Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta
Studijní program: 6208 - Ekonomika a management Studijní obor: Podniková ekonomika
Podpora rozvoje vybraného regionu se zaměřením na lidské zdroje
Support of Selected Region Development Focused on Human Resources Factors
DP – PE – KPE - 200814
MARCELA HLADÍKOVÁ
Vedoucí práce: Ing. Kateřina Maršíková, Ph.D. (KPE) Konzultant : doc. Ing. Miroslav Žižka, Ph.D. (KPE)
Počet stran: 85 Počet příloh: 4
Datum odevzdání: 9. 5. 2008
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 - školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.
Datum: ...
Podpis: ...
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí diplomové práce Ing. Kateřině Maršíkové PhD.
za spolupráci při realizaci této práce, za její trpělivost, cenné rady a konstruktivní připomínky.
Resumé
Námětem diplomové práce je tématika podpory rozvoje vybraného regionu se zaměřením na lidské zdroje, konkrétně podpora vzdělávání a vzdělanosti v Libereckém kraji.
Diplomová práce se dělí na část teoretickou a část praktickou. První kapitola teoretické části rozebírá regionální politiku Evropské unie, její cíle a prostředky. V následující části jsou zmíněny principy regionální politiky České republiky. Třetí kapitola se zabývá možnostmi financování rozvoje krajů jak z prostředků státu, tak z Evropské unie či jiných evropských zdrojů.
Praktická část obsahuje aplikaci regionální politiky na Liberecký kraj, konkrétně ve vymezení hospodářsky slabých oblastí. Tyto oblasti jsou z hlediska přístupu ke vzdělání a struktury vzdělanosti analyzovány v další kapitole praktické části. Rozbor je proveden pomocí tabulek a grafů. Poslední část práce se zabývá financováním rozvoje Libereckého kraje a jsou zde uvedeny konkrétní projekty realizované v Libereckém kraji, které se týkají vzdělávání.
Summary
The diploma work deals with support and development of selected region with focus on human resources particularly support of the educational work and the level of education in the Liberec County.
The diploma work consists of two parts: the theoretical one and the practical one. In first chapter of the theoretical part, an analysis of regional policy of the European Union and its goals and means are mentioned. The following part deals with the principles of regional policy in Czech Republic. The third chapter examines the options of funding the districts and their development by state as well as by funds from European Union or other similar sources.
In the practical part, the regional policy is applied specifically on the Liberec County, particularly on its economically weak areas. In the next chapter of the practical part, such areas are analyzed regarding the education availability and the educational structure. The charts and graphs are frequently used to analyze the county situation in this chapter. The closing part of the thesis examines funding of Liberec County development with some specific education-based projects stated in the area as examples.
Klíčová slova
Hospodářsky slabé oblasti Operační programy Regionální politika Struktura vzdělanosti Strukturální fondy EU Vzdělávací instituce
Keywords
Economically weak areas Operational Programmes Regional policy
Educational structure EU Structural Funds Educational institutions
Obsah
Seznam zkratek a symbolů ... 11
1. Úvod ...13
2. Regionální politika EU ...14
2. 1 Důvody pro regionální politiku EU... 15
2. 2 Cíle regionální politiky EU:... 15
2. 3 Regiony pro regionální politiku... 16
2. 4 Fondy EU... 18
2. 4. 1 Strukturální fondy EU... 19
2. 4. 2 Jiné fondy... 19
2. 4. 3 Projekty financované ze strukturálních fondů ... 20
2. 4. 4 Operační programy ... 21
2. 4. 4. 1 Operační programy v České republice ... 21
3. Regionální politika ČR ...28
3. 1 Strategie regionálního rozvoje České republiky ... 28
3. 1. 1 Hlavní principy SRR ČR... 29
3. 1. 2 Procesy vedoucí k růstu rozvoje s ohledem na diverzifikaci regionů ... 30
3. 2 Hlavní faktory regionálního rozvoje ČR... 31
3. 3 Státem podporované regiony... 33
3. 3. 1 Hospodářsky slabé oblasti ... 34
4. Financování rozvoje krajů od r. 2007 ...34
4. 1 Finanční zdroje EU ... 34
4. 2 Ostatní finanční evropské zdroje... 37
4. 3 Finanční zdroje z rozpočtu ČR... 38
5. Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje ...38
5 .1 Vymezení HSO Libereckého kraje ... 40
5. 2 Hospodářsky slabé oblasti Jihočeského kraje... 44
5. 3 Porovnání metodiky vymezení HSO Libereckého kraje a Jihočeského kraje ... 44
5. 4 Hospodářsky slabé oblasti jiných krajů ... 45
6. Analýza Libereckého kraje - porovnání hospodářsky slabých obcí ...48
6. 1. Porovnání hospodářsky slabých obcí v přístupu ke vzdělání – ve skupinách dle počtu obyvatel ... 48
6. 1. 1 Porovnávání obcí v přístupu ke vzdělávacím zařízením ... 54
6. 2 Porovnání struktury vzdělanosti obyvatelstva – ve skupinách podle počtu obyvatel starších 15ti let... 57
6. 2. 1 Porovnání struktury vzdělanosti mezi skupinami... 63
6. 2. 2 Porovnání struktury vzdělanosti HS obcí se strukturou vzdělanosti celého LK a se strukturou bezproblémových obcí ... 64
6. 3. Porovnání hospodářsky slabých obcí v přístupu ke vzdělání – ve skupinách dle HSO ... 66
6. 3. 1 Porovnání obcí HSO v přístupu ke vzdělávacím zařízením ... 72
6. 4 Porovnání hospodářsky slabých obcí ve struktuře vzdělanosti – ve skupinách dle HSO ... 75
6. 4. 1 Porovnání struktury vzdělanosti mezi HSO ... 80
6. 4. 2 Porovnání struktury vzdělanosti HSO se strukturou vzdělanosti celého LK a se strukturou skupiny bezproblémových obcí... 80
6. 5. Závěr analýzy... 82
7. Využití finančních prostředků na rozvoj lidských zdrojů v Libereckém kraji.83 7. 1 Finanční zdroje EU ... 83
7. 2 Jiné evropské finanční zdroje... 89
7. 3. Finanční zdroje rozpočtu ČR... 90
8. Závěrečné zhodnocení...94
9. Závěr ...96
Seznam literatury ……….... 98
Seznam příloh ...……….………… 103
Seznam zkratek a symbolů
apod. – a podobně a. s. – akciová společnost atd. – a tak dále
cca - cirka č. – číslo
ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad
EHP – Evropský hospodářský prostor ERDF – Evropský fond pro regionální rozvoj ES – Evropská společenství
ESF – Evropský sociální fond
ESVO – Evropské sdružení volného obchodu EU – Evropská unie
FS – Fond soudržnosti Gymn. – gymnázium
HDP – Hrubý domácí produkt Hl. m. – hlavní město
HND – Hrubý národní důchod HS – Hospodářsky slabý
HSO – Hospodářsky slabá oblast ICT – Informační technologie J – jižní
JK – Jihočeský kraj JZ – jihozápadní
JZ ČL – Jihozápadní Českolipsko Kč – Koruna česká
LK – Liberecký kraj
LZZ – Lidské zdroje a zaměstnanost Malotř. – malotřídní
mil. – milion mld. – miliarda
MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj MŠ – Mateřská základní škola
MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy mZŠ – Malotřídní základní škola
např. – například
NNO – Nevládní neziskové organizace
NUTS – Nomenklatura územních statistických jednotek Ob. - obyvatelé
Obyv. – obyvatelé OP – Operační program
OP VK – Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost r. – rok
ROP – Regionální operační program RZL – Rozvoj lidských zdrojů Sb. – sbírky
Skup. – skupina
SOŠ – Střední odborná škol SOU – Střední odborné učiliště Spec. – speciální
SR – Státní rozpočet
SROP – Společný regionální operační program SRR – Strategie regionálního rozvoje
SŠ – Střední škola SV - severovýchod
ŠMTS – školství, mládež, tělovýchova a sport Tab. – tabulka
TOP – Tematický operační program t. j. – to je
tzv. – takzvaný
ÚZŠ – Úplná základní škola VOŠ – Vyšší odborná škola VŠ – Vysoká škola
ZŠ – Základní škola
ZUŠ – Základní umělecká škola
€ - Euro
% - procento
1. Úvod
Pro mnohé lidi je pojem „lidské zdroje“ synonymem jakési neosobní složky práce, která znamená zdroj produktivity a příjmů, ale zároveň i cíl výdajů. Za tímto zdrojem se však skrývají lidé se svými znalostmi a schopnostmi, se svými zkušenostmi a také se svou osobností či kulturními zvyky. Proto se podpora lidských zdrojů netýká jen podpory zaměstnanců z hlediska firem či institucí, ale je nutná podpora lidských zdrojů, čili těch znalostí a zkušeností, zázemí a prostředí, která musí vycházet i od jiných subjektů, jako je například státní správa nebo samospráva.
Ve své diplomové práci se zabývám pohledem na rozvoj lidských zdrojů z hlediska regionální politiky státu a Evropské unie a analyzuji význam kvality a rozvoje lidských zdrojů pro celkovou úroveň a vyspělost regionu.
Vstupem České republiky do Evropské unie 1. května 2004 se subjektům na území našeho státu otevřely kromě jiných výhod možnosti čerpání finančních prostředků EU. Menší územněsprávní jednotky mohou využívat podpory prostřednictvím regionální politiky. Ta je jednou ze základních politik Evropského společenství a klade si za cíl snižování rozdílů rozvoje mezi jednotlivými regiony. V rámci regionální politiky začalo v roce 2007 nové programovací období 2007 – 2013, kdy mají jednotlivé subjekty šanci na čerpání financí EU. Ve své práci zmiňuji možnosti čerpání peněžních prostředků a způsoby realizace podpory z fondů EU.
Další část je věnována regionální politice České republiky - jaké jsou její prostředky, metody či principy. V rámci této části se krátce zabývám vymezením regionů vyžadujících podporu státu, protože z toho vychází vymezení tzv. hospodářsky slabých oblastí či mikroregionů v rámci určitého regionu.
Konkrétně je práce aplikována na Liberecký kraj. V rámci tohoto kraje jsou vymezeny Hospodářsky slabé oblasti, kterým je věnována velká pozornost. Právě tyto oblasti vyžadují více než ostatní regiony podporu ze strany ČR nebo EU. Které to jsou a jak jsou určeny, uvádím v praktické části své práce. Důležitou součástí tohoto oddílu je porovnání obcí v hospodářsky slabých oblastech z hlediska lidských zdrojů. Tato problematika je jedním z ukazatelů, které hospodářsky slabé regiony charakterizují.
Cílem mé práce je analyzovat situaci v zaostalejších regionech Libereckého kraje vzhledem k lidským zdrojům a zjistit, jakou finanční podporu pro svůj rozvoj mohou získat.
Příspěvek vznikl v rámci výzkumného projektu "Nové výzvy pro podnikatele 21. století: CSR, Lidský kapitál, Gender Studies, Environmentální management s využitím zahraničních zkušeností", který je realizován z finanční podpory specifického výzkumu na Hospodářské fakultě Technické univerzity v Liberci.
44,2%
43,0%
1,2% 5,7%
5,8% 0,1%
1. Udržitelný růst
2. Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi 3. Občanství, svoboda, bezpečnost a právo 4. EU jako globální hráč
5. Administrativa
6. Kompenzace
(Bulharsko, Rumunsko)
2. Regionální politika EU
Regionální politika EU bývá též nazývána jako Politika hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie, jež má za cíl snižovat rozdíly mezi úrovněmi rozvoje regionů a členských států EU a eliminovat zaostávání znevýhodněných regionů. Princip spočívá v tom, že bohatší státy přispívají svými prostředky na rozvoj států chudších, aby byly rozdíly setřeny, hospodářské úrovně jednotlivých států vyrovnány a tím aby se zvýšila kvalita života obyvatel všech států EU. [1]
Regionální politika je tzv. komunitární neboli koordinovanou politikou. Orgány EU politiku koordinují a harmonizují, kdežto realizace a implementace politiky spočívá v samotných členských státech.
Regionální politika prozatím zaujímala po zemědělské politice 2. místo ve výdajích ze společného rozpočtu EU. Ovšem jak je patrné z grafu 1, v dalším období (2007 – 2013) výdaje na regionální politiku převýší výdaje na zemědělství. Důraz na tuto politiku se klade především od Maastrichtské smlouvy, která považuje za základní cíl EU právě posílení ekonomické a sociální soudržnosti.
Graf 1 – Finanční rámec EU 2007 – 2013
Zdroj: vlastní zpravování, data: The Union's Financial Framework for 2007-2013 [online]. [cit. 11. 2. 2008].
Dostupné z: <http://ue.eu.int/ueDocs/cms_Data/docs/pressData/en/misc/87677.pdf>
2. 1 Důvody pro regionální politiku EU
Základními důvody pro regionální politiku jsou, jak vyplývá z výše napsaného textu, soudržnost, solidarita mezi členskými státy a blahobyt všech obyvatel EU.
Úplné vyrovnání životního standardu mezi regiony není možné, protože by narušilo diversifikaci regionů z hlediska kulturní a historické odlišnosti a také by zničilo motivaci a pohnutky ke zlepšování a rozvoji. Jedním z hlavních důvodů pro realizaci regionální politiky je jakási předvídavost a snaha o udržení soudržnosti země, kdyby došlo k situaci, v níž by vyspělejší regiony měly tendenci k odtržení.
Dalším důvodem pro fungování regionální politiky je ekonomické hledisko. Regionální nerovnosti negativně ovlivňují výkonnost ekonomiky, protože dochází k tržním selháním a v tomto ohledu může být regionální politika velice užitečná, a to ze dvou hlavních důvodů:
1) Napomáhá ke snižování veřejných výdajů tím, že podporuje firmy, které svou produkci budou vyrábět v konkrétním regionu a tím podpoří ekonomickou aktivitu regionu.
To povede ke snížení nezaměstnanosti, čímž se sníží veřejné výdaje na podporu nezaměstnaných a tím se ušetří finanční prostředky, které mohou být účelněji vynakládány na podporu jiných oblastí.
2) Užitek z regionální politiky mají ale i bohaté regiony, kterým se díky rozvoji ekonomické aktivity v zaostalých regionech otevírají nové trhy a ony mají možnost uplatnit své technologie či zvýšit poptávku po svých produktech. [2]
2. 2 Cíle regionální politiky EU:
V období 2007 - 2013 sleduje regionální politika 3 cíle:
1) Konvergence
Jedná se o podporu rozvoje z hospodářského a sociálního hlediska a týká se nejméně rozvinutých regionů na úrovni NUTS II (rozdělení regionů na úrovně viz níže). To jsou regiony, které vykazují HDP na obyvatele nižší než 75% průměru HDP celé EU.
Tato podpora se týká i států, a to takových, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90% průměru HNP všech členských států.
2) Regionální konkurenceschopnost
Tohoto cíle je dosahováno v regionech na úrovních NUTS II nebo NUTS I, které překračují limitní kritéria 1. cíle. Druhý cíl hraje klíčovou roli v zabraňování nerovnováhy, která vede k poškozování regionů, které by jinak neměly dostatek prostředků na státní podporu.
3) Evropská územní spolupráce
Tento cíl je směřován na přeshraniční spolupráci regionů na úrovni NUTS III, které se nacházejí při pozemních i námořních hranicích. Podporuje také meziregionální a nadnárodní spolupráci regionů.
Rozvržení finančních prostředků mezi cíle regionální politiky EU ukazuje tabulka 1. Vidíme, že oproti poměru ve všech státech EU zaujímá největší podíl na určených prostředcích cíl Konvergence. Pro ČR je určeno asi 8,7% ze všech prostředků určených na realizaci HSS.
Tab. 1 - Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007-2013
Cíl Fondy pro EU 27 Fondy pro ČR
Konvergence 251,16 mld. €
(cca 7 082,80 mld. Kč)
81,54% 25,88 mld. € (cca
730,00 mld. Kč) 96,98%
Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
49,13 mld. € (cca 1 385,40
mld. Kč) 15,95%
419,09 mil. € (cca 11,73 mld.
Kč) 1,56%
Evropská územní spolupráce 7,75 mld. € (cca
218,55 mld. Kč) 2,52%
389,05 mil. € (cca 10,97 mld.
Kč) 1,46%
Celkem 308,04 mld. €
(cca 8 686,80 mld. Kč)
100 % 26,69 mld. € (cca 752,70 mld.
Kč)
100 %
Přepočet dle směnného kurzu 1 EUR = 28,20 CZK.
Zdroj: Regionální politika EU [online]. [cit. 11. 12. 2007]. Dostupné z: <http://www.strukturalni- fondy.cz/regionalni-politika>
2. 3 Regiony pro regionální politiku
Vzhledem k tomu, že každý členský stát EU používá své vlastní územněsprávní členění, bylo velmi náročné provádět srovnávací statistické a ekonomické analýzy. Proto byla v roce 1988 zavedena jednotná nomenklatura územních statistických jednotek (NUTS).
Dle počtu obyvatel jsou definovány tři hlavní úrovně územněsprávního členění území, jak je vidět z tabulky 2.
Tab. 2 – Hlavní úrovně členění územní samosprávy do jednotek NUTS
Úroveň Doporučený minimální počet obyvatel
Doporučený maximální počet obyvatel
NUTS I 3 000 000 7 000 000
NUTS II 800 000 3 000 000
NUTS III 150 000 800 000
Zdroj: Regionální politika EU [online]. [cit. 11. 12. 2007]. Dostupné z: <http://www.strukturalni- fondy.cz/regionalni-politika>
Česká republika byla před vstupem do EU dělena na kraje adekvátní stupni NUTS III, proto po vstupu do EU musela být mezi stát a kraje zavedena ještě jedna úroveň, odpovídající úrovni NUTS II, a to tzv. regiony soudržnosti. Právě na úroveň NUTS II je totiž směřována podpora z fondů EU v cíli Konvergence a částečně též Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost.
NUTS II spolu s NUTS III jsou zobrazeny níže v obrázku 1.
Kromě tří úrovní NUTS ještě existují dvě nižší úrovně regionálního členění, které však již nejsou důležité pro uplatňování politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU. Jedná se o tzv. místní administrativní jednotky (LAU). Toto podrobnější rozdělení ukazuje tabulka 3.
Tab. 3 – Územněsprávní členění území České republiky
Úroveň Název Počet jednotek
NUTS I Stát 1
NUTS II Regiony soudržnosti
(sdružené kraje) 8
NUTS III Kraje 14
LAU I (NUTS IV) Okresy 76 + 15 pražských obvodů
LAU II (NUTS V) Obce 6 249
Zdroj: Regionální politika EU [online]. [cit. 11. 12. 2007]. Dostupné z: <http://www.strukturalni- fondy.cz/regionalni-politika>
Obr. 1 - Mapa ČR, na níž je zobrazeno 14 krajů (NUTS III) a zároveň 8 regionů soudržnosti (NUTS II)
Zdroj: Regionální politika EU [online]. [cit. 12. 12. 2007]. Dostupné z: <http://www.strukturalni- fondy.cz/regionalni-politika>
Kraje se sdružují do regionů NUTS 2 takto:
NUTS 2 Praha - je tvořen územím hl. m. Prahy
NUTS 2 Střední Čechy - je tvořen územím Středočeského kraje
NUTS 2 Jihozápad - je tvořen územím krajů Jihočeského a Plzeňského NUTS 2 Severozápad - je tvořen územím krajů Karlovarského a Ústeckého
NUTS 2 Severovýchod - je tvořen územím krajů Libereckého, Královehradeckého a Pardubického
NUTS 2 Jihovýchod - je tvořen územím krajů Vysočina a Jihomoravského NUTS 2 Střední Morava - je tvořen územím krajů Olomouckého a Zlínského NUTS 2 Moravskoslezsko - je tvořen územím kraje Moravskoslezského
2. 4 Fondy EU
Fondy EU jsou nástroji pro uplatňování regionální politiky EU. Regionální politika disponuje dvěmi strukturálními fondy a Fondem soudržnosti.
2. 4. 1 Strukturální fondy EU
Strukturální fondy EU jsou určené na pomoc chudším a znevýhodněným regionům, tj. např. venkovským a problémovým oblastem ve městě, upadajícím průmyslovým oblastem, územím s geografickým nebo přírodním znevýhodněním (jako jsou ostrovy nebo hornaté oblasti), řídce osídleným oblastem a pohraničním regionům.
Existují dva strukturální fondy:
1) Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF):
Tento fond je určen pro odstranění nerovnováhy mezi regiony nebo sociálními skupinami především v oblasti sociální a hospodářské soudržnosti. Byl založen v roce 1975 a je největším z Evropských fondů. Je určen pro financování investičních projektů.
Konkrétně jsou z něj podporovány projekty jako např. výstavba silnic a železnic, odstraňování ekologických zátěží, budování stokových systémů, podpora inovačního potenciálu podnikatelů a začínajících podnikatelů, rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných pro cestovní ruch, rekonstrukce kulturních památek, využívání obnovitelných zdrojů energie, výsadba regenerační zeleně, sanace bytových domů, posilování infrastruktury pro poskytování zdravotní péče, zavádění elektronické veřejné správy, podpora spolupráce podnikatelů v příhraničních regionech, apod.
2) Evropský sociální fond (ESF):
ESF je nejdůležitějším finančním nástrojem EU pro realizaci strategických hospodářských cílů souvisejících se zaměstnaneckou politikou prostřednictvím konkrétních opatření. Byl zřízen v roce 1958 a podporuje neinvestiční projekty. Jedná se např. o rekvalifikaci nezaměstnaných, speciální programy pro znevýhodněné skupiny obyvatel, tvorbu vzdělávacích programů pro zaměstnance, rozvoj institucí služeb zaměstnanosti, rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání, zlepšování podmínek pro využívání ICT pro žáky i učitele, stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru apod.
2. 4. 2 Jiné fondy
Regionální politiky se kromě jiných týká Fond soudržnosti (FS). Je na rozdíl od strukturálních fondů určený na pomoc v rozvoji chudších států, nikoli regionů. Podobně jako u ERDF jsou z něj podporovány investiční (infrastrukturní) projekty, ale jen se zaměřením na projekty dopravní
infrastruktury většího rozsahu (dálnice a silnice I. třídy, železnice, vodní doprava, řízení silniční, železniční, říční, námořní a letecké dopravy) a ochranu životního prostředí.
Vznikl v roce 1993 a pomáhá těm členským státům, jejichž HDP na obyvatele leží pod 90%
průměrem všech států EU. Jeho úkolem je snížit jejich hospodářskou a sociální zaostalost a stabilizovat ekonomiku země. [1]
2. 4. 3 Projekty financované ze strukturálních fondů
Rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury
Např. výstavba a opravy silnic, železnic, dálnic, říční dopravy, budování veřejné dopravy, nákup dopravních prostředků městské hromadné dopravy apod.
Rozvoj lidských zdrojů
Např. rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané, zvyšování kvality výuky cizích jazyků, inovace vzdělávacích programů, vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje, podpora dalšího vzdělávání apod.
Ochrana životního prostředí
Např. výstavba čistíren odpadních vod, rozvodů pitné vody, výsadba zeleně, instalace větrných elektráren, podpora odděleného sběru odpadů, podpora environmentálního vzdělávání apod.
Zlepšování kvality služeb poskytovaných veřejnou správou a samosprávou
Např. výstavba datových sítí pro potřeby služeb veřejné správy, zvyšování výkonnosti, kvality a transparentnosti veřejné správy apod.
Rozvoj měst a obcí, přeshraniční spolupráce
Např. úpravy veřejných prostranství, podporování zájmových a volnočasových aktivit, přeshraniční spolupráce v oblasti rozvoje mezilidských vztahů, podpora společenských a kulturních aktivit, regenerace bytových domů apod.
Podpora podnikání, vědy a výzkumu
Např. podpora při zakládání podniků, nákupu technologií, podpora patentových aktivit, vědeckovýzkumných institucí a vysokých škol, podpora rozvoje poradenství v oblasti eko- technologií a environmentálních systémů, podpora marketingu apod.
Rozvoj cestovního ruchu
Např. rozvoj kapacit ubytovacích zařízení, podpora skanzenů, muzeí apod., budování cyklostezek a cyklotras, prezentace turistických destinací apod. [3]
2. 4. 4 Operační programy
Cíle strukturálních fondů jsou dosahovány prostřednictvím projektů, které jsou realizovány pomocí operačních programů (OP). Operační programy jsou tematicky a regionálně vymezené – dle toho se rozdělují na tematické (TOP) nebo regionální (ROP) – a charakterizují cíle, kterých má být pomocí realizovaných projektů dosaženo.
Každý OP má pevně danou strukturu. Je potřeba je rozdělit na tzv. prioritní osy, které určují dílčí cíle a konkrétní oblasti podpory, vzhledem k rozdělení prostředků.
Operační programy jsou časově vymezeny, jejich čerpání je možné pouze v konkrétně stanovených letech, momentálně je to období let 2007 až 2013.
2. 4. 4. 1 Operační programy v České republice
Česká republika může právě v období 2007 až 2013 čerpat z fondů EU přibližně 750 mld. Kč, které ovšem musí doplnit svými zdroji ve výši alespoň 132 mld. Kč.
Celkem bude v České republice v období 2007 – 2013 využíváno 26 operačních programů, jež jsou rozděleny mezi výše zmíněné tři cíle regionální politiky.
1) Cíl konvergence
Do tohoto cíle spadají všechny regiony soudržnosti kromě Regionu soudržnosti kromě regionu Hlavní město Praha. Pro splnění tohoto cíle je vyčleněno asi 730 mld. Kč, což je asi 97% nabízených prostředků pro Českou republiku.
Tohoto cíle má být dosahováno prostřednictvím osmi tematických operačních programů (TOP) a sedmi regionálních operačních programů (ROP). [4]
TOP pro cíl Konvergence:
a) OP Podnikání a inovace
Hlavním cílem tohoto OP je zvýšit konkurenceschopnost českého hospodářství a vyrovnat produktivnost českého průmyslu i služeb výkonnosti průmyslově vyspělých států Evropy.
Dílčí cíle spočívají např. v podpoře malého a středního podnikání, zvyšování inovací, inovační činnosti a technologií, posílení provázanosti sektoru průmyslu se sektorem vývoje a výzkumu, efektivnějšímu využívání lidských zdrojů v průmyslu a posilování rozvoje informačních a poradenských služeb pro podnikání. [5]
OP Podnikání a inovace je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a jeho řídícím orgánem je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. [6]
b) OP Životní prostředí
Jeho hlavním cílem je zvýšení kvality životního prostředí, a tím i zdraví obyvatel.
Dílčími cíli jsou např. zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování hrozby povodní, zvyšování kvality ovzduší a snižování emisí, zkvalitnění nakládání s odpady, péče o jednotlivé složky krajiny i o krajinu jako celek, zefektivňování využití obnovitelných zdrojů energie a také zvýšení environmentálního povědomí obyvatel.
OP Životní prostředí je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a také z Fondu soudržnosti a jeho hlavní řídící institucí je Ministerstvo životního prostředí ČR.
[7]
c) OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Hlavním cílem OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost je modernizace a zkvalitnění vzdělávání a podpora celoživotního vzdělávání, s cílem přispět ke zvýšení flexibility obyvatelstva a konkurenceschopnosti ekonomiky ČR.
Jako dílčí cíle lze uvést rozvoj sytému počátečního vzdělávání se zaměřením na zvýšení uplatnění absolventů na trhu práce a podporu jejich motivace k dalšímu vzdělávání, rozvoj terciárního vzdělávání se zaměřením na kreativitu a flexibilitu absolventů a posílení prostředí vhodného pro výzkum a vývoj.
OP Vzdělávání je financován z Evropského sociálního fondu a v ČR je za něj zodpovědné Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. [8]
d) OP Výzkum a vývoj pro inovace
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace se snaží využít potenciálu vysokých škol a výzkumných institucí a podporovat jejich spolupráci se soukromým sektorem.
Dosahuje toho především prostřednictvím budováním laboratoří, výzkumných ústavů, vybavování vědeckých pracovišť novými technologiemi nebo rekonstrukcí či rozšiřováním vysokých škol.
OP Výzkum a vývoj pro inovace je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a hlavní řídící institucí v naší zemi je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. [9]
e) OP Doprava
Hlavním cílem OP Doprava je zlepšení infrastruktury a zvýšení provázanosti různých typů dopravních cesta prostředků.
Prostředky k dosažení tohoto cíle jsou např. vylepšení silniční a dálniční sítě TEN-T (tzv. transevropské dopravní sítě), modernizace železniční sítě jak v rámci TEN-T, tak mimo ni, zkvalitnění silnic 1. třídy mimo TEN-T, rozvoj pražského metra, vnitrozemské a kombinované přepravy.
OP Doprava je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Fondu soudržnosti. Za jeho realizaci v ČR je zodpovědné Ministerstvo dopravy ČR. [10]
f) OP Lidské zdroje a zaměstnanost
Tento OP si klade za cíl zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost obyvatel ČR do r. 2013 do takové míry, jaká je průměrně v deseti nejlepších zemí EU.
Má 6 prioritních os: adaptabilita, aktivní politiky trhu práce, sociální integrace a rovné příležitosti, veřejná správa a veřejné služby, mezinárodní spolupráce, technická pomoc.
Pro OP Lidské zdroje a zaměstnanost je určeno z fondů EU asi 1, 84 mld. €, což odpovídá asi 52 mld. Kč a k tomu musí ČR dodat ze svých zdrojů dalších 0,32 mld. Kč, přičemž finance EU plují z Evropského sociálního fondu.
Zodpovědným orgánem je zde Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. [11]
g) OP Technická pomoc
OP Technická pomoc je podpůrným programem pro ostatní OP, protože jim zajišťuje technickou podporu při provádění aktivit a hlavně při jejich řízení a koordinování.
Také se snaží zvyšovat povědomí veřejnosti o operačních programech, pomoci EU a jejím využití.
Tento OP je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a hlavním orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. [12]
h) Integrovaný OP
Hlavním cílem integrovaného OP je zvýšení kvality života obyvatelstva a zvýšení přitažlivosti ČR jako vhodného území pro investice, a to prostřednictvím posilování veřejných služeb - zvyšování jejich dostupnosti a kvality, zefektivnění infrastruktury veřejné správy, prostřednictvím podpory cestovního ruchu, zlepšování životního prostředí ve smyslu blízkého okolí bydliště, atd.
Integrovaný OP je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Řídícím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. [13]
Graf 2 - Prostředky z fondů EU v ČR pro TOP v cíli Konvergence
Zdroj: Tematické operační programy – Fondy Evropské unie [online]. [cit. 12. 1. 2008]. Dostupné z:
<http://www.strukturalni-fondy.cz/sektorove-op>
ROP pro cíl Konvergence:
ROP NUTS II Severozápad
ROP NUTS II Moravskoslezsko
ROP NUTS II Jihovýchod
ROP NUTS II Severovýchod
ROP NUTS II Střední Morava
ROP NUTS II Jihozápad
ROP NUTS II Střední Čechy
Hlavním cílem ROP je zvýšit konkurenceschopnost regionů, jejich přitažlivost pro investory a posílit jejich rozvoj.
Dílčími cíli jsou např. modernizace technické infrastruktury, ale zároveň péče o životní prostředí, aby se posílila přitažlivost regionu jak pro návštěvníky, tak pro investory, dále např. podpora rozvoje malého a středního podnikání, vybudování vhodného prostředí pro tvorbu inovací, posilování cestovního ruchu regionu, zlepšení životních podmínek obyvatel jak ve městech, tak na venkově, atd.
Každý region soudržnosti má Regionální radu, jež samostatně řídí a je odpovědná za realizaci konkrétního ROP. [14]
Graf 3 - Prostředky z fondů EU v ČR pro ROP v cíli Konvergence
Zdroj: Regionální operační programy – Fondy Evropské unie [online]. [cit. 12. 1. 2008]. Dostupné z:
<http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-op>
2) Cíl regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
Do tohoto cíle spadá region soudržnosti Hl. m. Praha a připadá na něj cca 11,73 mld. Kč.
Cíl je realizován prostřednictvím dvou OP.
a) OP Praha Konkurenceschopnost
Z tohoto OP se podporují investiční projekty zaměřené např. na zlepšení veřejné dopravy a dopravní dostupnosti, podporují se inovace, zkvalitnění informačních a komunikačních technologií a zvýšení kvality životního prostředí v Praze.
Je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a za jeho realizaci jsou zodpovědný Magistrát hl. m. Prahy. [15]
b) OP Praha Adaptabilita
OP Adaptabilita je určen na podporu neinvestičních projektů v Praze. Týká se zejména vzdělávání, sociální integrace, podpory nezaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji.
Je financován z Evropského sociálního fondu a řídícím orgánem je opět magistrát hl. m. Prahy. [16]
3) Cíl Evropská územní spolupráce
V tomto cíli je obsažena podpora přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. V České republice pod něj spadají všechny regiony a podporu lze čerpat z devíti OP. Na cíl Evropská územní spolupráce je v ČR určeno téměř 11 mld. Kč.
a) OP Přeshraniční spolupráce
Tento OP je zaměřen na posílení spolupráce v oblasti hospodářské, kulturní I komunální a jeho smyslem je poskytovat podporu v oblasti vzdělávání a sociální integrace, rozvoje cestovního ruchu a dopravní dostupnosti přeshraničního regionu, zkvalitňovat životní prostředí a služby územní samosprávy na obou stranách.
Je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
OP Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko
OP Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko
OP Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko
OP Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko
OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko [17]
b) OP Meziregionální spolupráce
Tento OP je určen k posílení spolupráce mezi veřejnými orgány a institucemi s charakterem veřejných orgánů na regionální úrovni z hlediska výměny a přenosu zkušeností. Hlavními oblastmi spolupráce jsou inovace a znalostní ekonomika, životní prostředí a ochrana před riziky. OP meziregionální spolupráce se účastní všechny státy EU, spolu s Norskem a Švýcarskem, je financován také z Evropského fondu pro regionální rozvoj. [18]
c) OP Nadnárodní spolupráce
Zaměřuje se na výměnu a přenos zkušeností v oblasti spolupráce mezi veřejnými orgány a institucemi s charakterem veřejných orgánů. Hlavními oblastmi spolupráce jsou inovace, dopravní dostupnost, životní prostředí a zvyšování atraktivity měst a regionů.
Podílí se na něm ČR, Rakousko, Polsko, část Německa, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, část Itálie a z nečlenských zemí část Ukrajiny. Je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj. [19]
d) Síťový operační program ESPON 2013 (všechny členské státy, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island, kandidátské státy EU)
Tento OP je zaměřen na průběžné získávání a aktualizování informací o územním rozvoji, vztahujících se k rozhodnutím, jež jsou přijímána na politické úrovni.
Účastní se ho všechny členské státy EU spolu s tzv. partnerskými státy (Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island) a kandidátskými státy EU. [20]
e) Síťový operační program INTERACT II (všechny členské státy)
Program INTERACT II je zaměřen zejména na přeshraniční spolupráci. Soustředí se na rozvoj a dodání služeb a technickou asistenci.
Cíli programu jsou zlepšení efektivnosti územní spolupráce, zkvalitnění územní spolupráce a podpora implementace programů přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce, poskytnutí prostoru regionům k diskuzi o strategiích pro přeshraniční a nadnárodní regionální rozvoj a zajištění přenosu inovací. [21]
3. Regionální politika ČR
Regionální politika je prostředkem vlády, jimž sleduje cíl rozvoje regionů se zaměřením na jejich soudržnost a zároveň konkurenceschopnost. Regionální politika je „šitá na míru“ každému regionu zvlášť tak, aby se mohl rozvíjet dle svých možností, schopností a specifik. [22]
Základními úrovněmi v realizaci regionální politiky ČR jsou:
1) regiony soudržnosti nesoucí označení NUTS 2 – statistické oblasti 2) kraje (NUTS 3) – vyšší územní samosprávné celky
3) okresy – regionální jednotky pro stanovení regionů se soustředěnou podporou státu 4) správní obvody obcí s rozšířenou působností (SO ORP) – správní okrsky
5) obce – obecní a městské úřady [23]
3. 1 Strategie regionálního rozvoje České republiky
Základním nástrojem regionální politiky je Strategie regionálního rozvoje České republiky pro období let 2007 – 2013. Za tuto strategii je zodpovědné Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, které je dle zákona č. 2/1969, § 14 „ústředním orgánem státní správy ve věcech regionální politiky, včetně regionální podpory podnikání, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu a pro věci nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování a stavebního řádu, investiční politiky a cestovního ruchu.“1
Strategie regionálního rozvoje (dále SRR ČR) zajišťuje propojení nástrojů regionální politiky ČR s regionální politikou Evropské Unie a také s ostatními politikami ovlivňujícím rozvoj daného území, obzvláště se zabývá problémy rozvoje městských i venkovských oblastí. [22]
Obsahuje především rozbor současného stavu rozvoje regionů, charakterizuje silné a slabé stránky rozvoje, rozpracovává strategické cíle regionálního rozvoje, vymezuje státem podporované regiony a doporučuje správním orgánům postupy při realizaci rozvoje v odvětvích jejich působnosti. [23]
SRR ČR byla schválena usnesením vlády ČR 17. května 2006 a vychází ze Strategie udržitelného rozvoje ČR a ze Strategie hospodářského růstu. Strategie navazuje na Národní rozvojový plán a Národní strategický referenční rámec. [22]
SRR ČR je postavena na dvou základních dvou okruhů zjištěných informací:
1 Úplná znění - zákony, vyhlášky, předpisy, nařízení aj. [online]. [cit. 10. 11. 2007]. Dostupné z:
<http://www.pravnik.cz/uplna-zneni/uz-82.htm>
1) SWOT analýza rozvoje ČR ukáže jeho slabé a silné stránky, vnější příležitosti i hrozby.
Tyto jsou pro každý region velmi odlišné a jak vnitřní předpoklady (specifické problémy a schopnosti), tak vnější faktory rozdíly mezi regiony stále prohlubují. Každý region je na vnější vlivy schopný jiným způsobem a v jiném čase reagovat.
2) Existují dvě různých pojetí překonávání regionálních disparit:
a) Udržení a využití rozmanitostí jednotlivých regionů, které můžou mít na rozvoj pozitivní vliv. Vychází z toho, že odlišný přístup vede k větší pružnosti, která se dá využít a tak dosahovat dlouhodobé rovnováhy rozvoje.
b) Naopak co největší snižování rozdílů mezi regiony, které s sebou přináší větší univerzálnost, ale zároveň opomíjí silné stránky regionu.
Pro ČR se jeví jako výhodnější první směr, který využívá pozitivních rysů k větší adaptabilitě, přesto však směřuje ke snížení regionálních disparit, protože využíváním potenciálu regionu vede k jeho růstu a prosperitě.
3. 1. 1 Hlavní principy SRR ČR
SRR ČR vychází z pěti hlavních principů:
1) Solidarita
Jedná se o vzájemnou soudržnost slabších a znevýhodněných regionů se silnějšími.
Prostředky na vynaložení tohoto cíle musí přinést užitek nejen oblastem podporovaným, ale i podporujícím.
2) Růst
Trvale udržitelný a dynamický růst v environmentální a hospodářské oblasti je zásadním předpokladem pro rychlé odstraňování překážek bránících rozvoji a tím i pro plné využívání potenciálu regionů.
3) Soudržnost
Soudržnost na území celého státu vychází ze zásady solidarity a je podmíněna vyrovnáváním nefunkčních disparit. Pro splnění tohoto cíle je potřeba vystavět či dostavět infrastruktury v jednotlivých regionech, ať už se jedná o správní, dopravní, technické, sociální, informační či vzdělávací a environmentální.
4) Udržitelnost
Princip udržitelného rozvoje je výchozím bodem pro regionální politiku a spočívá ve vyrovnaném vztahu mezi ekonomickými, sociálními a environmentálními složkami regionálního rozvoje.
5) Konkurenceschopnost
Využívání pozitivně působících možností a výhod regionů je podporováno stále posilovanou konkurenceschopností jednotlivých regionů.
3. 1. 2 Procesy vedoucí k růstu rozvoje s ohledem na diverzifikaci regionů
1) Aktivizace kulturních a přírodních zdrojů využití
Základním krokem k tomuto procesu je zmapování místního přírodního a rozvojového potenciálu a jeho účinné uplatnění. K tomu je potřeba maximálně rozvíjet schopnosti regionů vstřebávat kapitál. Souvisí s tím oživení místních tradic a jejich využití pro hospodářský růst v rámci turismu nebo ochrany a prosazování kulturního dědictví.
2) Využívání výhod
Podpora konkurence regionů a jejich aktivit vede k odstranění nežádoucích disparit.
Konkurence je založena na zdůrazňování přínosů a pozitivních efektů vlastností regionu ve srovnání s ostatními.
3) Šíření inovací
4) Soudržnost, infrastruktura
Pomocí vkladů kapitálu do rozvoje infrastruktury regionu se posiluje ekonomické a sociální sjednocení daného území. To je dáno stávajícími výhodami v dostupnosti jednotlivých částí území a jejich vazbách a efektivní dělbou práce v rámci regionu.
5) Přeshraniční a meziregionální spolupráce
Nabízí se možnost spolupráce v rámci prostoru střední Evropy nebo spolupráce s dalšími evropskými regiony a organizacemi na mezinárodní úrovni.
6) Ustálení sídelní struktury regionů a oživení venkova
Cílem tohoto procesu je podporovat dojíždění za prací a omezovat tím stěhování obyvatel do velkých aglomerací a tím zabránit vylidňování malých obcí a venkova. Dodat do venkovských prostorů moderní technologie, využívat informatiky a modernizovat
zemědělskou výrobu a tím zvyšovat prestiž venkovské krajiny a její environmentální hledisko.
7) Různorodý rozvoj lidských zdrojů v regionech
Rozvoj lidských zdrojů lze zajistit zvyšování vzdělanosti, kvalifikace, sociální a prostorové mobility, motivace obyvatel a jejich zapojení do rozvojových projektů.
8) Kvalita a transparentnost veřejné správy
Veřejná správa by měla být vůči obyvatelům otevřená a dobře dostupná jak na regionální, tak na lokální úrovni. Součástí dobrého fungování veřejné správy je otevřená a účelná komunikace soukromého, veřejného i neziskového sektoru.
9) Životní prostředí
Zvyšováním kvality života a šetrné využívání životního prostředí povede k růstu regionu v souladu s principy udržitelného rozvoje.
3. 2 Hlavní faktory regionálního rozvoje ČR
Základem pro účinnou a efektivní regionální politika je rozbor a identifikace takových faktorů, které mají klíčový dopad na regionální rozvoj. Tyto faktory bývají často velmi proměnlivé, proto se jejich analýze přikládá velká váha. Není důležité pouze rozpoznat jednotlivé faktory, ale také určit souvislosti mezi nimi a pochopit, čím a jak na sebe navzájem působí.
Tyto faktory by se daly rozdělit do několika skupin:
1) Přírodní zdroje a přírodní prostředí (činitele regionálního rozvoje, jež působí dlouhodobě) 2) Hmotné faktory v podobě produkčního potenciálu a infrastruktury
3) Nemateriální činitele (inovace a jejich šíření, využívání informačních technologií, know- how, instituce, atp.)
4) Lidské zdroje (se svými dovednostmi a schopnostmi, zkušenostmi a vzděláním)
Každý faktor musí být prozkoumán zvlášť a musí na něj být soustředěna nerozdělená pozornost.
Proto přestože hlavní zodpovědnost za provádění regionální politiky má Ministerstvo pro místní rozvoj, v každé oblasti má za vývoj zodpovědnost příslušný orgán, příslušné ministerstvo.
Jak je patrné v tabulce 4, regionální politika ČR bere v úvahu široké spektrum faktorů, které ji ovlivňují. Vzhledem k rozsahu a zaměření této práce okomentuji stručně faktor oblasti „Lidé“
Vzdělanost a školství grafem č. 4, který vyobrazuje vzdělanostní strukturu ČR. Údaje pocházejí z r. 2001, čili jsou obtížně porovnatelné s údaji, které udává ČSÚ k jednotlivým regionům.
23%
39%
25%
3%
9% 1% 0% bez vzdělání
základní vč.
neukončeného vyučení a stř. odborné bez maturity
úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání Hlavní oblast
rozvoje Faktory regionálního rozvoje Demografie a migrace
Vzdělanost a školství Zaměstnatelnost
Sociální struktura a integrace Sociální problémovost
Sociální infrastruktura Sídelní struktura Bydlení
HDP
Nezaměstnanost Průměrné mzdy Podniky a podnikání
Zahraniční investice a export Výzkum, vývoj, inovace
Dopravní infrastruktura a dopravní toky Technická infrastruktura
Krajinný potenciál Životní prostředí Kulturní potenciál
Kulturní infrastruktura a služby Výchova
Dobrovolné aktivity Památky
Veřejný prostor Podpora
Přeshraniční spolupráce Cestovní ruch
Veřejná správa Krajinný potenciál
a ochrana
Využití kulturního potenciálu
Lidé
Osídlení
Ekonomika regionů
Technická a dopravní
Tab. 4 – Hlavní oblasti podpory a faktory regionálního rozvoje
Zdroj: vlastní zpracování, data z: Hlavní faktory regionálního rozvoje [online]. [cit. 15. 11. 2007].
Dostupné z: <http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rozvoj-regionu/hlavni-faktory-regionalniho-rozvoje- cr/1001179/46055/>
Graf 4 – Struktura vzdělanosti ČR dle výsledků sčítání lidu z roku 2001
Zdroj: vlastní zpracování, data: ČSÚ
Nejvíce obyvatel v ČR má vzdělání na středoškolské úrovni – 39% obyvatel je vyučeno nebo má středoškolské vzdělání bez maturity. Jedna čtvrtina obyvatel má úplně středoškolské vzdělání s maturitou. Téměř čtvrtina obyvatel absolvovala pouze základní školu.
Podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí tvoří 9%, příliš rozšířené není vyšší odborné vzdělání – to má pouze 3% obyvatel.
3. 3 Státem podporované regiony
Jak vyplývá z předchozího textu, cílem regionální politiky je přispívat ke snižování rozdílů v rámci regionu a zabezpečovat rozvoj regionu. V zákoně č. 248/2000 Sb. § 4, o podpoře regionálního rozvoje, byly Ministerstvem pro místní rozvoj vymezeny tři typy regionů, jež pro svůj rozvoj potřebují podporu státu:
1) Regiony se soustředěnou podporou státu
a) Strukturálně postižené regiony
Tyto regiony jsou charakteristické útlumem výrobních struktur a růstem nezaměstnanosti, k jejich určení slouží ukazatele trhu práce a rozvoje podnikání.
Pro povzbuzení rozvoje takto postižených regionů je zapotřebí podporovat nové podnikatelské aktivity, vzdělání obyvatel, včetně celoživotního vzdělávání a technickou infrastrukturu v oblasti výzkumu a vývoje.
b) Hospodářsky slabé regiony
Jedná se o území, u nichž je patrný nižší stupeň rozvoje než je průměrná úroveň v ČR, k jejich vymezení se používají ukazatele trhu práce, hospodářské úrovně regionu, struktury a úrovně příjmů obcí a obyvatel. Zde by se měla věnovat pozornost investicím do vzdělání, podpoře malých a středních podniků, posílení infrastruktury, např. dopravní, informační apod.
c) Venkovské regiony
Venkovské regiony se vyznačují nízkou hustotou zalidnění, poklesem počtu obyvatel a vyšším podílem zaměstnanosti v zemědělství, k jejich určení slouží ukazatele týkající se vývoje počtu obyvatel a struktury zaměstnanosti. Při zvyšování rozvoje venkovských regionů by se mělo podporovat např. propojení mezi městskými a venkovskými oblastmi, infrastruktura (dopravní, telekomunikační a služeb), ochrana kultury a přírody nebo zlepšení životních podmínek pro obyvatelstvo.
2) Ostatní regiony, jejichž podporování státem je žádoucí z jiných důvodů
Jedná se např. o pohraniční regiony, bývalé vojenské prostory, regiony postižené přírodními pohromami, regiony s velmi poškozeným životním prostředím, území s nezaměstnaností vyšší než je průměrná v ČR, atd.
3. 3. 1 Hospodářsky slabé oblasti
Významné rozdíly v demografické, sociální, ekonomické oblasti s negativními dopady na životní prostředí můžeme sledovat nejen mezi jednotlivými kraji či okresy, ale i mezi nižšími územními celky. Podle § 9 výše zmíněného zákona mohou i jednotlivé kraje vymezit regiony, které je třeba podporovat. [24] Vymezení jednotlivých krajů bude předmětem praktické části práce.
Jak vyplývá z porovnání v praktické části práce, k řešení této problematiky přistupují regiony ČR různě a metodiky jejich vymezení i chápání problémů se značně liší.
4. Financování rozvoje krajů od r. 2007
Financování rozvoje kraje může mít rozmanité podoby. Zdrojů peněžních prostředků je opravdu mnoho a věnovat se jim by bylo námětem pro celou diplomovou práci. Proto stručně uvádím tři nejdůležitější zdroje se zaměřením na ty, které se dotýkají rozvoje lidských zdrojů, konkrétně vztahující se ke vzdělávání.
4. 1 Finanční zdroje EU
1) Fondy EU
Kraje mohou využít ke svému rozvoji finanční prostředky z fondů EU, a to jak ze strukturálních fondů – Evropský fond pro regionální rozvoj pro investiční záměry a Evropský sociální fond pro neinvestiční projekty, tak i z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Ze strukturálních fondů mohou kraje čerpat prostřednictvím operačních programů, o kterých se v této práci již pojednávalo.
2) Komunitární programy
Kromě fondů EU mohou kraje využít finanční podporu přímo z rozpočtu EU. Nástroji pro čerpání financí přímo z rozpočtu EU jsou komunitární programy, které mají slouží k posílení spolupráce mezi členskými zeměmi EU v oblasti konkrétních politik.
Většinou se jedná o neinvestiční projekty. Řízení finančních toků těchto programů zajišťuje Ministerstvo financí. [25] Jednotlivé programy jsou však řízeny příslušným ministerstvem dle oboru činnosti. Vzhledem k zaměření DP uvedu programy, pro které je gestorem Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (neboli je pověřeno výkonem činnosti, je jednatelem v zajišťování programů). [26]
a) Vzdělávací programy EU
Tyto komunitární programy jsou zaměřeny na podporování rozvoje systému vzdělávání v členských zemích a na prohlubování spolupráce mezi vzdělávacími institucemi nejen mezi zeměmi EU, ale i ve vztahu k třetím zemím. Jejich cílem je podporovat vzájemné vztahy mezi členskými státy prostřednictvím vzdělávání a přispívat k naplňování cílů společné vzdělávací politiky EU.
Stručný přehled v současnosti vytvořených a realizovaných vzdělávacích programů EU:
• PROGRAM CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ – zahrnuje v sobě 4 odvětvové programy:
COMENIUS - zaměřený na předškolní a školní vzdělávání až do úrovně ukončení středního vzdělání
ERASMUS - zaměřený na vysokoškolské vzdělávání a odborné vzdělávání na vysokoškolské úrovni
LEONARDO DA VINCI - zaměřený na odborné vzdělávání a odbornou přípravu
GRUNDTVIG – program zaměřený na vzdělávání dospělých a celoživotní učení
Průřezový program – zaměřuje se na 4 hlavní oblasti: spolupráce a inovace politik, podpora studia jazyků, informační a komunikační technologie, šíření a využívání výsledků v oblasti celoživotního učení
Jean Monnet – tento program se soustředí na podporu institucí a výukové a výzkumné činnosti v oblasti studií evropské integrace na úrovni vysokoškolských institucí
• ERASMUS MUNDUS – jeho hlavním cílem je podpora rozvoje evropských magisterských programů, zviditelnit vysokoškolské vzdělávání a zvýšit jeho atraktivitu a hlavně kvalitu. Snaží se zvýšit přitažlivost evropského vysokoškolského vzdělání především pro studenty a pracovníky třetích zemí.
• TEMPUS – jedná se o program prohlubující spolupráci vysokoškolských institucí s institucemi v partnerských zemích [27]
b) Program Mládež v akci
Tento program se zaměřuje na volnočasové aktivity mládeže, čili nepřímo na jejich vzdělávání. Snaží se podporovat např. mezinárodní výměny mládeže, dobrovolnou službu nebo aktivity zaměřené na rozvoj kvalifikace pracovníků s mládeží. Jeho cíle jsou např. posilování zapojení mladých lidí do společnosti, rozvoj aktivit mladých lidí, rozvoj kompetencí neziskových organizací působících v oblasti mládeže a podpořit rozvoj evropské spolupráce mládeže. To vše úzce souvisí se vzdělaností obyvatel EU, protože otevřenější občané mají větší předpoklady se učit nové věci, poznávat novou kulturu a to má dopad na zaměstnatelnost a sociální adaptaci mladých lidí. Program Mládež v akci také podporuje neformální dobrovolné vzdělávání. [28]
c) 7. rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace
Tento rámcový program je základním nástrojem EU pro financování výzkumu.
Má za cíl reagovat na potřeby Evropy v oblasti zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Je rozdělen do čtyř základních programů: Spolupráce, Lidé, Myšlenky a Kapacity. Prostřednictvím programu Lidé je realizována akce „Marie Curie“, která se týká např. školení začínajících výzkumných pracovníků, celoživotního vzdělávání a profesního růstu. [29]
3) Program vlády Vlámska
Tento program se zakládá na dohodě „Program spolupráce na léta 2006 –2007 mezi Českou republikou a Vlámskem“. Tento program je součástí projektu pomoci Vlámska novým členským zemím EU. Byl prodloužen do roku 2008 a budou z něj ještě podporovány projekty týkající se např. podpory vzdělávání a výměny zkušeností zaměřené na posilování veřejné správy a samosprávy, podpory výměny zkušeností ve zdravotnictví se zaměřením na uznávání kvalifikací, podpory vzdělávacích programů v oblastech životního prostředí. [30]
4. 2 Ostatní finanční evropské zdroje
Kromě fondů EU mohou kraje čerpat finanční prostředky i z fondů nečlenských států.
Mezi takové zdroje prostředků patří:
1) Finanční mechanismus EHP/Norska
Tento mechanismus funguje na principu Dohody o připojení ČR do Evropského hospodářského prostoru (EHP). V rámci této dohody byla sjednána spolupráce mezi ČR a zeměmi Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), k nimž patří Island, Lichtenštejnsko a Norsko. Tyto státy se zavázaly přispívat v letech 2004 až 2009 zemím přistupujícím do EHP, a to poskytováním grantů na investiční projekty a projekty rozvoje a ochrany kulturního dědictví, životního prostředí, zdravotnictví, aj.
Součástí tohoto mechanismu je také Dohoda o norském finančním mechanismu, což je zvláštní norský finanční nástroj.
Celkem je pro ČR vymezeno asi 111 mil. Euro pro pětileté období. [31]
2) Finanční pomoc Švýcarska
V roce 2007 byla podepsána dohoda mezi ČR a Švýcarskem o spolupráci na snížení hospodářských a sociálních rozdílů v EU vzhledem k novým členským státům. Finanční pomoc by měla směřovat především do regionů, a to ve čtyřech hlavních oblastech:
a) bezpečnost, stabilita, reformy b) životní prostředí a infrastruktura c) podpora soukromého sektoru d) lidský a sociální rozvoj
Do roku 2011 by mělo do ČR proudit ze Švýcarska cca 110 mil. švýcarských franků, což je v přepočtu asi 1, 711 mld. Kč. [32]
3) Mezinárodní visegrádský fond
Jedná se o iniciativu Maďarska, Polska, Slovenska a České republiky. Jeho hlavním cílem je prohlubovat spolupráci mezi smluvními státy a rozvíjet společné vztahy v oblasti kultury, vědeckých a vzdělávacích projektů, výměn mládeže nebo propagace turistiky. [33]
Jeho součástí je také tzv. Visegrádský stipendijní program, který umožňuje studentům získat stipendium pro absolvování magisterského nebo doktorského studijního programu nebo za účelem vědecké a výzkumné práce. [34]
4. 3 Finanční zdroje z rozpočtu ČR
Co se týká regionální politiky spravované Ministerstvem pro místní rozvoj, soustředí se finanční prostředky rozpočtu ČR zejména na podporu úprav bývalých vojenských areálů k obecnímu využití, podporu obnovy venkova a na obnovu obecního a krajského majetku postiženého živelní nebo jinou pohromou. V souvislosti se vzděláním se MMR zaměřuje na podporu výzkumu a vývoje, do čehož se zapojují vzdělávací instituce. [35]
Finanční prostředky pro podporu vzdělávání jsou vesměs zajišťovány prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. To z rozpočtu ČR, kapitoly 333, zabezpečuje financování jednotlivých školských úseků.
Největší objem finančních prostředků je vynaložen v oblasti regionálního školství. V rámci tohoto úseku jsou poskytovány finanční prostředky na tzv. přímé náklady na vzdělávání pro školy a školská zařízení zřizované obcemi a svazky obcí a kraji, dále jsou dotovány neinvestiční záměry soukromého a církevního školství a plně je zajišťováno financování přímo řízených organizací.
Druhou nejdůležitější složkou kapitoly 333 státního rozpočtu jsou výdaje na dotace vysokého školství. V souvislosti s tím MŠMT poskytuje účelové a institucionální prostředky na výzkum a vývoj. [36]
5. Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje
V rámci práce na aktualizaci Programu rozvoje Libereckého kraje na období 2007 - 2013 bylo Zastupitelstvem Libereckého kraje schváleno vymezení Hospodářsky slabých a podprůměrných oblastí. Hospodářsky slabé oblasti jsou zobrazeny na obrázku 2. Vymezení spočívá v porovnání výsledné hodnoty konkrétních ukazatelů (viz níže) s průměrnou hodnotou Libereckého kraje.
Území Libereckého kraje bylo rozděleno do tří skupin:
1) Hospodářsky průměrné oblasti
Jedná se o území, jejichž výsledná bodová hodnota je nižší než průměrná za LK.
2) Hospodářsky slabé oblasti
Výsledná bodová hodnota ukazatelů je nižší než stanovená bodová hranice.
3) Ostatní oblasti
V těchto oblastech bodová hodnota převyšuje průměrnou bodovou hodnotu LK.
Obr. 2 - Mapa hospodářsky slabých a podprůměrných oblastí Libereckého kraje
Zdroj: Liberecký kraj [online]. [cit. 12. 3. 2008]. Dostupné z: <http://www.kraj- lbc.cz/public/orlk/novehsoxxx_5f71ce2745.jpg>
5 .1 Vymezení HSO Libereckého kraje
Při vymezování HSO byly používány tzv. generelové jednotky, což jsou mikroregiony v rámci kraje – každá generálová jednotka má své středisko a k němu přidělené spádové území. Jejich centrem je obec, která má základní střediskové funkce jako vzdělávací a zdravotnické zařízení a k této obci jsou přičleněny ostatní, jež tvoří spádovou oblast. Každá generelová oblast byla posuzována podle jedenácti kritérií, přičemž každému z nich je určena váha.
1) Intenzita bytové výstavby
Tento ukazatel vypovídá o celkové přitažlivosti území. Čím vyšší je intenzita bytové výstavby, tím je oblast atraktivnější pro trvalé bydlení z hlediska dopravní dostupnosti, občanské vybavenosti a služeb i pracovních příležitostí, a tím jsou i lepší podmínky pro hospodářský rozvoj Ukazatel byl sestrojen jako podíl počtu dokončených bytů a průměrný počet trvale bydlících obyvatel v obci za období 2000 – 2005. Ukazateli byla přiřazena váha 7.
2) Index vzdělanosti
Ukazatel vzdělanosti vypovídá o kvalitě obyvatelstva ve vztahu k zaměstnatelnosti a ovlivňuje životní styl obyvatel.
Index vzdělanosti byl sestrojen jako podíl dvou veličin a to: první veličinou je součet počtu obyvatel se SŠ bez maturity, dvakrát počtu obyvatel s maturitou, třikrát počtu obyvatel s vyšším odborným vzděláním a čtyřikrát počtu obyvatel s vysokoškolským vzděláním, druhou veličinou je počet obyvatel nad 15 let. Čím je ukazatel vyšší, tím lepší jsou předpoklady pro rozvoj území. Ukazateli byla přiřazena váha 8 a vychází z údajů za rok 2001.
3) Index ekonomického zatížení
Tento ukazatel vypovídá o poměru ekonomicky závislých osob na ekonomicky činném obyvatelstvu. Čím vyšší je ukazatel, tím panují horší podmínky pro hospodářský rozvoj.
Ukazateli byla přiřazena váha 10 a vychází z údajů za rok 2001.
4) Počet pracovních příležitostí
Ukazatel vypovídá o situaci nabídky a poptávky po pracovních místech vzhledem k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu. Vypočítá se jako podíl počtu ekonomicky aktivních obyvatel mínus počet obyvatel vyjíždějících za prací plus počet dojíždějících za prací do obce a počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Ukazatel má váhu 14 a je vypočítán na základě údajů z roku 2001.
