Technická univerzita v Liberci
FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Katedra: Tělesné výchovy
Studijní program: N 6208 – Ekonomika a management Studijní obor: Sportovní management
ANALÝZA KVALITY A VYUŽITÍ
SPORTOVIŠŤ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH V LIBERECKÉM KRAJI – LIBEREC
ANALYSIS OF QUALITY AND UTILISATION OF ATHLETIC FACILITIES IN HIGH SCHOOLS
IN LIBEREC REGION – LIBEREC
Bakalářská práce: 12-FP-KTV-439
Autor: Martina Berková Podpis:………
Vedoucí práce: PaedDr. Jindřich Martinec
Počet
stran Grafů obrázků tabulek pramenů Příloh
62 0 10 12 44 1
V Liberci dne:
Čestné prohlášení
Název práce: Využití sportovišť na středních školách v Libereckém kraji – Liberec
Jméno a příjmení autora: Martina Berková
Osobní číslo: P09000647
Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo.
Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval/a samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.
Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložil/a elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.
V Liberci dne:
Anotace
Předmětem bakalářské práce je hodnocení sportovišť středních škol na území Liberce.
V teoretické části práce charakterizuje pojem sport a věnuje se i jeho celospolečenskému významu. Dále popisuje financování sportu na úrovni státu a nabízí základní údaje o Liberci a Libereckém kraji, jakožto o závazné územní oblasti, které se práce týká.
Praktická část bakalářské práce je zaměřena na dotazníkové šetření, které individuálně analyzuje kvalitu a využití sportovišť na vybraných středních školách. Z celkového hodnocení zkoumané problematiky pak vycházejí závěry, odhalující úzkou souvislost nabídky a kvality sportovišť a jejich využití veřejností. Ze získaných výstupů práce poskytuje několik doporučení, která obecně radí školám sportoviště pronajímat, i když jejich kvalita není zcela dostačující. Hlavním cílem práce je zformulovat návrhy pro školy, jak daná využití a vybavenost sportovišť zlepšit, aby výsledek účelně podporoval zdravý životní styl obyvatelstva a sportovní rozvoj měst.
Klíčová slova
: sportoviště, střední školy, sport, LiberecAnnotation
The subject of the thesis is the assessment of high school sports in the town Liberec. The theoretical part describes the concept of sport and devotes his whole society important. It also describes the financing of sport at national level and provides basic information about Liberec and the Liberec region as the binding of a geographical area that the work involved.
Practical work is focused on the survey, which individually analyzes the quality and use of sports facilities in selected schools. An overall assessment of the research questions are based on issues, which revealing the relationship of supply and quality of sports facilities and their use by the public. The obtained outputs work provides several recommendations, which generally advises schools to hire sports, although their quality is not sufficient.The main objective is to formulate proposals for schools and how the use and equipment of sports facilities improve to result to effectively support a healthy lifestyle and sports public urban development.
Key words:
athletic facilities, high schools, sport, LiberecObsah
ÚVOD ... 1
CÍLE PRÁCE ... 2
I TEORETICKÁ ČÁST... 3
1 SPORT – FENOMÉN DNEŠNÍHO SVĚTA ... 3
1.1 Definice sportu ... 3
1.2 Dějiny sportu ... 3
1.2.1 Dějiny sportu na území ČR ... 5
1.3 Význam a sociologie sportu ... 7
2 FINANČNÍ PODPORA SPORTU A TV NA ÚROVNI STÁTU – MŠMT ... 10
3 LIBERECKÝ KRAJ ... 13
3.1 Rozvoj sportu a tělovýchovy v Libereckém kraji ... 15
4 LIBEREC... 17
4.1 Historie Liberce ... 17
4.2 Historie sportu, tělovýchovy a rekreace v Liberci ... 18
4.3 Možnosti sportovního vyžití v Liberci a okolí ... 19
4.4 Sportoviště a sportovní centra v Liberci ... 21
4.4.1 Sportovní kluby v Liberci ... 25
4.5 Liberec – město sportu 2012 ... 26
II PRAKTICKÁ ČÁST ... 28
5 SYNTÉZA POZNATKŮ ... 28
5.1 Správné vybavení sportovišť a model učební osnovy tělesné výchovy na středních školách ... 28
5.1.1 Vhodné vybavení sportovišť související s obsahem tělesné výchovy na středních školách ... 29
5.1.2 Správné zabezpečování údržby a provozu sportovišť ... 31
5.2 Podpora pohybové aktivity na středních školách ... 33
5.2.1. Sport a výchova ... 34
5.2.2 Motivace jedince ke sportu ... 35
6 STŘEDNÍ ŠKOLY - LIBEREC ... 36
6.1 Historie školství v Liberci ... 36
6.2 Seznam středních škol – Liberec ... 37
7 ZPRACOVÁNÍ DOTAZNÍKŮ ... 40
7.1 Kvalita sportovišť – prostorové a materiální zázemí škol ... 40
7.1.1 Typy sportovišť ... 41
7.1.2 Hygiena sportovišť ... 43
7.1.3 Vybavení sportovišť ... 44
7.1.4 Výstavby a poslední rekonstrukce sportovišť... 45
7.2 Využití sportovišť veřejností ... 46
8 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ A NÁVRHY ŘEŠENÍ ... 50
8.1 Dílčí výsledky a návrhy ... 50
9 ZÁVĚR ... 55
10 LITERATURA ... 57
SEZNAM PŘÍLOH ... 62 Příloha I: Dotazník...I Příloha II: Fotodokumentace – ukázka sportovišť SŠ v Liberci... V
Seznam tabulek a obrázků
Tabulka 1: Přehled soukromých škol na Liberecku ... 37
Tabulka 2: Přehled veřejných škol na Liberecku ... 38
Tabulka 3: Prostorové zázemí škol – vlastní x nevlastní sportoviště ... 40
Tabulka 4: Využití jiných sportovních center ... 41
Tabulka 5: Vnitřní, venkovní sportoviště – dostačující x nedostačující ... 42
Tabulka 6: Podmínky pro realizaci TV – dostačující x nedostačující ... 42
Tabulka 7: Hygiena sportovišť ... 43
Tabulka 8: Vybavení sportovišť SŠ nářadím a náčiním základních sportovních aktivit ... 44
Tabulka 9: Správce sportovišť ... 46
Tabulka 10: Poskytování prostorů veřejnosti ... 47
Tabulka 11: Ceny pronajímaných sportovišť. ... 48
Tabulka 12: Využitelnost sportovišť – hodiny za týden ... 48
Obrázek 1: Vnitřní velká tělocvična Gymnázium & SOŠPg Liberec Jeronýmova... V Obrázek 2: Venkovní sportoviště s umělým povrchem - Gymnázium & SOŠPg Liberec Jeronýmova ... V Obrázek 3: Posilovna Gymnázium & SOŠPg Liberec Jeronýmova ... VI Obrázek 4: Místnost na stolní tenis Gymnázium & SOŠPg Liberec Jeronýmova ... VI Obrázek 5: Vnitřní tělocvična SOŠ a Gymnázia Na Bojišti ... VII Obrázek 6: Posilovna SOŠ a Gymnázia Na Bojišti ... VII Obrázek 7: Malá tělocvična SPŠSE a VOŠ Liberec, Masarykova ... VIII Obrázek 8: Místnost pro stolní tenis SPŠSE a VOŠ Liberec, Masarykova ... VIII Obrázek 9: Posilovna SPŠSE a VOŠ Liberec, Masarykova ... IX Obrázek 10: Velká tělocvična SPŠSE a VOŠ Liberec, Masarykova ... IX
Seznam použitých zkratek a symbolů
ACES Asociace evropských měst sportu
Aj. A jiné
Atd. A tak dále ČR Česká Republika
EU Evropská unie
MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Např. Například
n. l. našeho letopočtu Př. n. l. před naším letopočtem TJ Tělovýchovná jednota TV Tělesná výchova Tzn. To znamená Tzv. Takzvané
SOŠ Střední odborná škola
SOŠPg Střední odborná škola pedagogická SŠ Střední škola
St. století
1
ÚVOD
Přirozená vlastnost člověka spočívá v zájmu budovat si specifické záliby, koníčky, ať už v podobě umění, hudby či sportovních aktivit. Včetně uměleckých směrů i sport se odjakživa zařazuje mezi nedílné součásti našeho bytí. Stal se synonymem k pojmům zdravý životní styl či aktivní způsob života. Sport se využívá jako výborný prostředek k psychické relaxaci a uvolnění, lze ho aplikovat venku či vevnitř, v Austrálii nebo na Antarktidě, na vrcholové i amatérské úrovni. Sportovním aktivitám se může věnovat každý, bez rozdílu věku, rasy, původu nebo finančních možností.
Sportovním aktivitám je možno podlehnout všude, kde nám to podmínky dovolí. Využít lze možnosti ve formě sportovních center, která byla za tímto účelem vybudována nebo sportem aklimatizovat těla ve volné přírodě, v podstatě kdekoliv. V letních dnech se varianty sportovního vyžití o něco více rozšiřují. Včetně sportů aplikovaných v přírodě se preferují aktivity na venkovních hřištích či kurtech bez zastřešení. V zimních dnech se naopak vyhledávají především kryté prostory, které nám za určitý poplatek slouží jako útočiště před nepříznivým počasím, abychom se mohli věnovat oblíbeným aktivitám. Myšlenka, kde přesně můžeme pohyb vykonávat, již směřuje k tématu bakalářské práce, který se problematikou sportovních prostorů zajímá, konkrétně otázkou týkající se využití sportovišť na středních školách v Liberci. Včetně využitelnosti bude závazný jejich výsledný charakter vybavení a vypovídající kvalita.
Téma bakalářské práce jsem si nezvolila zcela náhodně. Podle osobních zkušeností zastávám názor, že většina sportovišť vybudovaných na středních školách nesplňuje požadavky v dostatečné kvalitě prostoru ani ve vybavení. Výsledkem této reality jsou nevyhovující podmínky pro výuku tělesné výchovy v rámci povinného učebního plánu žákům středních škol. Tato skutečnost o stavu a kvalitách sportovišť se odráží i v jejich pronájmu veřejnosti po skončení povinné výuky. Z mého pohledu je v zájmu každého provozovatele tělocvičen a sportovišť poskytovat prostory i široké veřejnosti a podporovat tak zdravý aktivní způsob života obyvatelstva. Navíc školy mají možnost si přivydělat příjemný finanční obnos na opravy budov a rekonstrukce škol. Otázkou pak zůstává, proč některé střední školy možnosti pronájmu zamítají. V případě žádného vlastnictví sportoviště nebo je-li ve velmi špatném stavu, bylo by dobré přemýšlet o žádostech na finanční dotace, které by měly plynout z krajského fondu na podporu projektu „sport pro všechny“.
2
CÍLE PRÁCE
Hlavním cílem bakalářské práce je analyzovat kvalitu a využití jednotlivých sportovišť na SŠ, tzn.: zaznamenat charakter vybavení školních zařízení a možnosti pronájmu sportovišť po skončení vyučovacích hodin v odpoledních hodinách.
Dílčí úkoly práce začínají teoretickou částí, proto v úvodu nejprve obecně charakterizuji pojem sport, záznam historie a význam sportu. Pokračuji základními informacemi o Liberci, charakterizuji Liberecký kraj. V poslední části teorie nahlédnu do problematiky sportu na úrovni státu. Druhým úkolem práce bude charakterizovat jednotlivá hřiště. Pro snadnější získání odpovědí o kvalitě a využití, a pro následné vyhodnocení bude důležité zhotovit dotazník sestavený z jednoduchých otázek ve formě variant a volných odpovědí. Třetím úkolem bude z vyplněných dotazníků zjistit aktuální kvalitu sportovišť - počet venkovních hřišť, vnitřních tělocvičen, v jakém stavu jsou nářadí, hygiena atd. Dále zjistit jak často sportoviště veřejnost navštěvuje a zaměřit se na odlišnosti v cenách pronajímaných hřišť.
Dalším, čtvrtým úkolem bude vyhodnotit celkově výsledky a vyvodit vzniklé skutečnosti. Na závěr se budu snažit sepsat vhodná doporučení a návrhy na řešení problematiky. V posledním úkolu zhodnotím osobní postoj k řešené problematice.
3
I TEORETICKÁ ČÁST
1 SPORT – FENOMÉN DNEŠNÍHO SVĚTA
Dnešní význam slova sport se vysvětluje jako tělesná pohybová aktivita provozována podle určitých pravidel a zvyklostí. Samotné slovo sport je odvozeno od anglosaského slova
„disport“. Disport znamená v překladu bavit se, trávit něčím čas či se rozptylovat.
(Podnecká, 2010)
1.1 Definice sportu
V koncepci státní podpory sportu v České Republice (2009, s. 4) je uvedeno: „Sport jsou veškeré formy tělesné aktivity, které jsou provozovány příležitostně nebo organizovaně a usilují o dosažení nebo vylepšení fyzické kondice a duševní pohody, upevňování zdraví, dosažení výsledků v soutěžích na všech úrovních či rozvoj společenských vztahů.“
Další myšlenka o sportu tvrdí, že očekávaným primárním efektem je subjektivně maximální úroveň specifického sportovního výkonu. (Sekce pedagogické kinantropologie, 2004)
Pierre de Coubertin, pedagog a historik, zakladatel novodobých Olympijských her, v Bílé Knize o sportu (2007, s. 2) uvedl: „Sport tvoří součást dědictví každého muže a ženy a nelze jej ničím jiným nahradit.“
V Bílé knize (2007, s. 2) je sport definován jako: „Veškeré formy tělesné aktivity, které, provozovány příležitostně nebo organizovaně, usilují o vyjádření nebo vylepšení fyzické kondice a duševní pohody, utvoření společenských vztahů či dosažení výsledků v soutěžích na všech úrovních.“
1.2 Dějiny sportu
Historie sportu sahá svými počátky do dob dávných a minulých, kdy se stejně jako člověk současně vyvíjel i sport. Za pohybovou aktivitu můžeme počítat i chytání divoké zvěře, kterou
4
bylo nezbytné dohonit jako hlavní zdroj potravy všech pravěkých lidí. S postupem času a s rostoucí inteligencí člověka se pohybová aktivita přeměňuje z nutného výkonu na určitý druh zábavy. Sport nabírá několik podob, začínají se vytvářet pravidla a formují se pohybové návyky.
Skutečnost, kdy se poprvé setkáváme s dějinami sportu jako takového, datujeme do období pravěku. První myšlenka, proč se prvopočátek datuje na toto období, vznikla z analýzy potřeb pravěkých lidí. V tomto období se rozvíjejí fyzické schopnosti a zručnost se stává základem pro existenci a přežití člověka. Při zrodu tělesných cvičení a sportu stály tři vzájemně propojené zdroje: instinkt, práce a intelekt. (Grexa, 2011)
Dalším navazujícím obdobím ve vývoji člověka, tudíž i ve vývoji sportu, je starověk.
Budováni fyzické zdatnosti v rámci tělesné vojenské přípravy je jeden z hlavních bodů pro dějiny sportu ve starověku. Sportovní příprava či teorie sportu se zavádí do škol, vytváří se výchovné gymnastické systémy. Především v tomto období vznikají nejvýznamnější sportovní hry – olympijské hry. Ve starověku tak Řekové sestavili důležitý podklad pro další rozvoj sportu, když fyzickou sílu, zdatnost či pohyb zařadily jako systémovou součást života.
Ve středověku se zábava, pohyb nebo hry objevovaly ve třech základních rovinách a to: ve vojenské, v zábavně-herní a v pracovní. Sport a jeho další vývoj byl negativně ovlivněn křesťanskou vírou, pozitivní však zůstala stále přirozená potřeba lidí vykonávat fyzický pohyb, který byl inspirován antickou gymnastikou období humanismu. Nejodbornější fyzickou přípravu měli feudální bojovníci v rámci rytířské výchovy, avšak bez rozumové složky. Rozumová část, teorie sportu a moderní sportovní hry se datují až na úplný konec středověku. (Novotný, 2006; Grexa, 2011)
Poslední etapu o dějinách sportu zaznamenáváme od roku 1640 až po současnost. K době novověku připisujeme především vznik a rozvoj moderních sportů a národních tělovýchovných systémů. Začíná se oddělovat amatérský a profesionální sport. Velkým zlomem se pro většinu populace stává zavedení povinné školní tělesné výchovy. Vznikají sportovní organizace mládeže, žen, první národní sportovní svazy. K blížící se současnosti se prohlubují vědomosti o sportovních vědách a tvoří se nové. Olympijské hry se konečně obnovují a buduje se jejich vývoj. Souvisle s vývojem OH se začali pěstovat všelijaké mezinárodní sportovní hnutí, mezinárodní federace a sportovní organizace. (Novotný, 2006;
Grexa, 2011; Sommer, 2003)
Dnešní doba a sport se pro většinu sportovních nadšenců podepisuje pod svá synonyma jako:
5
profesionalizace, komercionalizace a bohužel dochází i k politickému ovlivňování sportu.
Sport se stal fenoménem doby 21. století, proto bylo a je těžké se nedivit, k jakému ovlivňování docházelo, dochází a v budoucnosti stále bude. Sport ztrácí svoji podstatu
„míruschopnosti“ a nezávislosti. (Novotný, 2006; Grexa, 2011; Sommer, 2003)
1.2.1 Dějiny sportu na území ČR
Přehled historie sportu na území České Republiky zmiňujeme od 4. století našeho letopočtu, s příchodem Slovanů na naše území. Vývoj tělesné aktivity, především jeho praxe, byl na celém území střední Evropy jednotný. Sport a samotná aktivita lidí v tomto období dávala další zárodky k vytváření samotného sportu jako takového. Za prapůvod považujeme obyčejnou pracovní činnost poddaných nebo přípravu urozených na vojenské boje. Pořádaly se rytířské souboje a turnaje, díky nimž se budovaly míčovny, šermovny , jízdárny atd.
Protože dávná historie Republiky bývá často svázána s vyznáváním křesťanství ani sport nezůstal bez poskvrnění. Víra sport v jeho počátcích svazovala a působila v negativním postoji. Teorie sportu a výuka sportovních činností nepřicházela tedy v úvahu. Až teprve po rozpadu feudalismu a nástupem humanismu můžeme hovořit o pozitivním vývoji tělovýchovných názorů. (Novotný, 2006; Grexa, 2011)
Humanismus zaměřoval své cíle a myšlenky na rozvoj člověka. Můžeme být vděčni za ideje tohoto směru, který přinesl konečně rozvoj teorie a praxe tělovýchovy, tělesných cvičení.
Činnost poddaných a jejich těžká fyzická práce se přesouvá z venkova do měst. V 19. století se klube i první zárodek pro vývoj moderního sportu. Mezi nejvýznamnější jména období humanismu, která přispěla k rozkvětu sportovních činností, patří například Jan Malypetr.
(Novotný, 2006)
Před vznikem Československa předcházelo období vývoje sportu na území Čech formováním tělovýchovných jednot a organizací. Vytvářely si dva směry, které měly každý svůj systém – Sokol (německý, švédský a francouzský) a sportovní (anglický). Prvním systémem u nás v Čechách byl Sokol rozkvétající jako součást národního hnutí pod organizačními schopnostmi M. Tyrše. S další sportovní tělovýchovnou organizací se představila dělnická akatolická sféra společnosti – tzv. Orel. Český sport, jeho myšlenky a praxe, se modelovaly nejprve v tělovýchovném uskupení Sokol, později už v jednotlivých českých spolcích. Díky této samostatnosti a schopnosti krystalizoval sport jako organizovaná složka státu a česká povaha sportu vybojovala určitou samostatnost. Těsně před vznikem Československa
6
se v dějinách můžeme dočíst o dalším sportovně založeném uskupení. Tento spolek měl záliby v navštěvování přírody, rád pořádal túry - mluvíme o tzv. skautingu. (Grexa, 2011) Období vzniku Československa a jeho politika značně ovlivnilo další vytváření sportovních hnutí a spolků. Vytvořené jednoty se lišily navzájem z hlediska zaměření, politického názoru, ideologického postoje nebo obsahu. Tělovýchovná hnutí měla velkou výhodu, jelikož jejich finanční podpora a kontrola jejich existence byla moderována politickou činností. Sportovní hnutí se takové podpory nedočkalo a díky tomu si zachovalo minimální profesionalizaci a komercionalizaci. Důsledkem malé angažovanosti v politice byla menší finanční podpora na koupi materiálů a dalších technicky vázaných pomůcek na provozování sportu. Ve školách se sport objevoval, jeho pokrok a viditelnost byly znatelné, avšak nebyl dostatek finančních prostředků na zlepšení a nákupu vybavení. (Novotný, 2006; Grexa, 2011)
Velkou ránu zasáhlo tělovýchovu a sport období nástupu německé říše a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava. Ničily a rušily se tělovýchovné spolky. Nacisté se pokoušeli vycvičit z českých chlapců a dívek „své“ lidi v převýchovných zařízeních. Sportovní organizace se štěstím byly zachovány, ale byl přísně zakázán styk českých sportovců s ostatními mezinárodními kolegy. Zavíraly se vysoké školy, vzdělání v oblasti sportu a tělovýchovy bylo na pár let pozastaveno.
Do roku 1948 se zmiňuje historie o tzv. lidové demokracii. Neboli částečná demokracie, kdy se k sobě navrací v nesouměrné rovině porozumění Češi a Slováci. Sport a tělovýchova se sdružují do jednotlivých celků pod vedením jedné zastřešující organizace nebo do jednoho jediného orgánu, který neobsahuje spolky s vlastní identitou ani právní subjektivitou. Hned po nadvládě komunistů na našem území se spojily sportovní svazy jak z Čech, tak ze Slovenska a znovu se objevily sportovní soutěže – především na nejvyšší úrovni. (Novotný, 2006;
Grexa, 2011; Sommer, 2003)
Komercionalizace sportu, vytvářeni marxistických idejí, politické deformace a mnoho dalších negativních aspektů se snesly na bedra sportu v období socialismu. Jediná sjednocená organizace zabývající se sportem a tělovýchovou, která „vyvěrala“ na povrch byl Sokol.
Postupem času se uskupily i jiné dobrovolné organizace, konkrétně ČSTV. Zájem o problematiku týkající se sportu a věcí s tím spojených se probudil u státních příslušníků.
Na toto konto byl vytvořen zákon o sportu, který byl následně doprovázen utvořenými státními výbory a úřady pro tělesnou výchovu a sport. Pozadu nebyla ani otázka zabývající se vzděláváním sportovních pedagogů. Vysoké školy pedagogické otevíraly nové studijní
7
programy zaměřené právě na studium pedagogů či trenérů v oblasti sportu a tělesné výchovy.
V závěrečném shrnutí historici řekli, že socialismus působil na oblast sportu spíše negativním způsobem. Důvodem byla přílišná politická angažovanost a přehnané ideologie v hlavách vůdců tehdejší doby. Že období socialismu přineslo i špetku pozitiva a plusové body, nám může být příkladem rozvoj tělesné výchovy na školách a vzkvétání vědy, která vzdělávala nově se učící odborné trenéry a cvičiteli. (Novotný, 2006)
Vývoj sportu po roce 1989 společně s politikou vyobrazoval rozpadající se celek vyjadřující
„neorganizaci“ a chaotivní řízení bez financí. Na školách se rušily zájmové sportovní kroužky, nezbyly ani finance na povinné školní lyžařské výcviky a mnoho dalších. Nadějně fungující sportovní školy a třídy se také rozpadaly, krize nevynechala ani vrcholové sportovce a jejich zdravotní zařízení. Zodpovědným orgánem za tyto vzniklé situace byl nově vzniklý státní orgán Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT). Od roku 1993, se vznikem samostatné České Republiky, se nevyskytují již tak závažné změny. Finance na podporu sportu mají na starosti kraje, ne státní správa. Od státu plují peníze především na reprezentanty a na talentovanou mládež. (Novotný, 2006; Grexa, 2011)
1.3 Význam a sociologie sportu
Sport. Velmi často frekventované slovo dnešní společnosti. Sport provozuje téměř každý z nás a to především pro jeho pozitivní aspekty, které kladně ovlivňují naše zdraví, krásu, výkon ale i aktuální psychický stav. Sport však reflektuje i stinné stránky, před kterými v dnešní společnosti můžeme těžko utéct. Včetně zranění můžeme mít na mysli hlavně komerci vedoucí profesionální sport k dopingu neboli obrazněji řečeno - k drogám.
Sport je prostředkem, díky kterému si splňujeme některý ze dvou cílů. První motivace vykonávat pohybovou aktivitu je za účelem dosažení maximálního výkonu v určitém sportovním odvětví. Druhu možností je provozovat sport s cílem udržet si zdravý životní styl a kondici. Kromě cílů ve sportu můžeme jeho provozování dělit na několik různých částí.
Sport provozujeme buď na vrcholové, výkonnostní či rekreační úrovni. Dalším dělením si můžeme vyobrazit odlišnosti v dětském, mládežnickém a dospělém sportu. Z teorie sportu se uvádí ještě další dělení, díky kterému je nám obecně vyobrazena funkce neboli význam sportu.(Sekot, 2006)
Význam sportu je v první řadě výchovně-vzdělávací. V dnešní době je proto velice nezbytné
8
apelovat na povinnou školní tělesnou výchovu u mládeže a dětí na základních i středních školách. S provozováním sportu, i mimo školu, si od raného mládí jedinci utváří ke sportu pozitivní vztah. Provádění jakékoliv sportovní činností se stane nedílnou součástí jeho osobnosti a buduje si tím tak pouto ke sportu, které se v budoucnosti odrazí na jeho kvalitnějším stylu života. Tímto navazuji na další významnou funkci sportu, která pečuje o zdraví nás všech. Zdravotní význam sportování je nezastupitelným článkem v prevenci proti civilizačním chorobám nebo naopak kompenzačním cvičením můžeme uzdravovat dlouhodobá zranění. Dočíst se o zdraví prospěšném sportování není žádný problém. Proto by měl sportovat každý, a rád, a tím si vytvářet další důležité prostředí – kulturu. Kulturní fenomén sportování není v dnešní době žádná novinka. Díky kulturní funkci sportu se člověk stává společenskou jednotkou. Dochází k sdružování lidí při sportu, sdílení sportovních zážitků a akcí. V poslední řadě se sport vyznačuje svoji reprezentační složkou. Ta má za úkol sdružovat jednotlivé státy či města a podporovat své nadějné zastupitele v provozování vrcholového sportu.
Sociologie sportu je diskutovaným tématem na stejné úrovni jako samotná kultura každého z nás. Mediální a komerční svět neodlučně svázal tyto dvě problematiky, které se navzájem velmi ovlivňují. Sport se svázal masou společnosti, která vyžaduje ze všeho vytvářet komercionalizaci, profesionalizaci. Sport je pro dnešní společnost prostředkem jak nejvíce vydělat peníze a to všemi různými způsoby – prodej sportovních hráčů, pronájem sportovních ploch, vysílací práva, investice do sportovních událostí. Sport se stal výbornou reklamou a investičním prostředím, kde se už bohužel zapomíná na prvotní funkci sportu, která by měla mít za úkol tvořit radost a pocit spokojenosti z vytvořené činnosti a výsledku. Příkladů, jak úzce je sport spjat s dnešní kulturou, je hned několik. Zamyslet se můžeme nad postavením muže a ženy ve společnosti. V dávných dobách bylo nemyslitelné provozovat u žen sport.
Muž se stal symbolem síly a šikovnosti, ženy zůstaly v podřízeném stavu. Sport je tedy ovlivněn historickou ideou, kterou vyobrazuje skutečnost při hodnocení aktivit. Jak například uvádí Sekot (2006, s. 15): „Správně hozený míč kvitujeme pozitivně se slovy – hraje to jako chlap. V opačném případě podotkneme – hraje to jako holka.„ (Sekot, 2006)
Další důležitou oblastí života, která je provázána sportem, je rodina. Vyskytuje-li se v rodině člen provozující sport na vrcholové úrovni, bývá ovlivněn život i ostatních členů. Rodina se podřizuje časově, ale i finančně. Z druhé stránky pohledu společné rodinné výlety za aktivním pohybem kladně ovlivňují vztahy a rodina spolu tráví více času.
Sociologie sportu reflektuje další významné vztahy moderního světa. Ekonomie a sport
9
se s rukou v ruce zabývají co největším přísunem peněz. Výchova a vzdělání se stala nedílnou součásti pro rozvoj sportu na školách, pohybových aktivit a dovedností dětí. Je nekonečným tématem školních pedagogů, jakým způsobem vytvořit u dětí a mládeže kladný vztah ke sportu, aby se stal i zábavnou mimoškolní činností. Je složité posoudit jakým způsobem má sport převálcovat počítačové hry, internet nebo televizi. Sedavý způsob života, a moderní tisíciletí reflektuje moderního člověka jako zápasníka v těžkém souboji s nadváhou a obezitou.
10
2 FINANČNÍ PODPORA SPORTU A TV NA ÚROVNI STÁTU – MŠMT
Z hlediska financování sportu je státní rozpočet jeden z rozhodujících veřejných prostředků na podporu sportu a tělesné výchovy. Státní zdroje jsou rozesílány do všech oblastí sportu prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Ve skutečnosti sport spadá, jako mezirezortní aktivita, pod několik ministerstev. Ministerstvo dopravy obstarává cyklistické, motoristické nebo automobilové závody. Ministerstvo zdravotnictví zajišťuje zdravotní zabezpečení, výživu a propagaci zdravého životního stylu. S Ministerstvem pro místní rozvoj se spolupráce odráží ve výstavbě sportovní infrastruktury. Zbytek státních finančních zdrojů si rozděluje Ministerstvo vnitra, Rezortní sportovní centra, Ministerstvo obrany, Vysokoškolská sportovní centra, Sportovní gymnázia a sportovní akce mezinárodního významu. Na rozdělování jednotlivých finančních prostředků má bezpochyby velký vliv politika. (Hobza, 2010)
Ke splňování vytyčených cílů v oblasti sportu a tělovýchovy byly vytvořeny programy, kam se finanční prostředky budou přerozdělovat.
Státní podpora sportu pro rok 2012 uvádí:
Programy státní podpory sportu Neinvestiční dotace:
Výdajový okruh: Sportovní reprezentace
Program I: Sportovní reprezentace České republiky Program II: Sportovně talentovaná mládež
Výdajový okruh: Všeobecná sportovní činnost Program III: Všeobecná sportovní činnost
Program IV: Údržba a provoz sportovních zařízení
Program V Organizace sportu (pokud bude schváleno navýšení rozpočtu)
11 Investiční dotace:
Program 133510: Podpora materiálně technické základny sportu z toho:
Subtitul 133512: Materiálně technická základna sportovních organizací Subtitul 133513: Materiálně technická základna sportovní reprezentace
Těmito konkrétními oblastmi se zajišťuje spravedlivé přisuzování financí ze státních dotací.
Dalším úkolem státu je vytvářet spolupráci s územními správními celky či samosprávami a podílet se navzájem tak na finanční podpoře sportu, investičního i neinvestičního charakteru. Další vizí je snaha vytvořit jednoznačný ukazatel z finanční struktury státu, který bude předurčen na stálé financování sportu neinvestičního charakteru. Neinvestiční prostředky by měly mít podobu daňových výnosů – ze sázkových a loterijních společností.
MŠMT je dále zaměřena na podporu a vývoj národních sportovních institucí a asociací.
Zapomenout nesmíme na aktuální vývoj programu „Rozvoj sportu pro všechny“, který je též financován státem. Myšlenkou tohoto programu je probudit obyvatelstvo a povzbudit ho k fyzickým aktivitám. Vytvořit si kladný vztah ke sportu a budovat v mysli člověka, že sport je lidské právo, bez ohledu na národnost, věk, pohlaví nebo společenskou třídu. Tato problematika zabývající se otázkou zdravého životního stylu obyvatelstva by měla být řešena především na úrovni obcí a krajů. Pokud město či obec jeví zájem o sportovního ducha společnosti, vytváří tak hlavní jiskru pro zrealizování plánů. Sepsané cíle a žádosti se posílají do rukou MŠMT, kde ty nejreálnější bývají schváleny a nakonec dotovány. Nejideálnějším modelem dnešní doby, co se správy sportovních a tělovýchovných zařízení týče, je přepsání vlastnictví městům a obcím. Každá oblast se stará o vlastní činnost. Tento model je realizován v mnoha vyspělých evropských zemích. (Pokyny EU pro pohybovou aktivitu, 2008; Analýza financování sportu v ČR, 2009; Koncepce státní podpory sportu v České republice, 2009)
Státní podpora sportu
Cílem MŠMT pro rok 2012 je uspokojit veškeré potřeby týkající se sportu a realizovat plány s ním související. Problémem však zůstává otázka peněz, kterých je bohužel pro tuto oblast nedostatek. Definitivním zásahem do oblasti sportu v roce 2012 je neúčast Sazky, a.s.
na financování sportu v hodnotě 1 miliardy korun. Bude potřeba do dalšího roku zefektivnit využívání členských příspěvků a také se podle nich bude vypočítávat množství peněz při přerozdělování ze státního rozpočtu. Úkolem MŠMT je přesto zajistit dostatečné množství financí, které pokryje nezbytnosti na podporu sportu, především na údržbu a provoz. Jeden
12
z hlavních vytyčených cílů je právě rekonstrukce starších tělovýchovných zařízení, především těch školních a rozšířit jejich význam a využití.
Novinkou v oblasti podpory sportu je vytvoření programu s názvem „Organizace sportu“ pod organizační složkou „ Všeobecná sportovní činnost“. (Koncepce státní podpory ve sportu, 2012; Státní podpora sportu pro rok 2012, 2012)
13
3 LIBERECKÝ KRAJ
Liberecký kraj je územní oblast, která zabírá významnou část severních Čech. Tato oblast sídlí v náručí Jizerských hor a severní části České kotliny. Též západní část Krkonoš a východní část Lužických hor se podílejí na krásách Libereckého kraje. Hlavními sousedy dělících se o hraniční území jsou Polsko a Německo. Východní část kraje obklopuje Královéhradecký kraj, z jihu kraj Středočeský a na západě narazíme na kraj Ústecký. Hlavním a největším městem, který nese i název celého kraje, je město Liberec. Mezi další důležitá města patří Česká Lípa, Nový Bor, Jablonec nad Nisou, Semily a Turnov. Liberecký kraj se svoji rozlohou začleňujeme mezi druhý nejmenší územní celek České republiky, hned po hlavním městě.
Historie
Začátek historie kraje nám potvrzují stopy osídlení kolem 12. století, kde tato hornatá část země byla pokryta převážně hustými lesy a pralesy. Obchodní průmysl už zde rýsoval svoji budoucnost v místech dnešní České Lípy a město Liberec vzniklo až na přelomu 13. století.
Jeden z hlavních bodů v dějinách seveřanů je osidlování oblasti německými kolonisty za vlády Přemysla Otakara II. Slovanské území se postupně začalo poněmčovat a v 16. století se oblast stala centrem ve výrobě a rozvoji sklářství. Druhým významným průmyslem, typickým později pro Liberec, byl textilní. Třicetiletá válka panovala nad územím jménem Albrechta z Valdštejna a nelehké období následovalo i v 18. – 20. století, kdy probíhala všelijaká dělnická povstání a bouře. Po vzniku Československé republiky silně zasáhla sever Čech hospodářská krize. Většina obyvatel byla nezaměstnaná, zatímco sousední Německo bylo v rozkvětu. Po skončení 2. světové války na území zavládnul divoký odsun Němců a města se objevila bez obyvatel. Rušení obcí a zánik pohraničních vesniček vyvrcholil s nástupem komunismu a Železné opony. (Podhorský, 2002)
Zemědělství a průmysl
Severočeská oblast je, co se týče průmyslu, průbojná především ve sklářství, strojírenství a ve zpracování plastů. Příkladem nám je světoznámá jablonecká bižuterie nebo novoborské zpracování skla. Textilní průmysl zde už nemá dominantní význam, jako měl před několika lety.
14
Zemědělství není výrazným článkem kraje, ale uchytil se zde chov skotu a pěstování obilovin.
Tento typ zemědělství přirovnáváme spíše k podhorskému, díky členité struktuře krajiny a klimatickým podmínkám. (Výroční zpráva Libereckého kraje, 2010)
Cestovní ruch a sport
Oblíbené výletní místo Libereckého kraje není těžké vyhledat. Cestovní ruch je příznivý celoročně, v létě nebo v zimě. V příznivých podmínkách se uplatní turistika nebo cyklistika.
Příjemné s užitečným se spojí při výletech na zámky nebo hrady. Obdivovat krásy státních objektů lze na hradě Trosky, Bezděz nebo Valdštejn. Prohlídku královského života nabízí zámek Sychrov, Lemberk či Grabštejn. Pro otrlejší sportovce vybízí k cíli severočeské rozhledny. Došlapat lze k výhledu na Bramberku, Černé studnici nebo Královce. Pro nejzdatnější sportovce krajina Jizerských hor vyčlenila nejvyšší cíl – Smrk, dosahující výšky skoro 1200 metrů. V Libereckém kraji se jich skrývá na několik nedělních výletů. Koho spíše láká podzemní život, nabádá se tu možnost Bozkovských dolomitových jeskyň. Vodáci si též přijdou na své při sjíždění Jizery. V zimě turisté ocení nadílku možností zimních sportů, které se provozují v Jizerských horách, Krkonoších nebo na Ještědě, samotné dominantě Libereckého kraje. Známá letoviska Krkonoš jsou například Rokytnice nad Jizerou, Benecko nebo Harrachov. Kulturní nadšence a obdivovatele historických památek nezklame nabídka významných budov, galerií a muzeí severu Čech. S tradicí výroby skla a šperku seznamuje sklářské muzeum v Novém Boru, v Kamenickém Šenově nebo v Jablonci nad Nisou, v ráji kolárků a bižuterie. Kromě budov a moderních staveb Liberecký kraj nadchne svými přírodními úkazy a krajinou. Trasy vedou po vlnitých cestách, po rozhlednách nebo skalách, skrz chráněné krajinné oblasti, rezervace a přírodní památky. (Podhorský, 2002)
Sport reprezentuje zdravý životní styl populace. Obyvatelé Libereckého kraje tento styl a způsob života vítají. Není se čemu divit, nabídek a podmínek pro pohybovou aktivitu zde mají do sytosti. V kraji existuje mnoho sportovních klubů, tělovýchovných jednot, ale taktéž je projevována starost a zájem o občany - v rámci státního programu „sport pro všechny“.
15 Školství
O Libereckém kraji by bylo vhodné se zmínit v souvislosti se školstvím. Liberecký kraj spravuje Technickou Univerzitu v Liberci, jež je členěná na 6 fakult. Nabídku studia prezentuje fakulta mechatroniky, fakulta strojní, ekonomická, přírodovědně-humanitní a pedagogická nebo fakulta umění a architektury. Univerzita je proslulá fakultou textilní, která se zabývá přímo textílií a náležitostmi s textilním průmyslem související. Nadregionální význam mají v Libereckém kraji uměleckoprůmyslové školy. Ty nejvyhledávanější rozvíjí talenty v oblasti skla a bižuterie.
3.1 Rozvoj sportu a tělovýchovy v Libereckém kraji
Obecná složka finančního rozpočtu krajů, měst a obcí neobsahuje jasný příkaz a povinnost k finanční podpoře sportu a tělovýchovy. Zákon pouze udává - krajům, měst a obcím - starat se a rozvíjet sport ve svém okolí. Jejich zodpovědnost spočívá v:
- Starosti o sportovní a tělovýchovné zařízení a v případě potřeby je rozšiřovat.
- Zabezpečit přístup obyvatel do sportovišť nejblíže umístěných jejich domovu.
- Zabezpečit otevřený přístup do sportovních center pro všechny, bez ohledu věku, rasy, pohlaví.
- Podporovat sport pro všechny prostřednictvím pořádání sportovních akcí, kampaní.
- Vytvářet u obyvatel návyk na určitou pohybovou aktivitu.
- Zaměřit se na spolupráci s univerzitními výzkumy a odborníky, kteří se zajímají o zdravotnictví, s cílem zaměřit se na zdravý životní styl a předepisovat pohybovou aktivitu u lidí se sedavým způsobem života.
(Státní podpora sportu pro rok 2012, 2012; Pokyny EU pro pohybovou aktivitu, 2008)) V posledních letech bylo v Libereckém kraji zpracováno několik rozvojových dokumentů zabývajících se problematikou z oblasti tělesné výchovy a sportu. Dle celkových výsledků se zjistilo, že hlavním problémem jsou zastaralá a nedostačující sportovní zařízení a sportoviště, špatná údržba a omezený provoz volně přístupných sportovišť pro veřejnost nebo rozdílná úroveň vedení povinné školní tělesné výchovy. Strategickým cílem pro budoucí rozvoj v okruhu 10-15 let je především rekonstrukce, údržba, výstavba sportovišť a tělovýchovných zařízení. Dále tvorba programů v oblasti sportu pro všechny, poskytování
16
informací o možnostech sportovního vyžití pro veřejnost. Celkově snaha zlepšit význam sportu ve společnosti, finančně podpořit chod sportovních klubů a tělovýchovných jednot.
(Analýza Libereckého kraje, 2005)
Pozitivním ukazatelem v programu „ Rozvoj sportu pro všechny“ je aktivní přístup lidí ke sportu. V Libereckém kraji se mohou chlubit svoji dlouholetou tradicí desítky SK a TJ. Jejich provozování je velkým přínosem nejen pro vrcholový sport v Libereckém kraji, ale i pro širokou veřejnost. Velká angažovanost sportovních institucí v rozvoji sportu pro všechny, je kladným krokem do budoucna.
Důvodem zpracování rozvojových dokumentů z oblasti sportu je obecně podporována myšlenka zdravého životního stylu. Snaha je vzbudit zájem aktivit u mladých a zabránit jim tak v riziku drogových závislostí. U dospělých je sport výborná zdravotní prevence vůči civilizačním chorobám. Další možností je kulturně - sociální vidina sportování ke stabilizaci obyvatelstva nebo myšlenka v mezinárodní spolupráci týkající se oblasti sportu a kultury.
Vize Libereckého kraje v oblasti sportu a tělesné výchovy představuje všestranný rozvoj lidského kapitálu. Silnými stránkami Libereckého kraje jsou nadregionální zařízení, která lákají turisty, ale i místní obyvatele využít sportovních a kulturních center. Slabá stránka je nedostatečné množství peněz. Chybějící kapitál se promítá například v malém počtu rekonstrukcí a budování sportovišť na středních školách. (Analýza Libereckého kraje, 2005)
17
4 LIBEREC
Liberec. Město rozkládající se na severu Čech kolem proplouvající řeky Nisy. Svojí polohou připomíná údolí, které je ze stran obklopeno Jizerskými horami a Ještědským hřbetem.
Typickým znakem tohoto severského města je jeho členitá struktura kopců střídajících se jeden za druhým a to nejen v přírodě, ale i přímo v centru města. Hlavními a nejbližšími sousedy je Polsko a ještě blíže Německo.
4.1 Historie Liberce
Prapůvod Liberce z období pravěku nemá příliš bohatou historii. Drsné podnebí, kopcovitý terén a vysoká nadmořská výška nelákaly k osidlování. Z území města, z doby hradištní (7. - 12. st. př. n. l.) nenalezly skoro žádné archeologické nálezy. (Karpaš, 2004)
První doložené zmínky o tom, že Liberec začali obsazovat osadníci, pochází z dob kolem 12. století. Psané zprávy o vzniku Liberce však spadají do 14. století vznikem města Reichenberg, které pravděpodobně přinesli němečtí kolonisté. Dalším významnou kapitolou v dějinách Liberce je 15. století, příchod Husitů a rozkvět Liberce za vlády Ferdinanda I. Pod důležité události 16. století se podepsal Albrecht z Valdštejna podporující řemeslo a ostatní odvětví, které dopomohly k dalšímu růstu Liberce. Po Albrechtově smrti přečkal Liberec zlé časy. Místní krásy obsadili Švédové, a co mohli, tak spálili a zdevastovali. Do konce 18. století můžeme historický počátek připsat textilnímu průmyslu v Liberci. V severních Čechách se tak na přelomu 18. a 19. století budují manufaktury, velkoobchody a továrny, všechny na výrobu sutin. Z malého městečka dospívá velké, prosperující a bohaté město.
Rozmach textilního průmyslu přivál do Liberce mnoho bohatých obchodníku, kteří stavěli svoje sídla v podobě ohromných kamenných vil zdobených nejrůznějšími motivy. Název
„Metropole severu“ získal Liberec na přelomu 19. a 20. století, jelikož se na různých částech Liberce začaly stavět významné budovy a převážná většina z nich tu stojí dodnes. Za zmínku stojí pýcha Liberce, novorenesanční stavba a pomník textilních zakladatelů – Liberecká radnice. Krušné období čekalo město během 2. světové války, kdy se severský průmysl připojil k německé říši, textil a spousta obchodů zmizela. Po válce se osvobozeného města ujala komunistická strana, vesnice se přebudovávaly a došlo k rekonstrukci města hlavně v oblasti technické infrastruktury.
18
Současnost Liberce datujeme od nešťastného roku 1968. V témže roce vtrhly na území Československa tzv. spřátelené armády. V samotném Liberci bylo usmrceno 9 lidí, kterým je vzdán hold přímo na čelní stěně liberecké radnice. Do dnešního dne prošlo město ještě mnoha
„ kosmetickými“ úpravami v souvislosti s výstavbou moderních budov a obchodních center.
V 80. letech se budovali sídlištní části Liberce z důsledku rapidního nárůstu obyvatelstva.
(Technik, 1980; Akrman, 2007; Řeháček, 2007)
4.2 Historie sportu, tělovýchovy a rekreace v Liberci
Historii tělovýchovných zařízení současně s budováním sportu v Liberci dokumentujeme od druhé světové války. V této době se v Liberci nenacházela žádná slušná sportoviště, ani vhodné plochy na výstavbu atletického oválu a dalších sportovišť. Střední či základní školy se pyšnily sportovišti či tělocvičnami jen výjimečně. Též ve středu města člověk těžko narazil na dětská pískoviště či na zábavné parky s prolézačkami určené pro ty nejmenší. Krytý bazén byl pouze v podobě lázní a jediné místo, které se stalo útočištěm pro plavání, byla Harcovská přehrada, která v zimě byla poněkud nevyhovující. Tuto ztrátu sportovních zařízení v Liberci nemohl nahradit ani proslulý Ještěd či Jizerské hory. (Techni a Ruda, 1980) Na poválečný rozvoj tělovýchovy a sportu se podílely především sportovní kluby či oddíly a to pouze svépomocí. Začaly se budovat hřiště s tribunami, městský a zimní stadion, který byl nejprve pouze otevřený, později byl přebudován na krytý. Nejzajímavější plochy se nacházely v Horním Růžodole, kde se nejvíce plánovalo staveb, jelikož rozvoj sportovišť vzala do svých rukou samotná správa města. Toto štěstí mělo též zimní středisko Ještěd.
Velká atrakce Liberce dostala pozornosti od města a začalo se s rekonstrukcí. Po upravení sjezdovek se opravovaly sáňkařské dráhy, instalovala se umělá osvětlení a na Ještědském kopci se tvarovaly skokanské můstky, které v mnoha směrech vyvolaly přitažlivost. Doprava lyžařů se zajistila lyžařskými vleky a kabinovou lanovkou přímo vedoucí až na vrchol Ještědu. Též na vrcholové sportovce se nezapomnělo, na členy Dukly Liberec. Pro jejich potřeby klub postavil tělocvičnu současně s velkým komplexem obsahující ubytovací prostory, jídelnu a garáže. Koupaliště se rozšířila o potřebná sociální zařízení, přírodní nádrže objevili vodáci a založili zde tak svoji základnu a loděnici. Nepříznivé počasí Liberce nakonec dohnalo město splnit přání všem milovníkům vodních sportů a tak za nejvýznamnější poválečnou stavbu můžeme považovat Liberecký krytý bazén. Otázka o výstavbě hřišť
19
a tělocvičen byla stále nedořešena u základních a středních škol. Postupem času se však nová hřiště budovala nebo se staré tělocvičny pouze rekonstruovaly. V minulosti u některých škol došlo dokonce k zřízení bazénů. (Technik a Ruda, 1980)
V současnosti můžeme za nejproslulejší sportovní centrum 21. století bezpochyby považovat Tip sport arénu v Liberci. Tato velkostavba byla vybudována roku 2005. V těchto místech může každý nalézt své útočiště pro vykonávání svých aktivních koníčků a zájmů.
4.3 Možnosti sportovního vyžití v Liberci a okolí
V Liberci a v jeho okolí se dá nalézt několik možností a variant aktivního odpočinku. Lze navštívit místní fitcentra, pronajmout si sportoviště nebo využít účelově postavených sportovních areálů. Na druhé straně může na mysl přijít krásná příroda rozplývající se na hřebenech a v údolí Jizerských hor.
Jizerské hory
Nejblíže položená okolní příroda, která patří k srdečním záležitostem všech libereckých rodáků, ale i návštěvníků, jsou včetně Ještědského hřbetu i Jizerské hory. Jizerské hory mají pověst krásné krajiny, kde se bez domluvy scházejí všichni milovníci běžeckého lyžování.
V teplejších dnech se výletní trasy po Jizerských horách objíždějí na kolech nebo obcházejí podle turistické mapky. Nelze zapomenout ani na Bedřichov. Tato jizerskohorská obec, položena v těsné blízkosti Liberce, se stala „hobby“ dalším sportovcům. Bedřichov má též pověst kolébky zimních a letních sportů, stejně jako Janov či Severák. Oblíbený resort si tak může najít každý. V těchto přírodních oblastech najde zálibu kdejaký aktivní jedinec. Včetně tradičních sportů si zde po léta trénují výkonnost adrenalinoví horolezci na žulových či pískovcových skalách a nadšenci paraglidingu.
Jablonecko
Stejně jako Liberec, i Jablonec nad Nisou si vytvořil reputaci sportovního města. Jablonecko neztrácí na popularitě a chlubí se krajinou, kam si každý rád naplánuje výlet. Pro vodní sporty je zde ideální Jablonecká přehrada, kde se včetně plavání a kanoistiky můžeme věnovat windsurfingu nebo dračím lodím. Místní obyvatelé často navštěvují kopcovité terény v okolí Tanvaldského Špičáku. Samotné město vlastní vybudovaný běžecký areál Břízky, který se stal
20
kolébkou pro biatlon a běžecké lyžování. Hojně využívanou budovou je krytý i nekrytý atletický areál, postavený jako součást fotbalového stadionu. Sportovní centra se zde nacházejí v pestrém složení. Své zázemí tu naleznou plavci v moderním bazéně, hokejisti navštěvují zimní stadion. Zapamatovatelná budova sportovních jedinců je hala Jablonce obsahující několik moderních prostorů s možností variabilního využití.
Ještědský hřbet
Proslulé aktivní vyžití má již známý Ještědský hřbet. Hlavní doménou sportu je zde sjezdové lyžování pro zkrácení dlouhých chvil v zimním období. Na své si přijdou i vyznavači turistiky. V letních dnech jsou lanovky v provozu pro místní adrenalinové „bikerové“
sportovce, kteří denně sjíždějí uměle vybudované terénní sjezdy. Krásy Liberecka je možné vidět též z výšin paraglidu. Zkrátka každý přijde na chuť odlišné škále sportovního vyžití, kterou hřbet Liberecka nabízí. Návštěvník nepohrdne ani výzvě prozkoumat přírodu Ještědu nebo navštívit architektonickou originalitu pana Hubáčka. Výlety na Ještěd totiž nezkazí ani liberecké podnebí.
Města okresu Liberec
Do okolí Liberce zahrnujeme i menší městečka, kde místní obyvatelé žijí sportem a kulturou jako kdekoliv jinde. Mezi ty větší městečka lze počítat: Chrastava, Hodkovice nad Mohelkou, Jablonné v Podještědí, Český dub, Hejnice, Frýdlant, Hrádek nad Nisou, Nové město pod Smrkem, Lázně Libverda a Kundratice, Raspenava. Za připomenutí zde však stojí hlavně krajina, ve které se obce nacházejí. Opět zde turisté provětrávají nohy na cyklistických či turistických výletech po okolí. Cílem mohou být jak historické památky, tak přírodní krásy a úkazy. (Řeháček, 2007)
Sportoviště jsou zařízena pro místní sporty a jejich soutěže. Zápasy ve fotbale probíhají na venkovních travnatých hřištích, hojně se využívají tělocvičny škol, které poskytují zázemí sportovním klubům a oddílům. Pro vodní sportovce jsou přístupná koupaliště, bazény nebo přírodně vytvořené nádrže. Fungují zde různorodé formy cvičení pro ženy a děti.
Nejočekávanější aktivitami jsou sporty míčové, jako již zmiňovaný fotbal, volejbal nebo házená či florbal.
21
4.4 Sportoviště a sportovní centra v Liberci
Sportovní centra, i k charakteru jejich množství, našla v Liberci svá uplatnění. Rozdělují se na několik druhů podle jejich sportovního zaměření. Společnou charakteristikou uměle postavených center a budov je jejich účel sportovního vyžití speciálně pro veřejnost, ať už se jedná o kryté či nekryté prostory. Centra jsou umístěna převážně na adresách, které strategicky zaujímají polohu v okolí různých velkých sídlišť, kde se ve velkém počtu nacházejí rodiny a žijí zde lidé. V nejlepších pozicích jsou postaveny samozřejmě ty, jež můžeme nalézt kolem středu města. Cesta domů se tak může prodloužit o příjemnou aktivní relaxaci a odpočinek bez zbytečných zajížděk.
Bazény, koupaliště
Pro aktivní nadšence vodních sportů a relaxace město Liberec nabízí pár variant. Pro velmi příjemné zaplavání si nesčetně mnoho rodáků pochvaluje známý Liberecký bazén.
Bazén v Liberci stojí již od roku 1985 a od roku 1994 na této budově probíhají neustálé modernizace v podobě výstavby tobogánů a mnoho dalších. Včetně 50 metrů dlouhého plaveckého bazénu se v jeho okolí nacházejí tři skokanské můstky, umělá divoká řeka a jeskyně. Pro návštěvníky, kteří spíše preferují pasivní odpočinek, nabízí bazén dvě vířivky, parní komory i sauny. Vystavěn je tu i druhý bazén s minimální hloubkou, určen pro ty nejmenší plavce. Nadstavbou a extra výbavou bazénu je jeho oddělení Wellness. Moderní posilovnu, aerobní druhy cvičení či spinning oceňují náročnější uživatelé. V létě je zde otevřena venkovní Sluneční louka s přístupem na beachvolejbalová hřiště. V současné době se chystá přístavba nového bazénu o délce 25 m. (Bazen - info, 2012)
Druhá varianta, určena spíše pro vodní dovádění, je Aquapark Babylon Liberec. Tento komplex je umístěn kousek od centra a včetně Aquaparku samotná budova nabízí širokou škálu kulturních atrakcí, které oceňují hlavně zahraniční turisté. Vodní svět Aquaparku byl vybudován pro vodní adrenalin, zážitky a relaxaci, které příjemně překvapí každého návštěvníka. V těchto prostorách je obtížnější poklidně si zaplavat, naopak zde převažuje jiné druhy zábavy, jako jsou tobogány, vodní jeskyně, gejzíry, vířivky, vodotrysky a mnoho dalšího.
Po Liberci je rozmístěno i několik venkovních nekrytých koupališť, předurčených zchladit tělo v horkých letních dnech. V podještědské časti Liberce, konkrétně v Hanychově, vytvořilo
22
své zázemí koupaliště Vápenka. Ve Vratislavicích nad Nisou, na opačné straně Liberce, je k dispozici areál koupaliště Sluníčko. Včetně uměle postavených vodních koupališť nabízí Liberec i přírodní vodní nádrže a rybníky pro méně náročné uživatele. Příkladem je přehradní nádrž Harcov lokalizovaná na krásném místě mezi lesem a vilovou čtvrtí.
Fitness centra
Liberec poskytuje nesčetně možností, kde využít atraktivních nabídek a výhod fitness center.
Pro každého nabízejí jednotlivá fitness centra vše potřebné - od základních pohybových aktivit až po moderní novinky. Existují i studia zaměřená pouze na určitý druh cvičení.
Ve větších komplexech oceníme nabídky posilovny nebo wellness aktivit. Příkladem specificky zaměřeného centra je Pilates-life, předcvičující výhradně pilates a jeho moderní modifikace nebo Jumping studio se specializací v pohybových formách na trampolínkách.
Komplexních center zabývajících se fitness, posilováním a fyzickou aktivitou je v Liberci široká škála. Záleží jen na každém jedinci, které centrum konkrétně si vybere. Modernější vybavení poskytuje například Plavecký bazén v Liberci nebo Studio Hadrák strategicky situované přímo v centru města.
Golfová hřiště
Umělé vytvořená golfová hřiště si našla svá útočiště i na Liberecku. V Libereckém kraji vybudovaly své základny prestižní golfová centra, ale přímo v Liberci máme tři nejznámější.
Prvním z nich je Golf Ještěd. Jak už nám název prozrazuje, areál byl vybudován na slunném úpatí Ještědu. Další z nich je Golf Club Liberec umístěn kousek pod vrcholem liberecké dominanty, konkrétně v Machníně. Nejatraktivnějším areálem, především pro zahraniční hosty, je Ypsilon Golf Resosrt nacházející se pár kilometrů za Libercem na Fojtce. V zimních chvílích je pro nadšené hráče přímo ve městě kryté golfcentrum, kde si své schopnosti může trénovat každý hráč na moderních trenažerech. Podobné podmínky nabízí další kryté cvičiště golfu, které je určeno pro návštěvníky Babylonu Liberec.
Tipsport aréna Liberec
Historie liberecké arény není příliš dlouhá. Aréna Liberec započala pokládat své betonové základy roku 2003, kdy městské zastupitelstvo rozhodlo o rozpočtu financí a o většinovém zájmu na podporu cestovního ruchu města Liberec. Původní městský stadion byl proto s většinovým souhlasem určen na celkovou přestavbu. Poslední úpravy, budování nových
23
moderních sportovišť a konečná kolaudace byla dokončena v září roku 2005. (Řeháček, 2007) V aréně může vyhledat své útočiště pro sportovní vyžití zcela každý. Podle abecedy sportu tu lze provozovat například atletiku, díky postavenému atletickému stadionu s ratanovým běžeckým oválem a s vybavením pro lehkou atletiku jako je výška, dálka, tyč nebo koule, disk a oštěp. Uvnitř atletického běžeckého pásu roste travnaté hřiště určené pro fotbalové tréninky a zápasy. Fotbalové hřiště to není však jediné. Hřiště s umělou trávou vybudované pro veřejnost a s dalšími tréninkovými plochami stojí o pár metrů dále. Další sport, který zde nalezl své vhodné podmínky, je baseball a softball. Tipsport aréna nezapomněla ani na ty nejmenší, proto od roku 2009 v blízkosti arény mohou rodiče ohodnotit dětské hřiště obsahující různé herní prvky pro jejich ratolesti. (Sportpark Liberec, 2010)
Velkou chloubou Arény Liberec, od prvního dne otevření, je „indoorový“ úsek komplexu.
První část zabírá hala míčových sportů. Zde si na své přijdou aktivisté zaměření na raketové sporty. Vybrat si mohou jednu ze čtyř možností. Hřiště na ricochet, badminton, tenis nebo stolní tenis jsou určeny k veřejnému pronájmu. Druhou částí je moderní indoorový areál Krček postavený současně s výstavbou samotné arény. Pro náročnější uživatele, které už nebaví klasické sporty, je moderní hala tím pravým. Ideální podmínky pro trénování zde mají příznivci juda, karate a bojových sportů. Gymnastický sál s trampolínami je další pýchou moderní části arény s potřebnými pomůckami a náčiním pro vykonávání gymnastiky jak veřejností, tak profesionály. Dvě další místnosti jsou obsazeny pro bowling, s deseti drahami, a pro kuželky se svými čtyřmi drahami. Posledním členem v nabídce neobvyklých sportů je střelnice. (Sportpark Liberec, 2010)
Speciálním prvkem venkovní části arény je nedávno dokončená výstavba inlinové dráhy, určená nejen pro inline bruslení, ale i pro cyklistiku a další aktivity. Dráha je dlouhá přibližně 1,4 kilometrů a přístup na ní má široká veřejnost bez jakýchkoliv poplatků. Venkovní tenisové kurty nejsou žádnou zvláštností. Povrchy kurtů tvaruje antuka, jsou tedy využitelné i pro nohejbal nebo venkovní volejbal. V letních dnech se oceňují beachvolejbalová hřiště, též součást venkovních kurtů Arény Liberec. Travnatá hřiště nebyla postavena pouze pro obyčejné fotbalisty a veřejnost. Základnu a tréninkový plac s travnatou plochou zde mají hráči amerického fotbalu. Multifunkční moderní tělocvična patří pod správu a ochranu Arény stejně jako ostatní sportoviště a je umístěna nad tribunami atletického oválu. Využít můžeme též krytou budovu TJ Lokomotivy Liberec, která se stala místem tréninků místních libereckých basketbalistů. Zde se však dají provozovat další sporty, například florbal, futsal nebo házená.
Nechybí tu ani posilovna. Poslední částí a významným sportovištěm komplexu jsou vyhlášené
24
ledové plochy. Svijanská aréna tvoří budovu se dvěma halami pro hokejisty, ale i pro ostatní návštěvníky s možností veřejného bruslení.
Sportovní areál Ještěd
Jedna z okrajových částí Liberce, kam se lehce dopravíme za lyžováním nebo turistikou, je lyžařský areál Ještěd. Přírodní svahy Ještědu byly již v minulosti upraveny pro sjezdové lyžování a byly zde vybudovány turistické stezky. Málo které město a jeho občané mají tu výhodu, že si sníh a lyžování mohou dopřát v tak těsné blízkosti domova. Prapůvodním a nejoblíbenějším lyžařským střediskem byl a možná dodnes je svah Pláně. Do těchto míst se sjížděly hromady turistů. Ještě pro větší zájem navštěvovat libereckou dominantu se město rozhodlo vybudovat kabinovou lanovku vedoucí přímo na vrchol Ještědu. Historickou stavbou zimního centra Ještěd byla sáňkařská dráha postavena roku 1914, která bohužel již neexistuje. Po celou dobu fungování zasáhlo Ještěd několik rekonstrukcí. Upravovaly se sjezdovky, slalomové svahy, cvičné louky či asfaltové chodníky. Nezapomenutelným bodem v historii areálu je vybudování skokanských můstků. Tyto atrakce se opět staly lákadlem pro příjezd většího počtu turistů. (Technik a Ruda, 1980)
Skokanské můstky areálu Ještěd byly vybudovány v roce 1966-67 panem Bělonožníkem.
V této době se staly největšími skokanskými můstky u nás i ve světě. Poslední a největší úpravy stavba prožila před konáním MS 2009 v Liberci. První části, která procházela opravou, byla věž rozhodčích. Poté následovaly samotné můstky, jejich startovací pozice, lavice a dopadové bubny. Pořídily se moderní zavlažovací přístroje, které umožňují přístup ke skokanským můstkům celoročně. Nesmělo chybět zařídit umělé osvětlení a postavit moderní budovu, která je dodnes útočištěm novinářů, s restaurací a kuchyní. Mobilní konstrukce skokanských můstků obsahuje tribuny s velkou kapacitou míst k sezení a věže pro televizní štáby. ( Technik a Ruda, 1980)
Jak již bylo zmíněno, poslední rekonstrukcí probíhající v areálu Ještěd datujeme na rok 2009.
V tomto roce se zde konalo mistrovství světa. Z tohoto důvodu byl Ještěd zmodernizován a zrekonstruován ve všech směrech. Po dokončení úprav se nyní můžeme těšit z vybudovaného dvoupatrového centrálního parkoviště na Skalce. Projet si můžeme celkem 6 sjezdovek dlouhých celkem 13 kilometrů. Pro úplné začátečníky jsou zde přítomny cvičné louky. Samozřejmostí skiareálu je večerní lyžování nebo snow park umístěn na Pláních.
Ještěd nezůstává pozadu a pod značkou kvalitního lyžařského areálu zde provozuje lyžařskou školu. Najíst se zde můžeme v několika restauracích nebo občerstveních. (Ski Ještěd, 2012)
25 Sportovní areál Vesec
Uměle vytvořená plocha běžeckých tratí se nachází deset minut jízdy automobilem od centra města. V zimní sezóně si tento prostor nemohou vynachválit nadšenci běžeckého lyžování.
Původně se asfaltové tratě vyskytly ve Vesci, aby splňovaly kritéria pro sportovní událost roku 2009 – MS v Liberci. Včetně zimních radovánek tu své uplatnění najdou i lidé, kteří v letních dnech rádi jezdí na inline bruslích nebo na kole. Areál poskytuje příjemné prostředí, kam se mnozí vydávají na dlouhé odpolední procházky.
4.4.1 Sportovní kluby v Liberci
Jako v každém větším či menším městě, i Liberec vlastní nesčetné množství sportovních klubů. Každý větší klub má své zázemí, kde se členové schází, trénují, odehrávají zápasy a turnaje. Útočištěm pro trénování mohou být sportovní centra nebo pronajímané tělocvičny a haly. V jakém prostředí se klub nachází, bude záviset především na aspektech, jako jsou finance a celkový počet týmů či členů klubu.
Mezi největší sportovní kluby v Liberci patří fotbalový klub FC Slovan Liberec a hokejový klub HC Bílí Tygři Liberec. Zázemí Slovanu se nachází na fotbalovém stadionu města, kde se odehrávají domácí zápasy. Místem pro trénování není však pouze stadion, ale většina libereckých fotbalových hřišť. Klub je kapacitou hráčů velmi obsáhlý. Není se čemu divit, když historie klubu spadá do roku 1904. Za několik let si tak klub vybudoval krásné zázemí, deset sportovních týmů včetně týmu žen a dlouholetou tradici, díky které se tým může chlubit hráči z reprezentačních družstev. (FC Slovan Liberec, 2009)
Hokejový tým HC Bílí Tygři Liberec se též pyšní svoji obsáhlou historií a dlouholetým fungováním. Už od roku 1934 začal hrát pod Ještědem první hokejový klub, který se za pár let vybrousil ve významné extraligové sdružení hráčů a jeho vedení. Útočištěm klubu je Svijanská aréna, kde se nejen trénuje, ale konají turnaje pro všechny možné věkové kategorie.
Tygři si mohou chválit poměrně nově vybudovanou Tipsport arénu, ve které pořádají především extraligové zápasy. Podívaná se zde zpříjemňuje moderním prostředím a nadstandardními službami. (HC Bílí Tygři, 2012)
Dalšími sportovními kluby Liberce stojícími za zmínku svými úspěchy jsou v míčových sportech například volejbalový vicemistr ČR pro rok 2012 VK Dukla Liberec, basketbalový klub BK Kondoři Liberec, Floorball Club Liberec nebo házená reprezentována Handball
