Pod€kov•n‚:
Velmi d€kuji Mgr. Lence N•dvorn‚kovƒ za trp€livƒ a odbornƒ veden‚ mƒ bakal•„skƒ pr•ce, za podn€tnƒ rady p„i jej‚m zpracov•n‚ a za vst„‚cn… a ch•paj‚c‚ p„‚stup.
Mƒ pod€kov•n‚ pat„‚ i Rad€ m€sta Pe†ky, kter• vyhov€la mƒ ‡•dosti a podpo„ila m€ p„i kombinovanƒm studiu studijn‚ho oboru soci•ln‚ pracovn‚k na Kated„e soci•ln‚ch studi‚
a speci•ln‚ pedagogiky Technickƒ univerzity v Liberci.
D•le t‚mto d€kuji svƒ rodin€ za velkou toleranci, kterou projevovala po celou dobu mƒho vysokoˆkolskƒho studia. Speci•ln‚ d‚k n•le‡‚ synu Luk•ˆovi za p„eklad anotace do anglickƒho a n€meckƒho jazyka.
N•zev bakal•ƒsk„ pr•ce: Pe†ovatelsk• slu‡ba
N•zev bakal•ƒsk„ pr•ce: Day care (Domiciliary services) N•zev bakal•ƒsk„ pr•ce: Der Betreuungsdienst
Jm„no a pƒ‚jmen‚ autora: Ivana Z‚chov•
Akademick… rok odevzd•n‚ bakal•ƒsk„ pr•ce: 2008 - 2009 Vedouc‚ bakal•ƒsk„ pr•ce: Mgr. Lenka N•dvorn‚kov•
Resum„:
Bakal•„sk• pr•ce se zab…vala problematikou pe†ovatelskƒ slu‡by. Jej‚m c‚lem bylo charakterizovat p„‚sp€vkovou organizaci Pe†ovatelsk• slu‡ba m€sta Pe†ky a zjistit spokojenost jejich u‡ivatel‰ s poskytovanou soci•ln‚ slu‡bou. Pr•ci tvo„ily dv€ z•kladn‚
†•sti: teoretick• a praktick• †•st. Teoretick• †•st vych•zela ze studia odbornƒ literatury a platnƒ legislativy. Byla zam€„ena na objasn€n‚ vztahu pe†ovatelskƒ slu‡by k ostatn‚m soci•ln‚m slu‡b•m, okrajov€ se zm‚nila o n€kter…ch momentech historickƒho v…voje t€chto slu‡eb na naˆem Šzem‚, ale takƒ o legislativn‚m v…voji tƒto problematiky do sou†asnosti. V praktickƒ †•sti byla pops•na p„‚sp€vkov• organizace Pe†ovatelsk• slu‡ba m€sta Pe†ky a formou dotazn‚kovƒho ˆet„en‚ u 78 z•m€rn€ vybran…ch u‡ivatel‰ byla zjiˆt€na jejich spokojenost s poskytovanou slu‡bou.
Za nejv€tˆ‚ p„‚nos pr•ce bylo mo‡nƒ pova‡ovat z‚sk•n‚ zp€tnƒ vazby od u‡ivatel‰
pe†ovatelskƒ slu‡by. V z•v€ru pr•ce byly zjiˆt€nƒ v…sledky vyhodnoceny a na jejich z•klad€ byla navr‡ena konkrƒtn‚ opat„en‚.
Kl‚†ov• slova: soci•ln‚ slu‡by a jejich historick… v…voj, z•kon o soci•ln‚ch slu‡b•ch, standardy kvality soci•ln‚ch slu‡eb, standard †‚slo 7, pe†ovatelsk• slu‡ba, u‡ivatel, domy s pe†ovatelskou slu‡bou a chr•n€nƒ byty, dotazn‚kovƒ ˆet„en‚.
Summary:
The bachelor thesis dealt with the issue of day care. Its aim was to characterize
an allowance organization ‹The Day Care Centre, Pe†kyŒ and find out to what extent the clients are satisfied with the services provided. The thesis included a theoretical part and a practical one.
The former one was based on studying special literature and legislation. It was focused on explaining the relation between day care and other social services. It touched some moments of the historical development of these services in this country and also the legislative development till present time. The practical part described ‹The Day Care Centre, Pe†kyŒ. By means of a questionnaire 78 selected clients were asked about how satisfied they were with the service.
The major benefit of the thesis was the feedback from the clients, which resulted in practical measures.
Key words: social services and their historical development, social services law, quality standards of social services, No 7 standard, day care, client, day care centres and flats for handicapped and seniors, questionnaire survey
Zusammenfassung:
Die Bakkalaureusarbeit hat sich mit der Problematik des Betreuungsdienstes besch•ftigt. Ziel dieser Arbeit war den Betreuungsdienst in der Stadt Pe†ky als Beitragsorganisation zu charakterisieren und die Zufriedenheit ihrer Benutzer festzustellen. Die Arbeit wurde in zwei Hauptkapitel geteilt: in den theoretischen und den praktischen Teil.
Der theoretische Teil ist von dem Studium der Fachliteratur und von der gŽltigen Legislative ausgegangen. Er hat sich auf die Erkl•rung des Verh•ltnisses des Betreuungsdienstes zu anderen sozialen Diensten konzentriert. Er hat nicht nur einige Momente der historischen Entwicklung dieser Diensten auf unserem Gebiet, sondern auch die legislative Entwicklung dieser Problematik zu dem Gegenwart marginal erw•hnt. In dem praktischen Teil war der Betreuungsdienst in der Stadt Pe†ky als Beitragsorganisation beschreibt. Die Zufriedenheit mit dem verabreichten Dienst wurde durch Fragebogen bei den 78 beabsichtigt ausgew•hlten Benutzern festgestellt.
FŽr den gr•ssten Beitrag der Arbeit konnte man die Erlangung der RŽckkopplung von den Benutzern des Betreuungsdienstes halten. Am Schluss des Textes waren die festgestellten Ergebnisse ausgewertet und auf ihrer Grundlage wurden die konkreten Massnahmen vorgeschlagen.
Schl‡sselwˆrter: die sozialen Dienste und ihre historische Entwicklung, das Sozialdienstgesetz, die Standards der Qualit•t der sozialen Diensten, der Standard nummer 7, der Betreuungsdienst, der Benutzer, die H•user mit dem Betreuungsdienst und die geschŽtzte Wohnung, die Fragebogenumfrage
Obsah
1 ‰VOD ... 11
2 TEORETICKŠ ‹ŠST ... 13
2.1 Prvopo†•tky soci•ln‚ch sluŒeb ... 13
2.2 Po†•tky jednotn„ politiky st•tu... 13
2.3 Soci•ln‚ sluŒby v polovin€ 19. stolet‚ a na pƒelomu 19. a 20. stolet‚ ... 14
2.3.1 Soci•ln‚ pƒ†e za prvn‚ republiky ... 15
2.4 Soci•ln‚ sluŒby v socialistick„m st•t€ ... 16
2.5 Soci•ln‚ sluŒby v transforma†n‚m obdob‚... 17
2.6 Soci•ln‚ sluŒby sou†asnosti ... 17
2.7 Z•kon o soci•ln‚ch sluŒb•ch ... 18
2.7.1 Z„izovatelƒ a poskytovatelƒ soci•ln‚ch slu‡eb ... 19
2.7.2 Registrace poskytovatel‰ soci•ln‚ch slu‡eb... 20
2.7.3 Druhy soci•ln‚ch slu‡eb a vymezen‚ jejich †innost‚ ... 20
2.7.3.1 Soci€ln• poradenstv•... 21
2.7.3.2 Slu‚by soci€ln• pƒ„e ... 21
2.7.3.3 Slu‚by soci€ln• prevence ... 22
2.7.3.4 Z€kladn• a fakultativn• „innosti ... 23
2.7.4 •hrady za soci•ln‚ slu‡by a jejich financov•n‚... 23
2.7.5 Smlouva o poskytov•n‚ soci•ln‚ch slu‡eb ... 24
2.7.6 Standardy kvality soci•ln‚ch slu‡eb a inspekce ... 25
2.7.6.1 Standard „•slo 7: "St•‚nosti" ... 25
2.7.7 P„‚sp€vek na pƒ†i... 26
2.8 Pe†ovatelsk• sluŒba... 27
2.8.1 ‘esk• asociace pe†ovatelskƒ slu‡by... 29
2.8.2 Historie pe†ovatelskƒ slu‡by v ‘eskƒ republice ... 29
2.8.3 Pe†ovatelsk• slu‡ba dneˆka ... 31
2.8.3.1 Legislativn• vymezen• pe„ovatelskƒ slu‚by ... 31
2.8.3.2 …hrada za poskytov€n• pe„ovatelskƒ slu‚by ... 31
2.8.3.3 Okruh pracovn•k† vykon€vaj•c•ch odbornou „innost ... 32
2.8.3.4 St‡ediska osobn• hygieny ... 33
2.8.3.5 Domy s pe„ovatelskou slu‚bou, chr€nˆnƒ a pe„ovatelskƒ byty . 33 3 PRAKTICKŠ ‹ŠST... 37
3.1 PouŒit„ metody... 37
3.2 V…sledky anal…zy sekund•rn‚ch dat... 37
3.2.1 Z•kladn‚ sociodemografickƒ Šdaje regionu... 37
3.2.2 Pe†ovatelsk• slu‡ba m€sta Pe†ky... 38
3.2.2.1 Poskytov€n• pe„ovatelskƒ slu‚by ... 40
3.2.2.2 Person€ln• zaji‰tˆn• pe„ovatelskƒ slu‚by ... 42
3.2.2.3 St‡edisko osobn• hygieny... 43
.3.2.3 Domy s pe†ovatelskou slu‡bou, chr•n€nƒ byty ... 44
3.3 Stanoven‚ pƒedpoklad•... 45
3.4 Popis zkouman„ho vzorku... 45
3.5 Pr•b€h dotazn‚kov„ho Žetƒen‚ ... 46
3.5.1 V…sledky dotazn‚kovƒho ˆet„en‚ ... 47
3.5.2 Interpretace v…sledk‰ a diskuse ... 64
3.5.3 Shrnut‚ v…sledk‰... 69
4 ZŠV•R ... 71
5 NAVRHOVANŠ OPAT•EN‘ ... 73
6 SEZNAM POU’IT“CH INFORMA‹N‘CH ZDROJ”... 74
7 SEZNAM P•‘LOH ... 76
SEZNAM POU€IT•CH ZKRATEK A SYMBOL‚
‹APS: ‘esk• asociace pe†ovatelskƒ slu‡by
‹NR: ‘esk• n•rodn‚ rada
‹S‹K: ‘eskoslovensk… †erven… k„‚‡
‹S‰: ‘esk… statistick… Š„ad
DPS: d‰m s pe†ovatelskou slu‡bou
I‹O: identifika†n‚ †‚slo organizace
IP: individu•ln‚ pl•n
K‰: krajsk… Š„ad
M€‰ Pe†ky: M€stsk… Š„ad Pe†ky
MMR ‹R: Ministerstvo pro m‚stn‚ rozvoj ‘eskƒ republiky MPSV ‹R: Ministerstvo pr•ce a soci•ln‚ch v€c‚ ‘eskƒ republiky
ONV: okresn‚ n•rodn‚ v…bor
OSZ: odbor soci•ln‚ho zabezpe†en‚
O‰SS: okresn‚ Šstav soci•ln‚ch slu‡eb
PS: pe†ovatelsk• slu‡ba
PS m€sta Pe†ky: Pe†ovatelsk• slu‡ba m€sta Pe†ky
RZP: rychl• zdravotnick• pomoc
SOH: st„edisko osobn‚ hygieny
ZP: z•kon‚k pr•ce
1 ƒVOD
T„matem pƒedloŒen„ bakal•ƒsk„ pr•ce je "Pe†ovatelsk• sluŒba".
Autorka si toto tƒma zvolila s ohledem na jeho aktu•lnost. St•rnut‚ populace je charakteristick…m rysem demografickƒho v…voje v ‘eskƒ republice.
St•rnut‚ populace nen‚ zp‰sobeno jenom t‚m, ‡e se rod‚ mƒn€ d€t‚, ale d‰le‡itou roli hraje i skute†nost, ‡e se prodlu‡uje pr‰m€rn• dƒlka ‡ivota. To je t„eba pova‡ovat za velk… Šsp€ch, ale na druhƒ stran€ to s sebou p„in•ˆ‚ i problƒmy. Ne ka‡d… †lov€k je ve st•„‚ schopen vƒst plnohodnotn… a nez•visl… ‡ivot v dobrƒm zdravotn‚m stavu. Mnohƒ rodiny „eˆ‚ situaci sv…ch bl‚zk…ch, kte„‚ si pro sv‰j v€k nebo zdravotn‚ stav nemohou sami zajiˆ’ovat b€‡nƒ ‡ivotn‚ pot„eby, a hledaj‚ pomoc a podporu.
Pomocnou ruku jim m‰‡e podat pr•v€ pe†ovatelsk• slu‡ba. V…znamnou p„ednost‚ tƒto soci•ln‚ slu‡by je to, ‡e je poskytov•na v p„irozenƒm soci•ln‚m prost„ed‚ a jej‚ u‡ivatel nemus‚ m€nit svƒ ‡ivotn‚ zvyklosti.
P„i volb€ tƒmatu bylo p„ihl‚‡eno i k celo‡ivotn‚ profesi autorky. V terƒnn‚ch soci•ln‚ch slu‡b•ch pracuje p„es 22 let. Z toho osm let jako okrskov• sestra pe†ovatelskƒ slu‡by a roky zb…vaj‚c‚ ve funkci „editelky organizace. Vede ji po str•nce odbornƒ, ekonomickƒ, provozn‚ i person•ln‚. Bez nads•zky se pe†ovatelsk• slu‡ba stala jej‚m kon‚†kem.
Pe†ovatelsk• slu‡ba je v sou†asnƒ dob€ jedn‚m z nejrozˆ‚„en€jˆ‚ch druh‰ soci•ln‚ch slu‡eb v naˆ‚ republice a vzhledem k o†ek•vanƒmu sociodemografickƒmu v…voji ve spole†nosti bude m‚t st•le d‰le‡it€jˆ‚ roli.
Bakal•„sk• pr•ce m• empirick… charakter. M• pozn•vac‚ funkci, popisuje situaci a hodnot‚ sou†asn… stav pe†ovatelskƒ slu‡by.
C‚lem bakal•ƒsk„ pr•ce je charakterizovat p„‚sp€vkovou organizaci Pe†ovatelsk•
slu‡ba m€sta Pe†ky a zjistit spokojenost jejich u‡ivatel‰ s poskytovanou soci•ln‚
slu‡bou.
Bakal•ƒsk• pr•ce je rozd€lena na †•st teoretickou a praktickou.
Teoretick• †•st bakal•ƒsk„ pr•ce se zab…v• pe†ovatelskou slu‡bou ve vztahu k ostatn‚m soci•ln‚m slu‡b•m, okrajov€ se zm‚n‚ i o n€kter…ch momentech historickƒho v…voje t€chto slu‡eb na naˆem Šzem‚, ale tƒ‡ o legislativn‚m v…voji tƒto problematiky do sou†asnosti.
Praktick• †•st bakal•ƒsk„ pr•ce je uvozena z•kladn‚mi sociodemografick…mi Šdaji o regionu, pokra†uje charakteristikou p„‚sp€vkovƒ organizace Pe†ovatelsk• slu‡ba m€sta Pe†ky a je zakon†ena z•v€re†nou zpr•vou z dotazn‚kovƒho ˆet„en‚.
Z•kladn‚mi v…zkumn…mi metodami a technikami bakal•ƒsk„ pr•ce jsou: metoda anal…zy sekund•rn‚ch dat (Šdaj‰ ‘eskƒho statistickƒho Š„adu, spisovƒ dokumentace a vnitroorganiza†n‚ch sm€rnic Pe†ovatelskƒ slu‡by m€sta Pe†ky) a metoda dotazov•n‚
s technikou dotazn‚ku.
Smyslem bakal•ƒsk„ pr•ce a jej‚m o†ek•van…m praktick…m pƒ‚nosem je z‚sk•n‚
zp€tnƒ vazby. Na z•klad€ vyj•d„en‚ respondent‰ zjistit jejich spokojenost s poskytovanou soci•ln‚ slu‡bou, sezn•mit se s jejich pot„ebami, po‡adavky a n•zory.
Dov€d€t se jejich p„•n‚ a ov€„it si stupe“ jejich informovanosti o sv…ch pr•vech v oblasti mo‡nosti st‚‡nost‚, st€‡ejn‚ho standardu kvality soci•ln‚ch slu‡eb dle vyhl•ˆky
†. 505/2006 Sb., kterou se prov•d€j‚ n€kter• ustanoven‚ z•kona o soci•ln‚ch slu‡b•ch, ve zn€n‚ pozd€jˆ‚ch p„edpis‰.
Pr•ci mohou vyu‡‚t zam€stnanci Pe†ovatelskƒ slu‡by m€sta Pe†ky, p„‚padn€ ostatn‚
jedinci zaj‚maj‚c‚ se o tuto problematiku. Informace z‚skanƒ dotazn‚kov…m ˆet„en‚m budou vyu‡ity ku prosp€chu vˆech pe†ovan…ch.
2 TEORETICK„ …„ST
ŠMlad• pot‡ebuj• radost a l€sku, dospˆl• pr€ci a p‡€telstv•, sta‡• m•r a pokoj.‹
Konfucius
2.1 Prvopo†‡tky soci‡lnˆch slu‰eb
Prvn‚ soci•ln‚ slu‡by, kter…ch je pe†ovatelsk• slu‡ba sou†•st‚, se podle Matouˆka (2007a) objevily po p„ijet‚ k„es’anstv‚ za st•tn‚ n•bo‡enstv‚ a po zalo‡en‚ c‚rkve ji‡
v ranƒm st„edov€ku.
S k„es’anstv‚m p„iˆlo do evropsk…ch zem‚ p„ik•z•n‚ pomoci chud…m, nemocn…m a kon•n‚ milosrdn…ch skutk‰. Prvn‚ c‚rkevn‚ soci•ln‚ slu‡by za†aly poskytovat kl•ˆtery a pozd€ji farnosti. V€tˆina t€chto slu‡eb m€la charakter poskytov•n‚ p„‚st„eˆ‚, z•kladn‚
stravy a jistƒ z•kladn‚ zdravotn‚ pƒ†e. P„ekvapiv€ a sp‚ˆe v…jime†n€ se st•vali z„izovateli a podporovateli soci•ln‚ch slu‡eb takƒ n€kte„‚ ˆlechtici - filantropovƒ.
V r•mci katolickƒ c‚rkve vznikaly v ranƒm st„edov€ku prvn‚ „•dy orientovanƒ na pomoc chud…m a nemocn…m. Matouˆek (2007a) se zmi“uje o jednom z prvn‚ch a nejv…znamn€jˆ‚ch „•d‰ - „•du svatƒho Frantiˆka, kter… vznikl ve 13. stolet‚.
Ve st„edov€ku se objevila i tzv. c‚rkevn‚ bratrstva, zpravidla utvo„en• kolem ur†itƒ farnosti. Ta poskytovala slu‡bu jen Šzkƒmu okruhu lid‚. C‚rkev byla prvn‚m poskytovatelem soci•ln‚ch slu‡eb a v tƒto svƒ Šloze byla takƒ spole†ensky akceptov•na a uzn•v•na. Ze strany st•tu byl ve st„edov€ku uplat“ov•n sp‚ˆe represivn‚ p„‚stup.
Chud‚, nemocn‚ a posti‡en‚ byli vn‚m•ni jako spole†ensk• hrozba.
A‡ do po†•tku novov€ku p„evl•dala tendence k soci•ln‚mu vylu†ov•n‚ lid‚, kte„‚ se vymkli standardn‚m soci•ln‚m struktur•m.
"Byli odh€nˆni od s•del a postihov€ni i za jen p‡edpokl€danƒ p‡estupky drakonickŒmi sankcemi. TŒkalo se to nemajetnŒch lid•, ‚ebr€k†, tul€k†, du‰evnˆ nemocnŒch, cik€n†, nemocnŒch naka‚livŒmi nemocemi, jakŒchkoli nemajetnŒch cizinc† a v†bec lid•, ‡e„eno obl•benŒm term•nem dozn•vaj•c•ho st‡edovˆku, "nep‡•slu‰nŒch", vyv€zanŒch z rodinnŒch pout, z m•stn•ch vazeb, z pod‡•zenosti c•rkvi a vrchnosti." (Matouˆek, 2007a, s. 18) Jeˆt€ v renesan†n‚ dob€ bylo b€‡nƒ vsazovat tul•ky, chudƒ a nemocnƒ na lodi, kterƒ pluly od m€sta k m€stu jako jakƒsi pohyblivƒ Šstavy. N€kde je dokonce v r•mci ve„ejn…ch z•bavn…ch akc‚ vymrsk•vali z m€sta.
2.2 Po†‡tky jednotnŠ politiky st‡tu
Podle Matouˆka (2007a) se b€hem novov€ku za†ala pomoc‚ pr•vn‚ch n•stroj‰ postupn€
upravovat chudinsk• pƒ†e jako povinnost st•tu.
"Na na‰em •zem• byla represivn• opat‡en• v†„i chudŒm lidem poprvƒ upravena v ‡•‰skƒm policejn•m ‡€du Ferdinanda I. z roku 1552. Ve stejnƒm duchu se u n€s pozdˆji
vyd€vala dal‰• na‡•zen• proti ‚ebrotˆ a o postrku, nap‡. na‡•zen• Marie Terezie z roku 1754." (Matouˆek, 2007a, s. 19)
V…znamnou Šlohu sehr•ly dvorskƒ dekrety Josefa II. z let 1782-1786, jimi‡ bylo doporu†ov•no z„izov•n‚ farn‚ch chudinsk…ch Šstav‰, a t‚m byl do ur†itƒ m‚ry zm‚rn€n represivn‚ p„‚stup k lidem ‡ij‚c‚m na okraji spole†nosti.
Jak p‚ˆe Matouˆek (2007a), se vznikem centralizovan…ch st•t‰ v Evrop€ se za†ala centralizovat i politika st•tu - nesm€„ovala line•rn€ k dneˆn‚m typ‰m soci•ln‚ ochrany.
Byl zalo‡en systƒm st•tn‚ch d•vek a slu‡eb, kter… si vy‡•dal budov•n‚ adekv•tn‚ch kontroln‚ch mechanism‰ a rozvoj administrativy. Poskytov•n‚ soci•ln‚ch slu‡eb se za†alo byrokratizovat. Pod dohledem st•tu se za†aly postupn€ z„izovat slu‡by p„ev•‡n€
Šstavn‚ho charakteru. Jejich Školem bylo dlouhodob€ pe†ovat o znev…hodn€nƒ lidi.
•stavy byly nejd„‚ve nediferencovan…mi Štulky, kde ‡ili dohromady chud‚, sta„‚, nemocn‚, posti‡en‚, d€ti a ml•de‡, tul•ci, ‡ebr•ci.
Matouˆek (2007a) podot…k•, ‡e a‡ na p„elomu 18. a 19. stolet‚ za†ala vznikat diferencovan• za„‚zen‚. Sirot†ince pro opuˆt€nƒ d€ti, bl•zince pro lidi trp‚c‚ duˆevn‚mi nemocemi, starobince pro starƒ lidi a chudobince pro lidi nemajetnƒ.
Doch•zelo ke koncentraci znev…hodn€n…ch ve specializovan…ch Šstavn‚ch za„‚zen‚ch.
V †esk…ch zem‚ch se v€tˆinou jednalo o objekty, odkud Josef II. vyhnal c‚rkevn‚ „•dy.
O pot„ebnƒ jedince ji‡ ale pe†ovali zam€stnanci. To lze pova‡ovat za z•rodek vzniku tradice Šstavn‚ pƒ†e - jako prvn‚ a hlavn‚ mo‡nosti p„i „eˆen‚ v•‡n…ch soci•ln‚ch problƒm‰ jednotlivc‰.
"Na venkovˆ se v tƒ‚e dobˆ uplatŽovalo ubytov€v€n• pot‡ebnŒch v obecn•ch bytech „i domech - pastou‰k€ch - a systƒm tzv.st‡•dy, kterŒ spo„•val v tom, ‚e se obyvatelƒ obce st‡•dali v zaji‰•ov€n• minim€ln• vŒ‚ivy pro lidi ‚ij•c• v pastou‰ce. Byla t•m p‡inejmen‰•m form€lnˆ posilov€na solidarita lid• ‚ij•c• spolu v jednƒ obci." (Matouˆek, 2007a, s. 21) V tomto systƒmu lze spat„ovat jistou analogii se sou†asn…mi komunitn‚mi soci•ln‚mi slu‡bami.
2.3 Soci‡lnˆ slu‰by v polovin‹ 19. stoletˆ a na pŒelomu 19. a 20. stoletˆ
Matouˆek (2007a) se zmi“uje o obecn‚m z„‚zen‚ †. 170/1849, kde byl zakotven pr•vn‚
n•rok p„‚sluˆn‚k‰ obce na zaopat„en‚ "podle dok•zanƒ pot„eby". D‰le‡it…m se stal takƒ obecn‚ z•kon †. 18/1862, v kterƒm byla stanovena "povinnost obce pe†ovat o obecn‚
dobro†innƒ Šstavy".
"Dok•zan• pot„eba" p„ipom‚n• dneˆn‚ povinnost prok•zat p„‚jem rodiny p„i ‡•dosti o v…platu n€kter…ch soci•ln‚ch d•vek. Je p„ekvapuj‚c‚, ‡e ji‡ v polovin€ 19. stolet‚ byla v legislativ€ zakotvena tato povinnost.
Pr•v€ tak povinnost obce pe†ovat o obecn‚ dobro†innƒ Šstavy evokuje dneˆn‚ vztah:
obec a poskytovatel soci•ln‚ch slu‡eb.
V Rakousku-Uhersku se podle Matouˆka (2007a) prov•d€c‚mi z•kony k obecn‚mu z•konu staly z•kon †. 105/1883, o domovskƒm pr•vu, a chudinsk… z•kon †. 59/1868.
Po vzniku ‘eskoslovenskƒ republiky v roce 1918 doˆlo dle Matouˆka (2007a) k tzv.
recepci rakousko-uherskƒho pr•va, tedy k p„evzet‚ velkƒho mno‡stv‚ p„edpis‰ do pr•vn‚ho „•du ‘SR.
O †lov€ka chudƒho, ale i o †lov€ka s posti‡en‚m se m€la prim•rn€ postarat jeho rodina.
D•le m€la b…t pƒ†e zajiˆt€na z jin…ch systƒm‰ ve„ejnƒho zabezpe†en‚ a v neposledn‚
„ad€ bylo mo‡nƒ zabezpe†en‚ ze strany spolk‰, fond‰ a jin…ch subjekt‰. Teprve v p„‚pad€, ‡e nemohl b…t †lov€k zabezpe†en z t€chto zdroj‰, vznikala povinnost spr•vn‚ch org•n‰: obce, okresu a zem€.
Vedle obc‚ byly povinn…mi subjekty rovn€‡ okresy a zem€, ale pouze subsidi•rn€:
v p„‚pad€ tak vysok…ch n•klad‰ na pƒ†i, ‡e je nebylo mo‡nƒ pokr…t z obecn‚ho rozpo†tu.
Z toho jasn€ vypl…v•, ‡e odpov€dnost zainteresovan…ch subjekt‰ byla formulov•na jako posloupn• s jasnou prioritou rodiny.
2.3.1 Soci€ln• p‚ƒe za prvn• republiky
Nej†ast€jˆ‚ formou soci•ln‚ slu‡by, kter• byla u n•s poskytov•na v meziv•le†nƒm obdob‚, byla pƒ†e Šstavn‚.
Podle informace Matouˆka (2007a) se proslavily zejmƒna Masarykovy domovy - soci•ln‚ Šstavy hlavn‚ho m€sta Prahy v Kr†i. Tedy dneˆn‚ Thomayerova fakultn‚
nemocnice, kter• byla ve svƒ dob€ nejmodern€jˆ‚m soci•ln‚m za„‚zen‚m v Evrop€.
V jej‚m are•lu bylo 6 starobinc‰, 4 chorobince a 1 Šstav pro 100 man‡elsk…ch p•r‰.
B€hem let 1928 a‡ 1940 byly jeˆt€ p„istav€ny dalˆ‚ pavilony v†etn€ ambulanc‚
a opera†n‚ch s•l‰.
K dispozici byl divadeln‚ s•l, kinos•l, sportovn‚ a tenisov• h„iˆt€, bazƒny, Šst„edn‚
knihovna. Toto vybaven‚ vyslou‡ilo Masarykov…m domov‰m unik•tn‚ postaven‚
v Evrop€.
V obdob‚ prvn‚ republiky doˆlo k neoby†ejnƒmu rozmachu dobrovolnƒ soci•ln‚ pƒ†e, z dneˆn‚ho pohledu terƒnn‚ soci•ln‚ slu‡by. Mezi nejv…znamn€jˆ‚ dobrovolnƒ spolky p‰sob‚c‚ na Šzem‚ ‘eskoslovenska pat„ily:
€ Spole†nost ‘eskoslovenskƒho †ervenƒho k„‚‡e
€ organizace Okresn‚ch pƒ†‚ o ml•de‡
€ Masarykova Liga proti tuberkulose
Matouˆek (2007a) soud‚, ‡e meziv•le†nƒ obdob‚ bylo obdob‚m rozkv€tu soci•ln‚ch slu‡eb. Objevuje se zde mnoho prvk‰, kterƒ jsou prosazov•ny a "znovuobjeveny"
v dneˆn‚ dob€. Nap„‚klad:
€ dobrovolnictv‚
€ specializovanƒ poradenskƒ slu‡by (poradny pro duˆevn‚ zdrav‚, pro "Šchylnƒ d€ti", pro matky s d€tmi, m€stskƒ soci•ln‚ poradny apod.)
€ Š„adovny pro d€ti a ml•de‡ z„izovanƒ p„i tehdejˆ‚ch soudech (p„edch‰dce dneˆn‚
proba†n‚ a media†n‚ slu‡by)
Dr. Zenkl, pozd€jˆ‚ pra‡sk… prim•tor, se velice v€noval rozvoji soci•ln‚ pƒ†e v Praze.
Z•sady pro poskytov•n‚ soci•ln‚ pƒ†e podle Zenkla, jak je uv•d‚ Matouˆek (2007a, s. 25), zd‰raz“uj‚ n•sleduj‚c‚:
"Pom€hati nutno rychle a v„as. •asto sta„• nepatrnŒ z€krok, i jen dobrƒ slovo p‡€telskƒ rady, aby bylo zabr€nˆno velkŒm d†sledk†m mravn•m i hmotnŒm. V‰ude v prov€dˆn•
•kon† soci€ln• pƒ„e zachovati „istŒ, lidskŒ pomˆr „lovˆka k „lovˆku, bratra k bratru, v‰emo‚nˆ db€ti taktu a ‰etrnosti, nedopustiti se ni„eho, co by druhƒho pon•‚ilo nebo urazilo. M•ti otev‡enƒ o„i, sluch i srdce, nestrpˆti b•dy a utrpen•, k‡ivdy a bezpr€v•, ale v‰ude, ze v‰ech sil hned pom€hati. BŒti „lovˆkem!"
Tento p„‚stup k pot„ebn…m Dr. Zenkl propagoval u‡ v roce 1927!
2.4 Soci‡lnˆ slu‰by v socialistickŠm st‡t‹
Matouˆek (2007a) podot…k•, ‡e zat‚mco p„edchoz‚ v…voj soci•ln‚ politiky a systƒm soci•ln‚ ochrany v naˆem st•t€ s ur†it…mi odchylkami kop‚roval v…voj evropsk…, po druhƒ sv€tovƒ v•lce byla tradice p„etr‡ena.
V roce 1948 byl z•konem †. 174/1948 Sb. zruˆen institut domovskƒho pr•va a nahrazen institutem †eskoslovenskƒho ob†anstv‚. Starost o znev…hodn€nƒ t‚m p„eˆla z obc‚ na st•t.
"NovŒ jednotnŒ systƒm soci€ln•ho zabezpe„en• kodifikoval a‚ z€kon „. 55/1956 Sb., o soci€ln•m zabezpe„en•. Tento z€kon p‡evedl v podstatˆ ve‰kerou soci€ln• pƒ„i na st€t a jeho org€ny" (Matouˆek, 2007a, s. 27)
Jedinou v…jimkou v citovanƒm z•kon€ v oblasti soci•ln‚ pƒ†e bylo Šstavn‚ zaopat„en‚, na kterƒm se mohly pod‚let i jinƒ ne‡ st•tn‚ subjekty. Z„izovat, provozovat a udr‡ovat Šstavy soci•ln‚ pƒ†e bylo umo‡n€no i dobrovoln…m organizac‚m, c‚rkv‚m a n•bo‡ensk…m spole†nostem, podnik‰m a jednotn…m zem€d€lsk…m dru‡stv‰m. Dozor nad nimi vykon•val St•tn‚ Š„ad soci•ln‚ho zabezpe†en‚. C‚rkevn‚ a jinƒ subjekty se ale postupn€ ruˆily nebo p„ech•zely pod st•t. (Matouˆek, 2007a)
Matouˆek (2007a) d•le podot…k•, ‡e po osmi letech platnosti z•kona o soci•ln‚m zabezpe†en‚ byl p„ijat nov… pr•vn‚ p„edpis stejnƒho n•zvu pod †. 101/1964 Sb. V n€m bylo deklarov•no, ‡e slu‡by budou poskytov•ny ob†an‰m, kte„‚ pot„ebuj‚ pomoc spole†nosti k p„ekon•v•n‚ nep„‚zniv…ch ‡ivotn‚ch pom€r‰. D‰raz byl kladen na zabezpe†en‚ rodinn…ch p„‚sluˆn‚k‰ ze strany jejich vlastn‚ rodiny. Soci•ln‚ pƒ†e byla poskytov•na ob†an‰m se zm€n€nou schopnost‚, ob†an‰m t€‡ce poˆkozen…m na zdrav‚
a star…m ob†an‰m. Nov€ byl zaveden pojem "ob†anƒ, kte„‚ pot„ebuj‚ zvl•ˆtn‚ pomoc".
Na tento z•kon nav•zal z•kon †. 121/1975 Sb., o soci•ln‚m zabezpe†en‚, kter… zavedl pƒ†i o spole†ensky nep„izp‰sobenƒ ob†any. N•sleduj‚c‚m pr•vn‚m p„edpisem upravuj‚c‚m v r•mci soci•ln‚ho zabezpe†en‚ i soci•ln‚ pƒ†i byl z•kon †.100/1988 Sb., o soci•ln‚m zabezpe†en‚.
Matouˆek (2007a) soud‚, ‡e naˆe pr•vn‚ Šprava ve druhƒ polovin€ 20. stolet‚
neposkytovala tƒm€„ ‡•dn… prostor pro dalˆ‚ rozvoj soci•ln‚ch slu‡eb. D‰raz se kladl p„edevˆ‚m na Šstavn‚ pƒ†i, pe†ovatelskou slu‡bu a na poradenstv‚.
Pe†ovatelskƒ slu‡b€ se da„ilo p„edevˆ‚m v ˆedes•t…ch letech, kdy se rozˆ‚„ila a v jej‚m r•mci byly z„izov•ny tzv. domovinky - stacion•rn‚ za„‚zen‚ pro seniory.
Ojedin€le vznikala i denn‚ sanatoria pro psychiatrickƒ pacienty a byly podporov•ny kluby d‰chodc‰. Podporu dostaly i man‡elskƒ poradny, kterƒ za†aly prov•d€t i v…b€r
‡adatel‰ o osvojen‚ a adopci d‚t€te. Vznikly i prvn‚ linky d‰v€ry.
2.5 Soci‡lnˆ slu‰by v transforma†nˆm obdobˆ
Po roce 1989 byly v naˆ‚ republice nastartov•ny zm€ny, a to nejen v oblasti politickƒ a ekonomickƒ, ale i v oblasti soci•ln‚.
Ji‡ v roce 1990 byl p„ipraven scƒn•„ soci•ln‚ reformy, v jeho‡ r•mci se p„edpokl•dala reforma celƒho systƒmu soci•ln‚ pƒ†e s c‚lem vytvo„it modern‚ systƒm soci•ln‚ pomoci.
Pracovalo se s konceptem tzv. z•chrannƒ soci•ln‚ s‚t€.
Ze stanoven…ch c‚l‰ se poda„ilo realizovat pouze jeden: v roce 1991 byl p„ijat z•kon o ‡ivotn‚m minimu a z•kon o soci•ln‚ pot„ebnosti. NeŠsp€ˆn• byla reforma systƒmu soci•ln‚ pƒ†e jako celku. Na legislativn‚ch zm€n•ch se za†alo pracovat ji‡ v roce 1994, a v roce 1997 vl•da dokonce schv•lila v€cn… z•m€r z•kona o soci•ln‚ pomoci. P„esto byly novƒ pr•vn‚ p„edpisy, tedy z•kon o soci•ln‚ch slu‡b•ch, p„ijaty a‡ v roce 2006.
(Matouˆek, 2007a)
Rok 1989 odstartoval vznik nest•tn‚ch neziskov…ch organizac‚ v oblasti soci•ln‚ch slu‡eb. Proto‡e nebyla vhodn€jˆ‚ legislativa, byla v€tˆina t€chto organizac‚ zalo‡ena jako ob†anskƒ sdru‡en‚ podle z•kona †. 83/1990 Sb., o sdru‡ov•n‚ ob†an‰.
V tomto sm€ru se zapojila i c‚rkev a stala se z„izovatelem organizac‚ specializovan…ch na poskytov•n‚ soci•ln‚ch slu‡eb. Mezi nejzn•m€jˆ‚ pat„‚ Charita a Diakonie. Na rozd‚l od ob†ansk…ch sdru‡en‚, kter• preferovala slu‡by neŠstavn‚ho charakteru, c‚rkevn‚
organizace za†aly provozovat domovy d‰chodc‰, azyly pro bezdomovce a hospice.
(Matouˆek, 2007a)
Doslova revoluc‚ v soci•ln‚ch slu‡b•ch se stalo formulov•n‚ standard‰ kvality soci•ln‚ch slu‡eb. Byly pouze doporu†ovanou pom‰ckou, proto je n€kter• za„‚zen‚
za†ala vyu‡‚vat a n€kter• ne. (Povinn…mi se staly a‡ po p„ijet‚ z•kona †. 108/2006 Sb., o soci•ln‚ch slu‡b•ch.)
2.6 Soci‡lnˆ slu‰by sou†asnosti
Soci•ln‚ slu‡by, jako n•stroj soci•ln‚ pomoci, jsou tzv. t„et‚m pil‚„em soci•ln‚ho zabezpe†en‚ v ‘eskƒ republice.
Krebs (2007, s. 267) „‚k•:
"Soci€ln• pomoc je ur„ena k zabezpe„en• z€kladn•ch ‚ivotn•ch pot‡eb osob v situaci absolutn•ho nedostatku hmotnŒch prost‡edk† a v tˆch soci€ln•ch situac•ch, kdy osoby nejsou schopny samy ani s pomoc• vlastn• rodiny zabezpe„ovat svoje z€kladn• ‚ivotn•
pot‡eby."
Systƒm soci•ln‚ pomoci „eˆ‚ situace, kdy:
€ jsou ohro‡ena pr•va ob†ana
€ se ob†an nach•z‚ v hmotnƒ nouzi
€ je ob†an v soci•ln‚ nouzi a nen‚ schopen zabezpe†it svoje pot„eby vlastn‚mi silami
€ mu tyto situace hroz‚
Matouˆek (2007b, s. 178) zd‰raz“uje, ‡e "soci€ln• slu‚by a soci€ln• pr€ce v nich jsou jedn•m z d†le‚itŒch n€stroj† realizace soci€ln• politiky nap‡. ve vztahu k dˆtem, kterŒm se rozpadla rodina, a invalidn•m a starŒm lidem".
Soci•ln‚ pr•ci Matouˆek (2007b, s. 10) definuje jako "spole„enskovˆdn• discipl•nu i oblast praktickƒ „innosti, jej•m‚ c•lem je odhalov€n•, vysvˆtlov€n•, zm•rŽov€n• a ‡e‰en•
soci€ln•ch problƒm† (nap‡. chudoby, zanedb€v€n• vŒchovy dˆt•, diskriminace ur„itŒch skupin, delikvence ml€de‚e, nezamˆstnanosti)".
Soci•ln‚ pracovn‚ci pom•haj‚ nejen jednotlivc‰m, ale i rodin•m, skupin•m a komunit•m dos•hnout zp‰sobilosti k soci•ln‚mu uplatn€n‚ nebo ji z‚skat zp€t. U klient‰, u kter…ch to ji‡ nen‚ mo‡nƒ, zajistit aspo“ co nejd‰stojn€jˆ‚ zp‰sob ‡ivota.
Soci•ln‚ slu‡by je mo‡nƒ rozd€lit do dvou z•kladn‚ch skupin na:
€ soci•ln‚ sluŒby st•tn‚ a obecn‚ - veƒejnopr•vn‚
€ soci•ln‚ sluŒby nest•tn‚ - soukromopr•vn‚
Soci•ln‚ slu‡by se ale mohou d€lit i podle jin…ch kritƒri‚, nap„‚klad kdy, s jak…m c‚lem nebo jak…m zp‰sobem jsou poskytov•ny:
€ soci•ln‚ slu‡by preventivn‚, terapeutickƒ a rehabilita†n‚ nebo interven†n‚
a pe†ovatelskƒ
€ slu‡by poskytovanƒ v byt€, v denn‚m †i t…denn‚m centru nebo v domov€
€ slu‡by poskytnut‚m informace, zap‰j†en‚m kompenza†n‚ch pom‰cek, zastupov•n‚m na Š„adech nebo Škonem (dovoz j‚dla, Šklid...)
Matouˆek (2007a) uv•d‚, ‡e soci•ln‚ slu‡by jsou poskytov•ny lidem spole†ensky znev…hodn€n…m, a to s c‚lem zlepˆit kvalitu jejich ‡ivota, p„‚padn€ je v co mo‡n•
nejv€tˆ‚ mo‡nƒ m‚„e do spole†nosti za†lenit nebo spole†nost chr•nit p„ed riziky, kter•
tito lidƒ p„in•ˆej‚.
Soci•ln‚ slu‡by proto zohled“uj‚ jak osobu u‡ivatele, tak jeho rodinu, skupiny, do nich‡
pat„‚, p„‚padn€ z•jmy ˆirˆ‚ho spole†enstv‚.
2.7 Z‡kon o soci‡lnˆch slu‰b‡ch
V kv€tnu roku 2006 byl p„ijat z•kon o soci•ln‚ch slu‡b•ch a vyd•n ve Sb‚rce z•kon‰
pod †‚slem 108. Dne 29. listopadu 2006 byla rozesl•na vyhl•ˆka †. 505/2006 Sb., kterou se prov•d€j‚ n€kter• ustanoven‚ z•kona o soci•ln‚ch slu‡b•ch.
Z•kon †. 108/2006 Sb., o soci•ln‚ch slu‡b•ch (” 3) definuje:
€ Soci•ln‚ sluŒbu jako "„innost nebo soubor „innost• zaji‰•uj•c•ch pomoc a podporu osob€m za •„elem soci€ln•ho za„lenˆn• nebo prevence soci€ln•ho vylou„en•."
€ Soci•ln‚ za†le•ov•n‚ jako "proces, kterŒ zaji‰•uje, ‚e osoby soci€lnˆ vylou„enƒ nebo soci€ln•m vylou„en•m ohro‚enƒ dos€hnou p‡•le‚itost• a mo‚nost•, kterƒ jim napom€haj• plnˆ se zapojit do ekonomickƒho, soci€ln•ho i kulturn•ho ‚ivota spole„nosti a ‚•t zp†sobem, kterŒ je ve spole„nosti pova‚ov€n za bˆ‚nŒ."
€ Soci•ln‚ vylou†en‚ jako "vy„lenˆn• osoby mimo bˆ‚nŒ ‚ivot spole„nosti a nemo‚nost se do nˆj zapojit v d†sledku nep‡•znivƒ soci€ln• situace."
€ Nepƒ‚znivou soci•ln‚ situaci jako "oslaben• nebo ztr€tu schopnosti z d†vodu vˆku, nep‡•znivƒho zdravotn•ho stavu, pro krizovou soci€ln• situaci, ‚ivotn•
n€vyky a zp†sob ‚ivota vedouc• ke konfliktu se spole„nost•, soci€lnˆ znevŒhodŽuj•c• prost‡ed•, ohro‚en• pr€v a z€jm† trestnou „innost• jinƒ fyzickƒ osoby nebo z jinŒch z€va‚nŒch d†vod† ‡e‰it vzniklou situaci tak, aby toto ‡e‰en•
podporovalo soci€ln• za„lenˆn• a ochranu p‡ed soci€ln•m vylou„en•m."
Matouˆek (2007a, s. 39) charakterizuje z•kladn‚ principy systƒmu soci•ln‚ch slu‡eb vypl…vaj‚c‚ z v…ˆe uvedenƒ legislativy:
€ "Prim€rn• je poskytnut• relevantn•ch informac• osobˆ, kter€ se ocitla v nep‡•znivƒ soci€ln• situaci tak, aby ji pokud mo‚no mohla ‡e‰it sama a vlastn•mu silami.
€ Teprve pokud tyto informace jako takovƒ nesta„•, nastupuj• soci€ln• slu‚by.
€ Soci€ln• slu‚by maj• bŒt individualizovanƒ, "‰itƒ pot‡eb€m konkrƒtn•ho jedince na m•ru".
€ Soci€ln• slu‚by maj• bŒt p‡edev‰•m aktiva„n•, podporovat samostatnost klient†
a p‡edch€zet del‰•mu trv€n• nep‡•znivƒ soci€ln• situace.
€ Kvalita poskytovanŒch soci€ln•ch slu‚eb je d€na p‡•mo do souvislosti s dodr‚ov€n•m lidskŒch pr€v a z€kladn•ch svobod a se zachov€n•m d†stojnosti
„lovˆka."
Dle Matouˆka (2007a) p„inesl z•kon o soci•ln‚ch slu‡b•ch konkrƒtn‚ pozitivn‚
koncep†n‚ zm€ny:
€ Je upraven tzv. p„‚sp€vek na pƒ†i, jeho‡ prost„ednictv‚m si m• ten, kdo pot„ebuje soci•ln‚ slu‡by, tyto obstarat a uhradit.
€ Zaveden‚ smluvn‚ho principu - o poskytov•n‚ soci•ln‚ch slu‡eb se uzav‚r•
smlouva mezi poskytovatelem a p„‚jemcem soci•ln‚ch slu‡eb.
€ Byl zaveden systƒm registrace u krajsk…ch Š„ad‰ - poskytovatel soci•ln‚ch slu‡eb je povinen se zaregistrovat, jinak nesm‚ soci•ln‚ slu‡by provozovat.
€ Inspekce poskytov•n‚ soci•ln‚ch slu‡eb - hodnocen‚ jejich kvality je v pravomoci registruj‚c‚ho org•nu.
€ Stanoven‚ p„edpoklad‰ pro v…kon povol•n‚ soci•ln‚ho pracovn‚ka a pracovn‚ka v soci•ln‚ch slu‡b•ch - snaha zaru†it standardn‚ kvalitu poskytovan…ch soci•ln‚ch slu‡eb.
2.7.1 Z„izovatel‚ a poskytovatel‚ soci€ln•ch slu…eb Z„izovateli za„‚zen‚ poskytuj‚c‚ch soci•ln‚ slu‡by mohou b…t:
€ nest•tn‚ neziskov„ organizace
€ Ministerstvo pr•ce a soci•ln‚ch v€c‚ ‹esk„ republiky (d•le jen MPSV ‘R)
€ obce a kraje
Nest•tn‚ neziskovƒ organizace vznikaly dle Matouˆka (2007a) v prvn‚ polovin€
devades•t…ch let ve form€ ob†ansk…ch sdru‡en‚.
D‚ky dalˆ‚mu v…voji legislativy v druhƒ polovin€ devades•t…ch let je v sou†asnƒ dob€
mo‡nƒ zakl•dat poskytovatele soci•ln‚ch slu‡eb v t€chto pr•vn‚ch form•ch:
€ ob†ansk• sdruŒen‚
€ obecn€ prosp€Žn„ spole†nosti
€ c‚rkevn‚ pr•vnick„ osoby
€ nadace
€ fyzick„ osoby
Nadace jsou zvl•ˆtn‚m druhem neziskovƒho nest•tn‚ho subjektu. Mohou †innost poskytovatel‰ soci•ln‚ch slu‡eb pouze financovat, nemohou samy slu‡by poskytovat.
MPSV ‘R v sou†asnƒ dob€ z„izuje 5 specializovan…ch Šstav‰ s celost•tn‚ p‰sobnost‚.
Obce a kraje mohou v r•mci svƒ samostatnƒ p‰sobnosti z„izovat soci•ln‚ slu‡by bu•
jako:
€ vlastn‚ organiza†n‚ slo‡ku bez pr•vn‚ subjektivity, nebo jako
€ p„‚sp€vkovou organizaci s pr•vn‚ subjektivitou
2.7.2 Registrace poskytovatel† soci€ln•ch slu…eb
Soci•ln‚ slu‡by lze poskytovat pouze na z•klad€ opr•vn€n‚ k poskytov•n‚ soci•ln‚ch slu‡eb, je‡ vznik• rozhodnut‚m o registraci, vydan…m p„‚sluˆn…m krajsk…m Š„adem. Ten takƒ vede registr poskytovatel‰ soci•ln‚ch slu‡eb, kter… v jeho elektronickƒ podob€
spravuje MPSV ‘R.
Registrace se vy‡aduje nejen u fyzick…ch nebo pr•vnick…ch osob, ale rovn€‡
u organiza†n‚ slo‡ky st•tu nebo Šzemn€ samospr•vnƒho celku. Registrace se nevy‡aduje, poskytuje-li osob€ pomoc osoba bl‚zk• nebo jin• fyzick• osoba, kter• tuto
†innost nevykon•v• jako podnikatel.
Z•kon stanov‚ podm‚nky registrace a seznam doklad‰, kterƒ mus‚ ‡adatel p„ilo‡it k ‡•dosti o registraci. Jedn‚m z t€chto doklad‰ je i Š„edn€ ov€„en• kopie pojistnƒ smlouvy, kterou mus‚ ‡adatel o registraci uzav„‚t pro p„‚pad odpov€dnosti za ˆkodu zp‰sobenou p„i poskytov•n‚ soci•ln‚ch slu‡eb.
Poskytovatel soci•ln‚ch slu‡eb je povinen do 15 dn‰ p‚semn€ ozn•mit registruj‚c‚mu org•nu vˆechny zm€ny t…kaj‚c‚ se p„edlo‡en…ch doklad‰ a Šdaj‰ obsa‡en…ch v ‡•dosti o registraci. (” 78-” 87 z•kona †. 108/2006 Sb., o soci•ln‚ch slu‡b•ch)
2.7.3 Druhy soci€ln•ch slu…eb a vymezen• jejich ƒinnost•
Ten, komu je poskytov•na soci•ln‚ slu‡ba, je ozna†ov•n jako u‡ivatel nebo klient.
C‚lovou skupinou pak okruh osob, kter…m je ta kter• soci•ln‚ slu‡ba ur†ena.
Z•kon †. 108/2006 Sb., o soci•ln‚ch slu‡b•ch d€l‚ soci•ln‚ slu‡by podle c‚le a zam€„en‚
do t„‚ z•kladn‚ch skupin:
€ soci•ln‚ poradenstv‚
€ sluŒby soci•ln‚ p„†e
€ sluŒby soci•ln‚ prevence
(” 32 z•kona †. 108/2006 Sb., o soci•ln‚ch slu‡b•ch)
Z•kon o soci•ln‚ch slu‡b•ch rozliˆuje t„i formy, ve kter…ch mohou b…t tyto slu‡by poskytov•ny:
€ pobytov„ - slu‡by spojenƒ s ubytov•n‚m v za„‚zen‚ch soci•ln‚ch slu‡eb
€ ambulantn‚ - slu‡by, za kter…mi osoba doch•z‚ nebo je doprov•zena nebo dopravov•na do za„‚zen‚ soci•ln‚ch slu‡eb; jejich sou†•st‚ vˆak nen‚ ubytov•n‚
€ ter„nn‚ - slu‡by, kterƒ jsou poskytov•ny v p„irozenƒm soci•ln‚m prost„ed‚ osob (” 33 z•kona †. 108/2006 Sb., o soci•ln‚ch slu‡b•ch)
Z•konem †. 108/2006 Sb., o soci•ln‚ch slu‡b•ch (” 3d) je vymezeno:
Pƒirozen„ soci•ln‚ prostƒed‚ jako "rodina a soci€ln• vztahy k osob€m bl•zkŒm, dom€cnost osoby a soci€ln• vazby k dal‰•m osob€m, se kterŒmi sd•l• dom€cnost, a m•sta, kde osoby pracuj•, vzdˆl€vaj• se a realizuj• bˆ‚nƒ soci€ln• aktivity".
Z•kon definuje jednotlivƒ druhy soci•ln‚ch slu‡eb stanoven‚m Š†elu soci•ln‚ slu‡by, vymezen‚m okruhu osob, pro kter… je soci•ln‚ slu‡ba ur†ena, a v…†tem z•kladn‚ch
†innost‚, kter…mi je ur†en obsah danƒ soci•ln‚ slu‡by.
Prov•d€c‚ vyhl•ˆka k z•konu stanov‚, jakƒ Škony v r•mci z•kladn‚ch †innost‚ se u danƒho druhu soci•ln‚ slu‡by poskytuj‚.
V z•kon€ je pops•no 34 druh‰ soci•ln‚ch slu‡eb.
2.7.3.1 Soci€ln• poradenstv•
Tato soci•ln‚ slu‡ba je poskytov•na zdarma, a to ve dvou form•ch:
€ Z•kladn‚ soci•ln‚ poradenstv‚ - poradenstv‚ poskytuj‚c‚ osob•m pot„ebnƒ informace p„isp‚vaj‚c‚ k „eˆen‚ jejich nep„‚znivƒ soci•ln‚ situace. Pat„‚ mezi z•kladn‚ †innosti p„i poskytov•n‚ vˆech druh‰ soci•ln‚ch slu‡eb. Poskytovatel soci•ln‚ch slu‡eb je v‡dy povinen tuto slu‡bu zajistit.
€ Odborn„ soci•ln‚ poradenstv‚ - je poskytov•no v r‰zn…ch odborn…ch poradn•ch, sou†•st‚ tohoto poradenstv‚ je i p‰j†ov•n‚ kompenza†n‚ch pom‰cek.
(” 37 z•kona †. 108/2006 Sb., o soci•ln‚ch slu‡b•ch; ” 3 a ” 4 prov•d€c‚
vyhl•ˆky †. 505/2006 Sb.) 2.7.3.2 Slu…by soci€ln• p‚ƒe
Z•kon o soci•ln‚ch slu‡b•ch je definuje takto:
"Slu‚by soci€ln• pƒ„e napom€haj• osob€m zajistit jejich fyzickou a psychickou sobˆsta„nost s c•lem umo‚nit jim v nejvy‰‰• mo‚nƒ m•‡e zapojen• do bˆ‚nƒho ‚ivota spole„nosti a v p‡•padech, kdy toto vylu„uje jejich stav, zajistit jim d†stojnƒ prost‡edn•
a zach€zen•". (” 38 z•kona †. 108/2006 Sb., o soci•ln‚ch slu‡b•ch)
€ Mezi pobytov„ sluŒby soci•ln‚ p„†e z•kon ƒad‚:
a) t…denn‚ stacion•„e
b) domovy pro osoby se zdravotn‚m posti‡en‚m c) domovy pro seniory
d) domovy se zvl•ˆtn‚m re‡imem
e) chr•n€n• bydlen‚
f) soci•ln‚ slu‡by poskytovanƒ ve zdravotnick…ch za„‚zen‚ch Šstavn‚ pƒ†e
€ Mezi ambulantn‚ sluŒby soci•ln‚ p„†e patƒ‚:
a) centra denn‚ch slu‡eb b) denn‚ stacion•„e
€ Mezi ter„nn‚ sluŒby soci•ln‚ p„†e n•leŒ‚:
a) osobn‚ asistence b) t‚s“ov• pƒ†e
c) podpora samostatnƒho bydlen‚
N€kterƒ druhy slu‡eb soci•ln‚ pƒ†e mohou b…t poskytov•ny ve v‚ce form•ch.
€ Ve form€ ter„nn‚ nebo ambulantn‚ sluŒby:
a) pe†ovatelsk• slu‡ba
b) pr‰vodcovskƒ a p„ed†itatelskƒ slu‡by
€ Ve form€ ter„nn‚, ambulantn‚ nebo pobytov„ sluŒby:
a) odleh†ovac‚ slu‡by
2.7.3.3 Slu…by soci€ln• prevence Z•kon o soci•ln‚ch slu‡b•ch je definuje takto:
"Slu‚by soci€ln• prevence napom€haj• zabr€nit soci€ln•mu vylou„en• osob, kterƒ jsou t•mto ohro‚eny pro krizovou soci€ln• situaci, ‚ivotn• n€vyky a zp†sob ‚ivota vedouc• ke konfliktu se spole„nost•, pro soci€lnˆ znevŒhodŽuj•c• prost‡ed• a ohro‚en• pr€v a opr€vnˆnŒch z€jm† trestnou „innost• jinƒ fyzickƒ osoby.
C•lem slu‚eb soci€ln• prevence je napom€hat osob€m k p‡ekon€n• jejich nep‡•znivƒ soci€ln• situace a chr€nit spole„nost p‡ed vznikem a ‰•‡en•m ne‚€douc•ch spole„enskŒch jev†." (” 53 z•kona †. 108/2006 Sb., o soci•ln‚ch slu‡b•ch)
€ Mezi pobytov„ sluŒby soci•ln‚ prevence z•kon ƒad‚:
a) azylovƒ domy b) domy na p‰l cesty c) terapeutickƒ komunity
€ Mezi ambulantn‚ sluŒby soci•ln‚ prevence patƒ‚:
a) soci•ln€ terapeutickƒ d‚lny b) nocleh•rny
€ Mezi ter„nn‚ sluŒby soci•ln‚ prevence n•leŒ‚:
a) telefonick• krizov• pomoc b) terƒnn‚ programy
N€kterƒ druhy slu‡eb soci•ln‚ prevence mohou b…t, stejn€ jako u slu‡eb soci•ln‚ pƒ†e, poskytov•ny ve v‚ce form•ch.
€ Ve form€ ter„nn‚, popƒ‚pad€ ambulantn‚ sluŒby:
a) ran• pƒ†e
b) tlumo†nickƒ slu‡by
c) soci•ln€ aktiviza†n‚ slu‡by pro rodiny s d€tmi
€ Ve form€ ambulantn‚, popƒ‚pad€ ter„nn‚ sluŒby:
a) kontaktn‚ centra
b) n‚zkoprahov• denn‚ centra
c) n‚zkoprahov• za„‚zen‚ pro d€ti a ml•de‡
d) soci•ln€ aktiviza†n‚ slu‡by pro seniory a osoby se zdravot. posti‡en‚m
€ Ve form€ ambulantn‚ nebo pobytov„ sluŒby:
a) slu‡by n•slednƒ pƒ†e
€ Ve form€ ter„nn‚, ambulantn‚ nebo pobytov„ sluŒby:
a) krizov• pomoc b) interven†n‚ centra c) soci•ln‚ rehabilitace
2.7.3.4 Z€kladn• a fakultativn• ƒinnosti Z•kladn‚ †innosti pƒi poskytov•n‚ soci•ln‚ch sluŒeb
Ka‡d… druh soci•ln‚ slu‡by uveden… v z•kon€ je vymezen souborem tzv. z•kladn‚ch
†innost‚. Jednotlivƒ z•kladn‚ †innosti se †len‚ na Škony, jejich‡ rozsah a zam€„en‚
odpov‚d• druhu konkrƒtn‚ soci•ln‚ slu‡by.
Rozsah Škon‰ poskytovan…ch v r•mci z•kladn‚ch †innost‚ u jednotliv…ch druh‰
soci•ln‚ch slu‡eb je uveden v prov•d€c‚ vyhl•ˆce.
Z•kladn‚ †innosti jsou ned‚lnou sou†•st‚ danƒ slu‡by, a proto jsou poskytovatelƒ soci•ln‚ch slu‡eb povinni v‡dy tyto z•kladn‚ †innosti zajistit. Tuto skute†nost prokazuj‚
p„i pod•n‚ ‡•dosti o registraci.
(” 35 z•kona †. 108/2006 Sb., o soci•ln‚ch slu‡b•ch) Fakultativn‚ †innosti pƒi poskytov•n‚ soci•ln‚ch sluŒeb
Vedle z•kladn‚ch †innost‚ mohou b…t p„i poskytov•n‚ soci•ln‚ch slu‡eb zajiˆ’ov•ny i fakultativn‚ †innosti. Tyto †innosti nejsou z•konem p„‚mo stanoveny a jejich vymezen‚
z•le‡‚ na nab‚dce poskytovatele nebo na p„•n‚ u‡ivatele soci•ln‚ slu‡by.
Poskytov•n‚ fakultativn‚ch †innost‚ nen‚ pro poskytovatele povinnƒ, z•vis‚ na jeho mo‡nostech, nebo’ se jedn• o †innosti nadstandardn‚.
(” 35, odst. 4 z•kona †. 108/2006 Sb., o soci•ln‚ch slu‡b•ch)
2.7.4 ‡hrady za soci€ln• slu…by a jejich financov€n•
Soci•ln‚ slu‡by se poskytuj‚ osob•m bez Šhrady n•klad‰ nebo za †•ste†nou nebo plnou Šhradu n•klad‰.
•hrady n•klad‰ za poskytov•n‚ soci•ln‚ slu‡by jsou stanoveny v ” 71- ” 77 z•kona
†. 108/2006 Sb., o soci•ln‚ch slu‡b•ch. Konkrƒtn‚ specifikace finan†n‚ch †•stek je v prov•d€c‚ vyhl•ˆce. •hrada za fakultativn‚ †innosti m‰‡e b…t stanovena v plnƒ v…ˆi
n•klad‰ na tyto slu‡by.
Poskytovatel soci•ln‚ slu‡by se m‰‡e dohodnout na spoluŠ†asti na Šhrad€ n•klad‰
s man‡elem (man‡elkou), rodi†i nebo d€tmi osoby, kterƒ je soci•ln‚ slu‡ba poskytov•na. Ale to pouze za p„edpokladu, ‡e tato osoba nem• vlastn‚ p„‚jem nebo je jej‚ p„‚jem tak mal…, ‡e neposta†uje na Šhradu n•klad‰. P„i hodnocen‚ p„‚jmu osoby se postupuje podle z•kona o ‡ivotn‚m a existen†n‚m minimu. Do p„‚jmu se nezapo†‚t•v•
p„‚padn… p„‚sp€vek na pƒ†i vypl•cen… osob•m z•visl…m na pomoci jinƒ fyzickƒ osoby.
Financov•n‚ soci•ln‚ch slu‡eb je v‚cezdrojovƒ:
€ dotace ze st•tn‚ho rozpo†tu
€ p„‚sp€vky z„izovatel‰ soci•ln‚ch slu‡eb
€ p„‚sp€vek na pƒ†i
€ Šhrada u‡ivatel‰ z vlastn‚ch p„‚jm‰
€ dalˆ‚ zdroje: nap„. granty, dary, sponzorstv‚...
2.7.5 Smlouva o poskytov€n• soci€ln•ch slu…eb
Z•kon o soci•ln‚ch slu‡b•ch upravuje poskytov•n‚ soci•ln‚ch slu‡eb na z•klad€
smluvn‚ho vztahu mezi osobou, kter• pot„ebuje konkrƒtn‚ soci•ln‚ slu‡bu, a poskytovatelem tƒ danƒ slu‡by. Smlouva o poskytov•n‚ soci•ln‚ch slu‡eb je ob†anskopr•vn‚ smlouvou podle ob†anskƒho z•kon‚ku. V z•kon€ je uvedeno, u kterƒho druhu soci•ln‚ slu‡by mus‚ b…t smlouva uzav„ena v p‚semnƒ form€ a v jakƒm p„‚pad€
sta†‚ pouhƒ Šstn‚ ujedn•n‚.
Zn€n‚ ” 91 odst. 2 z•kona †. 108/2006 Sb., o soci•ln‚ch slu‡b•ch:
"Smlouva obsahuje tyto n€le‚itosti:
a) ozna„en• smluvn•ch stran, b) druh soci€ln• slu‚by,
c) rozsah poskytov€n• soci€ln• slu‚by, d) m•sto a „as poskytov€n• soci€ln• slu‚by,
e) vŒ‰i •hrady za soci€ln• slu‚by sjednanou v r€mci vŒ‰e •hrady stanovenƒ v
‘ 73 a‚ 77 a zp†sob jej•ho placen•,
f) ujedn€n• o dodr‚ov€n• vnit‡n•ch pravidel stanovenŒch poskytovatelem pro poskytov€n• soci€ln•ch slu‚eb,
g) vŒpovˆdn• d†vody a vŒpovˆdn• lh†ty, h) dobu platnosti smlouvy."
Ujedn•n‚ o dodr‡ov•n‚ vnit„n‚ch pravidel stanoven…ch poskytovatelem pro poskytov•n‚
soci•ln‚ slu‡by je velmi d‰le‡itƒ. Je potvrzen‚m souhlasu u‡ivatele s t‚m, ‡e byl sezn•men s t€mito pravidly, ‡e jim pln€ porozum€l a ‡e p„ij‚m• povinnost pravidla dodr‡ovat.
Tento souhlas m‰‡e m‚t z•sadn‚ v…znam p„i poruˆen‚ vnit„n‚ch pravidel u‡ivatelem s n•slednou mo‡nost‚ pod•n‚ v…pov€di smlouvy ze strany poskytovatele.
Poskytovatel m‰‡e odm‚tnout uzav„‚t smlouvu, pouze pokud neposkytuje soci•ln‚
slu‡bu, o kterou osoba ‡•d•, nebo pokud nem• dostate†nou kapacitu k poskytnut‚
po‡adovanƒ slu‡by. U pobytovƒ soci•ln‚ slu‡by m‰‡e b…t d‰vodem odm‚tnut‚
i zdravotn‚ stav ‡adatele. (” 91 z•kona †. 108/2006 Sb., o soci•ln‚ch slu‡b•ch)
2.7.6 Standardy kvality soci€ln•ch slu…eb a inspekce
Standardy kvality soci•ln‚ch slu‡eb jsou souborem m€„iteln…ch a ov€„iteln…ch kritƒri‚.
Jejich smyslem je umo‡nit pr‰kazn…m zp‰sobem posoudit kvalitu poskytovanƒ slu‡by.
To bylo z•konem sv€„eno inspek†n‚mu t…mu, kter… prov•d‚ inspekci u poskytovatel‰
soci•ln‚ch slu‡eb. P„i inspekci postupuje podle z•kona o st•tn‚ kontrole.
Standardy popisuj‚, jak m• vypadat kvalitn‚ soci•ln‚ slu‡ba, a porovn•n‚m kritƒri‚ se skute†nost‚ lze zjistit, co je v danƒm za„‚zen‚ soci•ln‚ch slu‡eb kvalitn‚ a co je t„eba zm€nit. Standard‰ je 15 a jsou to ve„ejn€ dostupnƒ dokumenty. Ka‡d… standard m•
n€kolik kritƒri‚ a u ka‡dƒho standardu je stanoveno, zda se jedn• o kritƒrium z•sadn‚ †i nikoliv.
Pln€n‚ standard‰ kvality se hodnot‚ systƒmem bod‰. D‰sledkem nepln€n‚ standard‰
kvality m‰‡e b…t zruˆen‚ opr•vn€n‚ k poskytov•n‚ soci•ln‚ch slu‡eb. (” 97 - ” 99 z•kona
†. 108/2006 Sb., o soci•ln‚ch slu‡b•ch)
Standardy kvality spolu s kritƒrii, kter• je napl“uj‚, jsou upraveny v p„‚loze †. 2 vyhl•ˆky †. 505/2006 Sb., kterou se prov•d€j‚ n€kter• ustanoven‚ z•kona o soci•ln‚ch slu‡b•ch.
Jedn• se o tyto standardy:
1. C‚le a zp‰soby poskytov•n‚ soci•ln‚ch slu‡eb;
2. Ochrana pr•v osob;
3. Jedn•n‚ se z•jemcem o soci•ln‚ slu‡bu;
4. Smlouva o poskytov•n‚ soci•ln‚ slu‡by;
5. Individu•ln‚ pl•nov•n‚ pr‰b€hu soci•ln‚ slu‡by;
6. Dokumentace o poskytov•n‚ soci•ln‚ slu‡by;
7. St‚Œnosti na kvalitu nebo zp•sob poskytov•n‚ soci•ln‚ sluŒby;
8. N•vaznost poskytovanƒ soci•ln‚ slu‡by na dalˆ‚ dostupnƒ zdroje;
9. Person•ln‚ a organiza†n‚ zajiˆt€n‚ soci•ln‚ slu‡by;
10. Profesn‚ rozvoj zam€stnanc‰;
11. M‚stn‚ a †asov• dostupnost poskytovanƒ soci•ln‚ slu‡by;
12. Informovanost o poskytovanƒ soci•ln‚ slu‡b€;
13. Prost„ed‚ a podm‚nky;
14. Nouzovƒ a havarijn‚ situace;
15. Zvyˆov•n‚ kvality soci•ln‚ slu‡by.
2.7.6.1 Standard ƒ•slo 7: "St•…nosti"
Inspekto„i kvality soci•ln‚ch slu‡eb pova‡uj‚ pr•v€ tento standard za st€‡ejn‚, a proto se na n€j p„i kontrol•ch u poskytovatel‰ slu‡eb obzvl•ˆ’ zam€„uj‚. Formou dotaz‰ zjiˆ’uj‚
stupe“ informovanosti v oblasti mo‡nosti pod•n‚ st‚‡nost‚ nejen u zam€stnanc‰, ale tƒ‡
u u‡ivatel‰.
S ohledem na c‚l bakal•„skƒ pr•ce a jej‚ praktickou †•st, ve kterƒ se jedna z ot•zek v dotazn‚kovƒm ˆet„en‚ (z d‰vod‰ v…ˆe uveden…ch) t…k• pr•v€ tƒto problematiky, je o standardu †‚slo 7 pojedn•no podrobn€ji.
Peˆatov• - –vingalov• (2005, s. 55) zd‰raz“uj‚:
"U‚ivatelƒ si mohou stˆ‚ovat na kvalitu nebo zp†sob poskytov€n• soci€ln•ch slu‚eb, ani‚
by t•m byli jakŒmkoli zp†sobem ohro‚eni. Za‡•zen• za t•mto •„elem m€ stanovena a uplatŽuje vnit‡n• pravidla, se kterŒmi jsou sezn€meni u‚ivatelƒ i pracovn•ci."
Zn€n‚ standardu †‚slo 7:
Tabulka €.1: St‚‡nosti na kvalitu nebo zp‰sob poskytov•n‚ soci•ln‚ slu‡by
KRIT–RIUM ZŠSADN‘
a) Poskytovatel m€ p•semnˆ zpracov€na vnit‡n• pravidla pro pod€v€n• a vy‡izov€n• st•‚nost• osob na kvalitu nebo zp†sob poskytov€n• soci€ln• slu‚by, a to ve formˆ srozumitelnƒ osob€m; podle tˆchto pravidel poskytovatel postupuje;
ano
b) Poskytovatel informuje osoby o mo‚nosti podat st•‚nost, jakou formou st•‚nost podat, na koho je mo‚no se obracet, kdo bude st•‚nost vy‡izovat a jakŒm zp†sobem a o mo‚nosti zvolit si z€stupce pro pod€n• a vy‡izov€n• st•‚nosti; s tˆmito postupy jsou rovnˆ‚ prokazatelnˆ sezn€meni zamˆstnanci poskytovatele;
ano
c) Poskytovatel st•‚nosti eviduje a vy‡izuje je p•semnˆ v p‡imˆ‡enƒ lh†tˆ;
ne d) Poskytovatel informuje osoby o mo‚nosti obr€tit se v
p‡•padˆ nespokojenosti s vy‡•zen•m st•‚nosti na nad‡•zenŒ org€n poskytovatele nebo na instituci sleduj•c• dodr‚ov€n•
lidskŒch pr€v s podnˆtem na pro‰et‡en• postupu p‡i vy‡izov€n• st•‚nosti.
ne
Zdroj: P„‚loha 2 vyhl•ˆky †. 505/2006 Sb., k proveden‚ z•kona o soci•ln‚ch slu‡b•ch
‘erm•kov• - Johnov• (2002) vn‚maj‚ st‚‡nosti jako d‰le‡it• poselstv‚ o spokojenosti s poskytovanou slu‡bou a o tom, zda slu‡ba odpov‚d• pot„eb•m u‡ivatel‰. Ve st‚‡nostech vid‚ d‰le‡it… zdroj informac‚ o mo‡nostech, jak zlepˆit slu‡bu, ale sou†asn€
i n•stroj kontroly u‡ivatele nad slu‡bou, kter• je mu poskytov•na.
2.7.7 P„•spˆvek na p‚ƒi
P„‚sp€vek na pƒ†i se dle ” 7 z•kona †. 108/2006 Sb., o soci•ln‚ch slu‡b•ch poskytuje osob•m, kterƒ z d‰vodu dlouhodob€ nep„‚znivƒho zdravotn‚ho stavu pot„ebuj‚ pomoc jinƒ fyzickƒ osoby p„i pƒ†i o vlastn‚ osobu a p„i zajiˆt€n‚ sob€sta†nosti.
P„i†em‡ dlouhodob€ nep„‚zniv…m zdravotn‚m stavem se rozum‚ "nep‡•znivŒ zdravotn•
stav, kterŒ podle poznatk† lƒka‡skƒ vˆdy m€ trvat dƒle ne‚ jeden rok, a kterŒ omezuje du‰evn•, smyslovƒ nebo fyzickƒ schopnosti a m€ vliv na pƒ„i o vlastn• osobu a sobˆsta„nost". (” 3c z•kona †. 108/2006 Sb., o soci•ln‚ch slu‡b•ch)
N•klady na p„‚sp€vek se hrad‚ ze st•tn‚ho rozpo†tu a rozhoduje o n€m obecn‚ Š„ad obce s rozˆ‚„enou p‰sobnost‚.
Z•vislost na pomoci jinƒ fyzickƒ osoby stanov‚ ” 8 z•kona †. 108/2006 Sb., o soci•ln‚ch slu‡b•ch ve 4 stupn‚ch:
1. lehk• z•vislost
2. st„edn€ t€‡k• z•vislost 3. t€‡k• z•vislost
4. Špln• z•vislost
P„i ur†en‚ m‚ry z•vislosti se vych•z‚ z po†tu Škon‰ vyjmenovan…ch v z•kon€, kterƒ osoba nen‚ schopna samostatn€ zvl•dat. Hodnot‚ se:
€ schopnost pƒ†e o vlastn‚ osobu
€ sob€sta†nost
Kr•lov• - R•‡ov• (2008, s. 41) upozor“uj‚, ‡e "‚adatel o p‡•spˆvek je povinen podrobit se soci€ln•mu ‰et‡en•. D€le je povinen podrobit se vy‰et‡en• zdravotn•ho stavu lƒka‡em ur„enŒm •‡adem pr€ce nebo vy‰et‡en• zdravotn•ho stavu ve zdravotnickƒm za‡•zen•
ur„enƒm •‡adem pr€ce nebo jinƒmu odbornƒmu vy‰et‡en•, je-li k tomu •‡adem pr€ce vyzv€n, a to ve lh†tˆ, kterou •‡ad pr€ce ur„•. ’adatel o p‡•spˆvek je povinen osvˆd„it v‰echny skute„nosti rozhodnƒ pro n€rok na p‡•spˆvek, jeho vŒ‰i a vŒplatu a d€t p•semnŒ souhlas k ovˆ‡en• tˆchto skute„nost•".
Tabulka €.2: V…ˆe p„‚sp€vku na pƒ†i pro osoby do 18 let v€ku
STUPE— POPIS ZŠVISLOSTI V“˜E P•‘SP•VKU ZA
KALENDŠ•N‘ M•S‘C
1. lehk• z•vislost 3. 000,- K†
2. st„edn€ t€‡k• z•vislost 5. 000,- K†
3. t€‡k• z•vislost 9. 000,- K†
4. Špln• z•vislost 11. 000,- K†
Zdroj: ” 11 odst.1 z•kona †. 108/2006 Sb., o soci•ln‚ch slu‡b•ch
Tabulka €.3: V…ˆe p„‚sp€vku na pƒ†i pro osoby starˆ‚ 18 let
STUPE— POPIS ZŠVISLOSTI V“˜E P•‘SP•VKU ZA
KALENDŠ•N‘ M•S‘C
1. lehk• z•vislost 2. 000,- K†
2. st„edn€ t€‡k• z•vislost 4. 000,- K†
3. t€‡k• z•vislost 8. 000,- K†
4. Špln• z•vislost 11. 000,- K†
Zdroj: ” 11 odst. 2 z•kona †. 108/2006 Sb., o soci•ln‚ch slu‡b•ch
2.8 Pe†ovatelsk‡ slu‰ba
Pe†ovatelsk• slu‡ba (d•le jen PS) je dle ” 40 z•kona †. 108/2006 Sb., o soci•ln‚ch slu‡b•ch "terƒnn• nebo ambulantn• slu‚ba poskytovan€ osob€m, kterƒ maj• sn•‚enou sobˆsta„nost z d†vodu vˆku, chronickƒho onemocnˆn• nebo zdravotn•ho posti‚en•, a rodin€m s dˆtmi, jejich‚ situace vy‚aduje pomoc jinƒ fyzickƒ osoby".
Osoby se snˆ‰enou sob‹sta†nostˆ z d•vodu v‹ku
Vyˆˆ‚ v€k, st•rnut‚ a st•„‚ b…v• doprov•zeno nejen Šbytkem t€lesnƒ v…konnosti, ale mnohdy i psychickƒ a ment•ln‚. Dle V•gnerovƒ (2007) sta„‚ lidƒ obvykle trp‚
polymorbiditou. Pro pr‰b€h chorob je typick… sklon ke komplikac‚m, proto‡e organizmus u‡ nem• dostatek sil, aby zvl•dnul i b€‡n• onemocn€n‚. Pro kvalitu ‡ivota starƒho †lov€ka nen‚ a‡ tak rozhoduj‚c‚ n€jakƒ onemocn€n‚, ale sp‚ˆe funk†n‚ posti‡en‚, kterƒ z n€ho vypl…v•. To m• za n•sledek sn‚‡en‚ sob€sta†nosti, co‡ se projevuje neschopnost‚ vykon•vat b€‡nƒ †innosti a postarat se adekv•tn‚m zp‰sobem o sebe a o svou dom•cnost.
Pro st•„‚ je typick… n•r‰st n€kter…ch chorob. Nej†ast€jˆ‚ jsou chronick• onemocn€n‚
ob€hovƒ soustavy, nemoci pohybovƒho Šstroj‚, cƒvn‚ mozkovƒ p„‚hody, depresivn‚
rozlady a demence.
Demence je organicky podm‚n€n… syndrom, jeho‡ nejv…znamn€jˆ‚m projevem je Šbytek kognitivn‚ch funkc‚, p„edevˆ‚m inteligence a pam€ti. V r•mci tohoto syndromu b…vaj‚ v r‰znƒ m‚„e posti‡eny i dalˆ‚ psychickƒ funkce, postupn€ doch•z‚ k degradaci celƒ osobnosti. Demenc‚ trp‚ asi 5 % lid‚ starˆ‚ch 65 let, u 75let…ch se vyskytuje v 10 % a po 85. roce v€ku postihuje a‡ 30 % senior‰.
(V•gnerov•, 2004)
Osoby s chronickŽm onemocn‹nˆm
Chronickƒ onemocn€n‚ je onemocn€n‚ vleklƒ, trvalƒ †i dlouhotrvaj‚c‚, protrahovanƒ.
P„in•ˆ‚ sn‚‡enou schopnost sebeobsluhy a mnohdy vy‡aduje pomoc okol‚ p„i zvl•d•n‚
b€‡n…ch Škon‰ pƒ†e o vlastn‚ osobu.
"Chronick€ nemoc vykazuje trvalou p‡•tomnost p‡•znak†, neprojevuj• se tak prudce jako akutn•." (Hartl - Hartlov•, 2000, s. 217)
Osoby se zdravotnˆm posti‰enˆm
Zdravotn‚ posti‡en‚ je definov•no jako "tˆlesnƒ, ment€ln•, du‰evn•, smyslovƒ nebo kombinovanƒ posti‚en•, jeho‚ dopady „in• nebo mohou „init osobu z€vislou na pomoci jinƒ osoby". (” 3g z•kona †. 108/2006 Sb., o soci•ln‚ch slu‡b•ch)
Rodiny s d‹tmi
Rodiny ‡•daj‚ o pomoc PS p„edevˆ‚m v situaci, kdy se jim sou†asn€ narod‚ t„i nebo v‚ce d€t‚ a oni nutn€ pot„ebuj‚ pomoc jinƒ fyzickƒ osoby.
Matouˆek - Kol•†kov• - Kodymov• (2005) uv•d€j‚, ‡e pe†ovatelsk• slu‡ba m‰‡e b…t poskytov•na i tehdy, je-li t„eba pomoci rodin€ ve zvl•d•n‚ pƒ†e o d‚t€. D‰vodem mohou b…t kup„‚kladu v•‡nƒ p„ek•‡ky na stran€ rodi†‰ jako jsou nemoc, rekonvalescence, l•ze“sk• lƒ†ba nebo Šmrt‚ jednoho z rodi†‰. Tato slu‡ba m‰‡e b…t poskytov•na i rodin•m, ve kter…ch rodi†e trvale pe†uj‚ o d‚t€ s t€‡k…m zdravotn‚m posti‡en‚m.
Matouˆek (2003) charakterizuje pe†ovatelskou slu‡bu jako soci•ln‚ slu‡bu, kterou se zabezpe†uje pot„ebn• pƒ†e o osobu, jej‚ v…‡ivu a dom•cnost. Zd‰raz“uje, ‡e pomoc‚
tƒto slu‡by je prodlu‡ov•no obdob‚ relativn€ nez•vislƒho ‡ivota osob v jejich dom•cnostech.
2.8.1 ‰esk€ asociace peƒovatelsk‚ slu…by
Jak p‚ˆe Kadlec (2005), ‘esk• asociace pe†ovatelskƒ slu‡by (d•le jen ‘APS) vznikla z podn€tu pracovnic Centra soci•ln‚ pomoci a slu‡eb v Hradci Kr•lovƒ a Centra soci•ln‚ch slu‡eb a pomoci v Chrudimi.
Ve spolupr•ci s ostatn‚mi subjekty se shodly na pot„ebnosti zv…ˆen‚ spole†enskƒ a ekonomickƒ presti‡e svƒho povol•n‚ a na nutnosti dalˆ‚ho zkvalit“ov•n‚ pƒ†e o klienty. P„‚pravnƒ pr•ce za†aly na ja„e 1997, kdy se seˆel p„‚pravn… v…bor, kter…
vypracoval n•vrhy stanov a org•n‰ asociace.
Na ustavuj‚c‚ valnƒ hromad€ dne 15. 6. 1999, na kterou se sjelo 54 z•stupc‰
pe†ovatelsk…ch slu‡eb z celƒ ‘eskƒ republiky, v†etn€ Pe†ovatelskƒ slu‡by m€sta Pe†ky (d•le jen PS m€sta Pe†ky), byla zvolena p„edsedkyn‚ asociace Helena Vostrovsk•
z Hradce Kr•lovƒ. Registrace ob†anskƒho sdru‡en‚ prob€hla 26. 7. 1999. V roce 2004 se s‚dlo ‘APS p„esunulo z Hradce Kr•lovƒ do Prahy.
V †l•nku "•vod" (2008) je na webov…ch str•nk•ch ‘APS uvedeno, ‡e sdru‡uje p„es 200 organizac‚ poskytuj‚c‚ch terƒnn‚ soci•ln€-zdravotn‚ slu‡by. Jej‚mi †leny jsou p„‚sp€vkovƒ organizace m€st a obc‚, c‚rkevn‚ a neziskovƒ organizace i podnikatelskƒ subjekty, zabezpe†uj‚c‚ slu‡by soci•ln‚ pƒ†e pro tƒm€„ 50.000 u‡ivatel‰ soci•ln‚ch slu‡eb.
Krom€ expertn‚ a dokumenta†n‚ †innosti vyv‚j‚ asociace vzd€l•vac‚ a v neposledn‚ „ad€
i informa†n‚ †innost. Prvo„ad…m Školem asociace je p„edstavit pracovn‚ky terƒnn‚ch soci•ln‚ch slu‡eb jako nezastupitelnou profesn‚ skupinu, kter• hraje d‰le‡itou roli jak v oblasti soci•ln‚ pƒ†e, tak soci•ln‚ prevence, a t‚m p„isp‚v• ke spole†enskƒmu konsensu.
2.8.2 Historie peƒovatelsk‚ slu…by v ‰esk‚ republice
V †l•nku "Pe†ovatelsk• slu‡ba v ‘eskƒ republice" (2004) bylo na webov…ch str•nk•ch odborn€ a detailn€ pojedn•no o historickƒm v…voji pe†ovatelskƒ slu‡by v naˆ‚
republice.
Prvn‚ zpr•vy o PS se datuj‚ od roku 1920, a to jako forma pomoci star…m ob†an‰m
†lenkami ‘eskoslovenskƒho †ervenƒho k„‚‡e (d•le jen ‘S‘K), kterƒ pom•haly pot„ebn…m obstar•vat j‚dlo, udr‡ovat osobn‚ hygienu, vƒst dom•cnost apod. Z tƒto v…pomoci se †asem vyvinula pe†ovatelsk• slu‡ba. Tato slu‡ba byla poskytov•na na z•klad€ dobrovolnosti a byla organizov•na v…hradn€ ‘S‘K, a to a‡ do roku 1948.
V roce 1948 byl ‘eskoslovensk… †erven… k„‚‡ v…nosem ministerstva zdravotnictv‚
pov€„en organizov•n‚m oˆet„ovatelskƒ a zdravotnickƒ slu‡by. Pe†ovatelsk• slu‡ba byla v tƒ dob€ poskytov•na i c‚rkevn‚mi subjekty. V…nosem ministerstva zdravotnictv‚
z kv€tna 1950 byl ‘S‘K pov€„en sjednocen‚m oˆet„ovatelskƒ a zdravotn‚ pƒ†e. Uk•zalo se, ‡e tento subjekt nebude ji‡ schopen tuto pot„ebnou pomoc pln€ zajistit pouze sv…mi
†leny. D‰vodem bylo to, ‡e v€tˆina ‡en nastoupila do zam€stn•n‚ a p„itom se starala o rodinu. T‚m ubylo ochotn…ch †lenek, kterƒ pot„ebnou pomoc zajiˆ’ovaly.
K 1.9.1952 byla oˆet„ovatelsk• a zdravotnick• slu‡ba p„evedena do resortu zdravotnictv‚ jako organiza†n‚ slo‡ka tehdy vytv•„en…ch Šstav‰ n•rodn‚ho zdrav‚. A to
