ZDROJE A DISTRIBUCE PITNÉ VODY V ORP TURNOV

Full text

(1)ZDROJE A DISTRIBUCE PITNÉ VODY V ORP TURNOV. Bakalářská práce. Studijní program: Studijní obor:. B1301 – Geografie 1301R022 – Aplikovaná geografie. Autor práce: Vedoucí práce:. Lucie Pavlištová Mgr. Jiří Šmída, Ph.D.. Liberec 2015.

(2)

(3)

(4) Prohlášení Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.. Datum:. Podpis:.

(5) Ráda bych poděkovala vedoucímu své bakalářské práce Mgr. Jiřímu Šmídovi, Ph.D. za odborné vedení, za pomoc a rady při zpracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat paní Ing. Janě Kučerové Ph.D. za odborné vedení, za pomoc a rady při zpracování této práce. Mé poděkování patři též paní Ing. Jitce Holatové za spolupráci při získávání údajů pro výzkumnou část práce a za trpělivost a ochotu, kterou mi v průběhu zpracování bakalářské práce věnovala..

(6) Anotace Bakalářská práce se zaměřuje na použití metod GIS v hygienické problematice jakosti pitné vody na příkladu obcí v ORP Turnov. Podstata práce je postavena na dvou pilířích, kde v jedné části nahlížíme na problematiku z hygienického hlediska a setkáváme se s monitoringem jakosti pitné vody prostřednictvím rozborů. Digitální data zpracovaná v rámci ÚAP, vycházející z podkladů od provozovatelů vodovodní sítě a zprostředkovávají nám pohled z hlediska technické infrastruktury. Poskytovaná data od osob spravujících vodohospodářská data v digitální podobě, by mohla být platformou pro vizualizaci jakosti pitné vody. Klíčová slova: datový model, jakost pitné vody, pitná voda, vodní zdroje. Annotation This bachelor’s thesis focuses on the use of GIS in hygiene issue of quality drinking water for example community in ORP Turnov. Substance of my work is built on two pillars, in one part we are inspecting issue from hygienic aspect and meet with monitoring quality of drinking water through by analysis. Digital data processed by ÚAP, emrerge of bases from operators of water network which give us view from technical infrastructure aspect. Provided data by the persones managed water management data in digital form could be platform for visualization quality of drinking water. Key words: data model, quality of drinking water, drinking water, water resources.

(7) OBSAH 1.. Úvod ................................................................................................................... 11. 2.. Cíle ...................................................................................................................... 12. 3.. Metodika ............................................................................................................. 13. 4.. Rešerše zdrojů ..................................................................................................... 15 4.1. Praktická část ................................................................................................ 15. 4.2. Hygienická problematika............................................................................... 15. 5.. Vymezení území .................................................................................................. 17. 6.. Datový model ...................................................................................................... 18. 7.. Zdroje dat ............................................................................................................ 20 7.1. Vodohospodářská data .................................................................................. 20. 7.2. Hygienická data............................................................................................. 22. 8.. Problémy s přejímáním dat .................................................................................. 24 8.1. Primární data ................................................................................................. 24. 8.2. Sekundární data ............................................................................................. 24. 8.3. Výhody a nevýhody primárních a sekundárních dat ....................................... 25. 9.. Výměnný formát dat ............................................................................................ 26. 10.. Zásobní oblasti ................................................................................................. 27. 10.1. Rovensko pod Troskami ............................................................................ 27. 10.2. Vyskeř ....................................................................................................... 29. 10.3. Troskovice ................................................................................................. 30. 10.4. Karlovice ................................................................................................... 31. 10.5. Hrubá Skála ............................................................................................... 32. 11. 11.1. Distribuce pitné vody ........................................................................................ 33 Pitná voda .................................................................................................. 33 7.

(8) 11.2. Osoby zajišťující distribuci pitné vody a jejich povinnosti ......................... 33. 11.3. Provozní řád .............................................................................................. 34. 12.. Jakost pité vody ................................................................................................ 35. 12.1. Hygienická nezávadnost ............................................................................ 35. 12.2. Hygienické rozbory ................................................................................... 35. 12.3. Četnost odběrů a rozborů vzorků pitné vody .............................................. 36. 12.4. Místa odběru .............................................................................................. 37. 13.. Ochrana jakosti pitné vody................................................................................ 38. 13.1. Speciální ochrana vod ................................................................................ 38. 13.2. Zvláštní ochrana vod.................................................................................. 38. 14.. Tvorba datového modelu vodovodní sítě ........................................................... 40. 14.1 Konceptuální návrh ....................................................................................... 41 14.2 15.. Logický návrh............................................................................................ 41 Sběr dat v terénu ............................................................................................... 52. 15.1. Analýza rizik znečištění ............................................................................. 52. 15.2. Analýza zabezpečení vodohospodářských objektů a jejich dostupnost ....... 53. 16. Výsledky ............................................................................................................. 55. 17. Diskuze ............................................................................................................... 59. 18.. Závěr ................................................................................................................ 62. 19.. Zdroje ............................................................................................................... 63. 20.. Seznam příloh ................................................................................................... 66. 8.

(9) Seznam obrázků Obr. 1:Vymezení území............................................................................................... 17 Obr. 2: Relační vztahy ................................................................................................. 19 Obr. 3: Přechod ze systému Vydra do IS PIVA............................................................ 22 Obr. 4 Přehled osob, které mají přístup do IS PIVO ..................................................... 23 Obr. 5: Schéma úpravy vody ve vodojemu Václaví...................................................... 29 Obr. 6: Schéma distribuce pitné vody .......................................................................... 33 Obr. 7: Proces odebírání vzorku pitné vody ................................................................. 36 Obr. 8: PO 1.stupně ................................................................................................... 38 Obr. 9: Návrh geodatabáze .......................................................................................... 40 Obr. 10: Databáze distribuční sítě ................................................................................ 42 Obr. 11: Geodatabáze - Zdroje a distribuce pitné vody................................................. 42 Obr. 13: Absence části distribuční sítě pro předávanou vodu ....................................... 43 Obr. 14: Vyhledávání vzorků....................................................................................... 44 Obr. 15: Struktura záznamu dat ................................................................................... 45 Obr. 16: Protokol o měření .......................................................................................... 46 Obr. 17: Transformace dat ........................................................................................... 46 Obr. 18: Struktura tabulek s hygienickými ukazateli .................................................... 47 Obr. 19: Chybná lokalizace adresního místa ................................................................ 48 Obr. 20: Chybná lokalizace odběrného místa ............................................................... 49 Obr. 21: Geokódování ................................................................................................. 50 Seznam tabulek Tab. 1: Základní informace o vodních zdrojích pitné vody........................................... 28 Tab. 2: Metoda hodnocení hlavních možných rizik ...................................................... 53 Tab. 3: Lokalizace jednotlivých objektů ...................................................................... 54 9.

(10) Seznam použitých zkratek CSV – hodnoty oddělené čárkami (Comma-separated values) ČOV – čistička odpadních vod DGN – datový formát pro uložení technické dokumentace DWG – výchozí formát pro soubory CAD ESRI – Přírodovědní výzkumná instituce GIS – Geoinformační systémy CHOPAV – Chráněné oblasti přirozené akumulace vod IS PIVO – Informační systém pitné vody KHS – Krajská hygienická stanice MH – mezní hodnota MÚ – městský úřad NMH – nejvyšší mezní hodnota ORP – obec s rozšířenou působností PE – polyetylen PO – pásmo ochrany PPČ – pozemkové parcelní číslo PRVKÚK – Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje PVC – polyvinylchlorid RÚIAN – Registr územní identifikace adres a nemovitostí SČVK – Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. SHP – datový formát pro ukládání vektorových prostorových dat pro GIS TECHNEAU – Technologie umožňující všeobecný přístup k bezpečné vodě ÚAP – územně analytické podklady ÚP – územní plán VFR – výměnný formát RÚIAN VHS – vodohospodářské sdružení WHO – Světová zdravotnická organizace. 10.

(11) 1. Úvod Distribuce pitné vody se stává v posledních letech předmětem zájmu a nabývá tak i její význam. Bohužel, více aktivity ohledně zásobování pitnou vodou, a to zejména u malých vodovodů, se projevuje spíše globálně, než lokálně. Hlavní zájem a iniciativu ohledně jakosti pitné vody jeví zejména Evropská komise a Světová zdravotnická organizace (WHO) (Kožíšek a kol. 2013). Pro zajištění zdravotní nezávadnosti pitné vody se provozovatelé a majitelé vodovodní sítě a vodohospodářských objektů řídí zákonem č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a vyhláškou 252/2004 Sb., která určuje hygienické požadavky na pitnou vodu a četnost kontrol. Jejich platformou je z větší části směrnice Rady 98/83/ES, která se zabývá jakostí vody určenou pro lidskou potřebu. Podstatou této práce je prostorová aplikace hygienických dat. Krajská hygienická stanice disponuje velikým množstvím dat, které je možné prostorově vizualizovat a analyzovat. Součástí této práce byl návrh prostorové vizualizace rozborů pitné vody. Díky této prostorové vizualizaci je snazší interpretace hygienických dat. Práce se zabývá tvorbou kompatibilního datového modelu pro hygienická a vodohospodářská data. Tento návrh datového modelu by byl prakticky využitelný pro KHS, provozovatele a majitele vodovodní sítě a ORP. Pro návrh datového modelu byla provedena rešerše týkající se této tématiky. Porovnáním různých typů datových modelů distribuční sítě byl navrhnut prostorový datový model kompatibilní s hygienickými i vodohospodářskými daty. V důsledku zpracování dat byla zjištěna nekompatibilita mezi jednotlivými subjekty spravující data. Zpracování a struktura vodohospodářských a hygienických dat má mnoho nedostatků. Jsou evidována pouze v tabulkovém a analogovém formátu. Přínos geografa, který je popsán v této práci, spočívá v efektivnější správě dat, jejich analýze, vizualizaci a interpretaci. Příkladem může být tvorba tematických map distribuční sítě, vodohospodářských objektů a jakosti pitné vody.. 11.

(12) 2. Cíle Hlavním cílem bakalářské práce je navrhnout a vytvořit prostorový datový model zdrojů a distribuce pitné vody na příkladu vybraných obcí v ORP Turnov. Důležitým faktorem k implementaci datového modelu je editace tematických vrstev a následná konfigurace do datové sady v prostředí programu ArcGIS 10.2. Dalším krokem je navrhnout soubor tematických map jevů souvisejících s kvalitou pitné vody v distribuční síti. Soubor tematických map bude navržen v rámci spolupráce a návrhů Krajské hygienické stanice v Liberci (KHS), kde byly stanoveny zásobní oblasti pěti obcí v ORP Turnov. Cíle bakalářské práce: . návrh prostorového datového modelu zdrojů a distribuce pitné vody. . návrh souboru tematických map jevů souvisejících s kvalitou pitné vody. 12.

(13) 3.. Metodika. Rešerše K implementaci datového modelu je nejprve zapotřebí nastudování zdrojů souvisejících s danou problematikou. K pochopení daného tématu posloužil zákon č. 258/ 2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, kde jsou popsány povinnosti provozovatele, podmínky dodávky vody a ochrana pitné vody. Výstižným zdrojem, jenž detailně nastiňuje problematiku malých distribučních sítí, je kniha Zajištění kvality pitné vody při zásobování obyvatelstva malými vodárenskými systémy (Kožíšek 2010). Sběr dat K zajištění dat bylo využito hned několika zdrojů. Podklady k vodohospodářským objektům a provozní řády vodovodů byly získány na územním pracovišti KHS v Semilech. Zároveň zde byla získaná data z databáze IS PIVO, jenž obsahovala rozbory pitné vody vybraných obcí. Dále jsem získala digitální data od provozovatele SčVK. a. s., která obsahují vodovodní síť, vodohospodářské objekty, zásobované oblasti a to pouze pro vodovodní sítě, které provozuje. Data vodovodní sítě pro všech pět obcí vybraná pro danou práci poskytl odbor rozvoje města MÚ v Turnově ve formátu ESRI Shapefile. K získávání dat souvisejících s hygienickou problematikou bylo využito terénního průzkumu vodohospodářských objektů a jejich okolí. Pro terénní průzkum byla použita metoda hodnocení hlavních možných rizik (tab. 2), což je zkrácená verze databáze dle TECHNEAU (Kožíšek 2010). Tvorba datového modelu Pro implementaci datového modelu byla použita metoda lineárního modelování sítí navržená v knize Modeling our World (Zeiler 2010). Pro realizaci inženýrských sítí Zeiler doporučuje použít geometrickou síť určující směr toku. Podstatou metodiky pro tvorbu datového modelu je namodelovat distribuční síť, na níž leží tzv. uzly, které představují bodovou vrstvu. Součástí metodiky je sestavení relačních tabulek, které jsou vzájemně unifikované a usnadňují pracovní postup v databázi.. 13.

(14) Geokódování Geokódování byla jednou z dalších metod, která řeší problém s lokalizací rozborů pitné vody. Jelikož rozbory byly upraveny do tabulek v programu Microsoft Office Excel, k jejich prostorové vizualizaci bylo nutné použít vybranou metodu. Geokódování je založeno na principu přiřazování zeměpisných souřadnic na základě uvedené adresy a dané obce. Ke každému rozboru pitné vody se přidaly dva sloupce. Jeden, kde se uváděla adresa a v druhém byla uvedena obec. Pro proces geokódování byl zvolen program QGIS 2.8, pro úpravu těchto dat bylo nutné tabulky uložit ve formátu CSV. Po konverzi tabulek s rozbory byla získána data ve formátu shapefile, která obsahovala grafickou i popisnou část.. 14.

(15) 4. Rešerše zdrojů Pro splnění vytyčených cílů byla provedena rešerše zdrojů zaměřujících se na tvorbu datového modelu a na hygienickou problematiku. O aspektech tvorby datového modelu distribuční sítě pitné vody diskutuje Arctur a Zeiler v prvním vydání knihy Designing geodatabases (2004), podrobněji pak Zeiler v knize Modeling our World (2010). 4.1 Praktická část Ze zahraničních zdrojů se tématem distribuce pitné vody zabývá M. Zeiler v knize Modeling our world (Zeiler 2010). V kapitole modelování lineárních sítí vysvětluje dva typy síťových modelů a to transportní či geometrický určující směr. Detailně zde popisuje atributové tabulky a jejich relace prostřednictvím ID. Pomocí těchto kódů se snadno propojují atributové tabulky, které na sebe tematicky navazují. Obecnější pohled zásady navrhování hydrologických datových modelů nám uvádí D. Arctur. a M. Zeiler v knize Designing geodatabases: case studies in GIS data modeling (Arctur, Zeiler 2004). Autoři popisují strukturu hydrologického datového modelu a doporučují jejich tematické vrstvy. Přesně definují vztahy mezi atributovými tabulkami, tedy vysvětlují přesný postup tvorby relačních tabulek. Princip kompatibility mezi jednotlivými atributovými tabulkami je založen opět na identifikačním kódu konkrétního prvku. 4.2 Hygienická problematika Problematikou jakosti pitné vody se zejména zabývá F. Kožíšek. Na kvalitu pitné vody se zaměřuje především u malých vodovodních sítí. V publikaci Zajištění kvality pitné vody při zásobování obyvatelstva malými vodárenskými systémy (Kožíšek a kol. 2013) se autoři snaží nastínit nejčastější příčiny problémů v zásobování pitné vody. Za nejčastější příčiny označili nižší právní regulaci, nízkou četnost rozborů pitné vody, nedostatek odborných znalostí ze strany provozovatele, nedostatek odborných znalostí a odborného zázemí, nedostatek politického zájmu a především nedostatek finančních prostředků. Autoři porovnávají situaci a možná řešení implementovaná v jiných členských státech EU. Také zmiňují první snahu o integraci v roce 2012 mezi institucemi, jako jsou Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Státní zdravotnický ústav, Krajské hygienické stanice, krajské úřady a SOVAK. Udává i 15.

(16) změnu pohledu Evropské komise na udělování třetí hygienické výjimky. A nakonec popisuje metodiku pro vytvoření plánu pro zajištění bezpečného zásobování pitnou vodou. Metodiku sestavil dle publikace Water Safety Plan (2012) vydané Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Hygienickou problematikou se zabývá i profesor Provazník, který hodnotí jakost pitné vody především ze zdravotního hlediska. Uvádí, jaká mohou vzniknout zdravotní rizika z nedodržení hygienických limitů. Zároveň navrhuje možná řešení úpravy jakosti pitné vody nezávisle na provozovateli distribuční sítě pitné vody (Provazník 2004). Dodržování a kontrolu jakosti pitné vody zajišťuje zákon 258/ 2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Zákon stanovuje hygienické požadavky na vodu a vymezuje přesnou definici pitné vody. Uvádí osoby zodpovědné za dodržování hygienických limitů pitné vody. S tím souvisí i postupy při nedodržení hygienických limitů ze strany osob dodávajících pitnou vodu. Uvádí postup v případě zjištění překročení limitů a zároveň koho musí požádat o udělení výjimky. A v poslední řadě zákon uvádí povinnosti osob při kontrole pitné vody a podmínky dodávky pitné vody. Dalším hygienicky zaměřeným zdrojem je vyhláška 252/2004, hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost kontrol. Vyhláška podrobně popisuje typy hygienických limitů a rozborů. Obsahuje propracovaný soubor ukazatelů a jejich limitní hodnoty. Každý ukazatel je podrobně popsán ve vysvětlivkách k tabulkám.. 16.

(17) 5. Vymezení území K vypracování návrhu datového modelu byly vybrány tyto obce: Hrubá Skála, Karlovice, Rovensko pod Troskami, Troskovice a Vyskeř. Obce byly vybrány na základě odlišných provozovatelů vodovodní sítě. Stanovené obce se nacházejí v jižní části ORP Turnov. Téměř všechny obce zasahují do CHKO Český ráj (obr. 1). Všechny obce leží v CHOPAV a v Geoparku Čeký ráj. Obce rozděluje komunikace první třídy ve směru Jičín – Turnov. Územím obcí protéká vodní tok třetího řádu Libuňka. Z geologického hlediska obce leží na pískovcovém, sprašovém a jílovém podloží, což je příznivé pro kvalitu podzemních vod. V důsledku výskytu těchto hornin na území převažují podzemní vrty a pramenní jímky (Čech 2013).. Obr. 1:Vymezení území (zdroj: vlastní zpracování 2015). 17.

(18) 6. Datový model Datový model tvoří praktickou šablonu reprezentující geografické objekty. Datové modely se rozdělují na vektorové a rastrové. V této práci bude použit vektorový datový model, reprezentující body, linie a polygony. Datový model popisuje tematické vrstvy, jejich prostorové zobrazení, atributy, pravidla, vztahy, kartografické zobrazení a požadavky na metadata (Sommer 2006). Geodatabáze Prvním krokem pro tvorbu datového modelu je návrh geodatabáze1. Tvorba geodatabáze je podrobněji popsána v návrhu datového modelu (kap. 14). V tomto případě byla vytvořena souborová geodatabáze. V rámci této práce je nutné vytvořit datovou sadu uvnitř databáze, do níž jsou vkládány tematické vrstvy, které jsou tvořeny různými geoprvky (vodovodní síť, vodní zdroje, ochranná pásma). Datová sada umožňuje vytváření vztahů mezi jednotlivými vrstvami nebo tabulkami. U vrstev lze využít nastavení domén, díky nimž dochází k usnadnění editace atributů. Pro kontrolu správnosti geometrie je možné vytvoření topologie, která nám pomocí nastavených dotazů překontroluje dodržení stanovených pravidel u konkrétního jevu (Arctur, Zeiler 2004). Geokódování Cílem geokódování je přiřadit k jednotlivým adresám zeměpisné souřadnice. Pokud mají adresní body zeměpisné souřadnice, je možné je prostorově lokalizovat a vytvořit z nich vektorovou vrstvu bodů. Geokódování se dá provést s využitím několika způsobů, v této práci bylo použito zpracování pomocí programu QGIS 2.8 (kap. 14.2.5). Relační tabulky Mezi tematickými vrstvami mohou být nadefinovány relace, díky nimž mohou být atributové tabulky vzájemně propojené (kap.14.2.6). V této práci byly vytvořeny relace mezi ukazateli jednotlivých rozborů pitné vody. Důvodem k použití relací byl především velký objem atributů (ukazatelů) k jednotlivým rozborům. Relace se mohou 1. Geodatabáze je nativní formát ESRI a slouží především ke správě dat. Součástí geodatabáze jsou. atributové tabulky obsahující informace k jednotlivým entitám. Reprezentuje reálný model světa pomocí bodů, linií a polygonů. (Zeiler 2010).. 18.

(19) nastavovat podle těchto třech vztahů (Obr. 2). První obrázek (one to one) vytváří relaci tzv. jedna k jedné, každý původní objekt tabulky nebo vrstvy může souviset s jedním nebo s žádným z objektů jiné tabulky či vrstvy. Druhým typem relace je tzv. jedna s mnoha (one to many), což vytváří relaci původního objektu nebo tabulky s více objekty v jiné tabulce či vrstvě. Poslední relace tzv. mnoho k mnoha (many to many), více objektů v původní tabulce či vrstvě může mít vzájemný vztah vůči více objektům v jiné tabulce či vrstvě (zdroj: ArcGIS 10.2 2015).. Obr. 2: Relační vztahy (zdroj: ArcGIS 10.2 2015). 19.

(20) 7. Zdroje dat Jakkoliv je zřejmé, že geografická data jsou v daném tématu běžně sbírána různými orgány a institucemi, k jejich synchronizaci v jediném datovém modelu nedochází, a před jeho vytvořením je proto nutné zmapování všech aktérů a jejich vztahu k prostorovým datům popisujícím téma z pohledu jejich prioritních zájmů. Přitom lze odlišit správce vodohospodářských dat a hygienických dat 7.1 Vodohospodářská data Data o vodohospodářských objektech a distribučních sítích poskytují provozovatelé a majitelé vodovodních sítí. Nedostatkem je to, že prakticky neexistuje žádný jednotný datový model s vodohospodářskou tématikou. Majitelé a provozovatelé si data spravují především ve svých databázích a v odlišné struktuře a formátu. Pro možné zpracování, editování a analyzování dat by bylo vhodné užívat jednotný prostorový datový model. Provozovatel Nejpodrobnější data distribuční sítě a vodohospodářských objektů vlastní a spravují provozovatelé vodovodní sítě. Evidují podrobné informace o vodovodní síti zejména ve formátu a struktuře pro vlastní potřebu. Zaměřují se na zaznamenávání technických údajů o vodovodní sítí a vodohospodářských objektech, kde vizualizují například materiál nebo průměr vodovodní sítě. Shromažďují data i o vodohospodářských objektech, jako jsou vodní zdroje, vodojemy, čerpací stanice, hydranty atd., u nichž uvádějí objem či vydatnost. Provozovatel musí dle zákona 258/2004 sestavit provozní řády. k jednotlivým. vodovodním. sítím,. kde. využívá. podrobné. informace. o vodohospodářských objektech a vodovodní síti. Provozní řády vodovodů zpravidla vypracovávají jejich provozovatelé. Dle zákona 258/2000 Sb. musí obsahovat ustanovené části (kap. 11.3), samozřejmě mohou být doplněny i informacemi, které provozovatel uzná za vhodné. Pro představu lokalizace distribuční sítě a vodohospodářských objektů nám slouží přiložená schémata a analogové mapy distribuční sítě. Součástí bývají i schémata distribuční sítě a vodohospodářských objektů, které na ní leží. Struktury schémat se liší, každý provozovatel se zaměřuje na jinou úroveň zobrazení jevu. Jeden z typu schémat je pojat z technické stránky a zobrazuje proces 20.

(21) distribuce vody od vodního zdroje přes všechny vodohospodářské objekty. Často bývá zakreslený i materiál potrubí a jeho průměr. Vodohospodářské objekty jsou doplněny o informaci s objemem či kapacitou vodojemu a vydatností vodního zdroje. Zatímco další typ schématu je zaměřen na způsob úpravy vody v daném objektu a zároveň je v něm zanesena informace o počtu napojených obyvatel a roční spotřeba vody v konkrétních částech distribuční sítě. Analogové mapy přiložené k provozním řádům udávají umístění vodovodní sítě a objektů, samozřejmě mapy nemusí být součástí provozního řádu. Mapy bývají ve většině případech neaktuální a bývají i nečitelné. Z řešeného území obsahovaly tři provozní řády čitelnou mapu, jeden obsahoval nečitelnou mapu (následek častého skenování a překreslování) a poslední provozní řád mapu neobsahoval vůbec, zřejmě kvůli právě probíhající kompletní rekonstrukci vodovodu. Majitel Nejčastěji majitelem vodovodní sítě bývá obec, soukromí investoři nebo družstva vlastníků, kteří vybudovali část vodovodního řádu. Záleží pouze na majiteli vodovodní sítě, jakým způsobem si vede evidenci o vodohospodářském majetku. Ve většině případů se stále setkáváme s případy, kdy jsou data zakreslená pouze v papírové mapě, která navíc ve většině případů není aktuální. ORP Dle §161 stavebního zákona jsou majitelé vodovodní sítě povinni na žádost pořizovatele ÚAP nebo ÚP poskytnout informaci o poloze, ochraně a způsobu napojení své distribuční sítě ve lhůtě 30 dnů (zákon 183/2006 Sb.). Odbor územního rozvoje v Turnově získává data pro zpracování ÚAP a ÚP od provozovatele prostřednictvím výdejního portálu nebo po vyžádání. Digitální data pro řešené území poskytují SčVK a. s. a AQUA s. r. o. Turnov. V případě SčVK a. s. je export dat z geoportálu umožněn pouze ve formátu DGN a provozovatel AQUA s. r. o. Turnov poskytuje data na vyžádání ve formátu DWG. Po exportu dat v tomto formátu nastává problém absence popisných dat, tzn. soubory neobsahují žádné atributy o technických parametrech a typu sítě nebo o objektech umístěných na vodovodní síti.. 21.

(22) 7.2 Hygienická data IS PIVO K zaznamenávání výsledků hygienických rozborů slouží laboratořím Informační systém pitné vody (IS PIVO). Databáze hygienických rozborů pitné vody je součástí registru hygienické služby, jejímž provozovatelem je Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy. Koordinační středisko zajišťuje plnění úkolů Ministerstva zdravotnictví a zpracovává registry. Správcem registru je Ministerstvo zdravotnictví, konkrétně odbor ochrany a podpory veřejného zdraví (KSRZIS 2015). Registr IS PIVO slouží zejména k zadávání výsledků laboratorních rozborů, které do něho zadávají jednotlivé laboratoře přes své laboratorní informační systémy. Zadávání výsledků probíhá pomocí datového rozhraní, což je systém definovaný vyhláškou Ministerstva zdravotnictví, který umožňuje komunikaci mezi informačními systémy. Přístup do registru IS PIVO je možný z webové stránky: https://snzr.ksrzis.cz/snzr/piv/, ovšem registr není veřejně přístupný. Spravovat ho a nahlížet do něj mohou pouze osoby (obr. 4) na základě práv svých funkcí (Příloha 3). Dále slouží k modifikaci a verifikace rozborů pitné vody (Uživatelský manuál 2007). Výsledky rozborů v registru pro územní pracoviště Semily můžeme sledovat od začátku roku 2001, kdy byly zaznamenávaný do systému Vydra. Teprve od roku 2004 se data začala zaznamenávat do IS PIVA. Data z předchozího systému Vydra se importovaly do IS PIVA. Na obrázku 3 můžeme vidět menší odchylku při zaznamenávání. Při záznamu dat do IS PIVA se změnil kód vzorku, vznikl nový kód pro laboratoř a začal se zadávat typ rozboru.. Obr. 3: Přechod ze systému Vydra do IS PIVA (Zdroj: IS PIVO 2015). V České republice se dle IS PIVA nachází přibližně 113 hygienických laboratoří. Pro řešené území výsledky rozborů zpracovaly celkově tři laboratoře, a to zkušební laboratoř Zdravotního ústavu v Liberci a laboratoře SčVK a. s. v Liberci a v Ústí nad 22.

(23) Labem. Od roku 2001 bylo v oblasti ÚP Semily provedeno 16 005 rozborů vzorků pitné vody (IS PIVO 2015). Přístup do IS PIVA Do registru IS PIVA mají přístup celostátní pracoviště, krajské pracoviště (KHS) a územní pracoviště (ÚP). Každému uživateli registru jsou udělena práva ke čtení, zápisu, modifikaci nebo verifikaci dat, dle jeho role (Příloha 3). Funkce rolí Funkce rolí (obr. 4) definují práva osob, které mohou nahlížet či spravovat data v Informačním systému pitné vody. Jednotlivé role umožňují osobám vkládání, modifikování a verifikování dat. Pořizovač dat (PDAT) – ÚP má právo vkládat data a modifikovat je (před verifikací). Také má přístup ke všem datům v rámci celého ÚP a přijímá data od externího odesílatele dat. Externí odesílatel dat (EXT) – Provozovatel nebo laboratoř mohou posílat data do registru IS PIVA a prohlížet data se společnými záznamy, tzn. vidí pouze data jednoho provozovatele a data z konkrétní laboratoře, která pro provozovatele zpracovává rozbory. Role provozovatele (PIV_EXT_P) – Provozovatel má přístup pouze k záznamům oblastí, které provozuje. Role laboratoře (PIV_EXT_L) – Provozovatel má přístup pouze k záznamům své laboratoře. Náhledy do číselníků (CIS) – Právo na prohlížení číselníků mají celostátní pracoviště a KHS, bez přístupu k datům a editace. Kontrola a analýza dat (ADAT_CZO) – KHS a ÚP může provádět analýzy dat v rámci svého pracoviště, vkládat a modifikovat data (i po verifikaci). KHS a ÚP přijímají data od externího odesílatele dat. Administrátor celostátní pracoviště (ADM) – Administrátor má plnou funkcionalitu, má tedy právo číst, zapisovat, modifikovat a verifikovat data. Odborník krajského pracoviště (ODB) – Na rozdíl od administrátora má pouze rozšířenou funkcionalitu. Například nemá právo stahovat data z registru nebo je exportovat do systému Vydry. Má přístup pouze k záznamům jeho KHS a ÚP jemu podřízených, může měnit vzorky uživatelů, které patří pod něho, ale nemůže měnit místa odběru a oblasti. Celostátní analýza dat (ADAT_CZ) – Celostátní pracoviště má právo na analýzy celorepublikových dat bez vkládání dat, ale s možností jejich modifikace (po verifikaci). Obr. 4 Přehled osob, které mají přístup do IS PIVO (zdroj: IS PIVO 2015). 23.

(24) 8. Problémy s přejímáním dat Pro nadefinování potřebných dat k implementaci datového modelu bylo nutné specifikovat, k jakým problémům může dojít při přejímání primárních a sekundárních dat. Zároveň se stanovily výhody a nevýhody pořizování primárních a sekundárních dat. 8.1 Primární data Před zpracováním primárních dat je důležité prostudování sekundárních dat, které souvisí s daným tématem. Průzkumem dat můžeme zjistit, že existují data, ze kterých je možné odvodit takové informace, které bychom mohli využít. Při takovém zjištění není nutné provádět terénní průzkum. 8.2 Sekundární data Sekundární data jsou taková data, která už byla zpracována a to se záměrem stejného nebo rozdílného využití. Příklad: Data z celostátního sčítání lidu, domů a bytů byla původně pořízena pro statistické zhodnocení stavu populace a obydlí, ale následně z nich lze analýzami (zvláště prostorovými) získat celou řadu sekundárních geodat, následně využitelných v celé řadě aplikací, například v oblasti geomarketingu, socioekonomických analýz apod. (Rapant 2006). Zdroje sekundárních dat se dělí na vnitřní a vnější. Za vnitřní zdroje sekundárních dat považujeme data běžných činností organizací, kdy může nastat možnost využití těchto dat v rámci jiné organizace. Příklad: Univerzita pořizuje databázi studentů, hlásících se ke studiu, k zajištění svých provozních úloh. Nicméně tato databáze může být zajímavým zdrojem informací pro potřeby analýzy zájmu studentů o studium jednotlivých oborů, a to jednak s ohledem na typy škol, z nichž přicházejí, s ohledem na geografickou polohu míst, odkud přicházejí apod. (Rapant 2006, s. 285). V rámci této práce se s vnitřními daty setkáváme ze strany provozovatelů, kde by dle návrhu datového modelu mohli poskytovat data v digitální podobě i KHS v Liberci. Vnější zdroje sekundárních dat můžeme získat od vládních organizací jako jsou: Český statistický úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, jednotlivá ministerstva atd. 24.

(25) S pořizováním sekundárních dat může být spojena řada výhod i nevýhod. První problém by mohl nastat při pořízení dat s již předepsanou definicí pro jejich využití, která by se rozcházela s definicí pro použití dat v tomto tématu. Příklad: Po vstupu ČR do Evropské unie se výrazně změnila definice nezaměstnanosti. Pokud bychom při porovnání meziročních statistik nevzali tuto změnu v úvahu, mohli bychom velice snadno dojít k nesprávným závěrům (Rapant 2006, s. 284). Dost častým nedostatkem spojeným s přejímáním dat jsou chyby při měření. Sekundární data neobsahují žádné údaje o použitých metodách k jejich získávání a dost často se neuvádí ani zdroj těchto dat. Dále by se měl zohlednit účel pořizování sekundárních dat. Mohla by nastat situace, kde by při jejich vytváření nebyla potřebná data mapována do takové hloubky nebo konkrétní struktury, jíž bychom potřebovali použít. Při získávání sekundárních dat je zapotřebí zohlednit spolehlivost geodat. Spolehlivost geodat je spojená se spolehlivostí pořizovatele a s aktuálností pořizovaných dat. Data se postupem času mění a nejsou tak aktuální. Neaktuálnost dat není způsobena pouze zastaráváním dat v čase, ale například i v důsledku změn definic územně správního členění. Dalším problémem, který by mohl mít vliv na zpracování dat je jejich časové měřítko. Některá měření, například Sčítání lidu, domů a bytů, se provádějí jednou za deset let, což umožňuje vytvářet analýzy pouze s odstupem deseti let a není možné vytvářet analýzy za jednotlivé roky. 8.3 Výhody a nevýhody primárních a sekundárních dat Sekundární. data. mají. nižší. náklady. a. časovou. náročnost. v porovnání. s pořizováním primárních dat. V některých případech mohou mít sekundární data vyšší kvalitu, než primární data. Tento fakt nastává v případě, kdy data zpracovala jedna ze státních agentur (Statistický úřad, jednotlivá ministerstva apod.) Prostudování sekundárních dat před pořízením primárních dat umožní podrobnější náhled na problematiku a zároveň umožní přesnější nadefinování parametrů a stanovení možných analýz (Rapant 2006).. 25.

(26) 9. Výměnný formát dat Před pořizováním dat pro návrh datového modelu bylo zapotřebí zjistit v jakém formátu je možné data získat. K umístění dat do geodatabáze v programu ArcGIS 10.2 je zapotřebí zajistit data v takovém formátu, který lze spravovat pomocí geoinformačních systémů. Vhodným formátem pro zpracování dat pro návrh datového modelu v programu ArcGIS 10.2 je shapefile, jelikož obsahuje jak grafická tak popisná data. Shapefile (SHP) Soubor typu shapefile obsahuje grafická a popisná data. Popisná data jsou kvantitativní nebo kvalitativní atributy jednotlivých entit a grafická data, jimiž se zobrazují prvky reálného světa prostřednictvím bodů, linií a ploch (tzv. polygonů). Z topologického hlediska smí být obsažen v souboru pouze jeden typ geometrie. Výhodou SHP oproti souborům DGN a DWG je provázanost grafické a atributové složky dat. Shapefile tvoří několik souborů, základ musí tvořit soubor obsahující grafiku (SHP), soubor indexující geometrii (SHX) a soubor s atributovou tabulkou (DBF). Mohou se připojovat i další typy souborů jako je např. souřadnicový systém (PRJ) (Geletič 2013). Design (DGN), Drawing ( DWG) Jedná se o výchozí formáty pro soubory CAD. V datech s touto příponou získaných pro tuto práci byla zjištěna absence popisných dat v atributových tabulkách a jejich chybná topologie. Konkrétními nedostatky v těchto datech při zpracování v programu ArcGIS for Desktop 10.2 byly chybná konektivita sítě, nadbytečné liniové prvky či polygonové prvky znázorňující bodovou vrstvu. Data v této formě by bez následné editace nebylo možné využít pro vizualizaci v této práci. Vhodnějším formátem pro tuto práci je formát SHP, u něhož je možné prostorová vizualizace a analýza zkoumaných jevů souvisejících s hygienickou problematikou.. 26.

(27) 10. Zásobní oblasti Zkoumané obce se nacházejí v JV části Libereckého kraje a jsou součástí obce s rozšířenou působností (ORP) Turnov. Všechny obce jsou součástí Geoparku Český ráj, z toho čtyři z nich leží v chráněné krajinné oblasti Český ráj. Územím všech obcí zároveň prochází chráněná oblast přirozené akumulace vod. 10.1 Rovensko pod Troskami Zásobní oblasti rozdělují město na dvě části, které jsou zásobovany podzemními vodními zdroji Hrudka a Václaví (tab. 1). Povolení k odběru pitné vody mají oba dva zdroje do 31. 12. 2025. Majitelem vodovodní sítě je Vodohospodářské sdružení Turnov (VHS) a provozovatelem jsou SčVK a. s. Skupinový vodovod zásobuje nejen město Rovensko p. Tr., ale i přilehlé obce Tatobity, Žernov, Ktová. Ze skupinového vodovodu se voda předává i do části obce Karlovice – Roudný a Hrubá Skála – Hnanice, Borek pod Troskami a Rokytnice. Vodovod byl vybudován v roce 1965 a jeho celková délka činí 28 360 m. Vrt Václaví zajišťuje distribuci pitné vody do celé západní části obce. V důsledku překročení hygienických limitů pro pesticidní látky v pitné vodě, zde došlo v roce 2008 k rekonstrukci úpravny vody. V rámci instalace nové technologie zde dochází při úpravě vody k odstranění triazinových pesticidů zejména za pomocí ozonizace – přípravě ozonu z kyslíku separovaného ze vzduchu, destrukce ozonu a generování OH radikálů UV zářením a k dokončení odstranění ozónu a sorpci zbytkových i rozkladových produktů automatickým filtrem s náplní aktivního uhlí.. Vodojem. 3. Václaví je schopen upravit přibližně 310 m /den. Do nedávna zdroj Václaví zásoboval, z důsledku neodpovídající jakosti pitné vody ve vodním zdroji Hrudka, kompletně celé město. V roce 2011 musel být vodní zdroj Hrudka odpojen v důsledku rekonstrukce čerpací stanice Borek, kde byla v roce 2014 dokončena rekonstrukce a instalace zařízení na úpravu vody. Do úpravny vody byly nainstalovány dva nerezové tlakové filtry TVK 100 UM, ve kterých probíhá úprava surové vody pomocí aktivního uhlí Silcarbon S835. Nyní se situace s nevyhovující kvalitou pitné vody ve zdroji Hrudka vyřešila a východní část obce je opět zásobená pitnou vodou z tohoto zdroje (SčVK a. s. 2014).. 27.

(28) název. Hrudka. Václaví. vydatnost vydatnost l/s. m3/r. 7. 100 000. 15. 120 000. počet typ. k. ú.. zásobovaných obyvatel. pramení. Hrubá. jímka. Skála. vrt. Rovensko. výroba m3/rok. 1000. 117 764. 1000. 0. p. Tr. Tab. 1: Základní informace o vodních zdrojích pitné vody (Zdroj: provozní řád vodovodu Rovensko p. Tr 2013).. Potrubní materiál vodovodní sítě je zastoupen zejména litinou, ocelí, PVC a PE. V roce 2014–2015 proběhne v Rovensku pod Troskami rekonstrukce vodovodní sítě, kde se uskuteční výměna vodovodního potrubí v havarijním stavu. Jedná se především o výměnu litinového potrubí, které tvoří převážnou většinu vodovodní sítě (PRVKÚK 2015). Vodní zdroj Václaví Podzemní vrt o přibližné hloubce 30 metrů se nachází v katastrálním území Rovenska p. Tr. za obcí Václaví. Vrt je propojený s vodojemem Václaví, který leží cca 200 metrů severozápadním směrem od vrtu. Pitná vody je z vodojemu předávána potrubím o průměru 225 mm přes Žernov a Sýkořice do Rovenska p. Tr (PRVKÚK 2002). Vodní zdroj Hrudka Puklinový vývěr leží v katastrálním území Hrubá Skála, z něhož je gravitačně surová voda vedena přímo do čerpací stanice Borek, která je umístěna poblíž Rokytnického rybníka. Následně je z čerpací stanice Borek upravená voda akumulována olověným potrubím o průměru 150 mm směrem do vodojemu Borek. Hygienická zabezpečení zdrojů a distribuční sítě Hygienické zabezpečení zdrojů je zajištěno dezinfekcí, konkrétně chlornanem sodným, který je dávkován ve formě roztoku. Dávkování roztoku musí být 28.

(29) přizpůsobeno tak, aby volný chlor dosahoval hodnot v rozmezí od 0,1 – 0,3 mg/l. Hodnota volného chloru je jednou týdně kontrolována a zapisována do provozního deníku. Ke kontrole stavu vodních zdrojů a jejich ochranných pásem dochází minimálně dvakrát ročně. Samozřejmě může docházet i ke kontrolám po nečekané události např. záplavy, havárie (SčVK a. s. 2014). Kontrola a zajištění kvality pitné vody se provádí mimo jiné i ve vodojemech, a to minimálně jednou ročně. Komory vodojemů se kompletně vyčistí a vydezinfikují chlornanem sodným. Kvalita pitné vody je ovlivněná úpravou v čerpací stanici nebo vodojemu. Kvalita pitné vody se ale může měnit v průběhu distribuce ke spotřebiteli a to v důsledku technického stavu potrubí vodovodní sítě. Ke kontrole vodovodního potrubí dochází minimálně dvakrát do roka, kdy dochází ke kontrole možných poruch (úniky pitné vody), úplnost a funkčnost hydrantů a dalších armatur.. Obr. 5: Schéma úpravy vody ve vodojemu Václaví (zdroj: vlastní zpracování 2015). 10.2 Vyskeř Vodovodní síť byla vybudována v první polovině 30. let a v 60. letech byla částečně zrekonstruována. Majitelem je VHS Turnov a provozovatelem SčVK a. s. Celková délka vodovodu činí 6593 m, nejčastějším materiálem použitým na vodovodním potrubí je PE (4912 m), PVC (889 m) a litina (792 m). Distribuční síť je napojena pouze na jeden zdroj pitné vody. Vodní zdroj Vyskeř 29.

(30) Vrt se nachází v katastrálním území Vyskeř, konkrétně na 75/1 ppč. Vrt byl vyhlouben v roce 1991 a jeho hloubka dosahuje 90 metrů. Vydatnost zdroje je 2,8 l/s. Surová voda z vrtu je upravována chlornanem sodným (NaClO), po úpravě je voda vedena z vrtu do hlavního vodojemu. Hygienická zabezpečení vodohospodářských objektů a distribuční sítě Vodovodní síť je kontrolována minimálně dvakrát za rok, kdy jsou kontrolovány poruchy, úplnost a funkčnost hydrantů a dalších armatur. Dále se provádí odkalování vodovodní sítě, a to minimálně dvakrát ročně. Minimálně jednou do roka se provádí čištění vodojemu, kdy se vnitřní strany a dno vystříkají vodou a následně se dezinfikují NaClO (SčVK a. s. 2004). 10.3 Troskovice Místní vodovod zásobuje části obce Tachov, Jivina, Troskovice, Křenovy a také Želejov, který se nachází v katastrálním území Hrubá Skála. Vodovod byl vybudován v 60. letech a jeho celková délka vodovodní sítě činí 9715 m. Nejčastěji je zde zastoupen PE, PVC, ocel a litina. Majitelem vodovodní sítě je VHS Turnov a provozovatelem jsou SčVK a. s. Vodní zdroj Dola Studna se nachází v jihovýchodní části Troskovic poblíž vodní plochy nazvané Dola. Voda je čerpána přes část obce Křenovy do vodojemu Troskovice (Příloha 1). Ze zemního vodojemu Troskovice je distribuována směrem ke spotřebitelům do obce Troskovice, a zároveň je voda čerpána do vodojemu Pod hradem, který zásobuje část obce Tachov, Jivina, Semín a Želejov (PRVKÚK 2002). Hygienická zabezpečení vodohospodářských objektů a distribuční sítě Zajištění jakosti pitné vody se shoduje s výše uvedenými distribučními sítěmi, jelikož se jedná o totožného majitele a provozovatele, jsou zde stanoveny stejné podmínky pro ochranu jakosti pitné vody. Postupy a četnost odkalování vodovodní sítě a vodojemů se shodují s předešlými případy. Úprava vody probíhá taktéž prostřednictvím roztoku chlornanu sodného.. 30.

(31) 10.4 Karlovice Distribuční síť byla vybudována v 60. letech a v průběhu provozování byla třikrát rekonstruována. Vlastníkem vodovodu je obec Karlovice a provozovatelem je AQUA s. r. o. Turnov. Vodovod zásobuje přibližně 190 obyvatel (mimo sezónu) v obcích Karlovice a Sedmihorky. Oblast je velmi zajímavou turistickou destinací a je součástí CHKO Český ráj, Geoparku Český ráj a prochází jí CHOPAV. Proto je zde velký předpoklad nárůstu spotřebitelů pitné vody v letním období. Četnost spotřebitelů v letním období se odhaduje až na 1500, a to díky vysoké návštěvnosti kempu a Lázní Sedmihorky (AQUA s. r. o. Turnov 2013). Vodní zdroj Alois Prameniště Alois se nachází v odlehlé části Karlovic jihovýchodně od Lázní Sedmihorky, obklopen lesním porostem. Průměrná vydatnost zdroje je 1,5 l/s. V těsné blízkosti prameniště je umístěn objekt zajišťující odkyselení vody, založené na bázi filtrování vody. Zde dochází i k aplikaci dezinfekce prostřednictvím chlornanu sodného. Upravená pitná voda je gravitačně přiváděna do vodojemu, který leží přibližně 300 metrů od prameniště. Do vodojemu je voda vedena potrubím z PVC materiálu. Hygienická zabezpečení vodohospodářských objektů a distribuční sítě Zajištění kvality jakosti pitné vody probíhá na základě kontrol vodního zdroje a vodojemu, které jsou prováděny minimálně dvakrát za měsíc. Kontroly vodního zdroje se provádí prostřednictvím vizuální kontroly objektu, funkčnost filtru a kontroly hodnoty chloru. Při kontrole vodojemu se dbá na kontrolu akumulačních prostor vodojemu a zda-li se na hladině nenachází uhynulí živočichové popřípadě splaveniny. Každoročně dochází ke kompletní kontrole technického stavu vodovodní sítě, hydrantů a armatury. Pro zajištění hygienické nezávadnosti pitné vody se vodojem minimálně jednou ročně vypouští a čistí. V rámci kontroly dochází i k průzkumu terénu, zda se v blízkosti vodovodu nezřizují skládky. V okolí vodních zdrojů, především v ochranném pásmu, v letním období dochází k sečení trávy, odstranění větví a jiné náletové vegetace (AQUA s. r. o. Turnov 2013).. 31.

(32) 10.5 Hrubá Skála Oblast zásobují dva zdroje pitné vody - Jesenický pramen a pramen Soused. Majitelem vodovodní sítě je obec Hrubá Skála a provozovatelem je AQUA s. r. o. Turnov. Zásobní oblast se nachází v CHKO Český ráj, Geoparku Český ráj a zároveň zde prochází CHOPAV. Předpokladem je tedy vyšší jakost pitné vody v důsledku ochrany území. Jesenický pramen Zásobuje převážně obyvatele obce Hrubá Skála, ale zároveň i obec Radvánovice. Pramen je situován ve spodní části rokle, která se nachází nad bývalým pivovarem na Hrubé Skále. V těsné blízkosti je vybudovaná čerpací stanice, kde dochází k úpravě surové vody pomocí chlornanu sodného. Pitná voda je čerpána litinovým potrubím do vodojemu Jeseník a následně do vodojemu Prašivec (Příloha 2). Pramen Soused Vodní zdroj se nachází přímo pod zámkem Hrubá Skála, který i zásobuje. Na pramen je napojena i část obce Doubravice. Byl vybudován v 60. letech. Obklopuje ho lesní porost, poblíž se nachází menší rybník a ČOV zámku Hrubá Skála. Voda ze zdroje je gravitačně přiváděna ocelovým potrubím do vodojemu Soused. Hygienická zabezpečení vodohospodářských objektů a distribuční sítě Kontrola objektů je zaměřena na funkčnost strojních technologických zařízení a neporušenost stavební konstrukce. Při kontrole vodojemu je sledován stav roztoku chlornanu sodného a hladina akumulační nádrže, zda se na ní nenachází uhynulí živočichové či nežádoucí naplaveniny. Jednou ročně je provedeno kompletní vypuštění vodojemu a následně jeho čistění. Dvakrát ročně proběhne kontrola technického stavu vodovodní sítě, případně objektů na ni napojených. V pásmu I. stupně ochrany vodního zdroje dochází ke kosení trávy, odstranění větví, popřípadě jiné nežádoucí vegetace. (AQUA s. r. o. 2013).. 32.

(33) 11. Distribuce pitné vody Zásobování pitnou vodou je vnímáno společností jako zcela automatický a běžný proces. Postup při zajišťování pitnou vodou od zdroje až ke konečnému spotřebiteli (obr. 6) je spojený s dodržováním povinností stavených vodním zákonem (zák. 258/2000 Sb.). Zákon určuje, jakou vodu můžeme považovat za pitnou, jaké osoby mohou provozovat distribuci pitné vody a jaké povinnosti jsou spojené s provozováním distribuční sítě.. Obr. 6: Schéma distribuce pitné vody (zdroj: vlastní zpracování 2015). 11.1 Pitná voda Pitnou vodou je veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v potravinářství, dále voda, která je určena k péči o tělo, k čištění předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání. Hygienické požadavky na zdravotní nezávadnost a čistotu pitné vody (dále jen ,,jakost pitné vody“) se stanoví hygienickými limity mikrobiologických,. biologických,. fyzikálních,. chemických. a. organoleptických. ukazatelů, které jsou upraveny prováděcím právním předpisem nebo jsou povoleny nebo určeny podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Za pitnou vodu se nepovažuje přírodní léčivý zdroj a přírodní minerální voda, o níž bylo vydáno osvědčení podle zvláštního právního předpisu (zák. 258/2000 Sb.). 11.2 Osoby zajišťující distribuci pitné vody a jejich povinnosti Distribuci pitné vody zajišťuje vlastník zdroje, a to jen v případě, pokud má práva a povinnosti provozovatele, pokud to tak není, tak ji zajišťuje provozovatel vodovodu. Další osobou, která zajišťuje distribuci pitné vody, může být osoba, která ji využívá ke své podnikatelské činnosti nebo v případě činnosti právnické osoby (výdejní automaty, ve vzdušných, vodních a pozemních dopravních prostředcích). Distributor pitné vody může být i vlastník či provozovatel veřejné studny, která je považována za zdroj pitné 33.

(34) vody. A dále může distribuci pitné vody zajišťovat osoba, která zajišťuje pitnou vodu z individuálního zdroje především pro veřejné objekty (školy, zdravotnická zařízení, stravovací zařízení) (zák. 258/2000 Sb.). 11.3 Provozní řád Osoby, které dodávají pitnou vodu pro veřejnou spotřebu, jsou povinné zhotovit provozní řád. Vypracovaný provozní řád se předkládá ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. V provozním řádu by mělo být uvedeno: . místa odběru surové a pitné vody. . základní údaje o technologii úpravy vody. . použití chemických přípravků. . podmínky údržby. . plán kontrol provozu a technického stavu vodovodu nebo jiného zařízení pro dodávku pitné vody. . způsob stanovení míst odběru vzorků pitné vody. . rozsah a četnost kontrol. . počet zásobovaných osob. 34.

No results found