ZPRÁVA Z PRACOVNÍ CESTY Elektronické služby knihoven III
Celostátní knihovnická konference Elektronické služby knihoven III (12.-13. 5. 2015 ve Zlíně)
Termín: 12. a 13. května 2015
Místo konání: Zlín, Vavrečkova 7040, 14|15 BAŤŮV INSTITUT, budova 15 Program:
12. května
Zahájení semináře a přivítání účastníků
• Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D. (ÚISK FF UK Praha) Symbióza světa technologií a knihoven
Technologické a další související dějinné momenty, které měnily knihovny, a to s důrazem na informační průmysl, počítačový průmysl a telekomunikační sektor. Technologické aspekty, které změnily knihovny a které působí na uživatele. Bariéry mezi knihovnami, uživatelem a technologiemi. Výzvy informační společnosti a role knihoven, která se zdá ve svobodné informační společnosti nezastupitelná, naopak pak zásadně klíčová, a to jako součást znalostní ekonomiky (vyjádření slov Baracka Obamy, amerického prezidenta) a znalostní společnosti. Nástin typologie služeb pod vlivem změn technologií.
• Ing. Jan Kaňka (Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně) Inventura knihowebů: není důležité zúčastnit se, ale zvítězit
Příspěvek shrnul současné trendy tvorby webu a jejich aplikaci (či absenci) ve sféře webových sídel knihoven. Jako příklady dobré praxe posloužili mj. úspěšné weby z letošní soutěže Biblioweb a na konkrétních ukázkách se zamýšlelo nad změnami, které se v online světě odehrávají.
• Bc. Vojtěch Vojtíšek (Městská knihovna v Praze) Tisíc knih by umořilo osla
Inovace služeb knihovny nemusí vždy přicházet jen zevnitř a příležitost ke spolupráci čeká za každým rohem. Kdysi byly knihy tím, čím byla podmíněná existence knihoven - dnes jsou to technologie a lidé, kdo existenci knihovny utvářejí.
• Ing. Petr Žabička (Moravská zemská knihovna v Brně) Centrální portál knihoven – pilotní projekt
Moravská zemská knihovna v Brně byla pověřena vývojem pilotní verze Centrálního portálu knihoven. Portál, jehož vývoj byl nedávno zahájen, bude založen na volně dostupném systému VuFind. Příspěvek seznámil posluchače s cíli vývoje pro rok 2015.
• PhDr. Zuzana Hájková (Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích) Rok půjčování e-knih v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích
Zkušenosti s půjčováním e-knih v JVK v Ceských Budějovicích ve spolupráci s firmou eReading od dubna 2014. Zkušenosti se zaváděním služby, propojením s katalogem knihovny, propagací služby, rozbor statistických ukazatelů - nejvíce žádané tituly, věkové složení čtenářů e-knih atp.
• Ing. Jitka Rumíšková (Cosmotron Bohemia, s.r.o.) Digitální kronika
Příspěvek představil systém Digitální kronika - informační portál s možností tvorby, vyhledávání, zobrazení a uchovávání všech souvisejících entit, které v souhrnu vytvářejí komplexní náhled na události. Umožňuje evidenci událostí se všemi souvislostmi a vazbami, připojení digitálních objektů k událostem, prezentaci událostí ve formě vhodné pro
uživatele, vyhledávání aktuálních, proběhlých a připravovaných událostí, kalendárium osobností – výročí a adresář korporací, kontaktů.
• Ing. Eva Recmanová (Středočeská vědecká knihovna v Kladně)
Virtuální Středočeský kraj v databázích Středočeské vědecké knihovny v Kladně Ve Středočeské vědecké knihovně v Kladně se systematicky zpracovávají regionální
databáze zaměřené na Středočeský kraj, které jsou součástí elektronického katalogu). Jedná se o databáze regionální literatury (články, knihy, seriály do r. 1950) a soubory autorit, regionálních osobností, památek a místopisu. Zapojením Content Serveru do
automatizovaného knihovnického systému ARL se podařilo obohatit tyto záznamy o různé druhy dokumentů (obrázková fotolgalerie, zvukové dokumenty, videa, textové dokumenty).
• Filip Šír, DiS. (Moravská zemská knihovna v Brně) Virtuální národní fonotéka
Příspěvek představil portál, který se zabývá prezentováním informací o zvukových dokumentech v paměťových institucích České republiky. Shrnul nejdůležitější výsledky budování Virtuální národní fonotéky za poslední dva roky a přiblížil jeho fungování, ukázal jeho funkce a možnosti budoucího rozvoje. Dále představil spolupracující instituce a nastínil možnosti spolupráce i s dalšími institucemi a správci sbírek zvukových dokumentů.
Část prezentace byla věnována práci MZK v oblasti problematiky zvukových dokumentů v ČR a aktuální situaci v této oblasti ve světě.
• Mgr. Lenka Damborská (Moravská zemská knihovna v Brně) Kramerius do kapsy?
V prosinci 2014 spustila MZK v Brně testovací verzi mobilní aplikace Kramerius pro Android. Umožnila tak uživatelům prohlížet si veřejně přístupný obsah Digitální knihovny MZK i v mobilu či na tabletu. Příspěvek obsahoval seznámení s touto aplikací a praktické příklady použití.
13. května
• Mgr. Sabina Lišková (Knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně)
Uživatelé jsou jako oceán - tak naskočte na surf a chyťte vlnu: informační kanály, které zasáhnou uživatele
Uživatelé nejsou takoví, jako bychom si přáli. Rybář také nestojí na lodi a nevolá: "Ryby, pojďte sem." Jaké má knihovna možnosti, jak zasáhnout každou rybku v oceánu?
• Bc. Michal Denár, Bc. Josef Moravec (MK Česká Třebová, MK Ústí nad Orlicí) Nové elektronické služby knihoven a otevřený software
Příspěvek se věnoval problematice zavádění nových el. služeb knihoven v souvislosti s využíváním otevřeného software. Obsahem bylo nejen teoretické seznámení s možnostmi a překážkami, ale byly uvedeny příklady již implementovaných služeb a jejich technické pozadí.
• PhDr. Martin Krčál, DiS. (Masarykova univerzita, KISK)
Využití QR kódů v Knihovně Na Křižovatce
Příspěvek se věnoval využití QR kódů v Knihovně Na Křižovatce. V současné době se testuje možnost zobrazovat doplňující informace o vybraných knihách z fondu experimentální knihovny na mobilních zařízeních. Uživatel by tak mohl získat anotace, informace o autorech, případně hodnocení uživatelů. Byl navržený systém pro správu odkazů, který budou moci využít i další knihovny.
• Ing. Jiří Šilha (LANius s.r.o.) Webový knihovní systém Tritius
Cílem bylo seznámit posluchače s vlastnostmi nového knihovního systému, který je kompletně moderní webovou aplikací a s modelem jeho použití v knihovnách formou Software jako služba.
• Mgr. Radek Pavlíček (Tyflocentrum Brno o.p.s.)
Přístupnost webů knihoven - ukázky dobré a špatné praxe
I knihovnám může přístupnost přinést celou řadu výhod - snížit provozní náklady, zvýšit počet návštěvníků či zlepšit pozitivní nahlížení veřejnosti na knihovnu jako takovou.
Üčastníci byli seznámeni s tím, jak se testuje přístupnost v soutěži Biblioweb, na jaké problémy na webech knihoven se nejčastěji naráží, a jak je možné tyto bariéry odstranit.
Dozvěděli se, jak i malou změnou na webové stránce lze výrazně zlepšit její přístupnost a získat tak výhody, které přístupnost přináší.
• PhDr. Václava Horčáková (Historický ústav AV ČR)
Databáze Bibliografie dějin Českých zemí jako cesta k plným textům v domácích i zahraničních knihovnách
Databáze Bibliografie dějin českých zemí hledá cesty nejen k co nejúplnějšímu zachycení bibliografických záznamů o literatuře oboru historie a příbuzných vědních oborů, ale i k nasměrování uživatele k plným textům v domácích i zahraničních digitálních knihovnách prostřednictvím odkazů na dokumenty v nich uložené. V současné době obsahuje databáze BDČZ více než 2000 takových odkazů. Pro další pokračování této práce je třeba vytvořit základy metodiky. V příspěvku byla představena práce na přípravě této metodiky (práce na seznamu digitálních knihoven, problematika softwarové kontroly webových odkazů atd.).
• Mgr. Karolína Košťálová (Národní knihovna ČR)
Ptejte se knihovny nestojí! aneb Cesta k moderní virtuální referenční službě
Ptejte se knihovny je virtuální referenční služba českých knihoven určená nejširší veřejnosti.
Počátky služby sahají k roku 2002, od roku 2004 je provozována na vlastní doméně www.ptejteseknihovny.cz. Aktuálně je do služby zapojeno 84 českých knihoven. V druhé polovině roku 2014 došlo v softwarovém zázemí této služby k výrazným změnám, díky kterým budou moci zapojené knihovny od března 2015 využívat komfortní modul pro správu služby. V rámci tohoto modulu bude nově probíhat veškerá správa položených dotazů od jejich přijetí, přes zpracování odpovědi až po možné publikování odpovědi do veřejně přístupného archivu. Modul pro správu Ptejte se knihovny je dále schopen sledovat včasnost vyřízení dotazu a knihovny upozorňovat na garantované termíny. Novinkou pro uživatele je i možnost aktivně pracovat s veřejně přístupným archivem dotazů, tj. dotazy komentovat či sdílet prostřednictvím sociální sítě. Jako součást rozsáhlých změn v administrativním zázemí Ptejte se knihovny vznikl i OAI-PMH modul, bylo upraveno API rozhraní a následně též došlo ke změnám, respektive k vývoji mobilních aplikací pro iOS a Android. Výraznou změnou pro uživatele je možnost pokládat dotazy nejen podle oborů, ale nově také podle regionů. Ptejte se knihovny také změnilo design webových stránek, který by měl být více dynamický a přitažlivý a promítl se též do vzhledu propagačních materiálů.
• Ing. Lukáš Budínský (Knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně) Pojďme našim čtenářům vstříc!
"Žijeme v pozoruhodné době. Na jedné straně sledujeme strmý rozvoj technologií, které posouvají hranice naší představivosti daleko za horizont všedního dne. Na druhé straně některé služby ustrnuly v minulém tisíciletí a odmítají využít nabízený potenciál. Nepatří mezi takovéto ospalce náhodou i knihovny? Ty sice často nabízí nejmodernější nástroje pro průzkum fondu a objevování pokladů v něm uložených, ale na druhou stranu nutí čtenáře pobíhat s papírkem v ruce mezi desetitisíci svazky uspořádanými podle nesrozumitelné šifry.
Nevšimly si náhodou knihovny zařízení, který má dnes již každý čtenář v kapse? Není na čase vzít chytré telefony na milost a využít je plně v rámci knihovních služeb? V Knihovně UTB ve Zlíně si myslí, že opravdu je na čase opět popojít svým čtenářům vstříc a nabídnout služby, které ocení. Příspěvek prakticky ukázal jak tento krok kupředu v Knihovně dopadl."
Konference byla podnětná, přínosná a zajímavá.
Zpracovala: Heršálková
