TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

62  Download (0)

Full text

(1)

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

FAKULTA PEDAGOGICKÁ

Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky

Studijní program: Sociální práce Studijní obor: Penitenciární péče Kód oboru: 7502R023

Název bakalářské práce:

A A B B Ú Ú Z Z U U S S N N Á Á V V Y Y K K O O V V Ý Ý C C H H L L Á Á T T E E K K U U P P RV R VO OT TR RE ES ST TA AN ÝC CH H V V Ě Ě Z Z ŇŮ Ň Ů

ABUSE ADDICTIVE MATTERS

OF THE FIRST – SENTENCED PRISONERS

Autor: Podpis autora: ______________________

Milan Vlk Dubnice 66 DUBNICE 471 26

Vedoucí práce: Mgr. Květuše Sluková Počet:

stran obrázků tabulek grafů zdrojů příloh

62 10 10 1 27 1 CD

CD obsahuje celé znění bakalářské práce.

V Liberci dne: 30.4.2007

(2)

Prohlášení

Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č.

121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom(a) povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval(a) samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.

V Liberci dne: 30.4.2007 Podpis: ...

(3)

Poděkování

Děkuji vš em k ol egů m, přát elům a znám ým , kt eří mi dop omohli k v ytvo ření tét o b ak al ářsk é p ráce. Pod ěk ov at ch ci t ak é sv é n ejbli žší ro din ě za morální pom oc. Vedou cí p ráce, p aní Mg r. Květuši Sluk ové, d ěk uji za v yso ce o dbo rn é rad y a nesmí rno u t rp ěliv ost p ři v ed ení práce.

(4)

Ná zev bak alá řsk é p rá ce: Ab úzus ná vyko vých lát ek u pr votr es tan ých vězňů Ná zev bak alá řs ké p rá ce: Ab us e a dd icti ve matt ers

of th e f irst -s ent en ced pris on ers

J méno a p ří jmení autora: Mil an Vl k

Akad emick ý ro k odevzd ání bak alá řsk é p rá ce: 200 6/2 0 07 Vedou cí bak alá řsk é p rá ce: M gr. Kv ětuš e S luk ov á

Anotace

Bak al ářsk á práce s e zab ýv al a so uvisl ostí mezi ab územ n áv yk o v ých lát ek a sp ecifick ým s oci álním p rost ředím ro d in y, v rst ev ni ck é p art y a v ěz eňsk é subk ultu r y. Cíl em práce b yl o d ok ázat , že n a v ýv oji to x ikomani e se nez astu pit eln ě po díl ejí v šech n y v yj m eno van é fakto r y, kt eré úzce sou vis ejí s ont o gen ezí j edi nce v n eu rop s ychi ck é obl asti od jeho samotn ého po četí.

Teo reti ck á část p ráce poj edn áv al a o hist orii d ro g, o st av u s oučas ného věd eck éh o pozn ání a spo lečens kého pohl edu na t uto pro blemati ku . Sledo v ala složito u cestu u pl atn ění predispozi c v tomt o v ýv oji , až p o závisl ost n a n áv ykov ých l át kách ve vězni cí ch. Zab ýv al a se t ak é pro blemat iko u boj e proti tox ik omani i ve v ězeň sk ém prost ředí a speci fi ck ým i po dmí nkami, kt eré d alší život tox ikom an a po uv ězn ění limitují .

V p rakti ck é části p ot om s e aut or sn ažil t yto zákoni té sp ojito st i p rok ázat na průměrn ých , t yp i ck ých příp ad ech , v komp araci s p rvot rest an ým i odso uzen ým i, kt eří se ve v ěz ení o citli souh ro u nešťas tn ých n áho d, nap řík lad p o aut oh avárii. J ako v ýzk umn é m eto d y b yl y zvol en y st atist ik y věk ov ého s ložení odso uzen ých , st atis tik y o po čt u oso b odsouz en ých v so uvisl osti s užív áním a dist rib ucí d ro g a dot azník na zji št ění preferen ce náv yk o v ých lát ek u vězn ěn ých o sob .

Klí čo vá sl ova :abst i nen čn í s yn drom, ab úzus, cravi n g, diferen ci ace, dro ga, dru h ý ži vot, h arm redu ctio n, kri mino g enn í fakto r y, l egáln í a n el egální, měk ké a t vrdé dro gy, m etaboli smus , ml adis tv ý, ont o gen eze, peniten ciární péče, prizo nizace, prv otres taní, ps ych o akti vní látk y, referen ční sk upin a, reso ci alizace, reint egrace, su bstit uce, to x ikomani e, VTOS , z ávis lost

(5)

The Summary

The bach el or t hesis i s fo cus ed on th e con nectio n b etween h ab it fo rmin g subst an ces an d a sp ecifi c s o cial envi ro n ment of famili es , t een age gro ups , and th e prison s ub cultu re. Th e goal o f this wo rk is t o prov e t hat all t he menti on ed facto rs parti cip at e on th e dev el opm ent o f tox imani a. Th es e fact ors are clo sel y rel ated to th e n eu ro p s ychic ev oluti on o f an in divi du al since his bi rth.

Theoreti cal p art o f t his th esi s d eals wit h th e hi sto rz o f d ru gs and t he lev el o f nowad a ys s ci enti fi c achi ev em en ts and so ci al poi nt o f view in this area of st ud y. M y t hesi s describ es th e i nflu en ce of p redis po zitions in this dev el opm ent aft er as mu ch as th e dep end en ce o n h ab it fo rmi n g s ubst an ces in pri son s. It is als o co ncern ed with th e st ru ggle agai nst t ox imani a and speci fi c cond ition s whi ch li mits t he life o f a form er p ris o ner aft er b ein g rel eas ed .

Practi cal p art t ri es to p ro ve th es e p atterns on t yp i cal ex amples in com paris on to fi rst l y imp riso ned who were put into prison b y th e con cu rren ce o f b ad l uck , e. g. after a car acci dent.

As in vesti gati n g meth ods stat isti cs o f th e age st ru ctu re of con d emn ed, stati sti c of t he num ber o f co nd emn ed i n co ntex t o f dru g t akin g and t heir distribut ion , an d a surv e y to find t he mos t prefered hab it fo rmin g subst an ces am on g th e con d emn ed were us ed.

(6)

Аннотация

Бакалаврская работа занимается контекстом межд у злоупотреблением привыкающих веществ и специфической сщциальной семейной обстановкой, группой ровесников и тюремной субкульт уры. В этой работе я поставил себе целью доказать, что на розвитию наркотизма незаступимо принимают участие все перечисленные факторы, которые тесно связаны с онтогенезией каждого отдельного лица в неуропсихической области от его самого рождения.

Теоретическая часть этой работы разбырает историю наркотик, состояние современного научного познания и общественного взгляда на эт у проблематик у. След ует сложн ую дорогу применения предиспозиц в этом розвитии по зависимость на привыкающие вещества в тюрмах.

Занимается тоже проблематикой борьбы против токсикомании и тюремной обстановке и специфическими условиями, которие след ующую жизнь наркомана после ареста ограничивают.

В практической части после того автор стремиться эти закономерные связы доказать на средних типичных сл учаях в компарации, сравнению с первый раз осуждёнными, которие в тюрьме очутились сыгранностью несчастных сл учаев, например после аварии.

Для иследователские методы автор изобрал статистические данные векового состава осуждённых, статистические данные о каличестве лиц осуждённых в связи с пользованием и распределением наркотик и анкета к установлению предпочтения привыкающих веществ среди арестованных.

(7)

Obsah:

1 Úvod...9

2 Teoretické zpracování problému..……...………...10

2.1 Úvod do problematiky abúzu psychoaktivních látek..…………...10

2.2 Exkurz do historie...10

2.3 Diferenciace návykových látek dle současných poznatků vědy...14

2.4 Determinace vzniku a vývoje vztahu k psychoaktivním látkám...19

2.4.1 Predispozice, dané podmínkami a průběhem těhotenství matky...19

2.4.2 Faktory vlivu genetického potenciálu otce...20

2.4.3 Vývoj jedince v zrcadle primárního a sekundárního prostředí...20

a) Nukleární rodina...20

b) Referenční skupina...23

2.4.4 Závislost...25

2.5 Problematika uvěznění a rizikové faktory z hlediska abúzu…....…...29

2.6 Terminologie...35

3 Praktická část………...………..………...40

3.1 Drogy a zákon...………..……...40

3.2 Současná situace v českých věznicích………..….......42

3.3 Setkání s realitou v každodenní práci s odsouzenými………...45

3.4 Použité metody k získávání informací o problematice a jejich rozbor...51

4 Prognóza, návrh opatření………...…........56

5 Seznam použitých zdrojů...…………...………...……...…62

(8)

Motto

„ Adekvátní řešení problému často ztěžuje mínění, že to, co si lidé přejí, je pro ně dobré, přitom přehlížíme, že některá přání jsou škodlivá a že sama tato přání mohou být symptomy dysfunkce, sugesce nebo obojího zároveň. Například dnes už se ví, že závislost na drogách není nic žádoucího, přestože si mnoho lidí přeje drogy užívat.“

( Erich Fromm, 1997)

(9)

1. Úvod

Fen om én d ro gov ého ab úzu j e st arý j ako lid stv o s amo. J iž z dob prav ěk ého čl ov ěk a ex istují důk az y o užíván í dro g, ovš em j ej ich ú loh a b yl a teh d y čis tě p ragm atick á. M ěl y od straň ovat či zmírň ov at nes nesit elno u bol est p ři zran ění ch a n emo cech. Předchůd ci dn eš níh o hom m o sapiens si veli ce b rz y v p rimi ti vní ch po dmín kách n alezli či st ě pří ro dní p rod ukt y, kt eré jim ú čin ně po máhal y v p řeko n áv ání různ ých út rap, j ak zp očátku f yzi ck ých , tak pos léz e i ps ych ick ých.

J ak j e z t ěchto první ch řádků p atrné, drog a j ako takov á, již od s v ých znám ých hi sto rick ých po čátků , nikd y nep lnil a pri mární ú lohu jak éhos i pro střed ku d es tru k ce organ ismu , což vl astně pl atí d odn es . J e s amoz řej mé, že tat o ch arakt eri sti ka p řest áv á pl atit v ok amžiku , kd y užit í dro g y n ení věd om é, dob ro voln é.

V s ou časn é li dsk é civiliz aci s e vš ak lát k y n ap om áh ají cí k út ěku od realit y, o d ataků d nešního hekti ck ého sv ěta, s távaj í v určit ých speci fi ck ých komun itách různ ých měří tek přímo p ro středk em n ap ln ění j ak ého si m odu vi ven di. Ten pos un v hod not ách a n árocí ch lidsk ého život a j e zřejm ý a dn es lidé po mo cí dro g n epo tlaču jí pouz e tu zmíněno u nes nesit eln ou f yzi ck ou bol est. Hl ed ají v d ro gách únik i p řed ob yčejn ou nespo koj enos tí s e soci ál ním o kolím , se s eb ou s am ým . S naží s e u nikn out z nepří jem n ých stav ů, p ro blém ů nav ozením po cit ů štěstí a s eb eji stot y, po citů nad stand ardní ch s ch opno stí.

Zd ro jem t éto n eb ezp ečné il uze ús pěš néh o řeš ení p rob lém ů se tak st al y látk y s ps ycho stimul ačn ím účink em, a t o i přest o, ž e li dé dob ře zn ají odn ep am ěti i od vráceno u st ranu zn eužív ání t ěchto lát ek.

(10)

2. Teoretické zpracování problému

2.1 Úvod do problematiky abúzu psychoaktivních látek

Pro so učas nou civi lizaci j e n árůst sp otřeb y l át ek , navozují cí ch ps ychi ck é uvo ln ění, neb o úlevu od f yz ické bol est i p řízn ačn ý. Tato sit uace souvi sí p ředevším s n eúp ro sn ě pos t upují cím uvol nění m v so ci ální ch vztazích i cel kov ě s glob ál ním p ro ces em ur ychl ení d emo krat izace s ys t émů svět ov ých sp olečen s tví. Po ch opit el ně tento t rend sou visí i s e s peci fi ck ými atribut y s pol ečenstv í, kt erá m ají hlu b oké hi sto ri ck é k ořen y v ko lébce svět ov é li dsk é p opu l ace. To u k olébko u j e afri ck ý k ontin ent a posl éze i d alší ohnis ka pův odní ch d omorod ých spol ečen ství p rapřed ků d nešn ího mod erní ho člověka.

Až do o kamži ku, ve kterém p řes tal o b ýt půs ob ení ps ych o akti vní ch lát ek jen p ros třed kem el iminují cím chvi lko v é f yzi ck é či ps ych ick é ut rp ení , hrozil o j en miziv é n eb ezp ečí ps ych os oci ální d est ruk ce. Zlo m nast al, kd yž si člověk uvědomil, že je snadné unikat dále a hlouběji od vědomí utrpení a bol esti, že j e možn é p řesu nout s e d o jiného s v ěta, b ýt n ěk ým jin ým , prožív at i ch víle š těstí , n a kt eré z a norm ál ních o kol nos tí n edo sáhn e.

Bo hužel, v ětšin a l átek n av ozují cích t yto stav y n ast avuj e zcel a odl išn é hodn ot y p ro s ebez áchovn ý cho d m et abol ism u, a post upn ě a nen áp adn ě s e tak o rgani smus st áv á na t ěchto „jed ech“ závisl ý. Do ch ází tak k p arad ox u, že lid sk ý o rganism us si s ám v yn u cuj e s vo u po stup nou tot ál ní d est ruk ci .

2.2 Exkurz do historie

J ak již b ylo zk raj e uv ed eno , s jist ot ou můžem e v histo rii zajít až do dáv n ých dob p řed naší m l etop očtem , ke star ým eg yp t sk ým kult urám a půvo dním i ndi án sk ým národ ům. Gö hlert & Küh n (200 1) napřík lad v t ét o souvi slost i uv ádějí , že p rok azatel né poz nat k y o zám ěrn ém u žívání různ ých pří rod ní ch p ro dukt ů, obs ahu jící ch jist é ps ycho ak tivní lát k y, získali v ěd ci studi em hi sto ri ck ýc h art efakt ů již z do b kol em 1 0 00 0 let před n aš ím leto po čt em. Do kon ce i v aření pi v a j e zn ámo již 5 000 l et.

(11)

Dro g y b yl y užív án y n ejp rv e j ako l éčiv é, p ozději j ako opoj n é p rost ředk y.

Naši dávní p ředk ov é přistu pov ali k op ojn ým vl as tnos tem dro g většin ou s ú ctou a resp ek tem j ako k božs k ým sil ám . I oni t ěmto sil ám o všem m noh d y podl éh ali.

Ni cm én ě t ep rv e s d obo u v elk ých obj evů v 19. stol etí, s roz voj em farm aceuti ck ého v ýzkumu a p rům ys lu doch ází k o prav d u maso vém u rozši řov án í d ro g z ej mén a v Evrop ě a Severní Am eri ce. V 1 9. s tol etí b yl y izolov án y alk alo id y, jako n ap ř. mo rfin (1 805 ), ko fein (1 820 ), nikoti n(182 8), atropi n(183 3), k ok ai n(1 859 ), efed rin (1 88 7). C elá řada t ěchto l át ek se začal a záh y k om erčn ě v yrá bět . Farm aceu tick ý p rům ys l po stup n ě roz šiřuj e p o sv ět ě léčiv a s ob sahem zm íněn ých omamn ých l át ek, v čet n ě k ono pí a alk ohol u.

V pol ovi ně 19. s t ol. uv ád í tabákov ý p rům ys l n a t rh ci garet y. V tét o do bě podl e o dh ad ů již p ravid eln ě užív al y d ro g y sto vk y milio nů lidí (kol em rok u 1855 - 40 0 mil. l idí opium, až 30 0 mil. lidí ko nopí a 1 0 m il. lidí k oku ).

V p rv ních o dv ážn ýc h k ro cí ch „ rozvoj e a pok ro ku “ lz e asi jen ztěží předví d at v šech n y m ožné n ežád ou cí d ůsl edk y.

Další d osu d nezn ám é rozm ěr y účink ů někt er ých d ro g p řin esl p řevrat n ý v yn ál ez inj ek čn í j ehl y (18 53 ). Takž e op ět p ůvo dn ě l éčebn é v yu žití intra ven ózní a plik a ce látek záro veň t aké rozši řuj e m ožnos ti a boh užel i neb ezp ečno st zneuží ván í d ro g. Na p řelo mu stol etí a v e d v acát ých let ech pak pozoruj eme další n árůst dro go v ých závi slostí . Sou časn ě p ru dce n arůst ají i spol ečensk é ko mpli kace a d op ad y zd ravo tní i so ci áln í. V t éto d ob ě s e začí naj í m ezin árodní jed n ání o n arkoti kách (o piov é kon feren ce v Šan gh aji - 1909 , Haagu - 19 12 a Žen ev ě - 19 25 ) a postup ně vzni kají v j edn otliv ých zemích p ro tid ro gov é zákon y.

Od po čátku 20. st oletí spol ečensk é h o dno cení po stu pn ě vede k rozděl ení dro g na l eg ální (al kohol , nik otin ) a n el egální ( n ap ř. ko kai n, h eroin, kono pí). V ýrob a nelegální ch d ro g j e z ak ázána a trest án a (n ap ř. v ýrob a heroin u j e o d r. 192 5 n elegální ) n eb o v příp ad ě důl ežit ých l éčiv js ou velmi zpřísn ěn a p ravi dla z ach ázení s t ěmit o lát kami . Post upn ě d och ází k nárůs tu ilegáln ích přek upni ck ých mezin árod ní ch organiz ací, k ilegáln í s yn t éze řad y

(12)

nov ých dro g (z ejm éna n ov é halu cino gen y a stim ulancia). V roce 19 61 b yl a uzav řen a m ezin árod ní j edn otn á doh od a OSN o zák azu vš ech dro g lid em škodl iv ých (Sin gle Conv entio n on Narco tic Dru gs ), p o sílená d alš ími pozdějšími doh od am i. Závis losti n a om amn ých l átk ách (v čet ně z ávis losti n a alk ohol u a nikot i nismus ) z ačín ají b ýt posuz ov án y jako chroni ck á onem ocn ění CNS . Stál e v ýrazn ěji j e podp orov án v ýz kum mechanizmů závisl osti a sn ah y o léčen í a p rev en ci z ávis lostí . Přest o se ve sv ět ě st ál e zv yš uj e p očet lidí závis l ých na dro gách, obo hacu je se sp ekt rum užív an ých dro g.

Užív án í těchto přírodní ch i s yn t etizov an ých produ k tů b ylo vžd y ovliv ňov án o st ruk t uro u vzt ahů a názorů, jak sp ol ečen sk ých, tak i náb ožensk ých . K rozšiřo vání p řis pěl i v ývoj l éči tel ství a m ed icín y. Některé z nich s e post upn ě st al y b ěžnou so učást í s trav y jako zp est ření jídel ní čku .

Z his to ri e d rog v datech dl e i nform ací z el ekt ro ni ck ých médií (htt p://www.muj web. cz/www/ petrs afran ek /3.htm #2 )

Rok 5 000 Př.Kr. - Su meřané užív ají opi u m.

Rok 3 500 Př.Kr. - Nalézám e n a Eg yp s k ém pap yru zp ráv y o v ýr obě alk ohol u ( p opis piv ovaru ).

Rok 3 00 P ř. Kr.- Ř eck ý filos of Theoph ras tus zmiň uj e p ožívání makov é šťáv y.

Ve st arém Řím ě s e h ojn ě p ožívalo víno .

Rok 1 000 n. l. - V Čí ně je ši ro ce užív án o opiu m, t oto p řet rv áv alo st aletí.

V 1 8.st oletí b yl u pl atňov án trest uš krcení za d rž ení opi a.

Rok 1 493 n. l. - Kol u mbus při v áží z Am erik y d o Ev rop y t ab ák. Ten b yl v du ch u m od erního t rendu n ejp rv e užíván šňu páním a posl éz e kou řením.

Ve st řední Ev ro pě 16 . sto letí b yl o pití alk oholu n ap ří č v šem i spol ečensk ým i v rst v ami t ak ov ým p ro blémem, že b yl y o pakov an ě

v yd áv án y cís ařsk é v ýn os y, které v šak b yl y st ejn ě neú činn é j ako v arov án í

(13)

bás ník a S eb asti an a Brant a a refo rm áto ra Martin a Luth era.

V 1 7.st oletí v Rus ku a Osm ans ké ří ši b yl t rest sm rti za kou ření tabáku.

V t éž e d ob ě s e použ ívá v l ék ařstv í o piu m jako l ék p roti bol est i v Ev rop ě i v Am eri ce ).

V r. 180 0 p řiv áží Napol eon z Eg yp t a do Francie Can abis ( ha š iš a mari hua na ).

V ro ce 18 44 b yl izol ován čist ý ko kai n.

V ro ce 18 98 b yl v Něm ecku s ynt etizo ván dia cetylmo rfin n ebo li h eroi n.

V ro ce 19 03 b ylo zm ěn ěno sl ožení COC A-CO LY, k ofein kt er ý nahrad il kok ain je j ejí s ou čás tí do dn es.

V ro ce 19 14 b yl v USA p řij at Harris onů v záko n o n arkoti kách up ravují cí pro dej o pia, o piov ýc h d eri v átů a kok ai nu (jen n a lékařs k ý před pis).

V ro ce 19 20 -33 v US A alko hol ov á p rohib ice.

V ro ce 19 24 z ak ázán a v ýro b a h eroi nu.

V ro ce 19 38 šv ýcars k ý ch emik Dr. Al bert Ho fm an s ynt etizu je LS D.

V ro ce 19 41 v Čí ně Čank aj šek n ařizuj e t rest sm rti za pěsto vání m áku , v ýrobu opi a n ebo jeh o p rod ej a p řesto v roce 1 946 s e v Čín ě o dhaduj e 40.mil . k uřák ů o pi a.

V z emí ch tz v.so v ětského blo ku b yl a vli vem poli tické i fakti ck é izol ace v po válečn ých letech situ ace o dliš ná o d záp adn ích zemí, j elik ož tuh ý komun isti ck ý režim nedov olil p růni k klas ick ých dro g přes ž el eznou opon u. So cialisti ck á popul ace si poz nenáhlu našl a sice p rimit ivní, n ěk d y o pozn ání m én ě ú či nnou , ovš em o to n eb ezp ečněj ší su bstit uci v po dob ě an al geti ck ých p rep arát ů, p oužív an ých k b ěžn é l éčb ě bol estiv ých přízn ak ů.

V ro ce 198 8 je p řij ata úm luv a OS N prot i nedov olenému obch odu s omam n ými a p sych otropním i lát kami , k níž se v násl ed u jícím roce přip ojil a t eh dejší ČS SR.

(14)

2.3 Diferenciace návykových látek dle současných poznatků vědy

Zák ladní děl ení náv yk ov ých lát ek je v so učas n é do bě v p odst at ě sjed no ceno do těch to katego rií:

Kan abinoid y - h aši š , m ari hu an a, hašišo v ý ol ej

Sti mul ačn í d rog y - perviti n a am fet ami n y, fenm etrazin , k ok ain, crack , nikoti n, ko fein

Opiáty – opi um a deriv át y opi a - hero in, opium , mo rfin, ko d ei n, meth ad on

Látky cen tráln ě tlu miv é – alko hol, b arb iturát y, t rank vilizér y – Diaz ep am, Roh yp n ol

Halucin og eny - LSD, ps yl o cibi n (l ys ohl ávk y), MDM A/ ex táze, Mezk ali n

Inhalan ty – o rgani cká rozp oušt ědla (nap ř.Tolu en , v h ant ýrce téčko , techo ) a ch emi kál ie s obs ah em těch to rozp oušt ěd el

St upn ice t ěcht o l át ek podl e jej ich n eb ezp ečnosti , p odl e mír y rizik a a stupn ě n ásl edk ů j eji ch abúzu, p ak v yp adá asi takto:

P rv en ství p atří bezko nku ren čn ě in halantů m, kt eré js ou v šeob ecně pokl ád án y za n ejn eb ezp ečněj ší l átk y z hl edis ka ps ychi ck ých i som atických násl ed ků p ro l idsk ý o rganismu s. So chůrek (2 001 ) v aruj e, že ab úzus inh alantů v ed e k t rval ým změn ám v m ozkov é tk áni v p od obě l ožisk ov é dest ru kce tk án ě a j eho přím ým důsl edk em b ýv á n ej čast ěji ú mrtí v průb ěhu akutní into xik ace. K nim s e můž e d ál e směl e řadit i h eroi n, morfi um a

„kr ek“ (cra ck). Na pat y jim šl ap e LS D, ps yl oci bi n, ob saž en ý v l ys ohl áv kách , p er vitin a ko kain. T yt o l átk y jso u kl asi fi kov án y t akt éž j ako dro g y, jej ichž užív ání můž e v yv ol at vzn ik siln é z ávi slosti a neb ezp ečn ých somatick ých n ás ledk ů, i k d yž čast o v to mto p říp ad ě zál eží n a ko nk rétní ch podmí nk ách abúz u (četn ost po čát eční ch ex perim ent ů).

Nejzn áměj ší j e d ěl ení na "t vrd é" a "m ěkké" dro g y. Tot o d ěl ení se v podst at ě zam ěřuj e n a rizikov ost t é určit é dro g y z hledisk a p ravděpod obn osti vzniku závi slos ti, zd ravotn ích k ompli kací (t ěl esn ých i duš ev ní ch ), aj .

(15)

Z t ohot o hl edisk a lze d ro g y rozd ělit do 3 s kupi n:

Tab.č.1

"Tvrd é" a " měkké" dro gy

Míra rizika "Tvrdost" Zástupci

Vysoká "Tvrdé" toluen, aceton, heroin, morfin, durman, crack Vysoká až střední "Tvrdé" LSD, lysohlávky, kokain, pervitin

Střední "Tvrdé" alkohol, extáze, efedrin, kodein Relativně malá "Měkké" marihuana, hašiš, kokový čaj Prakticky bez rizika "Měkké" káva, čaj

Otázk a mí r y rizik a spo jeného s užív áním je k ompli kov an á. Zál eží totiž na mn oh a fak torech , a tak "tv rdo st " j e vžd y zál ežitos tí ko n krétní s itu ace.

J istě n ení možn é pov ažov at n ap řík lad v yk ou ření j edn é marihu an ov é ci garet y za st ejn ě riz ikov é, jako konzu mace sil né d ávk y h aš iše.

P rvní p říkl ad spí še pat ří do sk upin y s rel ativn ě mal ým i riz ik y, druh ý mezi st ředn í či s píš e středn í až v ys ok é riz iko. S vou roli j ist ě s eh raje i indivi du ální t ělesn á i ps ychi cká ko nstit uce a četno st riziko véh o chov án í.

Tab . č.2

Riziko v zniku závisl osti a vzes tup tol era nce

Droga Psychická závislost Somatická závislost Tolerance

Opiáty + + + + + + + + +

Pervitin + + + - + +

Kokain + + + - +

Canabinoidy + - -

LSD +/- - +/-

Extáze + - +

Benzodiazepiny + + + + +

Barbituráty + + + + + +

Alkohol + + + + + +

(16)

Tab . č.3

Děl ení drog p odle p řevlád ají cíh o ú činku

Tlumi vé lát ky Stimu la ční lát ky Halu ci nog en y opium, heroin, braun, codein,

morfin, flunitrazepam,

diazepam, nitrazepam, toluen, alkohol atd.

pervitin, kokain, efedrin, crack, amfetamin atd.

extáze lysohlávky, LSD, marihuana, hašiš, , durman, mochomůrka červená, ketamin, mezkalin atd.

Bližší sp ecifik ace ú činků n ěkterý ch frekven tov aný ch d rog :

HAŠIŠ A MARIH UANA ( kon opn é d rog y ): z án ět d ých acích cest, zh oršená pam ěť a p ozornost , úzkosti , p ani ka, rizi ko rak ovi n y j e 5 -1 0k rá t v ětší n ež u nikoti nu. J edn á s e o jednu ze s kup in y tří nej ví ce zneužív an ých d ro g u dospí vající ml ád eže, hned v ed le al ko holu a h eroi nu.

HEROI N (her ák, s peedb all ): závi slos t i po k rat ším užív ání , utl um ení d ýchací ho s ys t ému může v és t až k zástavě dech u, osl abuj e i munitní s ys tém , vel ká n ách yl nost k in fekčním on emo cněn ím, velk é riziko před ávko vání, intra venó zní ap lik ace s s ebo u n es e v elk á rizik a - H IV, ot rava k rv e, žloutenk a

KO KAI N ( k oks, cr ack ): zn ačn á úzk ost a s tiho ma m, siln ý ú b yt ek n a váz e, změn y osob nos ti, sil né k olís ání nálad, en ormn í po vzbuzení a h yp erak tivit a, při kt eré člo v ěk s ám seb e šp atn ě zvl ád á

LSD( trip , p apí r ): depres e a úzko sti, dlo uho dob é užív án í může v ést k rozvoj i s kr yt é du šev ní po ru ch y a naru šen ému vním án í

MDMA ( ext áz e ): z horšení p am ěti, emo ční o tup ění , sniž uje křečov ý práh a může v ést k zách v at ům k řečí, p ři dozn ív acím ú čin ku s e nark oman do stane do d ep resiv ní ch nálad, kt eré mo hou v ést k sui ci diáln ím tend encím

PE RVITI N( p erník , piko ): n av ozuj e s tav y to xi cké ps ychó zy, srdeční a neu rol o gi ck é obt íže, zhorš en á ko ncen t race a p am ěť, rizi ka sp ojen á s intrav en ózním užív áním ( H IV, žlo ut enk a )

(17)

Vel mi zajím av é j e d ělení d ro g po dle míry spol ečensk é tol eran ce:

Legá lní d rog y

 Alko hol – l átk a s nem al ým i zdrav otní mi rizik y v rozsáhl é ps ycho som ati ck é o bl asti . Nad měrn á k onz umace v pravid eln ýc h interv al ech v e v yš š ích dávk ách zp ůso buj e v ážn é zd ravot ní potíže s n eb ezp ečí m vzniku z ávisl os ti, kd e s e upl at ň uje dispo zičn ě-expo ziční mo del . Dro ga t een agerů.

 Lék y – často pod ceň ované závislo sti na ps ycho ak tivní ch l écí ch nejs ou o ni c méně neb ezp ečn é, než z áv islosti n a n el egální ch látk ách. P atří s em an alg eti ka, s edati va, h yp noti ka a tran kviliz ér y (anx iol yt i k a). P ři j eji ch n adužív ání, mimo vzni k závisl osti u an al get i k a t rankv ilizérů , je zde v ýrazn é n eb ezpečí somatického p ošk ození , zvláště z ažív acího trak tu. J inak js ou úči nk y tém ěř t otož né s ú čin k y ab úzu heroin u (u opio idní ch an al geti k). Ve věz eň ské s ubk ultu ře plní l ék y d lou hod ob ě fu nk ci substi tu ce z a kl asi ck é d ro g y a alko hol a j sou dů ležit ou so učás tí černého trhu mezi vězni.

 Tab ák – nej rozší řen ější d ro ga s nejzáv ažnějším i zdravot ním i násl ed k y, do slo va metl a li dstv a. Boh užel, ot ev řenému b oji prot i t ab akis mu sou časn é spol ečens ké kli ma příl iš n epřej e.

 Těk avé l át k y – t olu en a jin á p rům ys lo v á rozpou štědl a, n ápl ně do zap alov ačů, b en zen, b enzín at d. – pod ceňov aná, ale p ro f yzi ck é a ps ychi ck é zdrav í sn ad n ej neb ezp ečn ější s kup i na (zne)uží van ých ps yc hotropn ích l át ek

Nel eg ální d ro g y

 Halu ci nog en y – ji n é h alu cin o gen y než kono pn é s e v Č es ké republ ice uží vaj í spí še vz ácn ě (m ezk alin , durm an, ps ilo c yb in v l ys oh lávk ách, m us karin v m uchomů rce červené, rulí k zlomocn ý, LSD, at d .) P ři dlo uho dob ém abúzu vznik á rizik o nev ratn éh o p ošk ozen í jat er, vžd y je oh rož en krev ní ob ěh

(18)

 Konop né dro gy – st ejně j ak o jind e v e s větě, i v ČR j e n ejčast ěji zneužív an ou il egáln í dro gou ko nopí , d ro ga s vel mi dlou h ou histo rií, sahaj ící do minulo sti tisí ce l et p řed n aším l eto po čt em.

Nej použí vaněj ší j sou ve form ě hašiš e a marihu an y. Ob ecn ě se má zat o, ž e t yt o d ro g y n ev yv o lávají so mati cko u závisl ost ani nerost e tol erance. J sou vš ak v elmi zálu dn ým mos tem p ro přechod k tzv. tv rd ým d ro gám. Mim o ji n é m ají též n a s vědo mí obtížn é p s ychi ck é fl ash back y (fleš b ek y)

 Opiát y – opi át y jso u sp olu s t ěk av ým i l átk ami pov ažo ván y za nej nebezp ečn ější ps ych otrop ní l átk y v ů bec; práv em – j eji ch závisl ostní pot en ci ál je velmi v ys ok ý. Při intox ikaci d ochází k e zklidn ění až eu fo rii, ale t ak é k nevoln os ti, zvracen í a abs en ci kon cent race. Při dl ouho dob ém abúzu se mění charakt ero vé vlas tnos ti, až k cel kov é eti ck é d egrad aci jedin ce. Heroin je velmi frekv ent ov an o u, ex trémn ě n eb ezp ečno u d ro gou mlád eže mezi p at náct ým a d evat en áct ým rok em.

 Stimu lan cia – stim ul an ci a m ají v ČR „slavnou “ tradi ci – práv ě u n ás b yl n a k on ci sedm desát ých l et zn ovuo bj ev en pervi tin a jeh o pom ěrně sn ad n á v ýrob a. Při dlouh odob ém abúzu do ch ází ke vzni ku záv islo sti, p ervitin t akt éž v ýrazn ě zat ěžuj e kardio v asku lární s ys tém.

 Tanečn í d rog y – t aneční d ro g y p ředst avují pom ěrn ě ši ro ko u skupi nu rek reačn ě (zne)uží van ých lát ek; t yp ick ý je j ejich kombi nov an ý h al uci no genn í a sti mul ační účin ek

Práv ě n as tín ěn é děl ení b y m ělo alarmov at s tál e v íce rozho dují cí ch subj ekt ů i n a nejv yš š í státní úrovni v rám ci l egi slativní činn os ti. Evrop a jd e v t éto i niciat iv ě Č eské rep ubli ce p říkl ad em a p rv ní s ku pin a d ro g s e postu pn ě t rans fo rmu je d o kl asi fik ace d ruhé sku pin y. Z l egál ního alk oho lu se pos tup ně st áv á nep at ři čn ý d opln ěk moderní sp olečn os ti, z legál ního tab ák u se st áv á n eno rm ální , obt ěžují cí a živ ot oh rožuj ící d ro ga. Ze svob odn éh o p roj evu s pol ečensk éh o požitk u s e p ostup ně st áv á nes pol ečensk ý a o d suzov an ý přežit ek, kter ý j e po važo ván za zabij ák a stol etí.

(19)

2.4 Determinace vzniku a vývoje vztahu k psychoaktivním látkám

2.4.1 Predispozice, dané podmínkami a průběhem těhotenství matky

Tělesn ý a du ševn í v ýv oj l idsk ého j edin ce p robí há vžd y ve vz ájemn é interak ci, což napov ídá, jak v elk ý vl iv n a člov ěk a, kt er ý s e ch yst á n a s vět, nutn ě m us ejí m ít f yzick é a b iolo gi ck é podmí nk y v ýv oj e v těl e m atk y, a jistojis tě i celk ov á ps ych ická p oho da budou cí matk y v závisl osti n a přij at ém život ním st yl u . Ter ato genní faktor y v pr enatáln ím obdo bí život a se t ak st áv ají pri mární an om álií, která n arušuj e p ři roz eno u s ym b iózu dvo u organi smů , m atk y a dítěte. Organi smus dítěte je nu cen s e dlou hod ob ě přel adit n a skl adb u látek, do dávan ých tělu mat k y, z as ahu je jej i k ažd ý ps ychi ck ý po dn ět, v zruch. J e znám o, ž e tak do ch ází n ap řík lad k nu cenému vzniku závi slos ti n a náv yk o v ých lát k ách, které m atk a užívá.

J edn á s e o nej růz nějš í náv yk ov é lát k y, jeji chž záso bov ání se ok amžik em porodu p řeru ší a tat o n áhl á zm ěn a má velmi často d alekos áhl é následk y, abst in en čními přízn ak y po čín aj e a s el h áv áním živ otn ě dů ležit ých orgánů kon če. Nev yz rál ý dětsk ý o rgan ismus se j en v elmi těžk o a poz voln a d ost áv á ze zaj etí sk ut ečné závislos ti a navíc d ůsl edkem to hot o v nitřníh o bo je moh ou b ýt i poru ch y v ps yc hické o blasti. Z toh o to hledisk a již není důl ežité, zda v p růb ěh u t ěhot enst ví b yl a m at ka z as ažen a alko holi smem, t ab akis mem , či holdo v ala d ro gám n elegální m.

Negati vní prvk y životos práv y t ěho tn é žen y s e d řív e či po zději, třeb a i po letech projeví n a kv alit ě zd rav ého ps ycho som ati ck ého v ývoj e d ítěte.

Podle Vágn erov é (2 001 ) se j ed ná s píš e o zv ýš ené riziko rozvoj e po ru ch cho vání, p ro tože d ispozi ce k n ásl ed nému po ru cho vému cho vání jso u multifakto riální. Zd a t ed y sk ut ečně d ostanou p říl ežitost k n egativ nímu přis pění v p ro cesu v ývoj e dít ět e fak to ry terato genní , závis í i n a so uh ře sek und ární ch vli vů v obl asti ps ychos oci ální ch vztah ů v m ění cím s e pro střed í.

(20)

2.4.2 Faktory vlivu genetického potenciálu otce

Dn es j e j iž jasn ě pro káz án a s ouv islo st mezi zp ůso bem živ ota bud ou cíh o otce, v k ont ex tu získaného n áv yk u z ab úzu ps ych o akti v ních lát ek a děd ičného přen osu n egativ ních p ro jevů m et ab olismu . P odl e So ch ůrka (20 03 ) js ou t yt o geneti ck é disp ozice v ýz n am n ým eti olo gick ým fakto rem, kter ý může v obd obí dospí vání zv ýš it ten den ci užív at ps ych oaktivní l átku . Po dle to hoto zdro je s e j edn á o d ědi čně podm ín ěn é m et ab olické reak ce, které se n ěj ak ým z půso bem u pl atňu jí při zp raco vání tét o látk y a jako přík lad uv ádí tzv. alkoho lov ou d eh yd ro gen ázu , což je enz ym rozkl ád ají cí alk ohol . M echanism us pů sob ení eli minu jící ch enz ym ů j e vl astn ě dědičně oslaben, a tím s e z esil uje p redis pozice k ab úzu p s ycho ak ti vní ch l át ek v e zv ýš ené mí ře. To je spo lehliv ou cesto u k n ek ont rolo v an ému vznik u závisl osti.

2.4.3 Vývoj jedince v zrcadle primárního a sekundárního prostředí

a) Nukleární rodina

Rozhodu jícími im puls y v o bdo bí, kd y j e

jedi nec m ax imáln ě vním av ý a tud íž nejvíce zran itel n ý, tzn. v o bdobí život a v p ro s tředí nukl eární ro din y, j s ou otáz k y v ých ov y, mír y zájmu rod ičů o kaž dod enn í p eri p eti e d ítět e, zájmu o jejich řeš ení , otázk y celko vého p řístu pu i fil oso fi ck ého pohl ed u na vztah ro di č-dít ě, otázk y p referencí různ ých cílů a z půso bů j eji ch pro sazo vání.

Za hl avn í d et erminant y v ýv oje v tomto rozh odují cím obdo bí lz e pov ažov at t yt o:

1. vých ovu dí těte a b ezpros třední vliv pri má rní skupin y 2. poskytován í info rmací

(21)

ad 1) čas, v ěn ov an ý v ýchov ě p otomk a má rozhod ují cí vli v na formov ání jeh o zákl adní ch ch arakt erov ých v lastno st í a ov livň uj e ut v ářen í kom pl ex ního posto je k řeš ení vš ech nu an cí ži votn ích situ ací , s e kt er ým i s e b ud e m us et v život ě v yp ořád at , které b ud e mu set řešit. J e třeb a nal ézt optim ální mí ru

„an gažov an osti “ ro dičů na rozv oji o sobn osti dí tět e t ak , ab y z drav ý, při roz en ý p ro ces b yl harmoni ck y v yv áž en a nem ohl o dojít k někt erému z ex trémů, kt eré b ýv ají zapříči něn y buď ned ost at ečnou p éčí , neb o n ao pak tzv. sk leníko v ým efektem .

V p říp ad ě p rvn í m často do ch ází k s ilné depri va ci, a dí tě hl ed á cest y úniku z t ohot o cit ov ého v ak ua. Potom z ál eží už jen n a naho dilé možn osti , která se m u nabídn e k řeš ení . Někt er é děti mají t end en ce ř eši t tyto sit ua ce radi kál ně, růz nými suicidi álním i po kus y, kt eré jso u bohuž el čas to

„úspěšn é“. V p ro středí, kd e n ap ří klad j eden , nebo i o ba ro diče v yk azují známk y z ávis losti na alko holu , dít ě nen ach ází žád né p ozitivní vzo r y cho vání a jedn ání, strád á j ak citov ě, t ak i i nt elektu áln ě. Tako v ý jedin ec post rádá s ch opn ost racion ál ního rozhodo vání, a často se u ch yl uj e k chaoti ck ým a zo ufal ým reak cím, k teré moh ou v yú st it až v p evn é zakot vení v závadov é s oci ál ní s kup in ě.

Dru h ý ex trém m á pro dít ě parad ox ně velmi čas to st ej ně fatální n ásl ed k y, jak o n ap ro st ý n ezájem ro di čů. Pěstov ání p říliš ného sebevěd omí může přerůst až k narcisi stním tend en cím a může t ak b ýt vážn ě naruš en p ro ces

utv áření zákl adní ch charakt erov ých v last ností a morál n ích po stoj ů.

Naplňo vání citov ých p otřeb j e p rimární p odmí nko u optim ální ho ps ychi ck éh o v ýv oj e a k tomu to p ro ces u pom áh á p ráv ě p o zice na jedn é stran ě tzv . p řijím ají cího rodi če a n a stran ě d ru hé pozi ce rodi če om ezují cí ho (Neš por, Cs ém y, 199 5).

J ak auto ři u vád ěj í, takov ý rodi č j e s dítět em spo koj en, v yh l ed áv á ho a má z n ěj rado st, p ov zbuzuje h o a j e citli v ý k j eh o pot řebám a náz orů m, n a dru hé stran ě al e st an oví j asn á p ravid la a násl ed k y j eji ch po ru šení , p ev ně a předví d ateln ě pros azuje p ravi dla a m álo k d y po dlehn e n átl aku a v yn u cov án í.

V ýsl ed kem v yt rval ého p osk yt ov ání j asn ých m ěřít ek a prok azov ání

(22)

vstří cného zájm u je včasn á os obn ostní zralos t potom ka, kt erá zpevň uj e jeh o odoln ost vů či v livů m as oci ál ních referenčn ích sk upin . Tak o vé dít ě j e p ak přim ěřeně nez ávi slé, při roz en ě s e p ro s azuj e, j e zod pov ěd né, dost at ečn ě seb ev ěd om é a d ok áže o vl ád at s vé em oce. Brz y s e os am ost at ní n atoli k, ž e nen í n utn é d ohlíž et n a j eh o j edn án í, nebo jej omez ov at v rozho dov ání .

Sam ost atn ou k ap itolou j e p robl em ati ka f yz ického a ps yc hického t ýrání dětí rod iči , n ebo j i n ými blízk ým i os ob ami (CAN ). Děti , kt eré js ou t akt o t ýrán y ať už z d ův odu z an edb an é péče, nebo péče v elm i úpo rn é, až oidip ovs ké, b ýv ají často n es am ost atn é, uzav řené. Ko lís ají v ex trém ech ned ost atk u s cho pno sti s eb ep ros azení a agresivní ch t end en cí. V t ét o atmo sféře v ěčn ého p onižov ání , obvi ňov ání a drezú r y se dít ě cítí uv ězn ěno v n ásil nické, mo cens ké „kl eci“ rod ičů a zoufal e hl ed á cest y úniku z t oho to vlivu .

ad) 2 Pro dít ě, kt eré s e po t ýk á s řeš ením dosu d n eznám ých otáz ek j e info rm ace, p osk yt n utá rodi čem, pri márním v ých odis kem z ch aoti ck ého vak ua a rozhod ují cím z ákl ad em při následn é k on fron taci s n ázor y vrst ev ník ů a n ejist é s el ek ci v těch to info rm acích. Abs en ce dů věrn éh o kont akt u t ento opt i mální zák lad in fo rm ací n epo sk yt n e a dít ě s e o ri ent uj e pod vli v em „zaručen ých a ov ěřen ých “ i nfo rm ací ví ce či m éně zku šen ých vrst ev ník ů. Varov n ý si gn ál n ep ři ch ází a pub ert ál ní po tom ek nep ozorov an ě přek ro čí pov ěst n ý r ubikon. Rod iče čast o n áho dn ě zjišť ují, nap řík lad p odl e změn y ch ov ání , či p odl e vpi ch ů n a ru ce, že jejich dít ě m á m al ér. Zp ět ně si tep rv e uv ěd omí, že v last ně ot ázk a dro g b yl a vžd y, st ejn ě jako probl em ati ka sex u a d ospí vání, v j eji ch ro din ě z apo věz en ým ta bu.

Ani pot om se k t omuto po ch yb ení ro diče nij ak ochotn ě neh lás í a vi ní v tom l ep ším p říp adě p artu j ak o n áh radn í ob ěť. V t ěcht o příp ad ech j e bezpo dmín ečn ě nu tn é reago vat s v ěd omí m vlas tní zod pov ěd nosti za t ento stav a s nažit s e s t een agerem spo lečn ě a ot ev řen ě n ají t cestu zp ět, b ez f yzi ck ého násilí, b ez ps ychi ck ého n átl aku. J e t řeb a p oku sit se o n áp ravu vzáj emn é dů věr y a proj ev it not nou d áv ku em pati e, al e i seb ezapření v e

(23)

jmén u záchran y pot omk a před tot ální z ávis lostí , ze které n eex ist uje cest y zpět bez násl edk ů.

Auto rov y tez e po tvrzuj e i Noži na (19 97), kt er ý s e o dvol ává n a o fici ál ní v ýz kum y, j ež d ok azu jí ob rov sk ý, b a pří m o rozhod ují cí vl iv p rostřed í rodi n y na b udo u cí vzt ah m lad éh o jedin ce k dro ze a j ejím u možn ém u zneužívání.

Podle to hoto v ýzk u mu m ezi uživ at eli dro g j en třetin a z n ich po ch ázela z harmo nického rodi nného p rost ředí , kd e neb yl y vz áj emn é vztah y nij ak naruš en y.

Každ ý z fakt orů v ybo čení n orm ál ní p odob y ro din y a j ejí ch vzáj emn ých vztah ů j e s ch op en vel mi n egati vn ě ovliv nit u tv áření m oráln ě v olní ch vlas tnos tí a ho dno t ové hi erarchi e zrají cíh o j edin ce. M ám e na m ys li jak ex trém n edo stat ku péče neúpln é či nefun kční rodin y, tak i sh ora zmiňov ano u fo rmu p říliš né p éče jedno ho či obo u rodi čů .

b) Referenční skupina

Mato uš ek (19 98 ) ve s vé v yčerp áv ají cí

publi kaci zmi ňuj e názo r, ins piro van ý ps ycho an al yt ik em Eri kem Erik son em , že

„dospív ají cí s i svo u oso bní id en titu musí běh em d ospí vání v yt vo řit v průběhu dram ati ck ých st řet ů s rod iči , p říp ad ně s jin ým i před s tavit eli sv ět a dosp ěl ých .

Hl av ním prost ředkem to hot o hl edán í vl astn ího j á m á b ýt v rst ev nick á skupi na, j ež s e n a prah u do sp ělos ti stan e nejv ýzn amn ěj ší referen ční skupi nou , zast iňuj ící sv ým vli v em vš echn y o st atní s kup in y, v četn ě p ůvo dní rodi n y. “Po tud ci tace.

Skut ečn ostí j e, že ot ázka v olb y referenční sku pin y, v e které nakon ec dospí vající jedin ec na u rčito u d obu z akotví , j e si ce roz h odují cím , al e náh odn ým mom ent em ve v ýv oj ov ém p ro cesu. A to p řesto, ž e blízk é os ob y v p rim ární s kupi ně v yv ino u u rčit é ú silí k usměrn ěn í to hot o v ýběru.

S ou časn ý t rend v dn eš ní po pul aci t een agerů jas ně uk azuje, j ak s e gen eralizov an ě m ěn í pom ěr vliv u různ ých so ci ální ch sku pin n a v ýv o j jedi nce. V t omto časo prosto ru z ačín á velmi v ýzn amn ě p řev ažov at vl iv

(24)

pro střed í mimo ro di nu j ako prim ární sk upinu , a n aví c st ál e větš í po díl n a tomto vliv u získáv ají krim inog enní referen ční sku pin y a sub kultu r y dospí vajících ml ad ých l idí, a to boh u žel i na úk or sl áb nou cíh o vli vu školn ího prost ředí.

S pol ečnos t v yv íjí stál e m én ě ú silí k p art ici p aci na organ izov ano sti mimorodin n ého živ ota mlád eže. Ta potom inkl inuj e k snadn ějším a při roz en ě se vnu cuj í cím vol b ám so ci áln ího p rost ředí, kt eré j iž však vel mi často vykazuje kriminogenní faktory. Jde o spektrum nejrůznějších více či mén ě st abilní ch sku pin, ve kt er ých d om inuj e n ásil í, d ro g y, rasizmus , n ebo jiné at ribut y d elik v ent ního ch arakteru . V tomt o prost ředí je nedos pělec snadn ým obj ekt em pro dro go vé deal er y, a sv ou n ez astu p iteln ou ú loh u seh ráv á i pot řeb a kon fo rmit y, k d y t een ager cítí p ot řebu nahrad it si ch yb ějící ro dinn ou s oun ál ežitost . Tom ut o cíli j e s cho pen ob ěto vat v šechn y své d os av adn í poziti vní n áv yk y a d o ch ází k pozvol n é a n en áp adn é změn ě celko vé život ní filoz ofi e.

P odl e Vágnero v é (19 99 ) je práv ě pro m ladistv é s etkání s dro go u přit ažliv ou p říl ežito stí v yb ředn out z n ud y v šední ho dn e. J e t o zvěd av ost a touh a p o n ěčem n eob v ykl ém a vz ruš ují cí m. Dro ga je tak é nouzo vou , al e zdánliv ě po hod lno u cesto u řešení problémů, na něž recept v rodinném pro střed í hledal i marn ě. Os obní p restiž a kon fo rmit a hraj e v e vrst evn ické s kupi n ě velmi důl ežitou roli, a zv ýš en á vním av ost v ob dobí dospí vání n es e z ávažn é riziko p řechodu do závisl osti.

Od o b čas n ého ex p eri mentov ání s n áho dně dost upn ou d ro go u je p otom již jen krůček k s ys t emati ck ému v yhl edáván í a zn euží vání dro g y. J e j en otázk ou příležit osti a času, k d y se j edi nci p od aří „n áj ezd“ na tv rd ší, agresivn ěj ší „mat eri ál “, d ro gu, kt erá sp olehliv ě zajis tí poz voln ý p řecho d organi smu do fat ální závis losti .

Za zmínk u ji st ě stojí i n ed áv n ý prů zkum P ed ago gicko -ps ychol o gi ck é porad n y v Op av ě, kt erá se v e s vé stu dii z am ěřil a na zhrub a 6 0 0 u čňů a 12 00 středo škol áků n a Op avs ku, t o znam en á n a průřez ml ád eží od 15ti do 18ti l et

(25)

věk u. S tudi e došl a k v arují cím u zjišt ění , že zkuš en ost s d ro gou m á v p rům ěru kaž d ý třetí teen ager. Hlavní mi zájm y těch to ml ad ých li dí je větš ino u p arta, h osp oda a s ex . Dů vod em pro užív án í d ro g p ak můž e b ýt n a prv ním míst ě o sob ní probl ém (i ro d inn ý), zv ěd av ost a potřeb a b ýt zajím av ým , n onk on formn ím.

2.4.4 Závislost

Dnes ex istuj e mn oho teorií, kt eré kl adou limit ní hrani ci celk ov ého st av u organi smu v ot ázce abúzu ps ych o akti vní ch lát ek do různ ých ú rov ní. Nožin a (19 97 ) zmiňuj e Ilu stro van ý en c yk lop edick ý sl ovní k z rok u 198 2, kter ý zdůrazňuj e cel kov ou ps ychi ck ou i těl es no u, kon tinu ál ní pot řeb u apli kov at si něk tero u z l átek, které jso u o dbo rn ou v eřej nost í po v ažov án y z a tzv.ps ych o aktiv ní. To znamená st av, k d y met ab olism us l idsk ého o rganis mu již v yk azu je zm ěn y j edn otliv ých p ro cesů, které s do dávanou l átk ou f yzi ck y počítaj í a v n áv aznos ti n a tu to s kut ečno st dochází k e zm ěn ám ps ychik y.

Člo věk se dost ává d o zaj etí po dv ědom é nutk avosti a ztrácí v eš keré soci ál ní zábran y v honb ě z a uk oj ením této pot řeb y. Drtil (19 78 ) po dl e Soch ůrka j ešt ě up řes ňuj e, že dro go vá záv islost j e: „ps ychi ck ý a něk d y také f yzi ck ý st av, v yp l ýv ající z p ůso bení dro g y n a živ ý organism us, ch arak terizov an ý zm ěn ami cho vání a jin ým i reak cemi, kt eré vžd y zah rn ují nutk ání brát d ro gu s tále n ebo p ravid eln ě pro j ejí p s ychi ck é ú čin k y a někd y tak é proto, ab y se zabránil o n ep říj emn ost em z j ejí ho ch yb ění . “

Shrn em e-li t yt o post řeh y, vi díme dv a asp ekt y závislo sti:

 psychi cký – je v ázán n a zk uš eno st s u rči t ým i p říj em n ými st av y po požití dro g y (ri tuál , p art a, apod .). Právě tat o ps ych i cká závisl ost m á n a svědomí p řid ružené těl es né absti nenční přízn ak y, kt eré s e zpravidl a o bjevují s oub ěžn ě s o vliv nění m ps ychik y. Ps ych i ck á složk a z ávisl os ti je rozho dují cí m způsob em odp ov ěd ná z a p ok račo v án í zneužívání d ro g y v n adm ěrn ých d ávk ách a tím i za prohlu b ování z ávisl osti .

(26)

 fyzi cký – k tomut o zatížení o rganis mu v ede dl ouh odo bé a čas t é užívání dro g y (v něk ter ých p říp ad ech se může t ato do ba v ýrazn ě zk rátit). Organismu s si t u to d ro gu po stup n ě zakom pon uje do s v ého m et ab olism u a její v ys az ení m á za násl ed ek absti n en ční přízn ak y, čast o i s n ásl edk em sm rti.

M ezin árodní kl as ifik ace n emo cí d efin uje závislo st jak o stav, kd y člov ěk je s cho p en v ěd omě s e vzd át u rčit ého pož itku, kter ý b yl p ro n ěj p říj emn ý a měl p ro něj vel kou hodn otu, a nahrad it jej užív áním n ěj ak é látk y. Hl av ní ch arak terist iko u toh oto st avu j e n ezvl ad at eln á tou ha, ch tíč, cravin g. Tot o baž ení si p ostiž en ý člo věk si ce u vědom uje, d oko nce či ní i poku s y t oho to nutk ání s e zb avit , o dvést pozo rnos t ji n ým sm ěrem, o vš em ú s pěš nost t ěchto snah j e vět šino u mizi vá.

P odl e Smolí ka (1 996 ), j ehož d ěl ení s charakt eristi ck ým i znak y užil i Soch ůrek (2 003 ), je možn é p ov ažovat člověka za závislého na ps ycho ak tivní l átce, kd yž, (cituj i):

Záv isl ý čl ov ěk m á si lnou pot řebu zís kat a užívat tut o látku . Tent o st av b ýv á ozn ačo ván j ak o baž ení , cra vi ng.

Není s ch op en kon tro l y a s eb eo vládání ve vztah u k jejímu užív ání .

Potřebu je s tál e v ětší množství n eb o čast ější dávk y. (P otřeb a z v yšo vání dáv k y není u v šech s tejn á. )

Kd yb y s vou ob v yk lou d áv ku snížil n ebo ji v yn ech al, o bjeví s e abst in en ční s yn drom . Můž e mí t různ ý charakt er, v záv islo st i n a t yp u ps ycho ak tivní l átk y a m ůže b ýt i různ ě in tenziv ní.

Potřeb a d ro g y je d o minantní , do ch ází k omez ení v šech o st at ních zájmů a pot řeb. Závisl ý člo věk ztratí mno h o času , en ergi e i fin an ční ch pro střed ků, ab y získ al pot řebn ou d ávk u, dro ga s e st ala n ejv ýznamn ější hodn otou j eho život a.

Potřeb a k onzum ace dro g y p řet rv áv á, přestož e v í o j ejím š kodli vém vlivu (často s e o n ěm přes vědči l s ám, uv ědo muj e s i s voj e p otíže).

Figur

Updating...

Referenser

Relaterade ämnen :