Využití Business Rules přístupu v organizacích

Využití Business Rules přístupu v organizacích

Diplomová práce

Studijní program: N6209 – Systémové inženýrství a informatika Studijní obor: 6209T021 – Manažerská informatika

Autor práce: Bc. Marek Heyda

Vedoucí práce: Ing. Vladimíra Zádová, Ph.D.

Technická

lniverzita v

Liberci Ekonomická fakulta Akademický rok: 2016 /201'7

ZADANI DIPLOMOVE

2U

PRACE

(PRoJEKTU, UMĚLECKÉHo oÍt'A, UMĚLECKÉHo vÝNoNU)

Jméno a příjmení:

Bc. Marek

Heyda

osobní

číslo:

E15000545

Studijní program: N6209 Systémové inženýrství a informatika Studijní

obor:

Manažerská informatika

b{ázev

tématu: ^Yyužití

^Business Rules přístupu

v

organizacích Zadávající katedra: Katedra informatiky

Zásady pro VypIacování

1. Business Rules přístup základní principy, doporučené modely 2. Business Rules nástroje charakteristika, porovnání

3. Doporučený postup plo zavádéní v malých a středních podnicích

4' Zhodnocení přínosu

Rozsah grafických prací:

Rozsah pracovní

zprávy:

65 normostran Forma zpracování diplomové práce: tištěná/elektronická

Seznam odborné literatury:

BOYER'

Jérome and Hafedh

MILI. Agile

Business

Rule

Development: Process, Architecture, and

JRules

Examples. Montreal: Springer, 2OII.

ISBN

978-3642190407.

BUCHALCEVOVÁ,

Alena.

Metodiky

budování informačních systémů. Praha:

Oeconomia, 2009.

ISBN

9788024515403.

ROSS, Ronald

G.

Business

Rule

Concepts. 4th ed. Texas: Business

Rule

Solutions Inc, 2013.

ISBN

978-0941049L46.

ROSS, Ronald

G.

a Gladys S.

W. LAM. Building

Business Solutions: Business Analysis

with

Business Rules. Texas: Business

Rule

Solutions Inc, 2011.

ISBN

97 8-0-941049- 10-8.

Elektronická datab áze čIánků ProQuest (knihovna.tul.cz ₎ .

Vedoucí diplomové práce:

Konzultant diplomové práce:

Datum zadání diplomové práce:

Termín odevzdání diplomové práce:

Ing.

Vladimíra

Záďová, Ph.D.

Katedra informatiky Ing. Pavel Vaněček

Contrisys s. r. o.) IT konzultant

31. října 2016 31. května 2018

prof. Ing. Miroslav Žižka,Ph.D.

děkan

V Liberci dne 31. října 2016

doc. Ing. Jan Skrbek, Dr.

vedoucí katedry

Prohlášení

Byl jsem seznámen s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Diplomovou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

Anotace

Diplomová práce je orientována na tématiku business rules, konkrétně na dílčí cíl – charakteristiku a porovnání specifických nástrojů business rules a cíl hlavní – doporučení postupu implementace nástrojů v malých a středních podnicích.

První část je teoretická a obsahuje obecné informace o malém a středním podnikání, business rules přístupu, jeho definicích a charakteristikách a struktuře. Dále jsou také uvedeny informace o základních principech business rules.

V druhé, praktické, části jsou představeny konkrétní nástroje, jejich charakteristika a popis.

Tyto nástroje byly zvoleny záměrně jako možné varianty, jež by mohly být aplikovány v prostředí podniků klasifikovaných jako malé a střední. Na závěr práce je zpracováno doporučení pro zavádění nástrojů do podniku.

Klíčová slova

Business, nástroje, pravidla, organizace, porovnání, přístup, zavádění

Annotation

This diploma thesis is focused on the topic of business rules, specifically on the partial objective - characterization and comparison of specific business rules tools and the main objective - recommendations of the process of implementation of business rules tools in small and medium enterprises.

The first part is theoretical and contains general information about small and medium enterprises, business rules approach, its definition and characteristics and structure.

Additionally, there is information about the basic principles of business rules.

In the second, practical, part presents specific tools, their characteristic and description.

These tools were deliberately chosen as possible variants that could be applied in a medium and small enterprises. At the end of the thesis there are recommendations for the introduction of tools into the company.

Key Words

Approach, Business, comparison, implementation, organization, rules, tools

Obsah

Seznam obrázků ... 9

Seznam tabulek ... 10

Seznam zkratek ... 11

Úvod ... 13

Zhodnocení současného stavu ... 15

1 Malé a střední podnikání ... 19

2 Business rule přístup ... 21

2.1 Definice a charakteristiky ... 21

2.1.1 Organizace podnikatelských operací ... 24

2.1.2 Struktura ... 24

2.1.3 Energie ... 25

2.1.4 Kontrola ... 25

3 Základní principy business rules ... 27

3.1 Základy business pravidel ... 28

3.2 Business Rules Manifesto ... 29

3.2.1 Term ... 33

3.2.2 Pravidla – formulace ... 35

3.2.3 Pravidla – analýza ... 38

3.2.4 Přístupy – postupy ... 39

3.3 Modely business rule ... 41

3.3.1 Konceptuální model pravidel podnikání ... 43

3.3.2 Model faktů ... 43

3.3.3 Tabulky vzorů pravidel ... 45

3.4 Rulebook management ... 45

3.4.1 General Rulebook Systems ... 46

3.4.2 Sledovatelnost a firemní paměť ... 47

4 Business rules nástroje – charakteristika a porovnání ... 49

4.1 Drools ... 51

4.1.1 Drools Guvnor ... 57

4.2 OpenRules ... 59

4.3 Progress Corticon ... 66

4.3.1 Enterprise Data Connector... 67

4.3.2 Business Rule Server ... 67

4.3.3 Business Rule Studio ... 68

4.4 Porovnání business rules nástrojů – shrnutí ... 72

5 Doporučený postup pro zavádění... 75

5.1 Určení cíle a míry rozsahu ... 76

5.2 Určení skupiny uživatelů a technickou vzdělanost ... 77

5.3 Určení specifikací nástroje ... 77

5.4 Určení správnosti výběru ... 78

5.5 Zhodnocení přínosu... 79

5.5.1 Ekonomický přínos ... 79

5.5.2 Přínos pro podnik ... 81

Závěr ... 82

Seznam použité literatury ... 84

Citace ... 84

Bibliografie ... 86

Seznam obrázků

Obrázek 1: Vývoj počtu MSP v České republice ... 20

Obrázek 2: Vazby business rules ... 33

Obrázek 3: Základní typy pravidel ... 36

Obrázek 4: Dělení faktů ... 37

Obrázek 5: Přístupy pravidel podnikání ... 40

Obrázek 6: Business Motivation Model ... 42

Obrázek 7: Defining Business Rules ... 43

Obrázek 8: Business Rules, knihovní systém ... 44

Obrázek 9: Srovnání pravidel v .xls ... 54

Obrázek 10: Srovnání pravidel v .dlr... 55

Obrázek 11: Ukázka prostředí tvorby pravidel Drools ... 55

Obrázek 12: Drools rozhodovací logika (ukázka) ... 56

Obrázek 13: Drools Guvnor (úvodní obrazovka) ... 58

Obrázek 14: OpenRules fáze Business Management Systému ... 59

Obrázek 15: Tabulky pravidel (MS Excel)... 61

Obrázek 16: Kód Java (určení pozdravu) ... 63

Obrázek 17: Porovnání využití Rete a DeTI diagramu ... 66

Obrázek 18: Business Rules Studio – slovník pravidel ... 69

Obrázek 19: Risk test ... 70

Seznam tabulek

Tabulka 1: Kontext použití ... 34

Tabulka 2: Často kladené dotazy, na které by mělo odpovědět GRBS ... 47

Tabulka 3: Tabulka dvouhodnotové logiky ... 52

Tabulka 4: Licence třetích stran využitých v OpenRules ... 64

Tabulka 5: Risk test ... 70

Tabulka 6: Porovnání nástrojů ... 74

Seznam zkratek

ASF Apache Software License ASL Apache Software License

BRMS Business Rules Management System ČSÚ Český statistický úřad

DeTI Design-Time-Interfacing DPH Daň z přidané hodnoty DRL Drools Rule Language E/R Entity/Relationship GPL General Public License GRBS General Rulebook System IBM International Business Machines IDE Integrated Development Environment INC Incorporation

IS Informační systém IT Informační technologie LLC Limited Liability Company

MS Microsoft

MSP Malé a střední podnikání

MVEL MVFLEX Expression Language OMG Object Management Group

OPPI Operační program Podnikání a inovace OS Operační systém

PHP Hypertext Preprocessor POJO Plain Old Java Object

SOA Service-orientated Architecture TUL Technická univerzita v Liberci

Úvod

Každé podnikání je spojeno se stanovením cílů a touhou jejich naplnění. Předtím než podnikatel dosáhne stanovených milníků je nutné, aby znal svoje vlastní možnosti. Je potřeba znát všechny operace, definice a omezení, která platí pro jeho organizaci. Tyto znalosti se mohou vztahovat na lidi, procesy, chování firmy a výpočetní procesy v organizaci. Vedení firmy musí umět prosazovat podnikovou strukturu, ovlivňovat či ovládat chod podniku. K dosažení těchto výše zmíněných bodů jsou podnikateli nápomocna business rules neboli pravidla podnikání. Tato pravidla jsou obvykle vyjádřena na atomické úrovni, což znamená, že je nelze dále dělit.

Hlavním cílem diplomové práce je uvést doporučení postupu pro zavádění v malém a středním podnikání (MSP). Dílčím cílem je porovnat a popsat nástroje business rules.

Práce je rozdělena do pěti kapitol, z nichž první tři se zabývají spíše teoretickou částí a zbylé řeší dílčí a hlavní cíl diplomové práce. Ze všeho nejdříve je první kapitola definující, co je to vlastně MSP a uvádějící podmínky, které musí podniky splňovat, aby je bylo možné zařadit do této kategorie.

Následující kapitola se týká přímo business rules přístupu. Kapitola obsahuje definice a charakteristiky zahrnující business rules principy a současně také organizace podnikatelských operací a strukturu pravidel podnikání.

V další části práce jsou rozebrány základní principy a základy business pravidel, detailně je popsáno Business Rules Manifesto a vysvětleny pojmy týkající se tohoto tématu. Kromě toho práce uvádí, dělí a popisuje modely Business Rules. V neposlední řadě také Rulebook management a jeho podkapitoly: General Rulebook Systems a sledovatelnost a firemní paměť.

Dále přichází na řadu praktická část diplomové práce řešící dílčí a hlavní cíl diplomové práce a závěr, kde dochází ke zhodnocení přínosu práce.

Ve čtvrté kapitole představuji konkrétní business rules nástroje pro správu pravidel podnikání a různé další součásti, které jsou nezbytné proto, aby nástroje fungovaly

správně. Kapitola se přímo zabývá specifickými nástroji. Důvody, proč byly zvoleny konkrétní nástroje uvádím na začátku kapitoly. V dalších částech se již přímo věnuji vybraným nástrojům. V práci se objevují důležité informace o výrobcích nástrojů, principy toho, jak nástroje fungují – nejprve charakteristika a následně také porovnání.

Pátá kapitola obsahuje informace o doporučeném postupu implementace nástroje pravidel podnikání, přínosy pro podnik a také zhodnocení hlavního a dílčího cíle diplomové práce.

Zhodnocení současného stavu

V dnešní době si skoro nedokážeme představit úspěšně fungující podnik, který by se obešel bez business rules. Zajímavost a unikátnost tohoto systému je, že nevznikl jako odpověď k novým softwarům, ale vznikl z vize odborníků s dlouholetými zkušenostmi týkajícími se podnikového softwaru. Cílem těchto odborníků bylo nabídnout společnostem nejlepší možný přístup k vývoji podnikatelských řešení zahrnujících automatizované systémy.

První zmínka o business rules se objevila v článku Daniela S. Appletona nazvaném Business Rules: The Missing Link¹, vydaném v magazínu o počítačích Datamation v říjnu 1984. Autor zde popisuje business rules jako: „An explicit statement of a constraint that exists within a business's ontology.“, což v překladu znamená: Výslovné stanovisko o omezení, které existuje v rámci filozofie podnikání.

Mezi lety 1989 a 1991 vznikl projekt „Modeling Extensions²“ přední uživatelské skupiny GUIDE, firmy IBM (International Business Machines), která měla tisíce členů. Tento projekt zahrnoval jako jedno z hlavních témat právě problematiku business rule.

Výsledkem jejich práce bylo zjištění, že je nutné stanovit přísné specifikace pravidel podnikání, ačkoliv nebyla dosažena dohoda o normách.

V následujících čtyřech letech (1992–1996) skupina IBM GUIDE pracovala na projektu nazvaným „Business Rules“, cílem bylo stanovení standardů pro využívání business rule.

V roce 1995 vydali projektovou zprávu se jménem „Defining Business Rules ~ What Are They Really?“³, v této zprávě, jenž byla zároveň prvním projektem skupiny GUIDE uveřejněným na internetu, byl uveden meta-model pravidel podnikání v logickém systému.

1 APPLETON, Daniel S. Business Rules: The Missing Link. Datamation. 1984, 145-150.

2 GUIDE byla přední uživatelskou skupinou IBM s tisíci členy v dobách rozkvětu střediskových počítačů.

3 HAY, David a Keri Anderson HEALY. Defining Business Rules ~ What Are They Really?. 2000.

Dále se tématem pravidel podnikání zabývá publikace od Ronalda G. Rosse, zvaného „otec business rules“, The Business Rule Book⁴ vydaná skupinou Business Rule Solution LLC (Limited Liability Company neboli společnost s ručením omezeným) v roce 1994.

Hlavním přínosem této objemné publikace (které přibylo druhé vydání v roce 1997) bylo sestavení a kategorizování více než 500 příkladů business pravidel, znázornění a definování rozsahu problémové domény a určení hlavních kategorií a vzorů pravidel podnikání.

V roce 1997 byla zformována samostatná skupina Business Rules Group, která měla fungovat jako nezávislý výzkumný a normativní orgán. Uskupení bylo vytvořeno s cílem stanovení standardů pro všechny aspekty pravidel podnikání.

V rozmezí let 2000–2003 vznikl The Business Motivation Model, který obsahoval meta- model pro koncepce podnikatelských plánů a vztahy mezi nimi, včetně pravidel podnikání a politik.

V roce 2003 byl vydán Business Rules Manifesto⁵, což je manifest, který formuluje a uvádí principy nezávislosti pravidel. Je cílen na formulaci, postavení, konzistenci a ověření pravidel. Skládá se z 10 článků, z nichž každý obsahuje vícero dalších bodů.

Další publikací na toto téma vzniklo díky skupině Object Management Group (OMG), což je mezinárodní, otevřené a neziskové technologické standartové konsorcium, v letech 2003–2008 a to: The Semantics of Business Vocabulary and Business Rules⁶ neboli:

Sémantika slovníku podnikání a business pravidel. Tato publikace má formalizovat komplexní pravidla pro dodržování předpisů jako je provozní politika podniku, bezpečnost

4 ROSS, Ronald G. The Business Rule Book: Classifying, Defining and Modeling Rules, Version 4.0.

Business Rule Solutions, 1994. ISBN 978-0941049030.

5 ROSS, Ronald G. The Business Rules Manifesto [online]. 2003 [cit. 2017-12-16]. Dostupné z:

http://www.businessrulesgroup.org/brmanifesto.htm

6 OBJECT MANAGEMENT GROUP. Semantics of Business Vocabulary and Business Rules [online]. 2007

nebo pravidla pro dodržování předpisů. Tyto formální slovní zásoby a pravidla mohou být interpretovány a používány v počítačových systémech.

V květnu roku 2013 vyšlo 4. vydání další publikace od Ronalda G. Rosse Business Rule Concepts: Getting to the Point of Knowledge⁷, od vydavatele Business Rule Solution, LLC.

V této knize autor vysvětluje business slovník, business pravidla, business procesy a jaká mezi nimi existuje spojitost. Tato kniha je vydávána po celém světě a byla přeložena do 15 světových jazyků.

Pravidelně jsou také na stránkách Business Rule Community⁸ zveřejňovány články význačných odborníků na poli business rule jako jsou například: Ronald G. Ross, Gladys S. W. Lam.

Co se týká autorů publikujících v České Republice lze jmenovat příspěvek od Ing.

Vladimíry Zádové, Ph.D. v časopise Systémová integrace (2/2008) s názvem Business Rules přístup v návrhu informačních systémů⁹.

Na kvalifikační práce se stejným zaměřením, tedy využití Business Rules přístupu v organizacích, jsem při svém hledání nenarazil, ale prací, v nichž se pojem business rules vyskytuje a je vysvětlován je hned několik. Například kvalifikační bakalářská práce spojená s business rules, nesoucí název Editor business rules¹⁰, pochází od pana Přemysla Václava Dubna z Vysoké školy ekonomické v Praze. Další kvalifikační práce, tentokrát

7 ROSS, Ronald G. Business Rule Concepts: Getting to the Point of Knowledge. 3. Business Rule Solution, 2013. ISBN 978-0941049078.

8 http://www.brcommunity.com/

9 ZÁDOVÁ, Vladimíra. 2008. Business Rules přístup v návrhu informačních systémů. Systémová integrace (2): 20-30. ISSN: 1210-9479.

10 DUBEN, Přemysl Václav. Editor business rules. Praha, 2014. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta informatiky a statistiky. Katedra informačního a znalostního inženýrství. Vedoucí práce Ing. et Ing. Stanislav Vojíř.

Diplomová, související s business rules, je od pana Jakuba Zaplatílka, opět z Vysoké školy ekonomické v Praze, nazvaná Návrh řešení Business Rule Engine.¹¹

Nedílnou součástí zhodnocení současného stavu je i procházení databáze ProQuest. V této světové databázi jsem nalezl několik stovek článků, které se zmiňují o business rules.

K základnímu pochopení business rules prostředí mi byl nápomocny články Follow the Rules¹² a také Business Rules Everywhere¹³. V dalších článcích se dosti často opakovaly informace, z již použité literatury.

V časopise Systémová integrace lze nalézt článek s názvem Výběr specifikace business rules pro praktické nasazení v podnikové informatice, od pana Stanislava Vojíře.¹⁴

11 ZAPLATÍLEK, Jakub. Návrh řešení Business Rule Engine. Praha, 2009. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta informatiky a statistiky. Katedra informačních technologií. Vedoucí práce Ing. Ivana Stanovská.

12 Jedd, M. (2006). Follow the rules. AIIM E – Doc Magazine, 20(2), 26-28. Dostupné on-line z:

https://search.proquest.com/docview/216570149?accountid=17116

13 Plotkin, D. (1999). Business rules everywhere. Intelligent Enterprise, 2(4), 36-44. Retrieved from https://search.proquest.com/docview/200559314?accountid=17116

14 VOJÍŘ, Stanislav. Systémová integrace. Výběr specifikace business rules pro praktické nasazení v podnikové informatice [online]. 2015, 22(3) [cit. 2018-07-10]. ISSN 1804-2716. Dostupné z:

http://www.cssi.cz/cssi/vyber-specifikace-business-rules-pro-prakticke-nasazeni-podnikov%C3%A9-

1 Malé a střední podnikání

Pro to, abych mohl navrhovat a popisovat různá doporučení zavádění Business rules do podniku spadající do skupiny MSP, je třeba si malé a střední podnikání nejprve definovat.

Definice malého a středního podnikatele je upravena Doporučením 2003/361/ES.¹⁵

Základním parametrem pro posouzení velikosti podniku je počet zaměstnaných pracovníků (zaměstnanců), velikost obratu a velikost aktiv podnikatele. Tyto údaje se získávají z posledního uzavřeného zdaňovacího období, jež je vypočteno za období jednoho kalendářního roku.

Podnikatele lze považovat za součást MSP v případě, že splňuje určité podmínky. Do MSP spadá také kategorie drobných podnikatelů.

První podmínka se týká počtu zaměstnanců a ročního obratu. Podnikatel drobný, malý nebo střední nesmí zaměstnávat více než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje hranici 50 milionů EUR nebo jeho velikost aktiv je menší než 43 milionů EUR.

Malé podniky jsou charakterizovány počtem zaměstnanců nižším než 50 a ročním obratem nebo bilanční sumou roční rozvahy nepřesahující deset milionů EUR.

Drobní podnikatelé disponují, dle definice, méně než deseti zaměstnanci a ročním obratem nebo bilanční sumou roční rozvahy nepřesahující 2 miliony EUR.

Z těchto informací tedy vyplývá, že střední podnik by měl míti od 50 do 250 zaměstnanců, roční obrat nesmí přesahovat 50 milionů EUR anebo bilanční suma rozvahy za rok nesmí přesáhnout hranici 43 milionů EUR.

15 Plná verze Doporučení 2003/361/ES dostupná online na stránkách www.czechinvest.org

MSP v České republice zaměstnává téměř 60% pracovních sil a dohromady zastupují přes 1 milion ekonomických subjektů. Na obrázku číslo jedna je zobrazen vývoj počtu subjektů MSP v České republice mezi lety 2011 a 2016. Investice těchto subjektů dosáhly v roce 2016 na 384 497 miliard Kč a celkový podíl na investicích podnikatelů z roku 2016 byl 57,4%.¹⁶

Obrázek 1: Vývoj počtu MSP v České republice

Zdroj: Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2016

K 10. 7. 2017, byla v rámci Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI), rozdělena mezi podniky dotace v hodnotě 95,7 miliard Kč, tato částka byla dále rozdělena mezi 12 413 projektů. OPPI se skládal ze 7 oblastí a jednou z nich byla oblast Rozvoj firem.

V rámci této oblasti bylo určeno zaměření na zlepšování technické vybavenosti podniků prostřednictvím nákupu nových IT. Příjemci této podpory byly převážně subjekty MSP.¹⁶

Konkrétně v roce 2016 bylo v rámci informační a komunikační technologie ohlášeno 49 projektů ve výši 368 051 914,86 Kč z čehož bylo k březnu 2017 proplaceno 61 459 532,39 Kč.¹⁶

16 https://www.mpo.cz/cz/podnikani/male-a-stredni-podnikani/studie-a-strategicke-dokumenty/zprava-o-

2 Business rule přístup

2.1 Definice a charakteristiky

Doslovný překlad tohoto sousloví zní „pravidla podnikání“. Svým způsobem všichni vědí, co jsou to takzvaná business rules, jsou to doslova pravidla (rules anglicky), které lidé využívají k řízení vlastního podnikání. V tomto obecném pojetí mají samozřejmě všichni výše zmínění pravdu. Business rules je to, co drží operační proces v každodenním chodu.

Bez těchto pravidel by člověk odpovědný za řízení musel vždy dělat rozhodnutí z minuty na minutu, vybírat mezi různými alternativami případ za případem v nahodilém stylu.

Pracovat tímto způsobem by bylo velmi pomalé a znamenalo by to nekonzistentní výsledky, což by u zákazníků nevedlo k velké důvěře. V současné konkurenci by takovýto podnikatelský model neměl šanci na úspěch, alespoň, co se dlouhodobého hlediska týká.

Business rules se nedají popsat pouze slovem software, sice bývají v softwarech často aplikovány, ale to je pouze jedna z několika možností. Další implementace jsou zahrnuty například i v manuálních procesech (což není příliš efektivní, ale někdy nezbytné) nebo jako pravidla v rule engine nebo expertním systému.

Autoři Business rules metody navrhli několik definicí tohoto termínu. Tony Morgan neformálně definuje business rules: „A compact statement about an aspect of the business... It is a constraint in the sense that a business rule lays down what must or must not be the case.“ Což do českého jazyka lze přeložit následovně: „Kompaktní tvrzení o aspektu podnikání…je to omezení v tom smyslu, že pravidlo podnikání stanoví, co musí nebo nemusí být předmětem podnikání“ (Morgan 2002, p. 5)

Barbara von Halle představuje pravidla podnikání jako: „The set of conditions that govern a business event so that it occurs in a way that is acceptable to the business.“ Přeloženo do češtiny: „soubor podmínek, kterými se řídí podnikatelská událost tak, aby se vyskytovala způsobem, který je pro firmu přijatelný“

Podle Ronalda G. Rosse lze business rules definovat jako: „Specific rules (or business policies) that gover behavior (of the enterprise) and distinguish it from others these rules

govern changes in state of the enterprise...“ Což lze přeložit jako: „Specifická pravidla (nebo politiky podnikání), které řídí chování (podniku) a odlišují ho od ostatních. Tato pravidla upravují změny ve stavu podniku…“ (Entity Modeling: Techniques and Application, by Ronald G. Ross, 1987.)

V další publikaci stejný autor uvádí, že business rules je: „a discrete operational business policy or practice. A business rule may be considered a user requirement that is expressed in non-procedural and non-technical form (usually textual statements) …A business rule represents a statement about business behavior“ V tomto případě český překlad zní:

„…diskrétní provozní politika nebo praxe. Business rule může být považováno za požadavek uživatele, který je vyjádřen v neprocedurální a netechnické formě (obvykle textové výkazy). Business rule představuje stanovisko o chování podnikání.“ (The Business Rule Book (First Edition), by Ronald G. Ross, 1994.)

Do třetice v roce 2000 autor definuje business rules jako: „An atomic piece of re-usable business logic, specified declaratively.“ V češtině vyjádřeno takto: „Atomická část opakovaně použitelné podnikatelské logiky, specifikována deklarativně.“ (BRSolutions, the BRS Business Rule Methodology, by Ronald G. Ross and Gladys S.W. Lam, 2000) Slovo atomické, které se vyskytuje explicitně nebo implicitně v různých definicích odráží cíl pro business rule a to dosažení, co nejsilnější úrovně specifikace. Deklarativní specifikace jsou ty hodnoty, které získáme při vyjadřování logiky podnikání ve formě termů (terms), faktů (facts) a pravidel (rules). Zásadní výhody jsou ty, že se podniková logika stává opakovaně použitelnou.

V 90. letech se mezi odborníky objevila všeobecná shoda, že existují tři základní kategorie Business rules – termy (terms), fakta (facts) a pravidla (rules). Tento objev je připisován projektu GUIDE Business Rule Project a jejich studii z roku 1995. Termy (terms) jsou nejzákladnější z těchto tří základních kategorií, protože fakta (facts) musí být vystavěna na termech (terms) a pravidla (rules) na faktech (facts).

OMG smýšlí o pravidle jako o „návrhu, který je nárokem povinnosti nebo nezbytnosti“ a o business rule jako o pravidlech (rules), která jsou pod správou podnikání (business). (OMG 2008) Odtud název Business rules. Business Rules Group, nezávislá nekomerční skupina specialistů v oblasti business pravidel, přispěla řadou dokumentů týkajících se business rules přístupu a podílela se na práci OMG týkající se řízení procesů podnikání (business rule management) a samotných pravidlech podnikání (business rules).

Z hlediska podnikání: pravidla podnikání jsou vodítkem, že existuje jednání, chování, praxe nebo postup v rámci určité činnosti nebo sféry. Dvě důležité charakteristiky pravidel podnikání jsou ta, že by zaprvé měla existovat explicitní motivace k němu a zadruhé měla mít režim prosazování nebo vynucení, který by určoval, jaké důsledky by nastaly, kdyby bylo pravidlo porušeno.

Na druhé straně z hlediska informačních systémů: business rule je tvrzení, které definuje nebo omezuje určité aspekty podnikání. Cílem je prosazovat podnikovou strukturu nebo ovládat, ovlivňovat chování podniku.

Rozdíl mezi těmito dvěma perspektivami je zapotřebí k tomu abychom si uvědomili, že proces podnikání běžně zahrnuje lidskou stránku a informační systém (IS). Business rules v tomto případě vede oba „subjekty“. Perspektiva IS zahrnuje pravidla získaná IS o subjektech reálného života zapojených do podnikatelského procesu. V tomto případě hovoříme o zákaznících, produktech nebo transakcích. Například v oblasti pojištění má řada systémů tři výstupy. Kromě odpovědí „přijmout“ a „odmítnout“ pro jasné žádosti mohou sporné případy obdržet odpověď „ruční podstoupení“, což znamená, že žádost musí projít posudkem člověka. Člověk vykonávající tuto funkci pracuje pod mírně odlišnou sadou podnikatelských pravidel, která jsou automatizována v IS. Takováto pravidla jsou typicky zachycena v psaných manuálech.

Dvě charakteristiky ovšem ční nad ostatní. Business rules jsou o podnikání a zabývají se strukturou a chováním tohoto oboru.

2.1.1 Organizace podnikatelských operací

Obecně se tvrdí, že by business operace měly být uspořádány ve stylu jakým je uspořádán mechanický systém lidského těla. Níže projdu tři základní části tohoto systému.

2.1.2 Struktura

Ta je poskytnuta díky organizovaným – tj. strukturovaným – znalostem základních věcí v operační části podnikání. Obecně se tyto znalosti skládají ze dvou druhů:

• Každodenní koncept podstatných jmen – věci, pro jejichž vyjádření používáme podstatná jména

• Každodenní spojení, která děláme mezi těmito koncepty – věci, pro jejichž vyjádření používáme slovesa

Tyto „základní obecně známé věci“ jsou brány za jistotu.

Každé podstatné jméno má mít správně vytvořený „tvar“, který je nejvhodnější pro správnou funkci a umístění. Tento tvar je dán definici konceptu podstatného jména.

Definice musí být jasná, stručná a musí se hodit pro své podnikatelské účely.

Každý koncept by měl mít svoje vlastní jméno. Standartní jméno pro koncept je v tomto případě term.

Stejně tak jako v předchozím případě u podstatných jmen tak i slovesná spojení musí mít nějaký „tvar“. Tento tvar je vyjádřen formulací, která odkazuje k vhodnému termu.

Pro definice, termy (terms) a formulace je klíčový význam, který je tvořen slovní zásobou.

Slovní zásoba představuje to, co víme o provozním businessu a jak o něm můžeme mluvit organizovaným způsobem.

V současnosti diskuze o slovní zásobě často spadá pod hlavičku sémantismu neboli významu slov.

Pro nastínění celkové struktury slovní zásoby pro podnikání na operační úrovni pomáhá kresba nebo diagram. Toto nastínění se nazývá grafický model faktu. Ten poskytuje určitý rámec dvou základních aspektů.

• Model faktu doslova poskytuje strukturu, kolem které mohou být vystavěny ostatní součásti – což jsou již zmíněné „základní obecně známé věci“ o podnikání na operační úrovni

• Model faktu „nese“ váhu celé organizace – což je její kolektivní anebo sdílené know- how, využívané organizačními procesy a business pravidly.

Další informace o modelu faktu uvedu na následujících stránkách.

2.1.3 Energie

Energii poskytují procesy, které pracují se strukturou. Zatímco model faktu odpovídá za strukturu, procesy odpovídají za aktivitu.

Když přemýšlíme o podnikání, jeho procesy jsou dost často první věc, co nás napadá.

Procesy doslova „dělají“ to, co v podnikání musí být uděláno (například přijímání objednávek od zákazníků).

2.1.4 Kontrola

Kontrolu zajišťují business pravidla, která omezují procesy tak, aby fungovaly určitým požadovaným a nejlepším způsobem pro podnikání jako celek.

Jako celek musí fungovat i podnikatelské operace zahrnující stovky procesů, které musí fungovat synchronně. Jinak by nedocházelo k optimálnímu výkonu celého systému a stejně tak jako v předchozím případě by mohlo docházet k závažným poškozením, která by mohla vyústit až ve ztrátu zákazníků, promrhání zdrojů či podnikatelských příležitostí, což výrazně snižuje konkurenceschopnost a efektivnost firmy.

Pokud všechny operace či pochody probíhají hladce, můžeme brát kontrolu, která je poskytována business pravidly jako samozřejmost a soustředit se na záležitosti, které vyžadují vyšší stupeň inteligence. Alespoň do té doby než se business pravidla

„porouchají“ – v tu chvíli se můžeme soustředit na kreativnější stránky podnikání.

3 Základní principy business rules

Základní principy business rules obsahuje takzvaný Business Rules Manifesto (což v překladu znamená Manifest modelu podnikání), který formuluje a uvádí principy nezávislosti pravidel. Je cílen na formulaci, postavení, konzistenci a ověření pravidel. Dále Business Motivation Model (motivační model pravidel podnikání) jehož funkcí je vést od formulace vize a mise až k postupné tvorbě pravidel ve společnosti. A jako poslední, ovšem neméně důležitý, Business Rules Conceptual Model (konceptuální model pravidel podnikání), jenž definuje základní typy pravidel a vyjadřuje jejich samotnou strukturu.

V lidském těle je řízení vykonáváno pomocí centrální nervové soustavy, organizovaného uskupení nervů, které propojují jednotlivé svaly. Business operace musí mít podobný styl koordinace chování. Tato koordinace či vedení je podporováno business pravidly.

Za hnací motor v business operacích jsou zodpovědné procesy. Business pravidla a procesy jsou oddělené. Tento princip samostatnosti se nazývá Nezávislost pravidel.

Pravidla pro nás nejsou žádnou neznámou. Podle pravidel hrajeme hry, žijeme v určitém právním systému, který je na pravidlech založen. A i přes to je idea pravidel v business systémech spoustě lidem cizí. Při vyslovení slova pravidlo se spoustě odborníkům v oboru IT neurčitě vybaví expertní systémy nebo umělá inteligence. Uznání toho, že centrální business pravidla jsou vlastně pouze základy každodenních business operací, přichází pouze pozvolna. Ne náhodou byla spousta zaměstnanců v oboru podnikání skeptická k business pravidlům a přišla jim cizí a možná až abstraktní. Prakticky každá metodologie byla v tomto ohledu nedostatečná, ať už se to týká vývoje reorganizace business procesu, systému nebo softwarového designu.

Tento nedostatek business pravidel v IT metodologiích je vysoce škodlivý, velice nákladný a způsobuje nízkou efektivitu. Ve zkratce, business pravidla jsou potřeba. Bez nadsázky se dá tvrdit, že business pravidla jsou pro podnikatelské operace stejně důležitá jako centrální nervová soustava pro lidské tělo.

Přirozeně chceme, aby business pravidlo bylo specifikováno pouze jednou. Tato jednorázová specifikace (single-sourcing) znamená, že pravidlo bude snadněji

dohledatelné a rychleji měnitelné. Dohromady tvoří více pravidel separátní rulebook pro oblast businessu. Tento rulebook by měl samozřejmě být automatický a poskytovat škálovatelnou podporu pro vznik a řízení business pravidel. Business pravidla zajišťují to, aby business pracoval „chytře“.

3.1 Základy business pravidel

Prvním krokem k porozumění pravidlům je jednoduché propojení s požadovanými výkony.

Níže se vyskytuje příklad toho, jak by mohla pravidla vypadat.

• Omezení: Zákazník nemůže, ke svému účtu objednat více než 3 rychlo-objednávky

• Vedení: Preferovaný zákazník by měl mít svou objednávku vyřízenou okamžitě.

• Výpočet: Roční objem objednávek zákazníka je vždy vypočten jako celkové obchody uzavřené společností během fiskálního roku.

• Odvozování: Zákazník je vždy považován za „preferovaného“ jestliže si zarezervoval více než 5 objednávek v hodnotě vyšší, než je stanoven limit.

• Načasování: Objednávka musí být přiřazena k expedici, pokud byla odeslána, ale nebyla fakturována do 72 hodin.

• Spouštěč: automaticky odeslané upozornění musí být vykonáno, když je objednávka vypravena.

3.2 Business Rules Manifesto

Principy nezávislosti pravidel jsou (Principles of Rule Independence) sepsány do deseti článků. Každý tento článek je pojmenován a dále se dělí na podkapitoly. Tyto principy byly sepsány „organizací“ Business Rules Group.

Článek 1. Primární požadavky, ne druhotné

• 1.1 Pravidla jsou nejdůležitějším občanem ve světě požadavků.

• 1.2 Pravidla jsou základem a oddělenou částí business a technologických modelů.

Článek 2. Odděleno od procesů, ne jejich součást

• 2.1 Pravidla jsou výslovné omezení vlastností a/nebo poskytují podporu těmto vlastnostem.

• 2.2 Pravidla nejsou procesem a ani procedurou. Neměly by být obsaženy ani v jednom z těchto bodů.

• 2.3 Pravidla se využívají mezi procesy a procedurami. Mělo by existovat jedna kohézní forma pravidel, zajištěna konzistentně mezi všemi relevantními oblastmi podnikatelských aktivit.

Článek 3. Záměrné znalosti, ne jako vedlejší produkt

• 3.1 Pravidla jsou vystavěna na faktech, ty na konceptech vyjádřených termy (terms).

• 3.2 Termy (terms) vyjadřují koncepty podnikání, fakty (facts) tvoří tvrzení o těchto konceptech. Pravidla obsahují a podporují tyto fakty (facts).

• 3.3 Pravidla musí být výslovná. Žádné pravidlo není nikdy pokládáno za koncept nebo fakt (fact).

• 3.4 Pravidla jsou základem k tomu, co o sobě ví samo podnikání.

• 3.5 Pravidla musí být živena, ochraňována a řízena.

Článek 4. Deklarativní, ne procedurální

• 4.1 Pravidla by měla být obecenstvu podnikání předkládána deklarativně v přirozeně-jazykových větách.

• 4.2 Jestliže něco nemůže být vyjádřeno, není to pravidlo.

• 4.3 Soubor tvrzení je deklarativní pouze v případě, že soubor nemá žádné implicitní řazení.

• 4.4 Jakýkoliv soubor pravidel, který vyžaduje jinou konstrukci než termy (terms) a fakty (facts) předpokládá hypotézy o systémové implementaci.

• 4.5 Pravidlo je odlišné od jakéhokoliv požadavku, pro který bylo definováno.

Pravidlo a jeho vynucení jsou odlišné věci.

• 4.6 Pravidla by měla být definována nezávisle na odpovědnosti za to kdo, kde, kdy nebo jak je uvedl do chodu.

• 4.7 Výjimky z pravidel jsou vyjádřeny dalšími pravidly.

Článek 5. Správně formulovaná vyjádření, nikoliv nahodile

• 5.1 Business pravidla by měla být vyjádřena takovým způsobem, aby mohla být validována lidmi z podnikání

• 5.2 Business pravidla by měla být vyjádřena takovým způsobem, aby mohla být vzájemně ověřena, kvůli konzistentnosti.

• 5.3 Formální logika, stejně jako logika předpokladů, je základem správně formulovaného vyjádření pravidel v business termínech stejně tak jako v technologiích, které implementují business rules.

Článek 6. Pravidlově-založená architektura, ne nepřímá implementace

• 6.1 Aplikace s business pravidly je záměrně vestavěna k přizpůsobení plynulých změn v business pravidlech. Platforma, na které aplikace běží, by měla tyto změny podporovat.

• 6.2 Vykonávat pravidla přímo – například v rules engine – je lepší

implementační strategie než přepisovat pravidla do nějaké procedurální

• 6.3 Systém business pravidel by měl být vždy schopen podat vysvětlení důvodů, jak došel k určitému závěru anebo proč podnikl určité kroky.

• 6.4 Pravidla jsou založena na pravdivých hodnotách. Jak je tato pravdivá hodnota určena či udržována je před uživatelem skryto.

• 6.5 Vztah mezi případy a pravidly je obecně nazýván many-to-many (několik záznamů z jedné tabulky je spojeno se záznamy v jiné tabulce)

Článek 7. Pravidlově-vedené procesy, ne výjimkově založené programování

• 7.1 Pravidla definují hranice mezi akceptovatelnou a neakceptovatelnou podnikatelskou aktivitou.

• 7.2 Pravidla často vyžadují speciální anebo selektivní vyřízení detekovaných poruch/prohřešků. Takovéto porušení pravidel je aktivita jako každá jiná.

• 7.3 K zajištění maximální soudržnosti a opakovatelnosti by mělo být vyřizování neakceptovatelných podnikatelských aktivit oddělitelné od vyřizování akceptovatelných podnikatelských aktivit.

Článek 8. Pro dobro podnikání, ne technologie

• 8.1 Pravidla se zabývají praktikou podnikání a vedením. Proto jsou pravidla poháněna podnikatelskými cíli (dlouhodobými i krátkodobými) a jsou tvarována různými vlivy.

• 8.2 Pravidla vždy podnikání něco stojí.

• 8.3 Náklady na zavedení pravidla musí být v rovnováze s riziky podnikání a s podnikatelskými příležitostmi, které mohou být jinak ztraceny.

• 8.4 „Více pravidel“ není vždy lepší. Obvykle je lepší méně pravidel, ale za to kvalitních („dobrých“).

• 8.5 Efektivní systém může být založen na menším počtu pravidel. Dodatečně mohou být postupně přidána náročnější pravidla, takže se postupem času stane systém chytřejším.

Článek 9. O, od a pro podnikatele, ne specialisty IT

• 9.1 Pravidla by měla vzejít ze znalostí podnikatelů (business people).

• 9.2 Podnikatelé by měli mít dostupné nástroje, které by jim pomohli formulovat, ověřit a spravovat pravidla.

• 9.3 Podnikatelé by měli mít dostupné nástroje, které by jim pomohli ověřit vzájemnou konzistentnost pravidel.

Článek 10. Spravování logiky podnikání, ne hardwarové/softwarové platformy

• 10.1 Business pravidla jsou zásadní podnikatelské aktivum.

• 10.2 Z dlouhodobého hlediska jsou business pravidla pro podnikání důležitější než hardwarové/softwarové platformy.

• 10.3 Business pravidla by měla být organizována a shromážděna tak, aby mohla být jednoduše přerozdělena na nové hardwarové/softwarové platformy.

• 10.4 Pravidla a schopnost je efektivně měnit jsou základním krokem k vylepšování flexibilitě podnikání.

Motivační model i model konceptuální popisují kroky pro konkrétní určování jednotlivých pravidel a jejich vazeb. Vztahy pravidel (rules) na termy (terms) a fakty (facts) jsou uvedeny v následujícím obrázku číslo 2.

Obrázek 2: Vazby business rules Zdroj: vlastní

Zásadním předpokladem přístupu je výslovné vyjádření pravidel, které tvoří základní kmen informací o podnikání a tím vytvářejí zákonitost či logiku tohoto podnikání a současně definují jeho limity. Toto vyjádření může být formulováno formálně či neformálně.

Klíčové je tato neformálně vyjádřená pravidla formalizovat. V dalším kroku se tato pravidla rozkládají na atomická a poté se analyzují. Smyslem tohoto kroku je vyjádřit jedinou správnou a pravdivou interpretaci pravidla.

3.2.1 Term

V publikaci Merriam-Webster´s Unabridged Dictionary je term vysvětlen jako: slovo nebo vyjádření, které má přesně vymezený význam při určitých použitích nebo je vlastní pro vědu, umění, profesi, podnikání. Co se týká pravidel podnikání je term podstatné jméno nebo fráze kterou pracovníci používají v podnikatelské komunikaci všeho druhu.

Například v dohodách, instrukcích, procedurách a podobně.

Term v sobě nese určitou informaci o podnikání, které by měl být dán jednoznačný konkrétní kontext použití jako například v tabulce číslo 1.

Tabulka 1: Kontext použití

Zákazník Jméno zaměstnance Datum

Čekatel Datum dodání Zaměstnanec

Dodávka Manažer Rizikový zákazník

Faktura Status Pohlaví

Zdroj: vlastní

V tabulce je uvedeno podstatné jméno, které má přímou souvislost s podstatným jménem vyskytujícím se ve stejném řádku. V posledním řádku tabulky můžeme vyčíst slova:

faktura, status, předobjednávka. Kontext těchto slov je následující: Zákazník si objednal určité zboží a byla mu vystavena faktura. Z této faktury lze zjistit status objednávky, zda byla přijata, odeslána či v tomto případě, kdy zboží nebylo v dostatečném množství na skladě, došlo k takzvané předobjednávce. Zboží, které zákazník požadoval, nemůže být v době vložení objednávky odesláno, ale k odeslání dojde okamžitě, kdy bude zboží opět dostupné skladem.

Aby business pravidla komunikovala efektivně, musí být udána přesná definice výslovně pro každý term v podnikatelsky zaměřené formě, bez jakékoliv IT terminologie. Všechny formulace, které term využívají, budou na jeho významu závislé.

Základní termy (terms) v business slovníku – ty typicky zobrazené v grafickém modelu faktu – by měly projít těmito třemi testy:

Základ: Term by měl představovat něco pro podnikání základního, což znamená, že by term neměl být odvozen nebo vypočítán z jiného termu. Jakýkoliv term, který by mohl být odvozen či vypočítán by měl být specifikován jako předmět pro business rule.

Počitatelnost: Term by měl představovat vstup, jehož příklady (instance) jsou oddělitelné – mohou být spočítány. Term má agregátní nebo hromadný smysl (personál, inventář) a měl by být rozdělitelný do počitatelných složek (zaměstnanec, položka).

Neprocedurálnost: Term by měla být vždy věc, o které něco víme spíše než věc, o které víme, jak nastala. Jinými slovy business slovník je o vědomostech ne o

takovou znalost. Business slovník může, například, obsahovat termy (terms) zákazník a objednávka, ale nebude obsahovat akci k přijetí zákazníkovy objednávky.

Sbírka všech termů (terms) a definic, které splňují testy výše zmíněné, jsou hlavní částí business slovníku.

3.2.2 Pravidla – formulace

Formulace pravidel je velice podstatná část jejich tvorby. Vyjádření pravidel je založeno na logice například na logice predikátové, což je označení formálního odvozovacího systému používaného k popisu matematických vět. Pravidlo musí být obsahově úplné, pochopitelné a uskutečnitelné (je možné pravidla dosáhnout například časově), musí být vyjádřeno deklarativně. Dále musí splňovat pravidlo nekonfliktnosti. Pravidlo musí být vytvořeno jasně, jednoduše bez přebytečnosti slov a příkazů. Nesmí mu scházet subjekt ve vyjádření, formulace se musí vyhnout vyjádření událostí CRUD (ROS), tato zkratka vyjadřuje první písmena anglických slov, která popisují události v systému – Create (vytvořit), Retrieve (načíst), Update (aktualizovat), Delete (smazat).

Existují tři základní typy pravidel: pravidla struktury, odvozená pravidla a pravidla pro činnost. Do jedné z těchto skupin musí formulované pravidlo patřit. Základním typem pravidel jsou pravidla struktury, z nich pak vycházejí pravidla pro činnost a pravidla odvozená. Pravidla činnosti podporují, usměrňují a omezují vlastní aktivity podniku.

Odvozená pravidla vznikají, jak už samotný název napovídá, dalším odvozením z jiných pravidel. Pravidla odvozená i činností se pak dále dělí. Pravidla pro činnost na pravidla pro řízení činnosti a pravidla pro ovlivňování činnosti. Základní typy pravidel a jejich dělení je uvedeno na obrázku 3.

Obrázek 3: Základní typy pravidel Zdroj: vlastní

Strukturní pravidla vymezují termy (terms) a fakty (facts), ty jsou chápány jako pravidla určující strukturu podnikání. Vzhledem k tomu, že jsou termy (terms) a fakty (facts) prostředek k vyjádření ostatních pravidel musí se nejdříve definovat jednotlivé termy (terms) samotného podnikání a vyjádřit vztahy mezi nimi. Obecné termy (terms) jsou brány jako axiomy (tvrzení, které se předem pokládá za platné, a tudíž se nedokazuje).

Musí platit, že všechny definované termy (terms) musí mít určitý význam pro podnikání společnosti. Tento význam je dán jednoznačně kontextem užití. Fakty (facts) vyjadřují relace, které vznikají mezi dvěma, či více termy (terms), které se mohou podílet na jednom nebo více vztazích. Rozdělení faktů (facts) náleží do dvou skupin: základní a odvozené.

Všechny odvozené fakty (facts) vycházejí z jednoho nebo více pravidel. Tyto fakty (facts) mohou být vypočteny nebo odvozeny na základě implikace a formulovány jako algoritmus.

Implikace je vztah vyplývání nebo zahrnutí, skutečnost nebo výpověď A implikuje nějaké B, pokud z A nutně vyplývá B, případně pokud je B v A už zahrnuto.

V jiné klasifikaci jsou odlišeny tři typy faktů, atributy, participace (ta se dále dělí na asociaci, agregaci a roli) a generalizace. Toto rozdělení je uvedeno níže na obrázku 4.

Obrázek 4: Dělení faktů Zdroj: vlastní

Význam vztahů mezi jednotlivými termy (terms) je stejný jako relace mezi typy entit/třídami v klasických přístupech. Termy (terms) mohou mít úroveň konkrétní instance, což znamená úroveň termu (entity/objektu), ale týkají se spíše typu termínu (typu entit/tříd). Pro lepší odlišení se typ termu (term) vyjadřuje v jednotném čísle. Pravidla se zabývají spíše specifickými výskyty, to znamená, že se pravidla nemusí vztahovat k atributu rodinný stav, ale k instanci – svobodný, rozvedený, ženatý). Všechny fakty (facts) jsou vyjádřeny pomocí sentence (ve formálních termech reprezentují predikáty, což v logice představuje jazykové sdělení, o němž má smysl tvrdit, že je buď pravdivé, nebo nepravdivé) – ta je složena z podmětu, slovesa a předmětu.

V posledních fázích formulace pravidel by mělo každé takové pravidlo splňovat dvě podmínky – být atomické a opatřené identifikátorem, kvůli následné manipulaci s pravidly.

Tento postup, formulace pravidel začínající u definice termů (terms) a faktů (facts) a až následná definice ostatních pravidel, zajišťuje jednotnou terminologii. Shoda a vhodnost ve vztahu k ostatním pravidlům se dále posuzuje u analýzy pravidel.

3.2.3 Pravidla – analýza

Pravidla atomická a opatřená identifikátorem jsou postoupena k další analýze. Cíl analýzy pravidel je zajistit takovou množinu pravidel, mezi jejíž vlastnosti patří unikátnost, minimálnost, konzistence a úplnost vzhledem ke kýženému řešení.

Jako technika pro analýzu pravidel se využívají vzory pravidel. Tato technika vychází z toho, že lze každé pravidlo formulovat pomocí podmínek a řešení. Řešení se provádí pomocí tabulek vzorů pravidel (Rule Sentence Templates, Rule Pattern Table).

V tabulkách jsou shromážděna pravidla, která mají stejnou strukturu, respektive jsou založená na totožných termech (terms) a faktech (facts) - při vyjádření podmínek i řešení (pro atomická pravidla platí, že existuje pouze jedno řešení, tedy jeden sloupec struktury, poslední, obsahuje řešení, ostatní sloupce pak obsahují podmínky). Tato pravidla jsou navíc zaměřena na jeden druh pravidel z hlediska funkčních kategorií (na rozdělení pravidel se také využívá vyjádření – slova musí, může, měl by, nesmí). První řádek tabulky vyjadřuje strukturu, další řádky pak zahrnují jednotlivá pravidla. Hodnoty v jednotlivých sloupcích pravidla vyjadřují instance struktury obsažené ve sloupcích. Díky této tabulce lze snadněji pravidla, patřící do jedné kategorie a mající stejnou strukturu, analyzovat. Při porovnávání pravidel můžeme zjistit nadbytečnost pravidel a zároveň jejich nesoulad čili nekonzistentnost. K nekonzistentnosti pravidel dochází zejména ze dvou důvodů.

V prvním případě mají pravidla nestejné podmínky pro dosažení stejného cíle anebo mají pravidla totožné podmínky pro dosažení odlišného cíle. Pravidla, splňující předchozí dvě výjimky, je třeba ověřit a na základě výsledků plynoucích z ověření tabulku aktualizovat (pozměnit pravidla, vymazat nadbytečná a podobně).

Zda jsou pravidla úplná, je třeba zkoumat instance jednotlivých pravidel a ověřit, jestli pravidla totožného typu a struktury obsahují všechny instance, ke kterým je třeba formulovat pravidla pro dosažení cílů.

Výstupem další analýzy jsou vztahy mezi tabulkami vzorů pravidel. Pro zjištění přesahu mezi pravidly je třeba porovnat tabulky, které obsahují pravidla vedoucí ke stejnému výsledku, shodující se v instancích podmínek, ale jedno pravidlo obsahuje ještě další

(redundantní) vyjádření pravidla anebo zda je pravidlo nedostatečně, tedy chybně, formulováno. Při takovémto zjištění je potřeba úpravu a aktualizaci. Další analýza tabulek vzorů pravidel zkoumá tabulky se stejnou strukturou, které ale obsahují různé typy pravidel (různá síla prosazení). Příkladem může být nález pravidel se stejnými hodnotami v podmínkách, ale s výjimkou v akcentu ve formulaci (musí, měl by, může). I takto může vypadat nekonzistentnost v pravidlech, kde je třeba jejich správnost ověřit a tabulku aktualizovat.

Po odstranění zmíněných nadbytečností, nesouhlasných podmínek a zbytečného přesahu v pravidlech je nutné určit závislost mezi pravidly. Pro znázornění závislostí je možné zachytit tyto závislosti do tabulky závislostí pravidel, či diagramu závislostí pravidel. Další technika toho, jak určit závislost, seskupuje vzory pravidel do skupiny pravidel, která se nazývá rodina pravidel. Rodina pravidel je kolekce vzorů pravidel se shodnými řešeními.

To znamená, že rodina pravidel sdružuje pravidla stejného řešení, ovšem závisející na odlišných podmínkách. Vzory pravidel, vycházející z tohoto řešení, jsou závislé na vzorech pravidel z dané rodiny pravidel. Závislosti vznikající mezi rodinami pravidel jsou vyjádřeny pomocí diagramu závislosti rodiny pravidel.

3.2.4 Přístupy – postupy

Hlavní představou přístupu je stanovit vize, mise, rozpracovávat cíle a prostředky na dílčí cíle a prostředky pro úroveň strategickou, taktickou a operativní, uvažovat vnější a vnitřní vlivy pro dosažení cílů, provádět vyhodnocení. Dělení přístupů pravidel podnikání znázorňuje obrázek číslo 5.

Obrázek 5: Přístupy pravidel podnikání Zdroj: vlastní

Podle výsledků provést úpravy, tak aby bylo možné dosáhnout dlouhodobých cílů.

Atomizaci, formalizaci a analýzu pravidel provádíme odstranění redundancí a přiřazujeme pravidla k procesům, které mají řídit. Pokud došlo k nějakým změnám, je nutné provést aktualizaci. Pokud jsou pravidla provázána s jednotlivými aplikacemi, tyto aktualizace promítnout i v nich. Tato idea je do značné míry ideální a náročná, jak na čas, tak i na finance. Možným řešením je postup od jednotlivých procesů, extrahovat pravidla k nim vztažená, analyzovat tato pravidla a poté tato pravidla (analyzovaná a popřípadě aktualizovaná) zpětně přiřadit k procesům. První případ je takzvaný top-down přístup (shora-dolů) a druhý je bottom-up přístup (zespoda – nahoru).

Business rules přístup se dá využít komplexně, ale i pro dílčí části. V současnosti je využíván v oblasti správy pravidel, pro vlastní řešení a jako součást pro vývoj IS.

3.3 Modely business rule

Jednotlivé modely:

• Motivační model podnikání (Business Motivation Model)

• Konceptuální model pravidel podnikání (Business Rules Conceptual Model)

• Model faktů (Fact Model)

• Katalog pojmů (Concepts Catalog)

• Tabulky vzorů pravidel (Rule Sentence Templates, Rule Pattern Table)

• Tabulka závislostí pravidel (Rule Dependency Table)

• Diagram závislosti pravidel (Rule Dependency Diagram)

• Motivační model podnikání

Business Motivation Model zprostředkovává schéma a strukturu pro vývoj komunikace a spravování podnikatelského plánu způsobem, který lze nějakým způsobem organizovat.

Motivační model určuje faktory, motivují společnost přijít s podnikatelským plánem.

V dalším bodě model označuje a určuje prvky business plánu a určuje jaký vzájemný vztah mezi sebou tyto faktory a prvky mají mít.

Business Motivation, skládající se ze tří oddílů je vyobrazen na obrázku číslo 6.

Obrázek 6: Business Motivation Model Zdroj: vlastní

Model se skládá ze tří oddílů. První oddíl se anglicky nazývá ends (v překladu do češtiny konce), což vyjadřuje výstupy/cíle, ke kterým chce společnost dojít. Do tohoto oddílu zároveň patří goals a objectives. Obě tato slova se dají do češtiny přeložit jako cíle, ovšem goals jsou v tomto případě cíle dlouhodobé a všeobecné, kterých je dosahováno za pomocí strategií. Kdežto objectives jsou krátkodobé, výrazně konkrétnější, dají se měřit a jsou zasazeny do určitého časového ohraničení. Objectives se využívají k dosažení goals a vychází z různých taktik.

Means (v překladu způsoby) jsou nástroje k cestě za cíli (ends). K těmto způsobům můžeme řadit politiku podnikání, pravidla a dále již zmíněné strategie a taktiky.

Třetím a posledním oddílem Motivačního modelu podnikání jsou influencers (ovlivňující prvky). Jejich funkcí je působit na prvky (elementy) business plánu a formovat odhad vlivů, které mají na ends a means.

3.3.1 Konceptuální model pravidel podnikání

Business Rules Conceptual Model slouží k vyjádření konceptů a struktury formalismu pravidel podnikání, Business Rules Project popisuje strukturu pravidel podnikání jako konceptuální model ve formě E/R diagramu (entity/relationship – subjekt/vztah).

Konkrétně popisuje, co business pravidla tvoří a jaké druhy těchto pravidel existují. Na obrázku 7 znázorňuje první část konceptuálního modelu pravidel podnikání.

Obrázek 7: Defining Business Rules

Zdroj: Defining Business Rules – What Are The Really? – the Business Rules Group, strana 10

3.3.2 Model faktů

Anglicky Fact Model strukturuje základní poznatky o podnikatelských operacích z perspektivy podnikání. Pojmem „základní“ jsou v tomto případě myšleny znalosti, které nelze odvodit ani vypočítat z žádných jiných znalostí. V tomto směru je Model faktů

rozhodujícím základním kamenem k vývoji více pokročilých forem business znalostí, včetně opatření a pravidel. Jednoduše řečeno se Fact Model zabývá logickými propojeními mezi klíčovými prvky podnikání. V tomto modelu jsou prvky reprezentovány termy (terms) a fakty (facts). Fakty spojují termy tak, aby odrážely „skutečný svět“. Termy (terms) i fakty (facts) by měli být základní (ve smyslu uvedeném výše).

Model naznačuje to, co potřebujeme o podnikatelské operaci vědět, abychom mohli tuto operaci provádět. Jednoduchý model je uveden na obrázku 8, níže. Tento model se zabývá modelem pro knihovnu.

Obrázek 8: Business Rules, knihovní systém

Zdroj: Business Rules Concepts – Ronald G. Ross

Borrower, v překladu zákazník knihovny, vlastní library card (průkaz knihovny), se kterou je autorizován pro vstup do knihovny (library) a zároveň ji využívá k výpůjčce knih (book), vlastněných knihovnou. Pro knihovnu pracuje knihovník (librarian), který knihu, dělenou dle žánru (genre), oceňuje a účtuje ji na knihovní průkaz.

3.3.3 Tabulky vzorů pravidel

Rule Sentence Template je základní větná struktura nebo vzor v angličtině, která může být využita k vyjádření pravidla jednotným a dobře organizovaným způsobem. Každý RuleSpeak vzor je cílen ke konkrétnímu druhu pravidla podle kategorie funkčnosti.

Účelem existence těchto vzorů (templates) je zajistit, že budou psaná pravidla snadno srozumitelná. Také pomáhají zajistit to, že různí lidé pracující s velkým množstvím pravidel vyjádří stejný nápad stejným způsobem. Taková jednotnost by nevznikla, pokud by byla pravidla vyjadřována volným způsobem.

RuleSpeak¹⁷ je zápis pravidla podnikání vytvořena skupinou odborníků, která se nazývá Business Rule Solution. Tato business pravidla jsou vyjádřena ve strukturovaném přirozeném jazyce. RuleSpeak je přímo využíván, stovkami lidí pohybujícími se v podnikání, ve velkých projektech na začátku 90. let.

První řádek jednotlivých sloupců zobrazuje strukturu (založeno na termech a faktech) skupiny pravidel. Před těmito sloupci se nalézá sloupec, jehož funkcí je sledovat identifikátory pravidel. Poslední sloupec obsahuje řešení a ostatní, kromě prvního (identifikátory pravidel), podmínky, ze kterých zmiňované řešení vychází.

3.4 Rulebook management

Je soubor dovedností, technik a procesů potřebných k vyjádření, analýze, sledování, zachování a řízení rozhodovací logiky využívané v každodenních operacích podnikání.

Rozhodovací logiku bere v potaz spíše jako podnikatelskou než technickou problematiku.

Cíli Rulebook managementu jsou zajistit to, že základní business know-how je vždy dostupné těm, kteří mají k informacím řádný přístup. Podnikatelské zákonitosti, regulace a smluvní závazky jsou interpretovány věrnou, opakovatelnou a transparentní cestou.

17 Základní RuleSpeak pokyny jsou zdarma dostupně na www.RuleSpeak.com například v angličtině, španělštině, němčině a holandštině.