Budování autokrosu ve Štikovské rokli v letech 1971 - 1979

(1)

Budování autokrosu ve Štikovské rokli v letech 1971 - 1979

Bakalářská práce

Studijní program: B1301 – Geografie

Studijní obory: 7105R056 – Historie se zaměřením na vzdělávání

7504R181 – Geografie se zaměřením na vzdělávání (dvouoborové) Autor práce: Lukáš Palivoda

Vedoucí práce: PhDr. Michal Ulvr, Ph.D.

Liberec 2016

(2)

(3)

(4)

Prohlášení

Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(5)

Poděkování

V prvé řadě bych rád poděkoval svému vedoucímu bakalářské práce panu PhDr.

Michalu Ulvrovi Ph.D. za cenné rady, věcné připomínky, trpělivost a čas, který věnoval této práci. Taktéž chci poděkovat své rodině a přítelkyni za podporu. Dále bych rád po- děkoval za vřelý přístup členům Autoklubu AČR v Nové Pace. Jmenovitě předsedovi panu Bohumilu Kuželovi a 1. místopředsedovi Ladislavu Tejchmanovi, kteří mi umož- nili přístup k archiváliím autoklubu a sdělili mi své vzpomínky. Touto cestou bych rád uctil památku pamětníkovi Jaroslavu Vágenknechtovi.

(6)

Anotace:

Bakalářská práce Budování autokrosu ve Štikovské rokli v letech 1971 – 1979 se zabý- vá devítiletým vývojem autokrosu ve Štikovské rokli. Ve druhé části je nastíněna historie motoristických závodů v Nové Pace. Třetí kapitola je zaměřena na chronologický vývoj autokrosu ve Štikovské rokli a s tím spojené události. Zde je například objasněno uspořádání prvního autokrosu. Čtvrtá část se věnuje československé autokrosové tech- nice v letech 1971 – 1979. Práce vychází především z kronik Autoklubu AČR v Nové Pace, literatury, z dobových periodik a výpovědí pamětníků.

Klíčová slova: Autokros, Štikovská rokle, Automotoklub, Závod.

(7)

Annotation:

This Bachelor Thesis named Evolution of the autocross in Štikovska ravine in the years 1971 – 1979 deals with a nine-year-long period when autocross in the Štikovská ravine was being developed. The second part deals with the history of races of motorized vehi- cles in Nová Paka. The third part is aimed at chronological developement of autocross in the Štikovska ravine and events related. For instance, the first order of autocross is clarified there. The fourth part deals with the Czechoslovakian technique in years 1971- 1979. The main sources of this Bachelor thesis are especially from the chronicles of the Car club AČR in Nová Paka, related literature, contemporary periodicals and notices of contemporary observers.

Key words: Autocross, the Štikovská ravine, Car-moto club, race.

(8)

Obsah

1 Úvod ... 9

2 První závodní klání ve Štikovské rokli ... 11

3 Autokros ve Štikovské rokli 1971 – 1979 ve zkratce ... 14

3.1 Uskutečnění prvního autokrosu 21. listopadu 1971 ve zkratce ... 16

3.1.1 Vyjádření jezdců ... 22

3.2 Skvělá repríza v rokli ... 22

3.3 Třetí ročník s ohledem na bezpečnost ... 25

3.4 Prvně s časoměřičskou věží ... 28

3.5 Jubilejní pátý ročník ve stínu motokrosu ... 32

3.6 S novým rozdělením tříd po šesté ve Štikovské rokli ... 35

3.7 Po sedmé v rokli, ale bez pohonu čtyř kol ... 38

3.8 První srovnání s Evropou na nové dráze ... 41

3.9 Vstup do Evropského poháru 1979 ... 47

4 Autokrosová technika 1971-1979 ... 54

5 Závěr ... 59

6 Bibliografie ... 63

6.1 Prameny ... 63

6.2 Literatura ... 63

6.3 Periodika ... 63

6.4 Rozhovory ... 65

6.5 Elektronické zdroje ... 66

7 Seznam použitých zkratek ... 67

8 Přílohy ... 69

8.1 Textové přílohy ... 69

8.1.1 Příloha č. 1: Anketa jezdců po prvním závodě ve Štikovské rokli ... 71

8.1.2 Příloha č. 2: Ředitelství závodu v roce 1973 ... 74

8.1.3 Příloha č. 3: Delegování činovníci závodu v roce 1973 ... 75

8.1.4 Příloha č. 4: Čestné předsednictvo a čestní hosté v roce 1973 ... 76

8.1.5 Příloha č. 5: Nominační listina závodníků v roce 1973 ... 78

8.1.6 Příloha č. 6: Nominační listina jezdců v roce 1974 ... 80

8.1.8 Příloha č. 8: Skupiny organizátorů v roce 1975 ... 84

(9)

8.1.10 Příloha č. 10: Seznam převzatých jezdců v roce 1977 ... 87

8.1.11 Příloha č. 11: Čestné předsednictvo Mistrovství ČSSR v roce 1977 ... 88

8.1.12 Příloha č. 12: Předběžná startovní listina závodu v roce 1978... 89

8.1.13 Příloha č. 13: Pořadí po třech jízdách ... 91

8.1.14 Příloha č. 14: Ředitelství závodu v roce 1978 ... 93

8.1.15 Příloha č. 15: Skupiny organizátorů v roce 1979 ... 94

8.1.16 Příloha č. 16: Startovní listina závodu v roce 1979 ... 96

8.2 Obrazové přílohy ... 98

(10)

1 Úvod

Téma mé bakalářské práce je Budování autokrosu ve Štikovské rokli v letech 1971- 1979. Již od dětství se zajímám o motoristický sport a žiji nedaleko Nové Paky, proto jsem si vybral toto téma. Starší bratr Tomáš mně často vyprávěl o rokli a autokrosu.

Několikrát jsem také navštívil novopacké závodiště, které mě velmi zaujalo. Již několik let se zajímám, o to kdo přivedl autokros do Štikovské rokle, a proč má tak dlouholetou tradici.

Primárním cílem mé bakalářské práce je chronologicky analyzovat budování autokrosu ve Štikovské rokli v letech 1971-1979. Časové vymezení vyplývá z důležitého devítiletého vývoje závodiště, jež za tuto dobu prošlo velkými změnami. V tomto obdo- bí se změnila trať, vybudovala se provozní budova s časoměřičskou věží, zdokonalila se infrastruktura a v těsné blízkosti byl postaven hotel. Dalším důvodem je zachycení prv- ního republikového klání, které se jelo v roce 1971. V roce 1979 se v rokli uskutečnil první závod Evropského poháru, jemuž předcházel mezinárodní závod. Bakalářskou práci jsem rozdělil do několika tematických okruhů.

V úvodu se pokusím přiblížit, zda Nová Paka od nepaměti patřila k motoristickým městům. Dále se chystám objasnit, jaké přírodní podmínky se nacházejí ve Štikovské rokli a která motoristická disciplína zavítala poprvé do rokle. Rád bych upřesnil, které organizace jsou spojeny s motorismem. V Nové Pace se často mluví o Antonínu Vitva- rovi, a proto se hodlám v krátkosti věnovat této osobě, jež přispěla velkou měrou k rozvoji automotoklubu. Velmi stručně bych se pokusil přiblížit léta, která předcházela autokrosovým závodům ve Štikovské rokli.

Ve třetí kapitole se pokusím nastínit pořádání autokrosu ve Štikovské rokli v období 1971-1979. Proč chtěli pořadatelé uspořádat závod v autokrosu? Co vedlo po- řadatele k uspořádání závodu ve Štikovské rokli? Kdo velmi podporoval automotoklub v pořádání závodů? Jaké aspekty rozhodly pořádat závod Evropského poháru? Cílem této kapitoly je chronologicky zaznamenat postupný vývoj autokrosu. Dále se hodlám věnovat všem okolnostem, které se přihodily v průběhu pořádání závodů. Pokusím se objasnit všechny faktory, jež přispěly k oblíbenosti u diváků i jezdců. K tomuto tématu budu využívat dvě kroniky Automotoklubu v Nové Pace, které se nalezly teprve nedáv- no. Dílo od Jaroslava Vágenknechta Historie motoristického sportu mi poskytne ucele- ný přehled o pořádání závodů. Další důležité informace naleznu nejspíše v tehdejších

(11)

regionálních periodikách Předvoj a Pochodeň. Taktéž ve své práci hodlám využít pro- středky orální historie. Události z minulých let mi více objasní členové autoklubu v Nové Pace, pan Bohumil Kužel, pan Ladislav Tejchman a bývalý kronikář města i automotoklubu pan Jaroslav Vágenknecht.

V následující kapitole se zaměřím na tehdejší buginy. Jaká byla autokrosová technika v letech 1971-1979, jaké motory se používaly, kdy se poprvé ukázala v autokrosu koncepce pohonu čtyř kol? Cílem této kapitoly je věnovat se specifikám konstrukce prvních bugin. Dále bych rád objasnil, jaké motory byly ideální pro autokrosové úpravy.

K této kapitole budu nejvíce čerpat z publikace Stavba autokrosových automobilů, je- jímž autorem je bývalý autokrosový jezdec Václav Král. Domnívám se, že mi také teh- dejší techniku přiblíží články ve Světě motorů, kde se autokrosové tématice věnoval Dalibor Janek. Taktéž předpokládám, že naleznu články v periodikách Automobil a Mo- toristická současnost-Za volantem.

Svou bakalářskou prací bych rád přispěl k ucelenému obrazu událostí, které ovliv- nily pořádání autokrosu ve Štikovské rokli. Rád bych objasnil okolnosti uspořádání prvního autokrosového klání a dalších závodů, jež pokračují dodnes. Domnívám se, že z mé práce bude zcela výstižné, proč se pořadatelé rozhodli pro autokros a několik let neorganizovali motokrosové závody. Chtěl bych vysvětlit mladší generaci, co znamenal v sedmdesátých letech autokros v Nové Pace. Pevně věřím, že má bakalářská práce bude přínosná dalším badatelům, kteří se budou zabývat tímto tématem.

(12)

2 První závodní klání ve Štikovské rokli

Rokle se nachází ve Štikově, což je místní část Nové Paky. Město má s pořádáním motoristických závodů mnoholetou tradici. Za první republiky se zde jezdil takzvaný Krakonošův okruh, v němž startovaly tehdejší automobily a motocykly. Po vypuknutí druhé světové války se přerušily všechny motoristické disciplíny. Pouze v průběhu vál- ky se uspořádal takzvaný Vitvarův okruh, ve kterém se závodilo na bicyklech.Po válce místní obyvatelé založili organizaci Autoklubu republiky Československé.Velkým ini- ciátorem byl dřívější motocyklový a automobilový závodník Antonín Vitvar.¹ Již v červenci 1946 uspořádali členové AKRČs Novopacký okruh. Jednalo se o rychlostní závod motocyklů ulicemi města a jeho vítězem se stal Vitvar na Jawě. Okruh se jezdil do roku 1950.²

Velkou motoristickou osobností v Nové Pace byl Antonín Vitvar, který v třicátých letech závodil za tým Čs. Trophy na mezinárodní motocyklové šestidenní.³ V předválečné době jel i prestižní Rally Monte Carlo, kde se na Jawě 750 umístil ve své třídě na 8. místě. Následovala válečná pauza, ale ihned poté ve své sportovní kariéře pokračoval. Reprezentoval Československo v motocyklové mezinárodní soutěži.⁴ Zvítě- zil v 273 závodech, například v Mezinárodní ceně Prahy, v Závodu družby národů v Brně, v Dunajském poháru v Bratislavě, ve Svatokopeckém okruhu v Olomouci, v Mezinárodním závodě v Táboře…⁵ V roce 1952 ukončil svoji závodnickou kariéru.

Nicméně v roce 1955 se vrátil a absolvoval Velkou cenu Československa v Brně.

V nejsilnější třídě dojel na 3. místě a v tu dobu mu bylo již 51 let.⁶ V padesátých letech patřil k nejlepším silničním závodníkům v tehdejším Československu a byl dlouholetým členem Automotoklubu v Nové Pace až do své smrti v roce 1978.⁷

Postupem času po změně politické moci AKRČs zaniká. V roce 1951 byl zalo- žen „Svaz pro spolupráci s armádou“, zkráceně se nazýval Svazarm, jenž měl pod zášti-

1 VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s. 10-11.

2 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, 1969-1992, Trochu něco pro paměť.

3 VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s. 32.

5 BŘEZINA, Karel: Vitvar, in: Motoristická současnost, roč. 3, 1971, č. 1, s. 33-37.

(13)

tou všechny sportovní organizace na novopacku.⁸ Konec čtyřicátých a počátek padesá- tých let patřil motokrosu. V Nové Pace se první motokrosy jezdily na dřívějším stave- ništi dnešního sportovního stadionu.⁹ V roce 1957 sportovní organizace „Rudá hvěz- da“ poprvé uspořádala motokrosový závod ve Štikovské rokli.¹⁰

Na Štikovskou rokli zavzpomínal pan Jaroslav Vágenknecht. … „Když se na to přišlo, na tuhle Štikovskou rokli.“… „to se vždycky jmenovalo Štikovská rokle nebo Údolíčko.“ … „já pamatuji, když jsme tam chodili lyžovat a když jsme tam chodili na borůvky.“ … „ty ochránci přírody by se dneska zbláznili, kdyby to viděli, co se z toho stalo.“ … „co člověk musí uznat, že to byla krásná příroda a my jsme z toho udělali todle.“… „jenže v tý době se ledacos dalo dělat.“ … „se stavělo a neďálo se k tomu vůbec nic.“ … „nějaký plány a nebo nějaký povolení.“ … „za bolševiků byl v tomhle bordel, páč všechno bylo všech a nikoho nebylo nic.“¹¹

Rád bych podotknul, že Štikovská rokle svým přírodním charakterem nabízela vše, co tehdejší motokros vyžadoval. Například poměrně vysoké převýšení a překoná- vání vodních výmolů a hrbolů. Minulý režim, jak je zmíněno, moc neřešil, kde se jezdilo a kdo vlastnil louky, pole, les… Závodiště přežilo díky představitelům AMK, kteří v porevolučním čase pohotově jednali s vlastníky pozemků, kde se nachází dnešní auto- krosová a motokrosová dráha.

Od druhé poloviny padesátých let pořádal Automotoklub Nová Paka motokro- sové závody, což si žádalo postupné úpravy rokle.¹² V tomto krásném prostředí vznikla tradice pořádat motokrosové závody. Jezdily se místní, krajské a oblastní závody Mis- trovství Československa. Nejpopulárnějšími závody byly zimní motokros a „Setkání mistrů“.¹³

Na konci šedesátých a sedmdesátých let začala motokrosu konkurovat nová mo-

9 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, 1969-1992, Trochu něco pro pa- měť.

11 Pan Jaroslav Vágenknecht na základě rozhovoru 10. října 2015 v Nové Pace.

13 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, 1969-1992, Trochu něco pro pa- měť.

(14)

toristická disciplína nazvaná autokros. Autokros dorazil do Československa na rozmezí šedesátých a sedmdesátých let 20. století ze západních zemí, kde již delší dobu působil.

Kořeny autokrosu najdeme za oceánem ve Spojených státech amerických. Obliba autokrosu v tehdejší motoristické společnosti byla na vzestupu a dorazila i do Podkrkonoší, kde se nachází závodiště ve Štikovské rokli.¹⁴

Disciplína využívala jak závodnické schopnosti, tak i technické znalosti a v ně- kterých případech i nesmírné kutilství. Po celém Československu rostl počet závodníků s mechaniky, doplňovalo je množství fanoušků a také pořadatelských automotoklubů.

Na faktory oblíbenosti vzpomíná Bohumil Kužel: … „Pro ty diváky to bylo zajímavý, furt se něco dělo.“ … „autokros prostě je zaprvé kontaktní sport odjakživa,“ … „další věc zlatý český ruce, to bylo na tom autokrose to hezký.“ … „když byly dvě buginy stej- ný to, už bylo moc.“ … „když se jel motokros, tak tam nastoupilo čtyřicet zetek.“¹⁵

V roce 1969 se jel první závod autokrosu v Přerově a o rok později jsme viděli i první televizní přenos autokrosu z Pardubic.¹⁶ Závod se jel na stadionu, kde se v sou- časnosti pořádá dostihový závod Velká Pardubická.¹⁷

15 Pan Bohumil Kužel na základě rozhovoru 22. listopadu 2015 v Nové Pace.

16 Autoklub v AČR Nová Paka, Autokros 1976-1978, Propagační tiskovina, Mezinárodní autokros.

17 KRÁL, Václav. Stavba automobilů pro autokros, s. 16.

(15)

3 Autokros ve Štikovské rokli 1971 – 1979 ve zkratce

První televizní závod v Pardubicích nadchl členy AMK v Nové Pace a proto se rozhodli, že uspořádají autokrosový podnik. Po dlouhých úvahách bylo rozhodnuto, že se pojede na motokrosové trati ve Štikovské rokli. V roce 1971 byl vypsán seriál Poháru ČSR v autokrosu. Závodní speciály se dělily na objemové třídy motorů do 1000 ccm a přes 1000 ccm. Závod se jel formou rozjížděk 21. listopadu 1971 v zasněžené rokli. Ve společném finále o Cenu n. p. SSaZ a ve třídě do 1000 ccm vyhrál František Erninger.

Ve vyšší kubatuře přes 1000 ccm zvítězil Jiří Červa.¹⁸ Erninger jezdil s buggy s pohonem čtyř kol a v Československu tato koncepce vyhrála poprvé. V Nové Pace se jel díky sněhové pokrývce první zimní autokros a vysílala ho přímým přenosem Česko- slovenská televize. Pořadatelé získali pozitivní reakci od jezdců i diváků. Tento závod odstartoval tradici v pořádání autokrosu ve Štikovské rokli v dalších letech.¹⁹

V příhodnějším termínu 22. července 1972 se jel druhý ročník novopacké- ho autokrosu, který byl vypsán jako Mistrovství ČSR. Tento rok se rozmohla koncepce pohonu čtyř kol. Závod se odjel stejnou formou jako v minulém roce. Ve třídě do 1000 ccm zvítězil Bohumil Křesťan. V kategorii nad 1000 ccm zvítězil Jiří Červa, který vy- hrál i společné finále.²⁰

Třetí ročník se odjel dne 18. srpna 1973. Na trati se poprvé objevila bezpečnostní svodidla. Mnoha změnami prošla i závodní dráha. Započaly se také přípravy na stavbu nové časoměřičské věže. Závod se jel v rámci Mistrovství ČSR. Ve třídě do 1000 ccm zvítězil Ing. Stanislav Landa. V kubatuře nad 1000 ccm triumfoval Miroslav Třešňák a společnou finálovou jízdu ovládl Milan Maťátko.²¹

Čtvrtý autokrosový závod se v Nové Pace uskutečnil dne 17. srpna 1974. Tento rok se už autokros jezdil jako Mistrovství ČSSR. Během závodu se již využívala nová pro- vozní budova s časoměřičskou věží. Organizátoři areál neustále zdokonalovali.

V kategorii do 1000 ccm a ve společném finále zvítězil Ing. Stanislav Landa. Ve třídě

19 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, 1969-1992, První Autokros v Nové Pace.

20 Tamtéž, II. Novopacký autocross, Mistrovství ČSR.

21 Tamtéž, 3. Novopacký autocross.

(16)

nad 1000 ccm vyhrál Bohumil Křesťan.²²

Jubilejní pátý ročník pořadatelé uspořádali dne 2. srpna 1975. Ve Štikovské rokli se nadále jezdil autokros i motokros. Tento rok organizátoři pořádali také prestižní zá- vod v motokrosu, jenž se nazýval „Setkání mistrů“. Autokrosový závod se jel v seriálu Mistrovství ČSSR stejným systémem jako v předešlých letech. Ve třídě do 1000 ccm a ve společném finále triumfoval Jaroslav Povondra. Ve vyšší třídě nad 1000 ccm zvítězil Miroslav Třešňák.²³

Ve Štikovské rokli se dne 27. června 1976 odjel autokrosový závod Mistrovství ČSSR. Od této sezóny se zavedly nové objemové třídy motorů do 1150 ccm a přes 1150 ccm. Společná finálová jízda se nejela a Cenu n. p. SSaZ získal jezdec s nejrychlejším časem. V kategorii do 1150 ccm vyhrál Jaroslav Povondra a ve vyšší třídě zvítězil Karel Havel.²⁴

V roce 1977 došlo k zákazu pohonu čtyř kol. Novopacký autokros organizátoři uspořádali dne 17. dubna. Závod ve třídě do 1150 ccm vyhrál Jaroslav Povondra a v kategorii nad 1150 ccm zvítězil Bohumil Křesťan.²⁵

Členové AMK usilovali o pořádání autokrosového závodu, který by byl součástí Evropského poháru. Nejdříve organizátoři museli uspořádat mezinárodní závod, jenž se jel ve dnech 17.-18. června 1978. V blízkosti závodiště se započalo s výstavbou hotelu.

Tento závod sloužil jako zkouška pro pořadatele, zda dokážou připravit závodiště ev- ropského standartu. Muselo dojít k rozsáhlé přestavbě trati, aby splňovala všechny regu- le FIA. Na této dráze se jezdil pouze autokros. Závodu se zúčastnili i jezdci ze zahraničí a odjel se bez rozdělení objemových tříd. Zvítězil Jaroslav Povondra. Po celý závodní víkend pořadatelé dokazovali, že jsou schopni pořádat závod Evropského poháru.²⁶

První autokrosový závod Evropského poháru se odjel ve dnech 7.-8. července 1979. Nová Paka jako jediná v ČSSR pořádala takto významný závod. Pořadatelé neu- stále zdokonalovali areál ve Štikovské rokli. Závod se jel obdobným systémem jako

23 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, 1974-1982, 5. AUTOCROSS 2. 8.

1975

24 Tamtéž, 6. AUTOCROSS 1976.

25 Tamtéž, AUTOCROSS 17. dubna 1977.

(17)

v předešlém roce a zúčastnili se ho jezdci z pěti států. Za neustálého deště zvítězil Ně- mec Willy Rösel. Pořadatelé zvládli zorganizovat závod na jedničku a v následujících letech nadále pořádali Mistrovství Evropy v autokrosu ve Štikovské rokli.²⁷

3.1 Uskutečnění prvního autokrosu 21. listopadu 1971 ve zkratce

Závod, který se jel v Pardubicích, vyvolal u lidí na novopacku velký zájem o autokros, proto začali členové AMK přemýšlet o uspořádání autokrosového závodu v Nové Pace. V posledních letech Automotoklub v Nové Pace obstojně pořádal v rokli motokrosové závody. Štikovská rokle si získávala čím dál tím větší podvědomí u zá- vodníků i fanoušků. Při vážných úvahách členů novopackého automotoklubu bylo ne- představitelné uspořádat závod v rokli, protože nabízela velmi členitý terén pouze pro motokrosové speciály. Podle tehdejších odhadů by terén autokrosové stroje jen těžko zvládly.

Vyvstala nejtěžší otázka, kde se závod pojede? Hledaly se lokality kolem města i v blízkém okolí. „Jedním z míst, které přicházelo v úvahu, byl pozemek, kde dnes stojí autoservis na Vlkově. V tehdejší době to byla málo obdělávaná louka s úvozovou ces- tou.“²⁸ Nedaleko se nachází sídliště a benzinová pumpa. Bývalý motokrosový závodník a člen Autoklubu v Nové Pace pan Ladislav Tejchman na tuto situaci vzpomíná: …

„když přijíždíte k těm benzinovým pumpám, tak na pravý straně je sídliště, tam jsme to měli vyhlídnutý, protože jsme viděli, kde se to už předtím u Boleslavi na Radouči jezdilo, to bylo všechno na rovině, to nebyly žádný kopce a takovýhle převýšení.“²⁹ Předseda Autoklubu pan Bohumil Kužel také dodává: ... „v té době, když se řeklo, že se pojede autokros, tak se nepočítalo, že se to pojede v rokli.“³⁰ Tehdy u sídliště bylo mnoho hromad hlíny ze staveb budov. Pořadatelé původně plánovali, že se hlína rozhrne a pat- řičně upraví pro autokrosový závod.³¹

Činovníci Automotoklubu v Nové Pace neměli s autokrosem žádné zkušenosti a

28 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, 1969-1992, První Autokros v No- vé Pace.

29 Pan Ladislav Tejchman na základě rozhovoru 9. října 2015 v Nové Pace.

31 Tamtéž.

(18)

proto sledovali závody jinde, například v Kosmonosech a Pardubicích. V tehdejší době se jinde závody jezdily skoro na rovině bez významných převýšení. To byl důvod, proč uvažovali o této nepříliš atraktivní lokalitě u sídliště. „Velkou zásluhu na tom, že se na- konec auta do rokle dostala, měl vlastně tehdejší vedoucí výroby Československé televi- ze pan Luděk Kutil, který řekl: „Proč byste to v rokli nezkusili, o to bude zajímavější závod“.“³² Tento výrok vlastně způsobil, že se organizátoři rozhodli závod v autokrosu situovat do prostředí Štikovské rokle. Na podzim roku 1970 byli novopačtí pořadatelé pozváni do Prahy na poradu. Projednávalo se, kdo má opravdu zájem a patřičné kompe- tence na organizování pořádání závodů v autokrosu.³³

Na okolnosti a průběh pražského zasedání vzpomíná Ladislav Tejchman: ... „My jsme tenkrát byli pozvaný do Prahy, kteří zájemci jako o to měli zájem, a tak se v roce sedmdesát uskutečnila porada, bylo vybráno asi šest nebo sedm pořadatelů a mezi nimi, již byla Nová Paka.“ ... „Když si na to vzpomenu zpátky, tak všechny si nás pozvala televize a říkali, že některý závody budou přenášeny Českou televizí, v té době Česko- slovenskou, a nějakým způsobem se mi podařilo nakouknout do těch papírů, kde bylo napsaný, že první dva závody v roce, což byl nějaký duben a poslední dva závody v lis- topadu.“³⁴ Následně ÚAMK vyhlašoval termíny závodů a přítomní členové automoto- klubů se na ně hlásili. Novopačtí uvažovali, že by bylo dobré, kdyby na závod přijela televize. Dále z rozhovoru s panem Tejchmanem: „Poradili jsme se s chlapama z auto- klubu, protože v tu dobu, když to vezmu v těchto letech kolem toho sedmdesátého roku, to tady ještě byl do května sníh.“ …„a když řekli termín 21. listopad, říkám Nová Paka a týden po nás Brno, tak oni potom řekli, tyhle dva závody na začátku roku a tyhle ty dva poslední bude přenášet přímým přenosem Československá televize.“³⁵ Činovníci novopackého AMK měli s pořádáním motoristických závodů náležité zkušenosti a proto měli patřičné ambice pořádat autokrosový závod za přítomnosti televize. Dále chtěli ještě více zvýšit popularitu Nové Paky. V tehdejší době televize znamenala největší publicitu vůbec ze všech mediálních prostředků. Reakci ostatních členů a pomocníků AMK vystihl Ladislav Tejchman: ... „když jsme s tím přijeli do Paky, tak nám každý říkal, vy jste blázni, na takovýto termín, jo? Dyť to už tady bude sníh. A my jsme říkali,

34 Tamtéž.

35 Tamtéž.

(19)

ale to nebude ještě.“³⁶

Časový termín pořadatele velmi tlačil a měli před sebou spoustu práce. Automo- toklub Svazarmu v Nové Pace ustanovil ředitelství v čele s Ladislavem Tejchmanem.

Funkci tajemníka vykonával Milan Slaboch. Hlavního pořadatele zastával Josef Rejnart a vedoucího tratě Jiří Nýdrle. Za těmito lidmi se skrývalo mnoho dalších funkcionářů a brigádníku.³⁷ Musela proběhnout úprava tratě tak, aby to tehdejší autokrosová technika vůbec zvládla. V místech, kde to bylo možné, se dráha rozšířila a motokrosové skoky se vynechaly. Neupravovala se jenom trať, ale i celý areál. Vybudovaly se stanoviště pro televizní kamery, komentátorské kabiny, trafostanice a příjezdové cesty. Stála zde dře- věná věž, postavená v šedesátých letech, která už zdaleka nevyhovovala a proto se mu- sely přivézt různé mobilní obytné přívěsy. Mezi nimi i vojenský štábní vůz, jenž ochra- ňoval časoměřiče před nepříznivými povětrnostními vlivy. Celkem se odpracovalo 1500 brigádnických hodin, což představovalo v roce 1971 hodnotu 100 000 Kčs.³⁸ Závod se řadil do Poháru ČSR, což byla tehdejší nejvyšší soutěž v autokrosu. Podnik se jel sys- témem bodovaných rozjížděk, což je dnes obvyklé při ploché dráze motocyklů. Platil systém každý s každým. Jezdci z každé rozjížďky sbírali body a s nejvyšším počtem postupovali do finálové jízdy, kde se rozhodovalo o vítězi.³⁹ Tehdy se závodilo ve dvou kategoriích, které se dělily dle zdvihového objemu motoru. První třída do 1000 ccm a druhá nad 1000 ccm. Následovala ještě společná finálová jízda o vítěze Ceny n. p. Sil-

37 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, 1969-1992, První Autokros v Nové Pace.

38 Bu.: Poprvé autokros, in: Pochodeň, roč. 60, 1971, č. 273, s. 8. Tento údaj by znamenal, že by bri- gádník pobíral neúplných 67 Kčs. Na tehdejší dobu se mi tento údaj zdá poněkud nesmyslný.

Kolik jsem si mohl koupit…? Český statistický úřad [online]. [cit. 2016-06-05]. Dostupné z:

https://www.czso.cz/csu/czso/mzdy_1960_-opendocument-porovnani-

c9f88ae2b6b30012c12574be0031cc05-ebe - Český statistický úřad uvádí 1997 Kčs, jako průměrnou mzdu v roce 1971. Při předpokladu, že má měsíc čtyři týdny a například zaměstnanci v továrně pra- covali šest dní v týdnu po osmi hodinách. Znamená to, že odpracovali 192 hodin za měsíc. Tento údaj v podílu s průměrnou mzdou znamená 10,50 Kčs na hodinu. Přikláním se k tomu, že údaj celkové částky byl poněkud nadhodnocen. Kdyby cena činila 10 000 Kčs, tak by brigádník pobíral v té době reálných 6, 60 Kčs. Může se jednat i o chybu autora článku, jenž napsal o nulu navíc.

39 Autokros ve Štikovské rokli, in: Předvoj, roč. 12, 1971, č. 44, s. 4.

(20)

niční stroje a zařízení v Nové Pace.⁴⁰

Nemilé překvapení a trauma pro pořadatele připravilo počasí. Dva dny před zá- vodem napadlo 10 až 15 centimetrů sněhu.⁴¹ Odvolat závod nepřipadalo v úvahu. Proto organizátoři jeli na letiště do Pardubic a Hradce Králové, vyjednávat zapůjčení Tatry s tryskovým pohonem. Tento stroj se tehdy používal na rychlé vyfukování sněhu na ran- vejích. Pro pořadatele vyjednávání skončilo neúspěchem. Organizátoři trať vyhrnuli a povrch díky mrazu patřičně umrzl. Pomohly místní továrny, které zapůjčily dopravní vozy. Těmi se na trať navozil posyp v podobě škváry.⁴² V neděli se mohl závod od 12:45 uskutečnit. Automotoklub Nová Paka z pověření ÚNV AMK Svazarmu ČSR hostil desátý závod v Poháru ČSR. Přítomna byla motoristická redakce Československé televize.⁴³ Závod se pořádal i přes nepříznivé podmínky ve Štikovské rokli, kde trať měřila 800 metrů a její převýšení činilo zhruba 15 metrů. Do závodu odstartovalo dvacet jezdců ve třídě do 1000 ccm a sedmnáct závodníků v kubatuře nad 1000 ccm.⁴⁴

Bývalý ředitel závodu Ladislav Tejchman vzpomíná: … „samozřejmě sníh na- padnul.“ … „tak jsme snad jeli do Pardubic na letiště,“ … „ale nakonec to nedopadlo, takže ono to jako malinko odtálo a zmrzlo to a my jsme ten kopec posypali, no a jezdilo

40 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, 1969-1992, První Autokros v Nové Pace.

41 KOPIC, Jaroslav. Autokros aneb Káry jedou terénem, s. 115. V literatuře se uvádí dva dny před závo- dem, jednalo se o rozhovor s Ladislavem Tejchmanem. Pan Bohumil Kužel na základě rozhovoru 22.

listopadu 2015 v Nové Pace. Uvedl, že sníh napadl v noci ze čtvrtka na pátek. Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, 1969-1992, První Autokros v Nové Pace. V kronice je uvedeno den před závodem. VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s. 67. Autor uvádí „tu noc před závodem napadla dosti velká vrstva sněhu“. Přikláním se k tomu, že sníh napadl dva dny před závodem, protože pořadatelé odjeli vyjednávat na letiště a také vyhrnuli všechen sníh z dráhy, poté posypali trať škvárou. Domnívám, že by organizátoři tyto činnosti za jeden den nestihli.

43 V. M.: Motoristická neděle v N. Pace, in: Předvoj, roč. 12, 1971, č. 47, s. 4.

44 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, 1969-1992, Pohár ČSR 1971.

Stejný počet startujících také uvádí literatura VÁGENKNECHT, Jaroslav. Historie motoristického sportu, s. 66. Nečekaný vítěz, in: Pochodeň, roč. 60, 1971, č. 277, s. 8. Nicméně Pochodeň ve svém článku Nečekaný vítěz uvádí, že do závodu odstartovalo devatenáct jezdců ve třídě do 1000 ccm a patnáct jezdců ve třídě přes 1000 ccm. Tento rozdíl si vysvětluji, že startovní listina byla nahlášena a sepsána s časovým předstihem a někteří přes nepříznivé počasí či jiné okolnosti do Nové Paky vůbec nedorazili. Přikláním se k počtu z kroniky a použité literatury.

(21)

se.“ … „Byl to vlastně první autokros a ještě byl na sněhu.“ ⁴⁵

Za favority odborníci považovali vedoucího závodníka Milana Žida z AMK Mladá Boleslav a Jiřího Červu z AMK Doubrava. Do konečných bojů ve třídě do 1000 ccm se probojovali opravdu ti nejlepší, ale překvapivé vítězství si odnesl soukromý jezdec AMK Čísovice František Erninger na voze Wartburg Buggy. Na druhém místě zá- vod dokončil jezdec mladoboleslavské automobilky Milan Žid a třetí byl rovněž mlado- boleslavský Karel Štrébl, oba se stroji Škoda Buggy.⁴⁶ Ve druhé třídě nad 1000 ccm jsme viděli zajímavé souboje a vzrušující okamžiky. Zaslouženým vítězem se stal Jiří Červa. Jeho jízda byla taktická a rozvážná od prvních kol. Startoval se strojem Drupol Buggy 110 a toto vítězství mu dávalo velkou naději na celkové prvenství v Poháru ČSR.

Na druhém místě skončil Miroslav Fousek z AMK Škoda Mladá Boleslav se speciálem Škoda Buggy 110. František Táborský z AMK VÚ Pardubice se umístil na třetím mís- tě.⁴⁷

Před závěrečnou jízdou se snesli nad závodištěm svazarmovští výsadkáři z ho- řického aeroklubu, kteří vyplnili prázdné místo v programu. Společnou finálovou jízdu vyhrál František Erninger před Miroslavem Fouskem a Jiřím Červou. Poslední závodní

46 Nečekaný vítěz, in: Pochodeň, roč. 60, 1971, č. 277, s. 8.

47 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, 1969-1992, První Autokros v Nové Pace. Uvádí na třetím místě Václava Krále z AMK Bílá Labuť. Nečekaný vítěz, in: Pochodeň, roč. 60, 1971, č. 277, s. 8. Pochodeň ve výsledkové listině uvedla, vítěze Jiřího Červu, na druhém místě Václava Krále a na třetím místě Miroslava Fouska. Tato záměna druhého a třetího místa mohla vzniknout chybou redaktora, který pořadí prohodil. Můžeme také připustit chybu komentátora, který takto výsledek chybně vyhlásil v rozhlasu. Fotografie z kroniky nám zachycuje stupně vítězů finálové jízdy. Na této fotografii stojí na druhém místě Miroslav Fousek, kde jsou patrné dva stříbrné věnce na krku. Přikláním se k tomu, že se v kubatuře nad 1000 ccm umístil jako druhý M. Fousek. V. M.: Mo- toristická neděle v N. Pace, in: Předvoj, roč. 12, 1971, č. 47, s. 4. Uvádí ještě jiné pořadí 1. Jiří Červa AMK Doubrava, 2. Miroslav Fousek AMK Mladá Boleslav, 3 František Táborský AMK VÚ Pardu- bice. AMK Svazarmu Nová Paka: Ohlédnutí za první sezónou autocrossu, in: Motoristická součas- nost, roč. 4, 1972, č. 2, s. 20. Tabulku celkového hodnocení Poháru ČSR vytvořila redakce Motoris- tická současnost. Ta uvádí stejné výsledky jako Předvoj. Vysvětlením může být pozdější úprava po- řadí, na základě po závodní diskvalifikace nebo prvotní záměna čísel vozů Václava Krále a Františka Táborského. Tabulka je dle mého usouzení nejobjektivnější, a proto se přikláním k umístění, které uvádí Předvoj a Motoristická současnost.

(22)

podnik se jel dne 28. listopadu v Brně, kde se rozhodlo o celkovém prvenství.⁴⁸ Na prv- ní závod vzpomíná tehdejší student pan Bohumil Kužel: ... „tady byli takoví, kteří měli jenom ty předokolky.“ ... „postavený z těch Trabantů a z Wartburgů.“ ...„tak prostě přijeli tady dolů pod kopec,“ ... „tady to otočili, vycouvali to sem nahoru na kopec.“ ...

„a už zase jeli dál, to byl kabaret.“ ... „První autokros, kde vyhrála čtyřkolka.“⁴⁹ Pan Kužel popisuje buggy s pohonem jedné nápravy, která nemohla vyjet stoupání v úseku za startem. Rád bych podotknul, že vyhrál František Erninger, který závodil jako jediný se čtyřkolkou. Jeho buggy neměla nejvýkonnější motor, ale v tomto těžkém terénu mu pohon obou náprav zajistil dobré trakční vlastnosti. Od tohoto bizarního závodu se nad touto koncepcí zamýšlelo mnoho jezdců a mechaniků. V dalších letech došlo k velkému zastoupení čtyřkolek v autokrosu.

Závod byl prvním autokrosem v Nové Pace a také prvním zimním autokrosem v Československu. Okruh byl velmi náročný a vzhledem k počasí je obdivuhodné, že jeho členitost tehdejší upravená auta či první buginy úspěšně zvládly. Jezdci jezdili s upravenými auty značky Škoda, Wartburg nebo Trabant. Účastnily se také dvě Tatry 603. K vidění byl i speciální vůz exmistra Evropy v motokrosu, zasloužilého mistra sportu Jaromíra Čížka, který měl ve své bugině dva motory Wartburg.⁵⁰

Závod slavil úspěch u jezdců i diváků. V neděli navštívilo závodiště 2000 divá- ků.⁵¹ Další nespočet příznivců sledovalo závod u televizních obrazovek. Rokem 1971

48 AMK Svazarmu Nová Paka: Ohlédnutí za první sezónou autocrossu, in: Motoristická současnost, roč.

4, 1972, č. 2, s. 20. Celkové umístění v Poháru ČSR ve třídě do 1000 ccm, 1. Žid, 2. Štrébl, 3. Křes- ťan. Třída nad 1000 ccm 1. Brunclík, 2. Červa, 3. Fousek.

50 Bu.: Poprvé autokros, in: Pochodeň, roč. 60, 1971, č. 273, s. 8.

51 Nečekaný vítěz, in: Pochodeň, roč. 60, 1971, č. 277, s. 8. Pochodeň ve svém článku uvádí přítomnost 2000 diváků. V. M.: Motoristická neděle v N. Pace, in: Předvoj, roč. 12, 1971, č. 47, s. 4. Týdeník Předvoj uvádí návštěvu až 4500 diváků. Tento rozdíl si lze vysvětlil několika způsoby. Přítomnost diváků podle časopisu Pochodeň mohla být odhadována podle počtu prodaných vstupenek. V tehdejší době určitě nebylo závodiště obehnáno plotem, tak se mohlo stát, že přišlo mnoho diváků jako nepla- tičů, a proto mohlo dojít při letmém počtu k návštěvě 4500 diváků. Nicméně žádný pramen ani literatura neuvádí cenu vstupného a je dost možné, že bylo pouze dobrovolné nebo žádné. Dalším vysvět- lením vyšší uvedené návštěvy může být součet fanoušků, kteří za celý den prošli závodištěm. Rozdíl pravděpodobně nastal, že každý reportér odhadovaný součet diváků prováděl v jiný okamžik. Počasí nebylo moc příznivé pro fanoušky, vydrželi jen otužilci, a proto se přikláním k počtu 2000 diváků.

(23)

začala éra pravidelných televizních přenosů z motoristických podniků ve Štikovské rokli, což velmi pozitivně přispělo k prezentaci samotné Nové Paky. První závod dal základ tradici autokrosu ve Štikovské rokli a byl startem pro pořádání mnoha dalších ročníků.

3.1.1 Vyjádření jezdců

Automotoklub Nová Paka po závodě připravil pro jezdce anketu, v které se chtěl dově- dět mnoho informací. Vyjádření jezdců se v tehdejší době bralo velice vážně. AMK Nová Paka byl jediný, který něco takového vytvořil. Při analýze výsledků je patrné, že nejenom přírodní dispozice Štikovské rokle řadily tento závod k nejoblíbenějším.

Účastníci závod v rokli hodnotili pozitivně také díky práci, kterou odvedli pořadatelé.

Počasí tento závod ovlivnilo natolik, že nebylo možné zajet s doprovodnými vozidly do rokle k buginám, což účastníci závodu hodnotili negativně. Dále si jezdci často stěžova- li na nízké takzvané náhrady. Náhrady znamenaly peněžní sumy, které se vyplácely jezdcům. Suma byla příspěvkem na benzín, cestovní výdaje, drobné opravy a ubytování.

Výši náhrad stanovoval dle tehdejších směrnic ÚV AMK Svazarmu ČSR. Na rok 1972 se slibovaly vyšší náhrady. V tehdejší době závodníci neplatili žádné startovné. Při vy- hlášení se udělilo několik věcných cen v hodnotě 5000 Kčs. Aktéři vytkli jen minimální nedostatky. Tento pozitivní ohlas dal tímto základ k dalšímu konání závodů s rozhodnu- tím, že se autokros konal po další léta ve Štikovské rokli. Do 15. prosince 1971 poslalo 19 jezdců svoje odpovědi, z nichž byla anketa vyhodnocena. Podotýkám, že napadaný sníh negativně ovlivnil i zmíněnou anketu.⁵²

3.2 Skvělá repríza v rokli

Předešlý premiérový ročník se stal úspěšným základem pro další roky. Tento stále nový sport diváky i jezdce velmi nadchl. Nicméně největší zápal do autokrosu měli no- vopačtí pořadatelé, kteří se okamžitě začali připravovat na nový závod.⁵³ Druhý ročník v autokrosu se jel z pověření ÚV AMK ČSR v přívětivějším a netradičním termínu v sobotu dne 22. července 1972 na závodišti Štikovské rokle. Závod se zařadil do tehdejší

52 AMK Svazarmu Nová Paka: Ohlédnutí za první sezónou autocrossu, in: Motoristická současnost, roč.

4, 1972, č. 2, s 18-19-20. Viz. Textové přílohy, Příloha č. 1: Anketa jezdců po prvním závodě ve Šti- kovské rokli.

53 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, 1969-1992, II. Novopacký autocross, Mistrovství ČSR.

(24)

nejvyšší autokrosové soutěže Mistrovství České socialistické republiky. Nová Paka se jela jako sedmý podnik z deseti závodů.⁵⁴

Závod pořádal AMK Svazarmu Nová Paka pod záštitou ředitele Správy pro dopravu Ministerstva vnitra a ředitele n. p. Silniční stroje a zařízení Nová Paka. Závod vysílala Československá televize v přímém přenosu od 14:30 do 16:30 hodin. Štikovská rokle si žádala po předešlém roce mnoho úprav. Délka okruhu zůstala přibližně stejná, a to 800 metrů. Výškový rozdíl činil okolo 20 metrů. Vozovku představoval travnatý po- rost a písek. Největší změnu provedli organizátoři v šířce trati, která měřila po celé dél- ce minimálně 12 metrů. Tato úprava sloužila pro zlepšení předjíždění. Startovní sektor byl až 25 metrů široký, což umožňovalo ihned po startu bojovat o pozice.⁵⁵ V autokrosu byl a stále je start jeden z nejdůležitějších okamžiků v celé jízdě. V areálu však stále chyběla regulérní časoměřičská věž. Na okruhu se nacházela pouze provizorní dřevěná věž, u které ještě stála malá tribunka z březových klacků.⁵⁶ V žádném případě nevyhovovala svému účelu a nadále se to řešilo mobilními jednotkami.⁵⁷ Bývalý závodník, výtvarník, designer a návrhář karoserií Václav Král k tomuto závodu vytvořil pro No- vou Paku emblém. Tradičně se používal při závodech autokrosu ve všech tiskovinách.⁵⁸ Král byl pouze průměrným jezdcem, ale zato velkým umělcem.⁵⁹ Jeho zábavné auto- krosové karikatury byly k vidění v motoristických magazínech.⁶⁰ Za potencionální vítě- ze široká veřejnost považovala Františka Erningera a celou sezonu ve třídě do 1000 ccm bezchybného Jaroslava Povondru. Dalšími favority byli jezdci z AZNP Mladá Boleslav Karel Štrébl, Miroslav Brunclík a z ostatních automotoklubů Jaromír Čížek, Václav Král, Jiří Červa, Bohumil Křesťan a Ing. Stanislav Landa.⁶¹

Závod se jel stejnou formou jako v minulém roce. Nejprve jezdci absolvovali rozjížďky, opravné jízdy a poté finále. Jednotlivých rozjížděk se účastnilo 10 jezdců a

54 Autocross se blíží, in: Předvoj, roč. 13, 1972, č. 28, s. 4.

55 Tamtéž.

59 Beseda s jezdci Mladé fronty 15. dubna 2016 ve Štikově.

60 Viz. Obrazové přílohy: Obr. č. 11: Karikatury Václava Krále.

61 Bu.: Jaká bude repríza?, in: Pochodeň, roč. 61, 1972, č. 169, s. 8.

(25)

čtyři z nich postoupili do finále. Stejným systémem se jely opravné jízdy. Ve finálové jízdě nastoupilo 12 jezdců. Speciály byly rozděleny do dvou tříd, a to do 1000 ccm a nad 1000 ccm. Startovat ve třídě do 1000 ccm mohli pouze nejlepší jezdci, kteří byli na základě výsledků z minulého roku vybráni ÚV AMK ČSR. Do výběru patřilo celkem 40 jezdců. Nastala-li situace, že bylo podáno méně přihlášek, mohl pořadatel přizvat jezdce z III. výkonnostní třídy. Sobotní den se zakončil finálovou jízdou obou kategorií.

V tomto finále se soutěžilo o Cenu ředitele Správy pro dopravu Ministerstva vnitra.

Zvláštní Cena Redakce časopisu Zápisník se udělovala nejlepšímu závodníkovi se sou- kromým vozem.⁶²

Závodu se zúčastnilo 35 jezdců z dřívějších 46 přihlášených v obou kategori- ích.⁶³ Nakonec bohužel nepřijeli zmiňovaní autokrosaři Štrébl, Trojan a minulý vítěz Erninger. Diváci viděli urputné a zajímavé souboje v každém kole. Celý víkend vládli jezdci Červa a Křesťan. Ve startovním poli se objevila i jediná žena Eva Voženílková z AMK Pardubice, ale bohužel se její vůz již v úvodu jízd porouchal. Jezdkyně přijela do rokle s manželem Jaroslavem Voženílkem, který závodil ve třídě nad 1000 ccm. V třídě do 1000 ccm zvítězil Bohumil Křesťan z AMK Velké Meziříčí. Druhou příčku obsadil Jiří Chalupa z ARC Brno. Stupně vítězů doplnil Jan Kuželka z AMK Narex Praha. Ve finálové jízdě v kubatuře přes 1000 ccm zvítězil Jiří Červa z AMK Mototechna Mladá Boleslav. Druhý skončil Zdeněk Řešátko z AMK Kladno a třetí dojel Václav Král z AMK Bílá Labuť. Vrcholem sobotního dne byla společná finálová jízda, která dojela v pořadí Jiří Červa, Zdeněk Řešátko a Václav Král.⁶⁴ Závod sledovalo 4000 diváků, kteří viděli vzrušující okamžiky v obou třídách.⁶⁵ Nespočet fanoušků vidělo přímý přenos u televizních obrazovek. Na regulérnost závodu dohlíželo ředitelství závodu v čele s La-

62 Autocross se blíží, in: Předvoj, roč. 13, 1972, č. 28, s. 4.

63 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, 1969-1992, II. Novopacký au- tocross, Mistrovství ČSR. Bu.: S optimismem, in: Pochodeň, roč. 61, 1972, č. 172, s. 4. Článek uvádí 34 startujících jezdců, což byla pravděpodobně chyba autora článku.

64 Tamtéž.

65 Tamtéž. Kronika automotoklubu uvádí pouze 4000 diváků. Bu.: S optimismem, in: Pochodeň, roč. 61, 1972, č. 172, s. 4. V článku se uvádí 7000 diváků. Rozdíl si vysvětluji, že pořadatelé prodali pouze 4000 vstupenek. Diváci, kteří nechtěli platit vstupné, mohli do rokle vstoupit lesními pěšinami, kde nebyl žádný výběrčí. V dostupných dokumentech, ale není uveden žádný údaj o prodeji vstupenek.

Počet 7000 může znamenat diváky, kteří prošli areálem po celý den. Připouštím také špatný odhad reportéra a kronikáře. Přikláním se k počtu 4000 diváků, protože se mi údaj v Pochodni zdá přehnaný.

(26)

dislavem Tejchmanem.⁶⁶ Ve druhém ročníku v příhodnějším termínu organizátoři pro- kázali svoji kvalitu a odhodlání. Poučili se ze svých předešlých chyb a brali na vědomí připomínky v již zmiňovaném dotazníku. Tento rok nebyl žádný problém s parkovištěm pro doprovodná vozidla. Ukázalo se, že se v rokli dají v jeden rok uskutečnit závody v autokrosu i v motokrosu.

3.3 Třetí ročník s ohledem na bezpečnost

Tradičně se po roce autokros navrátil do Štikovské rokle. Z pověření ÚV AMK ČSR pořádal AMK Svazarmu v Nové Pace pátý závod seriálu Mistrovství ČSR v autokrosu. Podnik se jel v sobotu dne 18. srpna 1973. Přímý přenos vysílala Československá televize od 13:00 hodin.⁶⁷

Pořadatelé se snažili co nejvíce zdokonalit závodiště ve Štikovské rokli. Je sa- mozřejmé, že by nic nešlo bez patřičné finanční a materiální podpory. Která organizace nejvíce napomáhala tehdejšímu autokrosu v rozvoji, na to vzpomíná pan Kužel: … „byl to vlastně podnik správy Ministerstva vnitra pro dopravu.“ ⁶⁸ Podoktnul bych, že ve výpovědi se jedná o n. p. Silniční stroje a zařízení. Tento podnik náležel Správě pro dopravu pod záštitou Ministerstva vnitra. Dále pan Kužel vzpomíná, kdo tehdy pracoval na ministerstvu vnitra: … „ten někdo byl nějaký pan Dykast, ten byl jako obrovský nad- šenec do toho autokrosu.“ … „takže, když jsme něco chtěli, šli jsme za panem Dykas- tem.“ … „samozřejmě on vzal telefon, někam zavolal, odněkud přišly nějaký peníze.“ …

„vždycky se někde nějaký peníze našly.“ ⁶⁹ Členové AMK dokázali tuto pomoc vždy patřičně využít a ocenit.

Na jaře roku 1973 začala důkladná předzávodní příprava. Pořadatelé se nejvíce věnovali trati, aby se stala bezpečnější pro diváky i jezdce. Důvodem byly tragické okolnosti, které se přihodily tento rok na autokrosu. Tehdejší student Bohumil Kužel objasňuje opatření a instalaci svodidel: … „s panem Dykastem se vedlo jednání, že by jsme tady měli něco udělat.“ … „ty auta tady hrozně lítaj.“ … „protože před těmahle těma svodidlama se vlastně stal smrtelný úraz na autokrose v Jablonci nad Nisou.“ …

67 Mistrovství ČSR v Autokrosu, in: Předvoj, roč. 14, 1973, č. 32, s. 4.

69 Tamtéž.

(27)

„kde vyletělo kolo od buginy, zasáhlo to ženskou a hold nějaký to vnitřní krvácení.“ …

„takže tady byl strach z toho, aby ty auta nevletěly sem do těch diváků, protože to by byl masakr.“ … „Dykast řekl: „tak se tam daj svodidla,“ oni je neměli ani na státov- kách.“ …„za pár dní, doslova za pár dní najednou přijela tatra z Bratislavy a že nám vezou svodidla.“ …„čtrnáct dní, tři neděle bylo do závodu“. …„no jo, ale když nám Dykast poslal svodidla, tak to je musíme přidělat.“⁷⁰ Na okruhu v úseku, kde se jelo ze startu do kopce, se nacházel na pravé straně divácký sektor. V tomto místě se instalova- la první svodidla. Tento prvek sloužil zejména k posílení bezpečnosti diváků, ale i jezd- ců. Štikovskou rokli můžu označit jako průkopníka tratí se svodidly. Tento bezpečnostní prvek sehnat a koupit nebylo jednoduché.

Jel se zde první autokrosový závod s bezpečnostními svodidly, která lemovala část tratě. Po ukončení závodu na otázku, jak se svodidla osvědčila, odpověděl Milan Maťátko: „Každopádně jako velmi účelné zařízení, které přispívá k vyšší bezpečnosti jezdců i diváků. Navíc se projevila jejich funkčnost. Zamezují úmyslnému vyjíždění z tratě, které mnohdy způsobovalo neregulérní předjíždění. V Pace by však mohla být o něco nižší.“⁷¹

S těžkou mechanizací organizátoři srovnávali díry, prohlubně a celkově velmi hrbolatý povrch. Po všech úpravách okruh měřil cca 820 metrů. V porovnání s minulým rokem se trať drobnými změnami prodloužila o dvacet metrů. Převýšení dráhy činilo okolo dvaceti metrů, což kladlo poměrně velké nároky na techniku a jezdecké umění.

Vedoucí tratě pan Jiří Nýdrle při úpravách vždy kladl důraz na bezpečnost, náročnost a na místa, která byla vhodná k předjíždění. V rokli se nadále pořádalo mnoho závodů ročně a tím nastával problém, aby se tratě vzájemně nenarušovaly. Pozemek pro parko- viště závodních strojů mezi lesy nad roklí byl uklizen a oplocen. Veškerá práce před závodem vyžadovala mnoho hodin funkcionářů a brigádníků. Dále se také započaly přípravy na stavbu nové provozní budovy s časoměřičskou věží.⁷²

Ředitelskou funkci zastával Ladislav Tejchman, který měl k ruce dva zástupce, Miroslava Bartoše a Jana Nožičku. Hlavního pořadatele zastával pan Ladislav Kozák.

71 Ph.: Mikrorozhovor s M. Maťátkem, in: Pochodeň, roč. 62, 1973, č. 198, s. 8.

72 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, 1969-1992, 3. Novopacký autocross.

(28)

Rozhlas poskytl radioklub Nová Paka s hlasatelem Petrem Hašem.⁷³ Na závod dohlíželi také delegovaní činovníci. V čele sportovních komisařů byl Oldřich Řezníček, který měl k ruce pět časoměřičů a tři technické komisaře.⁷⁴ V obecenstvu se nacházelo čestné předsednictvo a čestní hosté závodu.⁷⁵ K uspořádání závodu pomohlo mnoho okolních organizací.⁷⁶

V závodě startovalo 41 jezdců z toho 20 ve třídě do 1000 ccma 21 ve třídě nad 1000 ccm.⁷⁷ Závod se jel stejným systémem jako v předešlých letech. Z nižší kubatury postoupilo z obou rozjížděk a jedné opravné jízdy do finále dvanáct nejlepších. Ve finá- le zvítězil Ing. Stanislav Landa z Trialu Mladá fronta. Na druhém místě skončil Milan Maťátko z ASK Karlovy Vary a třetí dojel Jindřich Kottek Trial Mladá fronta.⁷⁸ Stroje na stupních vítězů poháněly motory Wartburg, o kterých je více zmíněno v kapitole Autokrosová technika v letech 1971-1979. Ve třídě nad 1000 ccm vyhrál Miroslav Třešňák z ASK Karlovy Vary s motorem VAZ 2101. Druhý se umístil Václav Král z MTX Praha s motorem Tatra 603. Stupně vítězů doplnil Jaroslav Voženílek z Kovo- podniku Pardubice. Jeho vůz poháněl motor VAZ 2101. Na závěr následovalo již tra- diční společné finále o Cenu n. p. Silniční stroje a zařízení v Nové Pace. Zvítězil Milan Maťátko, druhé místo obsadil Václav Král a na třetím místě dojel Miroslav Třešňák. Po celý den se na dráze odehrávaly napínavé boje mezi nejlepšími autokrosaři v republi- ce.⁷⁹ Navzdory novopacké pouti do Štikovské rokle dorazilo pět tisíc diváků a mnoho

73 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, 1969-1992, 3. Novopacký autocross. Viz. Textové přílohy, Příloha č. 2: Ředitelství závodu v roce 1973.

74 Tamtéž. Viz. Textové přílohy, Příloha č. 3: Delegovaní činovníci závodu v roce 1973.

75 Tamtéž. Viz. Textové přílohy, Příloha č. 4: Čestné předsednictvo a čestní hosté v roce 1973.

76 Tamtéž. Seznam všech složek, které se podílely na uspořádání závodu. MNV Štikov, MěOVB Nová Paka, ČSSS Bělá u Pecky, Sokol Stará Paka, ČSČK Štikov, ÚNV Nová Paka, ČSPO Nová Paka, ZO SSM ZPA Nová Paka, Výběrčí služba Poděbrady.

77 Tamtéž. Závodu se dle nominačních listin účastnilo 41 jezdců, ale v tomto seznamu není uveden Milan Maťátko, který závod absolvoval. Nominační listiny se dělaly s určitým předstihem. Opravdo- vý počet startujících můžeme doložit startovací listinou, kterou jsem v archivu Autoklubu v AČR Nová Paka nenalezl. Viz. Textové přílohy, Příloha č. 5: Nominační listina závodníků v roce 1973.

78 V. G.: Novopacký autokros na výbornou, in: Předvoj, roč. 14, 1973, č. 33, s. 4. Uvádí, že závodil za tým Sokolov, což není pravda. Milan Maťátko jezdil za tým ASK Karlovy Vary, pouze pocházel z nedalekého Sokolova.

79 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, 1969-1992, 3. Novopacký au- tocross. Ph.: Popáté o mistrovské body, in: Pochodeň, roč. 62, 1973, č. 197, s. 3. Uvádí chybnou in-

(29)

nadšenců sledovalo přímý televizní přenos.⁸⁰

Vítěz společné jízdy Miroslav Maťátko se po závodě podělil o své dojmy z Nové Paky. „Jak obstáli v sobotu pořadatelé?“ „Tak jako v minulých ročnících na výbornou. Snaží se udělat maximum pro jezdce i diváky. Byl jsem nedávno na exhibič- ním vystoupení našich autokrosařů v NDR. Závod tam byl připraven s příslovečnou důsledností a perfektností. Mohu říci, že ten dnešní se mu zcela vyrovnal. Do budoucna se však bude muset v rokli uvažovat o úpravě tratě, která je v současnosti dost rozbitá a velice na ní vozy trpí.“⁸¹„Jaká další novinka se v autokrosu připravuje? Snad dlouhé tratě. Chystáme takový závod na závěr sezóny v Karlových Varech. Výhodou je lepší regulérnost a co hlavně, projeví se daleko více kvality strojů i jezdců, zvláště jejich fy- zická připravenost.“⁸² Z rozhovoru vyplívá, že pořadatelé mohli už v roce 1973 konkurovat evropským organizátorům. Tento fakt neplatil o trati, jež byla na evropské poměry krátká, příliš hrbolatá a pomalá. Hlavním důvodem těchto nedostatků byla skutečnost, že se v rokli pořádal ještě motokros, který měl úplně jiné požadavky než autokros. Vel- ké výmoly a hrboly na trati jsou od nepaměti pro motokrosový sport přirozené.

3.4 Prvně s časoměřičskou věží

V sobotu 17. srpna 1974 se za slunečného počasí konal již čtvrtý ročník novo- packého autokrosu, jenž byl tradičně uspořádán v areálu ve Štikovské rokli. Závod se jel v rámci Mistrovství ČSSR na počest 30. výročí SNP. Bitvy v obou kategoriích i finálo- vou jízdu přenášela v přímém přenosu Československá televize.⁸³

formaci o Bohumilu Křesťanovi, protože třetí dojel Jaroslav Voženílek. …„přes nepodařený start za- chránil reputaci B. Křesťan. Perfektní jízdou se ze sedmého místa dostal až na třetí pozici a odvezl si zelený věnec.“

80 Ph.: Popáté o mistrovské body, in: Pochodeň, roč. 62, 1973, č. 197, s. 3. V. G.: Novopacký autokros na výbornou, in: Předvoj, roč. 14, 1973, č. 33, s. 4. Regionální tiskoviny uvádějí návštěvu 5000 divá- ků. Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, 1969-1992, 3. Novopacký autocross. Uvádí pouze 3000 diváků. Rozdíl si lze vysvětlit počtem prodaných vstupenek a počtem pří- tomných lidí v areálu. Bohužel žádný dokument nemluví o prodeji vstupenek, ale to nemusí zname- nat, že se vstupné nevybíralo. Přikláním se k počtu 5000 diváků, protože Předvoj i Pochodeň se sho- dují a kronika byla psána s časovým odstupem.

81 Ph.: Mikrorozhovor s M. Maťátkem, in: Pochodeň, roč. 62, 1973, č. 198, s. 8.

82 Tamtéž.

83 Zítra do Štikova, in: Předvoj, roč. 15, 1974, č. 33, s. 4.

(30)

Před závodním víkendem sdělil ředitel závodu pan Ladislav Tejchman, kteří jezdci by měli být k vidění: „Celkem 40 nejlepších jezdců. Ve třídě do 1000 ccm potvr- dili účast například Ing. S. Landa, J. Kottek, Ing. J. Polák (stáj Mladá fronta), M.

Maťátko, F. Erninger, ve třídě přes 1000 ccm se očekává souboj mezi B. Křesťanem, s loňským mistrem J. Voženílkem, M. Třešnákem, V. Králem a dalšími“.⁸⁴ V roce 1974 se jednalo o nejlepší autokrosaře v Československu a všichni jmenovaní do Nové Paky přijeli a ukázali své jezdecké umění.

V rozhovoru se také stručně vyjádřil k trati, která měla travnatý a písčitý povrch:

„V nebezpečných úsecích jsme mimo jiné instalovali silniční svodidla, která mají zajistit zvýšenou ochranu diváků.“⁸⁵ Organizátoři chtěli neustále docílit maximální bezpečnosti a odstranit nebezpečné výmoly na dráze. Vedle toho se také pracovalo na příjezdových cestách a oplocení parkoviště sportovních vozů.⁸⁶

Ladislav Tejchman se zmínil o motoristických událostech ve Štikovské rokli:

„Sobotní autokros bude už třetí velkou akcí v Nové Pace od zahájení motoristické sezó- ny. Navazuje na únorové finále zimních televizních motokrosů a na kontrolní soustředě- ní našich, sovětských a polských reprezentantů v březnu před mistrovstvím světa. Čtvrtý závod uspořádáme ve Štikovské rokli 21. září – ČSR pohár v motokrosu stopětadvacítek s vloženým národním závodem sajdkárů.“⁸⁷ Ze sdělení je patrné, že autokrosový závod nepatřil v roce 1974 k těm nejvýznamnějším a ve Štikovské rokli byl upřednostněn motokros. Tato skutečnost dokládá, že závodní dráha se pro autokros nijak zásadně nezmě- nila. Tehdejší AMK po celý rok nezahálel a snažil se nabídnout divákovi mnoho příleži- tostí zhlédnout nejvyšší republikové motoristické závody.

Ke konci rozhovoru na otázku, zda se od posledního závodu změnilo závodiště, pan Ladislav Tejchman odpověděl: „Premiéru bude mít tolik očekávaná nová věž ča- soměřičů. Zatím rozestavěná je budova, která bude sloužit ředitelství závodu, časoměři- čům a čestným hostům. V průběhu roku bude využívána jako klubovna našeho Automo- toklubu. Oba objekty postavili svépomocí členové organizace v rámci akce „Z“ v re- kordně krátkém čase. Odpracovali při tom stovky brigádnických hodin. Jinak se trať

84 Bu.: Mikrorozhovor s Lad. Tejchmanem, in: Pochodeň, roč. 63, 1974, č. 191, s. 8.

85 Tamtéž.

86 Autoklub v AČR Nová Paka, Kronika Automotoklubu Nová Paka, 1974-1982, IV. Novopacký autokros.

87 Bu.: Mikrorozhovor s Lad. Tejchmanem, in: Pochodeň, roč. 63, 1974, č. 191, s. 8.