Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A
PEDAGOGICKÁ
Katedra: Tělesné výchovy
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: Management sportovní
Posouzení přínosů pořádání velkých sportovních akcí v České republice
Assessment of advanteges of holding large sport events in the Czech republic
Bakalářská práce: 11–FP–KTV–435
Autor: Podpis:
Vrabec Jan
Vedoucí práce: PaedDr. Jindřich Martinec
Počet
stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh
69 1 5 4 16 9
Zde bude vložen originál zadání BP
Čestné prohlášení
Název práce:
Posouzení přínosů pořádání velkých sportovních akcí v České republice
Jméno a příjmení autora:
Jan Vrabec
Osobní číslo: P07000921
Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména
§ 60 – školní dílo.
Prohlašuji, ţe má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem.
Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Uţiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat úhradu nákladů, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval/a samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.
Prohlašuji, ţe jsem do informačního systému STAG vloţil/a elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem poţadované informace pravdivě.
V Liberci dne: 28. 4. 2011
Jan Vrabec
Poděkování
Na tomto místě bych rád poděkoval panu PaedDr. Jindřichu Martincovi za jeho podnětné připomínky a odborné vedení bakalářské práce. Dále děkuji zaměstnancům Ministerstva školství mládeţe a tělovýchovy za poskytnutí potřebných dat a informací, které mi umoţnily zpracovat bakalářskou práci na zvolené téma.
Posouzení přínosů pořádání velkých sportovních akcí v České republice.
Anotace
Předmětem bakalářské práce je rozbor Mistrovství světa v klasickém lyţování, které se uskutečnilo 18. 2. – 1. 3. 2009 v Liberci. V úvodu práce jsou zmíněna teoretická východiska, která jsou nutná pro následující popis a analýzu.
Ve druhé části se práce věnuje samotnému rozboru organizace MS v Liberci a následným ekonomickým dopadům. Výsledem bakalářské práce jsou návrhy na zlepšení organizace, které by měly být přínosem pro konání akcí podobného rozsahu.
Klíčová slova: analýza, větší sportovní akce, FIS, lyţování, Liberec, posouzení přínosů, návrhy zlepšení.
Abstract
My thesis is focused on analysis of Nordic World Ski Championship,which took place in Liberec from 18.2 to 1.3. 2009. In the introduction I mentioned theoretical resources necessary for the following description and analysis. The second part deals with the analysis of World Championship organisation itself and its subsequent economic impact. As a result of my paper there are suggestions for organisation improvement that might be the acquisition for doing actions of similar extend.
Key words: Analysis, major sport events, FIS, Nordic skiing, Liberec,benefit check, improvement suggestion.
Annotation
Gegenstand dieser Arbeit ist eine Analyse der Nordischen Skiweltmeisterschaft, die von 18. 2. bis 1 3. 2009 in Liberec nahm. In den Anfang der Arbeit gibt es die theoretischen Grundlagen, welche für die folgende Beschreibung und Analyse benötigt werden. Der zweite Teil befasst sich mit der sehr Organisation der WMS in Liberec und mit der anschließenden wirtschaftliche Folgen. Die Arbeit hat zum Ziel die Varechluge für die Veranstaltungen der Organisation vostutragen dier Beitrag für Veraus taechungen von akkonen ahnliden Unfauges sein sollten.
Schlüsselwörter: Analyse, größere Sportveranstaltungen, die FIS, Skifahren, Liberec, Beurteilung der Vorteile, Anregungen für Verbesserungen.
Seznam použitých zkratek a symbolů
ČR Česká republika
EYOWF Zimní evropský olympijský festival mládeţe FIS Mezinárodní lyţařská federace
IOC Mezinárodní olympijský výbor
KM Kilometr
MS Mistrovství světa
MŠMT Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy MSL Mistrovství světa Liberec
OC Organizační výbor
SR Státní rozpočet
TUL Technická univerzita v Liberci UNWTO Světová organizace cestovního ruchu
Obsah
Úvod ... 10
1 Cíl práce ... 11
2 Vymezení sportu a cestovního ruchu ... 11
2. 1 Definice sportovního ruchu... 13
2.2 Sport a cestovní ruch v kontextu volného času ... 14
2.3 První světová konference Sport and Tourism ... 15
2.3.1 Závěry konference Sport and Tourism ... 16
2.4 Struktura poptávky ve sportovním cestovním ruchu ... 18
2.5 Struktura nabídky ve sportovním cestovním ruchu ... 20
2. 6 Marketing ... 22
2.6.1 Sportovní marketing... 23
2.7 Management ... 24
2.7.1 Vymezení pojmu management ... 24
2.7.2 Sportovní management ... 28
2.7.3 Brand management ... 28
2.7.4 Vliv sportovních akcí na sezónnost ... 29
3 Sportovní cestovní ruch v ČR ... 30
3.1 Mezinárodní sportovní akce v ČR ... 31
3.1.1 MS ve florbalu ... 31
3.1.2 Mítink světových rekordmanů ... 32
3.2 Sportovní infrastruktura na Liberecku ... 33
3.2.1 Tipsport aréna ... 34
3.2.2 Ski areál Ještěd ... 36
3.2.3 Lyţařský areál ve Vesci ... 37
3.2.4 Stadion Slovanu Liberec ... 38
4 FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009 ... 40
4.1 FIS - Fédération Internationale de Ski ... 40
4.1.2 Historie MS ... 40
4.2 Fáze uchazečská ... 41
4.3 Organizační výbor MS ... 41
4.4 Finanční zabezpečení MS ... 43
4.5 Technické zabezpečení MS ... 46
4.6 Propagace MS ... 46
4.6.1 Partneři MS ... 47
4.7 Dny konání MS ... 51
5 Analýza dopadů MSL pro mirkroregion Liberce ... 53
5.1 Analýza ekonomických dopadů MS ... 53
5.1.1 Analýza návštěvnosti MS ... 53
5.1.2 Srovnání reálných a potenciálních výdajů návštěvníků MS ... 55
5.1.3 Výstavba sportovišť a infrastruktury ... 56
5.1.4 Výsledek hospodaření MS ... 57
5.2 Analýza neekonomických dopadů ... 59
5. 2.1 Publicita Liberce a její přínos pro cestovní ruch ... 59
5.2.2 Zapojení občanů ... 59
5.2.3 Opakované vyuţití investic sportovní a jiné infrastruktury ... 60
6 Návrhy na zlepšení organizace akcí podobného rozsahu ... 61
6.1 Divácký průzkum ... 61
6.2 Podpora a propagace sportovní akce... 62
6.3 Studie přínosů sportovní akce ... 62
7 Závěr ... 64
8 Seznam použité literatury ... 66
SEZNAM PŘÍLOH ... 69
Úvod
Jako téma své bakalářské práce jsem zvolil Posouzení pořádání přínosu velkých sportovních akcí v České republice. Práce je zaměřena na zhodnocení pořádání FIS mistrovství světa v klasickém lyţování v Liberci. Jedná se o mezinárodní sportovní akci, která se konala od 18. února do 1. března 2009 ve sportovních areálech v českém městě Liberci.
V minulosti jsem se aktivně účastnil pořádání několika sportovních akcí jako například MS v ledním hokeji do 20 let v roce 2008, kvalifikace ME ve volejbale v roce 2009 nebo ME ve sportovním aerobiku Liberec 2009. Toto téma mi je velmi blízké a chci touto prací přispět svými poznatky při zlepšení pořádání sportovních akcí podobného rozsahu.
Uspořádat závody mezinárodního charakteru je po organizační stránce velmi náročné, a to jak na zajištění mnoha podmínek pro konání akce, tak také na objektivní posouzení vlastních moţností a předpokladů k její úspěšné organizaci.
Kaţdoročně se v naší zemi koná nespočet sportovních akcí evropského či dokonce světového významu. MS v Liberci 2009 bylo doposud v tomto ohledu akcí nejvýznamnější a svým rozsahem také největší.
1 Cíl práce
Hlavním cílem bakalářské práce je zhodnotit pořádání MS v klasickém lyţování 2009 a vyvodit a zmapovat důsledky, jaké mělo pořádání pro mikroregion Liberec.
Dílčí úkoly:
1) Na základě uvedených dat provést analýzu organizace MS.
2) Navrhnout zlepšení pro pořádání sportovních akcí podobného rozsahu.
2 Vymezení sportu a cestovního ruchu
Hlavním tématem této bakalářské práce jsou sportovních akce a jejich ekonomický vliv na cílovou destinaci. Nejprve je však nutné obecně představit významnou formu cestovního ruchu, pod kterou tyto akce spadají - sportovní cestovní ruch. Jeho vývojem, strukturou a důleţitými charakteristikami se zabývá tato kapitola. Převáţná část informací této kapitoly je čerpána z anglických publikací Sport Tourism: Concepts and Theories a Sport & tourism: 1st World Conference (Barcelona, Spain, 22-23 February 2001).
Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) definuje cestovní ruch jako činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší neţ jeden rok (v případě domácího cestovního ruchu po dobu kratší šesti měsíců), za účelem trávení volného času, obchodu a za jinými účely nevztahujícími se k činnosti, za kterou jsou z navštíveného místa odměňováni.
Definice sportu podle Evropské charty sportu zní následovně: „Sportem se rozumí všechny formy tělesné činnosti, které – ať jiţ prostřednictvím organizované účasti či nikoliv – si kladou za cíl projevení nebo zdokonalení tělesné i psychické kondice, rozvoj společenských vztahů nebo dosaţení výsledků na všech úrovních.“ (Evropská charta sportu, 2006)
Spojením těchto dvou prvků vzniká sportovní cestovní ruch. Ten můţe být dále rozdělen podle primární motivace do dvou skupin – „Sport tourism“ a
„Tourism sport“. Rozdíl mezi oběma uvedenými termíny je vysvětlen v následujícím odstavci. Vzhledem k neexistujícím českým ekvivalentům těchto dvou pojmů, budou tyto výrazy v textu nadále uváděny v anglickém jazyce.
Sport tourism => turisté účastnící se „Sport tourism“ si vybírají takovou destinaci cestovního ruchu, kde mohou provozovat sportovní aktivity a
zároveň jsou zde komplexní sluţby cestovního ruchu, turistické atraktivity, příznivé klima apod. Hlavním motivem cesty je získat nové záţitky a zkušenosti a věnovat se svému oblíbenému sportu. Do kategorie Sport tourism patří například cyklistické zájezdy, turistika, vodáctví atd.
Tourism sport => pro účastníky „Tourism sport“ je hlavním motivačním faktorem cesty sport jako takový. Turisté si cílové místo vybírají pouze z hlediska sportovního vyţití. Jedná se například o vrcholové sportovce či sportovní diváky, kteří jedou na místo sportovní akce bez ohledu na další nabídku v destinaci. Tato skupina během svých cest samozřejmě vyuţívá základních sluţeb cestovního ruchu (doprava, ubytování, stravování), ty však pro ni mají pouze sekundární význam.
Protoţe je v této práci často pouţíván pojem „cestovní ruch“, bude v některých případech ekvivalentně označován také pojmem „turismus“.
2. 1 Definice sportovního ruchu
Sportovní cestovní ruch má své definice, neexistuje však jednotné vymezení tohoto spojení. Pro úplné pochopení pojmu sportovní turismus jsou na následujících řádcích uvedeny tři vybrané definice. Zatímco první a druhé vymezení se zaobírá sportovním turismem v celé jeho šíři, třetí definice nahlíţí na sportovní turismus jakoţto na formu cestovního ruchu vztahující se pouze ke sportovním akcím.
Zelenka a Pásková uvádějí ve svém Výkladovém slovníku cestovního ruchu výstiţnou definici sportovního cestovního ruchu: „Forma CR, jejíţ účastníci jsou diváky nebo aktivními sportovci (příleţitostnými, rekreačními, výkonnostními nebo vrcholovými) různých druhů outdoorových i indoorových,
letních i zimních sportovních soutěţí, závodů, sportovních masových akcí…“.
(Pásková a Zelenka, 2002)
Gibson definuje sportovní turismus jako cestování ve volném čase, při kterém lidé dočasně opouštějí svá trvalá bydliště z následujících důvodů:
a) aby se účastnili sportovních aktivit b) aby viděli sportovní akce
c) aby navštívili a prohlédli si významná sportoviště doby minulé i nedávné (Gibson, 2006).
Podle Faulknera existuje mnoho klíčových prvků, které musí sportovní turismus zahrnovat. Jeho definice obsahuje následující body:
sportovní turismus se vztahuje k událostem,
v centru sportovního turismu jsou sportovní soutěţe,
účastníky sportovního turismu mohou být návštěvníci, funkcionáři a závodníci,
motivace pro účast na sportovním turismu je cílená,
existují specifické výstupy ze sportovního turismu, které ovlivňují jednotlivce, skupiny a stát (Gibson, 2006).
2.2 Sport a cestovní ruch v kontextu volného času
Sport můţeme díky jeho charakteristikám (zdokonalení kondice, provozování oblíbeného sportu, rozvoj společenských vztahů atd.) řadit do podmnoţiny volného času. Výjimku tvoří sport profesionální, ačkoliv divácká spotřeba této činnosti opět spadá do kategorie volného času. I v případě
cestovního ruchu se část sektoru řadí do volného času (odpočinek, poznání, nové záţitky) a část mimo něj (sluţební cesty). Sport a turismus se tedy vzájemně prolínají ve sféře volného času, jak ilustruje obrázek č. 1.
Obr. 1. Vztah mezi volným časem, sportem a turismem
Zdroj: Publikace Sport Tourism: Concepts and Theories, str. 11
2.3 První světová konference Sport and Tourism
Donedávna existovala jen malá spolupráce v rozvoji sportu a turismu, i kdyţ tato dvě odvětví mají mnoho společného a jejich uţší vzájemná koordinace by byla přínosem. Mezinárodní olympijský výbor (IOC) a Světová organizace cestovního ruchu (dnes UNWTO) si uvědomovaly tuto situaci, a proto v roce 1999 uzavřely vzájemnou dohodu. Ta byla formálním vyjádřením záměru podniknout kroky nutné k posílení vzájemného vztahu mezi turismem a sportem.
V roce 2001 se v Barceloně konala první světová konference Sport & Tourism, jeţ se věnovala jak zlepšení povědomí o sportu a turismu, tak zejména moţnostem jejich vzájemného propojení. Na konferenci poprvé proběhla široká
odborníci z obou odvětví, které spojoval společný cíl - pochopit a posílit vztahy mezi těmito dvěma „průmysly“ na úrovni ekonomické, sociální, obchodní i školící. Hlavní závěry, které vyplynuly z jednání na konferenci Sport and Tourism, jsou uvedeny v následující podkapitole.
2.3.1 Závěry konference Sport and Tourism
Jiţ v předešlém textu bylo zmíněno, ţe na barcelonské konferenci byla vedena široká diskuse o sportovním cestovním ruchu. Vybrané důleţité závěry, které z ní vzešly, nám umoţní lépe proniknout do problematiky sportovního turismu.
Sport je zaloţený na soutěţivém prostředí, kde hlavní roli hrají výkony a výsledky, přátelství mezi soupeři však není výjimkou. Oproti tomu turismus stojí na prodeji záţitků a dojmů, motivací je poznat nové lidi a získávat nové zkušenosti. Základem sportovního turismu je provozování sportovních aktivit, důleţité je zejména příjemné prostředí, ne však dosaţené výsledky. Tato forma cestovního ruchu tedy kombinuje účast na sportovních aktivitách s širokou nabídkou dalších záţitků, jako je moţnost pobytu v přírodě, ochutnání výjimečných pokrmů, poznání zajímavé kultury apod.
Jak sport tak turismus mají mnoho úrovní. Sport zahrnuje události od olympijských her aţ k domácím utkáním; v cestovním ruchu se setkáme na jedné straně s destinacemi, které jsou ekonomicky téměř výlučně závislé na poskytování sluţeb turistům, na straně druhé s malými provozovateli (např. ekofarem), kterým k obţivě neslouţí pouze cestovní ruch. Kaţdá oblast má specifické podmínky pro provozování sportu a turismu. Právě tyto podmínky je potřeba rozpoznat a přizpůsobit potřebnou infrastrukturu a nabídku sluţeb tak, aby byly přínosem zejména pro místní obyvatele.
Součinnost mezi sportem a cestovním ruchem by se měla v následujících letech výrazně rozvíjet. Velké sportovní soutěţe by měly být koncipovány jako
významné turistické události (například konání olympijských her, kdy by diváci neměli přijet pouze za sportem, ale také za poznáním nového prostředí – kultury, památek, přírody atd.). Na druhé straně by sportovní aktivity měly být zahrnuty v nabízených produktech cestovního ruchu turistických destinací buď jako doplňková nabídka nebo jako hlavní aktivita.
Oba sektory jsou hnací silou rozvoje nových destinací a mohou výrazně přispět k poznání méně rozvinutých či výhodných destinací a regionů po celém světě.
Jak ve sportu, tak v cestovním ruchu je velmi důleţitá spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Jejich zájmy se doplňují, nicméně musí být vhodně strukturovány. Při této součinnosti jsou pro plánování a podporu aktivit nezbytné potřeby místního obyvatelstva. Mezinárodní, národní i místní sportovní federace a asociace hrají důleţitou roli při navrhování produktů s turistickými prvky a v posílení uţšího spojení sportovních a turistických aktivit. Turistické centrály na všech úrovních mohou naopak poskytnout podporu i rady při tvorbě produktu se sportovními elementy. Rozvoj řídících systémů a know-how v těchto oblastech je stejně důleţité jako existence infrastruktury a sluţeb. Schopnost tyto systémy vytvořit a pouţívat je zcela zásadní pro poţadovaný růst sportovního turismu.
Jak ve sportu, tak v cestovním ruchu je velmi důleţitá spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Jejich zájmy se doplňují, nicméně musí být vhodně strukturovány. Při této součinnosti jsou pro plánování a podporu aktivit nezbytné potřeby místního obyvatelstva. Mezinárodní, národní i místní sportovní federace a asociace hrají důleţitou roli při navrhování produktů s turistickými prvky a v posílení uţšího spojení sportovních a turistických aktivit. Turistické centrály na všech úrovních mohou naopak poskytnout podporu i rady při tvorbě
Rozvoj řídících systémů a know-how v těchto oblastech je stejně důleţité jako existence infrastruktury a sluţeb. Schopnost tyto systémy vytvořit a pouţívat je zcela zásadní pro poţadovaný růst sportovního turismu.
2.4 Struktura poptávky ve sportovním cestovním ruchu
Poptávku v oblasti turismu a sportu můţeme rozdělit (na základě dohody z barcelonské konference) do sedmi skupin, a to v závislosti na úrovni sportovní aktivity a důleţitosti turistické sloţky této činnosti.
Kaţdá kategorie má specifické poţadavky na provozování sportu samého i na nabídku sportovního vybavení v turistické destinaci, coţ je vyjádřeno v následujících charakteristikách.
1. Top–level athletes (Vrcholoví sportovci)
Vrcholoví sportovci patří mezi sportovní elitu a reprezentují zhruba 8 % všech sportovců. Vyţadují vrcholové sportovní zařízení plně vybavené pro sportovní a doplňkové aktivity. Většinou jsou ubytování v hotelech 4*/5* a vyuţívají all-inclusive package (ubytování, doprava, vhodná strava atd.).
Turistické atrakce a zábava jsou pro ně nepodstatné.
2. Second-level athletes (Profesionální sportovci niţší úrovně)
Tato kategorie zahrnuje všechny ostatní profesionální sportovce. Ti poţadují dobré sportovní zařízení vhodně vybavené pro sportovní a doplňkové aktivity. Tito sportovci většinou bývají ubytování v hotelech 2*/3* a často také preferují all-inclusive package. Stejně jako u předešlé kategorie pro ně turistické zajímavosti nejsou důleţité.
3. Youth groups (Sportovní mládeţ)
Do skupiny sportovní mládeţe náleţí mladí talentovaní sportovci, kteří se postupně dostávají do druhé, a někteří z nich posléze i do první kategorie. Tito
sportovci potřebují přiměřené sportovní zařízení vybavené na příslušnou sportovní činnost. „Youth groups“ většinou téţ vyuţívají all-inclusive package s jednodušším ubytováním. U této skupiny můţe hrát roli při rozhodování o místě pobytu nabídka zábavy a turistických atraktivit.
4. Sports enthusiasts and amateurs (Sportovní nadšenci a amatérští sportovci)
Jedná se o velmi početné a různorodé uskupení, takţe o něm lze těţko dělat obecné závěry. Nepochybně však představuje největší skupinu, kterou doposud řadíme do kategorie sport tourism (tzn. hlavní motivací je cestovní ruch).
Objevují se však tendence označit ji hlavičkou tourism sport, která zahrnuje tři předešlé kategorie, ačkoliv faktor turistické motivace u sportovních nadšenců a amatérských sportovců stále narůstá. Pro výběr destinace jsou důleţité turistické atraktivity i moţnost zábavy, ale vliv na rozhodování mohou mít i klimatické podmínky apod.
5. Tourists who want to practice sport when they travel (Turisté, kteří během cestování sportují)
Hlavním účelem cesty je pro tuto třídu turismus a příleţitost sportovat.
Tato skupina jiţ bezpochyby spadá do kategorie sport tourism. Vyhledávány jsou zejména skupinové a adrenalinové sporty. Velkou roli pro výběr destinace hrají turistické zajímavosti i klimatické podmínky.
6. Tourists who practise sport on a casual basis (Turisté sportující příleţitostně)
Tato skupina zahrnuje většinu turistů, kteří mají během svého pobytu v určité destinaci příleţitost sportovat, bez ohledu na to, zda ji vyuţijí či nikoliv.
Konkrétní sportovní aktivita je spjata s lokalizací pobytu (moře, hory) a nabízeným vybavením/zařízením v daném místě.
7. Spectators (Diváci)
Cílem diváků není, na rozdíl od předešlých skupin, aktivní vykonávání sportovní činnosti, ale shlédnutí sportovní akce. Diváci jsou často připraveni urazit velké vzdálenosti, aby mohli konkrétní závod či zápas vidět na vlastní oči.
Vlastní turismus je pro ně sekundární motivací. Dá se říci, ţe diváci sice nepředstavují důleţitou sloţku cestovního ruchu, v době konání sportovní akce jsou však významným zdrojem příjmů podnikatelů působících v oblasti turismu.
2.5 Struktura nabídky ve sportovním cestovním ruchu
Na barcelonské konferenci byly téţ stanoveny dvě základní kategorie nabídky, z nichţ jedna je určená typem moţné sportovní aktivity a druhá jiţ existující infrastrukturou sportovního turismu.
1. Activity based (Nabídka zaloţená na sportovních aktivitách)
Sportovní aktivity s vysokou turistickou sloţkou nebo turistické aktivity s velkým sportovním podílem umoţňují vytvoření nového typu specializovaného podnikání. Vzniklé produkty pak mohou čerpat nejlepší zkušenosti z obou odvětví a vyuţít i zavedených know-how sportu a turismu.
Z tohoto úhlu pohledu můţe být vytvořena stupnice produktů od více sportovně orientovaných k více turisticky orientovaným:
sportovní události představují pro diváky turistickou atraktivitu, hlavním motivačním faktorem je však sport,
turistická centra poskytují zázemí pro turisty, kromě sluţeb cestovního ruchu nabízejí také velmi dobré sportovní vybavení,
turistické atraktivity mohou být rozlišeny na kulturní, historické, zábavní či sportovní; posledně uvedené náleţí do nabídky sportovního cestovního ruchu,
zájezdy dělíme na zájezdy organizované pro diváky na určitou sportovní akci a na zájezdy pro turisty, kteří chtějí sportovat ve specifické destinaci,
plavby jsou v nabídce sportovního cestovního ruchu nejvíce turisticky a nejméně sportovně orientovány.
2. Infrastructure based (Nabídka zaloţená na infrastruktuře)
Tato klasifikace zahrnuje různé typy infrastruktury, která se můţe uplatnit ve sportování spojeném s turistickými aktivitami. Klíčovým faktorem, který určuje moţnosti vyuţití zařízení, je právě jeho vlastník:
veřejná sportovní zařízení
- místní sportovní zařízení přístupná i turistům, kteří zde chtějí provozovat sport; můţe zde ale docházet ke střetům ohledně vyuţívání tohoto zařízení s místními sportovci,
- veřejná sportovní zařízení vytvořená primárně pro účastníky sportovního turismu,
soukromá sportovní zařízení
- ve vlastnictví sportovních klubů či turistických center,
profesionální sportovní zařízení
- špičková centra a podobná zařízení určená téměř výhradně k tréninku profesionálních sportovců.
Kromě specifické poptávky a nabídky ve sportovním cestovním ruchu obsahují charakteristické zvláštnosti také dvě důleţité disciplíny ekonomické sféry - sportovní marketing a management. Právě těmito obory se budou zabývat následující podkapitoly.
2. 6 Marketing
Definic marketingu existuje celá řada, jejich odlišnost spočívá především v různém záběru (uţším nebo širším) jeho chápání. Nejvýznamnější světovou autoritou v oboru marketingu je dnes rozhodně profesor Philip Kotler. S určitou nadsázkou by se dalo říci, ţe se jeho jméno stalo synonymem pro marketing vůbec.
„Marketing je společenský a manaţerský proces, jehoţ prostřednictvím uspokojují jednotlivci i skupiny své potřeby a přání v procesu výroby a směny výrobků či jiných hodnot“, uvádí Kotler a Armstrong (2004, s. 30).
Pro lepší pochopení této definice obr. 2., který nám ukazuje, jak jsou jednotlivé prvky marketingové koncepce propojeny a jak na sebe navazují.
Obr. 2. Základy marketingové koncepce Zdroj: Kotler a Armstrong (2004, s. 30)
Marketing usiluje o řízení trţních vztahů a jeho cílem je vytvořit pro zákazníky prostřednictvím směny hodnoty a uspokojovat jejich potřeby a přání v procesu výroby a směny produktů a jejich hodnot (Kotler a Armstrong, 2004).
2.6.1 Sportovní marketing
Sportovní marketing představuje velice důleţitou součást sportovního turismu. Cílem a základem marketingové strategie je spotřebitel. Pokud zkoumáme roli marketingu ve sportovním turismu, je potřeba si ujasnit, kdo je zahrnut do segmentu sportovních turistů. Existují různé názory na to, zda by měli být do této skupiny zařazeni profesionální sportovci, zda sport představují rekreační aktivity, zda se zaměřit stejně na účastníky sportovních aktivit jako na diváky.
Významným faktorem při prodeji jakéhokoliv produktu je cena. Zákazník při výběru zboţí či sluţby nevnímá jen produkt jako takový, podstatnou roli hraje také uţitek, který daná věc či sluţba přináší.
Sport a cestovní ruch se dají velmi vhodně vyuţít k vzájemné kříţové podpoře. Pokud se tyto dva prvky doplňují, můţe obchodník vyuţít této podpory prostřednictvím marketingového mixu – produktu (uspokojení potřeby zákazníka), ceny (hodnota produktu), distribuce (cesta od prodávajícího ke kupujícímu) a propagace (komunikace výrobce se spotřebitelem). Obchodník by měl také rozlišit cíle sportovního zájmu jednotlivých zákazníků. Je důleţité dobře pochopit poţadavky jak sportovních diváků, tak účastníků i návštěvníků významných sportovních dějišť, aby jejich nároky mohly být co nejlépe splněny.
U spokojeného zákazníka je totiţ velká šance, ţe své pozitivní záţitky sdělí dalším lidem (osobní doporučení je velmi dobrou reklamou) a v ideálním případě se na místo opět vrátí.
Provozovatelé sportovních a turistických center i pořadatelé sportovních událostí by měli mít dobře propracovaný marketingový mix, díky kterému mohou dosáhnout svých cílů - přivést do destinace nové turisty a dlouhodobě udrţet stávající návštěvníky. Velmi důleţitou roli hraje také vztah místních obyvatel k turistům. Pokud mají rezidenti k návštěvníkům pozitivní přístup, projeví se to větší spokojeností turistů. Jako příklad takovéto destinace můţe slouţit Řecko. V některých destinacích se však turisté mohou cítit nepříjemně, ačkoliv daná destinace nabízí velké mnoţství atraktivit a dalších sluţeb. Je to zapříčiněno podráţděností či nepřátelstvím místních obyvatel vůči turistům. Tento jev však většinou není spojený s konkrétní zemí, nýbrţ s vývojem cestovního ruchu v daném místě. Marketing by proto měl být koncipován tak, aby nejen zaujal potenciální či stávající návštěvníky, ale aby dokázal vytvořit tolerantní či dokonce součinné prostředí mezi místními obyvateli a turisty.
2.7 Management
Teorie a praxe západního managementu prošly dlouholetým historickým vývojem. Byla to léta nejen nadšení, nadějí, výher a optimismu, ale i léta deziluzí, zklamání, omylů a vystřízlivění. Management je tedy prověřen reálným ţivotem trţní ekonomiky, úspěchy i prohrami manaţerského myšlení a jednání, které však zároveň manaţerské názory, přístupy, metody, poznatky i zkušenosti tříbily a obohacovaly (VODÁČEK & VODÁČKOVÁ,1991).
2.7.1 Vymezení pojmu management
V současné světové literatuře lze najít desítky, ba stovky slovních vysvětlení a definic pojmu ,,management“, které se snaţí co nejpřesněji a nejvýstiţněji vymezit obsahovou náplň. Názorovou rozmanitost pojmu ,,management“ lze ilustrovat na příkladu pojetí jednoho z klasiků této disciplíny P. F. Druckera, který uvádí: ,,Výklad pojmu ,management‘ je zvláště nesnadný.
Především jde o pojem specificky americký a je obtíţné ho výstiţně přeloţit do
ostatních jazyků, dokonce i do britské angličtiny. Označuje nejen sociální postavení a jeho stupeň, ale také odbornou disciplínu a obor studia (ČÁSLAVOVÁ, 2009).
Abychom si přiblíţily názorovou pestrost chápání pojmu ,,management“, vybírám z rozsáhlé západní odborné literatury ještě další definice tohoto pojmu.
Tyto definice je moţné rozdělit zhruba do tří skupin a to na definice zdůrazňující:
vedení lidí,
specifické funkce vykonávané vedoucími pracovníky,
předmět studia a jeho účel.
Do první skupiny preferující úlohu vedení lidí, je moţno zařadit pojetí, kterým se vyznačuje:
Americká společnost pro management (Američan Management Association), zdůrazňující, ţe management znamená: ,,Vykonávání úkolů prostřednictvím práce jiných“ (MÜLLER,1988),
H. Koontze a H. Weihrich (USA): ,,Management je proces vytváření a udrţování určitého prostředí, ve kterém jednotlivci, pracují společně ve skupinách, efektivně uskutečňují zvolené cíle“ (ČÁSLAVOVÁ, 2009).
Ve druhé skupině, zdůrazňující specifické funkce vykonávané vedoucími pracovníky, lze uvést pojetí, které uplatňuje např.:
K. H. Chung (USA): ,,Management je proces plánování, organizování, vedení a kontroly organizačních činností, zaměřených na dosaţení organizačních cílů“ (VODÁČEK & VODÁČKOVÁ, 1991, s. 28).
K. Müller (SRN): ,,Management jsou typické činnosti, které manaţer
vedení lidí, koordinace, motivování atd.“ (VODÁČEK & VODÁČKOVÁ, 1991, s. 28).
Pro třetí skupinu, která klade důraz na předmět studia a jeho účel, je charakteristický přístup autorů, jako je např.:
S. P. Robbins (USA): ,,Management je oblast studia, která se věnuje stanovení postupů, jak co nejlépe dosáhnout cíle organizace“ (VODÁČEK
& VODÁČKOVÁ, 1991, s. 28).
pracovní doporučení koordinačního výboru skupiny pro komparativní rozbory způsobu řízení v kapitalistických, socialistických a rozvojových zemích, tzv. ,,Workshop on Capitalist and Socialist Organisations“ při European Institute for Advaced Studies in Management v Bruselu (1980- 1990): ,,Management je soubor přístupů, zkušeností, doporučení a metod, které vedoucí pracovníci (manaţeři) uţívají ke zvládnutí specifických činností (manaţerských funkcí), směřujících k dosaţení soustavy cílů organizace.“ (VODÁČEK & VODÁČKOVÁ, 2001, s. 16).
V jednotlivých definicích lze vysledovat mnoho společného, coţ upřesňuje samotný pojem management. Jedná se o následující charakteristické rysy:
management je obsahovou náplní značně obecnou disciplínou se širokým aplikačním záběrem,
management lze aplikovat na různých organizačních úrovních, tj. na různých stupních hierarchie organizačního uspořádání zkoumané jednotky a to rovněţ na obsahově velmi rozmanité činnosti,
vykonavateli managementu jsou lidé,
obecným posláním manaţerské činnosti je dosaţení úspěšnosti uvaţované jednotky nebo procesu. (ČÁSLAVOVÁ, 2009)
Předloţený výběr názorů a pojetí, ukazující široké spektrum přístupů k managementu, dokládá zároveň mnohotvárnost a mnohovrstevnost tohoto pojmu. Jeho obsahová oscilace, daná vývojem, neztrácí nikterak na své dynamice.
Podněcována nároky trţního hospodářství přináší praxe managementu se svými inovacemi i podněty pro nové teoretické přístupy a ve zpětné vazbě i nové aplikace v praxi.
Jak jiţ bylo řečeno, pod pojmem management se mimo jiné rozumí také odborné studium, resp. odborná disciplína (obor). V této souvislosti je na místě upozornit na její interdisciplinární povahu a značnou variabilitu činností praxe managementu. Jeho obsahová náplň představuje otevřený systém, jehoţ formulování a chování se vyznačuje řadou specifických rysů, daných charakterem a zvláštnostmi sféry (odvětví), v níţ management funguje. Nicméně nelze pominout výrazný akcent pojmu management na vytváření a rozvíjení podnikatelsky orientovaného chování organizace. Tento rys je podstatný pro diskuzi o diferenciaci pojmu management versus řízení. (VODÁČEK &
VODÁČKOVÁ, 2001, s. 28).
Role manaţera se v našich podmínkách stále výrazně odvíjí od procesu vytváření a dalšího aktivního rozvíjení podnikatelsky orientovaného chování organizace. Efektivní fungování organizace, dosahování stanovených cílů a s tím spojená kvalita produkce a stupeň prosperity vyţaduje od managementu resp. od manaţera, jako jeho gestora a profesionálního odborníka, zvládnutí komplexu náročných úkolů.
Jak je uvedeno v některých jiţ zmíněných definicích, opírá se manaţerské studium o poznatky k jednotlivým manaţerským funkcím, které by si měl osvojit kaţdý adept studia managementu. Manaţerské funkce jsou typické činnosti, které vedoucí pracovník (manaţer) vykonává ve své práci. Klasifikaci manaţerských
publikace především u manaţerských funkcí v oblasti sportu uţívám členění funkcí dle Koontze a Weihricha (1993):
plánování (planning),
organizování (organizing),
výběr a rozmístění spolupracovníků, resp. personální zajištění (staffing),
vedení lidí (leadership),
kontrolu (controling).
2.7.2 Sportovní management
Stejně důleţitou roli jako marketing má i sportovní management.
Sportovní turismus významně přispívá místním i národním ekonomikám a má značný potenciál se i nadále rozvíjet. K tomu je potřeba vytvořit strategický plán, který vytyčí klíčové cíle rozvoje oblasti a určí cestu, jak jich dosáhnout.
Strategický plán by měl obsahovat časový horizont, alokaci zdrojů jednotlivých prvků plánu a zajištění komunikačních kanálů. Klíčová je zejména dobrá organizace, koordinace a kvalitní realizace plánu.
Tvorba strategie a řízení jsou základní, ne však jediné aktivity, které management vykonává. Pro rozvoj sportovního cestovního ruchu v destinaci je důleţité vytvořit značku dané oblasti (brand management) a vyřešit i problém sezónnosti. Právě díky vyuţití sportovních událostí lze turistickou sezónu prodlouţit.
2.7.3 Brand management
K rozvoji cestovního ruchu v určité destinaci velkou mírou přispívá tvorba značky a „brand management“, který se stává základem moderního marketingu.
Je třeba si uvědomit, ţe dobrá značka (brand) představuje záruku určitého produktu. Značka znamená něco víc neţ jen název či logo. Vztahuje se k
celkovému dojmu, který destinace vyvolává v mysli potenciálních turistů a zahrnuje jak funkční, tak symbolické prvky. Značka obsahuje hmotné atributy destinace, sluţby, atraktivity, jméno, logo, reputaci a uţitky, které poskytuje návštěvníkovi. Zavedená značka tedy usnadňuje turistům výběr destinace, neboť jednoznačně charakterizuje nabídku dané oblasti.
Podnikatelé, kteří usilují o vybudování značky pomocí pořádání různých akcí, musí nejprve vytvořit jejich portfolio. Pouze jedna uskutečněná událost má pomíjivý vliv na značku destinace. Pokud má značka udrţet svou pozici na trhu, je nutné pořádat různorodé události během celého roku a najít mezi nimi vhodnou součinnost.
Zřídka kdy jsou v portfoliu jen sportovní akce, důleţitou sloţkou je také kulturní dění zahrnující koncerty, výstavy, záţitkovou gastronomii a další.
Všechny tyto prvky je potřeba obměňovat a začleňovat do nabídky destinace, neboť představují významný prostředek k získání potenciálních turistů. Pokud si destinace vypracuje dobré jméno, mohou být akce pořádány i mimo sezónu, coţ značně zvýší návštěvnost místa.
2.7.4 Vliv sportovních akcí na sezónnost
Dobrým tahem managementu pro udrţení návštěvníků v destinaci i v mezisezóně můţe být pořádání sportovních událostí. Mezi lákavými sportovními akcemi a turistickou sezónou existuje dynamický vztah. Právě sport můţe nabídnout jedinečnou příleţitost zlepšit nebo upravit vzorec sezónní turistické poptávky. Toho můţe být dosaţeno prodlouţením závodní sezóny a plánováním sportovních akcí a soutěţí na mezisezónu. Pokud jsou tyto iniciativy úspěšné, mohou vést k vytvoření poptávky po dalších sportovních atrakcích a kromě toho i po nesportovních aktivitách. Aby však došlo k optimalizaci nabídky, je nepostradatelná spolupráce sportovních organizátorů s destinačními manaţery.
Sportovní turismus představuje plnohodnotnou a významnou formu
konference Sport and Tourism, výrazně zlepšila koordinace mezi oběma sloţkami sportovního turismu a tato forma cestovního ruchu zaţila veliký rozvoj, je stále zapotřebí rozšiřovat know-how a učit se vyuţívat příleţitostí, které sportovní turismus přináší konkrétním destinacím cestovního ruchu. K tomu je zapotřebí znát zejména rozdělení poptávky ve sportovním turistu a na jeho základě provést vhodnou segmentaci trhu. Pozornost by měla být také věnována sportovnímu marketingu i managementu, které jsou pro další růst sportovního cestovního ruchu klíčové. Schopné vedení by na základě vyuţití specifik sportovního turismu mělo výrazně přispět k rozvoji cestovního ruchu v dané destinaci.
3 Sportovní cestovní ruch v ČR
Česká republika představuje pro sportovní cestovní ruch vhodnou destinaci.
Nabízí variabilní přírodní podmínky pro provozování různých sportů (turistické a cyklistické výlety v rovinaté krajině i na horách, moţnost běţeckého i sjezdového lyţování, řeky vhodné ke sjíţdění, lezecké skály atd.) i kvalitní sportovní infrastrukturu (velké mnoţství golfových hřišť, hřiště na míčové sporty, plavecké bazény, atletické ovály, zázemí pro adrenalinové sporty apod.).
Česká republika je navíc, díky své poloze ve středu Evropy, pro turisty dobře dostupná. Disponuje také hustou vnitřní dopravní sítí; její kvalita však jiţ bohuţel nepředstavuje silnou stránku v nabídce sluţeb ČR. Jak vyplývá z teoretické části, tato práce je zaměřena na, konkrétně na mezinárodní sportovní akci – Mistrovství svět v klasickém lyţování v Liberci. Neţ však bude tato akce podrobněji analyzována, je vhodné pro představu stručně uvést další významná mezinárodní sportovní klání pořádaná na území České republiky.
3.1 Mezinárodní sportovní akce v ČR
Na našem území se kaţdoročně koná několik mezinárodních sportovních akcí, tradičně je to například atletický mítink Zlatá tretra, tenisový Davis Cup, florbalový Czech Open, motoristické Barum Rally a Velká cena silničních motocyklů a další. Za osmnáct let existence samostatné České republiky se v našem státě odehrálo také několik mistrovství světa (v hokeji, florbalu, korfbalu, orientačním běhu apod.). V následujících podkapitolách jsou uvedeny dvě mezinárodní sportovní akce, pomocí nichţ je nastíněna organizace a průběh různě rozsáhlých sportovních podniků.
3.1.1 MS ve florbalu
Mistrovství světa ve florbalu v ČR se konalo v prosinci minulého roku, konkrétně od 6.12 do 14.12. 2008. Základní kola byla odehrána v ostravské ČEZ Aréně, širší finále se po přesunu do Prahy uskutečnilo v O2 Aréně.
Pro zajištění sportovišť, distribuci vstupenek, péči o hráče a zajištění hladkého průběhu MS byl ustanoven jedenácti členný organizační štáb (viz Příloha č. 1).
Podle prezidenta organizačního štábu Filipa Šumana byl rozpočet MS ve florbalu 30 miliónů korun, coţ je pro celý český florbal rozpočet na rok a půl.
„Očekává se, že třetinu pokryjí příjmy ze vstupenek, třetinu získají pořadatelé od marketingových partnerů, třetinu obstarají další subjekty. Musíme vyzdvihnout především spolupráci s magistráty obou měst - Ostravy a Prahy [13].“
Florbalová utkání v Ostravě i v Praze vidělo za devět dní trvání podle oficiálních internetových stránek šampionátu (www.wfc2008.cz) 104 018 diváků, coţ je velmi dobrý výsledek. V průměru tedy přišlo na utkání v jeden den 11 558 návštěvníků. Ceny vstupenek se pohybovaly od 100 do 700 Kč.
Na webových stránkách šampionátu je dále uvedeno, ţe mistrovství světa bylo mediálně pokryto následovně: akreditovalo se přes sto novinářů z dvanácti evropských států a televizní přenosy byly vysílány 9 stanicemi. Mezi hlavní sponzory MS patřila Puma, Škoda Auto, České dráhy, Samsung, Fortuna a mnoho dalších.
Mistrovství světa ve florbalu, které se v Ostravě a v Praze uskutečnilo koncem roku 2008 bylo velmi úspěšně. Kromě velmi dobře zvládnuté organizace závodu je potřeba vyzdvihnout vysokou návštěvnost a skutečnost, ţe MS nebylo prodělečné.
3.1.2 Mítink světových rekordmanů
Dne 26. 2. 2009 se v praţské O2 Aréně poprvé uskutečnil mítink světové halové atletiky. Jak vyplývá z oficiálních internetových stránek soutěţe (www.prague-indoor.cz), pořádala tento závod marketingová společnost Česká sportovní, a.s. ve spoluprácí s TK PLUS, s.r.o. a s Českým atletickým svazem.
Ředitelem mítinku byl Jan Ţelezný, sportovním manaţerem Alfons Juck a P.R.
manaţerem Karel Tejkal.
Podle internetového zpravodajského portálu iDnes se rozpočet mítinku pohyboval okolo 20 milionů korun [14] a nákup dráhy stál zhruba 30 milionů korun [15].
Z vlastního sledování mohu říci, ţe hlediště O2 Arény bylo zaplněno zhruba z poloviny. Vstupenky, jejichţ ceny se pohybovaly od 390 do 990 Kč, si tedy zakoupilo téměř 9000 diváků (kapacita je 18 000 míst, na tento mítink však byla sníţena na pouhých 12 000 sedadel).
Tato akce byla propagována mimo jiné outdoorovou reklamou. Ukázka propagačního plakátu je uvedena v Příloze č. 2.
Mítink přenášela Česká televize, generálními partnery soutěţe byly firmy ČEZ, Třinecké ţelezárny, Česká spořitelna, Česká pošta a další.
Mítink světových rekordmanů se od předešlé akce značně odlišuje, zejména ve významu a délce trvání akce. Je pochopitelné, ţe se na tuto akci přišli podívat ve většině případů pouze čeští příznivci atletiky. Návštěvnost však byla vysoká i s ohledem na skutečnost, ţe se jednalo o první ročník tohoto mítinku.
Rozpočet plně zabezpečily pořádající marketingové firmy.
3.2 Sportovní infrastruktura na Liberecku
Liberec bývá zcela běţně označován za ,,město sportů“, okolní hory a příroda nabízejí pro individuální sportování přirozeně nepřeberné mnoţství moţností,
budování sportovišť v samotném městě a kvalita zdejších klubů pak navíc zajišťuje Liberci dobrý zvuk i na poli profesionálního sportu.
Masově vyhledávaným sportem v posledních letech a opravdu typickým pro Liberec je lyţování. Ať jiţ sjezdové nebo běţecké, pro oboje jsou v bezprostředním okolí města ideální podmínky. Protipólem lyţování je na Liberecku cyklistika. Náhorní plošina Jizerských hor s řadou kvalitních zpevněných cest slouţí dnes za největší cyklistickou oblast v republice.
V Liberci se nachází také několik významných a kvalitních sportovních center. Díky nimţ jsou v tomto městě velmi dobré podmínky pro rozvoj sportovního cestovního ruchu. Liberec navíc disponuje také kvalitní suprastrukturou a dobrou dostupností (vedle silniční a ţelezniční dopravy je zde moţné díky po dálnici hodinu vzdálenému letišti Praha-Ruzyně vyuţít téţ letecké spojení). Díky tomuto zázemí můţe Liberec pořádat i významné mezinárodní sportovní akce. V následujících podkapitolách jsou představena vybraná sportoviště.
3.2.1 Tipsport aréna
Jednou z největších libereckých staveb moderní doby je Tipsport arena, postavená v letech 2003-2005 především jako hokejový komplex a to v souvislosti s rekonstrukcí a dostavbou městského stadionu. 8. září 2005 byla arena slavnostně otevřena. Tento komplex s halou, která pojme přes sedm tisíc diváků, slouţí nejen jako místo pro hokejová utkání domácích Bílích Tygrů Liberec, hraje se zde i basketbal, bowling, ricochet, badminton, tenis a stolní tenis. Pro potřeby koncertů a velkých kulturních akcí můţe hala zvýšit svoji kapacitu aţ na téměř deset tisíc diváků. Zajímavostí arény je multimediální pás o délce 256 metrů a šířce 72 centimetrů ţenoucí se kolem dokola celého prostoru.
Po stránce technické i svým standardem a profesionálními sluţbami je srovnatelná s obdobnými hlami v Evropě i ve světě. Celý sportovní komplex včetně přilehlých sportovišť je označován jako Sport Park Liberec.
Technické údaje Tipsport arény:
maximální kapacita 9000 míst,
kapacita pro hokejová utkání 7250 míst k sezení (7500 včetně sektoru pro stání),
kapacita pro koncert aţ 9000 míst (v závislosti na velikosti scény),
48 skyboxů,
kapacita pro handicapované 35 míst,
kapacita pro média 106 míst,
centrální parkoviště 816 míst,
VIP parking 177 míst,
Ostatní parkoviště 400 míst.
Arena nabízí širokou škálu sportovního vyţití:
hokej tenis tanec střelba
basketbal volejbal judo bowling
házená florbal americký fotbal kuţelky
futsal krasobruslení softball beach volejbal
box střelba baseball ricochet
atletika gymnastika badminton dětské hřiště
Obr. 3. Grafické zobrazení Sport Parku Liberec
Zdroj: Sport Park Liberec 3.2.2 Ski areál Ještěd
Skokanský areál na Ještědu navazuje na dlouholetou tradici zahájenou v roce 1967 otevřením můstků navrţených českým olympionikem a předsedou komise FIS pro skokanské můstky Miloslavem Bělonoţníkem. Současné můstky – v parametrech HS 134 i HS 100 – vyhovující aktuálním poţadavkům a nebylo nutné je zásadním způsobem přestavovat. Ještědské můstky jsou zajímavé především svým umístěním do hlubokého zářezu ve svahu Černého vrchu, přímo pod vrcholem hory Ještěd. Zde jsou velice vhodně zakomponovány do přírodního prostředí a z ţádaného úhlu pohledu tak neruší ráz horské krajiny. Na počátku 21.
století byly můstky upraveny kvůli posílení bezpečnosti skokanů a jsou koncipovány tak, aby je bylo moţno vyuţívat celoročně.
Původní divácké tribuny byly nahrazeny novými s kapacitou okolo deseti tisíc návštěvníků. Nově vybudovány byly také obsluţné budovy u dopadu a věţ rozhodčích.
Areál byl zpřístupněn novými komunikacemi, zásadně upravena byla i tzv.
televizní cesta, slouţící přístupu přenosové techniky. Díky kříţení se sjezdovkou pod lanovou dráhou byla tato cesta umístěna do umělého tunelu. Večerní
atmosféru skokanských soutěţí dotváří dnes i na Ještědu umělé osvětlení.
Lanovka dopravující skokany na můstek původně slouţila lyţařům v rakouském Hirscheggu, kde byla demontována, a v roce 2007 přesunuta na Ještěd.
Ještědský areál má dnes z hlediska vybavení světovou úroveň, v posledních letech hostil několikrát závody FIS Světového poháru ve skocích na lyţích.
Obr. 4. Vizualizace sportovního areálu Ještěd
Zdroj: OC Liberec 2009 3.2.3 Lyžařský areál ve Vesci
Běţecký areál ve Vesci je koncipován tak, aby výstavba i veškeré úpravy vhodně zapadly do jeho komplexního řešení nejen z hlediska světového šampionátu v roce 2009, ale také celoročního vyuţití pro veřejnost. Běţecké tratě pro FIS Mistrovství světa v klasickém lyţování byly vybudovány na loukách a lesích na území liberecké městské části Vesec. Sportovní areál byl vybudován doslova na ,,zelené louce“ a jeho parametry byly přizpůsobeny právě budoucímu celoročnímu uţití tohoto území jako rekreačního zázemí pro obyvatele Liberce.
Závodní tratě byly navrţeny – s ohledem na značně členitý terén – jako velice náročné, s řadou prudkých stoupání a leţí v nadmořské výšce 400–460 metrů. Jsou zde dva základní okruhy dlouhé 3,75 km s moţností zkrácení na 3,3 km a 2,5 km. Kombinací těchto dvou tratí vznikají další okruhy dlouhé 5 km a 7,5 km. V roce 2007 se ve Vesci navzdory nepříznivé zimě poprvé závodilo při FIS Světovém poháru v běhu na lyţích. Areál tak obstál v ,,ostré zkoušce na mistrovství“. V současné době je tento rekreačně sportovní areál vyuţíván i letních měsících cyklisty nebo jezdci na kolečkových bruslích.
Obr. 5. Vizualizace sportovního areálu Ještěd Zdroj: OC Liberec 2009
3.2.4 Stadion Slovanu Liberec
Liberecký stadion U Nisy, na kterém hraje své domácí zápasy Slovan Liberec patří dnes k jednomu z nejkrásnějších a nejmodernějších v republice.
První část stadionu byla vystavena na tomto místě v roce 1933. Od té doby prošel stadion četnými drobnými úpravami. Velký posun vpřed přišel aţ v roce 1993. a jeho počátku museli odborníci dokonce odstřelit kus skály, tyčící se nad hrací plochou. Kapacita byla však z bezpečnostních důvodů sníţena na 5000 míst.
Druhá fáze přišla na řadu o dva roky později, tedy v létě 1995, kdy na stadionu U Nisy vyrostla nová (hlavní) tribuna a hned na první zápas z ní shlíţelo na trávník 2000 fanoušků. O další rok a půl později došlo k rekonstrukci hlavní tribuny, kde během jara vznikly nové šatny, kanceláře a další místnosti pro běţný zápasový provoz. Tato investice spolkla zhruba 12 milionů korun. V létě 1997 pak klub vynaloţil další prostředky na poloţení umělého povrchu na vedlejší tréninkové hřiště.
V současné době je kapacita stadionu U Nisy 9900 sedících diváků, všechny tribuny jsou kryté. Trávník je vyhřívaný a je vybaven automatickým zavlaţovacím systémem. Stadion je mimo jiné vybaven umělým osvětlením, velkoplošnou obrazovkou o rozměrem 5 x 4 metrů, dvěma výsledkovými tabulemi nad oběma brankami o rozměrech 2 x 1 metr a dvaceti občerstvovacími stánky. Součástí areálu je také Fanshop, klubová restaurace a bar.
4 FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009
Tato kapitola představuje čtrnáctidenní mezinárodní závody v klasickém lyţování, které proběhly od 18. února do 1. března 2009 v Liberci. Věnuje se jak historii, uchazečské fázi MS, organizaci z hlediska sportovního, finančního a technického zabezpečení tak i propagaci. Aby bylo moţno tento významný závod začlenit do celosvětového kontextu lyţařských podniků, je nutné na počátku stručně představit mezinárodní lyţařskou federaci FIS a její systém udělování závodů.
4.1 FIS - Fédération Internationale de Ski
Mezinárodní lyţařská federace je, jak z názvu vyplývá, mezinárodní organizací, která zastřešuje celý lyţařský svět. Byla zaloţena 14 členskými zeměmi v roce 1924 ve francouzském Chamonix. Nyní je členem lyţařské federace 111 národních lyţařských asociací. Federace dohlíţí na soutěţe Světového poháru a zadává organizování mistrovství světa. Na jejích internetových stránkách (www.fis-ski.com), nalezneme rozdělení tzv. nalezneme právě ,,FIS Nordic World Ski Championships“. Závod o jehoţ kandidaturu se ucházel právě Liberec. Tato sportovní akce v klasickém lyţování zahrnuje tři disciplíny – běh na lyţích, skok na lyţích a severskou kombinaci, coţ je kombinace skoku a běhu na lyţích. V severské kombinaci účastníci aţ do nedávné doby absolvovali nejprve skoky a poté vybíhali do běţecké části podle výsledků ze skokanské části. V posledních letech se v některých závodech pouţívá i opačné pořadí.
4.1.2 Historie MS
MS v klasickém lyţování se pořádají jiţ od roku 1925 pro muţe a od roku 1954 také pro ţeny. Mistrovský šampionát zahrnuje tři disciplíny: běh na lyţích, skok na lyţích a severskou kombinaci (skládající se ze skoků a běhu na lyţích). Od roku 1924 do 1939 se MS konalo kaţdý rok, včetně roku zimních olympijských her. V letech 1948 – 1982 se MS pořádalo vţdy dva roky po
Olympijských hrách. Od roku 1985 aţ do současnosti se koná MS jednou za dva roky.
4.2 Fáze uchazečská
Liberec se o pořádání mistrovství ucházel celkem čtyřikrát, ve všech případech vedl kandidaturu pan Ing. Roman Kumpošt. První tři kandidatury se uskutečnily ve spojení s jinými jizerskohorskými obcemi. Počítalo se s tím, ţe běţecké disciplíny se budou odehrávat v Jizerských horách a to konkrétně v nedalekém Bedřichově. Tento plán však nikdy neuspěl. Mezinárodní lyţařská federace FIS totiţ poţaduje šířku tratí devět metrů, a to by v bedřichovské variantě znamenalo vykácení rozlehlé plochy lesa, ve vsi navíc není ani místo pro dojezdový a startovací stadion, kde je vţdy největší koncentrace diváků.
Po třech neúspěších se město rozhodlo vzít výhrady FIS váţně a ve čtvrtém a posledním pokusu nabídlo libereckou čtvrť Vesec leţící na periferii Liberce u rychlostní silnice R35. Plány nového moderního areálu splňovali podmínky FIS a Liberec se tak mohl radovat z úspěšné kandidatury na MS v roce 2009. Zde poté vyrostl, jiţ uvedený nový lyţařský areál a na loukách v okolí tři běţecké tratě.
Pořadatelství 47. mistrovství světa bylo přiděleno kongresem Mezinárodní lyţařské federace dne 3. června 2004 v Miami ve Spojených státech amerických.
Celkem čtyři kandidatury na pořadatele mistrovství stály Liberec 40 milionů korun. Podpisem tzv. Hostitelské smlouvy dostal organizační výbor nárok na podporu od FIS ve výši 128 milionů korun českých.
4.3 Organizační výbor MS
Pořádání mistrovství světa v klasickém lyţování Liberec 2009 zajišťovalo jako pořadatel za Statutární město Liberec a Svaz lyţařů české republiky občanské sdruţení OC FIS NORDIC WSC 2009, vzniklé 13. 9. 2004. Je to typický model při pořádání mistrovství světa v klasickém lyţování, kdy veškerou
Pro pořádání MSL byl proto zvolen právě model organizačního výboru v podobě občanského sdruţení, zaloţeného podle zákona č. 83/1990 SB., o sdruţování občanů. Sdruţení vzniklo na základě procesu, který byl iniciován rozhodnutím Rady města Liberec, kdy byl Ing. Roman Kumpošt schválen prezidentem organizačního výboru WSC Liberec 2009. Po jeho odvolání se představitelkou sdruţení stala paní Kateřina Neumannová, která zastávala funkci prezidentky organizačního výboru. Je nutné zmínit, ţe po odvolání Ing.
Kumpošta, na podnět ministryně školství Dany Kuchtové, opustila organizační tým také velká část organizačního výboru.
Původní koncepce fungování organizačního výboru v právní podobě občanského sdruţení se ukázala z mnoha ohledů nevyhovující. Tato právní forma totiţ ţádným způsobem nezohledňovala, dle tehdejšího primátora Ing. Jiřího Kittnera zájmy a odpovědnost na pořádání MS zúčastněných subjektů tj.
Statutárního města Liberec, Svazu lyţařů České republiky, Libereckého kraje a státu reprezentovaného Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy. Po řadě jednání se zúčastněnými bylo dosaţeno předběţné dohody o transformaci právní formy stávajícího organizačního výboru. Jako nejvýhodnější forma transformace se ukázala být zájmové sdruţení právnických osob dle ust. § 20f občanského zákoníku tj. sdruţení subjektů, které byly na pořádání MSL zainteresovány. Na jedenáctém zasedání zastupitelstva města Liberec dne 13. 12. 2007 bylo schválen návrh usnesení o transformaci právní formy organizačního výboru. Následně byly převedeny všechny smluvní vztahy, práva a závazky z původního sdruţení na nově vytvořené zájmové sdruţení právnických osob OC FIS NORDIC WSC LIBEREC 2009, z. s. p. o., IČ 26675633, Rumunská č.p. 655/9, 460 01 Liberec.
Organizační struktura zájmového sdruţení právnických osob OC FIS NORDIC WSC LIBEREC 2009, z .s p. o.:
Orgány sdružení jsou:
a) Valná hromada b) Prezident OV
Valná hromada sdruţení – je nevyšším orgánem sdruţení, rozhoduje o všech zásadních záleţitostech. Přehled jednotlivých členů organizačního výboru MSL 2009 je uveden v příloze č. 3.
4.4 Finanční zabezpečení MS
Na finančním zabezpečení MSL se podílelo několik subjektů. Přípravu sportovišť a výstavbu chráněných bytových domů pro pořádání MSL 2009 zajišťovalo statutární město Liberec, rekonstrukci vysokoškolských kolejí v Harcově určených pro ubytování sportovců a jejich realizačních týmů Technická univerzita v Liberci. Koordinaci příprav a organizaci MSL 2009 měl na starosti OC.
Vláda podpořila kandidaturu na pořádání MS 2009 na základě materiálu Vyjádření státní podpory kandidatuře na pořádání mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2009 v České republice, ve kterém MŠMT ujistilo vládu, ţe na přípravu a pořádání MS 2009 nebudou poţadovány prostředky státního rozpočtu (SR), přesto v následujících letech opakovaně ţádalo o jejich poskytnutí.
Výše uvedeným usnesením vlády byla na přípravu a pořádání MS 2009 vyčleněna ze státního rozpočtu částka 1 436 153 tis. Kč. Z této částky byly na přípravu sportovišť poskytnuty prostředky SR ve výši 801 282 tis. Kč. Na rekonstrukci kolejí TUL prostředky SR ve výši 359 872 tis. Kč. Na výstavbu chráněných domů v Zeleném údolí prostředky SR ve výši 200 000 tis. Kč.
Následující tabulka zobrazuje náklady státního rozpočtu na vybudování infrastruktury MSL dle jednotlivých investorů.
Tabulka 1. Náklady státního rozpočtu na vybudování infrastruktury k Mistrovství světa v klasickém lyžování 2009 (v tis. Kč)
Infrastruktura Investor Náklady za rok
CELKEM
2006 2007 2008 2009
Areál Ještěd město
Liberec 47 000 283 955 261 925 0 592 880 Areál Vesec město
Liberec 14 364 173 043 20 995 0 208 402 Metropolitní síť město
Liberec 0 29 999 45 000 0 74 999
Koleje TUL TUL 0 284 316 75 528 0 359 872
Bytová výstavba město
Liberec 0 100 000 100 000 0 200 000
Celkem 61 364 596 997 490 448 0 1 436 153
Zdroj: MŠMT
Základním problémem financování této sportovní události, byl jiţ v samotných počátcích nereálný odhad celkových nákladů na zajištění úspěšné organizace celé akce. Organizační výbor ani ţádná další věcně příslušná instituce neměly k dispozici relevantní studii, která by strukturovala náklady a jasně definovala příjmy pro světové poháry a MSL 2009. Tím došlo k situaci, v níţ se státní podpora této akci řešila zpětně, zpravidla aţ v situaci nejvyšší nouze.
Navýšování nákladů na zajištění infrastruktury a ubytování při přípravě a pořádání MSL ukazuje tabulka č. 2.
Tabulka 2. Předpokládané náklady a požadované prostředky státního rozpočtu na zajištění sportovní infrastruktury a ubytování při přípravě a pořádání MS 2009 (v tis. Kč)
Zdroje Stav k březnu 2005
Stav k červnu 2005
Stav k únoru 2009
Prostředky SR 955 066 569 000 1 619 758
Další zdroje 778 992 577 327 513 005
Celkem 1 734 058 1 146 327 2 132 763
Zdroj: MŠMT, OC
