Staré město Jižní město

(1)

200

50 100 500m

0

GSEducationalVersion

Syntéza částí návrhu

Hranice zahušťování, zástavba městského typu Hradba — silná vizu- ální hranice města Suburbánní tangenta

— komunikace vedená částečně stávajícími komunikacemi a čás- tečně nově proraže- ná, tvořící hranici městské zástavby a vážící na sebe peri- ferní mimocentrální dopravu

Městská zeleň — Parky, hřbitovy a udržované promenády

Hřbitov

stávající / navrho- vaný

Centrální nábře- ží — komunikace se silným automobilovým a pěším provozem, návaznost břehových rekreačních úprav Prospekt — bulvár, příjezdová brána města, centrum ob- chodu, služeb, admi- nistrativy a bydlení Centrální prstenec — okružní ulice, váží- cí na sebe významné veřejné prostory, městské osy, insti- tuce, a rohy měst- ských čtvrtí

Významné osy — bul- váry v převážně obytných lokalitách napojené na významné veřejné prostory Jednosměrný okruž- ní prstenec kolem historického centra

— ulice s parterem pro příjemný pobyt a pohyb lidí

Nové chodníky / cesty

Lokální mikrocentra Začlenění cyklostezky do stávajících ulic Stávající transitní cyklostezka

Autobusové a vlakové nádraží

Zastávka MHD Promenády

Osy pěší prostupnosti Obytné řadové domy jedno a dvoupodlažní Obytné řadové domy třípodlažní

Obytné átriové domy zády řadově zapojené jedno a dvoupodlažní Obytné átriové domy zády řadově zapojené třípodlažní

Solitérní obytné domy podél hraniční cesty — zachovávající prostupnost krajiny, a terasové řadové domy — domy reagující na dramatickou morfo- logii

Bytovky do 5 podlaží Smíšené funkce s vy- sokým podílem bydlení Budovy městského úřadu — soustředění roztroušených čás- tí úřadu na jedno náměstí

Asanace

Sport a rekreace Výroba

m. 1:7.000 (A1)

Rožnov ideální — urbanistická vize pro Rožnov pod Radhoštěm Diplomová práce — FUA TUL — 2014/2015

Vypracoval Bc. Michal Vašek

Vedoucí práce Ing. arch. akad. arch. Jiří Klokočka

B1

(2)

Dnes: město monocentrické, centrum mimo těžiště

Čtvrti mají svá lokální mikrocentra Centrální prstenec propojuje centra čtvrtí a váže na sebe

nejdůležitější městské osy, včetně prospektu, nábřeží, parku a okruhu historického centra. Obsahuje spektrum funkčních ploch od průmyslu přes bydlení a služby, po rekreaci.

Návrh: město polycentrické; 4 čtvrti, 4 centra, jedno hlavní centrum

Nové město Letná

Staré město Jižní město

Rožnov ideální — urbanistická vize pro Rožnov pod Radhoštěm Diplomová práce — FUA TUL — 2014/2015

Vypracoval Bc. Michal Vašek

Vedoucí práce Ing. arch. akad. arch. Jiří Klokočka

B2 Struktura

Veřejné prostory Doprava Zástavba

Hranice města Rozvojové plochy a doplnění urbanistických prostorů

#1

Reakce na návrh zastavitelného území v územním plánu

Důležité je odpovědět na otázku, kde lze a kde nelze stavět.

Zcela nedůležité je již to, co a jak stavět, protože struktu- ra a forma zastavění je to, co obvykle přetrvává, zatímco funkce se v průběhu času proměňují. [Koucký, s. 31]

Hledání hranice zastavitelnosti

Zástavba se odedávna držela v údolích, podél koryt vod- ních toků, bylo to jak praktické z hlediska dostupnosti a infrastruktury, tak estetické, z hlediska vytváření vizuální hierarchie krajiny. Hladina zastavitelnosti vyplňuje kotlinu do kompaktního města s urbánními klky dotvářejícími krajinnou modelaci a odkazujícími na pokračující zástavbu pasekářského charakteru.

Navrhované zastavitelné plochy v rámci ÚP, které jsou shledány jako smysluplné Navrhované zastavitelné plochy v rámci ÚP, které jsou shledány jako nadbytečné a potenciální hrozba

Návrh doplnění zastavitelných ploch nad rámec ÚP

Zobjemnělá vrstevnice stanovuje hranici zastavitelnosti Průhled skrz kotlinu z jednoho okraje města na druhý

1

⁰⁷⁹

080

086

087 089 088

090 081

082

085

7

8 2 6 5

3 2 6

3 3

3

3 3 4

4

091 092

093 Smysluplné rozvo-

jové plochy Stávající náměstí Doplnění náměstí a mikrocenter Doplnění ulic Stávající nábřeží Doplnění nábřeží Stávající lesní plochy

Stávající parky a městská zeleň Stávající prome- nády

Doplnění promenád

200m 500m

0 100m

1/ Prospekt

Dnes se ukazuje, že bylo nešťastně dovoleno, aby se roz- vojové plochy, které by mohly mít stěžejní význam v bu- doucím rozvoji urbanistické struktury městského typu, zaplnily monofunkčními nákupními objekty, které pouze generují velké množství automobilové dopravy, včetně vel- kých ploch dopravy v klidu. Rozsáhlé plochy parkovišť jsou využity pouze přes den, pobývání lidí ve veřejném prostoru se nezvyšuje, protože cílem je jen přijet, nakoupit, odjet.

Tyto obchodní plochy vytvářejí z míst, majících ambici stát se významným veřejným prostorem na prstenci cent- rálního městského bulváru — lokalitu předměstskou, která nevytváří veřejné prostory pro život ve městě, než pouze veřejné prostory pro automobil.

2/ Doplnění a zahuštění v histo- rickém centru

Vybudování jižního obchvatu náměstí v roce 2005 přineslo změnu postavení jižního bloku náměstí. Jeho zadní zahrad-

5/ Náměstí

Plocha mezi stávajícím kinem a komplexem bývalé továr- ny Loana, která má potenciál pro umístění smíšených ob- chodních, administrativních i residenčních funkcí, včetně částečného ponechání výrobní funkce, což je přínosné pro diverzitu a životaschopnost lokality.

6/ Doplnění nábřeží 7/ Artikulace osy

8/ Nové náměstí

Strategické místo na styku městských čtvrtí, dopravní tep- ny, budoucího centrálního prstence, nábřeží a prospektu.

Soustředění budov městského úřadu doposud roztrouše- ných po městě

ní partie, včetně farské zahrady, se exponovala nově vznik- lé ulici. Ta je ale nyní velmi roztříštěným prostorem, který není ani ulicí, ani nábřežím. Nabízí se doplnění hmotových hranic ulice a větší důraz na pěší dopravu na nábřeží, která ocení přítomnost vody. Nabízí se propojení uličního prstence kolem náměstí proražením cesty na jeho severový- chodní části, za vzniku nového náměstíčka na Palackého ulici.

3/ Doplnění ploch mezi stávající obytnou zástavbou

Nově zastavěné plochy se musí umět vypořádat s hrozbami suburbanizace a řešit i již stávající problémy s tím spojené.

4/ Doplnění hranic městské zástavby

12 1,5 1,51,2 10 1,21,5 1

11,4 1,5 2 1,75 7 1,7521,51

Profil nábřeží, současný stav

0,6

Profil nábřeží, navrhovaná úprava — růžově vyznačeno vyvlastnění pozemku zahrady.

Nové ulice

Nově upravený a propojený jednosměrný okruh kolem his- torického centra jasně definuje hierarchii prostorů, vytváří lidské měřítko a příznivé podmínky pro fungování parteru.

Ideály

Co ovšem znamená městské prostředí? Jak popsat urbani- tu, městskost? V literatuře o urbanismu se pokusy o její definici vždy dotýkají dvou zásadních faktorů: Hustoty osídlení a mnohostí odehrávajících se dějů (heterogenity, diverzity funkcí). A právě promíchání funkcí je důležitým faktorem, který oblast s větším počtem obyvatel povyšuje na město. [Hnilička, s. 38]

Spíše než abstraktní vybarvování barevných plošek s předurčením funkčního využití potřebujeme dnes vymeze- ní struktury ulic a náměstí. [Hnilička, s. 164]

hustota osídlení = koncentrace energie; Praha — Staré Město 1873 — 1.400 obyv./ha, Vinohrady — současnost

— 320 obyv./ha, panelové sídliště — 220 obyv./ha, vi- lová čtvrť — 40 obyv./ha, satelitní suburbs — 20 obyv./

ha.

Energie města je přímo závislá na počtu obyvatel a prostoru, ve kterém se pohybu- jí.

Nejživější jsou historická centra a městské bulváry.

Jakmile se struktura prolomí do otevřených prostorů, energie unikne jako vzduch z prasklé duše.

[Kloda]

„Nábřeží je prostor především vyhlídkový.“

[Meduna]

Prospekt

Brána města, podélný veřejný prostor s uzlem veřejné dopravy, s ambicí obsáhnout bydlení a smíšené funkce. Je centrem Jižního města, je napojen na osu z Nového města.

Je završen hlavním Novým náměstím, a dále přechází do nábřeží, které je hlavní osou napojující další residenční a rekreační lokality.

Nábřeží

Ponechat řece prostor k jejímu vyniknutí. Řeka a její nábře- ží vytváří i přes dramatické sepětí s prudce zvlněným údo- lím poklidnou vzdušnou pomlku jak v organismu města, tak v okolních zalesněných kopcích. Nábřeží jako promenáda.

Nábřeží je hlavní linií města spojující západní a východní konec. Západní hustě osídlený a centrální, východní rekre- ační, residenční a periferní. Snahou bude v jeho zóně zvy- šovat hustotu osídlení a podpořit tak jeho živost. Nábřeží poskytne průjezd intenzivní dopravě i cyklistům, a zároveň poklidnou chůzi pod stromy s možností sejít k hladině řeky.

Centrum Černošic, Šafer-Hájek architekti

Palackého ulice, budoucí napojení na okružní ulici za vzniku náměstíčka

Potenciální propojení z nábřeží na náměstí skrz farskou zahradu

Bellinzona, Švýcarsko, 17.962 obyvatel

Bellinzona, Švýcarsko, 17.962 obyvatel Litomyšl, Cuboid architekti

Lublaň, BB architekti

Bad Ischl, Rakousko, lázeňské město, 13.759 obyvatel Nábřeží, řazení ploch

Ideály Cyklodoprava

Cílem je doplnit hlavní ulice o vlastní pruh pro cyklodo- pravu a vytvořit tak ideální podmínky pro používání kola k běžným denním pohybům po městě, spolu s MHD jako náhradou za automobil.

zároveň musí fungovat jako pěší koridor s dostatečnou ka- pacitou a klidným prostředím. Toho lze dosáhnout úspor- ným řazením ploch s dostatečným prostorem pro pěší a cy- klistický pohyb, spolu se zabráním úzkého pruhu (do 1 m) soukromých zahrad (viz profil nábřeží). Periferní doprava vázaná na severo-jižní osu bude částečně odebrána navr- hovanou „západní suburbánní tangentou“, která zároveň tvoří hranici zastavitelného území. V historickém centru je navržen prstenec propojený nově proraženou ulicí, tvo- řený jednosměrným okruhem. Ten přispívá k hierarchiza- ci dopravní sítě a vytváří klidovou převážně pěší ulici, a v dalším úseku nábřeží, odpovídající historickému centru.

Zároveň přispívá k odklonu dopravy na západní tangentu.

Automobilová doprava

Nejzatíženější tepnou je nábřeží Bečvy s navazujícím „pro- spektem“, a kolmo protínající severo-jižní osa mezi starým a novým městem. Intenzita dopravy je nejvyšší v centru, a směrem k okrajům města slábne. To je důkaz toho, že transitní doprava tvoří asi 1/4 z celkového objemu. Zbytek tvoří vnější cesty s cílem nebo startem ve městě a vnitřní doprava. Nábřeží Bečvy je silně exponované automobilové dopravě, a zároveň má silný potenciál pro pěší chůzi kli- dového typu. Při hledání možností odlehčit, nebo výrazně omezit dopravu na nábřeží (např. formou jednosměrného provozu), byla prověřována varianta provedení severního obychvatu města (viz tab. 01 „Rozbor jevů navrhovaného obchvatu“

)

. Ta ale byla zhodnocena jako nevhodná pro svůj neadekvátní zásah do krajiny, zaměření téměř výhrad- ně na transitní dopravu, a hrozbu generování periferních center vázaných výhradně na automobilovou dopravu. Ná- břeží je ponecháno jako hlavní průtah městem, ale s tím, že Jestliže se po městě dopravuje například 100 osob, pak při jízdě tramvají zaujímají 90 m² plochy ulic, jedou-li dvěma autobusy, potřebují 115 m² a na 50 motocyklech asi 930 m². V autech však zaberou přes 5000 m² — tedy více než padesátkrát tolik co v tramvaji. [Hrůza, s. 102]

Zdroj: město Munster, Německo

Překonaný koncept severního ob- chvatu

Navržený koncept periferní hranič- ní obslužné cesty

Diagram pro navrhování cyklostezek v rámci ulice, v závis- losti na rychlosti automobilů — město Kodaň

Pěší doprava

Je navrhována síť důležitých os, kde je třeba dbát na prů- chodnost a přívětivé prostředí, také jsou definovány pěší promenády využívající stávajících přírodních ploch.

MHD

Zavedení MHD jako jednoho z prostředků ke zmírňování negativních dopadů suburbanizace. Zastávky jsou umístě- ny na všech významných veřejných prostorech, a mikrocen- trech, ve vzájemné docházkové vzdálenosti do 10minut.

200 500m

0

Nová zástavba a hustota osídlení

300

0 100 200

[osoby/hektar zastavě- ného území]

Ideály

Ukazuje se, že společenské prostory dobře fungují jenom v těch částech města, kde je dostatečně intenzivní zástavba.

Obdobné závěry vyplývají i z analýzy anglických pováleč- ných nových měst, kde bývá za jednu z příčin neúspěchu považována příliš nízká hustota. [Hrůza, s. 67]

Jak bojovat s negativními dopady suburbanizace:

Zhušťovat zástavbu a hustotu obyvatel v návaznosti na vytvoření fungujících lokálních center se základní vybave- ností.

Snižovat dopravní zátěž komunikací mezi lokálními a hlav- ními centry zavedením MHD, a vytvářet přívětivé pěší a cyklistické spojení.

Vytvářet různorodý charakter zástavby s různorodými ve- řejnými prostory, zástavba by měla jasně vymezovat hranici soukromého a veřejného prostoru.

Husinec, Jiran Kohout archi- tekti

Miroslav, původní selská zástavba, výhled ze dvora

Siedlung Halen, Bern

— Atelier 5

Nachbarschaftliches Wohnen Guglmugl, Wien

— Fritz Matzinger

Donnybrook Quarter, London — Peter Barber

Terasy Unhošť — A69 & A_LT architekti

Lukas Areal Dresden — Mueller

Reimann Jurčkova pot, Lublaň

Je pozoruhodné, že vesnice mají charakter daleko více městský než většina dnešních periferií, které jsou přitom stále považovány za město. [Hnilička, s. 150]

Řadové domy

Umožňují umístění 26 - 52 domů na hektar, při hustotě osídlení 105 až 210 osob na hektar, a při velikosti parcely od 140 do 335 m² (zdroj: [Kohout]).

Terasové domy

Kompaktní zástavba využívající rozmanitost terénu.

Bytové domy

Hustota nad 200 obyvatel / ha.

Optimální hustota osídlení

Hnilička uvádí mezní hustotu pěší dosažitelnosti 80 osob/

ha. Hustota 30 osob/ha je již zcela závislá na autodopravě.

Zády řadově zapojené a átriové domy

Umožňují umístění 34 - 54 domů na hektar, při hustotě osídlení 140 až 215 osob na hektar, a při velikosti parcely od 130 do 235 m² (zdroj: [Kohout]).

497 m²