Pomístní názvosloví na katastru obce Jablonec nad Jizerou
Diplomová práce
Studijní program: N7401 – Tělesná výchova a sport
Studijní obory: 7503T100 – Učitelství tělesné výchovy pro 2. stupeň základní školy 7504T243 – Učitelství českého jazyka a literatury
Autor práce: Bc. Kateřina Kozáková Vedoucí práce: Mgr. Václav Lábus, Ph.D.
Liberec 2017
Poděkování
Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu své diplomové práce Mgr. Václavu Lábusovi, Ph.D., za jeho čas, ochotu a zejména za vstřícný přístup a cenné rady.
Děkuji také obyvatelům města Jablonec nad Jizerou, kteří se podíleli na sběru PJ, dále pracovníkům Městského úřadu v Jablonci nad Jizerou za poskytnutí literatury. V neposlední řadě musím poděkovat i své rodině, především za jejich trpělivost a podporu nejen při psaní
diplomové práce, ale i během celého mého studia.
ANOTACE
Předmětem této práce je excerpce pomístních jmen z databáze Geonames
a turistických map na katastru obce Jablonec nad Jizerou a přilehlých katastrálních území.
Dále pak sběr pomístních jmen žijících v místním úzu. Práce je rozdělena do dvou částí.
Teoretická část obsahuje stručnou historii obce, materiálová a teoretická východiska.
Praktická část se skládá z abecedně řazených hesel. Cílem práce je analýza současných užívaných jmen na katastru obce.
Klíčová slova: pomístní jméno, modelová klasifikace pomístních jmen, strukturní model, strukturní typ, vztahový model, motivace pojmenování
ANNOTATION/ ABSTRAKT
The main goal of this thesis is to analyse currently used minor place-names in the area of Jablonec nad Jizerou.
The first goal item of this master thesis is to excerpt minor place-names from these sources: Geonames database and touristic maps from Jablonec nad Jizerou land registry. The second goal is to make a list of minor of minor place-names that live in local use.
The thesis is divided into two sections. The first one is theoretical and consists of village history as well as method and materials description. The second one is practical and contains names in alphabetical order.
Key words: minor place-name, model of minor place-name classification, structural model, structural type, naming motivation
7
1. Obsah
1. Obsah ... 7
2. Seznam zkratek ... 9
3. Úvod ... 10
4. Jablonec nad Jizerou ... 11
4. 1. Současnost ... 11
4. 1. 1 Varianty názvu města ... 11
4. 1. 2 Přilehlá katastrální území ... 12
4. 2. Historie ... 14
4. 2. 1 Od počátku osídlení do roku 1848 ... 14
4. 2. 2 Od roku 1848 do konce 19. století ... 15
4. 2. 3 20. století ... 16
4. 3. Nářeční charakteristika ... 17
5. Východiska ... 19
5. 1. Materiálová východiska ... 19
5. 2. Teoretická východiska... 19
5. 2. 1 Modelová klasifikace pomístních jmen ... 21
6. Heslová část ... 25
6. 1. Výstavba hesel... 25
6. 2. Slovník ... 27
7. Shrnutí ... 63
7. 1. Specifické rysy anoikonym ... 63
7. 1. 1 Nářeční rysy a jiné odchylky od spisovné češtiny ... 63
7. 1. 2 Uplatnění posesivního pojmenovacího motivu ... 64
7. 1. 3 Varianty ... 65
7. 2. Dotazníkový výzkum ... 66
7. 2. 1 Přehled PJ z hlediska užívání ... 68
7. 2. 2 Shrnutí... 76
7. 3. Shrnutí modelové klasifikace PJ ... 78
8. Závěr ... 84
9. Seznam pramenů a literatury ... 85
Přílohy ... 87
8 Seznam tabulek
Tabulka 1 Používaná PJ (osoby A-D) ... 68 Tabulka 2 Používaná PJ (osoby E-G) ... 71 Tabulka 3 Nepoužívaná PJ ... 75
9
2. Seznam zkratek
Zkratky názvů pramenů a literatury ČSÚ = Český statistický úřad
ESC = Encyklopedický slovník češtiny ESSČ = Elektronický slovník staré češtiny G = Geonames
KM = katastrální mapa
PSJČ = Příruční slovník jazyka českého SK = Stabilní katastr
TM = turistická mapa
TLM = Turistický a lyžařský atlas
Základní zkratky AD = adjektivum
ADd = adjektivum derivované adj. = adjektivum
akuz. = akuzativ dat. = dativ fem. = femininum gen. = genitiv instr. = instrumentál lok. = lokál
mask. = maskulinum MČ = místní část MJ= místní jméno
MKPJ = modelová klasifikace pomístních jmen
neutr. = neutrum neživ. = neživotné OJ = osobní jméno os. = osoba, osobní P = prepozice
PJ = pomístní jméno pl. = plurál
poses. = posesivní
S = substantivum (nederivované) SAD = substantivizované adjektivum SADd = substantivizované adjektivum derivované
Sd = substantivum derivované sg. = singulár
Sk = složené substantivum (kompozice) subst. = substantivum
VM = vztahový model SM = strukturní model ST = strukturní typ živ. = životné aj. = a jiné
apod. = a podobně atd. = a tak dále č. p. = číslo popisné odb. = odbočka srov. = srovnání Zeměpisné zkratky J = jih
JV = jihovýchod JZ = jihozápad S = sever
SV = severovýchod SZ = severozápad V = východ Z = západ
10
3. Úvod
Tématem mé diplomové práce je anoikonymie obce Jablonec nad Jizerou
a přilehlých katastrálních území, tedy Bratrouchova, Buřan, Horní Dušnice a Stromkovic.
Vychází především z internetové databáze Geonames, turistických map, regionální literatury a z informací poskytnutých obyvateli města.
Cílem práce je excerpce všech PJ obce Jablonec nad Jizerou z výše uvedených zdrojů a zjistit, která z nich se na území obce dodnes aktivně užívají. Za účelem zjištění těchto
informací byl proveden dotazníkový výzkum obyvatel Jablonce - ti byli vybráni v několika věkových kategoriích a z různých katastrálních území, aby výsledky dotazníku byly
co nejobjektivnější.
První kapitoly jsou věnovány Jablonci nad Jizerou, jeho současnosti i historii,
poloze, přilehlým katastrálním územím či charakteristice nářečí užívaného v této oblasti. Část následující rozebírá materiálové a teoretické východisko, na jejichž základě jsou zpracována jednotlivá hesla. Nejobsáhlejší kapitolu tvoří heslová část - její úvod se zabývá strukturou hesel, jejich řazením a změnám v přepisu. Následuje samotný slovník celkem 114 hesel - ten obsahuje přibližnou lokalizaci místa, zdroje, formální utvářenost, motiv pojmenování, modelovou klasifikaci, u některých anoikonym se objevují také varianty názvu a původní názvy přepsané z císařských povinných otisků map stabilního katastru.
Závěr práce je věnován v první řadě specifickým rysům anoikonym, jako jsou odchylky od spisovné češtiny apod. Dále jsou zde předloženy výsledky dotazníkového výzkumu a celkové shrnutí anoikonym z hlediska frekvence užívání či vztahového modelu.
Za textem práce se nachází přílohy, které obsahují výřezy mapy Jablonce nad Jizerou, seznamy PJ podle vztahového a strukturního modelu a je zde také několik fotografií samotných objektů.
11
4. Jablonec nad Jizerou
4. 1. Současnost
Obec Jablonec nad Jizerou se nachází v Libereckém kraji a bývalém okresu Semily.
Pro svou velikost a častou záměnu za nedaleký Jablonec nad Nisou bývá často označován deminutivem Jabloneček, dříve také Český Jablonec. O původu jména se dodnes vedou spory - většina zdrojů uvádí, že název je odvozen od jabloně, již měli předci ve velké vážnosti a která se objevuje i ve znaku města, některé informační tabule se však zmiňují o tom,
že název vznikl z keltského slova gaolun - clo, mýto, což by poukazovalo na nedaleké hranice - podle všeho se však jedná o mylný výklad. V roce 1921 byl název na žádost tehdejšího městského zastupitelstva rozšířen o přívlastek nad Jizerou1.
V současnosti se skládá z katastrálních území Bratrouchov, Buřany, Horní Dušnice, Jablonec nad Jizerou a Stromkovice.
Pro svou polohu na pomezí Krkonoš a Jizerských hor je velmi vyhledávaným místem turistů. V zimních měsících je v provozu lyžařský areál Kamenec, který za příznivých
podmínek nabízí i večerní lyžování. Vrchol Kamence je také dobrým výchozím bodem pro běžecké lyžování. V létě se město stává nástupním místem pro vodáky a je oblíbené i u pěších turistů.
Podle Sčítání lidu, domů a bytů2 z roku 2011 žilo v obci 1707 obyvatel, přičemž v roce 1991 jich bylo 2028 a roku 2001 už jen 1976 - počet obyvatel trvale klesá už od r. 1910 především vlivem migrace obyvatel do větších měst. Podrobné údaje o vývoji obyvatelstva v jednotlivých částech Jablonce nad Jizerou znázorňují tabulky Počet obyvatel na území Jablonce nad Jizerou mezi lety 1869 a 1921 a 1930 -2001 (viz příloha) vypracované na základě Historického lexikonu obcí České republiky 1869-20053.
4. 1. 1 Varianty názvu města
V Profousově slovníku je uveden první název z roku 1398 Jablonecz, stejný tvar jména měla obec ještě v roce 1574 (původní skloňování uvádí pádovou koncovkou -y >
V Jablonczy).
1 Jablonec nad Jizerou - informační server města. Dostupný z: http://jablonec-krkonose.cz
2 ČSŮ - Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Dostupný z: https://www.czso.cz/csu/sldb
3RŮŽKOVÁ, J., ŠKRABAL, J. a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1896-2005 - I. díl. Praha: ČSÚ, 2006.
12 V polovině 17. století si pravděpodobně konkurovalo použití české hlásky
J a německého G v Sudetendeutsches Ortsnamen Buch jsou totiž zaznamenány podoby z roku 1654 Jablonec a z roku 1657 Gablonec. Údaje z 18. století uvádí podobu Jablonetz.
Na mapách z roku 1938 v publikaci Soumrak nad českým Podkrkonoším, kdy byl Jablonec zabrán Němci, se uvádí německý název Gablonz an der Iser.
4. 1. 2 Přilehlá katastrální území
Bratrouchov
KÚ se nachází V od Jablonce nad Jizerou, mezi KÚ Buřany, Horní Dušnice
Stromkovice a Františkov (Rokytnice nad Jizerou). Bratrouchovem protéká Vranský potok.
Podle Pamětní knihy Jablonce nad Jizerou vznikl název Bratrouchov ze staršího Bratrov - pozemek, kde nyní Bratrouchov leží, údajně zdědili dva bratři - jeden, jménem Vojtěch, založil ves Vojtěšice a druhý právě Bratrov4.
Jedna z respondentek dotazníkového výzkumu uvedla, že název je podle místní události, kdy čeští bratři utíkali přes Bratrouchov a schovávali se v místních skalách.
Oba výklady jména jsou ale nejspíš pouhou pověstí, tomu nasvědčuje i poses. sufix -ov, pravděpodobně tedy název vznikl z OJ. V publikaci Sudetendeutsches Ortsnamen-Buch Starkenbach5 je uveden název z roku 1654 Bratrauchow a komentář k významu jména taktéž uvádí, že je odvozen sufixem -ov z OJ Bratrouch.
Buřany
KÚ se nachází V od Jablonce nad Jizerou, k Buřanům náleží Dolní Dušnice, Hradsko, Končiny a Vojtěšice.
Podle Profousova slovníku se jednalo o ves Buranů, tedy silných mužů (v Josefinském katastru pod názvem Starkenbach - starken = silný) avšak proti tomuto názvu se Profous ohrazuje, protože ves je velmi mladá. Jméno Buřany tedy vzniklo nejspíše uměle podle MJ na -any buď ze slova buř-ič, anebo ze slova bouře.6
4 LOSKOT, F. Pamětní kniha Jablonce nad Jizerou. 1896. s. 4
5GIERACH, E., SCHWARZ, E. Heft 7: Der ehemalige Bezirk Starkenbach. Sudetendeutsches Ortsnamen-Buch.
Reichenberg, 1940. s. 18
6PROFOUS, A. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny. s. I/245
13 Horní Dušnice
KÚ se nachází V od Jablonce nad Jizerou, na S sousedí s Rokytnicí nad Jizerou a na V s Vítkovicemi. Místem protéká Dušnický potok.
Podle Profouse jméno Dušnice vzniklo zpodstatňující příponou -ica z ajd. dušná.
Je zde však také vysvětlení, že název Dušnice byl kdysi názvem potoka a jméno mělo význam obrazný - Profous se přiklání spíše k druhé možnosti a to především z toho důvodu, že Dolní i Horní Dušnice se nachází u téhož potoka, a také proto, že mezi oběma MČ se ještě nachází Bratrouchov. Obyvatelé Horní i Dolní Dušnice byli dříve nazývání Medvědi - původní motiv však již dnes není znám a pojmenování zaniklo stejně jako u tzv. příšlapků obyvatel okolních vesnic.
Stromkovice
KÚ území se nachází JV od Jablonce nad Jizerou, jižně hraničí s obcemi Jestřabí v Krkonoších a Poniklá, na V potom s obcí Vítkovice. Protéká tudy Vejpalický potok.
Stromkovice vznikly pravděpodobně v 17. století. Osada dostala jméno od vítkovických Němců Jammertal - Slzavé údolí.7 Tento název měl charakterizovat
zastíněnost svahu, na kterém ráno rosa dlouho nevysychala8. Žili zde převážně Češi, kterým obyvatelé okolních vesnic říkali Čůchaři9(čúcha - pruh látky užívaný dříve místo ponožky, nebo obvaz, zpravidla velký10). Ti původní název brzy zkomolili na Imrtál příp. Imrtole (zde můžeme pozorovat německý nářeční rys - ztemnělé a, které se uprostřed vyslovovalo jako o ).
V té době Stromkovice patřily k obci Jestřabí v Krkonoších.
V roce 1898 přišel podnět, aby se Stromkovice staly samostatnou obcí. Při hledání nového jména se rozhodovalo mezi variantami Růžov a Stromkovice - o rok později se obec přejmenovala a oddělila od Jestřabí.
Název Stromkovice sice vznikl uměle, avšak je velmi příhodný - nachází se zde mnoho zalesněných území.
7 VOTOČEK, J. Krkonošská obec Stromkovice kolem roku 1930. 1984.
8 Tamtéž
9 DUŠEK, L. Příšlapky obcí západních Krkonoše. in: Krkonoše - Jizerské hory. roč. 2015. č. 12. Dostupné z:
http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_frontpage&Itemid=1
10 BACHMANNOVÁ, J. 2016. s. 81
14
4. 2. Historie
Tato část je zpracována podle Pamětní knihy Jablonce nad Jizerou11, která je uložena na Městském úřadu v Jablonci nad Jizerou. Přestože úřad disponuje i kronikou města, chybí jakékoliv údaje téměř o celém 20. století. Informace o událostech z roku 1938 pochází
z publikace Soumrak nad českým Podkrkonoším12, pozdější záznamy však nejsou k dispozici.
4. 2. 1 Od počátku osídlení do roku 1848
Původ osídlení Jablonce není znám, je ale pravděpodobné, že sem pronikali osadníci směrem od Jilemnice, kterým přišla vhod poloha - místo se nachází u Jizery, tudíž bylo příhodné pro pěstování zemědělských plodin i k chovu dobytka.
O osídlení v předhistorické době svědčí i nálezy popelnic (jedna z nich se našla r. 1894 na Rozsochách). V Pamětech se píše, že první obyvatelé začali krajinu zvelebovat kácením stromů a celkovým zušlechťováním půdy, což vedlo k získání jména Jablonec:
I pojak stesk obyvatele po ozdobě, jakou šírému kraji uvnitř Čech bývají sady stromův ušlechtilých, a ruka jeho před dům sází símě jabloňové, jež klíčí, vyrůstá ve strom, strom mohutný, jenž mile stíní v horku letním, větry přetrvává, jako památka dob zašlých stojí tu ještě, když blesk rozráží korunu jeho, a dává jméno sdružení lidských příbytků, jež kolem prvního se kupí v nynějším hořejším Jablonci...13. Tito osadníci se živili pouze zemědělstvím, především pak pěstováním obilí, lovem a rybolovem.
Ačkoliv první doložitelné zmínky o vsi Jablonec pocházejí až z konce 15. století (r. 1492), první kostel zde byl podle Loskota14 postaven už ve století třináctém - zhruba ve stejné době Jablonec ztratil svou svobodu a připadl rodu Markvarticů, kteří vystavěli nedaleký jilemnický a štěpanický hrad.
Za dob Husitských válek, konkrétně kolem roku 1424 bylo nedaleké Hostinné obléháno Janem Žižkou a obyvatelé Jablonce, do té doby převážně katolíci, se údajně
ze strachu přiklonili k husitství a to i přesto, že majitelé, Jindřich z Valdštejna a jeho synovec Heník, byli katolíky. Ti si po smrti Hynka z Valdštejna, otce Heníka, celé panství rozdělili a Jablonec společně s částí Jilemnice, Hrabačovem, Vojtěšicemi apod. získal Jindřich, zatímco Heník obdržel především Štěpanice, dolní část Jilemnice, Valteřice, či Poniklou.
11 LOSKOT, F. Pamětní kniha Jablonce nad Jizerou. 1896.
12 JUŘENA, Jan. Soumrak nad českým Podkrkonoším: německá okupace Novopacka a Jilemnicka v roce 1938.
Dvůr Králové nad Labem: Jednota Československé obce legionářské v Mladé Boleslavi, 2013.
13 tamtéž, s. 3
14 LOSKOT, F. Pamětní kniha Jablonce nad Jizerou. 1896.
15 Od té doby se vystřídalo mnoho vlastníků, z nichž jmenujme pouze rod Harrachů, kteří
Jindřichovu část koupili r. 1701, což mělo za důsledek, že se štěpanické a jilemnické panství opět spojily.
V roce 1721, kdy byla postavená jablonecká fara, měla farnost zhruba tisíc obyvatel, přičemž v roce 1762 už jejich počet dosáhl 1298 a v roce 1770 jich bylo 1521. Z toho 150 žilo v Jablonci, zbytek v přilehlých vesnicích (Končiny, Buřany, Vojtěšice, Bratrouchov, Brno, Hejlov, Horní a Dolní Dušnice) Na konci osmnáctého století se v údolí u Jizery začal pěstovat len, což pro Jablonec znamenalo rozvoj textilního průmyslu. Tomu napomohl především tehdejší majitel panství Quido z Harrachů a jeho syn Jan.
Počátek devatenáctého století s sebou přinesl především výstavbu nové fary (1813) a dvoutřídní školy (1821). Roku 1825 zde byl také založen divadelní spolek, avšak bez společných stanov. V té době už měl Jablonec 2 643 obyvatel. O několik let později, roku 1843 se od Jablonce oddělily vesnice Bratrouchov, Brno a Hejlov, aby utvořily samostatnou obec, ale v roce 1850 se opět připojily k Jablonci.
4. 2. 2 Od roku 1848 do konce 19. století
Reformy roku 1848 způsobily, že i Jablonec se stal svobodnou obcí.
V nadcházejících letech obyvatelé postupně začali vykupovat pozemky a domy, které do té doby patřily majitelům panství.
Roku 1872 byla zřízena tělocvičná jednota Sokol, její založení se však u obyvatel nesetkalo s velkým zájmem. Při Sokolu byl r. 1875 založen hasičský odbor, čímž byly položeny základy pozdějšího sboru dobrovolných hasičů. V témže roce vznikl také divadelní spolek Podhoran, tentokrát již jeho zřizovatelé sepsali společné stanovy. Roku 1877 zde byla zřízena pošta, která byla později rozšířena o telegrafní spolek.
V té době se lidé živili převážně hospodářstvím, chovem dobytka a především pěstováním lnu, který se tu i spřádal, což poskytovalo zaměstnání mnohým obyvatelům města. Dalším zdrojem příjmu se stalo přírodní Slavíkovo bělidlo, kde se plátno nejprve polévalo na loukách a následně se sušilo v sušírně - ty zde byly dvě, letní dřevěná a zimní zděná. Kromě toho tu také byla místnost na vyváření prádla a později mandlovna s valchou.
Původně český podnik se však dostal do rukou Němců, kteří většinu Čechů propustili a místo nich si dosadili pracovníky německé národnosti, pro které tu postavili i byty, a bělení přírodní cestou nahradili chemikáliemi.
16 Pro mnohé se pak doplňkovým zdrojem obživy stalo pašeráctví, lidé převáželi ze slezského Pruska (později Německa) nejčastěji cukr, bavlnu, alkohol a střelný prach. Stejně jako v sousedním Vysokém nad Jizerou se velké oblibě těšilo sekání a navlékání korálků, které bylo zpočátku velmi výnosné, avšak po několikaletém rozkvětu přišel úpadek a mnoho lidí od tohoto způsobu živnosti upustilo.
Na konci 19. století byla postavena nová škola, která měla čtyři třídy. Nedlouho poté byla zřízena i soukromá škola německá a vznikl tu pěvecký sbor Hlahol. Roku 1891
se oddělil hasičský odbor od Sokola a vznikl samostatný spolek sboru dobrovolných hasičů.
Němcem Josefem Mohrem zde byla založena mechanická tkalcovna, která přinesla
zaměstnání spoustě českých i německých obyvatel obce. V těchto letech Jablonec také často sužovaly povodně, proto byla r. 1894 postavena hráz, která měla zamezit zaplavení dolní části Jablonce především okolo Pilišťat.
Rozkvět, který Jablonec na konci 19. století zaznamenal, vedl k tomu, že v roce 1894 se obecní zastupitelstvo obrátilo na císaře Františka Josefa I. s žádostí o povýšení na městys.
Této žádosti bylo o dva roky později vyhověno a Jablonec společně s tím získal i nynější erb.
4. 2. 3 20. století
Přelom 19. a 20. století byl pro Jablonec nad Jizerou, který v té době patřil k okresu Jilemnice, ve znamení poněmčování. Jak je zmíněno výše, původně české podniky byly prodány německým podnikatelům, kteří s sebou přivedli německé dělníky (v roce 1930 se zde nacházelo zhruba 10 % obyvatel německé národnosti). Bohatí němečtí majitelé patřili také do vlivnější volební třídy, proto sídlili v městském zastupitelstvu a mohli snáze rozhodovat o záležitostech týkajících se Jablonce.
Přestože obyvatelé města do poslední chvíle doufali, že Jablonec bude ušetřen německé okupace, 8. října 1938 začalo zde i v sousední Rokytnici zabírání území německými vojáky. Tehdejší situaci komentoval jablonecký děkan Jan Michálek slovy: „V Jablonci nad Jizerou jsme prožívali zlé doby nejistoty, jak to dopadne s naší obcí, která byla ze ¾ česká.
Doufali jsme, že zůstane při Republice a jen Rokytnice odpadne. Avšak pátek 7. října 1938 padlo rozhodnutí i z Prahy nám potvrzené, že i Jablonec bude zabrán.“15 Přestože se jablonečtí obyvatelé snažili okupaci zabránit, 10. října 1938 byl Jablonec opravdu přičleněn k Říši. O tři dny později došlo k obsazení Buřan a 21. října překročilo německé vojsko
15 JUŘENA, Jan. Soumrak nad českým Podkrkonoším: německá okupace Novopacka a Jilemnicka v roce 1938.
Dvůr Králové nad Labem: Jednota Československé obce legionářské v Mladé Boleslavi, 2013. 95-96
17 demarkační čáru, aby obsadilo i část Horní Dušnice, brzy byly zabrány i vesnice Bratrouchov a Stromkovice.
Po německé okupaci byl život českých obyvatel v Jablonci nad Jizerou velmi těžký, protože se nemohli smířit s tím, že jejich území bylo Říší přivlastněno neprávem, a často se setkávali s nenávistí nebo šikanou ze strany německých obyvatel.
Události roku 1945 vedly k tomu, že Němci byli z Jablonce odsunuti. Po dosídlení na přelomu 40. a 50. let počet obyvatel trvale klesá - zatímco v roce 1930 tu trvale žilo 3637 obyvatel, o třicet let později (roku 1961) už jen 2385.
4. 3. Nářeční charakteristika
Česká nářeční skupina v užším smyslu se dělí do čtyř základních podskupin:
středočeská, jihozápadočeská, severovýchodočeská a jihovýchodočeská. Podskupiny se poté dále člení na jednotlivé typy. U nářečí severovýchodočeského jsou to typy:
Východolitomyšlský, Náchodský, Podještědský a Podkrkonošský.
Nářečí užívané na území Jablonce nad Jizerou odpovídá podskupině
severovýchodočeské a typu Podještědskému a Podkrkonošskému. Nicméně se však na tomto území často nářečí často proměňovala a každá vesnice mohla mít jiné specifické znaky.
Následující výčet znaků severovýchodočeského nářečí vychází především z příručky Jana Běliče Nástin české dialektologie16 a příslušného hesla v Encyklopedickém slovníku češtiny.17
Znaky severovýchodočeského nářečí:
1. Výslovnost v jako polosamohlásky u na konci uzavřených slabik (mrkeu) a jako obouretné w v pozici mezi samohláskami (takowý)
2. Místo ý, í se vyskytuje dvojhláska ej po ostrých sykavkách (vozejk) a jako koncovka instr.
sg. měkkých typů subst. fem. (růžej)
3. Koncovka dat. a lok. sg. živ. mask. v podobě -oj (tátoj)
4. Tvar nom. pl. živ. mask. shodný ve funkci akuz. (půjdem na pstruzi) 5. Koncovky -aj, -ej v 3. os. pl. préz. sloves 4. a 5. třídy (prosej, dělaj)
16 BĚLIČ, J. Nástin české dialektologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972. s. 230-234
17 KARLÍK, P. NEKULA, M. PLESKALOVÁ, J. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN, 2002. s. 395-396
18 6. Koncovka -em v instr. sig. živ. mask. končících na -a (s tátem)
7. Zdloužení kořenné samohlásky u dvouslabičných subst. (péři, zéli)
8. Krácení vokálů í, ů v koncovkách a slohotvorných sufixech (rohlik, staveni)
9. V 2. os. sg. slovesa být ve funkci spony tvar seš (ty seš), jako os. morfém v složených formách min. času -s (Dals mu to)
10. Zachovalá znělost koncových kons. (hlad) 11. Změna dn >nn>n (pon nosem)
12. Zánik v ve skupině vje (Kjeta)
13. V gen., dat. a lok. adj. a u rodových pron. koncovka -ej (k tej druhej) 14. Koncovka -em v dat. pl. adj. a rodových pron. (k tem starem)
Znaky specifické pro okrajový typ Podještědský a Podkrkonošský:
1. Výslovnost slabikotvorného r, l s původním polosamohl. vokálem ∂ (p∂rší), projevující se případným zdloužením souhlásky (vŕčel), nebo naopak hyperkorektní výslovnost (V Librci) 2. Nepřehlasované podoby v příčestí min. (ležal, p∂ršalo)
3. Změna dn>nn>n nebo dň>ňň>ň (hoňe lidu) a dl>ll>l (dal na něj sello, mazat sálem) 4. Zbytky výslovnosti tvrdého y v příč. min. slovesa být (byl, byla)
5. V nom. pl. živ. mask. původní tvar shodný se spis. jazykem (staří lidi) 6. Zakončení inf. na -ť (jiť tam uklidiť)
7. Výjimečně výskyt tvrdého ł (šeł, na Bíłou sobotu)
19
5. Východiska
5. 1. Materiálová východiska
Nejprve jsem provedla excerpci pomístních názvů v Jablonci nad Jizerou z databáze Geonames18, tyto údaje jsem poté porovnala s Turistickým a lyžařským atlasem19 (dále jen TLM) v měřítku 1 : 25 000, analogickou turistickou mapou (Krkonoše - praktická mapa20) v témže měřítku (TM) a turistickou mapou portálu mapy.cz (mapa). Údaje jsem později doplnila o PJ uvedená ve Stabilním katastru.
5. 2. Teoretická východiska
Pro zkoumání anoikonymie obce Jablonec nad Jizerou vycházím ze základní charakteristiky pomístních názvů, která je uvedena v Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku21: Pomístní jména jsou názvy neobydlených objektů, především terénních útvarů, pozemků, vod, komunikací a různých orientačních bodů. K nim bývají tradičně přiřazovány názvy samot, osad a místních částí, které sice patří k obydleným objektům, ale mnohé z nich převzaly pro své označení původní PJ.22
Anoikonyma můžeme třídit podle druhu pojmenovávaného objektu. V tomto případě je rozdělujeme na hydronyma (vlastní jména vod)23, oronyma (vlastní jména tvarů vertikální členitosti povrchu zemského i mořského dna24), agronyma (Olivová-Nezbedová uvádí název pozemková jména)25, hodonyma (vlastní jména dopravních cest)26a vlastní jména jiných neživých přírodních objektů a jevů a člověkem vytvořených objektů, které nejsou určeny k obývání a jsou v krajině pevně fixovány27 (pro zkrácení v následující části uvádím pod názvem „jiné“)
Příklady jednotlivých typů z anoikonymie Jablonce nad Jizerou:
1. Hydronymum: Jizera, Františkovský potok, Končinský potok
18 Dostupné na internetovém portálu geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/
19 ROHLÍK, Jiří. Krkonoše: Riesengebirge : atlas 1:25 000: turistická a lyžařská mapa. Mělník: ROSY, Rohlík, 2006. ISBN 80-86170-29-2.
20 DVOŘÁK, J., RŮŽIČKA, M., PRÁŠIL, O. Krkonoše 1:25 000: praktická mapa. Jičín: Kartografie HP s. r. o., 2015.
21 PLESKALOVÁ, J. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Jinočany: H&H, 1992
22 PLESKALOVÁ 1992, s. 7
23 OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, a kol. 1995, s. 15
24 Tamtéž
25 Tamtéž
26 Tamtéž, s. 16
27 Tamtéž
20 2. Oronymum: Na vršku, Paloušův kopec, Na rokli
3. Agronymum: Blanské pole, Holandrie, Na sekyře 4. Hodonymum: Ke školce, Trhovice
5. Jiné: Kostelíček, Svatý Prokop, Na hrádku
Velmi podrobně zpracoval třídění PJ Vladimír Šmilauer, který seskupuje PJ podle apelativních významů slov, z nichž jsou utvořená28. Anoikonyma nejprve rozdělil na šest základních skupin: obecné vztahy a vlastnosti, země, rostlinstvo, zvířectvo, člověk a jména nejasná. Tyto skupiny dále dělí do jednotlivých podskupin, viz níže. Šmilauerovo zpracování je tedy velmi detailní a nehodí se pro účely mé práce. Přesto zde alespoň nastíním základní skupiny a podskupiny, které jsou uvedeny v Pomístních jménech v Čechách: o čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest29. Jako příklady uvádím PJ zastoupena v anoikonymii Jablonce nad Jizerou:
I. Obecné vztahy a vlastnosti 1. Poloha: Na rokli
2. Vzdálenost: Na končinách
3. Velikost, rychlost apod.: Hrubá strana, U proudu 4. Tvar: Bratrouchovský skalní kyj
5. Barva a podobné vlastnosti 6. Stáří
II. Země:
1. Vyvýšeniny: Na stráni, Paloušův kopec 2. Vhloubené tvary: V dolenci
3. Půda
4. Složení půdy: Kamenec 5. Kulturní půda: Vejpalice
6. Vodstvo: Jizera, Končinský potok 7. Atmosférické jevy
III. Rostlinstvo
1. Porosty a jednotlivé rostliny: Mechovice, Rezek
28 PLESKALOVÁ 1992, s. 14
29 OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ a kol. 1995. s. 17-20
21 2. Pěstění rostlin
IV. Zvířectvo
1. Volně žijící: Hejlov 2. Domácí
V. Člověk
1. Poměry majetkové a právní: Slavíkův kříž 2. Lidská práce: Na sekyře, hájenka
3. Lidská díla: V Janouchově městě
4. Duchovní život, historie: Svatý Prokop, Kostelíček, Svatý Jan Nepomucký VI. Jména nejasná: Oudernice, Kabelice
5. 2. 1 Modelová klasifikace pomístních jmen
Pro třídění anoikonym lze použít také klasifikaci modelovou, která navazuje na slovotvornou teorii Dokulilovu. Tuto klasifikaci zpracoval Rudolf Šrámek a následně ji přepracovala a aplikovala Jana Pleskalová ve své publikaci Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. MKPJ pracuje se třemi kategoriemi: vztahový model, strukturní model a strukturní typ a je vhodná pro práci s PJ menších správních celků nebo jednotlivých katastrálních území – neoperuje totiž s tak velkým množstvím kategorií jako třídění
Šmilauerovo.
Vztahový model
VM vyjadřuje vztah pojmenovatele k pojmenovávanému objektu30. Pro VM jsou důležité čtyři kategorie, které v základu pracují s otázkami „kde“, „kdo“, „co“, „jaký“, „za jakých okolností“ a „čí“. Šrámek v Úvodu do obecné onomastiky31 všechny skupiny VM dále dělí na propriální objekty životné a neživotné. Pro potřeby mé práce ale postačí rozdělení, které použila Pleskalová v Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku.
VM A určuje polohu, umístění pojmenovaného objektu v terénu32. Pro PJ v Jablonci je takovéto tvoření časté především u dvouslovných názvů.
30 PLESKALOVÁ 1992, s. 15
31 ŠRÁMEK, R. Úvod do obecné onomastiky. Brno: Masarykova univerzita, 1999.
32 Tamtéž, s. 23
22 VM B, jehož podstatou je vyjádření pojmenovávaného objektu (nebo jeho části)
v PJ33, je v anoikonymii Jablonce nejfrekventovanější také u názvů složených ze dvou slov.
VM C tvoří poměrně široké spektrum PJ, která podávají charakteristiku pojmenovaného nebo relačního objektu na základě jeho různých vlastností34. Pro větší přehlednost je můžeme dále rozdělit na C1 a C2. PJ typu C1 bývají motivována především velikostí, tvarem, barvou, látkovým složením, rostlinami a zvířaty, které se v daném místě vyskytují. Řadí se sem ale i pojmenování metaforická. Typ C2 shromažďuje PJ, která pojmenovávají objekty na základě různých přírodních procesů či dějů nebo se vztahují k lidské činnosti.
VM D zahrnuje všechna PJ, která představují posesivitu a jiný vztah k osobě35. Příklady zastoupených VM v anoikonymii obce Jablonce nad Jizerou:
VM A: Končiny
VM A+A: Na končinách, V dolcích VM A+B: Na rokli, U háje
VM A+C1: Dolní Dušnice, U proudu VM A+C2: Ke školce, Na stráži VM A+D: Na Veselkách, U Mikšů VM A+(A+B): Na Hejlovských rovních VM A+(C2+B): U shnilého mostu VM A+(C1+B): Pod Vlčím hřebenem VM A+(D+C1): V Janouchově městě VM AB: Podstránec
VM C1+A: Velké Jizersko VM B: Kostelíček, Svatý Prokop
VM A+B: Blanské pole, Františkovský potok VM B+D: Svatý Jan Nepomucký
VM C1+B: Vranský potok VM C1B: Trejborec
VM D+B: Jarův kopec, Paloušův kopec VM C1: Blansko, Holandrie
VM A+C1: Krosnovská brána
33 ŠRÁMEK, R. s. 62
34 Tamtéž, s. 77
35 Tamtéž, s. 104
23 VM C1+C1: Hrubá strana
VM A+(B+C1): Bratrouchovský skalní kyj VM C2: Betlém, Spálenecko
VM D: Kabelice, Maříkov
Strukturní model
Se vztahovým modelem úzce souvisí tzv. strukturní model, který je mu přímo podřízený a postihuje konkrétní pojmenovací postup36. SM tedy vyjadřuje, jakým způsobem a z čeho bylo PJ utvořeno. Pleskalová v Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku37 rozdělila způsoby formování PJ takto (příklady z anoikonymického zastoupení v obci Jablonec nad Jizerou):
1. Pouhá toponymizace: Ostrov
2. Tvoření PJ na základě metaforické či metonymické souvislosti pojmenovávaného objektu s jiným: Holandrie, Brno
3. Derivace (prefixace, sufixace, konverze, smíšený způsob prefixálně-sufixální a prefixálně- konverzní): Hájenka, Kamenec
4. Kompozice (čistá kompozice, způsob kompozičně-derivační, kompozičně-konverzní a juxtapoziční): Trejborec
5. Tvoření dvouslovných a víceslovných pojmenování: Dolní Dušnice, Tříčský potok 6. Tvoření předložkových PJ: U proudu, V pekle
7. Přejímání toponym a apelativ z cizích jazyků a jejich adaptace v češtině: Jizera
Strukturní typ
Poslední fáze tvoření MKPJ dále rozvíjí SM určením formantu, který se na vzniku PJ podílel. ST v apelativním tvoření odpovídá slovotvorná kategorie a slovotvorný typ.
Například:
ST -ek: Kostelíček
ST -ov(o): Hejlov, Maříkov ST -(e)c: Kamenec,
ST -sko: Blansko, Hradsko
36 ECS, s. 213
37 PLESKALOVÁ, s. 16
24 ST -ice: Kabelice, Mechovice
ST -ka: Kašparka
25
6. Heslová část
6. 1. Výstavba hesel
V heslové části budou uvedena všechna zaznamenaná PJ obce Jablonec nad Jizerou, i přilehlých katastrálních území (Bratrouchov, Buřany, Horní Dušnice a Stromkovice) a částí obce (Vojtěšice, Dolní Dušnice, Končiny a Dolní Tříč)
Všechna jména jsou přepsána do spisovné podoby, a to především z důvodu sjednocení velkých a malých písmen či spisovných a nespisovných podob – většina anoikonym v databázi Geonames je zapsána ve spisovné, tedy kodifikované normě. Tuto formu jsem zvolila jako základní podobu hesla. Převážná část ale žije v úzu místních obyvatel v nářeční i jinak modifikované (objevují se zde prvky obecné češtiny) podobě. V těchto případech je původní podoba uvedena buď v závorce u nadpisu hesla (v případě,
že se nespisovný výraz objevoval u zdrojového dokumentu), nebo v šestém bodě u variant PJ (podoby zaznamenané u místních obyvatel).
Přepis se konkrétné týkal:
1. Odstraňování nářečních rysů a prvků obecné češtiny
2. Opravování chybně zapsaných velkých a malých písmen podle poučení Vladimíra Šmilauera o PJ v příspěvku Revise českých pomístních jmen38 Hesla jsou řazena abecedně podle původní podoby. V případech zahrnujících prepozici jako první slovo hesla jsou hesla uspořádána podle abecedního pořadí prepozice.
Za standardizovanou formu považuji anoikonyma uvedena v databázi Geonames, proto pokud má PJ více variant, je v nadpisu uveden přepis z Geonames. U jmen, která v databázi uvedená nejsou, je v nadpisu použito formy, vyskytující se ve zdrojovém dokumentu (TM, TLM či mapa).
Struktura hesla
1. Druh objektu a jeho lokalizace 2. Zdroj
38 in Naše řeč 1956, č. 9-10, s. 269-270
26 3. Formální utvářenost PJ
4. Motivace pojmenování 5. Modelová klasifikace PJ
6. Varianty PJ (vč. varianty zapsané ve stabilním katastru) Bod č. 6 bude vynechán u PJ, která nemají žádnou variantu.
27
6. 2. Slovník
Betlém
1. Bytový dům č. p. 313 a 314 se nachází po levé straně silnice č. 14 směrem na Jilemnici, zhruba 400 metrů od Městského úřadu Jablonec nad Jizerou
2. Sběr
3. Utvořeno z propria Betlém
4. Není znám, pravděpodobně na základě metonymie 5. VM C2, jednoslovné, metonymie
6. V betlémě
Blanské pole
1. Lesní pozemek se nachází v SZ části obce, u obydlí č. p. 523, v MČ Blansko, místem vede lesní cesta směřující od toku Jizery k Praškově skále
2. Geonames, mapa
3. Základem je subst. pole, které je specifikováno poses. adjektivem Blanské, utvořeným od PJ Blansko
4. Viz heslo Blansko, podle staročeského slova blaně 5. VM A+B, dvouslovné, SM ADd+S
6. Na rohliku (dříve se tu konaly školní běžecké závody nazvané O Jablonecký rohlík - účastníci byli odměněni rohlíkem, upečeným v místní pekárně)
Blansko
1. MČ se nachází v Z části obce, podél toku Jizery, dělí se na Zadní a Přední 2. Geonames, mapa, TM
3. Jednoslovné PJ utvořené sufixem -sko podle staročeského označení luhů a luk 4. Blaně: hustý travnatý porost se spojujícím pevným podkladem rostoucí na vlhkých místech39
5. VM C1, jednoslovné, SM Sd, ST -sko
39 in: http://vokabular.ujc.cas.cz/
28 Bratrouchovský skalní kyj
1. Skála se nachází v S části KÚ Bratrouchov, mezi vrcholem Hejlov a MČ Brno 2. TM
3. Základem je subst. kyj, které je specifikováno poses. adjektivem Bratrouchovský, utvořeným sufixem -ský od PJ Bratrouchov a adjektivem skalní, utvořeným sufixem -ní a změnou kvantity vokálu á > a od subst. skála
4. Podle tvaru skály, který připomíná kyj, a podle lokalizace - nachází se v KÚ Bratrouchov 5. VM A+(B+C1), trojslovné, SM ADd+(ADd+S)
Brno
1. Skupina staveb č. p. 109-116 se nachází v S části KÚ Bratrouchov, Z od vrcholu Hejlov 2. Geonames, mapa, TM, TLM
3. PJ je utvořeno z propria Brno
4. Není znám, pravděpodobně na základě metafory 5. VM C2, jednoslovné, metafora
6. Brno (SK)
Buřanská skála
1. Skála se nachází po L straně komunikace č. 1/14 z Jablonce nad Jizerou do Jilemnice, naproti bývalé ČOV, SZ od Porostlice
2. mapa, TM, TLM
3. Skála se nachází v KÚ Buřany
4. Základem je subst. skála, které je specifikováno poses. adjektivem Buřanská, utvořeným sufixem -ská od PJ Buřany
5. VM A+B, dvouslovné, SM ADd+S
Dlouhý kopec
1. Lesní pozemek se nachází v SV části KÚ Horní Dušnice, Z směrem od Preislerova kopce a S od rozcestí Pod Vlčím hřebenem
2. Geonames, mapa, TM
3. Pravděpodobně podle tvaru a rozlohy kopce
29 4. Základem je subst. kopec, jeho rozloha je specifikována adjektivem dlouhý
5. VM C1+B, dvouslovné, SM AD+S 6. Na Dlouhym kopci
Dolní Dušnice
1. MČ na J straně obce, leží v KÚ Buřany, rozléhá se mezi pozemní komunikací vedoucí do Stromkovic a pozemní komunikací vedoucí do Bratrouchova
2. Geonames, mapa, TM, TLM
3. Základem je subst. Dušnice, utvořené 1. sufixem -ice (dříve -ica) z adj. dušný 2.
substantivizovaným poses. adj. Dušnický, jeho lokace je blíže upřesněna adj. dolní 4. Podle Profousova slovníku mohlo PJ Dušnice vzniknout dvěma způsoby (viz výše) 1. dušný znamenalo dýchavičný, nezdravý40 2. zpodstatněním adj. Dušnický od hydronyma Dušnický potok
5. VM A+C1, dvouslovné, SM AD+SAD
Dolní Tříč
1. MČ se nachází J od KÚ Jablonec nad Jizerou a V od KÚ Horní Tříč (Vysoké nad Jizerou) 2. Geonames, mapa, TM, TLM
3. Základem je subst. Tříč, jeho poloha je blíže určena adj. dolní
4. Původní název zněl Třtice, vznikl ze subst. tresť41, což znamená rákos nebo třtina, adj.
dolní určuje polohu MČ - nachází se v nižší nadmořské výšce, než sousední Horní Tříč 5. VM A+C1, dvouslovné, SM AD+Sd
Dušnický potok
1. Potok pramení v S části KÚ Horní Dušnice, zhruba 300 m SZ od rozcestí Pod Vlčím hřebenem, protéká J směrem celým KÚ podél dvou hlavních cest a u obydlí č. p. 65 se vlévá do Vejpalického potoka
2. Geonames, mapa, TM
3. Základem je subst. potok, které je specifikováno poses. adjektivem Dušnický
40BĚLIČ, J. a kol. Malý staročeský slovník. Praha: SPN, 1977. Dostupné z:
http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx#pagehead
41 PROFOUS, A. s. IV/376
30 4. Potok pramení v Horní Dušnici a protéká jí
5. VM A+B, dvouslovné, SM ADd+S 6. Hornodušnickej potok
Františkovský potok
1. Potok má dva prameny, jeden V od č. p. 77 v KÚ Františkov (Rokytnice nad Jizerou) a druhý JV od č. p. 17 v tomtéž KÚ území, do Jablonce nad Jizerou vstupuje S od č. p. 67 v KÚ Buřany, kterým protéká podél hlavní silnice a u č. p. 112 v MČ Vojtěšice se vlévá do Jizery
2. Geonames, mapa, TM
3. Základem je subst. potok, které je specifikováno poses. adjektivem Františkovský, utvořeným sufixem -ský, od MJ Františkov
4. Potok pramení a protéká KÚ Františkov (Rokytnice nad Jizerou) 5. VM A+B, dvouslovné, SM ADd+S
6. Franzenthaler Bach (SK)
Hájenka
1. Lesní pozemek se nachází v S části KÚ Horní Dušnice u č. p. 63 2. Geonames
3. Jednoslovné PJ utvořené toponymizací derivovaného apelativa hájenka, utvořeného sufixem -enka od subst. háj
4. Č. p. 63 původně sloužilo jako hájenka 5. VM C2, jednoslovné, SM Sd
Hejlov
1. Vrchol ve výšce 835 m. n. m. se nachází v MČ Bratrouchov, J od stejnojmenné MČ 2. Geonames, mapa, TM
3. Jednoslovné PJ utvořené a) sufixem -ov od OJ Hejl či sufixem -ov a hláskovou změnou ý >ej od OJ Hýl b) sufixem -ov od subst. hejl
4. Podle Profousova slovníku mohlo PJ vzniknout dvojím způsobem a) z posesivního adj.
Hýlův/Hejlův, utvořeného od OJ Hýl/Hejl b) jm. Hýlov > Hejlov se u nás vyskytuje též jako název lesnatých kopců (...) Toto jméno lesnatých kopců bylo utvořeno podle míst. jmen na -ov
31 z apelativa hýl, hejl a označovalo lesy, kde bylo mnoho hejlů42- vzhledem k tomu, že se vrchol i nedaleká MČ nachází v poměrně hornatém a zalesněném terénu, se přikláním spíše ke druhé možnosti
5. VM C1, jednoslovné, SM Sd 6. Na Hejlově
Hejlov
1. MČ se nachází v Bratrouchově, patří sem domy č. p. 121, 124-126, dále 128, 129 a 131 2. Geonames, mapa, TM
3. Jednoslovné PJ utvořené a) sufixem -ov od OJ Hejl či sufixem -ov a hláskovou změnou ý >ej od OJ Hýl b) sufixem -ov od subst. hejl
4. Podle Profousova slovníku mohlo PJ vzniknout dvojím způsobem a) z posesivního adj.
Hýlův/Hejlův, utvořeného od OJ Hýl/Hejl b) jm. Hýlov > Hejlov se u nás vyskytuje též jako název lesnatých kopců (....). Toto jméno lesnatých kopců bylo utvořeno podle míst. jmen na - ov z apelativa hýl, hejl a označovalo lesy, kde bylo mnoho hejlů43
5. VM C1, jednoslovné, SM Sd, ST -ov 6. Na Hejlově, Heglow (SK)
Holandrie
1. Lesní pozemek se nachází u MČ V dolenci, u obydlí č. p. 628 a 637, nedaleko místa protéká Jizera
2. Mapa, TM
3. PJ je utvořeno sufixem -ie od subst. Holandr (znamená Holanďan)
4. Místo je blízko koryta řeky Jizery a v nižší nadmořské výšce než okolní krajina, pojmenování na základě metafory
5. VM C1, jednoslovné, metafora 6. V Holandrii
42 PROFOUS, A. s. I/605
43 Tamtéž
32 Hradsko
1. MČ se nachází společně s Maříkovem v nejjižnějším cípu obce Jablonec nad Jizerou, protéká tudy řeka Jizera, leží v KÚ Buřany
2. Geonames, mapa, TM
3. Jednoslovné PJ utvořené sufixem -sko od subst. hrad
4. Původně tato část patřila k panství hradu Nístějka, jehož zřícenina se nachází JZ od MČ 5. VM C2, jednoslovné, SM Sd, ST -sko
Hrubá strana
1. Louka obdélníkového tvaru se nachází na pomezí obcí Vysoké nad Jizerou a Jablonec nad Jizerou, u horní stanice lyžařského vleku Kamenec
2. Geonames, mapa a TM pouze na katastru Vysokého nad Jizerou 3. Základem je subst. strana, které je specifikováno adjektivem hrubá
4. Souvislost s MČ Na malé straně (Vysoké nad Jizerou) - hrubý v tomto případě znamená velký
5. VM C1+C1, dvouslovné, SM AD+S
Jarův kopec
1. Louka se nachází V od MČ Počátky u obydlí č. p. 561 a 562, podle mapy Geonames je však louka severněji, u obydlí č. p. 556 - vzhledem ke krajinnému rázu oblasti a pojmenování lyž. vleku se přikláním spíše k zakreslení v mapě
2. Geonames, mapa, TM
3. Základem je subst. kopec, které je specifikováno poses. adjektivem Jarův utvořeným od OJ Jarý
4. Podle příjmení původního majitele 5. VM D+B, dvouslovné, SM ADd+S
6. Lyžařský vlek, který se nacházel na tomto kopci, se jmenoval Jarák – univerbizace PJ Jarův kopec, Na Jaráku
Jizera
1. Řeka pramení pod horou Smrk v Jizerských horách, protéká Jabloncem podél silnice č. 14
33 2. Geonames, mapa, TM
3. Pravděpodobně z keltského Isir
4. Jméno keltského původu - jméno Jizera znamená asi prudká, prudce se pohybující44; Má původ v indoevropském kořeni eis/-ois-/is- „bystře proudit, prudce se pohybovat“ - šlo tedy o řeku bystrou. Téhož původu je řada říčních jmen v dalších zemích Evropy, kde kdysi žili Keltové (např. Isére ve Francii, Isar v Bavorsku, Ijzer v Nizozemsku, Aire (z Isara) v Británii aj.). Jméno Jizera patří k praevropské vrstvě hydronym.45
5. VM C2, jednoslovné, SM Sd
Kabelice
1. Obydlí č. p. 31 v KÚ Stromkovice se nachází S od Oudernice 2. TM, TLM
3. Pravděpodobně z OJ či přezdívky Kabelický přidáním sufixu -ice
4. Pojmenování chalupy není známé, bylo utvořené pravděpodobně z OJ či přezdívky původního majitele - nejznámějším vlastníkem byl Oldřich Janoušek, který si nechal podle chalupy přídomek Kabelický
5. VM D, jednoslovné, SM Sd, ST -ice 6. V Kabelicích
Kamenec
1. Lesní pozemek se nachází V od vysílače a vrcholu Na Kamenci, v současnosti tak bývá nazýván celý kopec, na kterém je vystaven stejnojmenný skiareál
2. Geonames, TLM
3. Utvořené sufixem -ec a změnou kvantity vokálu á>a od subst. kámen 4. Podle kamenité půdy
5. VM C1, jednoslovné, SM Sd, ST -ec
Kašparka
1. Částečně zalesněný pozemek se nachází v KÚ Buřany, k pozemku náleží obydlí č. p. 32
44 ŠMILAUER, V. O jménech našich řek. Naše řeč. 1946, č. 9-10, s. 161-165
45 LUTTERER, I. ŠRÁMEK, R. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 1997. s. 119
34 2. mapa, TM, TLM
3. Jednoslovné PJ, utvořené z OJ Kašpar přidáním sufixu -ka, dříve se takto jmenovalo pouze stavení, proto je subst. fem.
4. Pravděpodobně podle jména původního majitele Kašpara 5. VM D, jednoslovné, SM Sd, ST -ka
Ke školce
1. Modrá TZT vede od MČ Na starém mlýně k Rezku 2. TM
3. Základem je subst. v dat. školka, utvořené sufixem -ka od subst. škola, jeho lokace je blíže upřesněna prepozicí ke
4. TZT vede k lesní školce
5. VM A+C2, dvouslovné, SM P+Sd 6. U školky
Kočvarka
1. Obydlí č. p. 77 a přilehlé pozemky v KÚ Buřany, S od Janatova mlýna 2. Geonames, mapa, TM
3. PJ utvořené od OJ Kočvara případně Kočvar přidáním sufixu -ka 4. Pravděpodobně z OJ Kočvar/Kočvara
5. VM D, jednoslovné, SM Sd, ST -ka 6. Na Kočvarce
Kočvarovsko
1. Obydlí č. p. 9 a 10 v KÚ Buřany, k obydlí vede lesní cesta od zastávky autobusu Jablonec nad Jizerou - Buřany, místem protéká Františkovský potok
2. Geonames
3. PJ utvořené od OJ Kočvar přidáním posesivního sufixu -ovsko, který je typický pro oblast Horního Pojizeří, takto se dříve označovaly usedlosti, statky, domy a k nim náležející pozemky
4. Pravděpodobně z OJ Kočvar/ Kočvara 5. VM D, jednoslovné, SM Sd, ST, -ovsko
35 6. Kocwarowsko (SK)
Končinský potok
1. Potok pramení v MČ V potůčku, odkud teče směrem do Jablonce nad Jizerou a V Pilišťatech se vlévá do Jizery
2. Geonames
3. Základem je subst. potok, které je specifikováno poses. adjektivem Končinský, utvořeným sufixem -ský, od PJ Končiny
4. Potok pramení v MČ Končiny 5. VM A+B, dvouslovné, SM ADd+S
Končiny
1. MČ se nachází v KÚ Buřany, v S části města Jablonec nad Jizerou 2. Geonames, mapa, TM
3. Subst. v pl. končina, což znamená okraj, hranice, kraj, krajina, obyčejně odlehlá46 4. Kvůli poloze MČ, nachází se na kopci mimo hlavní obydlenou část města
5. VM A, jednoslovné, SM Sd 6. Končzin (SK)
Koryto (Korejto)
1. Lesní pozemek se nachází v KÚ Stromkovice, J od silnice vedoucí do Horní Dušnice a V od MČ V Trenčíně
2. Geonames
3. Korejto vzniklo vlivem nářečí ze subst. koryto změnou y > ej
4. Podle krajinného rázu - cesta, která pozemkem vede, se nachází v údolí 5. VM C1, jednoslovné, SM S
Kostelíček
1. Pozemek se nachází v KÚ Bratrouchov, J směrem od vrcholu hory Hejlov, u pozemku
46 PSJČ
36 se nachází obydlí č. p. 34
2. Geonames, mapa (zakreslen pozemek zhruba 900 m jižněji), TM
3. Deminutivum od subst. kostelík, utvořené sufixem -ek a palatalizací hlásky k > č (subst.
kostelík utvořené sufixem -ík od subst. kostel)
4. Metaforické označení božích muk, která se v místě nacházejí 5. VM B, jednoslovné, SM Sd
6. V kostelíčku, U kříže, Kostelicek (SK)
Krosnovská brána
1. Lesní pozemek se nachází zhruba 600 m Z od MČ Rezek, pozemek protíná žlutá TZT vedoucí na Dvoračky, S od Krosnovské brány se nachází rozcestí Pod vlčím hřebenem 2. Geonames
3. Základem je subst. brána, které je specifikováno poses. ajd. Krosnovská utvořeným sufixem -ská od PJ Krosnov
4. Značí vstup do MČ Krosnov, brána použita na základě metafory 5. VM A+C1, dvouslovné, SM ADd+S
Letná
1. Sídelní lokalita se nachází S od kulturního domu, nachází se zde bytové i rodinné domy a zahrádkářská kolonie
2. Mapa, TM
3. Substantivizované adjektivum vzniklo pravděpodobně ze sousloví Letná hora (podle Profouse se mohlo adjektivum skloňovat dle tvrdého i měkkého vzoru47)
4. Sídliště se nachází v kopci, kam celý den svítí slunce 5. VM C1, jednoslovné, SM SAD
Maříkov
1. MČ se nachází v nejjižnějším cípu obce Jablonec nad Jizerou, v KÚ Dolní Dušnice, jsou zde postavena obydlí č. p. 150 - 153, č. p. 153 je pension Maříkov
2. Geonames, mapa, TM, TLM
47 PROFOUS, A. s. II/510-511
37 3. PJ je utvořené z OJ Mařík sufixem -ov
4. Pravděpodobně podle OJ Mařík 5. VM D, jednoslovné, SM SD, ST -ov 5. Na Maříkově, Mařikow (SK)
Maříkovský hřbet
1. Protáhlá vyvýšenina (hřbet) se nachází S od MČ Maříkov, po levé straně místní komunikace vedoucí do Horní Dušnice, hřbet se táhne až k Dolní Dušnici
2. mapa, TM, TLM
3. Dvouslovné PJ, základem je subst. hřbet, které je specifikováno poses. adj. Maříkovský, utvořeným sufixem -ský od PJ Maříkov
4. Podle MČ, od které se vyvýšenina táhne 5. VM A+B, SM ADd+S
Mechovice
1. Lesní pozemek se nachází v MČ Vojtěšice, J od č. p. 89, Z od pozemku protéká Františkovský potok
2. Geonames, mapa, TM
3. PJ vzniklo sufixem -ice od adjektiva mechový 4. Podle výskytu mechu v oblasti
5. VM C1, jednoslovné, SM Sd, ST -ice 6. V mechovicích
Na bahýnku (Na Bahýnku)
1. Pozemek se nachází u cesty J od Zabuchovského mlýna, místem protéká Vejpalický potok 2. TM
3. Základem je subst. v lok. bahýnko, utvořené sufixem -ko od subst. bahno, jeho lokace je upřesněna prepozicí na
4. Místem protéká Vejpalický potok a je velmi stinné (především kvůli stromům, které zde rostou), proto se tu drží bahnitá půda
5. VM A+C1, dvouslovné, SM P+Sd
6. Muži, který dnes žije v místě, se říká Bahenskej
38 Na Hejlovských rovních
1. Pozemek se nachází mezi horou Hejlov a stejně označovanou MČ 2. Geonames
3. Předložkové PJ, základem je subst. v lok. pl. rovně, utvořené ze subst. rovně (zastarale a lidově rovina48), které je specifikováno poses. adj. v lok. Hejlovský utvořeným sufixem -ský od PJ Hejlov, jeho lokace je upřesněna prepozicí na
4. Podle polohy a rovinatého charakteru pozemku 5. VM A+(A+B), trojslovné, SM P+(ADd+Sd)
Na hrádku (Na Hrádku)
1. Obydlí č. p. 270 a přilehlý pozemek v KÚ Jablonec nad Jizerou, nachází se J od MČ Na Vystrkově
2. Geonames
3. Předložkové PJ, základem je subst. v lok. hrádek, utvořené sufixem -ek a změnou kvantity vokálu a > á ze subst. hrad, jeho lokace je blíže upřesněna prepozicí na
4. Pravděpodobně metaforické označení obydlí, které se lišilo od okolních chalup (např.
velikostí, ozdobnými prvky, případně použitým materiálem při stavbě) 5. VM A+C1, dvouslovné, SM P+Sd
Na končinách (Na Končinách)
1. Skupina obydlí č. p. 43-51, 71-73 a 202-203 se nachází na pomezí obcí Jablonec nad Jizerou a Rokytnice nad Jizerou, J od skalní vyhlídky Stráž (Rokytnice nad Jizerou) 2. Geonames, mapa, TM
3. Předložkové PJ, základem je subst. v lok. pl. končina, jehož lokace je upřesněna prepozicí na
4. Poloha MČ - nachází se v odlehlé části obce Jablonec nad Jizerou 5. VM A+A, dvouslovné, SM P+Sd
6. Končiny (všichni dotázaní ztotožňují s MČ Končiny)
48 PSJČ
39 Na kruhách (Na Kruhách)
1. Částečně zalesněný pozemek se nachází v KÚ Jablonec nad Jizerou, u bývalé ČOV 2. Geonames, mapa, TM
3. Předložkové PJ, základem je subst. v lok. pl. kruh, jehož lokace je upřesněna prepozicí na 4. Není znám, pravděpodobně podle tvaru
5. VM A+C1, dvouslovné, SM P+Sd
Na lumce (Lumce)
1. Obydlí č. p. 81 v KÚ Bratrouchov se nachází Z od lázní Údolí Bratrouchov (hotel U Nás) 2. Geonames, mapa (uvádí lesní pozemek Z od budov)
3. Předložkové PJ, formální utvářenost tohoto anoikonyma není známa 4. Není znám, pravděpodobně deminutiva lůmek v pl. (= malý lom) 5. Dvouslovné, SM P+Sd
6. Na louce (TM a TLM), Na Lumce (SK)
Na poříčí (Na Poříčí)
1. Lokalizace dle Geonames: skupina budov č. p. 102 a 103 v KÚ Buřany, S od řeky Jizery;
lokalizace dle serveru mapy.cz: louka jižněji od lokalizace geonames, S od obydlí č. p. 114 (stejný pozemek uvádí i TM, tudíž se spíše přikláním k lokalizaci map.cz)
2. Geonames, mapa, TM
3. Základem je subst. v lok. poříčí - oblast, z níž řeka přijímá přítoky, povodí49 , utvořené složením prep. po a subst. řeka, jeho lokace je blíže upřesněna prepozicí na
4. Podle lokace - pozemek se nachází po L toku řeky Jizery; kdysi se zde nacházel hostinec 5. VM A+ A, dvouslovné, SM P+Sk
6. Pod poříčej
Na prolomy
1. Pozemek a výškový bod ve výšce 523 m. n. m. se nachází v J části KÚ Jablonec nad Jizerou, téměř u hranic s Vysokým nad Jizerou, S od č. p. 630 v Dolní Tříči, a od Tříčského potoka
49 PSJČ
40 2. Geonames
3. Základem je subst. v lok. prolom, vlivem nářečí pravděpodobně došlo k hláskové změně sufixu u >y, jeho poloha je upřesněna prepozicí na
4. Pravděpodobně podle geomorfologického tvaru - prolomu (prolom/průlom - volný prostor, otvor, vzniklý prolomením nebo proražením něčeho, geol. příkopová propadlina50), který se nachází Z od MČ
5. VM A+C1, dvouslovné, SM P+Sd
Na rokli
1. MČ se nachází v KÚ Stromkovice, podél pozemní komunikace a Vejpalického potoka (od č. p. 168 až po Zabuchovský mlýn)
2. Geonames, mapa
3. Základem je subst. v lok. rokle, jeho poloha je blíže upřesněna prepozicí na
4. Přestože mapa Geonames MČ zakresluje jako lesní pozemek severně od č. p. 93 (na kopci), obyvatelé Stromkovic vnímají Na rokli jako MČ táhnoucí se v údolí podél potoka - tato interpretace také lépe odpovídá sémantice PJ
5. VM A+B, dvouslovné, SM P+Sd 6. Rokle
Na sekyře
1. Lesní pozemek se nachází J od Zabuchovských mlýnů v KÚ Stromkovice 2. Geonames, TM
3. Základem je subst. v lok. sekyra, jeho lokace je upřesněna prepozicí na 4. Pravděpodobně na základě metonymie - pozemek, kde se těžilo dříví 5. VM A+C2, dvouslovné, SM P+S
Na Stráži
1. Horský hotel a přilehlý lyžařský vlek se nachází v MČ Končiny, nedaleko skalní vyhlídky Stráž, stejně je pojmenován i rozcestník červené TZT nedaleko hotelu
2. Geonames, mapa, TM
50 PSJČ
41 3. Základem je subst. v lok. stráž, jeho lokace je upřesněna prepozicí na
4. Odvozeno od názvu skalní vyhlídky, která se nachází na KÚ Rokytnice nad Jizerou, ta ve středověku sloužila jako hláska51
5. VM A+C2, dvouslovné, SM P+S
Na Veselkách
1. Skupina budov č. p. 16 a 17 se nachází v KÚ Buřany, V od MČ Rozsochy 2. Geonames, mapa
3. Základem je subst. v lok. pl. Veselka, jeho poloha je upřesněna prepozicí na 4. Pravděpodobně podle OJ nebo přezdívky původního majitele
5. VM A+D, dvouslovné, SM P+Sd
Na vršku
1. Kopec ve výšce 609 m. n. m. se nachází v KÚ Buřany, V od MČ Vojtěšice 2. Geonames, mapa, TM
3. Základem je subst. v lok. vršek utvořené sufixem -ek od subs. vrch, jeho lokace je blíže upřesněna prepozicí na
4. Podle nadmořské výšky kopce - je nejvyšším bodem ve Vojtěšicích 5. VM A+B, dvouslovné, SM P+Sd
Na Vystrkově
1. Obydlí č. p. 268 se nachází v KÚ Jablonec nad Jizerou, SV od náměstí 2. Geonames, mapa, TM
3. Základem je subst. v lok. Vystrkov, jeho lokace je upřesněna prepozicí na
4. Vystrkov je metaforické označení pro poslední odlehlé stavení na kraji vsi nebo za vsí52 5. VM A+A, dvouslovné, SM P+Sd
6. Vystrkov
51 Infocentrum Rokytnice nad Jizerou. [online]. [cit. 2017-05-18] Dostupný z: http://www.rvclub.cz
52 PROFOUS, A. s. IV/670
42 Nad kapličkou
1. Lesní pozemek se nachází v KÚ Stromkovice, J od kaple, která je nazývána jako Stromkovická kaplička
2. Geonames, mapa, TM
3. Základem je subst. v instr. kaplička utvořené sufixem -ička od subs. kaple, jeho lokace je upřesněna prepozicí na
4. Podle polohy lesního pozemku - nachází se v kopci nad Stromkovickou kapličkou 5. VM A+B, dvouslovné, SM P+Sd
Nad Vejpalicem
1. Lesní pozemek se nachází S od MČ Vejpalice v KÚ Horní Dušnice 2. TM, TLM
3. Základem je PJ v lok. pl. Vejpalice (v TM pravděpodobně došlo k špatnému zapsání PJ - správný tvar Nad Vejpalicemi), jeho lokace je blíže upřesněna prepozicí nad
4. Podle polohy - nachází se ve vyšší nadmořské výšce a S od MČ Vejpalice 5. VM A+C2, dvouslovné, SM P+Sd
6. Nad Vejpalicemi (TLM)
Ostrov
1. Pozemek se nachází J od koupaliště v MČ Pilišťata, okolo místa obtéká řeka Jizera 2. Sběr
3. Utvořené z apelativa ostrov
4. Podle polohy - pozemek se nachází v místě, kde se koryto řeky Jizery dělí na dvě menší - řeka obtéká pozemek z obou stran, pojmenování na základě metafory
5. VM C1, jednoslovné, SM Sd 6. Na ostrově, Vostrov
Oudernice
1. Obydlí č. p. 29 se nachází v KÚ Stromkovice, JV od Zabuchovského mlýna a V od MČ Na sekyře
2. Geonames, TM, TLM
