Technická univerzita v Liberci
FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Katedra: Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky Studijní program: Sociální práce
Studijní obor: Penitenciární péče
MLADISTVÍ A DROGY YOUNG DRUGS USERS
Bakalářská práce: 12–FP–KSS– 4006
Autor: Podpis:
Štěpánka FRÖHLICHOVÁ ……….
Vedoucí práce: Mgr. Zdeněk Kovařík Konzultant:
Počet
stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh
65 10 0 20 21 2+1CD
V Liberci dne: 27. března 2013
Č estné prohlášení
Název práce: Mladiství a drogy Jméno a příjmení autora: Štěpánka Fröhlichová
Osobní číslo: P10000691
Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo.
Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval/a samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.
Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložil/a elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.
V Liberci dne: 27. března 2013 ……….
Poděkování
Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce, panu Mgr. Zdeňku Kovaříkovi, za cenné rady, náměty, odborná stanoviska a čas který mi věnoval.
V řadě neposlední pak děkuji rodině a svému muži Františkovi, za bezmeznou trpělivost po celou dobu mého studia.
Název bakalářské práce: Mladiství a drogy Jméno a příjmení autora: Štěpánka Fröhlichová
Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2012/2013 Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Zdeněk Kovařík
Anotace:
Bakalářská práce se věnuje jednomu z nejrozšířenějších fenoménů dnešní doby, kterým jsou drogy. Nejedná se již o výsadu bohatých, ale v současné době se drogy ve velkém etablovaly do škol v České republice, ale i na celém světě. Cílem této práce je popsat rizikové faktory vedoucí k závislosti mladistvých na drogách a nebezpečí spojená s užíváním drog. Bakalářská práce je rozdělena do dvou, vzájemně na sebe navazujících částí.
Teoretická část je věnována základnímu rozdělení drog a rizikům, která jejich užívání přináší. Je zde objasněn pojem droga, drogová závislost a popsány rizikové faktory, které mají na vznik drogové závislosti vliv.
Praktická část analyzuje výskyt drog na Střední škole hospodářské a lesnické Frýdlant – pracoviště Hejnice, kde byli osloveni žáci prvních a druhých ročníků.
Získané informace byly zpracovány a zhodnoceny v závěru této části bakalářské práce.
Klíčová slova:
abúzus, drogy, drogová závislost, uživatel, rizikový faktor
Title of the Bachelor Thesis: Young Drugs Users
Name and Surname of the author: Štěpánka Fröhlichová
Academic year of submission of the Bachelor’s thesis: 2012/2013 Supervisor of the Bachelor’s thesis: Mgr. Zdeněk Kovařík
Annotation:
This Bachalor’s thesis focuses on one of the most prolific phenomena of today, which are drugs. It is not a privilege of the rich any more, but the drugs have entrenched in large in schools around the Czech Republic and also around the whole world. Objective of this thesis is to describe the risk factors leading to drug addiction of the juveniles and the danger connected with drug use. This Bachelor’s thesis is divided into two consecutive parts.
The theory part is dedicated to the basic drug classification and risks that drug use brings. The meaning of the word drug is clarified here, drug addiction and risk factors, which have affect on drug addiction, are described.
Practical part analyses the presence of drugs at Střední škola hospodářská a lesnická Frýdlant, department Hejnice, where students of the first and the second years were addressed. The collected information was processed and evaluated in the summary of this part of the Bachelor’s thesis.
Key words:
abuse, drugs, drug addiction, user, risk factor
Obsah
Úvod………10
Teoretická část 1 Drogy a historický vývoj………...12
1.1 Obecné historické aspekty vývoje drogové scény………...…………12
1.2 Rozvoj drogové scény v ČR………...……….13
2 Drogy a jejich základní dělení………...15
2.1 Látky centrálně tlumivé………...…………16
2.2 Opiáty………….………...………...17
2.3 Stimulační drogy………...………...19
2.4 Halucinogeny…………...………21
2.5 Konopné drogy……….22
2.6 Inhalanty – těkavé látky………...…………....24
2.7 Analgetika a jiná léčiva………...24
3 Nebezpečí spojená s užíváním drog………..25
3.1 Drogová závislost………...………..25
3.1.1 Příčiny vzniku drogové závislosti………..27
3.1.2 Fáze drogové závislosti………..29
4 Děti a mladiství………...31
Praktická část 5 Průzkum drogové problematiky…...………35
5.1 Cíle průzkumu a ověřované předpoklady………...…….35
5.1.1 Střední škola hospodářská a lesnická……….35
5.1.2 Použité výzkumné metody – dotazník………...36
5.2 Zkoumaný vzorek……….37
6 Kompletní zpracování výsledků průzkumu………38
6.1 Výsledky průzkumu………...………..38
6.2 Ověření předpokladů průzkumu………...………...57
Závěr.………..58
Použitá literatura……….62
Seznam příloh…...………..65
Úvod
Drogy a člověk jsou spolu nerozlučně spjaty už od počátku lidstva.
V současné době se však užívání drog i přes všechna preventivní opatření začíná vymykat kontrole. Největším problémem dnešní společnosti je dle našeho názoru nejen narůstající množství konzumentů drog, ale hlavně snižující se věková hranice uživatelů a téměř lhostejný přístup společnosti k odhalování či jiné regulaci zneužívání těchto látek. Droga se dnes pro mnoho lidí stala nerozlučným společníkem a nejeden z nás se při procházkách městem setkal s jednotlivcem či skupinkou, jejichž chování nebylo zdaleka normální.
Drogy hrají čím dál větší roli v životě mladistvých, u kterých je riziko závislosti, vzhledem k nevyzrálosti CNS, velmi vysoké. Protože sama jsem matkou tří dětí a s drogami nemám žádnou zkušenost, vybrala jsem si toto téma ke zpracování, abych jednak alespoň trochu pronikla do této problematiky, ale hlavně, abych v případě potřeby dětí mohla podat pomocnou ruku a v rámci této pomoci se vyvarovala základních chyb, které mohou mít (za určitých podmínek a v určité situaci) fatální následky nejen pro dítě, ale i pro rodiče.
Samotná práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je zaměřena na shrnutí základních faktů o drogách a o rizikových faktorech, které mají vliv na vznik drogové závislosti a nebezpečí s tím spojená. V praktické části se zaměřím na zpracování odpovědí žáků Střední školy hospodářské a lesnické ve Frýdlantě – pracoviště Hejnice.
Ačkoli jsem úplný začátečník a toto téma je již mnohokrát zpracované, dovolím si tuto práci doplnit o vlastní názory, domněnky či jiné postřehy získané praxí a studiem odborné literatury.
I. TEORETICKÁ ČÁST
1 Drogy a historický vývoj
1.1 Obecné historické aspekty vývoje drogové scény
Užívání psychoaktivních látek doprovází lidstvo již od jeho prvopočátků.
V daleké minulosti se nejčastěji jednalo o různé substance přírodního původu, které se využívaly v rámci kulturních rituálů, léčebných procesů či náboženských obřadů.
Užívání těchto látek bylo zcela v kompetenci náčelníka či šamana, který rozhodoval o způsobu, množství a formě jejich využití, což znemožňovalo vznik nežádoucích závislostí v důsledku nadměrného užívání.
V období středověku a počátku novověku došlo k postupnému
„odritualizování“ a drogy se postupně dostávaly do rukou jednotlivých uživatelů, nejčastěji z řad umělců, spisovatelů a ostatních bohémsky smýšlejících jednotlivců.
Možné ztrátě kontroly nad užíváním těchto látek a nekontrolovatelnému rozšíření mezi konzumenty se podařilo zabránit jednoduchým zákonodárstvím a zvýšenou společenskou kontrolou. Tato autoregulační schopnost společnosti se však postupně snižovala a v období vědeckého rozvoje přestala fungovat úplně. Rozvoj chemického průmyslu a hlavně objevy v oblasti farmacie, která nejprve izolovala a posléze syntetizovala a ve velkém množství vyráběla účinné látky, měly za následek rozvoj a nárůst drogové problematiky nejen v západních zemích, ale v podstatě na celém světě. Významnou podpůrnou roli v šíření drog sehrály i další vynálezy či technické objevy, mezi které se řadí například injekční stříkačka, hromadně užívaná narkomany při nitrožilní aplikaci některých psychotropních látek.
Po začlenění zemí do Schengenského systému došlo z důvodu zrušení kontrol na hraničních přechodech ke strmému nárůstu obchodu s drogami. Spolu s otevřením hranic byla odstraněna poslední překážka ztěžující dovoz drog do postkomunistických zemí. Domnívám se, že dalším podstatným momentem strmého nárůstu zneužívání drog a rozvoje drogové epidemie je snadný přístup k neomezenému množství a nepřeberným druhům drog a v neposlední řadě i snaha
mladých lidí stále něco podnikat, zkoušet cokoli nového, neotřelého a jakýmkoli způsobem se vymykat konzumnímu způsobu života ve společnosti.
1.2 Rozvoj drogové scény v ČR
Ekonomické, politické a sociální změny po pádu totalitního režimu měly za následek šíření a zneužívání nezákonných drog ve všech zemích střední a východní Evropy. Každá země se s tímto novým fenoménem vyrovnává jinak.
Úspěchy různých vlád v boji s drogovou problematikou se v určitých bodech shodují a jindy zase diametrálně rozcházejí. Drogy dnes nejsou individuálním a zanedbatelným problémem jednotlivého státu, ale jsou problémem vyžadujícím řešení na evropské i celosvětové úrovni.
V České republice byla před rokem 1990 základním zdrojem pro uživatele drog hlavně domácí produkce, spočívající zejména v pěstování marihuany, výroby opiátu, známého jako „braun“ a pervitinu (stimulující drogy s chemickým názvem metanfetamin). V té době byl okruh osob užívajících tyto látky víceméně uzavřený.
Uživatelé se sdružovali v malých, navzájem nepropojených skupinkách, v nichž probíhala nejen výroba, ale i distribuce a spotřeba. Šíření drog postihovalo pouze malou skupinu uživatelů, kteří si své soukromí i dodavatele (často z vlastních řad) chránili. Následný rozvoj drogové scény po roce 1990 lze podle Béma (2003, s. 33) rozdělit do tří na sobě závislých etap.
Období let 1990 – 1994 je charakteristické uvolněním poměrů ve společnosti a nedostatečnou vnější kontrolou, což má za následek rozvoj distribuce drog a navýšení počtu uživatelů. Dochází k propojování do té doby uzavřených skupinek uživatelů a vzniká klasický trh, na jedné straně nabízející určité zboží a na druhé straně tvořený poptávkou klientů po zboží. Domácí produkce sice stále dominuje spíše v menších lokalitách, ale ve velkých městech je domácí trh doplňován přebytky z tranzitu procházejícího přes naše území. Nejčastější dovezenou drogou je v té době heroin. Česká republika je v tomto období označována za tranzitní zemi. Výroba, dovoz a distribuce nejsou provozovány v malém objemu a stávají se sice nebezpečným, ale velice dobře placeným zaměstnáním. Za zmínku také stojí fakt, že za drogu lze platit nejen penězi, ale i sexem či jinými protislužbami. Dochází
k poměrně rychlému šíření drog, hlavně mezi takzvané experimentátory a rekreační uživatele. Trh té doby má spojitý a z části polo uzavřený charakter a drogová problematika ještě výrazně nezasahuje do fungování společnosti. Trestná činnost spojená s drogami začíná narůstat, ale stále ještě jde o kriminalitu, kterou lze do jisté míry kontrolovat a regulovat.
V období let 1994 – 2000 se z pohledu mezinárodního nezákonného trhu s drogami Česká republika stává z tranzitní země zemí cílovou – distribuční (spotřebitelskou). Dochází k výraznému zvýšení dovozu kvalitního a levného heroinu na domácí trh. Pervitin si udržuje své postavení, ale prudce roste počet uživatelů heroinu, hlavně díky jeho dostupnosti a ceně. Domácí produkce drog je v této době zanedbatelná a z pohledu celkového množství distribuovaných drog ztrácí svůj význam. Ve velkých městech dochází k otevření drogové scény a značnému finančnímu obratu, který s sebou přináší i vznik hierarchického žebříčku mezi distributory. Spolu s konkurenčním bojem dochází i k výraznému nárůstu drogové kriminality. Z důvodu lehké dostupnosti drog se nebezpečně snižuje věková hranice jejich uživatelů.
Období roku 2000 až po současnost se užívání měkkých i tvrdých drog stává velkým sociálním rizikem. Dochází k výraznému růstu uživatelů marihuany, extáze a jiných, takzvaných tanečních drog. Křivka nárůstu heroinu a pervitinu již nestoupá tak rychle, dokonce ve velkých městech se její růst zastavil a v současné době stagnuje (Úřad vlády ČR, 2009). Prvouživatelé heroinu a pervitinu začínají nejprve s neinjekční formou aplikace drogy, jakou je například šňupání, kouření či inhalace z hliníkové folie, postupně však hlavně z úsporných důvodů přecházejí na injekční způsob aplikace. Mezi uživateli se díky této formě aplikování drogy šíří nebezpečné nemoci, jakými jsou například HIV/AIDS, ale v současné době i velice obávaný infekční typ hepatitidy typu A, B, C. Díky úspěšným zásahům policie dochází v poslední době k rozbití domácích laboratoří a varen pervitinu, ale jejich místo na trhu obsazují nezákonné mezinárodní organizace. Nyní je možné říci, že žádný kraj, okres nebo město, nejsou z hlediska drog bezpečné a že šíření drog ještě bohužel není pod kontrolou, což bylo jedním ze základních cílů Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 – 2018, kterou 10.5.2010 schválila vláda ČR.
2 Drogy a jejich základní dělení
Nejprve, než přistoupíme k popisu jednotlivých pojmů souvisejících s drogovou problematikou, je nutné upřesnit a vymezit samotný význam slova droga.
V odborné literatuře se můžeme setkat s celou řadou definic, které drogu formulují.
Za oficiální a základní vymezení tohoto pojmu se však považuje definice WHO1 z roku 1969, ve které se uvádí, že drogou je jakákoliv látka (substance), která je-li vpravena do živého organismu, může pozměnit jednu nebo více jeho funkcí (Nožina 1997, s. 9). Sochůrek (2009, s. 108) zastává názor, že drogy jsou psychoaktivní látky, které mají rychlý vliv na chování, vědomí a náladu člověka.
Na základě těchto definic bychom byli nuceni připustit skutečnost, že každý z nás nejen že se již s drogou setkal, ale většina z nás ji dokonce pravidelně užívá.
Jedná se totiž o produkty, jako jsou alkohol, kofein, nikotin, či některé hromadně užívané léky na odstranění bolestí, které jsou z pohledu společnosti akceptované a z právního hlediska zcela legální. Bohužel se stále častěji setkáváme s látkami, jejichž užívání má na lidský organismus daleko negativnější účinky. Tyto drogy se od roku 1971 označují jako omamné a psychotropní látky -OPL (Nožina 1997, s 10), a právě jim se budeme věnovat v této práci.
Drogy se v minulosti dělily na dvě základní skupiny - na drogy tvrdé a měkké. Toto rozdělení vycházelo z míry rizika pro uživatele a je obsaženo v následující tabulce.
Tabulka č. 1
Míra rizika "Tvrdost" Zástupci
Vysoká "Tvrdé" toluen, aceton, heroin, morfin, durman, crack
Vysoká až střední "Tvrdé" LSD, lysohlávky, kokain, pervitin Střední "Tvrdé" alkohol, extáze, efedrin, kodein Relativně malá "Měkké" marihuana, hašiš, kokový čaj Prakticky bez rizika "Měkké" káva, čaj
1 World Health Organization – Světová zdravotnická organizace
Rozdělení a označení skupin drog se však postupně mění, například v Holandsku se užívá namísto označení měkkých a tvrdých drog označení „droga s akceptovatelným a neakceptovatelným rizikem“. Osobně se domníváme, že toto označení je vhodnější z důvodu určení jasné hranice tolerance ze strany společnosti.
Je zde zcela přesně dané, co je společnost schopna respektovat a co je již z pohledu společnosti nepřijatelné – neakceptovatelné. Spolu s rozvojem společnosti však dochází postupně i ke změně některých názorů na drogy. Jako příklad zde je možné uvést užívání marihuany. Před dvaceti lety česká společnost v žádném případě neakceptovala její užívání, naopak ho tvrdě sankcionovala a v současné době probíhají dlouhodobá jednání o její legalizaci. Nyní se drogy rozdělují dle vlivu na chování a způsobené příznaky u uživatele. Toto dělení drog může dle Sochůrka (2009, s. 111), vypadat asi takto:
• Látky centrálně tlumivé – alkohol, barbituráty, trankvilizéry
• Opiáty – opium a jeho deriváty: kodein, heroin, morfin, metadon
• Stimulantia – amfetaminy, fenmetrazin, pervitin, kokain, nikotin, kofein
• Halucinogeny – LSD, mezkalin
• Konopí – marihuana, hašiš
• Inhalanty – organická rozpouštědla a jiné chemikálie
• Závislost na lécích
2.1 Látky centrálně tlumivé
Mezi nejznámější a nejužívanější látku centrálně tlumivou, patří bezesporu alkohol. Přiměřené užívání alkoholu patří v mnoha zemích k základnímu společenskému bontonu a společnost jeho užívání zpravidla toleruje. Česká republika dlouhodobě patří v žebříčku mezi státy s nejvyšší spotřebou alkoholu. V přepočtu na 100% alkohol spotřeba v České republice představuje v průměru na jednoho obyvatele bezmála 10 litrů za rok (Popov, 2003, s. 151). Ve vyspělých zemích má dle odhadu problémy s alkoholem asi 10% dospělé populace. Jak jsme však uvedli výše, těmto látkám se v této seminární práci věnovat nebudeme, ačkoli se na základě prostudované literatury domníváme, že prvopočátek všech drogových závislostí
pramení právě v užívání alkoholu, odkud je jen malý krůček k užití jiných, společností neakceptovatelných látek.
2.2 Opiáty
Účinky opia jsou známy už několik tisíc let. V Evropě se zmínka o opiu jako léku objevuje již v 17. století. Opium je žlutozelená tekutina, která v reakci se vzduchem mění svoji barvu na hnědou a zasychá. Opiáty působí na centrální nervovou soustavu, dochází k útlumu bolesti, způsobují euforii, zklidnění a následnou ospalost. Při požití opia dochází k rozšíření cév a zpomalení srdeční činnosti. Dýchání se zpomaluje a snižuje se dechový objem plic. U uživatelů opiátů dochází často k zácpě, doprovázené problémy s močením. Specifickým znakem užití opiátů je svědivý pocit celého těla a to i v případě, že klient upadne do bezvědomí (Minařík, 2003, s. 160).
Typickou vlastností opiátů je nárůst tolerance, což je příčinou toho, že postiženému nestačí stávající dávky, ale je nucen svoji dávku postupně zvyšovat.
Celosvětově se uvádí jako nejčastěji zneužívaný opiát heroin.
Heroin
V roce 1898 byl heroin prodáván na německém trhu pod jménem „Heroisch“, což znamená "silný". V prvopočátku byl považován za lék, u něhož nehrozí vznik závislosti. Z chemického pohledu se jedná o diacetylmorfin, který má za následek rychlý a silnější nástup čili „orgastický“ pocit na začátku intoxikace, takzvaný flash.
V okruhu uživatelů se vžil název jako: čoko, eič, háčko, herák, héro, herodes nebo white lady.
Vzhled: bílý nebo světle hnědý prášek, někdy ve formě granulí Trvání účinku: 3 – 6 hodin, nutnost zvyšování dávek
Aplikace: 80 – 90% nitrožilně, šňupání, kouření, inhalace z folie Účinky: při nitrožilním užití okamžitý efekt, zklidnění, euforie,
zúžení zornic, povrchní dýchání, pocit lhostejnosti a snížená potřeba sexu.
Heroin je nejrozšířenější drogou v celosvětovém měřítku. Velmi často se kombinuje s analgetiky, barbituráty nebo i kokainem. Vznik závislosti je reálný již po několika týdnech užívání. Existuje pouze malé rozpětí mezi dávkou, která vyvolá
intoxikaci a dávkou smrtelnou. Při předávkování hrozí úmrtí (Sochůrek 2009, s. 115).
„Braun“
Braun je specificky česká droga. Vyrábí se v domácích laboratořích z léků obsahujících kodein (metylmorfin). Slangově se užívá název béčko.
Vzhled: tinktura hnědé barvy (odtud pochází název) Trvání účinku: 3 – 6 hodin, nutnost zvyšování dávek Aplikace: nitrožilně
Účinky: podobné jako u heroinu, pocit tepla, malátnosti a žízně, nepřítomnost pocitu hladu a bolesti, úpadek fyzické kondice, zácpy a urputné svědění kůže.
Ve druhé polovině 90. let byl zcela vytěsněn heroinem, nyní je vyhledáván jako náhradní droga při nedostatku heroinu na drogovém trhu. Závislost na braunu nastává až po delší době, někdy i v řádu několika let.
Metadon
Metadon se vyrábí legálně, zpravidla pro medicínské účely, kde je využíván při substituční léčbě závislých na opiátech. Minařík (2003, s. 162) uvádí, že trvání účinku je až 25 hodin, což umožňuje přesné a bezpečné léčebné dávkování.
Vzhled: roztok, prášek Trvání účinku: 12 – 25 hodin
Aplikace: ústně ve výjimečných případech nitrožilně
Účinky: podobné, ale ne tak intenzivní jako heroin či braun S využitím metadonu jako náhražky za opiáty, v centrech pro poskytování pomoci drogově závislých u všech klientů, si na základě prostudované literatury dovolíme nesouhlasit. Přikláníme se k názoru pracovnic nízkoprahového centra, že zde pouze dochází k přeorientování závislé osoby na jiný druh návykové látky.
O tomto problému jsme se mohli přesvědčit i při sledování filmu Katka, kdy klientka pouze zvyšovala dávky metadonu za účelem dosažení srovnatelného efektu jako při užití heroinu. U takto závislých klientů dochází ve většině případů k zneužívání tohoto typu pomoci. Jako pozitivní přínos je však možné chápat částečnou evidenci uživatelů, případné vizuální sledování zdravotního stavu klienta při návštěvách centra i krátkodobý kontakt pracovníka centra s klientem, kdy je možné klienta
podpořit a nasměrovat správným směrem, či doporučit jinou organizaci za účelem uspokojení jeho potřeb.
2.3 Stimulační drogy
Stimulační drogy jsou látky s budivým efektem na centrální nervovou soustavu. Na základě jejich původu je možné rozdělit je na syntetické a přírodní.
Požití těchto látek způsobí větší výkonnost člověka, mizí pocit únavy a nastupuje energický pocit. Bohužel tato euforie postupně přechází v nelibé pocity. Postižení mají pocit, jako by je někdo sledoval, pomlouval, byl k nim nepřátelsky naladěn.
Mezi uživateli se mluví o „stíze“. Užívání stimulancií je velkou zátěží pro celý organismus, který je po celou dobu účinku připraven na vrcholový výkon, což vede k velkému a nápadnému úbytku váhy (až 10 kg za měsíc). Velmi často u uživatelů stoupá riziko srdečních či mozkových příhod a riziko sebevražedného jednání (Úřad Vlády ČR, 2009).
Kokain
Kokain je alkaloid jihoamerického keře Erythroxilon koka LAM. Příznivé účinky pro medicínu objevil již Sigmund Freud v roce 1859. Zneužívání kokainu je zaznamenáno zvláště v USA, Kanadě a v poslední době i ve Velké Británii. Evropa není, s výjimkou Holandska, zatím příliš ohrožena. V České republice je kokain výsadou malého počtu vysoce postavených a finančně zajištěných osobností (Minařík, 2003, s. 165). Slangový název užívaný mezi konzumenty je cukr, kokeš, kokos, koks, pudr, sníh, vločka.
Vzhled: bílý prášek, šupiny, krystaly nebo tablety Trvání účinku: 1 – 2 hodiny, nutný nárůst dávek
Aplikace: žvýkání kokových listů, šňupání, kouření i nitrožilně Účinky: při první užití jsou možné nepříjemné účinky, teprve
opakované užití vede k nástupu euforie. Uživatel kokainu je veselý, s přebytkem energie, hyperaktivita a vymizení zábran jsou jedním z dalších projevů.
Dochází k vystupňování sexuální žádostivosti (zvláště u žen) a často i k lenivé snivosti spojené
s halucinacemi. Kokain má za následek snižování chutě k jídlu a často vede ke vzniku anorexie.
Při předávkování kokainem hrozí smrt. U velkého počtu uživatelů dochází k poškození nosní sliznice v důsledku šňupání.
Crack
Mezi uživateli se ujal slangový název „free base“ nebo „krtek“. Crack je velmi nebezpečný z důvodu vysoké návykovosti. Uvádí se vznik návykovosti již po několika týdnech, Sochůrek (2009, s. 118) hovoří o dvou měsících.
Vzhled: bílá hmota, bílé krystalky
Trvání účinku: vrchol během 30 – 60 min., silná euforie trvá asi 10 min, účinky odeznívají v rozmezí 1 – 2 hodin
Aplikace: kouření míchané s tabákem nebo marihuanou, inhalování kouře
Účinky: příznaky podobné jako u kokainu, nápadná empatie, solidarita, pocit radosti. Dochází k útlumu agresivity uživatele.
Při předávkování crackem hrozí stejně jako u kokainu smrt.
Pervitin
Nejrozšířenější droga této skupiny je amfetamin. U nás se téměř nevyskytuje.
V porovnání s u nás častěji užívaným metamfetaminem (pervitin), má o něco slabší účinky (Minařík, 2003, s. 166). Pervitin byl vyroben v Japonsku a do Evropy se dostal až v roce 1929. V období druhé světové války byl používán k potlačení únavy u vojska. V České republice patří mezi nejužívanější drogy ze skupiny
„tvrdých“ drog a vžil se pro něj slangový název perník, péčko, piko, peří, sníh…
Vzhled: bílý prášek, při domácí výrobě i barvy žluté či fialové Trvání účinku. 2 – 8 hodin s okamžitým účinkem (nitrožilní aplikace) Aplikace: ústy, nitrožilně, šňupáním
Účinky: užití vede k euforii, snižuje únavu a uvolňuje v těle zásoby energie, nebezpečí vyčerpání organismu, charakteristická je takzvaná „vykroucenost“.
Uživatel pervitinu je pro společnost nebezpečný hlavně v období odeznívání účinku drogy. Sochůrek (2009, s. 119) popisuje období odeznívání účinku projevem
agresivity, podrážděnosti, deprese a pocitem pronásledování (stíha). Riziko vzniku závislosti je vysoké, ale o něco nižší než u kokainu. Při předávkování hrozí smrt.
Extáze
Jedná se o další podskupinu drog vyrobenou z amfetaminu. Užívaný slangový název je éčko, koláč, harmony, superman…
Vzhled: různě tvarované tabletky s ražbou
Trvání účinku: 2 – 4 hodiny, extáze během 30 – 60 minut
Aplikace: ústy
Účinky: obdobné jako u pervitinu a kokainu, pocit tepla, radosti a dobré nálady
Při předávkování je zvýšené riziko úmrtí a hrozí i riziko úmrtí z vyčerpání.
2.4 Halucinogeny
Jedná se o nejvíce vědecky zkoumanou skupinu drog. Jak uvádí Miovský (2003, s. 169), do této skupiny halucinogenních drog patří několik stovek různých látek, které lze rozdělit na tři základní skupiny.
• přírodní, rostlinného původu a z hub (mezkalin, durman, psilocybin)
• přírodní, živočišného původu (bufetenin)
• semisyntetické a syntetické (LSD, PCP – andělský prach) LSD
Původně byla tato droga výtažkem z námelu a její halucinogenní účinky byly objeveny náhodou až v roce 1943. Dle Sochůrka (2009, s. 120) patřili mezi uživatele hlavně umělci, ale i lékaři. U nelegálně vyráběné drogy jsou zaznamenány značné výkyvy v obsahu aktivních látek a ostatních příměsí a nečistot, což může být velice nebezpečné z důvodu možného předávkování a nepříjemných reakcí při užití.
Vzhled: papírové čtverečky s potiskem, tmavě modré či zelené granulky připomínající hnojivo
Trvání účinku: 2 – 8 hodin
Aplikace: ústně
Účinky: vybuzení a změna nálady, euforický stav nebo naopak těžká deprese, při požití dochází k poruchám ve
vnímání směru, prostoru i času, časté halucinace a deziluze
V současné době se jedná o drogu užívanou hlavně mezi mládeží. Vyskytuje se v určitém subkulturním prostředí spojeném s vyznáváním určitého životního stylu, hudby, oblékání. Jak uvádí Miovský (2003, s. 170), mezi středoškoláky má s tímto druhem drogy zkušenost 8 – 14 % mladistvých.
Psilocybin
Jedná se o psychicky velmi aktivní látku, kterou obsahují houby (lysohlávky).
Tyto houby se běžně vyskytují na celém území České republiky. Tato droga není prodávána, jedná se spíše o darování či výměnu mezi uživateli. Pro potlačení nepříjemné chuti lysohlávek se jejich sušené klobouky namáčejí před konzumací do medu. Velkým rizikem pro uživatele je neodhadnutelné množství aktivní látky, což může snadno vést k předávkování. Mezi středoškoláky je 5 – 9% respondentů, kteří již mají s touto drogou zkušenost (Miovský, 2003, s. 171). Pro rychlejší a výraznější nástup intoxikace jsou tyto houby nejprve rozžvýkány a následně ponechány v ústech, čímž dochází k lepšímu vstřebávání účinných látek než při jejich spolknutí.
2.5 Konopné drogy
Konopné drogy jsou podle některých autorů řazeny mezi „měkké“ drogy.
V současné době se dokonce objevují snahy o legalizaci jejich pěstování a užívání.
Dle názoru jiných odborníků jsou právě tyto drogy, díky své lehké dostupnosti a finanční nenáročnosti, prvním spouštěčem drogové závislosti a přechodu na drogy
„tvrdé“. S tímto názorem se zcela neztotožňujeme. Na základě prostudované literatury se domníváme, že hlavní iniciační drogou je v první řadě alkohol.
Nebezpečí marihuany vidíme však spíše v rovině sociální, kdy distributor může uživateli nabídnout „něco silnějšího“, což může být považováno za odstartování drogové kariéry klienta.
Marihuana
Účinky marihuany jsou známy již od roku 3000 př. n. l., kdy byla marihuana užívána při náboženských rituálech. Miovský (2003, s. 174) zmiňuje některé odhady,
které předpokládají, že první pokusy o pěstování marihuany sahají až do doby okolo 10 000 let př. n.l. Původním domovem konopí je centrální část Asie, odkud se díky své nenáročnosti rozšířilo prakticky po celém světě. Kanabioidy obsažené v rostlinách marihuany jsou v současné době využívány nejen mezi narkomany jako droga, ale i v medicíně pro potlačení nevolnosti a zvracení u pacientů s AIDS a při chemoterapii (Miovský 2003, s. 174). V České republice je trh s marihuanou rozšířen a někteří uživatelé si rostliny marihuany pro vlastní spotřebu pěstují sami. Slangový název pro marihuanu je majoránka, tráva, zelí, mařena, marjánka, skunk, gandža, špek, joint, hulení…
Vzhled: sušená květenství a horní lístky samičí rostliny, tmavě zelené barvy (záleží na způsobu sušení a kvalitě rostlin) Trvání účinku: 2 – 4 hodiny
Aplikace: kouření nebo jako přídavek do nápojů, alkoholu (pro zvýšení účinku) nebo do sladkého pečiva (koláčky) Účinky: zmatené chování a mluvení, uvolnění až euforie,
zvýšení chuti k jídlu
Při předávkování může dojít ke krátkodobému výpadku paměti, nevolnosti a pocitu nepřekonatelné únavy. Marihuana nemá za následek vznik somatické závislosti, ale psychická závislost se dostavuje u 8 – 10 % dlouhodobých uživatelů (Miovský, 2003, s. 177).
V České republice se odhaduje počet uživatelů marihuany na 250 – 350 tisíc (Miovský, 2003, s. 175). Studie prováděné mezi středoškoláky uvádějí, že alespoň jednou vyzkoušelo marihuanu 35 – 50% žáků a výzkumy v této oblasti ukazují, že stále dochází k nárůstu počtu uživatelů nejen mezi mladými, ale i mezi lidmi v produktivním a vyšším věku.
Hašiš
Hašiš pochází z konopí. Jedná se o konopnou pryskyřici, obsahující malé množství květenství a drobných nečistot. Jak uvádí Sochůrek (2009, s. 121), účinky marihuany a hašiše se spolu s novými technologiemi stírají. Mezi uživateli je hašiš znám jako haš, čokoláda, šit, hovno……
Vzhled: tmavě zelená až hnědá plastická hmota, olej Trvání účinku: 2 – 4 hodiny
Aplikace: kouření, ústy, přídavek do nápojů či sladkého pečiva Účinky: stejné jako marihuana, nástup během několika minut Doposud nebyl popsán případ předávkování s následkem smrti.
2.6 Inhalanty – těkavé látky
Tyto látky jsou velmi často označovány jako inhalační drogy nebo drogy hloupých. Patří mezi ně některá ředidla, lepidla, rozpouštědla, ale i plynné látky jako je například éter a rajský plyn. Každá z těchto látek se liší svým složením a proto je užívání těchto látek a jejich následky různé. Společným znakem, jak uvádí Sochůrek (2009, s. 122), je však organické poškození centrální nervové soustavy.
Mezi nejužívanější těkavou látku patří toluen. Jedná se o bezbarvou tekutinu získávanou z ropy. Největší riziko při užívání těchto těkavých látek spočívá v nemožnosti jejich dávkování. Dochází tedy častěji než u jiných drog k předávkování s následkem smrti. Mezi další těkavé látky patří: trichloretylen, aceton, éter, benzin, rajský plyn.
2.7 Analgetika a jiná léčiva
Jak uvádí Hampl (2003, s. 187), jedná se mimo sedativ a hypnotik také o další skupiny léků, které mohou vyvolat závislost, například analgetika, anxiolytika a jiné léky se stimulačním účinkem, které nelze zařadit. Hlavním účinkem všech těchto preparátů je útlum centrální nervové soustavy. Při předávkování hrozí celkový útlum, ataxie, vyhasínání reflexů až hluboké bezvědomí, které může mít za následek smrt.
Užívání či zneužívání výše uvedených látek je jednou z mnoha příčin vzniku závislostí. Kdy se jedná o bezproblémové užívání a kdy již hovoříme o zneužívání respektive o závislosti, co je závislost a jaké má fáze vzniku, si vysvětlíme v další kapitole.
3 Nebezpečí spojená s užíváním drog
V této kapitole se zaměříme na nebezpečí spojená s užíváním drog.
Na základě prostudované literatury lze za zásadní nebezpečí považovat vznik drogové závislosti. U pravidelných uživatelů však v důsledku vzniku drogové závislosti dochází k rozvoji dalších rizikových faktorů, kterými může být finanční nedostačivost, ztráta sociálního statusu či nezvratné poškození zdravotního stavu uživatele, což může v krajním případě vyvrcholit až v sociální vyloučení. Z důvodu zaměření této práce na drogovou problematiku se budeme z velké části věnovat právě nebezpečí vzniku drogové závislosti.
3.1 Drogová závislost
Problém drogové závislosti doprovází lidstvo již od jeho prvopočátků, avšak až na základě vědeckého bádání v posledním století dochází k jednotlivým závěrům, jaké jsou příčiny vzniku této závislosti a jaké má dopady na lidský organismus. Na základě prostudované odborné literatury se přikláním k názoru, že závislost je bio- psycho-sociální onemocnění, při kterém se jednotlivé faktory mající vliv na jeho vznik, vzájemně doplňují.
Samostatná závislost je často popisována jako opakující se nutkavá potřeba aplikace návykové látky za účelem předejít nástupu nepříjemných abstinenčních příznaků a dosažení požadovaného duševního stavu (Čadilová, 2010). Světová zdravotnická organizace prostřednictvím mezinárodní klasifikace nemocí uvádí, že se jedná o skupinu fyziologických, kognitivních a behaviorálních fenoménů, kdy je užívání dané látky jednotlivcem upřednostňováno před jiným chováním. Nešpor (2007, s. 10) mezi důležité znaky závislosti řadí touhu po látce, jinak nazývanou carving, potíže se sebeovládáním, postupně se zvyšující toleranci k užívané látce, zanedbávání potřeb a ostatních zájmů, tělesné příznaky a touhu po opětovném užití látky i přes její evidentně nepříznivý vliv.
Na základě vědeckých poznatků je možné závislost rozdělit na závislost psychickou a závislost fyzickou. Mezi projevy fyzické závislosti patří dle Pavlovského (2009, s. 53) nepříjemné tělesné příznaky, svalové křeče, pocení,
návaly, nespavost, svědění a průjem. Z hlediska psychické závislosti se jedná o projev úzkosti, napětí a primárně o navození žádoucího stavu pomocí aplikace drogy.
Pro konzumenta příjemná a pozitivní zkušenost s drogou, má za následek nutkání k opakované konzumaci látky, bez ohledu na vnější okolnosti (Honej, 2011), avšak na rozdíl od závislosti fyzické nezpůsobuje uživateli prakticky žádné abstinenční příznaky. Abstinenční příznaky se liší v závislosti na užité látce. Mezi charakteristické abstinenční příznaky řadí Fišerová (2003, s. 102) třes, nadměrné pocení a nevolnost, strach, úzkost, podrážděnost a jiné. Předejít těmto znakům lze užitím nového a stále většího množství látky, což může mít za následek předávkování a v krajním případě může skončit smrtí uživatele. V souvislosti s psychickou a fyzickou závislostí je na místě připomenout pojem úzus, abúzus a miniúzus.
Jako úzus uvádí Juráková (1999, s. 12) účelné užívání drogy, které nemá negativní účinky na lidské zdraví a je v souladu se zájmy společnosti i uživatele.
Opakem úzu je abúzus. Tento výraz se užívá pro nadužívání drog v nebezpečném množství a v období velmi výrazném a důležitém pro jedince (těhotenství, dospívání). Nadměrné užívání – abúzus, můžeme dále rozdělit na návykové, kdy uživatel drogu usilovně vyžaduje, a na nenávykové, u kterého se konzument svobodně rozhoduje o užití a aplikaci látky. Poslední, výše uvedený termín – miniúzus, se užívá při zneužívání či chybném užívání léků ovlivňujícím fungování lidského organismu (Hartl, 2000, s. 15).
Na základě vědeckého bádání převládá v lékařských kruzích názor, že drogová závislost vzniká jako následek organického poškození mozku, ke kterému došlo po aplikaci drogy. Z těchto závěrů by mohlo vyplynout zjištění, že uživatel je vlastně obětí svého vlastního těla, kdy není v jeho silách se již vzniklé závislosti zbavit. Tato teorie však nenachází pochopení u široké veřejnosti, protože i u ní je prvotním předpokladem vzniku závislosti neinformovanost o možných následcích a dobrovolná aplikace látky (Leshner, 2001 online). V tomto případě se přikláníme k názoru široké veřejnosti, jelikož se domníváme, že v současné době je informovanost o možných rizicích při užívání drog na takové úrovni, že se každý dobrovolně může rozhodnout, zda toto riziko podstoupí i s vědomím možných
následků. Nelze pak tedy hovořit o oběti, pokud si tuto viktimnost uživatel způsobil sám a dobrovolně, svým rizikovým jednáním.
3.1.1 Příčiny vzniku drogové závislosti
Jak uvádí Vágnerová (2008, s. 550), faktory drogové závislosti mají individuální charakter a proto je nelze generalizovat pod jednu určitou příčinu. Stejně jako Vágnerová, tak i celá řada vědeckých studií se shoduje, že původ drogové závislosti ovlivňují biologické, psychické a sociální faktory.
Biologické faktory
Individualita každého jedince je právě to, co ho odlišuje od ostatních a z tohoto důvodu je biologický faktor velice důležitý. Vlastnosti jednotlivce dělíme na vrozené a získané a právě tyto geneticky získané vlastnosti (genotyp), mohou mít rozhodující vliv na vznik rozvoje závislostí. Snad každý z nás se ve svém životě setkal s rodinou, kde se například závislost na alkoholu „dědí“ z generace na generaci. Mezi nejvíce ohroženou skupinu patří jednotlivci, jejichž matka v době těhotenství užívala, v horším případě zneužívala nějakou z výše uvedených látek.
Na druhou stranu však existují i skupiny potenciálních uživatelů, u kterých je riziko vzniku závislosti v porovnání s ostatní populací vyšší. Vágnerová (2008, s. 551) považuje za nejrizikovější skupinu z pohledu možného vzniku drogové závislosti mladistvé jedince v období dospívání. S tímto názorem se ztotožňuje i Fišerová (2003, s. 96), která uvádí, že u dětí a mláďat (myšleno zvířecích mláďat) se závislost vytváří rychleji, průběh je dramatičtější a mívá závažnější a trvalejší následky než u dospělé generace. S těmito názory se plně ztotožňujeme a jako prvotní prevenci vzniku závislosti u takto mladých lidí prosazujeme zdravý zájem rodičů a nejbližšího okolí o konání a jednání našich dětí o způsob trávení volného času a kvalitu ostatních aktivit.
Psychické faktory
Psychické faktory, které mají vliv na rozvoj drogové závislosti, spatřujeme mnohdy v motivaci jednotlivce. Vágnerová (2008, s. 552) uvádí, že se jedná nejčastěji o tyto pohnutky:
• Únik z tíživé reality a vyhýbání se problému
• Relativně jednoduchý způsob navození příjemného pocitu
• Upevnění pozice a vztahu ve skupině, kde je užívání drog standardním typem chování.
Mezi další faktory mající vliv na vznik závislosti patří dle Hajného (2003, s. 136) neschopnost rodičů reagovat na potřeby dítěte, idealizace a devalvace ve vztahu k druhým, neschopnost snášet nepříjemné emoce a narušená schopnost tvorby vztahů s druhými.
Sociální faktory
Neposledním činitelem, který výrazně ovlivňuje možný vznik závislosti, je prostředí, ve kterém se pohybujeme a vyrůstáme. Je možné hovořit zde o prostředí sociálním, neboť se na základě své vykonané praxe domníváme, že je to právě rodina a nejbližší sociální okolí, potažmo společnost, která nás ovlivňuje, postupně utváří a má ve své podstatě největší vliv na naše následné chování a jednání.
Prvopočátky socializace nacházíme již v rodině, která by svým chováním a jednáním měla být dítěti příkladem. Rodina vštěpuje dítěti základní informace o světě kolem a připravuje jedince na vstup do společnosti. Tato prvotní socializace má velký vliv na následné zapojení jednotlivce do kolektivu vrstevníků, formování osobnosti a jeho další existenci v sociálním prostředí.
Zlomem v této převažující funkci rodiny je považován nástup jedince do školního zařízení. Zde dítě porovnává své dosavadní návyky s ostatními, čímž u něho dochází k rozvoji důležitých poznatků a osvojování si postojů. V ideálním případě by tato postupná socializace měla mít pozitivní vliv na vývoj jednotlivce. Existují však i případy, kdy nedostatečná péče ze strany rodičů, neodborný přístup pedagogického pracovníka, či nepřijetí v kolektivu vrstevníků, mohou mít za následek deprivaci jedince. Tato negativní situace pak může být jedním z důvodů k užití návykové látky s cílem odpoutat se od reality a uniknout do přátelského a nenásilného prostředí (Juráková 1999, s. 51).
Dalším sociálním faktorem je prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Vágnerová (2008, s. 553) jasně hovoří o tom, že obyvatelé velkých měst jsou vznikem drogové závislosti ohroženi v mnohem větší míře než lidé, žijící v malých městech či na vesnicích. Na vině je podstatně snazší dostupnost drog a anonymita uživatele bránící jeho včasnému odhalení. V neposlední řadě je významným ukazatelem aktivní využití volného času jedince, kdy dochází k seberealizaci a naplnění potřeb mladého člověka. Pokud jedinec nemá aktivity vyplňující volný čas, nedokáže se zabavit a hledá cokoli, čím by zahnal nudu. Častým východiskem z nudy je pro mladé lidi vstup do party. Dle Jurákové (1999, s. 53) však zde hrozí riziko, že jedinec ve snaze začlenit se do party udělá prakticky cokoli od užití drogy, až po krádeže za účelem získání finančních prostředků.
S těmito v odborné literatuře uváděnými faktory se v zásadě ztotožňujeme, ale domníváme se, že psychické faktory závisí z velké části na stavu společnosti a úzce souvisí s faktory sociálními. Jak totiž mají rodiče reagovat na potřeby dítěte, pokud jsou celý den v zaměstnání a jejich odměna je dostačující tak akorát na základní provoz domácnosti?! Kde mají zaneprázdnění rodiče najít čas na děti a jejich potřeby, když leckdy nemají čas ani sami na sebe?! Jako další problém vnímáme nemožnost a neschopnost prarodičů suplovat, či částečně zastoupit rodiče v době jejich nepřítomnosti z důvodu jejich pracovního vytížení a v neposlední řadě finanční situaci některých rodin, která je natolik vyhrocená, že nutí všechny vrstvy obyvatelstva myslet hlavně ekonomicky a na rodinné vztahy, společně strávené chvíle, vzájemnou pomoc a podporu v mnoha rodinách nezbývá síla ani čas. A to zde nehovoříme o dysfunkčních rodinách a rodičích, kteří vychovávají své děti sami.
Jako další sociální faktory, které se v posledních letech podílí na vzrůstu drogové problematiky a s jejich výčtem zcela souhlasíme, je dle Kaliny (2003, s. 17) dlouhodobá nezaměstnanost, nízká úroveň vzdělání, záškoláctví, bezdomovectví či chudoba, která v době současné ekonomické krize ohrožuje hlavně mladé a sociálně slabé rodiny s dětmi.
3.1.2 Fáze drogové závislosti
Vznik drogové závislosti je dlouhodobý proces, který prochází několika základními etapami. Každé stádium je charakteristické pohledem konzumenta na drogu a prožitky, které mu její užívání přináší. Jednotlivé etapy se mohou navzájem prolínat a postupně přecházet jedna v druhou. Pro potřeby této práce budeme vycházet z dělení dle Fišera a Škody (2008, str. 151-152).
Fáze experimentování
Jedná se o počáteční fázi, kdy je uživatel nadšen nově objevenými pocity vyvolanými drogou, které předtím normálně neprožíval. Všechno jde lehce, problémy se řeší s nadhledem a občasné užití není těžké utajit před okolím. Bystrému pozorovateli by však neuniklo časté střídání nálad, euforie i laxní přístup k řešení problémů. Užívání drog v této fázi ještě není doprovázeno žádnými negativními účinky, což má u uživatele za následek bagatelizaci výroků o škodlivosti těchto látek.
Osobně se přikláníme k názoru většiny odborníků, že velká část „experimentátorů“
skončí s užíváním drog právě v této fázi a do fáze počínající závislosti se nikdy nedostanou.
Sociální užívání - víkendové braní
V této fázi se začíná projevovat počínající závislost, projevující se cíleným užíváním za účelem dosažení požadovaného stavu. Zvyšuje se množství i frekvence užívání drogy, což má za následek vznik problémů především v oblasti sociální.
Dochází k zhoršení školní úspěšnosti, vznikají problémy mezi uživatelem a ostatními členy rodiny, rozpadají se vztahy s vrstevníky a vytvářejí se nové v okruhu uživatelů drog. V této fázi se dostavují první zdravotní komplikace. Často se jedná o nechuť k jídlu, bolest hlavy, nespavost, agresivitu i počínající deprese či stres.
Každodenní, pravidelné užívání
Jedná se o zlomové stádium v životě uživatele, kdy dochází ke ztrátě kontroly nad drogou a závislostí. Všechno se podřizuje získání drogy, dochází k rozpadu sociálních vztahů, přehodnocení hodnotového žebříčku, ztrátě zaměstnání či vyloučení ze školy i z rodiny až na okraj společnosti. V této fázi se mnoho uživatelů pokouší s užíváním přestat, ale bez pomoci odborníků toho nejsou schopni
z důvodu existence silné fyzické závislosti (Matoušek, 2005, s. 352). Návrat k normálnímu životu z této fáze je velice obtížný.
Užívání k dosažení normálu
Jedná se o poslední fázi závislosti, která může skončit předávkováním nebo naprostým selháním organismu. Droga je pro uživatele pouze úlevou od fyzické a psychické bolesti a žádné pozitivní účinky již nepřináší. Pro konzumenta neexistuje nic důležitějšího než získání drogy pro překonání nežádoucích příznaků spojených s její aplikací (Fišer 2008, s. 151). Návrat do normálního života bez pomoci odborníků z této fáze není téměř možný. Je zde bezpodmínečně nutná pomoc zvenčí.
Některá odborná literatura uvádí ještě pátou fázi – období po vyléčení závislosti. Na základě informací získaných studiem literatury se přikláníme k názoru těchto odborníků, že se opravdu jedná o jednu z fází léčby drogové závislosti, protože závislost i po vyléčení u člověka nadále přetrvává. V tomto stádiu záleží zejména na osobnosti jedince, sociálních podmínkách i následných životních krizích, které jedince postihnou. Nezvládnutí těchto nástrah života může být jedním z důvodů návratu k drogám. Domníváme se, že velmi důležitou prevencí zde může být účast v doléčovacích kurzech.
4 Děti a mladiství
Skupina dětí a mladistvých netvoří bohužel okrajovou část populace ohrožené drogovou závislostí, ale naopak se řadí mezi nejohroženější a na základě statistik i nejpočetnější skupinu uživatelů drog. V této kapitole se zaměřím z větší části na mladistvé ve věku od 15 do 18 let, kteří budou tvořit i základní část výzkumného vzorku, jehož odpovědi budou v praktické části zpracovávány.
Dospívání je pro každého jedince složitý komplex změn, prostřednictvím kterého se z nezralého, závislého jedince, stává jedinec soběstačný, nezávislý. Každý z nás si tímto procesem musí projít. U někoho se jedná o proces pozvolný a u jiného se může jednat o nejbouřlivější etapu života plnou zvratů, experimentování a hledání sama sebe. Na základě vlastních i praxí získaných zkušeností, soudíme, že toto
období je nejdůležitějším a nejsložitějším obdobím života mladého člověka, které klade zvýšené nároky nejen na dospívajícího jedince, ale i na jeho nejbližší okolí a právě zvládnutí těchto, ne vždy jednoduchých situací, má vliv na další vývoj jedince, potažmo i celé rodiny. Langmaier (2006, s. 76) uvádí, že období adolescence je charakterizováno třemi základními rozpory:
• Rozpor mezi fyzickou a psychickou zralostí. Adolescenti by chtěli dělat věci jako dospělí, ale psychicky ještě nedosáhli určité úrovně. Jako příklad je zde možné uvést těhotenství mladistvé.
Dívka je fyzicky vyspělá, ale psychicky není ještě připravena zvládnout roli pečující matky.
• Rozpor mezi rolemi, očekáváními, možnostmi. Adolescent není ještě zcela připraven zvládnout role, do kterých je třeba i proti své vůli postaven. Je zklamán přístupem okolí, jejich hodnocením, ale i svými, ne vždy perfektními výkony.
• Rozpor mezi hodnotami mladé a staré generace. Zde záleží hlavně na fungujícím vztahu mezi rodiči a dětmi a míře pochopení potřeb každého jednotlivého člena rodiny.
Rozpor mezi hodnotami mladé a staré generace považujeme za velmi významný. Ztotožňujeme se s názorem odborníků, že nelze srovnávat dospívání rodičů s dospíváním jejich dětí. Současní mladí lidé uznávají jiné priority, než jsme uznávali mi, když jsme procházeli tímto obdobím. Stejně jako se mění lidé, tak se vyvíjí celá společnost, mění se žebříček hodnot mladých lidí i jejich přístup k životu.
Současní mladí lidé si chtějí užívat, chtějí se bavit, chtějí něco zažít. Na rozdíl od svých rodičů nevidí prioritu v brzkém založení rodiny, ale v množství nevšedních zážitků, cestování či budování kariéry.
Jak jsme již uvedli, období dospívání každého jedince je doprovázeno zmatky a nespokojeností se světem kolem, se sebou samým a odtud je jen malý krůček sáhnout po něčem, co mi udělá líp, po něčem, s čím to zvládnu snáz. Odtud je jen opravdu malý krůček k experimentování s drogou.
Základním preventivním řešením zejména v dnešní uspěchané době, kdy mladí lidé inklinují spíše k názorům svých vrstevníků a názory rodičů jim připadají přinejmenším nezajímavé a nudné, je dobře sestavený a profesionálně vedený preventivní program především na základních a středních školách. Tento preventivní program nenahradí chyby, kterých se rodiče při výchově svých dětí dopustili, ale může být rozhodujícím činitelem právě v období, kdy jednotlivec váhá, zda drogu vyzkoušet stejně jako ostatní nebo se nenechat ovlivnit partou a být silnou a sebevědomou osobností s vlastním názorem. Velkou roli tyto preventivní programy plní také v rámci zvyšování informovanosti o organizacích nabízejících pomoc nejen uživatelům drog, ale i jejich přátelům, rodičům a všem, kterým není osud těchto lidí lhostejný. Ačkoli v poslední době dochází k rozvoji nejen těchto preventivních programů, ale úspěšně fungují i krizové linky a poradny věnující se této problematice, je neustále potřeba apelovat na rodiče, aby své děti odmalička vedli k zodpovědnosti, k respektování lidských hodnot a především úctě k vlastnímu zdraví. Vždyť právě děti jsou naše budoucnost, a pokud má být pohled do budoucnosti optimistický, musí být zodpovědné, zdravé a silné především naše děti.
II. PRAKTICKÁ ČÁST
5 Průzkum drogové problematiky na střední škole
5.1 Cíle průzkumu a ověřované předpoklady
Průzkum drogové problematiky byl zaměřen na výskyt, četnost a informovanost mladistvých o drogové problematice. Šetření bylo provedeno dotazníkovou metodou na Střední škole hospodářské a lesnické Frýdlant - pracoviště Hejnice, ve dnech 16. a 17. ledna 2013. Cílem dotazníkového šetření bylo prozkoumat informovanost mladistvých o nebezpečí drogové závislosti, odhalení nejčastějších důvodů experimentování s drogou a potvrzení či vyvrácení předpokladů, sestavených na základě zkušeností získaných při zpracovávání teoretické části bakalářské práce.
• Předpokládáme, že nejužívanější drogou mezi respondenty je marihuana.
• Předpokládáme, že více jak 70 % mladistvých se domnívá, že užívání marihuany nepřináší žádná rizika.
• Předpokládáme, že více jak 70 % mladistvých nevidí problém skončit s užíváním drog bez pomoci druhé osoby.
5.1.1 Střední škola hospodářská a lesnická Frýdlant
Střední škola hospodářská a lesnická Frýdlant, která se nachází v severních Čechách, vznikla v roce 2007 sloučením Střední školy hospodářské Frýdlant a Střední školy lesnické Hejnice. Zřizovatelem školy je Liberecký kraj. Škola nabízí vzdělání ve čtyřletých studijních oborech s maturitou, ve tříletých oborech s výučním listem, ale v současné době i velice žádaná nástavbová studia všeobecného i humanitního zaměření. Celková kapacita školy je 1200 studentů, z nichž 200 studentů, studujících lesnické obory, dojíždí za výukou do několik kilometrů vzdálených Hejnic. Z důvodu horší dostupnosti nabízí škola svým studentům možnost týdenního pobytu v internátním zařízení spravovaném školou. Jeho kapacita činí 79 míst a je každoročně zcela využita.
Prioritou školy je propojení teoretické a praktické výuky, které je možné realizovat právě díky propojenosti školy ve Frýdlantu a pracoviště v Hejnicích. Zde žáci najdou zázemí pro svůj odborný růst. Nachází se zde pekárna, uzenářská dílna,
kuchyně (zásobující školní jídelnu), autoškola, svářečská škola, školní statek, ale i počítačová a jazyková učebna a knihovna. I ve volném čase mohou studenti využít sportovní či kulturní aktivity organizované školou. V neposlední řadě je nutné připomenout velice dobře fungující spolupráci rodičů a školy. Díky dlouhodobé spolupráci se samosprávami obcí a krajů, výrobními podniky, ministerstvem školství a zemědělství, úřady práce a neziskovými organizacemi je škola schopna pružně reagovat na požadavky trhu práce a poskytnout absolventům všech vzdělávacích programů podmínky pro lepší uplatnění v jejich povolání.
5.1.2 Použité výzkumné metody - dotazník
Ke zjištění potřebných dat byl použit čtyřstránkový, anonymní dotazník, který obsahoval 19 uzavřených otázek a jednu otázku otevřenou. Vyplnění dotazníku zabralo respondentům v průměru deset minut. Ještě před rozdáním dotazníků byli respondenti poučeni o možnostech vyplnění dotazníku a požádáni o uvedení pravdivých údajů.
Dotazník obsahuje dvacet otázek, z nichž na některé mohou odpovědět všichni respondenti a některé se týkají jen části respondentů, kteří v úplném úvodu uvedli, že již vyzkoušeli nějakou drogu. Otázky číslo jedna až osm jsou cíleny na zjištění názorů, postojů a subjektivních zkušeností mladistvých s drogami a jejich zpracováním bychom měli získat výsledky, které nám vyvrátí či potvrdí první hypotézu. Úroveň znalostí, názory a postoje respondentů týkající se možného nebezpečí drog a vzniku drogové závislosti nám pomohou zjistit odpovědi na otázky č. 9 – 15. Posledních pět otázek je formulováno tak, abychom získali odpověď na otázku, zda se respondenti domnívají, že závislost lze zvládnou bez pomoci druhé osoby. Pro větší názornost zde uvádíme jednu otázku dotazníku. Celý dotazník viz příloha.
Pokud bys měl pocit, že užívání drogy nezvládáš, koho bys požádal o pomoc?
a) kamaráda b) někoho z rodiny
c) školního výchovného poradce d) školního psychologa
e) nikoho, zvládl bych to sám
Údaje z vyplněných dotazníků byly převedeny do elektronické podoby tabulek a grafů v tabulkovém editoru a následně zpracovány standardními metodami popisné statistiky.
5.2 Zkoumaný vzorek
Na Střední škole hospodářské a lesnické Frýdlant – pracoviště Hejnice jsme oslovili všechny studenty druhých ročníků, obor Ekologie, Životní prostředí a Agropodnikání, s výjimkou pěti studentů starších osmnácti let. Z důvodu nízkého počtu žáků jsme byli nuceni rozšířit zkoumaný vzorek o studenty druhého ročníku obor Zahradník a tak jsme získali celkový počet šedesáti respondentů. Všech šedesát respondentů dotazník vyplnilo, vložilo do obálky, zalepilo a ještě týž den vrátilo.
Tabulka č. 2 Počty a pohlaví respondentů dle věku.
Chlapci Dívky Celkem
Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní
16 let 10 17% 4 7% 14 23%
17 let 18 30% 6 10% 24 40%
18 let 16 27% 6 10% 22 37%
Celkem 44 73% 16 27% 60 100%
Struktura respondentů celkový počet chlapců 44, dívek 16
0 2 4 6 8 10 12 14 16 18
Počet respondentů
16 let 17 let 18 let
Chlapci Dívky
Graf č. 1 Počet respondentů dle věku a pohlaví
Z výše uvedeného grafu č. 1 a tabulky č. 2 je pro naši práci podstatné zjištění, že z celkového počtu 60 (100 %) respondentů ve věku 16 – 18 let, je 44 (73 %) chlapců a 16 (27 %) dívek.
6 Kompletní zpracování výsledků průzkumu
Tato podstatná součást teoretické části bakalářské práce obsahuje kompletní shrnutí výsledků získaných zpracováním odpovědí respondentů na otázky uvedené v dotazníku. Pro větší přehlednost bude tato kapitola rozdělena na dvě části. První část se bude zabývat kompletním zpracováním všech otázek předloženého dotazníku a ve druhé části se zaměříme na ověřování konkrétních předpokladů průzkumu. Jak je uvedeno výše, celkový počet respondentů je 60. Některé otázky však byly zpracovány s ohledem na skutečnost, zda jsou či nejsou respondenti uživateli drog, či z pohledu pohlaví respondentů. U konkrétních otázek bude tato skutečnost uvedena.
Pro potřeby práce budeme pro respondenty, kteří již vyzkoušeli drogu, používat termín uživatelé a pro respondenty, kteří žádnou zkušenost s drogou nemají, termín neuživatelé.
6.1 Výsledky průzkumu
Položka dotazníku č. 1: Vyzkoušel jsi nějakou drogu ?
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
Procento respondentů
Ano Ne
Procento respondentů, kteří mají či nemají zkušenost s drogou z genderového hlediska
Chlapci Dívky
Graf č. 2 Procenta respondentů, kteří mají či nemají zkušenost s drogou v závislosti na pohlaví.
