Věc: Zpráva z pracovní cesty Pracovník: Mgr. Markéta Trykarová
Akce: 11. ročník Konference o šedé literatuře a repozitářích Datum konání: 24. října 2018
Místo konání: NTK Praha
1.
Jsme připraveni na budoucnost? Vliv umělé inteligence na management šedé literatury Oficiální abstrakt:
Dobrica Savić | International Atomic Energy Agency (IAEA) Umělá inteligence se stala běžnou součást našeho denního života, neboť ovlivňuje náš způsob práce, učení, komunikace i zábavy. Umělá inteligence ovlivňuje také oblast informačního managementu. Tento příspěvek zkoumá potenciální dopad na management šedé literatury a je založen na analýze aspektů šedé literatury, jako je objem, různorodost, rychlost a důvěryhodnost. Ukáže také příklady systémů umělé inteligence z této oblasti a nabídne praktické rady informačním profesionálům pracujícím s šedou literaturou ohledně přicházejících výzev.¶
Přednášející D. Savić si kladl otázky, proč se bojíme AI obecně a proč v souvislosti se šedou literaturou.
Uvedl několik příkladů rozvinuté AI: Lirebird (vytváření digitální kopie lidského hlasu a následné využití), Sidekick.ai (AI verze sebe sama), Google´s AlphaGo (PC program, jenž se dokázal sám naučit čínskou hru Go)
Výzkumu AI se extrémně věnuje Čína a Rusko. V celosvětovém měřítku se nyní jedná o to, kdo bude v oblasti AI „hrát první housle“.
Každý den vzniká 2,5 EB dat (250 000 Kongresových knihoven); 90% všech dat bylo vytvořeno za poslední 2 roky; denně je posláno 269 miliard emailů (z toho je 60% spam); 56% veškerého internetového provozu tvoří automatické nástroje (hackerské nástroje, internetové boty apod.) Obrovským problémem současnosti je otázka platnosti a důvěryhodnosti dat. Odhalování podvodů je obtížné a v budoucnu bude ještě obtížnější.
Šedou literaturu je důležité zpracovat již v průběhu vytváření. Zpracovávat ji zpětně je při tak velké produkci zcela neefektivní.
Na závěr přednášející položil otázku, zda sbíráme a archivujeme data pouze proto, abychom je vlastnili, nebo z jejich shromáždění budeme mít nějaký prospěch a praktické využití?
2.
Reflexe literárního dění v digitálním prostředí Oficiální abstrakt:
Pavla Hartmanová | Ústav pro českou literaturu, AV ČR Česká literární bibliografie je článková databáze, která podchycuje odborné i publicistické texty o české literatuře. Cílem přednášky je představit nový projekt Ústavu pro českou literaturu: Český literární internet. Databáze se jím tak obohatila o nové excerpované zdroje, webové portály a elektronické časopisy, jejichž obsah není snadno vyhledatelný skrze klasické vyhledávače. Ukazuje se, že tento zdroj dokresluje odbornou debatu o literárním dění, a hlavně přináší nové informace o kultuře v regionech a populární literatuře.¶
Byl představen projekt Český literární internet – záměrem je zmapování, výzkum a archivace české literatury v prostředí internetu.
Databáze Česká literární bibliografie: zpracovává Ústav pro českou literaturu AV ČR, obsahuje informace od poslední třetiny 19. století do současnosti, veškeré informace o literárním dění v našich zemích, základní informační zdroj pro jakýkoli výzkum v oblasti humanitních disciplín.
Ústav pro českou literaturu AV ČR nemá vlastní repozitář, spolupracuje s WEBArchivem
3.
Repozitář a portál GreyGuide: pokroky a posouzení rozvoje za 5 let Oficiální abstrakt:
Dominic Farace | GreyNet International Stefania Biagioni, Carlo Carlesi | Institute of Information Science and Technologies; National Research Council of Italy, ISTI-CNR V roce 2013 společnost GreyNet International a Institut informační vědy a technologií Národní výzkumné rady v Itálii (ISTI- CNR) zahájily budování repozitáře GreyGuide, který slouží jako úložiště dokumentů o dobré praxi v oblasti šedé literatury. Díky společnému úsilí byl GreyGuide rozšířen a slouží i jako dokumentový portál GreyNetu. ISTI slouží jako poskytovatel služby technicky a GreyNet dodává obsahovou náplň.
Příspěvek je věnován zhodnocení služby a její návratnosti po 5 letech provozu, závěr bude věnován dalším plánům.
GreyGuide je průvodce všemi možnými aktivitami v oblasti šedé literatury v prostředí internetu, běží již 5 let
GreyNet je poskytovatelem obsahu celé řady repozitářů.
NTK je přidružený člen GreyNet (již 10 let spolu spolupracují)
4.
Archivace dat v sociálních vědách z pohledu Českého sociálněvědního datového archivu Oficiální abstrakt:
Martin Vávra | Sociologický ústav AV ČR
Český sociálněvědní datový archiv je dnes po téměř dvaceti letech své existence etablovanou výzkumnou infrastrukturou v rámci ČR a zároveň součást evropské infrastruktury skrze organizaci CESSDA. Příspěvek se bude zabývat příležitostmi a omezeními, které jsou spojeny s archivací
a sdílením dat v sociálních vědách. Důraz bude kladen na využívané standardy (pro metadata, zápis klíčových slov) a nástroje (řešení online databáze) a také na to, jak se skrze tyto standardy a nástroje rozvíjí celoevropský systém datových služeb v sociálních vědách.
Je nutné archivovat nové typy dat (např. TWITTER). Z hlediska právního či politického je to ovšem obtížné: přednášející vzpomněl případ archivace TWEETů z období před, během a po amerických prezidentských volbách – tyto tweety byly z hlediska obsahu velmi zajímavé a měli obrovskou výpovědní hodnotu, když však měly být archivovány, zjistilo se, že velká část z nich z digitálního prostoru zmizela, tudíž výpovědní hodnota zbývajících dat byla problematická.
CESSDA – mezinárodní výzkumná infrastruktura sociálněvědních datových služeb http://archiv.soc.cas.cz/o-ceskem-socialnevednim-datovem-archivu
5.
Jsou starší vysokoškolské kvalifikační práce skutečně „šedé“? Pár komentářů k dědictví vědy a k
šedé literatuře Oficiální abstrakt:
Joachim Schöpfel | University of Lille – GERiiCO laboratory Hélène Prost | CNRS, GERiiCO laboratory Snježana Ćirković | Organisation of the Petroleum Exporting Countries (OPEC) Šedá literatura je obvykle označována jako nepublikované nerecenzované materiály, které jsou šířené mimo komerční kanály a obtžně dostupné. Zejména v oblasti digitalizačních projektů se tento termín používá také pro starší materiály a speciální sbírky. Cílem práce je analyzovat význam „šedého dědictví vědy a výzkumu“ a na základě empirických a koncepčních prvků přispět k lepšímu pochopení šedé literatury.
Zvláštní pozornost bude věnována starším kvalifikačním pracím a disertacím (OTD) jako hlavní součásti vědeckého dědictví z prostředí univerzit.
Neexistuje definice „kulturního dědictví“.
Starší závěrečné práce jsou považovány za součást šedého vědeckého dědictví.
Cílem je 100% dohledatelných on-line závěrečných vědeckých prací.
6.
Zveřejňování závěrečných prací a autorské právo Oficiální abstrakt:
Matěj Myška | Ústav práva a technologií, Právnická fakulta, Masarykova univerzita Příspěvek podává základní přehled problematiky zveřejňování závěrečných prací z hlediska
autorského práva. V první části je představen smysl a účel tohoto autorskoprávního omezení, jakož i dosavadní vývoj právní regulace. Pozornost je věnována identifikaci jednotlivých zájmů, které při jeho aplikaci mohou stát v kolizi. Druhá část se věnuje aktuální právní úpravě a identifikuje její problémy, zejména ve vztahu k online zveřejňování závěrečných prací. Poslední část navrhuje možná řešení těchto problémů.
Vysokoškolské práce je možno znepřístupnit nanejvýše na 3 roky.
Ochrana osobních údajů může mít přednost před Autorským zákonem.
Způsob zveřejňování VŠ prací stanoví vnitřní předpis univerzity – nemusí být on-line, přístup přes internet není povinností.
Ve sporných případech je nezbytná konzultace s právníkem.
7.
Postoj vyučujících a univerzitních pracovníků k šedé literatuře: průzkum provedený na Univerzitě Constantine 2
Oficiální abstrakt:
Azzedine Bouderbane, Nadjia Gamouh | University Constantine 2 Teboura Benkaid Kesba | University of Oum-el-Bouaghi Vědecký výzkum vyžaduje shromažďování rozličných informací z různých zdrojů.
Šedá literatura je informačním zdrojem, který může obohatit vědecké práce výzkumných pracovníků, avšak někteří uživatelé k ní nemusí mít z různých důvodů v určitých situacích pozitivní postoj. Na Univerzitě Constantine 2 byla provedena kvalitativní studie založená na popisném přístupu a na rozhovorech s reprezentativním vzorkem vysokoškolských učitelů. Byly získány významné výsledky, které budou předneseny na konferenci.
Univerzita Konstantine 2 se nachází v Alžírsku.
Podle průzkumu 50% vyučujících nedokáže definovat pojem šedá literatura, 100% nedokáže jmenovat více než 3 typy šedé literatury, 50% nezná digitální repozitáře v Alžírsku, 25% je považuje za zbytečnost.
Vědci nedoceňují informační hodnotu šedé literatury a cítí se frustrováni, pokud její hodnotu objeví, ale nemají k této literatuře přístup.
Je nutno školit pedagogy.
Učit se je povinností i pro pedagogy.
8.
Zvláštní právo pořizovatele databáze a výjimka úředního díla Oficiální abstrakt:
Jakub Míšek | Ústav práva a technologií, Právnická fakulta, Masarykova univerzita „Open data“
novelou autorského zákona (z. č. 298/2016 Sb.) došlo k úpravě § 94, dle kterého se (staro) nově výjimka úředního díla ve smyslu § 3 autorského zákona aplikuje přiměřeně i pro pořizovatele databáze. Tato úprava usnadní práci s databázemi veřejného sektoru, včetně databází šedé literatury.
Přináší ovšem interpretační obtže. Tento příspěvek na ně upozorňuje a navrhuje řešení. První část je věnována sui generis databázovým právům v kontextu šedé literatury. V druhé části je pojednáno o výjimce úředního díla, její právní konstrukci a je analyzována možnost její aplikace na sui generis databázová práva. Třet část pak analyzuje přechodné ustanovení, které změnový zákon obsahuje.
Tomuto tématu nerozumím a příspěvek jsem si pouze vyslechla.
9.
Právní režim digitalizace a uchovávání digitálních děl ve veřejných archivech Oficiální abstrakt:
Michal Koščík | Masarykova univerzita Cílem příspěvku je poskytnout praktický náhled do právního rámce digitalizace autorskoprávních děl, jež jsou součást sbírek a archivů veřejných a obecně- prospěšných institucí. Příspěvek se dále zaměří na nakládání s digitálními kopiemi děl, jež existují výhradně v digitální podobě (tj. nelze je digitalizovat) a existuje veřejný zájem na jejich zachování.
Příspěvek analyzuje výjimky z autorského práva dle stávající právní úpravy a možný vývoj právního rámce pro digitální archivy v rámci připravovaného nařízení o jednotném digitálním trhu EU.
Lze pořídit kopii pro konzervační účely, není stanoveno, zda může být tištěná či digitální. Kopie nemusí být součástí sbírky instituce (může to být např. screenshot obrazovky apod.). Tato výjimka se nevztahuje na díla, která nebyla zveřejněna!
10.
LOCKSS – distribuované sítě pro digitální ochranu Oficiální abstrakt:
Anthony Leroy | Université libre de Bruxelles Naším hlavním cílem stejně jako pro univerzitní knihovny je dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. V tomto příspěvku probereme zásadní požadavky na ideální řešení digitální ochrany založené na posouzení rizik. Dále ukážeme, jak může open source technologie LOCKSS pomoci knihovnám vybudovat robustní distribuovanou digitální síť pro dlouhodobou archivaci a trvalou dostupnost vědeckých výstupů. Nakonec představíme detailněji jednu ze stávajících sít LOCKSS – – síť SAFE – jako konkrétní případovou studii.
Technologie LOCKSS jsou určeny pro dlouhodobou archivaci.
Až 90% dat v oblasti sociologie z devadesátých let je nyní již nenávratně ztraceno z důvodu nedostatečné ochrany a chybné archivace.
ŘÍZENÍ ke klíčovou kompetencí ochrany digitálních dat (nebýt pouze pasivním klientem třetí strany, ale
„aktivním hráčem na poli“ ochrany digitálních objektů.
Přednášející tvrdí, že je lepší mít 7 méně spolehlivých archivovaných kopií než 3 spolehlivější (kvantita v archivaci pravděpodobně vítezí nad kvalitou…)
11.
ARCLib – LTP řešení pro knihovny Oficiální abstrakt:
Eliška Pavlásková, Zdeněk Vašek | Knihovna Akademie věd V prezentaci bude představen projekt ARCLib, jehož cílem je vytvoření komplexního open source Long Term Preservation řešení pro knihovny. ARCLib umožní zajištění dlouhodobé ochrany digitálních dat dle zásad OAIS modelu a bude volně dostupnou variantou ke komerčním softwarovým řešením. Řešení je určeno i pro další paměťové instituce – muzea, galerie a archivy. Jedním z výstupů projektu jsou i dvě komplexní metodiky – Metodika logické ochrany digitálních dat a Metodika bitové ochrany.
V prostředí českých knihoven a univerzit vzniká čím dál větší množství digitálních dat, je nutná dlouhodobá ochrana a zajištění neměnnosti a přístupnosti.
Cílem projektu je vytvoření volně dostupného archivačního systému. Tento systém bude kompatibilní se systémem Národní knihovny ČR a bude schopen uchovávat data ve strukturách a formátech, které jsou už v knihovnách ukládány.
Archivační řešení ARCLib bude formou poloprovozu nasazeno a ověřeno v Knihovně AV ČR. Budou na něm uložena např. data ústavů Akademie věd ČR a knihovny Národního muzea.
