• No results found

Oponentní posudek bakalářské práce

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "Oponentní posudek bakalářské práce"

Copied!
5
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

Oponentní posudek bakalářské práce

Autor/ka BP: Barbora Grösslová

Název práce: An Analysis of the Cultrure-Related Contect English Textbooks for Lower Secondary Schools

Oponent/ka: Mgr. Iva Koutská, Ph.D.

Hodnotící kritéria

Splňuje bez výhrad Splňuje s drobnými hradami Splňuje s hradami Nesplňuje

A. Obsahová

V práci jsou vymezeny základní a dílčí cíle, které jsou v koncepci práce patřičně rozpracovány. Cíle jsou adekvátně naplňovány.

Práce splňuje cíle zadání.

Studující využívá a kriticky vybírá primární a/nebo sekundární literaturu.

Práce má vymezen předmět, je využito odpovídajících metodologických postupů.

Výstupy výzkumných částí jsou adekvátně syntetizovány a je o nich diskutováno.

V práci je využita odborná terminologie a jsou vysvětleny hlavní pojmy.

V práci jsou formulovány jasné závěry, které se vztahují ke koncepci práce a ke stanoveným cílům.

B. Formální

Práce vykazuje standardní poznámkový aparát a jednotný způsob citací v rámci práce, je typograficky jednotná.

Studující dodržuje jazykovou normu, text je stylisticky jednotný.

Text je soudržný, srozumitelný a argumentačně podložený.

C. Přínos práce ⃰

(2)

Slovní hodnocení práce:

Cílem předkládané práce bylo analyzovat kulturní obsah a způsob jeho prezentace ve vy- braných učebnicích aj pro 2. st. ZŠ.

Práce je po formální stránce rozdělena na část teoretickou, kde autorka vymezuje pojem kul- tura a dává ho do souvislosti s učením cizího jazyka. V praktické části pak za použití vy- braných evaluačních kritérií hodnotí kulturní složku včetně způsobu prezentace a zaměření v rámci učebnic Project 1 a Project 3.

Z obsahového hlediska autorka dle vlastního vyjádření zkoumá více rovin:

- v teoretické části: co je to kultura?; souvislost kultury a jazyka; souvislost kultury a učení (učení se jazyku), a to mimo třídu i ve třídě; vyučování kulturních aspektů; co je to (inter)kul- turní kompetence?

- v praktické části se jedná o zhodnocení kulturních aspektů obsažených v učebnici Projekt 1 a Project 3, tj. 1) jaký typ kulturního obsahu a jaké aktivity/jaké typy aktivit a jaké kulturní dovednosti učebnice zahrnují? + jejich vhodnost, 2) jaké oblasti kultury (viz cultural knowings a five dimensions of culture) učebnice zahrnují?, 3) do jaké míry Project 2 tématicky nebo jazykově navazuje a rozšiřuje témata v učebnici Project 1? - Nicméně jako materiál k evalu- aci slouží pouze strany s názvem Culture, jako kdyby kulturní složka nebyla v učebnicích nikde jinde obsažena.

Jako nosné metody si autorka zvolila rešerši relevantní literatury a kvalitativně-kvantitativní analýzu dle vybraných evaluačních kritérií, toto ovšem explicitně neuvádí a v kapitole

"metodologie" spíše popisuje vzorek (s výrazným kopírováním textu z Schmidtová, 2017), než že by uváděla metody pro použití v práci. Dále autorka sice uvádí: "The main source for the analysis was the checklist according to Byram, cited in Cortazzi and Jin (2006, 203). I en- riched this core checklist of various more aspects. I added the most repetitive activities cen- tring their attention on cultural knowings (Table 11) with the combination of five dimensions of culture (Figure 1) with a description of concrete activity, however in order to evaluate these aspects properly, new table was created (table 12)", ale tabulka 11 obsahuje zhodnocení, zda učebnice Project 1 obsahují či neobsahují vizuální podporu a tabulka 12 to samé o Project 3. Jinými slovy, v celé práci není dohledatelný autorčin "checklist", respektive ne takový, jak ho autorka popisuje výše - five dimensions of culture nejsou do evaluačních kritérií zakomponovány.

Hypotézy si autorka nestanovuje. Stejně tak si neklade výzkumné otázky.

Z hlediska citací je evidentní, že autorka u částí své práce "opomněla" uvádět zdroj, viz např.

úvod a termín "five dimensions of culture", což je pojem dle Hofstede (1980), Cultures Consequences : International Differences in Work-Related Values, Sage Publishing používaný pro cultural avereness: individualism versus collectivism, masculinity versus feminity, uncertainty avoidance, long-term orientation, and power distance. V práci autorky však jako Products, Practices, Persons, Perspectives, Communities viz Moran (2001), Teaching Culture: Perspectives in Practice, což je tedy nezbytné odlišit pro další pochopení práce. Stejně tak evaluační kritéria převzaté od Cortazzi a Jin (2006) "The Cultural Knowings" u kterých autorka uvádí, že jsou "adopted", jinými slovy by se tedy měl uvést jejich původní zdroj. U znovu použitých zdrojů je pak lepší uvádět citaci po druhé, viz opět např. úvod a pasáž: "according to the mentioned checklist" - což je v tomto případě který?

Moran nebo Cortazzi a Jin? nebo citace uvádí neúplně viz např. Kramsch (2001, 177) claims that….(Nostrand in Kramsch, 2001, 177), takže je autorem Kramsch nebo Nostrand? Stejně tak pokud se jedná o delší pasáže, je vhodné zařadit citaci jak na začátek, tak na konec, viz

(3)

např. kapitola 3, která je pravděpodobně jednou velkou citací z Moran, 2001, a to včetně tabulek, které jsou i neocitované.

Z jazykového hlediska se čtenář se v mnoha pasážích práce ztrácí: viz např. kapitola 2: "The world culture is, however, one of the most problematic words in the English language as it." - The word culture is, however, one of the most problematic words in the English language as such?, nebo "the word culture has so many meanings which are rather abstract, that it can be misleading and so there is a possibility that one is not actually participating in it." Co přesně tímto prohlášením chce autorka říci? Že existují lidé bez "cultural experience"? atd.

Jazyk práce je na tolik problematický, že se stává text nesrozumitelný, což je dáno i nekoherentní výstavbou textu - pasáže na sebe logicky nenavazují. Autorka nedává prohlášené do souvislostí a nevyjadřuje k nim ani žádný svůj vlastní postoj.

Určité problémy vznikají i z neporozumění či zjednodušení nebo nepolemizování s řečeným, např. prohlášení: "An interesting observation is, that foreign languages teaching frequently emphasizes the study of literature and assures in cultural stereotypes (Kramsch, 2013, 65).

Chce autorka naznačit, že vyučování literatuře cizojazyčné komunity vytváří kulturní stereotypy?, nebo "Anyway, it is not possible to notice these linguistic diversities throughout a lifetime, apart from little nuances in lexis, for example slang words". Korpusoví lingvisté by s tímto prohlášením jistě nesouhlasili, jelikož změny v jazyce (a nejen ve slovní zásobě) probíhají a jsou sledovatelné (již z podstaty věci, jelikož vznikají nové objekty k pojmenování), případně: "He/Moran (2001) suggests the culture of self-expression, of which the main feature is that the cognition of another culture is based on the direct experience, communication and social contact with the members of another culture." Chce tedy autorka říci, že pakliže nedojde k přímé zkušenosti s příslušníky cizího jazyka, nelze se dobrat pochopení cizí kultury? nebo "Yet from the beginning, the teachers and also students get acquainted with the expectations about what type of communication is convenient in the class." Od začátku čeho? Kdo je tedy nositelem těchto informací? nebo "Our emotions…

maintain our world in one piece" Opravdu? atd.

Autorka se do jistých obtíží dostává i ne zcela přesným používáním termínů - viz již zmíněné five dimensions of culture, nebo antropologie = věda o lidech, lidském chování, nikoli o kultuře=kulturologie, nebo second culture learning, kde buď myslela autorka second culture acquisition, nebo second language learning, které výuku kultury komunity cílového jazyka obsahuje. Zde by pravděpodobně práci prospělo, kdyby vycházela z více zdrojů a ověřovala si tak použití terminologie v pracech jiných autorů (Práce v převážené většině vychází z Moran, 2001, Teching Culture a Kramsch, 2001, Language and Culture) + jejich systematické používání viz např. termín language-and-culture (3x)/culture-and-language (1x) z Moran, 2001, nebo "The textbook is de-skiller. It consists of critical, creative, and interpretative content" De-skiller je ale přesný opak, docílení menší potřeby použití dovedností, pakliže chceme být kritičtí, kreativní a schopní interpretovat řečené, jsou dovednosti třeba.

V důsledku výše zmíněných nedostatků je práce nepřehledná a nesrozumitelná, či je její obsah zavádějící.

Stejné nedostatky se objevují i v praktické části, kdy např. autorka uvádí: např.

terminologická nejednotnost: knowing about 21x/knowing that 1x - zapomněla snad autorka termín, který v teoretické části popisovala a "ustanovila zásadním"? nebo jako hlavní (a skoro jediný zdroj) opět jen jedna kniha, zde Cortazzi a Jim, 2006, Cultural Mirrors, Materials and Methods in The Efl Classroom, popř. tvrzení bez důkazů či polemiky jako např. "For younger learners, it is not necessary to go into such difficult topics as religious or moral

(4)

beliefs". Není tomu právě naopak? Pakliže morální zásady nevštípíme žákům v mladém věku, můžeme později očekávat "společensky netolerovatelné chování/vnímání."

Autorka také vyvozuje mnohdy nesprávné závěry, či upravuje závěry svým potřebám.

"Project 1 and 3 each has 6 units accompanied with a topic, of course" Jak vlastně autorka toto prohlášení myslí? Zvlášť, když v tabulce, která následuje dokládá témata lekcí jako neshodná s tématy explicitně kulturně zaměřených pasáží - téma lekce: místa, téma

"kulturních stránek" anglické město. Opravdu jsou tato témata nespojitá? nebo "One often encounters rather explicit than implicit content in textbooks.." Ve chvíli, kdy autorka zkoumá pouze stránky, které se explicitně ke kulturnímu obsahu hlásí, pak je jaksi na místě, že tento obsah je explicitně vyučovaný. Kdyby ovšem zkoumala celou učebnici, pak by mohla dojít k jinému výsledku. nebo "The significant feature of the Capsule strategy is an oral presentation", kde zaprvé pojednává o culture capsule (or culture assimilators), za druhé necituje zdroj termínu/strategie, za třetí uvádí mylnou informaci, že se jedná signifikantně o orální cvičení.

Celkový dojem z práce je, že autorka zbytečně používá nerelevantní pasáže - viz i kapitola visuals v praktické části, která není dána do jakékoli souvislosti se zbytkem práce. Stejně tak i na úrovni vět: "For that reason and also for a better orderliness, I removed the column about the teacher role and placed the updated table number 13 bellow (page 50)." Proč čtenáře autorka vlastně informuje, že něco vymazala?

Práci by jednoznačně prospělo, kdyby se autorka nad řečeným pokusila vynést názor/rozpor/soulad, nebo kdyby více komentovala uváděné - viz např. v praktické části: "the cultural page targets on cultural perspectives (names), which falls under the knowing why category, as already mentioned. However, knowing why is combined with another interaction – knowing about, as the unit 1 informs readers about the cultural information (products – specifically names). It also targets on knowing how, because again, its topic are names, which can be classified as cultural practices." Jinými slovy: names=cultural perspectives=products=practices?

Stejně tak by práci vylepšilo, kdyby se držela standardního uspořádání - a to včetně stanovení hypotéz/výzkumných otázek, popisu použitých metod, až po shrnutí, které nebude obsahovat nové informace, viz např. "On the other hand, as discovered in chapter 5, although Project 3 is subsequent to Project 1, no repetitive topics, which would develop vocabulary or further cultural knowledge were found." což je aspekt, který autorka sice deklaruje, že bude řešit, ale není tomu tak.

Práce splňuje požadavky na udělení akademického titulu Bc.: NE

Práci doporučuji k obhajobě: NE

Návrh klasifikačního stupně: neprospěl/a

Náměty pro obhajobu:

Co znamená termín kultura pro Vás? Prosím dejte do souvislosti s učením se/vyučováním cizího jazyka.

Měla by být dle Vašeho názoru kultura vyučována v rámci aj jako samostatně stojící obsah?

Představte Vaše evaluační kritéria vycházející z five dimension of culture, cultural knowings a Byram v Cortazzi a Jin (2006) - checklist, na který se odkazujete v práci, nicméně není zde explicitně uveden. (viz Vaše: "I enriched this core checklist of various more aspects. I added

(5)

the most repetitive activities centring their attention on cultural knowings (Table 11) with the combination of five dimensions of culture (Figure 1) with a description of concrete activity, however in order to evaluate these aspects properly, new table was created (table 12)."

Datum: 24.08.2020 Podpis:

References

Related documents

Ratio of length of intercostal space to internal length of rm (mea-.. when the line of crossvein r-m is extended to costa it reaches it at the insertion of Sc. wing length

Legs: fore and mid coxae and extrerne base of hind coxae, all femora and all claws brown, all tibiae and tarsi, hind tronchanteres and basal part of femora

46 Konkreta exempel skulle kunna vara främjandeinsatser för affärsänglar/affärsängelnätverk, skapa arenor där aktörer från utbuds- och efterfrågesidan kan mötas eller

Data från Tyskland visar att krav på samverkan leder till ökad patentering, men studien finner inte stöd för att finansiella stöd utan krav på samverkan ökar patentering

The literature suggests that immigrants boost Sweden’s performance in international trade but that Sweden may lose out on some of the positive effects of immigration on

In this research the social presence theory will serve as a basis for the analysis regarding number of posts shared by companies and their content, as well as their social presence

Recently, a team of leading applied psychologists in the field of wisdom science published a paper called ‘The Many Faces of Wisdom: An Investigation of Cultural-Historical Wisdom

Re-examination of the actual 2 ♀♀ (ZML) revealed that they are Andrena labialis (det.. Andrena jacobi Perkins: Paxton & al. -Species synonymy- Schwarz & al. scotica while