Posudek bakalářské práce
Barbory Slavíčkové
Muzeum Zdeňka Sýkory, Louny
zpracované v letním semestru 2017/2018
Zadání bakalářské práce a komentář k úkolu
Muzeum Zdeňka Sýkory by mělo prostřednictvím stálé expozice mapovat vývoj jeho díla od fotografií z let čtyřicátých, přes surrealistické, kubistické či fauvistické obrazy až po pro něj typické struktury z let šedesátých a linie z doby následující. Další prostory muzea by měly být věnovány dokumentační, přednáškové a studijní činnosti pomocí moderních technologií. S využitím
digitálního archivu by tato část muzea měla přiblížit život nejen umělce, ale i pedagoga, sportovce, milovníka automobilů a lounského patriota. Součástí návrhu bude výběr vhodné lokality ve městě.
Komentář k řešení
Úvodní analytická část popisuje vývoj historického středu města, významné budovy, fenomén hradebních zdí a detailně analyzuje zvolenou parcelu z hlediska její historie a proměn, vztahu ke struktuře města, výhledům do krajiny a prostorovým souvislostem. Prostorové vztahy jsou
dokumentovány na fotografiích. Součástí analytické části je i zamyšlení nad osobností Zdeňka Sýkory a vývojem jeho díla.
Pro koncept muzea a vztah k navazujícím částem historického středu města jsou zásadní rozbory veřejných prostranství, jejich živosti, vazby lokality na uliční síť. Podstatná je i část věnovaná úvahám nad uzavřeností a otevřeností galerijních institucí a z toho plynoucí závěr, že muzeum Zdeňka Sýkory má být institucí otevřenou, součástí městského organismu. Urbanistické řešení vychází z původní gotické parcelace v lokalitě, významu pohledových os, členění Hilbertovy ulice a jedinečnosti nároží. Tyto základní principy se odrážejí v prostorovém řešení, muzeum je tvořeno dvěma hmotami, kubusem hlavního objektu ovládajícího nároží a nízkou terasovitě stoupající hmotou vedlejšího objektu. Ten navazuje na prostranství před muzeem a rozšiřuje veřejný prostor, ukončený výhledem do krajiny.
Dispoziční a prostorové řešení je založeno na výškovém rozdělení do dvou částí. V přízemí a suterénu jsou vstupní prostory , kavárna, multifunkční sál, prostor proměnných expozic a nezbytné zázemí. Tato část je volně přístupná veřejnosti, otevírá se do ulice a do prostranství před muzeem, může být provozována nezávisle na samotném muzeu Zdeňka Sýkory. Výstavní prostory muzea začínají v přízemí a postupně se zvedají do 2. a 3. nadzemního podlaží. Všechny prostory jsou propojeny šikmými chodníky, návštěvník postupně stoupá až k vyvrcholení v nejvyšším místě s výhledem na České Středohoří, které bylo tolik významné pro Z.S. Současně se stoupáním se otevírá výstavní prostor, zvětšuje se měřítko, spojitost tohoto prostoru umocňují průhledy do jednotlivých částí expozice. Principu gradace, otevírání se světlu a zvětšování měřítka a vnímání prostoru odpovídá i navržená koncepce expozice, odpovídající vývoji Sýkorovy tvorby. Expoziční prostor považuji za nejsilnější část návrhu.
Dispozice logicky odpovídají zvolenému konceptu, členění prostoru je přehledné. Vlastní výkresy půdorysů jsou poměrně jednoduše nakreslené, zejména v expoziční části z nich není dostatečně zřejmé, kde je volný prostor a kde ještě expozice. To se týká zejména 3.np, tam je přehozená i legenda. V situaci by měl být vidět přesah horních dvou podlaží přes hradební zeď a rovněž v půdorysu 1.np.
Architektonický výraz je dán kontrastem mezi bílým kvádrem hlavního objektu a stupni vedlejšího objektu stoupajícími k obzoru. Předprostor muzea se stupni na sezení a přímou vazbou na
kavárnu a vstup dává předpoklad svébytného veřejného prostoru, který bude žít. Kladem řešení je i otevření přízemí do ulice a nároží. Poněkud rozpačitě na mě působí zvolená „dekorace“ fasády expoziční části muzea jednotvárně a neutrálně se opakujícími betonovými kanelurami a vztah navrženého objektu k sousedním budovám.
Barbora Slavíčková pracovala na projektu soustavně v mnoha variantách a modelech vyzkoušela
různé přístupy, které postupně vyústily v konečný návrh, který má zejména prostorové a provozní kvality a promyšlený koncept. Grafická a formální stránka je na dobré úrovni, textová část dobře popisuje architektonické, materiálové, konstrukční a technické řešení. Práci přijímám k obhajobě a navrhuji hodnocení:
C – velmi dobře
V Liberci 11.06.2018 doc. Ing.arch.akad.arch. Jan Hendrych vedoucí bakalářské práce
