Hodnocení trhu práce Libereckého kraje z pohledu největších zaměstnavatelů

Hodnocení trhu práce Libereckého kraje z pohledu největších zaměstnavatelů

Bakalářská práce

Studijní program: B6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208R085 – Podniková ekonomika Autor práce: Kateřina Hladíková

Vedoucí práce: doc. Ing. Arnošt Böhm, CSc.

Liberec 2016

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

Anotace

Bakalářská práce se věnuje hodnocení trhu práce Libereckého kraje z pohledu největších zaměstnavatelů a soustředí se na uplatňování státní politiky zaměstnanosti na tomto území.

Nejdříve se práce zaměřuje na teoretické poznatky ohledně trhu práce a jeho fungování.

Následně je krátce popsán vývoj trhu práce ČR po roce 1989. Dále se práce zabývá nezaměstnaností, jejím pojetím, měřením a typům. Práce také vysvětluje pojem přirozená míra nezaměstnanosti a věnuje se dopadům nezaměstnanosti. Ve čtvrté kapitole jsou představeni největší zaměstnavatelé Libereckého kraje a je zde uveden jejich momentální počet zaměstnanců. Následně je zmíněn vývoj trhu práce Libereckého kraje s důrazem na jednotlivé okresy kraje. Dále se práce zabývá státní politikou zaměstnanosti, jejím uplatňováním na území Libereckého kraje a analýzou jejího užití u vybraných zaměstnavatelů Libereckého kraje. V poslední kapitole jsou uvedeny závěry provedené analýzy.

Klíčová slova

Trh práce, nezaměstnanost, minimální mzda, Liberecký kraj, největší zaměstnavatelé, státní politika nezaměstnanosti

Annotation

This bachelor thesis concerns evaluation of labor market of Liberec Region from the perspective of largest employers and focuses on application of state policy of

unemployment in this area. Initially the bachelor thesis is focused on theoretical knowledge of the labor market and its functioning. After that it shortly describes the evolution of labor market in Czech Republic after 1989 and then it deals with unemployment, way of measurement and its types. The bachelor thesis explains the meaning of natural rate of unemployment and focuses on the impact of unemployment. In fourth chapter are introduced the largest employers in Liberec region and the number of their employees. After that the bachelor thesis describes the evolution of labor market in Liberec region with emphasis on individual districts. Then it is focused on the state policy of unemployment and analysis its usage by selected employers in Liberec region. The last section presents conclusions of the analysis.

Key words

Labor market, unemployment, minimum wage, Liberec region, biggest employers, state policy of unemployment

Poděkování

Chtěla bych tímto poděkovat svému vedoucímu práce panu doc. Ing. Arnoštu Böhmovi, CSc. za odborné vedení práce, jeho přístup a rady, důležité pro zpracování a dokončení práce.

Dále bych také chtěla poděkovat paní Ing. Ivě Vychterové ze společnosti Preciosa a.s. a paní Bc. Aleně Souralové, tajemnici MěÚ Smržovka, za poskytnutí dat pro bakalářskou práci a paní Bc. Anně Válkové z Úřadu práce ČR za cenné rady.

Mé poděkování patří také rodině a přátelům, kteří mi byli velkou oporou po celou dobu mého studia.

8

Obsah

Seznam obrázků ... 10

Seznam tabulek ... 11

Seznam zkratek ... 12

Úvod ... 13

1 Trh práce ČR a legislativní úprava jeho fungování ... 15

1.1 Nabídka na trhu práce ... 15

1.2 Poptávka na trhu práce ... 16

1.3 Odbory ... 16

1.4 Legislativa trhu práce ... 16

1.4.1 Minimální mzda ... 17

1.4.2 Zákony zabývající se úpravou trhu práce ... 18

2 Vývoj na trhu práce v ČR po r. 1989 ... 19

2.1 Trh práce od roku 1989 do roku 2000 ... 19

2.1.1 Období relativní stability ... 19

2.1.2 Období růstu nezaměstnanosti ... 19

2.2 Trh práce od roku 2000 ... 20

3 Pojetí nezaměstnanosti, druhy, výpočet, graf ... 21

3.1 Nezaměstnanost ... 21

3.2 Pojetí nezaměstnanosti a trhu práce ... 21

3.2.1 Neoklasické pojetí trhu práce... 21

3.2.2 Pojetí trhu práce J. M. Keynesem ... 22

3.3 Měření nezaměstnanosti ... 22

3.3.1 Míra nezaměstnanosti ... 23

3.3.2 Míra ekonomické aktivity ... 23

3.3.3 Beveridgeova křivka ... 23

3.3.4 Struktura nezaměstnanosti ... 24

3.4 Typy nezaměstnanosti ... 25

3.5 Přirozená míra nezaměstnanosti ... 26

3.6 Dopad nezaměstnanosti ... 27

4 Největší zaměstnavatelé Libereckého kraje ... 28

9

4.1 Johnson Controls automobilové součástky k. s. ... 28

4.2 Krajská nemocnice Liberec a.s... 28

4.3 DIAMO, státní podnik... 29

4.4 Preciosa a.s. ... 30

4.4.1 PRECIOSA GROUP ... 31

4.4.2 Vývoj počtu zaměstnanců ... 33

4.5 Magna Exteriors (Bohemia) s.r.o. ... 33

4.6 DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o. ... 34

5 Vývoj trhu práce Libereckého kraje ... 35

5.1 Okres Česká Lípa ... 35

5.1.1 Míra nezaměstnanosti ... 35

5.2 Okres Semily ... 36

5.2.1 Míra nezaměstnanosti ... 36

5.3 Okres Liberec ... 36

5.3.1 Míra nezaměstnanosti ... 36

5.4 Okres Jablonec nad Nisou ... 37

5.4.1 Míra nezaměstnanosti ... 37

5.5 Míra nezaměstnanosti v Libereckém kraji ... 38

6 Analýza uplatňování státní politiky zaměstnanosti v praxi vybraných zaměstnavatelů v Libereckém kraji ... 40

6.1 Státní politika zaměstnanosti v Libereckém kraji ... 41

6.1.1 Čerpání financí na aktivní politiku zaměstnanosti ... 41

6.2 Využívané programy aktivní politiky zaměstnanosti v Libereckém kraji ... 42

6.3 Městský úřad Smržovka ... 44

6.4 Preciosa a.s. ... 45

6.5 Magna Exteriors (Bohemia) s.r.o. ... 46

Závěry ... 47

Seznam použitých zdrojů ... 49

10

Seznam obrázků

Obr. 1 Vývoj výše minimální mzdy za měsíc ... 17

Obr. 2 Beveridgeova křivka ... 24

Obr. 3 Zobrazení typů nezaměstnanosti s Beveridgeovou křivkou ... 26

Obr. 4 Složení zaměstnanců Krajské nemocnice Liberec a.s. ... 29

Obr. 5 Vývoj počtu zaměstnanců PRECIOSA GROUP ... 33

11

Seznam tabulek

Tab. 1 Vývoj míry nezaměstnanosti v Libereckém kraji v porovnání s vývojem míry nezaměstnanosti v České republice v období 1993-2003 ... 38 Tab. 2 Vývoj míry nezaměstnanosti v Libereckém kraji v porovnání s vývojem míry nezaměstnanosti v České Republice v období 2004 -2014; ... 39 Tab. 3 Výdaje na APZ v jednotlivých krajích ČR v roce 2014 a 2015 ... 42 Tab. 4 Počet vytvořených pracovních míst a počet umístěných uchazečů v rámci APZ v LK ... 43

12

Seznam zkratek

APZ Aktivní politika zaměstnanosti ČR Česká republika

HDP Hrubý domácí produkt

LK Liberecký kraj

MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí RES Registr ekonomických subjektů

Sb. Sbírky

13

Úvod

Trh práce je jedním ze čtyř trhů základních výrobních faktorů. Dalšími jsou trh kapitálu, půdy a přírodních zdrojů. Trh práce se ovšem od ostatních výrazně liší. Jeho odlišnost souvisí s tím, že práci jako komoditu, honorovanou určitou mzdou, poskytují lidé. Díky tomu, že je poskytovatelem práce člověk, vznikají určité rozdíly od ostatních trhů výrobních faktorů. Člověk má své potřeby, práva i povinnosti, proto se trh práce stává cílem vládní intervence.

Oproti ostatním trhům výrobních faktorů má za sebou trh práce specifický vývoj, neboť z něho člověk získává mzdu, a vzniká tím zaměstnanost. Představuje tedy primární zdroj důchodu pro většinu domácností, a tím vznikají další souvislosti, například ekonomické či sociální.

Téma bakalářské práce jsem si vybrala z mnoha důvodů. Hlavním důvodem je geografická blízkost mého bydliště v Libereckém kraji a vztah k Mikroregionu Tanvaldsko, kde pobývám většinu svého dosavadního života. Vývoj trhu práce v tomto kraji považuji za velmi zajímavý, obzvláště v oblasti Mikroregionu Tanvaldsko, s ohledem na původní sklářský a textilní průmysl, který postupem času téměř zanikl. Dalším z mnoha důvodů je to, že – dle mého názoru – by každý měl mít alespoň nějaké povědomí o tom, co se děje na trhu práce, na němž se nachází a vlastně i obchoduje, kromě dalších subjektů, i on sám.

Bakalářská práce se dělí na dvě části. První část se zabývá teorií trhu práce v České republice. Seznamuje se specifiky tohoto trhu, silami, jež v něm působí, s jeho legislativními úpravami fungování a úlohou, kterou v něm zaujímá stát.

Dále se tato část věnuje vývoji trhu práce a nezaměstnanosti v České republice po roce 1989. Detailně se zabývá jednotlivými pojetími nezaměstnanosti, přičemž podává její definici a vysvětluje její různé typy, konkrétně se zabývá nezaměstnaností frikční, strukturální a cyklickou. Bakalářská práce také nastiňuje různé druhy nezaměstnanosti a soustředí se na to, jaký mají dopad na jedince a společnost. Dále ukazuje různé druhy výpočtů, které se používají v souvislosti s nezaměstnaností, například výpočet míry nezaměstnanosti nebo míry ekonomické aktivity.

14

Druhá část bakalářské práce se zabývá touto problematikou z praktického hlediska a analyzuje konkrétní data. Nejdříve představuje největší zaměstnavatele na území Libereckého kraje, poté se zájem přesouvá k vývoji trhu práce Libereckého kraje a řeší vývoj trhu práce v jednotlivých okresech kraje a vývoj míry nezaměstnanosti v kraji. V neposlední řadě se práce věnuje uplatňování státní politiky zaměstnanosti na zkoumaném území, konkrétně na MěÚ Smržovka a ve společnostech Magna Bohemia s.r.o. a Preciosa a.s., a to z důvodu, že tyto společnosti patří mezi největší zaměstnavatele Libereckého kraje.

V závěru práce jsou zhodnoceny výsledky provedené analýzy.

Cílem této práce je zhodnocení vývoje trhu práce na území Libereckého kraje a jeho analýza s důrazem na roli největších zaměstnavatelů a uplatňování státní politiky zaměstnanosti na daném území.

15

1 Trh práce ČR a legislativní úprava jeho fungování

Trh práce může být definován jako místo, kde se setkává potenciální zaměstnanec s potenciálním zaměstnavatelem, jinými slovy uchazeč o zaměstnání se subjektem hledajícím pracovníka nabízejícího práci.

Důležitou součástí tohoto setkání je fakt, že zaměstnavatel nabízí určitou cenu, kterou je ochoten za práci zaplatit, a také určité podmínky k práci potenciálního zaměstnance.

Předmětem koupě na trhu práce není samotný subjekt – člověk (jak je tomu na ostatních trzích výrobních faktorů), ale pracovní síla, kterou je schopen vynaložit. Vzhledem k tomu, že nositelem práce je člověk, zaměstnavatel musí vytvářet svým zaměstnancům vhodné pracovní podmínky, k nimž například patří mzda, délka dovolené, délka pracovní doby, zaměstnanecké výhody atp.

Na rozdíl od ostatních trhů výrobních faktorů je trh práce institucionalizovaný, což znamená, že existují administrativní opatření, která upravují fungování trhu práce. (1)

1.1 Nabídka na trhu práce

Na straně nabídky na trhu práce vystupují potenciální zaměstnanci, kteří nabízejí svoji práci, nebo spíše volný čas za určitou mzdu. Jedná se tedy o individuální nabídku práce. Vzhledem k tomu, že den má pouze 24 hodin, je čas vzácný. Proto práce přináší náklady obětované příležitosti, což znamená, že potenciální zaměstnanec se k vykonávání práce musí vzdát části svého volného času. Jak velkou část svého volného času je zaměstnanec ochoten obětovat práci za určitou mzdovou sazbu, je subjektivní.

Každý člověk má vlastní mezní užitek práce (užitek, který dává zaměstnanci každá další hodina strávená prací) a mezní náklady práce (ztráta, kterou zaměstnanec utrpí, když další hodinu svého volného času věnuje práci). V případě mezních nákladů práce platí, že každá další hodina věnovaná práci má větší náklady obětované příležitosti, protože tím zaměstnanec přijde o další hodinu svého volného času. Na straně nabídky práce proto platí substituční efekt. To znamená, že zaměstnanec se pro svůj volný čas musí vzdát své mzdy, kterou by za ten čas dostal. Platí zde také důchodový efekt, který se projevuje v momentě,

16

kdy už je mzda pro zaměstnance dostatečně vysoká, a proto upřednostňuje svůj volný čas na úkor času stráveného v práci.

Součtem individuálních nabídek práce lze vytvořit tržní nabídku práce. Zde se však neprojevuje substituční ani důchodový efekt, protože rostoucí mzda zve další pracovníky ke vstupu na pracovní trh. (2)

1.2 Poptávka na trhu práce

Poptávku na trhu práce tvoří jednotliví zaměstnavatelé. Tato poptávka je (stejně jako na ostatních trzích výrobních faktorů) odvozená, vyplývá z poptávky po jednotlivých statcích a službách. Tržní poptávku po práci tvoří poptávka po práci jednotlivých firem.

Poptávku firmy po práci určuje produktivita práce. Firmy sledují mezní fyzický produkt práce, ten udává, o kolik se zvýší produkt firmy v případě, že se zapojí další jednotka do práce. Dále se také sleduje příjem z mezního produktu práce, který udává, o kolik se zvýší příjem firmy v případě, že bude zaměstnána další jednotka práce. (2)

1.3 Odbory

Odbory jsou organizované skupiny pracovníků, jako každý jiný kartel se formují za účelem zvýšení vyjednávající síly zaměstnanců. Pomocí odborů jsou zaměstnanci schopni kolektivního vyjednávání. Mohou si tedy vyjednat zvýšení mezd, změnu pracovní doby, různé benefity plynoucí ze zaměstnání, atp. V případě, že se odbory a zaměstnavatel neshodnou, mohou odbory vyhlásit stávkovou pohotovost a následně stávku a tím si vynutit u zaměstnavatele vyjednávání a možnou následnou akceptaci jejich podmínek či vytvoření vzájemně uspokojivého kompromisu. (3)

1.4 Legislativa trhu práce

Tvůrcem legislativy vyskytující se na trhu práce je stát, jenž se na něm podílí několika způsoby. Je významným zaměstnavatelem ve veřejném sektoru. Dále působí na zdanění příjmů, plynoucích z práce, a na výši sociálních plateb. Stát přímo zasahuje i do dalších aspektů trhu práce, kterými jsou např. zaměstnanost a výše minimální mzdy. Pomocí různých zákonů, nařízení vlády a vyhlášek upravuje vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Stát také bojuje proti vysoké míře nezaměstnanosti pomocí státní politiky zaměstnanosti. Prostřednictvím Úřadu práce jeho poboček, které zprostředkovávají nabídku

17

pracovních míst a v případě nedostatečné kvalifikace potenciálních zaměstnanců poskytují rekvalifikační kurzy, napomáhá k snižování nezaměstnanosti. (2)

1.4.1 Minimální mzda

Minimální mzda je míra minimální výše mzdy stanovená státem, která zabraňuje, aby výše mzdy klesla pod určitou úroveň. Tuto úroveň určuje stát s ohledem na ekonomické a politické podmínky země. Minimální mzda byla v České republice zavedena v roce 1991.

V roce 1991 byla výše minimální mzdy 2200 Kč. Od té doby došlo k 18 změnám výše minimální mzdy. Od 1. 1. 2016 je výše minimální mzdy stanovena na 9900 Kč za měsíc a 58,70 Kč za hodinu. Vývoj výše minimální mzdy za měsíc lze přehledně znázornit v grafu (viz Obr. 1). (4)

Obr. 1 Vývoj výše minimální mzdy za měsíc

Zpracování vlastní dle: Odbor 65, Ministerstvo práce a sociálních věcí. Přehled o vývoji částek minimální mzdy. [Online] http://www.mpsv.cz/cs/871

0 2000 4000 6000 8000 10000 12000

Minimální mzda za měsíc

18

1.4.2 Zákony zabývající se úpravou trhu práce

Stát upravuje fungování trhu práce zákony, konkrétně zákonem č.435/2014 Sb., o zaměstnanosti v platném znění. Zákon o zaměstnanosti se zabývá státní politikou zaměstnanosti. Konkrétně tento zákon sleduje ochranu proti nezaměstnanosti a dosažení plné zaměstnanosti, což je stav kdy se na trhu práce ukazuje pouze přirozená míra nezaměstnanosti díky tomu je minimální inflace. Zákon upravuje působnost Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) a Úřadu práce a jeho krajských poboček a dále celkovou legislativu fungování Úřadu práce od uchazečů o zaměstnání po zprostředkování nabídky pracovních míst. Zákon o zaměstnanosti se týká také podpory v nezaměstnanosti a podpory pří rekvalifikaci a definuje, kdo má a nemá nárok na podporu, a udává její výši.

Rovněž upravuje zprostředkování zaměstnání pracovními agenturami. Zákon se dále zabývá zaměstnáváním osob se zdravotním postižením a pojmy, kterými např. jsou pracovní rehabilitace, chráněné pracovní místo, příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě, práva a povinnosti zaměstnavatelů a spolupráce s Úřadem práce (dále jen ÚP). (5)

Zákon se zabývá úpravou možnosti zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí a aktivní politikou zaměstnanosti státu – rekvalifikací, investičními pobídkami pro zaměstnavatele uchazečů o zaměstnání z Úřadu práce a dalšími nástroji této politiky. Dále upravuje výkon kulturní, sportovní, umělecké nebo reklamní činnosti dítěte a činnost kontrolní. (5)

Trh práce České republiky se upravuje zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, který byl výrazně novelizován zákonem č. 365/2011 Sb. Především se zaměřuje na pracovně- právní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, věnuje se vzniku a zániku pracovního poměru, pracovní době, délce dovolené, péči o zaměstnance, náhradě škody, výpovědním důvodům a odstupnému, zkušební lhůtě u zaměstnání na dobu určitou apod. Uvádí také veškeré náležitosti, které by měly obsahovat smlouvy vyskytující se při zaměstnávání osob např. pracovní smlouva, výpověď, dohody o provedení práce apod. (6)

19

2 Vývoj na trhu práce v ČR po r. 1989

Na českém trhu práce se po roce 1989 poprvé objevila nezaměstnanost jakožto problém dopadající na ekonomickou a sociální situaci státu. Trh práce musel reagovat na ekonomickou transformaci země a stát se musel potýkat s úplně novým problémem nezaměstnanosti. (7)

2.1 Trh práce od roku 1989 do roku 2000

Na počátku ekonomické transformace po roce 1989 došlo k mírnému nárůstu nezaměstnanosti. Tento nárůst způsobily organizační změny – mnoho podniků bylo zrušeno a část podniků také snížila svou poptávku po práci z důvodu nedostatečného odbytu.

Nemalý vliv na trh práce měla privatizace a následný vznik nových podniků. Díky restrukturalizaci se snížila přezaměstnanost ve stávajících podnicích a nově nezaměstnaní měli možnost pracovat v nově vznikajících podnicích, díky tomu se nedostavil tak velký nárůst nezaměstnanosti. Další vliv na nárůst nezaměstnanosti měla také nízká schopnost podniků přizpůsobit se novým ekonomickým podmínkám. Zaměstnanci s nedostatečnou kvalifikací a nízkou výkonností práce byli postupně sesazováni ze svých pozic a tím ztráceli svá zaměstnání. Tento fakt se přílišně neprojevil na výši míry nezaměstnanosti díky předčasným odchodům do důchodu. V roce 1991 začala míra nezaměstnanosti postupně klesat a zastavila se okolo hodnoty 3%. (7)

2.1.1 Období relativní stability

Období od roku 1992 do roku 1996 můžeme označit jako období relativní stability s nízkou mírou nezaměstnanosti. Stabilitu míry nezaměstnanosti způsobila volná pracovní místa v terciárním sektoru ekonomiky, která byla schopna zaměstnat pracovníky, kteří přišli o svou práci v oblasti primárního nebo sekundárního sektoru ekonomiky. Pozitivní vliv na udržení nízké míry nezaměstnanosti mělo také zřízení a činnosti okresních poboček Úřadu práce a Správa služeb zaměstnanosti MPSV. (7)

2.1.2 Období růstu nezaměstnanosti

V roce 1997 došlo ke zpomalení tempa hospodářského růstu, což mělo přímý dopad na zvýšení míry nezaměstnanosti. Většina nově nezaměstnaných pocházela z bank a z nově zprivatizovaných podniků, které se zbavovaly nadbytečných zaměstnanců. Nejvíce nově

20

nezaměstnaných pocházelo ze sekundárního sektoru, kde se prosazovaly nové technologie.

Hlavním účelem těchto nových technologií bylo šetřit práci. Tento trend dále pokračoval až do roku 1999, kdy nezaměstnanost přesáhla hodnotu 9%.

Na počátku tohoto období se začala projevovat změna struktury poptávky po práci.

Zaměstnavatelé snížili svou poptávku po práci v tradičních profesích a naopak ji navýšili ve vysoce kvalifikovaných a nově vznikajících profesích. Tímto byla nezaměstnanost navýšena o její určitou strukturální část. V této době se také začaly vymezovat regiony s vyšší nezaměstnaností. Jednalo se především sever země konkrétně o region severní Čechy a severní Morava. Jedná se o regiony, kde původně převažovala zaměstnanost v primárním a sekundárním sektoru a nízká úroveň mezd nepodněcovala pracovníky ke změně kvalifikace. V této době se také začala formovat skupina obyvatel, která upřednostňovala dlouhodobou nezaměstnanost vůči práci a ztratila veškerou motivaci hledat si zaměstnání a reálně pracovat. Toto bylo způsobeno tím, že jim vyhovovala více výše sociálních dávek v nezaměstnanosti než výše mzdy, které mohli dosáhnout jakožto zaměstnaní. (7)

2.2 Trh práce od roku 2000

Během roku 2000 ukazatel HDP začal vykazovat růst a tím se začala snižovat i míra nezaměstnanosti, jelikož nově vznikající místa převážně v oblasti terciárního sektoru ekonomiky dokázala pohltit část nezaměstnaných. Nově se také objevila pracovní místa v oblasti automobilového průmyslu a ve stavebnictví a službách. Koncem roku 2000 a na počátku roku 2001 se nezaměstnanost opět zvýšila v důsledku úbytku poptávky po práci ve stavebnictví a zemědělství vzhledem k sezónnímu charakteru práce. (8)

Od roku 2000 do roku 2004 míra nezaměstnanosti v celé České republice rostla. V roce 2004 dosáhla svého maxima a to hodnoty 9,9 %. Vliv na snížení počtu zaměstnaných osob mělo postupné snižování počtu zaměstnavatelů a především podnikatelů. Od rodu 2004 až do roku 2008 nezaměstnanost klesala a tento trend se zastavil na hodnotě 5%. V druhé polovině roku 2008 se však již České republice plně projevila celosvětová krize, což mělo za následek prudký nárůst nezaměstnanosti. Tento trend se zastavil, až v roce 2010 kdy se míra nezaměstnanosti ustálila na hodnotě 6%. (8) (9)

21

3 Pojetí nezaměstnanosti, druhy, výpočet, graf

Nezaměstnanost, jakožto zásadní problém mnoha vyspělých ekonomik, je nutné sledovat a měřit. Je možné ji měřit například mírou nezaměstnanosti, která zohledňuje počet nezaměstnaných a počet ekonomicky aktivních obyvatel. Lze ji také zobrazit pomocí Beveridgeovi křivky a u ní sledovat různé typy nezaměstnanosti. U nezaměstnanosti také sledujeme její strukturu, která vypovídá o její závažnosti. U nezaměstnanosti je také nutné věnovat pozornost jejímu dopadu na ekonomiku státu a na společnost. (10)

3.1 Nezaměstnanost

Nezaměstnanost se považuje za komplexní a nejen ekonomický problém rozvinutých tržních ekonomik. Má dopad jak na ekonomickou sféru země, tak na sféru psychosociální.

Z ekonomického hlediska v případě nezaměstnanosti přicházíme o práci, která je jedním ze základních zdrojů bohatství. Problém nezaměstnanosti vznikl v České republice až po roce 1989, oproti jiným zemím tedy v nedávné době. (7)

3.2 Pojetí nezaměstnanosti a trhu práce

Ačkoli je nezaměstnanost v České republice problémem relativně novým, některé ostatní vyspělé ekonomiky se s ní potýkají již dostatečně dlouhou dobu. To vedlo mnoho ekonomů k různému pojetí nezaměstnanosti a různým návrhům jejího řešení. Mezi ty hlavní patří neoklasické pojetí trhu práce a pojetí trhu práce J. M. Keynesem. (7)

3.2.1 Neoklasické pojetí trhu práce

V případě neoklasického pojetí trhu práce je nezaměstnanost dopad krátkodobé nerovnováhy mezi nabídkou práce a poptávkou po práci. Hlavním předpokladem tohoto pojetí trhu práce je dokonale pružná mzda. Neoklasičtí ekonomové také uznávají přirozenou míru nezaměstnanosti jako nutné minimum. V případě neoklasického chápání trhu práce platí, že pokud potencionální zaměstnanec práci hledá a akceptuje platební podmínky zaměstnavatelů tak bude zaměstnán vždy. Toto pojetí trhu práce také předpokládá, že existují potencionální zaměstnanci, kteří nechtějí akceptovat nízkou výši mzdy, která je nabízena zaměstnavateli. Tito potencionální zaměstnanci jsou pak dobrovolně nezaměstnaní a není třeba žádná další úprava trhu práce. (7)

22

3.2.2 Pojetí trhu práce J. M. Keynesem

Keynes předpokládá, že mzdy jsou alespoň krátkodobě nepružné. Toto pojetí trhu práce také předpokládá, že skutečný objem zaměstnanosti závisí na efektivní poptávce. Čili v závislosti na výši své mzdy, lidé poptávají statky. Nezaměstnanost je v tomto pojetí důsledkem nedostatečné agregátní poptávky. Jako řešení nezaměstnanosti Keynes navrhuje zásah fiskální politiky. Stát by měl stimulovat poptávku tím, že nezaměstnaným vyplácí dávky jako ekvivalent mzdy. Nezaměstnanost je považována v tomto pojetí za nedobrovolnou. (7)

3.3 Měření nezaměstnanosti

Vzhledem k tomu, že nezaměstnanost je jedním z hlavních problémů vyspělých ekonomik, je nutné její přesné sledování. Do tohoto sledování se zahrnuje obyvatelstvo starší šestnácti let. Z tohoto důvodu se obyvatelstvo dělí do několika skupin:

 Zaměstnaní

Jedná se o osoby vykonávající práci, za kterou pobírají mzdu. Mezi zaměstnané náleží také osoby na dovolené, osoby, které pobírají nemocenské dávky nebo osoby, které jsou ve stavu stávky.

 Nezaměstnaní

Osoby, které aktivně vyhledávají práci a lze je okamžitě zaměstnat. Aktivní vyhledávání práce během posledních čtyř týdnů je podmínkou k zařazení osoby mezi osoby nezaměstnané, nestačí tedy, že osoba pouze nemá práci.

 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (jinak pracovní síla)

Jedná se o součet nezaměstnaných a zaměstnaných obyvatel.

 Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo (jinak osoby mimo pracovní sílu)

Jedná se o osoby, které momentálně nebo trvale nemohou vykonávat práci. Mezi ekonomicky neaktivní můžeme například zařadit dospělé studenty, starobní a invalidní důchodce, ženy v domácnosti a všechny osoby, které si aktivně nevyhledávají práci. (11)

23

3.3.1 Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti je jedním z nejčastěji používaných ukazatelů nezaměstnanosti.

Vypočítá se jako podíl počtu nezaměstnaných osob ve státě k počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Míru nezaměstnanosti značíme u, počet nezaměstnaných N, počet ekonomicky aktivních EA a k vyjádření nezaměstnanosti v procentech se celý podíl vynásobí stem.

𝑢 = 𝑁

𝐸𝐴× 100

Počet ekonomicky aktivních osob lze také vyjádřit jako počet zaměstnaných plus počet nezaměstnaných osob atak lze upravit vzorec pro výpočet míry nezaměstnanosti.

𝑢 = 𝑁

𝑍 + 𝑁× 100

Míru nezaměstnanosti lze vypočítat v celé zemi, jen v jednotlivých regionech, anebo v určitých skupinách obyvatel, například ženy, muži, obyvatelé se středním vzděláním apod.

(10)

3.3.2 Míra ekonomické aktivity

Ukazatel míry ekonomické aktivity slouží ke sledování vývoje ekonomické aktivity obyvatelstva. Výpočet se provádí jako podíl ekonomicky aktivních obyvatel (EA) k počtu obyvatel v produktivním věku. (10)

𝑒𝑎 = 𝐸𝐴

𝑜𝑏𝑦𝑣𝑎𝑡𝑒𝑙é 𝑣𝑝𝑟𝑜𝑑𝑢𝑘𝑡𝑖𝑣𝑛í𝑚𝑣ě𝑘𝑢× 100

3.3.3 Beveridgeova křivka

Beveridgeova křivka (viz Obr. 2) slouží k porovnání míry nezaměstnanosti s mírou volných pracovních míst. Míra volných pracovních míst je podíl volných pracovních míst a celkový počet pracovních míst potřebných k zaměstnání všech potenciálních zaměstnanců. Používá se k reálnému popisu situace na pracovním trhu k sledování možností nezaměstnaných získat pracovní místo. (10)

24 Obr. 2 Beveridgeova křivka

Zdroj: JUREČKA, Václav. Makroekonomie 2., aktualizované vydání, s. 142

3.3.4 Struktura nezaměstnanosti

Strukturu nezaměstnanosti můžeme posuzovat z hlediska délky trvání nezaměstnanosti, jejího geografického rozložení či z hlediska dopadu na určité skupiny obyvatelstva.

Nezaměstnanost může být tedy krátkodobá nebo dlouhodobá. Méně závažným druhem nezaměstnanosti je nezaměstnanost krátkodobá. Její délka se pohybuje většinou v řádu několika týdnů. Většinou se jedná o pracovníky, kteří se stali nezaměstnanými, protože mění svou práci anebo se stěhují za prací. Závažnějším problémem je nezaměstnanost dlouhodobá, která obvykle trvá déle než rok a zapříčiňuje úpadek kvalifikace dané nezaměstnané osoby, ovlivňuje také sociální pozici nezaměstnaného a jeho psychiku.

Pozornost je také třeba věnovat geografickému rozložení nezaměstnanosti. Toto rozložení bývá často velmi nerovnoměrné. Rozdílnost bývá zřetelná z pohledu jednotlivých regionů, a dokonce i mikroregionů. Proto je nutné analýzu nezaměstnanosti zaměřit nejen na jednotlivé regiony, ale i na jednotlivé mikroregiony.

25

Míra nezaměstnanosti se liší u různých věkových a etnických skupin. Vyšší bývá u absolventů bez praxe a u osob těsně před odchodem do penze. (10)

3.4 Typy nezaměstnanosti

Standardně rozlišujeme 3 typy nezaměstnanosti, a to frikční, strukturální a cyklickou.

Samostatným typem je nezaměstnanost sezónní, která má pravidelné výkyvy během roku a projevuje se z důvodu sezónnosti poptávky po práci v některých odvětví.

Frikční nezaměstnanost způsobuje životní cyklus obyvatelstva – pohyb obyvatelstva z regionu do regionu, hledání nového a lepšího zaměstnání nebo hledání prvního zaměstnání po absolvování školy. Tato nezaměstnanost je ekonomice prospěšná a nemá viditelné dopady na trh práce, naopak přispívá k jeho pružnosti. Většinou se projevuje jen krátkodobě po dobu, kdy potenciální zaměstnanec hledá nové zaměstnání.

Strukturální nezaměstnanost reaguje na vývoj a technický pokrok trhu. Způsobuje ji přespočet volných pracovníků s nedostatečnou kvalifikací. Jedná se tedy o nesoulad v kvalifikační struktuře nabídky a poptávky po práci. Důvodem strukturální nezaměstnanosti je změna struktury ekonomiky, například úpadek sklářského průmyslu a nárůst automobilového průmyslu. Dalším důvodem je technický pokrok, jehož následkem je lidská práce nahrazována prací strojů. V měřítku jednotlivých regionů se tento typ nezaměstnanosti velmi liší a bývá většinou dlouhodobý. Z těchto důvodů se vzhledem k působení na ekonomiku považuje za nejzávažnější, a to také proto, že změna struktury ekonomiky či přizpůsobení kvalifikace pracovníků je dlouhodobou, ale nutnou aktivitou.

Cyklická nezaměstnanost vzniká kvůli cyklickým pohybům ekonomiky, nepřímo úměrně reaguje na fázi ekonomického cyklu země. Ve fázi hospodářského růstu nezaměstnanost klesá a v případě hospodářského poklesu nezaměstnanost roste. Je tedy celkovým odrazem nezaměstnanosti země, a tím se umocňují její negativní důsledky na ekonomickou i sociální sféru.

Tyto typy nezaměstnanosti můžeme také znázornit na grafu s Beveridgeovou křivkou.

(Viz Obr. 3)

26

Obr. 3 Zobrazení typů nezaměstnanosti s Beveridgeovou křivkou

Zdroj: JUREČKA, Václav. Makroekonomie 2., aktualizované vydání, s. 144

Dalším zvláštním typem nezaměstnanosti je nezaměstnanost sezónní. Objevuje se především v odvětvích, která jsou závislá na ročním období. Projevuje se stálými výkyvy během roku. Jedná se například o nezaměstnanost v odvětví zemědělství, stavebnictví nebo turismu. (10) (11)

3.5 Přirozená míra nezaměstnanosti

Přirozená míra nezaměstnanosti je jedním z nejdůležitějších ekonomických ukazatelů v zemi. Jedná se o úroveň nezaměstnanosti, která dlouhodobě převažuje v ekonomice.

V případě, že země dosáhne přirozené míry nezaměstnanosti, znamená to, že optimálně využívá své zdroje a nachází se ve stavu dlouhodobé rovnováhy. V současné ekonomice se přirozená míra nezaměstnanosti definuje jako míra nezaměstnanosti, při které je stabilní inflace.

27

Přirozenou míru nezaměstnanosti ovlivňuje několik faktorů. Jedním z hlavních je motivace lidí hledat si novou práci. Čím větší bude motivace lidí k hledání nového zaměstnání, tím nižší bude přirozená míra nezaměstnanosti. Vliv na přirozenou míru nezaměstnanosti má také aktivita úřadů práce spočívající ve vyhledávání volných pracovních míst potenciálním zaměstnancům a podpora v nezaměstnanosti. Čím vyšší bude sazba podpory a čím déle bude podpora poskytována, tím nižší bude snaha potenciálních zaměstnanců získat zaměstnání, a tím se přirozená míra nezaměstnanosti zvýší. Jedním z dalších faktorů ovlivňujících výši přirozené míry nezaměstnanosti je například demografické složení pracovní síly. Mnohem menší problém se získáním zaměstnání mají mladí vzdělaní lidé, oproti lidem ve vyšším věku, kteří dosáhli pouze základního vzdělání.

(10)

3.6 Dopad nezaměstnanosti

Nezaměstnanost negativně působí jak na ekonomickou aktivitu země, tak na společnost. Stát přichází o jeden ze základních zdrojů bohatství, a proto dostatečně nevyužívá zdroje, které má k dispozici na svém území. Vyplývající ztráty bývají často největší v moderní ekonomice. Dopad na společnost se neprojevuje jen hospodářskou krizí, ale často vyvolává i krizi osobní. V případě, že jsou osoby nezaměstnané, přichází o mzdu, a tím o peníze, za které by si mohli kupovat hmotné statky, a to přispívá k propadu jejich životní úrovně. Při dlouhodobé nezaměstnanosti postihuje tedy osobní krize nejčastěji potenciální zaměstnance.

Pokud si aktivně hledají práci, ale jsou několikrát odmítnuti, často u nich dochází k apatii, která může přerůst v depresi. (11)

28

4 Největší zaměstnavatelé Libereckého kraje

Z historického hlediska mezi hlavní průmyslová odvětví prosazující se v Libereckém kraji patří textilní průmysl a výroba skla a bižuterie, z moderních průmyslových odvětví se v Libereckém kraji nejvíce prosazuje výroba komponentů pro automobilový průmysl, strojírenství a výroba a zpracování plastů.

Největší zaměstnavatelé Libereckého kraje byli vybráni na základě údajů o počtu zaměstnanců z registru ekonomických subjektů (dále RES) a ze Zprávy o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2014 a strategie APZ pro rok 2015. (12) (13)

4.1 Johnson Controls automobilové součástky k. s.

Společnost Johnson Controls je celosvětová společnost, která působí ve 150 zemích světa.

Věnuje se hlavně technologické a průmyslové výrobě. Mezi její produkty patří olověné akumulátory pro automobily, složité baterie pro hybridní a elektrické automobily, sedačky do automobilů, komponenty a systémy pro automobily.

Johnson Controls automobilové součástky je komanditní společnost, která vznikla 27. 5.

1992 a sídlí v České Lípě v ulici Dubická. Společnost se věnuje výrobě kovových konstrukcí sedaček, pěnových výplní, potahů, kompletních sedadel do automobilů a také jejich vývoji.

Nabízí kompletní servis při výrobě sedadel od návrhu až po konečný produkt. (14)

Společnost Johnson Controls automobilové součástky k. s. měla dle údajů ÚP k 31. 12.

2013 2 339 zaměstnanců. O rok později měla již 2 464 zaměstnanců a v průběhu roku 2015 lze předpokládat další nárůst počtu zaměstnanců. (13)

4.2 Krajská nemocnice Liberec a.s.

Krajská nemocnice Liberec je akciová společnost, která byla založena rozhodnutím jediného zakladatele a to Libereckého kraje ze dne 20. 10. 2005 a do obchodního rejstříku byla zapsána 7. 2. 2006. Hlavní činností Krajské nemocnice Liberec je poskytování lůžkové, ambulantní a další lékařské péče dle zákona č. 372/2011 sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. (15)

1. 7. 2006 zahájila společnost činnosti zdravotnického zařízení a následně se postupně transformovala z příspěvkové organizace. V roce 2008 vstoupilo do společnosti jako

29

akcionář statutární město Liberec. V roce 2008 tedy 82,47% akcií Krajské nemocnice Liberec vlastnil Liberecký kraj a zbylých 17,53% vlastnilo statutární město Liberec.

1. 1. 2014 došlo ke sloučení Krajské nemocnice Liberec s Pancochovou nemocnicí Turnov a do společnosti tedy vstoupilo i město Turnov. Složení vlastníků akcií bylo následující 74,23% Liberecký kraj, 15,77% statutární město Liberec a 10% město Turnov.

V roce 2014 byl průměrný počet zaměstnanců Krajské nemocnice Liberec 2487,5 zaměstnanců. V nemocnici Liberec to bylo 2239,6 zaměstnanců a v nemocnici Turnov 247,9 zaměstnanců. Konkrétně Krajská nemocnice Liberec průměrně za rok 2014 zaměstnávala 819,5 všeobecných sester, 484,4 dělníků a provozních pracovníků a 351,6 lékařů. Kompletní složení zaměstnanců je znázorněno v následujícím grafu (viz Obr. 4) (16)

Obr. 4 Složení zaměstnanců Krajské nemocnice Liberec a.s.

Zpracování vlastní dle Výroční zprávy Krajské nemocnice Liberec a.s. za rok 2014

4.3 DIAMO, státní podnik

Společnost DIAMO se sídlem ve Stráži pod Ralskem se zabývá sanačními pracemi po těžbě rud uranu, barevných kovů a uhlí a následné rekultivaci pozemků. Věnuje se aktivní hornické činnosti a úpravě a zpracování radioaktivních nerostů, výstavbě inženýrských

819,5

484,4 351,6

339,8 204,1

184,6

84,8 10,2 8,2

Složení zaměstnanců Krajské nemocnice Liberec a.s.

Všeobené sestry

Dělníci a provozní pracovníci Lékaři

Zdravotní pracovníci nelékaři pod odborným dohledem

Technicko hospodářští pracovníci Ostatní zdrav. prac. nelékaři s odbornou způsobilostí

Ostatní zdrav. prac. nelékaři se specializovanou způsobilostí Farmaceuti

Jiní odborní pracovníci

30

a průmyslových staveb a zeměměřičským činnostem. Provozuje lokální energetickou síť na základě udělené licence a hospodaří se státním majetkem. Dle údajů ÚP měl k 31. 12 2014 státní podnik DIAMO 1 164 zaměstnanců. (13) (17)

Společnost DIAMO byla založena v roce 1946 pod názvem národní podnik Jáchymovské doly. Společnost byla několikrát přejmenována a v roce 1965 získala označení hospodářská organizace Československý uranový průmysl. Roku 1989 byly privatizovány činnosti organizace nesouvisející s těžbou a v roce 1992 byla organizace Československý uranový průmysl přejmenována na DIAMO, státní podnik, Stráž pod Ralskem. 1. ledna 1997 bylo převedeno právo hospodaření ke státnímu majetku laguny Ostramo Ostrava na státní podnik DIAMO. V roce 2001 byl k podniku připojen bývalý státní podnik Rudné doly a o rok později byla připojena část ostravsko-karvinských dolů pod názvem ODRA, která byla v likvidaci. (18)

4.4 Preciosa a.s.

Značka Preciosa byla v Čechách zaregistrována již v roce 1915, avšak za oficiální datum vzniku firmy se považuje až 10. duben 1948, kdy se po druhé světové válce spojilo několik menších továren v Jablonci nad Nisou a jeho okolí. V průběhu let se firma Preciosa stala, pomocí státních podniků zahraničního obchodu, předním dodavatelem světového bižuterního průmyslu. Po sametové revoluci se společnost navrátila do soukromých rukou a věnovala se vytvoření pevné pozice v zahraničním obchodu a vytvoření silné distribuční sítě. Cílem bylo stát se světovou špičkou ve zpracování křišťálového skla a stát se dlouhodobě prosperujícím podnikem. Společnost se snaží si zachovat veškerá pozitiva, která pramení z její dlouhé historie, ale svou budoucnost staví na efektivním využití nejmodernějších prostředků a vědeckých poznatků. (19)

Dle údajů ÚP měla společnost Preciosa a.s. se sídlem v Liberci k 31. 12. 2014 1 274 zaměstnanců. Společnost Preciosa a.s. se sídlem v Jablonci nad Nisou měla ke stejnému datu 500 zaměstnanců. Její dceřiná společnost Preciosa Ornela a.s. měla 862 zaměstnanců a její další dceřiná společnost Preciosa Lustry a.s. měla 521 zaměstnanců na území

Libereckého kraje. (13)

31

4.4.1 PRECIOSA GROUP

Vzhledem k rozdílnosti vyráběných produktů a různým lokacím závodů je hlavní společnost PRECIOSA GROUP dělena na menší jednotky a to na:

 PRECIOSA Crystal components, která je jedním z předních světových dodavatelů broušených komponent z českého křišťálu. Hlavní součástí sortimentu jsou skleněné perle, křišťálové šatony a šatonové růže. Produkty jsou používány hlavně v bižuterním, šperkařském a módním průmyslu. Servisní centrum této pobočky sídlí v Jablonci nad Nisou v Opletalově ulici. Preciosa Crystal components měla 2101 zaměstnanců k 1. 1. 2016.

 PRECIOSA Cubic Zirconia&Gems, která je výrobcem strojně broušených šperkových kamenů s 231 zaměstnanci (k 1. 1. 2016). Drahé kameny nabízí v mnoha velikostech i výbrusech. Kvalita výrobků je kontrolována nejmodernějšími spektrálními metodami, proto je u finálního produktu garantována nejvyšší optická čistota. Servisní centrum sídlí také v Jablonci nad Nisou v Opletalově ulici.

 PRECIOSA Lighting vyrábí kompletní designové osvětlení pro celosvětový trh a zaměstnávala 548 pracovníků k 1. 1. 2016. Společnost se snaží kombinovat zkušenosti a dovednosti starých mistrů s technologiemi 21. století. Dodává na zakázku vyrobené osvětlení interiérů pro prestižní stavby a věnuje se také výrobě bytových svítidel. Servisní centrum PRECIOSA - LUSTRY a.s. sídlí v Kamenickém Šenově.

 PRECIOSA Jewellery&Decorations se specializuje na výrobu broušených figurek, šperků a dalších dárků z broušeného křišťálu. Firma nabízí tři základní kolekce výrobků a to jsou exkluzivní křišťálová bižuterie, křišťálové dárky a dekorace a trofeje a korporátní dárky, které jsou vyráběny na zakázku. Servisní centrum

32

PRECIOSA BEAUTY s.r.o. sídlí v Jablonci nad Nisou v Průmyslové ulici.

PRECIOSA Jewellery&Decorations měla 122 zaměstnanců k 1. 1. 2016.

 PRECIOSA Traditional Czech Beads jinak také PRECIOSA ORNELA je jedním z nejznámějších světových výrobců širokého sortimentu českých sklářských výrobků. Do jejího sortimentu patří například skleněné tyče a tyčinky, užitkové sklo, skleněné perly a perličky apod. Skleněné perly a perličky jsou prezentovány pod značkou PRECIOSA Traditional Czech Beads, která poskytuje vysokou kvalitu a široký sortiment barev, velikostí a tvarů. Technické a užitkové sklo a skleněné tyče a tyčinky jsou prezentovány pod značkou PRECIOSA Traditional Czech Glass.

Servisní centrum PRECIOSA ORNELA a.s. se nachází v Zásadě. Preciosa Ornela zaměstnávala 889 pracovníků k 1. 1. 2016.

 Vinolok – Member of PRECIOSA GROUP v červnu roku 2011 Preciosa koupila patenty a veškeré duševní vlastnictví společnosti Vinolok a od té doby je Preciosa jediným výrobcem skleněných zátek. Zátky Vinolok jsou požívány k exkluzivní prezentaci vín a dalších nápojů. Sídlo společnosti PRECIOSA G. S. a.s. je v Jablonci nad Nisou v Opletalové ulici. Vinolok měla k 1. 1. 2016 pouze 43 zaměstnanců. (20)

33

4.4.2 Vývoj počtu zaměstnanců

Společnost PRECIOSA GROUP měla k 1. 1. 2016 3 967 zaměstnanců, kteří jsou rozloženi do jednotlivých částí společnosti. Vývoj počtu zaměstnanců ukazuje graf.

(viz Obr. 5) (21)

Obr. 5 Vývoj počtu zaměstnanců PRECIOSA GROUP

Zpracování vlastní dle dat poskytnutých od Ing. Vychterové ze společnosti Preciosa a.s.

4.5 Magna Exteriors (Bohemia) s.r.o.

Magna Exteriors (Bohemia) je společnost s ručením omezeným se sídlem v Liberci v Rochlicích. Společnost vyrábí a celosvětově distribuuje komponenty pro automobilový průmysl. (22)

Společnost Magna Exteriors (Bohemia) vychází ze společnosti Plastimat národní podnik, která byla založena v roce 1946 v Jablonci nad Nisou. Podnik se postupně specializuje především na výrobu komponentů pro automobilový průmysl a na výrobu spotřebního zboží a staví nový závod v sousedním Liberci. V roce 1988 byl založen Plastimat státní podnik a o tři roky později byla založena Plastimat akciová společnost, která se již specifikovala pouze na výrobu pro automobilový průmysl a upustila od výroby pro tržní průmysl. V roce

6932 6955 5976

6520

5110

4696 4831

4143 3967

0 1000 2000 3000 4000 5000 6000 7000 8000

2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016

Vývoj počtu zaměstnanců PRECIOSA GROUP

Počet zaměstnanců

34

1996 společnost přijala název Peguform Bohemia a.s. a přestavila celý stávající závod v Liberci a zvýšila jeho kapacitu, čímž se stala největším výrobcem velkoplošných automobilových dílů. V roce 1999 byla společnost začleněna do americké společnosti Venture, čímž vznikla silná skupina 60 závodů po celém světě. V roce 2002 byla změněna právní forma společnost z akciové na komanditní společnost a o tři roky později byl změněn název společnosti na Cadence Inovation k. s. a společnost se připojila ke sdružení amerických finančních fondů. V roce 2007 společnost znovu změnila právní formu tentokrát z komanditní společnosti na společnost s ručením omezeným a o dva roky později společnost mění název na Magna Exteriors&Interiors (Bohemia) s.r.o. a připojuje se k celosvětové společnosti Magna s.r.o. 1. 1. 2010 získává společnost Magna Exteriors&Interiors (Bohemia) s.r.o. zodpovědnost za ruské závody společnosti Magna s.r.o.

V roce 2012 byl otevřen zatím nejnovější závod společnosti v německém Meerane. (23) Dle údajů ÚP měla k 31. 12 2013 společnost Magna Exteriors (Bohemia) s.r.o. 1 377 zaměstnanců, o rok později měla již 1 651 zaměstnanců. Další nárůst počtu zaměstnanců byl firmou plánován na rok 2015. (13)

4.6 DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o.

DENSO MANUFACTURING CZECH je společnost s ručením omezeným založena v roce 2001 a sériovou výrobu na první montážní lince zahájila v dubnu roku 2003.

Společnost byla založena japonskou mateřskou společností DENSO CORPORATION a je dceřinou společností Denso International Europe B. V. a Denso Europe B. V.

Společnost se zabývá výrobou klimatizačních jednotek do automobilů a jejich součástí pro velké firmy působící v automobilovém průmyslu jako například Audi, Škoda Auto, Volkswagen, Lamborghiny, Suzuki, atd. Společnost sídlí v Liberci a to konkrétně v Průmyslové zóně Jih. Společnost zvolila tuto lokaci vzhledem k napojení na mezinárodní rychlostní komunikaci a vzhledem ke strojírenské tradici Libereckého kraje. (24)

Společnost DENSO měla na konci roku 2013 1 580 zaměstnanců. Během roku 2014 vzrost počet zaměstnanců společnosti na 1 708. Během roku 2015 se již další nárůst počtu zaměstnanců nepředpokládá. (13)

35

5 Vývoj trhu práce Libereckého kraje

Liberecký kraj zabírá 4% rozlohy České republiky, což znamená, že je nejmenším krajem republiky, s výjimkou Hlavního města Prahy. Liberecký kraj se nachází na severu republiky a jeho rozloha je 3 163 km². 44,2% jeho rozlohy zabírá zemědělská půda, 44,5% zabírá lesní půda. Kraj se administrativně dělí na 4 okresy. Konkrétně na okres Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily a Česká Lípa. Největším městem Libereckého kraje je město Liberec, které má 102 562 obyvatel a druhé největší je město Jablonec nad Nisou, které má 45 594 obyvatel. (25) (26)

5.1 Okres Česká Lípa

Od 18. století patřila oblast okresu Česká Lípa k podnikatelsky prosperujícím oblastem.

V období 18. století se tato oblast proslavila textilním průmyslem, konkrétně tedy potiskem textilu. Od poloviny 18. století klesala obliba tohoto potisku a tak se vytvořil prostor pro nově vznikající průmyslová odvětví na tomto území. Jednalo se například o lihovarnictví, potravinářství nebo o zpracování kůže. Tento vývoj skončil v roce 1938, kdy se průmysl v této oblasti začal věnovat válečné výrobě.

Po osvobození se začala v této oblasti těžit uranová ruda a to přispělo ke vzniku dalších hospodářských aktivit. V okolí Stráže pod Ralskem se začala soustřeďovat výroba dnešního státního podniku DIAMO, která je v dnešní době již v útlumu. Dále se v okrese Česká Lípa začal prosazovat automobilový průmysl, například společnost Johnson Controls automobilové součástky k. s., která patří mezi největší zaměstnavatele Libereckého kraje.

(26)

5.1.1 Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti v okrese Česká Lípa se v průběhu 90. let držela těsně pod průměrem ČR. Od roku 1999 míra nezaměstnanosti v okrese rostla pomaleji než míra nezaměstnanosti celé ČR. Ve prospěch pomalého růstu míry nezaměstnanosti se staví nízká hustota obyvatelstva a vznik nových pracovních příležitostí, převážně v automobilovém průmyslu a v oblasti služeb. Bohužel počet nově vzniklých pracovních míst byl nedostatečný. Míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2012 v okrese Česká Lípa dosáhla 8,76% a míra registrované nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 11,87% a tím se stala okresem s největší nezaměstnaností v Libereckém kraji. (26) (27)

36

5.2 Okres Semily

Na území okresu Semily byl zaznamenán velký rozvoj textilního, sklářského a strojírenského průmyslu již před rokem 1989. Dále se zde prosazoval vývoj zemědělské výroby, který zapříčinil pomalejší rozvoj infrastruktury. Na území v okolí řeky Jizery se postupně rozvíjely podniky s přímo vazbou na vodní zdroje a energii. Momentálně dochází k úpadku zemědělství a textilního průmyslu. Tento úpadek je částečně kompenzován vývojem lehkého spotřebního průmyslu a strojírenského průmyslu. V budoucnosti by se měl okres věnovat rozvoji malých a středních podniků, které by spolupracovali s blízkými aglomeracemi. (26)

5.2.1 Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti na Semilsku se až do roku 2008 udržovala pod celostátním průměrem.

Tohoto stavu bylo dosaženo díky malým a středním podnikům v okrese. V roce 2002 patřil okres Semily k regionům s nejvyšší mírou podnikatelské aktivity. V roce 2012 dosáhla míra registrované nezaměstnanosti v okrese 10,04% a tím se stal okres Semily okresem s druhou největší nezaměstnaností v kraji. (26) (27)

5.3 Okres Liberec

Oblast Liberecka patřila mezi průmyslově rozvinuté oblasti již před 2. světovou válkou.

V této době se jednalo převážně o textilní a automobilový průmysl. Během 2. poloviny 20.

století se začaly rozvíjet na území okresu i další průmysly, například se jednalo o elektrotechnický, plastikářský, kovozpracující či strojírenský. V současné době dochází k úpadku textilního průmyslu, v důsledku levného konkurenčního zboží z Číny, a tak se dominujícím průmyslem stal automobilový. (26)

5.3.1 Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti na Liberecku se nacházela do roku 1998 pod průměrem ČR. Hlavní negativní vliv na míru nezaměstnanosti v okrese Liberec má dlouhodobě oblast frýdlantského výběžku. Po roce 1999 rostla míra nezaměstnanosti v okrese pomaleji než míra nezaměstnanosti v celé ČR a tím se dostala pod celostátní průměr. Míra registrované nezaměstnanosti v okrese Liberec k 31. 12. 2012 dosáhla hodnoty 9,85% a celostátní míra registrované nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 9,36%. (26) (27)

37

5.4 Okres Jablonec nad Nisou

V okrese Jablonec nad Nisou se prosazuje hned několik významných průmyslů a mimo jiné díky nim lze oblast rozdělit do jednotlivých mikroregionů. Bižuterní a sklářský průmysl, automobilový průmysl a elektrotechnický průmysl je soustředěn převážně v okolí města Jablonec nad Nisou. Z jabloneckých podniků zabývajících se bižuterním a sklářským průmyslem můžeme například zmínit společnost Preciosa a.s., která patří k největším zaměstnavatelům kraje. Z elektrotechnického průmyslu můžeme zmínit společnost ABB Elektro-Praga a z automobilového například společnost TI Automotive. Textilní, sklářský a dřevozpracující průmysl je soustředěn v mikroregionu Tanvaldsko a naposledy znovu sklářský průmysl, který je tradiční pro oblast Železnobrodska a byl zastoupený například společností Železnobrodské sklo. Z textilního průmyslu můžeme zmínit například společnost SEBA T a z dřevozpracujícího například společnost DETOA Albrechtice v Jizerských horách. Jablonecko je dlouhodobě regionem s nejpříznivějšími ukazateli trhu práce a s nejvyšší nabídkou pracovních příležitostí. V minulých letech ubývalo zaměstnanců v nevýrobní sféře a naopak přibývalo ve sféře výrobní. Mikroregion Tanvaldsko je dlouhodobě regionem s největší nezaměstnaností, převážně je to způsobeno omezenou nabídkou pracovních míst, nepříznivou skladbou obyvatelstva a dopravní dostupností jednotlivých horských vesniček. Oblast Železnobrodska v minulých letech postihl prudký nárůst nezaměstnanosti způsobený hospodářskou krizí. Byla zde uzavřena provozovna společnosti Jablonex Group a.s. (dříve Železnobrodské sklárny) a poklesla zde poptávka po pracovnících ve strojním a automobilovém průmyslu. V roce 2014 se stabilizoval vývoj u některých podniků provozujících sklářskou výrobu a tím došlo ke zvýšení zaměstnanosti v regionu. (26) (28)

5.4.1 Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti se do roku 1997 nacházela pod mírou přirozené nezaměstnanosti, čili na tomto území se projevoval nedostatek pracovních sil. Bohužel o tento stav okres postupně přicházel díky úpadku textilního, sklářského a bižuterního průmyslu. K 31. 12. 2012 měl okres Jablonec nad Nisou nejnižší míru registrované nezaměstnanosti v kraji (9,33%), což bylo o 0,03% méně než celorepublikový průměr. V rámci okresu v roce 2014 vykazovala nejnižší podíl nezaměstnaných ve věku 15-69 let oblast Železnobrodska (5,9%) na

38

pomyslném druhém místě se umístila oblast Jablonecka (6,1%) a nejhorší situace byla v mikroregionu Tanvaldsko (8,4%). (26) (27) (28)

5.5 Míra nezaměstnanosti v Libereckém kraji

Liberecký kraj měl k 30. 9. 2015 439 233 obyvatel a z toho bylo 6,54% z obyvatel mezi 15 a 65 lety bylo nezaměstnaných. Obecná míra nezaměstnanosti dosahovala ve 3. čtvrtletí roku 2015 hodnoty 5,5%, což je o 1,2% méně než ve 3. čtvrtletí roku 2014. Průměrná hrubá mzda v Libereckém kraji za 1. - 3. čtvrtletí dosahovala výše 24 118,- Kč. Počet ekonomických subjektů na území Libereckého kraje k 31. 12. 2015 byl 116 006. (29)

Míra nezaměstnanosti v Libereckém kraji dosáhla za období od roku 2004 do roku 2014 svého minima v roce 2008, kdy dosahovala hodnoty 4,6% a svého maxima dosáhla v roce 2012, kdy dosahovala hodnoty 9,3%. Od roku 1993 do roku 2005 (s výjimkou roku 1998) byla míra nezaměstnanosti menší v Libereckém kraji než míra nezaměstnanosti v České republice. Od roku 2005 do roku 2014 (s výjimkou roku 2010) byla míra nezaměstnanosti v Libereckém kraji větší než míra nezaměstnanosti v České republice. Přesný vývoj míry nezaměstnanosti v porovnání s mírou nezaměstnanosti v České republice od roku 1993 do roku 2003 můžeme vidět v následující tabulce (viz Tab. 1) a vývoj míry nezaměstnanosti od roku 2004 do roku 2014 je znázorněn v další tabulce (viz Tab. 2). Míra nezaměstnanosti v tabulkách je uváděna v %. (30)

Tab. 1 Vývoj míry nezaměstnanosti v Libereckém kraji v porovnání s vývojem míry nezaměstnanosti v České republice v období 1993-2003

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Liberecký

kraj

3,3 3,8 3,9 3,8 3,8 6,9 8,2 6,2 6,2 4,7 6,1

Česká republika

4,3 4,3 4,0 3,9 4,8 6,5 8,7 8,8 8,1 7,3 7,8

Rozdíl -1 -0,5 -0,1 -0,1 -1 +0,4 -0,5 -2,6 -1,9 -2,6 -1,7 Zpracování vlastní dle

https://www.czso.cz/documents/10180/20552655/25013015146.pdf/29d1db53-504a-463a-90dd- 292e370cb027?version=1.0

39

Tab. 2 Vývoj míry nezaměstnanosti v Libereckém kraji v porovnání s vývojem míry nezaměstnanosti v České Republice v období 2004 -2014;

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Liberecký

kraj

6,4 6,5 7,7 6,1 4,6 7,8 7,0 7,2 9,3 8,3 6,5

Česká republika

8,3 7,9 7,1 5,3 4,4 6,7 7,3 6,7 7,0 7,0 6,1

Rozdíl -1,9 -1,4 +0,6 +0,8 +0,2 +1,1 -0,3 +0,5 +2,3 +1,3 +0,4 Zpracování vlastní dle

https://www.czso.cz/documents/10180/20552655/25013015146.pdf/29d1db53-504a-463a-90dd- 292e370cb027?version=1.0

40

6 Analýza uplatňování státní politiky zaměstnanosti v praxi vybraných zaměstnavatelů v Libereckém kraji

Mezi základní cíle hospodářské a sociální politiky státu patří dosáhnout plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti. Jedním ze základních práv občana je právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, pohlaví, jazyk, majetek, zdravotní stav atp. Aktivní politika zaměstnanosti se zabývá podporou zřizování nových míst a poskytováním příspěvkům zaměstnavatelům, kteří se ji věnují a zaměstnaným, kteří jsou zaměstnáni pomocí aktivní politiky zaměstnanosti. Mezi hlavní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti patří:

 Rekvalifikace je zajišťována ÚP pro uchazeče o zaměstnání v případě že jejich vzdělání či profese neodpovídá požadavkům trhu práce v dané oblasti.

Rekvalifikace probíhá na základě uzavřené smlouvy mezi uchazečem o zaměstnání a ÚP. Je také možné, aby si uchazeč o zaměstnání rekvalifikaci zajistil sám, a ÚP mu ji pak může z části nebo zcela proplatit. Rekvalifikaci může provádět i zaměstnavatel za účelem zvýšení kvalifikace a dalšího uplatnění svých zaměstnanců na trhu práce. Zaměstnavateli či rekvalifikačnímu zařízení, které vyvíjí tuto činnost za zaměstnavatele, mohou být částečně či plně hrazeny náklady spojené s rekvalifikací zaměstnanců.

 Investiční pobídky jsou hmotná podpora na tvorbu pracovních míst nebo na rekvalifikaci zaměstnanců. Jsou poskytovány na základě zákona o investičních pobídkách.

 Veřejně prospěšné práce jsou pracovní příležitosti, které jsou vytvořeny pro uchazeče o zaměstnání, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, těžko uplatnitelní na trhu práce bez pomoci a evidovaní na ÚP. Pracovní místo v programu Veřejně prospěšných prací vytváří zaměstnavatel na základě smlouvy s ÚP, který zaměstnavateli poskytne příspěvek na mzdu a na náklady na vytvoření daného pracovního místa. Příspěvek může dosahovat až částky mzdových nákladů včetně sociálního a zdravotního pojištění.

41

 Společensky účelná pracovní místa vznikají na základě dohody zaměstnavatele a ÚP a jsou vytvořena nebo vyhrazena zaměstnavatelem na dobu sjednanou a obsazována uchazeči z ÚP, kteří jsou jinak na trhu práce těžko uplatnitelní. ÚP přispívá zaměstnavateli finančně formou návratného příspěvku nebo účelového příspěvku nebo částečné či plné úhrady mzdových nákladů včetně zdravotního a sociálního pojištění.

 Příspěvek na zapracování je poskytován na základě dohody, pokud zaměstnavatel přijme uchazeče o zaměstnání, kterému je nutno při zaměstnávání věnovat zvýšenou péči. Maximální výše příspěvku je polovina měsíční mzdy a je poskytován maximálně 3 měsíce.

 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program je určen zaměstnavateli který přechází na nový výrobní program a není schopen svým zaměstnancům zabezpečit práci pro standardní týdenní pracovní dobu. (31)

6.1 Státní politika zaměstnanosti v Libereckém kraji

Státní politika zaměstnanosti je uplatňována napříč celou Českou republikou a finance jsou čerpány hlavně ze státního rozpočtu a z Evropského sociálního fondu, konkrétně z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

6.1.1 Čerpání financí na aktivní politiku zaměstnanosti

V roce 2015 bylo na aktivní politiku zaměstnanosti v ČR vynaloženo 9 668 796 000,- Kč a z toho bylo vynaloženo 547 147 000,- Kč na území Libereckého kraje. Nejvíce bylo vynaloženo v Ústeckém kraji a to 1 375 903 000,- Kč. v roce 2014 bylo na státní politiku zaměstnanosti v Libereckém kraji vynaloženo 377 149 000,- Kč a celkově v České republice bylo vynaloženo 6 386 632 000,- Kč. Porovnání vynaložených financí na aktivní politiku zaměstnanosti v jednotlivých krajích v roce 2014 a v roce 2015 je znázorněno v následující tabulce (viz Tab. 3). (32)

42

Tab. 3 Výdaje na APZ v jednotlivých krajích ČR v roce 2014 a 2015

Území

Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti

(v tis. Kč) za rok 2014

Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti

(v tis. Kč) za rok 2015

Praha 181 831 229 728

Středočeský kraj 538 672 757 761

Jihočeský kraj 400 147 723 864

Plzeňský kraj 236 123 382 621

Karlovarský kraj 193 915 302 855

Ústecký kraj 759 318 1 375 903

Liberecký kraj 377 149 547 147

Královéhradecký kraj 250 357 392 640

Pardubický kraj 341 408 483 642

Vysočina 338 562 490 834

Jihomoravský kraj 701 256 955 013

Olomoucký kraj 599 255 1 053 423

Zlínský kraj 517 221 657 951

Moravskoslezský kraj 912 346 1 295 485

Generální ředitelství ÚP ČR 12 070 19 928

Celkem Česká Republika 6 386 630 9 668 796

Zpracování vlastní dle https://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydaje

6.2 Využívané programy aktivní politiky zaměstnanosti v Libereckém kraji

V následující tabulce je zobrazen počet vytvořených pracovních míst a počet umístěných uchazečů na území Libereckého kraje v rámci vybraných programů aktivní politiky zaměstnanosti. (Viz Tab. 4)