjevně nedostačující k udržení základní životní úrovně a prožití důstojného stáří. Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke konstatování, že se stát bude muset v budoucnu postarat o skupinu lidí s nedostatečnými finančními prostředky, za předpokladu že OSVČ nevyužijí jinou formu finančního zajištění ve stáří.
V komparaci vybraných zemích, s ohledem na aspekt sociálních odvodů do důchodového systému, kterému se věnuje tato práce, se Česká republika neodlišuje od porovnávaných systémů vyjma Maďarska.
Návrhy týkající se větších sociálních odvodů nebo zrušení či snižování vyměřovacích základů u OSVČ je velmi citlivé téma a musí k tomu být i politická vůle. Tato práce by tak mohla posloužit, jako předloha či impuls k přezkoumání celého systému. Zvláště v dnešní době, kdy se důchodové systémy stávají nesoběstačnými.
Seznam použité literatury
Citace
APS. Penzijní připojištění [online]. Praha: Asociace penzijních společností, 2015 [vid.
20015-12-10]. Dostupné z: http://www.apfcr.cz/cs/vybrane-ekonomicke- ukazatele/ekonomicke-ukazatele-penzijnich-spolecnosti-a-jejich-fondu-za-rok-2015-ctvrtletne.html
CIPRA, T. Penze: kvantitativní přístup. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2012, 409 s.
ISBN 978-80-735-585-4
Česko. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce o mzdách a platech. In: Sbírka zákonů České republiky. 2006. [vid 2015-11-29] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262
ČSSZ. Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu [online]. Praha: Česká správa sociálního zabezpečení, 2015 [vid. 2015-10-23]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/casopis-narodni-pojisteni/archiv-vydanych-cisel/clanky/judr- vladimir-vorisek-nove-hodnoty-vypoctovych-prvku-pro-duchody-priznane-v-roce-2015-a-valorizace-o.htm
ČSSZ. Příjmy a výdaje na důchodové pojištění od r. 2008 [online]. Praha: Česká správa
sociálního zabezpečení, 2015 [vid. 2015-10-23].
Dostupné z:
ČSÚ. Průměrná mzda od roku 1986 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015
[vid 2015-10-23]. Dostupné z:
https://www.czso.cz/documents/10180/25686252/3201814_1307.pdf/4992b393-0435-40d7-b50c-91ff260aee18?version=1.0
DR. Sociální odvody v Německu [online]. Münster: Deutsche–rentenvesicherung, 2015 [vid. 2015-11-25]. Dostupné z: http://www.deutsche-rentenversicherung.de/
ERHARTOVÁ, J. Mzdy rostly všem. Statistika a my [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015, roč. 5, č. 4, 42 s. [vid 2015-10-11]. ISSN 1804-749 dostupné z: http://www.statistikaamy.cz/
KOZELSKÝ, T., VLACH, J. Vývoj nákladů práce a jednotkových nákladů práce po připojení ČR k EU. 1. vyd. Praha: VÚPSV, v. v. i., 2010, 94 s. ISBN 978-80-7416-073-8 KREBS, V., et al. Sociální politika. 5. akt. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010, 544 s.
ISBN 978-80-7357-585-4
KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie – úvod do problematiky. 2. vyd. Praha: APSI, a. s., 2009, 120 s. ISBN 978-80-7357-423-9
PILÁTOVÁ, J., et al. Podnikání fyzických osob, nový občanský zákoník. Metodické aktuality. 2013, č. 1, s. 4. ISBN 978-80-87367-33-9
ŠIROKÝ, J. Daně v evropské unii. 5. vyd. Praha: Linde, 2012, 400 s.
ISBN 978-80-7201-881-9
VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L., Daňový systém ČR 2012, 11. akt. vyd. Praha: VOX a.
s., 2012, 368 s. ISBN 978-880-87480-05-2
VLACH, J., KOZELSKÝ, T. Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech EU a v USA v letech 2006-2011. 1. vyd. Praha: VÚPSV, v. v. i., 2013, 51 s. ISBN 978-80-7416-117-9 VOŘÍŠEK, V., Pomýšlíte na důchod. 3. akt. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2007, 164 s.
ISBN 978-80-7357-318-8
VOSTATEK, J., Sociální a soukromé pojištění. 1. vyd. Praha: Codex Bohemia, 1996, 601 s. ISBN 80-85963-21-3
Bibliografie
KLAZAR, S. Redistribuční dopady zdanění a důchodového systému a jejich reforem.
1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, 132 s. ISBN 978-80-7357-702-5
KREBS, V., et al. Solidarita a ekvivalence v sociálních systémech. 1. vyd. Praha:
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., 2009, 180 s. ISBN 978-807416-044-8
OECD. Pension at a Glance 2013:OECD and G20 Indicators [online]. Paris: OECD Publishing, 2013 [vid 2015-12-03]. ISBN 978-92-64-20393-8 Dostupné z:http://dx.doi.org/10.1787/pension_glance-2013-en
PRACHAŘ, O. Přispěje současná reforma v České republice skutečně k dlouhodobé udržitelnosti důchodového účtu? Aktuální otázky sociální politiky [online] Pardubice:
University of Pardubice, Fakulty of Economics and Administration, 2013, č. 7, s. 35 – 48
[vid 2015-11-28]. ISSN 1804-9095. Dostupné
z: http://search.proquest.com/docview/1462231640?accountid=17116
TOMEŠ, I., et al. Sociální zpráva: úvod do teorie a praxe. 2. vyd. Praha: Portál, 2009, 304 s. ISBN 978-80-7367-483-0
Seznam příloh
Příloha A Paušální výdaje 50
Příloha B Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu 51
Příloha C Sazby pojistného sociálního pojištění 52
Příloha D Věková struktura obyvatelstva ČR 53
Příloha E Penzijní připojištění 54
Příloha A: Paušální výdaje
Tabulka 9 Vývoj paušálních výdajů v ČR
Druh příjmu/rok 1993 2005 2009 2010 2012 2014 2015 Příjmy ze zemědělské výroby, lesního
a vodního hospodářství 50 % 50 % 80 % 80 % 80 % 80 % 80 % Příjmy ze živnosti řemeslné 30 % 25 % 60 % 80 % 80 % 80 % 80 %
Ostatní živnostenské podnikání 30 % 25 % 50 % 60 % 60 % 60 % 60 % Zdroj: Zákon o dani z příjmu, č. 586/1992 Sb.
Dostupný z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586
Poznámka: V roce 2015 byly zavedeny max. hranice limitů pro použití paušálních výdajů.
Pro příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a příjmy ze živnosti řemeslné je stanovena částka 1 600 000 Kč. Pro příjmy z ostatního živnostenského podnikání je určen limit 1 200 000 Kč.
Příloha B: KNVVZ
Tabulka 10 Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu
Rok KNVVZ
Příloha C: Sazby pojistného sociálního pojištění
Tabulka 11 Sazby pojistného sociálního pojištění Osoba/sazba
pojistného
Nemocenské
pojištění Důchodové
pojištění Státní politika zaměstnanosti
Zaměstnanec - 6,5% -
Zaměstnavatel 2,3% 21,5% 1,2%
OSVČ - 29,2%
Zdroj: VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L., Daňový systém 2012, s. 160
Příloha D: Věková struktura obyvatelstva ČR
Obrázek 4 Věková struktura obyvatelstva ČR Zdroj: ČSÚ
Počet obyvatel dle věků a pohlaví
Ženy Muži
Příloha E: Penzijní připojištění
Tabulka 12 Výše státní podpory penzijního připojištění, v Kč
Měsíční příspěvek klienta 300 400 500 1000 1500 2000
Měsíční státní příspěvek 90 110 130 230 230 230
Roční sleva na dani z příjmu x x x x 900 1800
Celková roční zvýhodnění ze strany státu 1080 1320 1560 2760 3660 4560 Zdroj: Penzijní společnost České pojišťovny
Dostupný z: http://www.pfcp.cz/doplnkove-penzijni-sporeni/statni-prispevky-a-danove-ulevy.html