PŮSOBENÍ SLANÉ VODY NA PLAVKOVÉ MATERIÁLY
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
STUDIJNÍ PROGRAM: B3107 TEXTIL
STUDIJNÍ OBOR: 31007R007 TEXTILNÍ MARKETING
Autor práce Renata Vaňková
Vedoucí práce Ing. Pavla Těšinová
POČET STRAN TEXTU 38
POČET OBRÁZKŮ 18
POČET TABULEK 3
POČET GRAFŮ 9
POČET PŘÍLOH 0
LIBEREC 2013
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně.
Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
Souhlasím s umístěním bakalářské práce v Univerzitní knihovně TUL. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 (školní dílo).
Beru na vědomí, že TUL má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.).
Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem TUL, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených univerzitou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše).
V Liberci dne
……….
Podpis
PODĚKOVÁNÍ
Tímto bych chtěla poděkovat paní Ing. Pavle Těšinové za její cenné rady a připomínky při zpracování bakalářské práce.
ANOTACE
Bakalářská práce jako celek zkoumá problematiku plavkových materiálů, zejména chování materiálů v souvislosti s působením slané vody. Zkoumá působení slané vody na strukturu plavkových materiálů a vliv na barevný odstín plavkových materiálů.
KLÍČOVÁ SLOVA:
plavkový materiál mořská sůl
hrubozrnná sůl bez jódu
ANNOTATION
Bachelor thesis examines the issue as a whole swimsuit materials, the behavior of materials in connection with the action of salt water. Examines the effect of salt water on the structure and materials swimsuit influence on color swimsuit materials.
KEYWORDS:
swimsuit material sea salt
coarse salt without iodine
1 OBSAH
Seznam použitých značek 2
Úvod 3
Teoretická část
1. Charakter vláken 4
2. Historie plavek od jejich počátků až po současnost 5
3. Plavkové textilie 8
4. Materiál poskytnutý pro měření 16
5. Stálosti vybarvení – Metodika zkoušení, normy 17
6. Mechanické vlastností textilií 19
6.1. Pevnost plošných textilií v tahu 19
7. Deformační vlastnosti 20
Praktická část
1. Experiment 21
1.1. Materiál 21
1.2. Vybarvení 22
1.3. Mechanické vlastnosti textilií 26
2. Diskuze výsledků 34
Závěr 36
2 Seznam použitých značek
TUL – Technická univerzita v Liberci LOH – Letní olympijské hry
ČSN – České státní normy L* - jas [cd/m2
]
c*ab – chromatičnost [K]
h*ab – barevný tón [nm]
l0 – upínací délka [mm]
F – síla [N]
ε – tažnost [%]
PA – polyamid
E* - totální barevná diference t – čas [h]
3
Úvod
Každý člověk to jistě zažil u sebe či u svého okolí. Přes zimní sezónu, hodiny strávené v posilovně, aby bylo docíleno dokonalé postavy pro nadcházející léto. Ten pocit nebetyčného štěstí, když se blíži letní sezóna a nové plavky jsou připravené k prvnímu použití! Po nekonečných měsících hledání vhodné módní barvy a střihu v různých obchodních centrech, včetně únavných zkoušecích procedurách v převlékacích kabinkách, se podaří zakoupit vysněný model plavek! Bohužel, radost a nadšení z nových plavek, netrvá příliš dlouho. Ať už člověk tráví volné dny v blízkosti moře v průběhu dovolené, relaxuje v místní plovárně či na své zahradě po pracovní době, brzy si povšimne určitých změn na jeho vysněném plaveckém úboru. Poměrně v krátkém čase na plavkový materiál začne působit sluneční svit, mořská sůl, chlór a jiné chemikálie, které jsou používány pro údržbu vody v bazénu. Dochází nejenom k změnám barvy, ale i tvaru plavkového materiálu.
Jako inspirace k napsání bakalářské práce sloužil pobyt v New Jersey, USA, kde, v rámci projektu Work & Travel, autorka pracovala jako plavčík. Každodenní používání plavek, jejich vystavení na přímém slunci, působení chloru a soli zanechaly na plavkách viditelné stopy.
Změny byly viditelné jak na struktuře plavkového materiálu, tak i na barevném odstínu.
Z tohoto důvodu se autorka rozhodla podrobit vzorky plavkového materiálu vlivu slané vody v laboratorním prostředí Technické univerzity v Liberci, a to po různě dlouhou dobu.
Doba ponoření plavkového materiálu v solné lázni byla odhadnuta dle průměrného času, který plavec stráví v mořské vodě za 1-4 dny (4-16 hodin).
4
1. Charakter vláken
Jednotlivá vlákna mají hmotnost pouze několik mikrogramů, a jejich poměr délka/šířka je nejméně 1000:1. Charakteristické rozměry vláken jsou základem pro jejich použití [ 1 ].
Textilní vlákna byla definována jako jednotky charakterizované ohebností, jemností a vysokým poměrem délky k tloušťce. Hodnota těchto charakteristik může být navýšena či potlačena, a to v závislosti na použití textilie [ 1 ].
Přehled (Všeobecné informace)
Textilní materiály jsou používány ve všech sportovních odvětvích zejména pro výrobu sportovního oblečení, sportovního vybavení a sportovní obuvi. Příklady z denního sportovního oblečení jsou: oblečení na aerobic, oblečení na atletiku, fotbalové oblečení (dres), oblečení na kriket, kraťasy, rukavice, bundy, kalhoty, košile, ponožky, mikiny a oblečení na tenis. Příklady ze sportovního vybavení jsou: plachty, campingové zařízení, tašky pro volný čas, kola a tenisové rakety. Příklady ze sportovní obuvi jsou: atletická obuv, fotbalová obuv, halová obuv, tenisová obuv a vycházková obuv [ 2 ].
Spotřeba textilních vláken a tkanin ve sportovním oblečení a zboží související se sportem zaznamenala zvýšení zhruba v posledním desetiletí. Zejména díky silnému růstu zastoupení žen v profesionálním a outdoorovém sportu [ 2 ].
Textilní materiály v různých tvarech a formách jsou používány zejména u sportovních oděvů a sportovního vybavení. Výrobci těchto produktů jsou často v popředí rozvoje a inovace textilních technologií. Tyto technologie přispívají ke zvýšení vlastností textilií a sportovního oblečení, a tím dochází ke splnění různorodých požadavků zákazníků a trhu [ 2 ].
Vláknité materiály se technologicky rozvinuly zejména díky sektoru sportovního oblečení a sportovního průmyslu. Sportovní průmysl povýšil textilní materiály na vysokou úroveň srovnatelnou s jinými hi-tech technologiemi. Zákazníci a uživatelé textilního zboží kladou vzrůstající nároky na vlastnosti textilií, a tím dochází k neustálému inovování textilního průmyslu [ 2 ].
Inovace vláken a textilních materiálů sportovního oblečení
Vývoj vláken prošel fází konvenčních vláken, vysoce funkčních vláken a vysoce výkonných vláken. Polyester je jeden z nejčastějších vláken používaný pro sportovní oblečení
5 a oblečení pro aktivní způsob života. Další vlákna používaná pro sportovní oblečení jsou polyamid, polypropylen, akryl. Vlněná a bavlněná vlákna nachází využití v oblečení pro volný čas. Syntetická vlákna mohou být upravena během výroby. Těmito úpravami vznikají například dutá vlákna, vlákna s nepravidelným průřezem nebo vlákna, která jsou optimálně smíchána s přírodními vlákny (dochází ke zlepšení tepelně-fyziologických a smyslových vlastností.) Syntetická vlákna přispívají k vyšší odolnosti proti UV záření a mají antibakteriální vlastnosti [ 2 ].
Vysoce výkonná a vysoce funkční vlákna a textilie
Růst oblečení a sportovního oblečení na trhu má zásadní vliv na globální textilní průmysl. Odhaduje se, že jen 25% ze sportovního oblečení se nosí pro sportovní aktivity nebo během cvičení. Spotřebitelé požadují vysoký stupeň komfortu a snadnou péči všech typů oblečení. Speciální vysoce výkonná vlákna, která se používají na výrobu sportovních oblečení, musí splňovat specifické požadavky [ 2 ].
Sportovní oblečení a komfort
V aktivních a vytrvalostních sportech se kladou vysoké nároky především na komfortní stránku textilie. Oblečení pro venkovní použití by mělo chránit uživatele od extrémních prvků počasí, jako je vítr, slunce, déšť a sníh. Ve stejný čas by mělo být schopné udržet teplo, které je produkováno nositelem a zároveň být prodyšné pro uvolnění nadbytečného tepla a potu [ 2 ].
2. Historie plavek od jejich počátků až po současnost
Ve starověku se většinou žádné speciální oblečení do vody nepoužívalo. Lidé se koupali oblečení, nebo nazí. Nástěnné malby v Pompejích ukazují ženy v pokrývkách zakrývající místa podobně jako dnešní bikiny. Takže je možné, že na určitých místech naší planety se ve starověku používaly i speciální úbory do vody [ 3 ].
V 18. století ženy začaly nosit ´koupací župany´, což byly dlouhé šaty z materiálu, který nebyl po namočení průsvitný. K tomu byly určeny kalhoty s nohavicemi sešitými tak, aby se nevyhrnovaly. Pánové používali krátké vlněné kalhoty, jejíž délka se postupně s dobou zkracovala [ 3 ].
6 Obr.: č. 1 Koupací župan pro ženy v 18. století [ 3 ].
V 19. století ženy nosily dva kusy oblečení, z nichž první byl župan dlouhý až po kolena a druhým kusem oblečení byly kalhoty po kotníky [ 3 ].
V této době také vznikaly „koupací vozíky“, které se používaly k převlékání podobně jako dnešní kabinky na veřejných plovárnách [ 3 ].
Obr.: č. 2 Koupací úbor v 19. století [ 3 ].
V roce 1907 byla „vodní balerína“ Annette Kellerman z Rakouska zatčena v USA při svém vodním představení v obří skleněné nádobě. Důvodem byla odkrytá ramena, nohy a krk, což v té době velmi pobouřilo americký lid [ 3 ].
7 Obr.: č. 3 Koupací úbor Annette Kellerman [ 5 ].
Na upřednostňování ženských křivek a svůdných linií se začalo pohlížet až na začátku 20.
století. Tuto vlnu podpořily i první „módní“ fotografie hereček v koupacích úborech, které se začaly objevovat v časopisech od roku 1906. Nastala revoluce – oblečení již nesloužilo k zahalení těla, ale ženské tvary zvýrazňovalo přiléhavými siluetami a výraznými vzory.
V těchto letech můžeme najít i prvopočátek dnes ikonického modrobílého námořnického proužku, snad nejoblíbenějšího vzoru plavek vůbec [ 4 ].
Obr.: č. 4 Koupací úbory počátkem 20. století [ 5 ].
Ve 20. letech minulého století začalo stále více lidí trávit volný čas aktivněji a začaly vznikat rekreační střediska. Zejména v USA nastal obrovský boom, což bylo manifestováno prvním „Plavkovým dnem“ 16. května 1916 v Madison Square Garden v New Yorku [ 3 ].
8 Třicátá léta dvacátého století přinesla odhalení zad a dala konečně vzniknout dvoudílným plavkám. První bikiny se objevily po II. světové válce, kdy francouzský návrhář Louis Réard 1. července 1946 poslal modelku oděnou do čtyř látkových trojúhelníků na předváděcí molo v Paříži. Tedy přesně v den, kdy američané shodili atomovou bombu na Hirošimu. Morální zděšení, které vyvolalo svržení jaderné bomby, stálo také za názvem těchto plavek (a které odráželo stejné zděšení lidí té doby při pohledu na modelky oděné do bikin): Bikini jsou atol, na kterém Americká armáda prováděla testy jaderných zbraní [ 3,4 ].
Od 60. let minulého století až po současnost vznikaly další speciální úpravy plavek, jako byly monokly (plavky bez horního dílu) a zejména v 80. letech tanga, jejichž střih byl inspirován tradičním úborem amazonských kmenů [ 3 ].
Obr.: č. 5 Plavky z počátku 60. let 20. století [ 3 ].
3. Plavkové textilie
Vzhledem k tomu, že dříve vlněné koupající oděvy byly těžké, se dnes plavkové materiály staly velmi lehkými, odolnými, a atraktivní vzhledem vede k neustálému vývoji tenkých mikro vláken [ 6 ].
Na co dávat pozor při koupi plavek?
Při koupi plavek je důležité zvolit materiál, který vyhovuje přáním zákazníka [ 6 ].
Praktické úvahy (rady) o plavkových textiliích [ 6 ]:
lehké (zmenšení odporu) rychleschnoucí
elastické (umožňující pohyb)
UV ochrana (předchází spálení sluncem)
9 izolace (ochrana před ztrátou tělesného tepla)
stálobarevnost
odolný (odolnost vůči povětrnostním vlivům) tvarová stálost
podpora (aktivní sport)
Estetické úvahy (rady) o plavkových textiliích [ 6 ]:
stylový a tvarující (pro štíhlejší vzhled) atraktivní vzory a barvy (módní)
Plavkovina XLA
Plavkovinou se nazývá pletený materiál, který se skládá z přibližně 80% polyamidových vláken a přibližně 20% vláken elatických (Elastan, Lycra, Dorlastan, apod.). Vyrábí se ve dvou gramážích, přičemž 170 gr/m2 je původním materiálem pro výrobu plavek. V současnosti se vyrábí i plavkovina o gramáži 190 gr/m2, která je více odolná chemickým a přírodním vlivům (slunce, chlór, mořská voda, kosmetické krémy...) [ 7 ].
Protože v dnešní době jsou stále populárnější pobyty v aquaparcích a welness hotelech, narůstá stále větší poptávka po odolnějších a kvalitnějších materiálech. Jedním z těchto materiálů je i plavkovina XLA™, která obsahuje elastomerické vlákno DOW XLA™ vysoce odolné proti chemickým vlivům (chlór, kosmetické krémy) i proti vlivům přírodním (slunce, mořská voda) [ 7 ].
Výrobce DOW XLA™ vlákna deklaruje jeho jedinečnou schopnost odolat ničivým účinkům chlóru, UV záření nebo opalovacích krémů [ 7 ].
Materiály ve kterých je přidáno vlákno DOW XLA™ jsou podstatně lehčí než tradiční zátažné úplety a dovolují výrobcům ušít dynamičtější, pohodlnější a odolnější plavky než z úpletů klasických [ 7 ].
Plavky s obsahem vlákna DOW XLA™ nabízejí závodním i rekreačním plavcům obrovskou výhodu oproti výrobkům, které obsahují vlákna elastomerická [ 7 ].
Technologie místo šití
V moderní době se technologie na výrobu plavek velmi často kombinují a mění. U sportovního plavání se výrobci soustředí především na pohodlí plavce a jeho co nejmenší omezování ve vodě. Cílem je pomoci plavcům zvýšit jejich výkon [ 8 ].
10 Velkým posunem pro sportovní plavání byl oblek LZR Racer od výrobce Speedo. Oblek je vyroben z látky vzniklé spojením nylonu a polyuretanu. Na výrobě obleku se mimo jiné podílela NASA a Australský sportovní ústav. Oblek umožňuje lepší okysličení svalů a zpevňuje tělo v hydrodynamické poloze. Tím zvyšuje flexibilitu a jeho materiál umožňuje lepší snížení odporu a také zajišťuje odolnost proti chlóru [ 8 ].
Tyto plavky byly poprvé vyzkoušeny na hrách v Pekingu a podle odborníků snížily časy plavců přibližně o 1,9 až 2,2 procenta. Právě kvůli nim byla na LOH zavedena komise posuzující plavecké obleky, aby jejich technologický účinek nepřevyšoval ostatní soutěžící.
Plavky například musí mít minimální tloušťku 1 mm, materiál musí sledovat tvar těla, plavky nesmí mít vliv vztlaku větší než 1 N atd. [ 8 ].
Obr.: č. 6 Plavky LZR Racer zahýbaly světem sportovního plavání na hrách v Pekingu [ 8 ].
Technologie při výrobě plavek však nevyužívá jen Speedo. Z pokročilých materiálů šijí například také Adidas, Nike či Arena. Všichni využívají materiálů typu spandex a nylonových pletenin, snižujících odpor vody. Látka tak umožní hladce klouzat vodou a snižovat její vstřebávání do plavek. To vše má jediný cíl – zvýšit rychlost plavce a vyhrát [ 8 ].
Nové technologie
Vědečtí pracovníci vyvinuli nový plavecký oblek Fatskin3 od společnosti Speedo.
Fastskin ® LZR RACER ® je nejrychlejší a technologicky nejvyspělejší plavecký oděv. Je propracovanější a má větší schopnost snižovat odpor vody než všechny předchozí vytvořené plavecké oděvy. I přesto však oblek splnil přísné normy, které byly stanoveny sportovní komisí LOH [ 8,9 ].
11 Plavci při závodech zkoušejí různé technologie výroby plavek. Na konci se však jen těžko posuzuje, v čem pomohla technologie, v čem trénink a v čem individuální schopnosti jedince [ 8 ].
Speedo
Speedo ® je přední světová značka plavek. Vyrábějí zde produkty na vrcholu technologie. Inovativní a dynamické plavky pro trénink a soutěže [ 9,10 ].
Přehled materiálů a výrobků firmy Speedo:
Fastskin3 Super Elite Suit [ 11 ]
nejrychlejší a technologicky nejvyspělejší oblek
má 3D pásmovou kompresi a Hydro-K 3D tkaninu poskytující intenzivní cílenou kompresi a snížení odporu tření kůže o 3,3%
vysoký úsek Puls-Flex textilie tvoří pokles tření kůže o 2%
vnější stálost pavučiny (struktury) a inteligentní technologie zaručují stálost tvaru
Obr.: č. 7 Plavky Fastskin3 Super Elite Suit [ 11 ].
Fastskin3 Elite Suit [ 11 ]
kvalitní oblek pro soutěžní účely
kompresní technologie vyvinutá inženýry zajišťuje optimální hydrodynamický tvar
vnější stálost pavučiny (struktury) podporuje tělo, podpora neutrální plavecká pozice
vysoký úsek Puls-Flex textilie tvoří pokles tření kůže o 2%
pokročilá tzv. C6 vodoodpudivost snižuje nasákavost a hmotnost obleku ve vodě
12 Obr.: č. 8 Plavky Fastskin3 Elite Suit [ 11 ].
Fastskin3 Pro Suit [ 11 ]
Hydro-K materiál snížení o odporu vzduchu 2,59%
kompresní technologie vyvinutá inženýry zajišťuje optimální hydrodynamický tvar
tzv. C6 vodoodpudivost snižuje nasákavost a hmotnost obleku ve vodě čtyřcestné ploché švy pro flexibilitu pohybu
Obr.: č. 9 Plavky Fastskin3 Pro Suit [ 11 ].
LZR RacerElite 2 Suit [ 11 ]
světově nejúspěšnější oblek
vylepšená LZR Pulse + vlákna zvýšená o 40% trvanlivosti vodoodpudivost
LZR Pulse + vlákna přináší výkonnou kompresi a optimalizuje hydrodynamickou podobu
plně lepené švy snižující o 6% odpor vzduchu
13 Obr.: č. 10 Plavky LZR RacerElite 2 Suit [ 11 ]
Seznam nejčastěji používaných plavkových materiálů:
Flanel či vlna [ 8 ]
začaly se používat k výrobě plavek v 18. století
vyžadovalo se neprůhlednost při namočení a udržení tepla vlna byla používána až do počátku 20. Století
Bavlna [ 8 ]
postupně nahradila vlnu
byla oblíbena pro pevnost v tahu, která se v mokru zvyšovala Výhody: [ 6 ]
některé plavkové textilie jsou vyráběny v kombinaci polyesteru nebo elastanu a přidány do bavlněné směsi
Nevýhody: [ 6 ]
jen zřídka se vyrábí 100% bavlněné plavkové materiály už proto, že materiál je příliš savý a náchylný na poškození chlórem
Lastex
první syntetické vlákno, které hrálo roli ve vývoji plavek [ 12 ]
Lastex je představen asi v roce 1925 a rychle se začlenil do struktury plavek, dal jim revoluční vzhled [ 12 ]
je elastické vlákno vyrobené z latexu [ 13 ]
14 nejčastěji je používán s jinými vlákny k vytvoření textilie (např. Spandex) [ 13 ] tkanina s pryžovými nitěmi opředenými přízí [ 13 ]
zhorší se po opakovaném praní a sušení, ztrácí svou elasticitu [ 13]
Nylon (polyamid 6.6)
termín "nylon" je obchodní název pro syntetické polymery známé jako polyamidy [ 14 ]
v roce 1938 DuPont vědec WallaceCarothers vynalez nylon [ 14 ]
termoplastické vlákno, je zapotřebí výrobky z nich vyrobených tepelně fixovat [ 27 ] při výrobě se využívá do dnes [ 8 ]
Výhoda: [ 6 ]
nejpopulárnější plavkový materiál vzhledem k pevnosti
plavky vyrobeny z nylonu jsou velmi lehké a rychleschnoucí, což je ideální pro vodní sporty
Nevýhoda: [ 6 ]
není velmi trvanlivým materiálem při vystavení chemickým látkám a slunci po dlouhou dobu, takže se zhoršuje kvalita plavkových materiálů
Lycra [ 8 ]
je obchodní název pro elastan (je vysoce pružné polyeuretanové vlákno) typický svou elastičností
velmi jemný a jeho vlákna se musí chránit obalením jinými materiály
průkopníkem ve využívání elastanu na výrobu plavek byla společnost Speedo Výhoda: [ 6 ]
téměř všechny plavkové textilie obsahují nějaké procento elastanu v látce pro jeho pružnost
syntetické textilie elastan se přizpůsobí tvaru těla a může i zeštíhlovat Nevýhody: [ 6 ]
nicméně materiál není příliš pohodlný a působením chlóru se v průběhu času rozkládá
proto je nejčastěji ve směsi s nylonem při použití pro plavkovou textilii
15 Polyester: [ 27 ]
relativně tuhé vlákno ve srovnání s polyamidem nejčastěji ve směsích s bavlnou, vlnou
zvyšuje tuhost výrobku, snižuje mačkavost Výhody:
stále velmi populární vzhledem k tomu, že materiál je více odolný proti chlóru dobrá stálobarevnost
Nevýhody:
ne tak silný, nebo lehký jalo nylonový materiál méně běžně používaný pro plavkové materiály Spandex [ 8 ]
elastická vlákna, která se v roce 1970 začala užívat k výrobě pánských plavek velikosti dnešního spodního prádla
nápad vyrábět plavky z minima materiálu vzešel z myšlenky, že malé množství látky zvýší celkový čas plavce
to se však nepotvrdilo a dnes již plavky zase pokrývají téměř celé tělo sportovce Rayon (viskóza) [ 15 ]
rayon patří k regenerovaným celulózovým vláknům, je tedy částečně přírodního původu
je jemné, lesklé, měkké, pohodlné a má výborné absorpční vlastnosti do skupiny vláken s názvem Rayon řadíme i Modal nebo Tencel Modal [ 16 ]
je vlákno, které je vyrobené na bázi regenerované celulózy základní surovinou pro jeho výrobu je bukové dřevo toto značkové vlákno je registrované firmou Lenzing
Modalová vlákna mají hladký a jemný povrch, což umožňuje docílit u textilie příjemného hedvábného lesku, zářivých barev a stejnoměrného povrchu
16 TENCEL® fabric™ [ 17 ]
je unikátní tkanina vyrobená z celulózových (dřevěných) TENCEL® vláken
tkanina je vyrobena z celulózového vlákna, tato vlákna se primárně vyrábí z drobných celulózových částí dřeva, drobných vlásků, z kterých se vyrábějí celulózová vlákna funkčnost této tkaniny je založena na inovativní konstrukci uspořádání celulózových vláken
tkanina je vysoce hydrofilní a schopna optimalizovat absorpci vlhkosti s vynikajícími chladicími schopnostmi
tkanina přirozeně chladí a potlačuje růst bakterií
tkanina je speciálně vyvinutá k výrobě ložního textilu, zejména prošívaných přikrývek a polštářů
4. Materiál poskytnutý pro měření
Vzorek je poskytnut firmou Litex s.r.o., která se zabývá výrobou plavek i jiného sportovního oblečení.
Litex
Historie značky LITEX sahá až do roku 1991 – tehdy byl v Litomyšli položen základní kámen nové firmy vyrábějící dámské, pánské a dětské plavky [ 18 ].
Její zakladatel, pan Rudolf Skřivan, nové výrobky opatřil ochrannou známkou a logem skákajícího koně. O rok později firma LITEX zareagovala na vzrůstající počet fitness center a začala vyrábět specializovaná oblečení pro všechny, kteří rádi cvičí [ 18 ].
S přibývajícími léty se sortiment výrobků začal rozšiřovat. Původní plavková kolekce čítající pár desítek modelů se změnila k nepoznání. Ta letošní již obsahuje 535 druhů plavek.
U sportovního oblečení byl vývoj obdobný a dnes se vzájemně doplňuje s kategorií nazvanou volný čas. Počet modelů dosáhl čísla 168 [ 18 ].
V roce 1999 firma uvedla na trh novinku v podobě dámského spodního prádla. Této luxusní kolekci propůjčila své jméno Jana Štefánková. O rok později se sportovní oblečení opět rozrostlo, tentokrát o novinku v podobě thermo a bezešvého prádla [ 18 ].
17
5. Stálosti vybarvení – Metodika zkoušení, normy
České státní normy (ČSN) pro stálostní zkoušky vycházející z norem a předpisů celosvětové standardizační organizace ISO a většina z nich je totožná s normami Evropské unie EU. Stálostních norem je přes 50. Pokud se použije jiných podmínek, výsledky mají pak jen interní význam a nelze je uplatnit např. při obchodních vztazích, při arbitráži apod. [ 19 ].
Stálosti vybarvení
Stálosti vybarvení jsou pro spotřebitele jedním ze zásadních kritérií pro hodnocení textilie.
Stálostí je odolnost barviva na textilii proti různým vlivům. Běžně se sledují pouze stálosti proti běžné zátěži textilie během jejího užívání spotřebitelem [ 20 ].
Obecně neplatí, že vynikající stálosti barviva vůči jednomu vlivu zároveň znamená vysokou stálost vůči všem ostatním vlivům. Mezi jednotlivými stálostmi jsou souvislosti, ale je třeba se zamýšlet nad nimi jednotlivě [ 20 ].
Zkušební metody hodnocení stálobarevnosti a porovnání výsledků hodnocení Hodnocení stálobarevnosti se provádí dvěma způsoby [ 21 ]:
a) vizuálním způsobem
b) pomocí přístroje spektrometru nebo kolorimetru
a) Vizuální hodnocení
Vizuální hodnocení vykonává sám člověk očima – bez pomoci přístroje. Toto hodnocení se vykonává ve smyslu platných mezinárodních norem řádu ISO 105 [ 21 ].
Metodu vizuálního hodnocení stálobarevnosti ovlivňují tři základní faktory [ 21 ]:
1. hodnotící subjekt člověk 2. zdroje osvětlení při hodnocení 3. podmínky vizuálního hodnocení
Hodnotící subjekt člověk hraje při vizuálním hodnocení nejdůležitější úlohu. V první řadě to musí být člověk, který má velmi dobré rozlišovací schopnosti při hodnocení barev.
Vzdělání, praxe a dobrá rozlišovací schopnost rozlišovat barvy jsou tři bezpodmínečně potřebné faktory, kterými musí disponovat hodnotící subjekt v oblasti koloristiky, pokud má dosahovat kvalitních a reprodukovatelných výsledků [ 21 ].
18 Osvětlení vzorků při hodnocení stálobarevnosti je druhým důležitým faktorem, který ovlivňuje kvalitu vizuálního hodnocení [ 21 ].
Rozlišujeme dva zdroje osvětlení [ 21 ]:
I. umělý zdroj osvětlení při hodnocení pomocí speciálního pro tento účel vyvinutého zdroje světla s intenzitou osvětlení 600 lx nebo větší, např. umělé denní světlo D65
II. přirozený zdroj (denní světlo)
Podmínky hodnocení jsou charakterizované správným uložením hodnocených vzorků průvodních tkanin. Původní vzorek, šedá stupnice, neutrální prostředí v okolí vzorku pro zamezení vlivu podkladu na výsledek hodnocení. Všechny tyto faktory ovlivňují vizuální hodnocení stálobarevnosti [ 21 ].
b) Přístrojové hodnocení stálobarevnosti
Vykonává se pomocí přístroje označeného jako spektrofotometr nebo kolorimetr, schopný měřit ve viditelné oblasti světla, tj. v rozsahu vlnových délek 400-700nm.
Spektrofotometrem se měří reflektance světelných vzorků v celém rozsahu spektra.
Slouží na fyzikální analýzu barvy. Kolorimetrem se měří trichromatické složky pomocí tří filtrů, které jsou přípustné pro určitou oblast spektra. Slouží na psycho-fyzikální analýzu barvy [ 21 ].
Stanovení změny odstínu
Podstatou přístrojového stanovení změny odstínu je měření barevných vzorků podrobených zkoušce stálobarevnosti a původní nezpracované vzorky. U obou vzorků se určí souřadnice CIELAB-L*(jas), C*ab(chromatičnost), h*ab (barevný tón). Pomocnou soustavou rovnic se vypočítá diference CIELab: ΔL*, ΔC*ab, ΔH*ab a převedou se na stupně šedé stupnice [ 21 ].
Pro výsledky přístrojového hodnocení jsou důležité následné faktory [ 21 ]:
1. Typ geometrie osvětlení.
2. Druh použitého světla.
3. Pozorovatel.
4. Velikost měřícího otvoru.
19 Obr.:č. 11. Spektrofotometr [ 22 ].
6. Mechanické vlastností textilií
Mechanické namáhání plošných textilií v hotových výrobcích, zejména oděvních, se odehrávají v oblasti malých deformací. V praxi dochází málokdy k takovému namáhání, které by znamenalo porušení plošné textilie. Také u plošných textilií jsou mechanické vlastnosti jejich odezvou na mechanické působení od vnějších sil [ 23 ].
6.1. Pevnost plošných textilií v tahu [ 23 ]
Zkouší se vzorky ve dvou na sobě kolmých směrech:
U pleteniny ve směru sloupku a řádku
Podle normy mají být vzorky vystřiženy z odstřihu plošné textilie tak, aby neměly ani jednu společnou nit. Normovaný tvar vzorků jak je znázorněno na obr. č. 12.
U pletenin se vzorek vystřihuje podle šablony a zkouší se ve tvaru stočeném podél osy.
Upínací délka l0 = 100 mm [ 23 ].
U tkanin a pletenin je nutno očekávat rozdílný tvar křivek pevnosti a tažnosti. Tkanina bývá pevnější, má strmější křivku a menší tažnost. Pletenina mívá nižší pevnost, větší tažnost a křivku pozvolněji stoupající [ 23 ].
20 Obr.: č.12. Typické tahové křivky tkaniny a pletenin [ 23 ].
Na obrázku můžeme vidět, že pevnost je udávána v absolutních jednotkách F [N].
7.
Deformační vlastnosti
Zatím chybějí mnohé zkušební metody, vhodné pro pleteniny. Běžné měření pevnosti a tažnosti necharakterizuje pleteninu dostatečně, neboť ta se v oděvu jen málokdy přetrhne.
Důležitější je oblast malých deformací a rozměrová stabilita. Sjednotit podmínky měření pružnosti, únavy podobných vlastností pletenin při různých formách deformace (tah – i biaxiální, ohyb, smyk) je obtížné pro velký počet vstupních proměnných faktorů, kterými jsou především zatěžovací napětí nebo deformace, rychlost a čas zatížení a odlehčení [ 24 ].
Oba základní způsoby deformací pleteniny, tj. zatěžování na určitou deformaci nebo určitou silou či momentem, jsou problematické. Nelze jednoznačně definovat vhodnou zatěžovací sílu, a to ani ve vztahu ke hmotnosti nebo pevnosti pleteniny. Tatáž síla může u jedné pleteniny způsobit její destrukci a u jiné odpovídá jenom zanedbatelné deformaci.
Podobné je to při určování velikosti deformace [ 24 ].
21
Praktická část 1. Experiment
1.1. Materiál
dvoupřístrojová osnovní pletenina (jeden stroj klade trikot a druhy stroj klade sukno)
tyrkysové barvy
materiálové složení 80% PA, 20% elastan (vysoce pružné polyeuretanové vlákno) počet sloupků 270 na 100 mm a počet řádků 240 na 100 mm
plošná měrná hmotnost 102 g/m2
Obr. č. 13 Vzorek z lícní strany – sloupky.
Obr. č. 14 Vzorek z rubní strany – řádky.
22 Příprava materiálu
- podle normy Textilie – Zkoušky stálobarevnosti – Část E02: Stálobarevnost v mořské vodě ČSN EN ISO 105-E02 80 0144
rozdělení na obdélníky stejných rozměru (30x90 cm) půl litru studené vody
30 g mořské soli
30 g hrubozrnné soli bez jódu 37C° 2C°
1.2. Vybarvení
na stroji Spektrofotometr Vzorce pro výpočty barevných diferencí
Vzorce pro výpočty barevných diferencí jsou vytvořeny na základě analýzy nerovnoměrnosti barevných prostorů. Přitom je nutno rozlišovat, zda se tato analýza týká hranic citlivosti lidského oka k barevným diferencím či akceptovatelných mezí barevných diferencí. Poměrný úspěch rovnic FMC-2, která vycházela z McAdamových a Brownových měření hraničí citlivosti lidského oka, vyvolal na začátku 70. let snahu o obdobné analýzy i v oblasti barevných povrchů. Vizuální experimenty prováděné v rámci problematiky barevných povrchů (textil, nátěry a laky, plasty, keramika atd.) jsou oproti vizuálním experimentům v oblasti barevných světel podstatně náročnější a to jak na provedení, tak na čas. Dodnes proto nejsou zcela uspokojivě zmapovány některé oblasti barevného prostoru – jedná se především o oblasti z hlediska módních trendů méně zajímavé, a kterých se průmyslová produkce prakticky nedotýká [ 25 ].
Stanovené celková barevná diference
Celková barevná diference, někdy také označována jako totální barevná diference ΔE*, se vypočte podle následující rovnice [ 26 ]:
23 kde ΔL* je jasová odchylka. Δa* a Δb* znázorňují rozdíly pozic v a*b* diagramu, jak můžeme vidět na obr. č. 15 [ 26 ]
Jak již bylo řečeno je ΔE* mírou velikosti barevného rozdílu mezi předlohou (standardem) a vzorkem, nemůže však indikovat povahu této diference. Tuto dostatečnou informaci poskytuje rozdělení ΔE*do tří složek. Ty můžeme v CIELAB vyjádřit pomocí pravoúhlých souřadnic (CIELAB) [ 26 ].
Obr. č. 15. Vyjádření barevných diferencí pomocí pravoúhlých souřadnic [ 26 ].
Tabulka č. 1 Souhrnná tabulka - celková barevná diference.
4h 8h 12h 16h
Hrubozrnná sůl bez jódu
0,450643003 0,276417166 0,249169115 0,579278335 Mořská sůl 0,85249936 0,770467382 0,795422621 0,875184215
24 Graf č.1 Působení hrubozrnné soli bez jódu na plavkový materiál.
Na tomto grafu můžeme vidět výrazné působení hrubozrnné soli bez jódu na barevnost vzorku ponořeného v roztoku po dobu 4 hodin. V následujících čtyřech hodinách sledujeme křivku, která znázorňuje působení soli na vzorek ponořený v roztoku 8 hodin. Tato křivka má klesající tendenci až do hodnoty 0,27. V dalších čtyřech hodinách vidíme křivku se stále klesající tendencí až do hodnoty 0,24. Tato křivka znázorňuje působení soli na vzorek ponořený v roztoku 12 hodin. V posledních čtyřech hodinách můžeme vidět křivku s výrazně vzestupnou tendencí. Křivka dosahuje hodnoty 0,57.
Vzorek byl ponořen v lázni po dobu 16 hodin.
Graf č.2 Působení mořské soli na plavkový materiál.
0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7
0 2 4 6 8 10 12 14 16 18
ΔE*
Čas t [h]
Hrubozrnná sůl
0,76 0,78 0,8 0,82 0,84 0,86 0,88 0,9
0 2 4 6 8 10 12 14 16 18
ΔE*
Čas t [h]
Mořská sůl
25 U grafu číslo 2 vidíme, že působení mořské soli má podobné vlastnosti jako hrubozrnná sůl bez jódu. Rozdíl můžeme vidět u křivky, která začíná mít vzestupnou tendenci již u vzorku ponořeném v roztoku po dobu 8 hodin. Následujících 8 hodin má křivka pouze vzestupnou tendenci.
Graf č.3 Porovnání vzorků.
Na grafu číslo 3 je znázorněno působení hrubozrnné soli bez jódu a mořské soli. Na tomto grafu můžeme vidět, že mořská sůl má větší vliv na barevnost plavkového materiálu. Spojnice trendů u grafů číslo 1,2,3 má vzestupnou tendenci. Sklon této spojnice trendů předpovídá vzrůst hodnot.
0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1
0 2 4 6 8 10 12 14 16 18
ΔE*
Čas t [h]
Hrubozrnná a mořská sůl
Hrubozrnná sůl Mořská sůl
Lineární (Hrubozrnná sůl) Lineární (Mořská sůl)
26 1.3. Mechanické vlastnosti textilií
- Textilie – Tahové vlastnosti plošných textilií – Část 1: Zjišťování maximální síly a tažnosti při maximální síle ČSN EN ISO 13934-1 80 08812
Tabulka č. 2 Souhrnná tabulka – přetrhová síla F.
Čas t [ h ] Průměr F Směrodatná odchylka
IS 95%
Původní vzorek sloupek
0 400,8239 17,52836 17,17748
Původní vzorek řádek
0 365,2265 13,94812 13,66891
Hrubozrnná sůl bez jódu sloupek
4 422,12 23,40471 26,5
Hrubozrnná sůl bez jódu řádek
4 384,2786 10,00862 9,808267
Mořská sůl sloupek
4 402,7522 18,31595 17,9493
Mořská sůl řádek
4 375,5626 15,74065 15,42555
Hrubozrnná sůl bez jódu sloupek
8 416,0192 19,98438 19,58433
Hrubozrnná sůl bez jódu řádek
8 368,3698 8,73337 8,558545
Mořská sůl sloupek
8 376,463 20,14023 22,79
Mořská sůl řádek
8 397,8928 25,87463 25,35667
Hrubozrnná sůl bez jódu sloupek
12 403,1957 20,40621 19,99772
Hrubozrnná sůl bez jódu řádek
12 347,8138 4,5321 4,441376
Mořská sůl sloupek
12 385,9949 30,30261 29,69601
Mořská sůl řádek
12 370,0283 26,24846 25,72302
Hrubozrnná sůl bez jódu sloupek
16 357,5905 10,76359 10,54812
Hrubozrnná sůl bez jódu řádek
16 393,3998 18,25401 17,8886
Mořská sůl sloupek
16 399,1461 24,94652 24,44714
Mořská sůl řádek
16 383,5651 14,71825 14,42362
27 Graf č.4 Porovnání síly u vzorků střižených po sloupku.
Graf č.4 porovnává původní vzorek střižený po sloupku se vzorky, na které bylo působeno hrubozrnnou solí bez jódu a mořskou solí, a to po různě dlouhou dobu. Z grafu č.4 je zřejmé, že na vzorky, které byly namáčeny v mořské vodě v rozmezí 4 – 12 hodin, je zapotřebí menší síla přetrhu než u vzorků namáčených v hrubozrnné soli. Naopak, vzorky, na které bylo působeno mořskou solí 16 hodin, vykazovaly větší sílu přetrhu.
Graf č. 5 Porovnání síly u vzorků střižených po řádku.
320 370 420 470
0 2 4 6 8 10 12 14 16 18
Síla F [N]
Čas t [h]
Hrubozrnná sůl bez jódu a mořská sůl
Hrubozrnná sůl bez jódu - sloupky Mořská sůl - sloupky
Původní vzorek - sloupek Lineární (Hrubozrnná sůl bez jódu - sloupky) Lineární (Mořská sůl - sloupky)
320 340 360 380 400 420 440
0 2 4 6 8 10 12 14 16 18
Síla F [N]
Čas t [h]
Hrubozrnná sůl bez jódu a mořská sůl
Hrubozrnná sůl bez jódu - řádek Mořská sůl - řádek
Původní vzorek - řádek Lineární (Hrubozrnná sůl bez jódu - řádek) Lineární (Mořská sůl - řádek)
28 Graz č.5 zaznamenává porovnání síly přetrhu u vzorků, které byly střižené po řádku.
Opět byly vzorky vystavené mořské a hrubozrnné soli bez jódu po různě dlouhou dobu.
Z grafu č.5 je patrné, že vzorky, na které působila mořská sůl 4 a 16 hodin, vykazovaly nižší přetrhovou sílu, než u vzorků, na něž působila hrubozrnná sůl. Naopak vzorky v mořské soli namáčené po dobu 8 a 12 hodin vykazovali sílu přetrhu vyšší.
Graf č. 6 Porovnání vzorků střižených po sloupku i po řádku.
Graf č.6 dává přehled o všech testovaných vzorcích, tedy vzorcích, které byly střižené po sloupku i řádku. Umožňuje tak snadné vzájemné porovnání všech vzorků. Z grafu č.6 je patrno, že vyšší přetrhová síla byla potřeba na vzorky, které byly střiženy po sloupku, a byly máčeny v hrubozrnné soli bez jódu, a to po dobu až 12 hodin. Nejnižší síla přetrhu byla potřeba na vzorek, který byl střižen po řádku, a hrubozrnná sůl působila na vzorek 12 hodin.
Ze všech vzorů, které byly máčeny po dobu 16 hodin, vykazoval nejvyšší sílu přetrhu vzorek, který byl podroben mořské soli, a byl střižen po sloupku.
300 320 340 360 380 400 420 440 460
0 2 4 6 8 10 12 14 16 18
Síla F [N]
Čas t [h]
Hrubozrnná sůl bez jódu a mořská sůl
Hrubozrnná sůl bez jódu - sloupky Hrubozrnná sůl bez jódu - řádky
Mořská sůl - sloupky Mořská sůl - řádky
Původní vzorek - sloupek Původní vzorek - řádek
Lineární (Hrubozrnná sůl bez jódu - sloupky) Lineární (Hrubozrnná sůl bez jódu - řádky) Lineární (Mořská sůl - sloupky) Lineární (Mořská sůl - řádky)
29 Tabulka č.3 Souhrnná tabulka – tažnost A materiálu.
Čas t [ h ] Průměr A Směrodatná odchylka
IS 95%
Původní vzorek sloupek
0 412,6844 3,88131 3,803614
Původní vzorek řádek
0 268,6542 4,91588 4,817474
Hrubozrnná sůl bez jódu sloupek
4 429,845 10,04454 11,366
Hrubozrnná sůl bez jódu řádek
4 271,5317 9,96412 9,764658
Mořská sůl sloupek
4 419,5772 7,56706 7,415583
Mořská sůl řádek
4 269,2126 7,54667 7,395601
Hrubozrnná sůl bez jódu sloupek
8 423,9796 6,18509 6,061277
Hrubozrnná sůl bez jódu řádek
8 272,438 3,42448 3,355929
Mořská sůl sloupek
8 417,8548 15,84166 15,52454
Mořská sůl řádek
8 266,2964 5,47872 5,369047
Hrubozrnná sůl bez jódu sloupek
12 423,1264 11,60104 11,36881
Hrubozrnná sůl bez jódu řádek
12 285,8195 10,56926 10,35768
Mořská sůl sloupek
12 421,8495 7,26941 7,123891
Mořská sůl řádek
12 277,3169 11,02051 10,7999
Hrubozrnná sůl bez jódu sloupek
16 429,2321 10,54818 10,33703
Hrubozrnná sůl bez jódu řádek
16 265,465 13,22094 12,95628
Mořská sůl sloupek
16 432,3325 8,58341 8,411587
Mořská sůl řádek
16 273,2241 2,46004 2,410795
30 Graf č.7 Porovnání tažnosti u vzorků střižených po sloupku.
Na grafu č.7 jsou patrné kolísavé hodnoty tažnosti. Obecně se dá říci, že nejvyšší tažnost převládá u vzorků, na něž působila hrubozrnná sůl bez jódu. Toto platí u vzorků, které byly máčeny po dobu až 12 hodin. Situace se mění u vzorků, které byly v lázni po dobu 16 hodin.
V tomto případě má vyšší tažnost vzorek, na který působila mořská sůl. Tento vzorek vykazuje vůbec nejvyšší tažnost ze všech testovaných vzorků střižených po sloupku.
Spojnice trendů u grafu č.7 mají vzestupnou tendenci. Dá se tedy předpokládat, že hodnoty tažnosti budou, s přibývajícím časem vzorků v lázni růst.
400 405 410 415 420 425 430 435 440 445
0 2 4 6 8 10 12 14 16 18
Tažnost A [%]
Čas t [h]
Hrubozrnná sůl bez jódu a mořská sůl
Hrubozrnná sůl bez jódu - sloupek Mořská sůl - sloupek
Původní vzorek - sloupek Lineární (Hrubozrnná sůl bez jódu - sloupek) Lineární (Mořská sůl - sloupek)
31 Graf č. 8 Porovnání tažnosti u vzorků střižených po řádku.
Graf č.8 vykazuje hodnoty tažnosti vyšší u vzorků, na které bylo působeno hrubozrnnou solí. Změna nastává v případě vzorku, který byl máčen v lázni po dobu 16 hodin – v tomto případě je hodnota tažnosti vyšší u vzorku, na který bylo působeno mořskou solí. Spojnice trendů má mírně vzestupnou tendenci, dá se tedy předpokládat, že hodnota tažnosti bude s přibývající dobou vzorků v lázni růst.
250 255 260 265 270 275 280 285 290 295 300
0 2 4 6 8 10 12 14 16 18
Tažnost A [%]
Čas t [h]
Hrubozrnná sůl bez jódu a mořská sůl
Hrubozrnná sůl bez jódu - řádek Mořská sůl - řádek
Původní vzorek - řádek Lineární (Hrubozrnná sůl bez jódu - řádek) Lineární (Mořská sůl - řádek)
32 Graf č. 9 Porovnání vzorků
Graf č.9 porovnává hodnoty tažnosti u všech zkoušených vzorků, tedy vzorků, které byly vystaveny mořské i hrubozrnné soli, střižených po sloupku i řádku. Z grafu č.9 je patrno, že výrazně vyšší hodnoty tažnosti vykazují ty vzorky, které byly střiženy po sloupku. Vůbec nejvyšší tažnost vykazuje vzorek, který byl v lázni mořské soli po dobu 16 hodin. Naopak nejnižší tažnost má vzorek, který byl střižen po řádku, a v lázni s hrubozrnnou solí bez jódu, byl 16 hodin.
200 250 300 350 400 450 500
0 2 4 6 8 10 12 14 16 18
Tažnost A [%]
Čas t [h]
Mořská sůl a sůl bez jódu
Sůl bez jódu - sloupky Sůl bez jódu - řádky
Mořská sůl - sloupky Mořská sůl - řádek
Původní vzorek - skoupek Původní vzorek - řádek Lineární (Sůl bez jódu - sloupky) Lineární (Sůl bez jódu - řádky) Lineární (Mořská sůl - sloupky) Lineární (Mořská sůl - řádek)
33 Obr. č. 16 Průběh na trhacím stroji.
Obr. č. 17 Chvíli před přetrhnutím.
34 Obr. č. 18 Přetrh.
2. Diskuze výsledků
Která sůl měla větší vliv na barevnost materiálu?
U grafu č. 1 je zřejmé, že hrubozrnná sůl bez jódu měla největší vliv na barevnost plavkového materiálu, který byl pomořen v lázni po dobu 16 hodin. Barevná diference dosahuje hodnoty 0,579. U grafu č. 2 je též zřejmé, že i mořská sůl měla největší vliv na barevnost plavkového materiálu ponořeného v lázni po dobu 16 hodin. Zde barevná diference dosahuje hodnoty 0,875. Z grafu č. 3 můžeme vyčíst porovnání působení hrubozrnné soli bez jódu a mořské soli na barevnost plavkového materiálu. Z grafu č. 3 je zřejmé, že mořská sůl má větší vliv na barevnost plavkového materiálu než hrubozrnná sůl bez jódu. U obou solí v prvních 4 hodinách je pravděpodobné, že barva nebyla dostatečně zafixovaná, proto barevná diference u hrubozrnné soli bez jódu dosahuje hodnoty 0,45. U mořské soli dosahuje barevná diference 0,85.
35 Pro jasnější a přesnější výsledky by bylo zapotřebí většího počtu měření, které jsou však nad rámec této bakalářské práce. Například cyklické měření by zpřesnilo výsledky, které by dávaly jasnější informaci ohledně výše vlivu hrubozrnné/ mořské soli na barevnost a strukturu plavkového materiálu.
Která sůl má větší vliv na mechanické vlastnosti plavkového materiálu?
Graf č. 6 znázorňuje porovnání všech testovaných vzorků střižených na sloupek i na řádek. Ze zaznamenaného grafu vyplývá, že mořská sůl a hrubozrnná sůl bez jódu mají ve většině případů vliv na vlákna plavkového materiálu. Výsledky z grafu č.7 potvrzují domněnku, že jak mořská sůl, tak i hrubozrnná sůl bez jódu mají vliv na vlákna plavkového materiálu. V porovnání s původním vzorkem se změnila tažnost u vzorků, které byly podrobené lázni v obou solích. Největší hodnotu tažnosti měl vzorek máčený v lázni s mořskou vodou po dobu 16 hodin. Na grafu č. 8 vidíme porovnání tažnosti původního vzorku a vzorků máčených v hrubozrnné soli bez jódu a mořské soli. Tyto vzorky byly střiženy na řádek. U tohoto grafu je patrné, že vzorek ponořený v lázni s hrubozrnnou solí po dobu 12 hodin má vysokou tažnost a naopak vzorek, který byl máčen v lázni s hrubozrnnou solí bez jódu po dobu 16 hodin, má nižší hodnoty tažností než původní vzorek. Z grafu č. 9 je patrné, že vzorky střižené na sloupek mají vyšší tažnost než vzorky střižené na sloupek.
Přesnost by se zvýšila větším počtem měření, pokud by se vyloučily vybočující hodnoty.
36
Závěr
Bakalářská práce jako celek zkoumá problematiku plavkových materiálů, zejména chování materiálů v souvislosti s působením slané vody. Práce je rozdělena na část rešeržní a část praktickou.
V úvodu rešeržní části bakalářské práce je mapována historie koupacích oděvů od středověku po současnost. V dávných dobách koupací oděvy sloužily pouze k zahalení určitých částí lidského těla, teprve později plavky plnily i funkci módní, a staly se předmětem zájmu širší veřejnosti. V současné době se vývojem plavkových materiálů a technologií zabývá mnoho komerčních subjektů. Výsledky několikaletého výzkumu a inovací můžeme vidět na různých vrcholových soutěžích, kde plavky svým charakterem podporují výjimečné výkony vrcholových sportovců a dokonce můžou rozhodovat o výsledku soutěže.
Hlavním cílem praktické části bakalářské práce je zjistit vliv mořské a slané vody na plavkové materiály. Zejména zkoumá vliv slané vody na strukturu textilních materiálů a na barevný odstín textilních materiálů. Výsledné výstupy jsou poté přehledně zobrazeny pomocí grafů, a to včetně vzájemného porovnání. Materiál pro experimentální část byl laskavě poskytnut firmou Litex s.r.o.
Během testování bylo zjištěno, že vzorky ponořené v mořské vodě jsou na omak jemnější. Z výsledků je zjevné, že mořská sůl má větší vliv na barevnost plavkového materiálu. Z grafu č. 6 se ve většině případů přetrhová síla zvětšila oproti původnímu vzorku.
Hrubozrnná sůl bez jódu i mořská sůl mají vliv na přetrhovou sílu u vláken plavkového materiálu. Hrubozrnná sůl bez jódu a mořská sůl mají větší vliv na tažnost u vzorků střižených na sloupek. Tudíž tvrzení mnoha lidí i autorčiných vlastních zkušeností po návratu z dovolené od moře, je pravdivé. Plavky buď ztrácejí svoji barvu, tvar anebo dochází k pomalému rozpadu struktury plavkového materiálu.
37
LITERATURA
[ 1 ] Malton W.E., Hearle J.W.S. Physical properties of textile fibrils. Cambridge: Woodhead Publishing in textiles, CRC Press, The Textile Institute, 2008. 776 s. ISBN 978-1-84569-220- 9
[ 2 ] SHISHOO R. Textiles in sport. Vyd. 1. Cambridge: Woodhead Publishing Limited, 2005. 201 s. ISBN 978-1-85573-922-2
[ 3 ] Elastiko sport. Historie plavek [online]. 2008 [cit. 2013-02-22]. Dostupné z:
http://www.elastiko.cz/vse-o-plavkach/historie-plavek
[ 4 ] Historie plavek a plaveckých úborů. Perfektni-plavky.cz [online]. 2013 [cit. 2013-02-22].
Dostupné z: http://perfektni-plavky.cz/historie-plavek1/
[ 5 ] Annette Kellerman. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 2013 [cit. 2013-02-22].
Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Annette_Kellerman
[ 6 ] Swimwear Fabrics. Swimwear Shack Online Swimwear Store [online]. 2011 [cit. 2013- 12-04]. Dostupné z: http://www.swimwearshack.com.au/swimwear-fabrics
[ 7 ] Elastiko sport. Plavkovina XLA [online]. 2008 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z:
http://www.elastiko.cz/materialy/plavkovina-xla
[ 8 ] Plavky mohou vést na stupně vítězů. VTM.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://vtm.e15.cz/plavky-mohou-vest-na-stupne-vitezu
[ 9 ] Speedo Swimwear, Apparel, Footwear and Equipment. Speedo.com [online]. 2012 [cit.
2013-04-19]. Dostupné z: http://www.speedo.com/swimwear_products/index.html
[ 10 ] Speedo Performance Swimwear Collection. Speedo.com [online]. 2012 [cit. 2013-04- 19]. Dostupné z: http://www.speedo.com/swimwear_products/performance/index.html
[ 11 ] Speedo. Swimsuits [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z:
http://www.speedo.com/en/technologies_2/technology/lzrracerelite2/lzrracerelite2.html [ 12 ] Bikini Science. Materials [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z:
http://www.bikiniscience.com/costumes/bikiniology_SS/materials_S/materials.html
[ 13 ] What is "Lastex". Definition & Explanation @ TextileGlossary [online]. 2013 [cit.
2013-04-10]. Dostupné z: http://www.textileglossary.com/terms/lastex.html
[ 14 ] Nylon Fabric Information. NY Fashion Center Fabrics [online]. 2013 [cit. 2013-04-10].
Dostupné z: http://www.nyfashioncenterfabrics.com/nylon-fabric-info.html
[ 15] Materiál pro šití plavek. Perfektní plavky [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z:
http://perfektni-plavky.cz/materialy-a-strihy/
38 [ 16 ] GINA. Spodní prádlo [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z:
http://www.gina.cz/shop/common/pagedetail.aspx?pagecode=modal
[ 17 ] TENCEL® fabric™. Comatex [online]. 2011 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z:
http://www.comatex.cz/cz/textilni-materialy/tencel-fabric
[ 18 ] HK Relax. Váš sportovní partner [online]. [cit. 2013-02-26]. Dostupné z:
http://www.khrelax.cz/litex.htm
[ 19 ] KRYŠTŮFEK Jiří; WIENER Jakub. Barvení textilií. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2008. 212 s. ISBN 978-80-7372-328-6
[ 20 ] WIENER Jakub; PRŮŠOVÁ Mária; KRYŠTŮFEK Jiří. Chemicko – Textilní rozbory.
Vyd. 1. Liberec: Technická univerzit v Liberci, 2008. 121 s. ISBN 978-80-7372-338-5
[ 21 ] POLLÁKOVÁ R. Skúsobné metódy hodnotenia stálofarebnosti a porovnanie výsledkov hodnotení.In: Vlákna a textil. 2005, roč. 12, č. 1, s. 37-38. ISSN 1335-0617. [cit. 2012- 11- 23]. Dostupné z: http://www.chtf.stuba.sk/kvt/casopis/VLTX105.pdf
[ 22 ] Stolní spektrofotometr. Konica Minolta [online]. 2000 - 2013 [cit. 2013-04-21].
Dostupné z: http://www.logismarket.cz/anamet/stolni-spektrofotometr/1787115182- 1786424918-p.html
[ 23 ] KOVAČIČ Vladimír. Textilní zkušebnictví díl 1. Vyd.1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2004. 79 s. ISBN 80-7083-824-8
[ 24 ] KOVÁŘ R. Struktura a vlastnosti textilií 2, Struktura a vlastnosti pletenin. Vyd. 1.
Liberec: Technická univerzita v Liberci, 1998. 54 s. ISBN 80-7083-266-5
[ 25 ] Měření barevnosti a vzhledu. Barevné odchylky [online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z:
http://www.ft.tul.cz/depart/ktc/sylaby/Kolorimetrie/vcoldif.pdf
[ 26 ] VIK M. Základy měření barevnosti. 1 díl. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 1995. 105 s. ISBN 80-7083-162-6
[ 27 ] STANĚK J. Textilní zbožíznalství. Vlákenné suroviny, příze, nitě. Vyd. 2. Liberec:
Technická univerzita v Liberci, 2006. 114 s. ISBN 80-7372-147-3
