Technická univerzita v Liberci
FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Katedra: Historie
Studijní program: Specializace v pedagogice
Studijní obor: Historie se zaměřením na vzdělávání Český jazyk se zaměřením na vzdělávání
JABLONEC NAD NISOU A ŽELEZNÝ BROD 1880–1921, PROMĚNY PRŮMYSLOVÝCH
MĚST
JABLONEC NAD NISOU AND ŽELEZNÝ BROD 1880–1921, THE TRANSFORMATIONS OF
INDUSTRIAL CITIES
Bakalářská práce: 13 – FP – KHI – 0047
Autor: Podpis:
Petr Staněk
Vedoucí práce: PhDr. Miloslava Melanová Konzultant: Mgr. Anna Kašparová Počet
stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh
136 37 1 42 0 0
Poděkování
Na prvním místě bych rád poděkoval vedoucí bakalářské práce PhDr. Miloslavě Melanové za čas, který věnovala mému tématu, za odborné vedení a za podnětné připomínky, které mi pomáhaly určovat další směr práce během badatelského šetření i během psaní textu. Dále děkuji pracovnicím Ústřední statistické knihovny v Praze za jejich ochotu a pomoc při hledání všech dostupných pramenů k vymezenému období. A v neposlední řadě děkuji své rodině, především mamince a bratru Pavlovi, za vytrvalou podporu, která mi dopomohla tuto práci dokončit.
Anotace
Bakalářská práce je zaměřena na proměnu průmyslových měst Jablonec nad Nisou a Železný Brod v letech 1880–1921. Na základě statistických pramenů sleduje ve vymezeném období vývoj počtu obyvatel, jejich národnostní složení, náboženské vyznání a další demografické parametry, které umožňují obě města vzájemně porovnat. Všímá si vztahu obou měst, který byl po celé sledované období ovlivňován vzájemnou konkurencí ve sklářském průmyslu a také soužitím české a německé populace.
Klíčová slova
Jablonec nad Nisou, Železný Brod, sklářský průmysl, sčítání lidu, historická demografie, národnostní menšina, národnostní většina.
Annotation
This bachelor theses is focused on the transformation of industrial cities Jablonec nad Nisou and Železný Brod during the years 1880–1921. On the basis of statistical sources it is monitoring population quantity development, the composition of nationalities, religion affiliation and other demographical parameters, which are allowing to compare both cities. It is considering the relationship between these two cities, which was during the whole monitored period influenced by mutual competition in glass industry and also rivarly between czech and german population.
Key words
Jablonec nad Nisou, Železný Brod, glass industry, census, historical demography, national minority, national majority.
Die Zusammenfassung
Die Bachelorarbeit ist auf die Verwandlung der Industriestädten Gablonz an der Neiße und Eisenbrod in Jahren 1880–1921 orientiert. Aufgrund der statistischen Quellen beobachtet sie im begrenzen Zeitraum die Populationsentwicklung, Nationalstruktur, Religionsbekenntnis und andere demografischen Parameters aufgrund der statistischen Quellen, die beide Städte einander vergleichen ermöglichen. Man betrachtet in der Arbeit die Beziehung beider Städte während des gesamten Zeitraums, die durch wechselseitigen Wettbewerb in Glasindustrie und auch durch die Zusammenleben tschechische und deutsche Population beeinflusst worden.
Die Schlüsselwörter
Gablonz an der Neiße, Eisenbrod, die Glasindustrie, die Volkszählung, die historische Demografie, die nationale Minderheit, die nationale Mehrheit.
Obsah
Úvod...14
1 Rozbor pramenů a literatury...15
1.1 Prameny...15
1.2 Literatura...26
2 Charakteristika sledovaných měst a okresů...30
2.1 Jablonec nad Nisou na přelomu 19. a 20. století...32
2.2 Železný Brod na přelomu 19. a 20. století...36
3 Průmysl a jeho územní rozložení...38
3.1 Průmysl textilní...38
3.2 Průmysl sklářský...40
3.3 Ostatní odvětví...44
3.4 Komunikace a doprava...46
4 Sociální situace obyvatelstva průmyslových měst ...49
5 Odborné školství v Jablonci a v Železném Brodě v letech 1880–1921...53
6 Vývoj počtu obyvatel podle náboženského vyznání...58
7 Srovnání měst podle jednotlivých parametrů...67
7.1 Vývoj celkového počtu obyvatel...67
7.1.1 Věkové složení obyvatel v roce 1921...69
7.1.2 Přirozená měna obyvatelstva za rok 1921...70
7.1.3 Domácnosti podle počtu dětí v roce 1921...72
7.1.4 Domácnosti podle domácích služebníků v roce 1921...72
7.1.5 Obyvatelé podle rodiště v roce 1921...73
7.1.6 Gramotnost obyvatel v roce 1921...73
7.2 Vývoj počtu obyvatel podle obcovací řeči a národnosti...74
7.3 Srovnání soudních okresů podle výrobních odvětvích v roce 1921...81
8 Tabulky...84
9 Grafy...106
Závěr...125
10 Použité prameny a literatura...128
10.1 Prameny...128
10.2 Literatura...132
10.3 Elektronické zdroje...134
Seznam tabulek a grafů
Seznam tabulek
• Tabulka č. 1: Počet obyvatel ve městě Jablonec nad Nisou v letech 1880–1921
• Tabulka č. 2: Počet obyvatel ve městě Železný Brod v letech 1880–1921
• Tabulka č. 3: Počet obyvatel v soudním okrese Jablonec nad Nisou v letech 1880–1921
• Tabulka č. 4: Počet obyvatel v soudním okrese Železný Brod v letech 1880–1921
• Tabulka č. 5: Počet domů v Jablonci nad Nisou v letech 1880–1921
• Tabulka č. 6: Počet domů v Železném Brodě v letech 1880–1921
• Tabulka č. 7: Počet domů, bytových stran a obcí v soudním okrese Jablonec nad Nisou v letech 1880–1921
• Tabulka č. 8: Počet domů, bytových stran a obcí v soudním okrese Železný Brod v letech 1880–1921
• Tabulka č. 9: Obyvatelstvo Jablonce nad Nisou podle obcovací řeči (1880–1910) a podle národnosti (1921)
• Tabulka č. 10: Obyvatelstvo Železného Brodu podle obcovací řeči (1880–1910) a podle národnosti (1921)
• Tabulka č. 11: Obyvatelstvo soudního okresu Jablonec nad Nisou podle obcovací řeči (1880–1910) a podle národnosti (1921)
• Tabulka č. 12: Obyvatelstvo soudního okresu Železný Brod podle obcovací řeči (1880–1910) a podle národnosti (1921)
• Tabulka č. 13: Obyvatelstvo Jablonce nad Nisou podle náboženského vyznání (1890–1921)
• Tabulka č. 14: Obyvatelstvo Železného Brodu podle náboženského vyznání (1890–1921)
• Tabulka č. 15: Obyvatelstvo soudního okresu Jablonec nad Nisou podle náboženského vyznání (1880–1921)
• Tabulka č. 16: Obyvatelstvo soudního okresu Železný Brod podle náboženského vyznání (1880–1921)
• Tabulka č. 17: Počet žen podle dosaženého věku v roce 1921 v soudních okresech Železný Brod, Jablonec nad Nisou a v samotném Jablonci nad Nisou
• Tabulka č. 18: Počet mužů podle dosaženého věku v roce 1921 v soudních okresech Železný Brod, Jablonec nad Nisou a v samotném Jablonci nad Nisou
• Tabulka č. 19: Obyvatelstvo příslušející k odvětvím (1921)
• Tabulka č. 20: Počet obyvatel podle dosaženého věku v roce 1921 v soudních okresech Železný Brod, Jablonec nad Nisou a v samotném Jablonci nad Nisou
• Tabulka č. 21: Obyvatelstvo činné v odvětvích (1921)
• Tabulka č. 22: Obyvatelstvo Čech podle obcovací řeči (1880–1910) a národnosti (1921)
• Tabulka č. 23: Rozdělení obyvatelstva soudních okresů Jablonec nad Nisou, Železný Brod a města Jablonec nad Nisou podle
charakteristických věkových skupin v roce 1921
• Tabulka č. 24: Rozdělení obyvatelstva soudních okresů Jablonec nad Nisou, Železný Brod a města Jablonec nad Nisou podle
charakteristických věkových skupin v roce 1921 (poměrné zastoupení z 1000 obyvatel)
• Tabulka č. 25: Počet obyvatel podle dosaženého věku v roce 1921 v soudních okresech Železný Brod, Jablonec nad Nisou a v samotném Jablonci nad Nisou (poměrné zastoupení z 1000 obyvatel)
• Tabulka č. 26: Počet mužů podle dosaženého věku v roce 1921 v soudních okresech Železný Brod, Jablonec nad Nisou a v samotném Jablonci nad Nisou (poměrné zastoupení z 1000 mužů)
• Tabulka č. 27: Počet žen podle dosaženého věku v roce 1921 v soudních okresech Železný Brod, Jablonec nad Nisou a v samotném Jablonci nad Nisou (poměrné zastoupení z 1000 žen)
• Tabulka č. 28: Poměrné zastoupení obyvatel podle víry v roce 1900 v soudních okresech Jablonec nad Nisou, Železný Brod a v Čechách
• Tabulka č. 29: Poměrné zastoupení obyvatel podle obcovací řeči (1880–1910) a národnosti (1921) v soudních okresech Jablonec nad Nisou, Železný Brod a ve městě Jablonec nad Nisou
• Tabulka č. 30: Poměrné zastoupení na 1000 obyvatel podle
náboženského vyznání v soudním okrese Jablonec nad Nisou (1880–
1921)
• Tabulka č. 31: Poměrné zastoupení na 1000 obyvatel podle
náboženského vyznání v soudním okrese Železný Brod (1880–1921)
• Tabulka č. 32: Poměrný vývoj národnostních menšin v soudních okresech Železný Brod a Jablonec nad Nisou (1880–1921)
• Tabulka č. 33: Přirozená měna obyvatelstva za rok 1921 pro soudní okresy Železný Brod, Jablonec nad Nisou a pro město Jablonec nad Nisou
• Tabulka č. 34: Poměrná čísla přirozené měny obyvatelstva na 1000 obyvatel za rok 1921 pro soudní okresy Železný Brod, Jablonec nad Nisou a pro město Jablonec nad Nisou
• Tabulka č. 35: Počet domácností podle počtu dětí připadajících na domácnost za rok 1921 pro soudní okresy Železný Brod, Jablonec nad Nisou a pro město Jablonec nad Nisou
• Tabulka č. 36: Počet domácností podle počtu domácích služebníků připadajících na domácnost za rok 1921 pro soudní okresy Železný Brod, Jablonec nad Nisou a pro město Jablonec nad Nisou
• Tabulka č. 37: Počet dětí na domácnost v poměrných číslech z jednoho tisíce domácností pro soudní okresy Železný Brod, Jablonec nad Nisou a pro město Jablonec nad Nisou
• Tabulka č. 38: Počet domácích služebníků na domácnost v poměrných číslech z jednoho tisíce domácností pro soudní okresy Železný Brod, Jablonec nad Nisou a pro město Jablonec nad Nisou v roce 1921
• Tabulka č. 39: Vybraná rodná města přítomného obyvatelstva při sčítání lidu v roce 1921
• Tabulka č. 40: Rodiště přítomného obyvatelstva podle správních celků při sčítání lidu za rok 1921
• Tabulka č. 41: Rodiště přítomného obyvatelstva podle správních celků při sčítání lidu za rok 1921 v procentním zastoupením
• Tabulka č. 42: Poměrný počet negramotných obyvatel (neumělo číst ani psát) z 1000 obyvatel roku 1921
Seznam grafů
• Graf č. 1: Odvětví s nejvyšším počtem příslušejících obyvatel v soudním okrese Železný Brod (1921)
• Graf č. 2: Odvětví s nejvyšším počtem příslušejících obyvatel v soudním okrese Jablonec nad Nisou (1921)
• Graf č. 3: Odvětví s nejvyšším počtem příslušejících obyvatel ve městě Jablonec nad Nisou (1921)
• Graf č. 4: Odvětví s nejvyšším počtem činných obyvatel v soudním okrese Železný Brod (1921)
• Graf č. 5: Odvětví s nejvyšším počtem činných obyvatel v soudním okrese Jablonec nad Nisou (1921)
• Graf č. 6: Odvětví s nejvyšším počtem činných obyvatel ve městě Jablonec nad Nisou (1921)
• Graf č. 7: Vývoj počtu obyvatel Čech podle obcovací řeči a národnosti 1880–1921
• Graf č. 8: Vývoj počtu obyvatel v soudním okrese Železný Brod podle obcovací řeči a národnosti 1880–1921
• Graf č. 9: Vývoj počtu obyvatel v soudním okrese Jablonec nad Nisou podle obcovací řeči a národnosti 1880–1921
• Graf č. 10: Vývoj zastoupení jazykových a národnostních menšin v soudních okresech Jablonec nad Nisou a Železný Brod
• Graf č. 11: Vývoj zastoupení jazykových a národnostních většin v soudních okresech Jablonec nad Nisou a Železný Brod
• Graf č. 12: Vývoj poměrného počtu věřících římskokatolické církve v soudních okresech Jablonec nad Nisou a Železný Brod 1880–1921
• Graf č. 13: Vývoj poměrného počtu věřících evangelických církví v soudních okresech Jablonec nad Nisou a Železný Brod 1880–1921
• Graf č. 14: Vývoj počtu věřících starokatolického náboženského vyznání v soudním okrese Jablonec nad Nisou
• Graf č. 15: Rozdělení obyvatel v soudním okrese Jablonec nad Nisou v roce 1921 podle náboženského vyznání
• Graf č. 16: Vývoj rozdělení obyvatel podle náboženského vyznání bez zastoupení římskokatolické církve v letech 1900–1921 v soudním okrese Jablonec nad Nisou
• Graf č. 17: Vývoj počtu věřících římskokatolického nábořenského vyznání v soudním okrese Železný Brod
• Graf č. 18: Rozdělení obyvatel v soudním okrese Železný Brod v roce 1921 podle náboženského vyznání
• Graf č. 19: Vývoj počtu domů v soudních okresech Jablonec nad Nisou a Železný Brod (1880–1921)
• Graf č. 20: Poměrné zastoupení žen podle věku v soudních okresech Jablonec nad Nisou, Železný Brod a ve městě Jablonec nad Nisou (1921)
• Graf č. 21: Poměrné zastoupení mužů podle věku v soudních okresech Jablonec nad Nisou, Železný Brod a ve městě Jablonec nad Nisou (1921)
• Graf č. 22: Poměrné zastoupení obyvatel podle věku v soudních okresech Jablonec nad Nisou, Železný Brod a ve městě Jablonec nad Nisou (1921)
• Graf č. 23: Poměrné zastoupení ve společnosti podle věkových skupin 6 až 13 let (1921)
• Graf č. 24: Poměrné zastoupení ve společnosti podle věkových skupin 21 a více let (1921)
• Graf č. 25: Poměrné zastoupení ve společnosti podle věkových skupin – osoby způsobilé uzavříti sňatek ve věku 14 a více (1921)
• Graf č. 26: Poměrné zastoupení ve společnosti podle věkových skupin – ženy způsobilé roditi ve věku 14 až 44 let (1921)
• Graf č. 27: Poměrné zastoupení ve společnosti podle věkových skupin – muži podléhající vojenské povinnosti (1921)
• Graf č. 28: Vývoj počtu obyvatel v soudním okrese Železný Brod v letech 1880–1921
• Graf č. 29: Vývoj počtu obyvatel v soudním okrese Jablonec nad Nisou v letech 1880–1921
• Graf č. 30: Vývoj počtu obyvatel ve městě Železný Brod v letech 1880–1921
• Graf č. 31: Vývoj počtu obyvatel ve městě Jablonec nad Nisou v letech 1880–1921
• Graf č. 32: Údaje přirozené měny obyvatelstva pro rok 1921 v
poměrných číslech na 1 000 obyvatel pro soudní okresy Železný Brod, Jablonec nad Nisou a pro město Jablonec nad Nisou
• Graf č. 33: Počet dětí na jednu domácnost v soudním okrese Železný Brod za rok 1921
• Graf č. 34: Počet dětí na jednu domácnost ve městě Jablonec nad Nisou za rok 1921
• Graf č. 35: Rodiště přítomného obyvatelstva podle správních celků při sčítání lidu za rok 1921 v soudním okrese Železný Brod
• Graf č. 36: Rodiště přítomného obyvatelstva podle správních celků při sčítání lidu za rok 1921 v soudním okrese Jablonec nad Nisou
• Graf č. 37: Poměrný počet negramotných z 1 000 obyvatel, kteří neuměli číst ani psát podle sčítání lidu 1921 pro soudní okresy Železný Brod, Jablonec nad Nisou, pro město Jablonec nad Nisou, pro Čechy a pro Československou republiku
Úvod
Tématem této bakalářské práce je proměna Jablonce nad Nisou a Železného Brodu v letech 1880–1921. Obě města ve vymezeném období reprezentují rychle se rozvíjející průmyslovou část Čech a zároveň obě zastupují rozdílné národnostní složení obyvatel, proto se nabízí srovnání těchto dvou měst v mnoha oblastech jejich vývoje.
V práci bych se rád pokusil zodpovědět otázku, do jaké míry souvisel vývoj sledovaných měst s rozvojem průmyslu a jakou, pokud nějakou, roli sehrála národnost většinové společnosti. Vedle hlavních demografických ukazatelů bych se rád zaměřil na proměnu náboženského vyznání obyvatel Jablonce a Železného Brodu ve sledovaném období, především pak na to, jakým způsobem souvisely tendence konfesního života s národností obyvatel.
Dalším cílem mého textu je popsat vzájemný vztah obou měst a jejich konkurenční chování.
Pro téma práce jsou hlavním pramenem výsledky sčítání v letech 1880, 1890, 1900, 1910 a 1921, tomu je také podřízen sledovaný časový úsek, který nám umožňuje podrobněji popsat demografické a společenské změny po roce 1918.
Prací bych rád přispěl k poznání charakteru společnosti na přelomu 19. a 20. století v konkrétně vymezeném geografickém prostoru.
1 Rozbor pramenů a literatury
Hlavními prameny pro tuto práci byla vydání statistických výsledků jednotlivých sčítání lidu. Ta ve sledovaném období probíhala pravidelně vždy po deseti letech. Pro zachycení vývoje společnosti bylo důležité, aby se od sebe jednotlivá sčítání lidu příliš nelišila a aby co největší počet sledovaných ukazatelů zůstal stejný. Přesto se podoba sčítacích formulářů postupně vyvíjela a i výsledné pramenné edice rakouské a v roce 1921 československé statistiky měnily svoji podobu. Svazky těchto edic jsou v nejucelenější formě ve fondu Ústřední statistické knihovny v Praze.
Další údaje pro práci jsem čerpal z odborné literatury regionálního zaměření, z literatury o náboženských hnutích na přelomu 19. a 20. století, z literatury o soužití české a německé populace na území Čech v 19. a 20. století a z literatury o vývoji jednotlivých průmyslových odvětví v regionu Jablonecka a Železnobrodska.
1.1 Prameny
Za počátek a první provedené sčítání lidu na území českých zemí můžeme považovat konskripci z roku 1754. Demografie se touto státně organizovanou akcí posunula z protostatistického období, o němž se hovoří od počátku 16. století, do období statistického.1 Způsob sběru dat a podrobnost zjišťovaných informací první rakouské konskripce byly světově unikátní. Ani sčítání prováděná v dalších letech nebyla organizačně tak dobře zvládnutá jako konskripce z roku 1754.
1 FIALOVÁ, Ludmila – KUČERA, Milan – MAUR, Eduard: Dějiny obyvatelstva českých zemí, 1. vyd. Praha, Mladá fronta 1996, s. 75. ISBN 80-204-0283-7. (dále pouze L. Fialová:
Dějiny obyvatelstva)
Další etapou na cestě ke sčítání obyvatel v moderním slova smyslu byl populační cenzus v roce 1857. Sčítání proběhlo podle nového zákona 31. října 1857 a mělo být opakováno po šesti letech.2 Metodika byla založena na jednotlivých sčítacích přiznáních pro každý dům či byt, které vyplňoval majitel bytu. Majitel tyto součty odevzdával na obecním úřadě, které je předávaly na krajské úřady, odkud putovaly na ministerstvo vnitra.3 Jednalo se o první sčítání v moderním pojetí, což spočívalo především v tom, že probíhalo v jeden konkrétní den a bylo vykonáváno jediným orgánem.4
Jako první moderní sčítání je označováno sčítání podle zákona z 29. března 1869 proběhlé 31. prosince 1869.5 Zákon stanovil, že se sčítání lidu budou konat vždy po deseti letech. Následující sčítání v letech 1880, 1890, 1900 a 1910 proběhla podle tohoto zákona.6 Od roku 1890 se výsledky sčítání zpracovávaly strojově.7 Byly použity elektrické třídící stroje systému Hollerith pracující na děrnoštítkové metodě.8 To umožnilo rychlejší a přesnější zpracování statistických údajů.
Na předchozí sčítání navázal Československý statistický úřad, který organizoval první sčítání v Československé republice v roce 1921. Oproti předchozím sčítáním se rozhodný den změnil na 15. února. Nevhodnost 31. prosince spočívala ve velké fluktuaci obyvatelstva v tento den. Mnoho obyvatel se v rozhodný den nenacházelo v místě svého bydliště.9 První
2 Obyvatelstvo českých zemí v letech 1754–1918: díl 1. 1754–1865, SEKERA, Václav (ed.), Praha, Český statistický úřad 1978, s. 32. (dále pouze Obyvatelstvo 1754–1918, díl 1.) 3 Tamtéž s. 32.
4 SRB, Vladimír: 1000 let obyvatelstva českých zemí, 1. vyd. Praha, Karolinum 2004, s. 17.
ISBN 80-246-0712-3. (dále pouze V. Srb: 1000 let obyvatelstva) 5 Tamtéž s. 18.
6 Tamtéž s. 18.
7 Tamtéž s. 18.
8 Statistika od historie po současnost, 1. vyd. Praha, Český statistický úřad 2006, s. 17.
9 Sčítání lidu v republice Československé ze dne 15. února 1921: 1. díl: se 16 kartogramy, část textovou napsal Antonín Boháč (Československá statistika; sv. 9. Řada VI. – Sčítání lidu; sešit 1), 1. vyd. Praha, Státní úřad statistický 1924, s. 9. (dále pouze Sčítání lidu
československé sčítání proběhlo podle zákona č. 256 Sb. z 8. dubna 1920. Ve svých základech navázalo na předchozí sčítání. K změnám došlo především v otázce obcovacího jazyka, která byla nahrazena otázkou národnosti. Byly vynechány otázky o počtu hluchoněmých a slepých a rovněž byla ze sčítání lidu vypuštěna kategorie vedlejšího zaměstnání. Naopak poprvé byly zaznamenávané družky a druhové zastávající místo manželek (resp.
manželů).10
Statistická data pro roky 1828–1865 byla vydána v pramenném díle rakouské statistiky Tafeln zur Statistik der oesterreichischen Monarchie. Na tuto sbírku navázala od roku 1881 pravidelně vycházející Oesterreichische Statistik, která přinesla podrobnější tabulky než předcházející publikace a podobně jako předcházející edice obsahovala i vitální statistiku neboli statistiku přirozené měny obyvatelstva zahrnující počty narozených a zemřelých. Období od roku 1865, kdy přestal vycházet soubor Tafeln, do roku 1881, kdy začala vycházet nová řada rakouské statistiky, je vyplněno pouze ročenkou Statistisches Jahrbuch vycházejí od roku 1863.11
Výsledky z provedeného sčítání byly vždy zpracovány do několika svazků. Vycházely přitom až po celkovém zpracování údajů, zpravidla to byly dva až tři roky po sčítání. První předběžné výsledky se základními údaji byly publikované rok po sčítání. Obsahovaly základní údaje především o počtu obyvatel v jednotlivých městech.
V roce 1882 byl vydán Vollständiges Ortschaften-Verzeichniss der im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder nach dem Ergebnissen der Volkszählung vom 31. December 1880. 2. Aufl., 2. Abdruck, který na 403 stranách obsahuje seznam všech obcí království a zemí v říšské radě
10 Tamtéž s. 32.
11 Obyvatelstvo českých zemí v letech 1754–1918: díl 2. 1866–1918, SEKERA, Václav (ed.), Praha, Český statistický úřad 1978, s. 3. (dále pouze Obyvatelstvo 1754–1918, díl 2.)
zastoupených. Vedle každé obce je uveden počet obyvatel bez dalšího rozdělení.
V roce 1882 vyšel Die Bevölkerung der im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder nach Aufenthalt und Zuständigkeit: 1. Heft: der Ergebnisse der Volkszählung und der mit derselben verbundenen Zählung der häuslichen Nutzthiere vom 31. December 1880. K. k. Direction der administrativen Statistik (Österreichische Statistik; 1. Band; 1. Heft), kde jsou na 231 stranách podle jednotlivých zemí monarchie informace o počtech domů, počtech bytových stran a počtech obyvatel rozdělených na muže a ženy.
Informace se týkají správních celků politických a soudních okresů, podrobnější rozdělení chybí.
Podobné členění má i v roce 1882 vyšlý Die Bevölkerung der im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder nach Religion, Bildungsgrad, Umgangssprache und nach ihren Gebrechen: 2. Heft: der Ergebnisse der Volkszählung und der mit derselben verbundenen Zählung der häuslichen Nutzthiere vom 31. December 1880. K. k. Direction der administrativen Statistik (Österreichische Statistik; 1. Band; 2. Heft). I zde je nejpodrobnější údaj pro politické a soudní okresy. Na 121 stranách obsahuje údaje náboženského vyznání, gramotnosti a postižení obyvatel.
V roce 1883 vyšel pod vedením redaktora Adolfa Srba krátký spisek Obyvatelstvo Rakouska dle všeobecného sčítání lidu z roku 1880 se zvláštním ohledem na Čechy a Moravu. Zde jsou na 51 stranách uvedeny základní údaje vycházející ze sčítání lidu pro velká města. Jablonec mezi těmito městy zahrnut je, Železný Brod nikoliv. K tabulkové části je připojen krátký komentář, který se také zabývá národnostní skladbou obyvatel.
Dalším pramenem vycházejícím z výsledků sčítání z roku 1880 je publikace Ergebnisse der mit der Volkszählung vom 31. December 1880 verbundenen Zählung der häuslichen Nutzthiere in den im Reichsrathe
vertretenen Königreichen und Ländern: 5. Heft: der Ergebnisse der Volkszählung und der mit derselben verbundenen Zählung der häuslichen Nutzthiere vom 31. December 1880. K. k. Direction der administrativen Statistik (Österreichische Statistik; 2. Band; 2. Heft) přinášející informace o hospodářských zvířatech a počtu včel v politických a soudních okresech.
Mezi díla rakouské statistiky přinášející výsledky sčítání z 31. prosince 1880 patří i Die Ergebnisse der Volkszählung vom 31. December 1880 in den im Reichsrathe vertretenen Königreichen und Ländern in analytischer Bearbeitung: 6. Heft "Der Ergebnisse der Volkszählung und der mit Derselben verbundenen Zählung der häuslichen Nutzthiere vom 31. December 1880".
Bureau der k. k. statistischen Central-Commission (Österreichische Statistik;
5. Band; 3. Heft), kde jsou na 81 stranách v poměrných číslech informace o pohybu obyvatel, počtu obyvatel v říši v závislosti na velikosti obce a poměrné zastoupení náboženského vyznání a obcovací řeči v politických okresech.
Dalším svazkem rakouské statistiky byl v roce 1882 Die Bevölkerung der im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder nach Beruf und Erwerb: 3. Heft: der Ergebnisse der Volkszählung und der mit derselben verbundenen Zählung der häuslichen Nutzthiere vom 31. December 1880. K. k.
Direction der administrativen Statistik, K. k. statistische Central-Commission (Österreichische Statistik; 1. Band; 3. Heft) obsahující údaje o povolání obyvatel. Nejmenší správní jednotkou zde byl politický okres a údaje na 357 stranách se týkaly celého území rakouské monarchie.
Rovněž k politickým okresům jsou vztaženy údaje ze svazku Die Bevölkerung der im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder nach Alter und Stand: 4. Heft: der Ergebnisse der Volkszählung und der mit derselben verbundenen Zählung der häuslichen Nutzthiere vom 31. December 1880. K. k. Direction der administrativen Statistik, K. k. statistische Central- Commission (Österreichische Statistik; 2. Band; 1. Heft) z roku 1882, kde jsou
informace o ročníku narození přítomných obyvatel a o jejich rodinném stavu.
Tato publikace má 565 stran.
Pro rok 1890 je edice vydaných pramenných děl podobná jako v roce 1880. V roce 1893 vyšel ve Vídni Special Orts-Repertorien der im Österreichischen Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder: IX.
Böhmen: neubearbeitung auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. December 1890 = Podrobný seznam míst v Čechách: nově zpracován na základě výsledků sčítání lidu ze dne 31. prosince 1890. herausgegeben von der K. K. Statistischen Central-Commission. Publikace je psaná v německém i českém jazyce a na 957 stranách jsou zde podrobné údaje za každý okres, obec a místní část, které obsahují počet domů, počet obyvatel rozdělených podle pohlaví, náboženské vyznání obyvatel shrnuté do čtyř základních kategorií (katolické, evangelické, židovské a jiné) a ve třech základních kategoriích informace o obcovací řeči (jazyk německý, česko-moravsko-slov. a jiný).
V roce 1891 vyšla v Kutné Hoře publikace Obyvatelstvo měst a městeček v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kterou sestavil Antonín Zavadil. Vzhledem k tomu, že v době psaní této publikace neměl autor k dispozici oficiální výsledky sčítání vydané v pramenném díle rakouské statistiky až v roce 1892, jsou údaje týkající se čísel pro rok 1890 hrubě nepřesné a od oficiálních výsledků se většinou liší. Sám autor v závěru knihy upozorňuje na nesnadnost získávání některých údajů, které mu poskytovaly jednotlivé obce a dodává:
„Tolik na omluvu, kdyby dáta nesprávnými byla.“ Publikace přináší informace o jednotlivých obcích, které obsahují počty domů, počty obyvatel, srovnání výsledků s předcházejícím sčítáním z roku 1880 a seznam škol a peněžních ústavů v obci. Kniha má 106 stran.
V roce 1892 vyšla publikace z řady pramenného díla rakouské statistiky Bewegung der Bevölkerung der im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder im Jahre 1890. Bureau der k. k. statistischen Central-Commission
(Österreichische Statistik; 31. Band; 3. Heft), která pro rok 1890 přináší údaje o pohybu obyvatelstva a o přirůstku obyvatel politických okresů v tomto roce.
Kniha má 169 stran.
Povolání obyvatel politických okresů je uvedeno v publikaci z roku 1894 Berufsstatistik nach den Ergebnissen der Volkszählung vom 31. December 1890 in den im Reichsrathe vertretenen Königreichen und Ländern: 8. Heft:
Böhmen. 9.Heft: Mähren, 10. Heft: Schlesien, Bureau der k. k. statistischen Central-Commission (Österreichische Statistik; 33. Band; 8.–10. Heft).
U povolání člení obyvatele podle druhu práce a podle postavení v zaměstnání.
Údaje o počtu narozených a počtu zemřelých v roce 1890 obsahuje i kniha zdravotnických zařízení Das österreichische Sanitätswesen 1890: Organ für die Publicationen des K. k. obersten Sanitätsrathes: 2. Jahrgang vydaná v roce 1890.
V publikaci z roku 1893 Statistik der Unterrichts-Anstalten in den im Reichsrathe vertretenen Königreichen und Ländern für das Jahr 1890–91:
Bureau der k. k. statistischen Central-Commission (Oesterreichische Statistik;
35. Band; 4. Heft) jsou uvedena školská zařízení rakouské monarchie ve školním roce 1890–91.
Základní výsledky ze sčítání pro rok 1900 přináší pramenné dílo rakouské statistiky Die Ergebnisse der Volkszählung vom 31. December 1900 in den im Reichsrathe vertretenen Königreichen und Ländern: 1. Heft: die summarischen Ergebnisse der Volkszählung. Bureau der k. k. statistischen Central-Commission (Österreichische Statistik; 63. Band; 1. Heft). Jsou zde uvedeny změny oproti předchozímu sčítání v počtu obyvatel, poměr mužů a žen v jednotlivých soudních okresech, náboženské vyznání a obcovací řeč v soudních okresech, přítomnost vojska v soudních okresech a počty domů a bytových stran.
Dalším pramenem údajů ze sčítání roku 1900 vydaným v roce 1904 ve Vídni je publikace Die Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1900 in den im Reichsrate vertretenen Königreichen und Ländern: 4. Heft: die Zählung der Arbeitslosen in den Gemeinden der erweiterten Wohnungsaufnahme. Bureau der k. k. statistische Zentral-Kommission (Österreichische Statistik; 65. Band; 4. Heft), která pro politické okresy rozděluje obyvatele do skupin zaměstnání.
Údaje o stěhování a pohybu obyvatelstva vyplývající ze sčítání roku 1900 obsahuje svazek Die Ergebnisse der Volkszählung vom 31. December 1900 in den im Reichsrathe vertretenen Königreichen und Ländern: 2. Band:
1. Heft: die anwesende Bevölkerung nach ihrer Heimatsberechtigung. Bureau der k. k. statistischen Central-Commission (Österreichische Statistik; 64.
Band; 1. Heft).
Podrobné statistiky k politickým okresům, poměrná čísla pro srovnání jednotlivých správních celků a počet obyvatel podle velikosti měst obsahuje svazek rakouské statistiky Die Ergebnisse der Volkszählung vom 31. December 1900 in den im Reichsrathe vertretenen Königreichen und Ländern: 2. Band., 2. Heft: die Bevölkerung nach Grössenkategorien der Ortschaften, nach der Gebürtigkeit, nach der Confession und Umgangssprache in Verbindung mit dem Geschlechte, nach dem Bildungsgrade Innerhalb der Grössenkategorien der Ortschaften und dem Familienstande. Bureau der k. k. statistischen Central-Commission (Österreichische Statistik; 63. Band; 2. Heft) z roku 1903.
Informace o gramotnosti obyvatel a o rodinném stavu obsahuje publikace Die Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1900 in den im Reichsrate vertretenen Königreichen und Ländern: 2. Band., 3. Heft: die Alters- und Familienstandsgliederung, die Bevölkerung nach Altersklassen und der Aufenthaltsdauer Innerhalb der Grössenkategorien der Ortschaften, die
Umgangssprache in Verbindung mit der sozialen Gliederung der Wohnparteien, mit der Alters- und Familienstandschliederung, mit dem Bildungsgrade nach Altersklassen, mit der Konfession. Bureau der k. k.
statistischen Zentral-Kommission (Österreichische Statistik; 63. Band; 3. Heft) z roku 1903.
Podrobné souhrnné výsledky o povolání obyvatel a rozdělení do skupin povolání obsahuje Berufsstatistik nach den Ergebnissen der Volkszählung vom 31. Dezember 1900 in den im Reichsrate vertretenen Königreichen und Ländern: 1. Heft: analytische Bearbeitung und Reichsübersicht. Bureau der k.k. statistischen Zentralkommission, (Österreichische Statistik; 66. Band; 1.
Heft), chybí zde ovšem rozdělení do menších správních celků. Jedná se o hodnotný zdroj k situaci v povolání obyvatel v celé monarchii.
Výsledky sčítání z roku 1910 jsou k dispozici v Podrobném seznamu míst zemí Rakouských, 9. Čechy, zpracován na základě výsledků sčítání lidu ze dne 31. prosince 1910 z roku 1916. Text je v češtině a obsahuje základní informace o počtu obyvatel, náboženském vyznání a obcovací řeči. Údaje jsou velmi detailní, protože nejmenší celky, o kterých Podrobný seznam míst informuje, jsou místní osady.
Údaje o obcovací řeči a o náboženském vyznání přináší z rakouské statistiky pro rok 1910 svazek Die Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in den im Reichsrate vertretenen Königreichen und Ländern: 1. Heft: die summarischen Ergebnisse der Volkszählung mit 6 Kartogrammen. Bureau der k. k. statistischen Zentralkommission (Österreichische Statistik. Neue Folge; 1. Band; 1. Heft).
Podrobná statistická data pro rok 1910 obsahuje publikace rakouské statistiky Bewegung der Bevölkerung der im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder im Jahre 1910. Bureau der k. k. statistischen
Zentralkomission (Österreichische Statistik; 92. Band; 1. Heft). Je zde uvedeno například i konfesní dělení mužů a žen v soudních okresech.
Rozdělení obyvatel podle zaměstnání a podle tříd povolání je pro sčítání z roku 1910 uvedeno v publikaci Berufsstatistik nach den Ergebnissen der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Österreich: 8. Heft des dritten Bandes der Volkszählungsergebnisse: Böhmen: 9. Heft des dritten Bandes der Volkszählungsergebnisse: Mähren und Schlesien. Bureau der k. k. statistischen Zentralkommission (Österreichische Statistik. Neue Folge; 3. Band; 8.–9.
Heft).
Věková struktura obyvatel a jejich vzdělání z výsledků sčítání v roce 1910 jsou uvedeny v Die Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in den im Reichsrate vertretenen Königreichen und Ländern: 3. Heft des ersten Bandes: die Alters- und Familienstandsgliederung und Aufenthaltsdauer.
Bureau der k.k. statistischen Zentralkommission (Österreichische Statistik.
Neue Folge; 1. Band; 3. Heft).
Pohyb a stěhování obyvatel pro rok 1910 nalezneme v pramenném díle Die Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in den im Reichsrate vertretenen Königreichen und Ländern: 1. Heft – Die Heimatrechtsverhältnisse. Bureau der k. k. statistischen Zentralkommission (Österreichische Statistik. Neue Folge; 2. Band; 1. Heft).
Přítomnost a hlavní kritéria u cizinců v říši uvádí Die Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in den im Reichsrate vertretenen Königreichen und Ländern: 2. Heft – Die Ausländer in den im Reichsrate vertretenen Königreichen und Ländern. Bureau der k. k. statistischen Zentralkommission (Österreichische Statistik. Neue Folge; 2. Band; 2. Heft) a o počtu rakouských občanů v zahraničí informuje publikace Die Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Österreich: 3. Heft – Die
Österreicher im Auslande. Bureau der k. k. statistischen Zentralkommission (Österreichische Statistik. Neue Folge; 2. Band; 3. Heft).
Pohyb obyvatel zaznamenaný při sčítání pro rok 1910 je publikován v pramenném díle Die Wanderbewegung der Bevölkerung des Königreiches Böhmen, dargestellt auf Grund der bei der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 ermittelten Gebürtigkeits- und Aufenthaltsdaten und die Saisonauswanderung aus den Gemeinden Böhmens nach den Erhebungen v. J.
1913.
Pro rok 1921, kdy proběhlo první sčítání lidu v samostatné Československé republice, byly vydány tři svazky pramenného díla Československá statistika a tři svazky Statistického lexikonu obcí. Pro tuto práci jsem využil Statistického lexikonu s pořadovým číslem jedna, který obsahuje údaje za celé území Čech. Přináší informace o počtu obyvatel, o jejich náboženském vyznání a národnosti v jednotlivých obcích. Pomocí poměrných čísel srovnává jednotlivé soudní okresy a jejich vývoj z předchozích sčítání. Tato srovnání jsou v rámci soudních okresů, nejsou zde uvedeny údaje pro jednotlivé obce a města.
Z pramene Československé statistiky se hledaných údajů týká první díl z roku 1924 Sčítání lidu v republice Československé ze dne 15. února 1921: 1.
díl: se 16 kartogramy. Textovou část, která přináší komentář k tabulkové části, napsal Antonín Boháč, významný československý statistik, který se na organizaci sčítání lidu podílel i v následujících letech. V tabulkové části jsou počty obyvatel dělené podle náboženství, národnosti a věku.
V druhém díle Československé statistiky jsou podrobné informace o zaměstnáních a o pracovních odvětvích podle rozmístění v Československu. Z nich jasně vyplývá charakteristika severu Čech jako průmyslové oblasti.
Mezi další dva prameny pro rok 1921 patří Pohyb obyvatelstva v Československé republice v letech 1921–1922 (Československá statistika; sv.
59. Řada XIV. – Pohyb obyvatelstva; sešit 2), v kterém lze vyhledat stěhování obyvatel podle jejich rodiště, a Sčítání bytů ve větších městech republiky Československé ze dne 15. února 1921 (Československá statistika; sv. 40. Řada XIII. - Statistika domů a bytů; sešit 1), kde nalezneme údaje o počtu domů a bytů v roce 1921.
Vedle pramenů obsahujících výsledky sčítání jsem do své práce zahrnul i několik dobových publikací, které se vyjadřovaly k situaci národnostních menšin v Čechách. Autorem dvou z nich byl statistik Antonín Boháč, jedná se o Boj o české menšiny v zemích českých v posledních dvou letech z roku 1909 a druhou publikací je O české otázce menšinové z roku 1910. Dalším autorem, který se věnoval problému národnostních menšin, byl politik a novinář Ignát Hořica, v roce 1898 napsal krátké pojednání O poměrech Čechů a Němců v zemích českých i v Rakousku se zřetelem k událostem v roce 1897.
Jaká byla situace na Jablonecku a Železnobrodsku po roce 1918 dokreslují i záznamy z půdy Národního shromáždění dostupné v elektronické podobě. V textu jsem využil interpelace poslanců a dále dobové sněmovní tisky, které řešily několik témat týkajících se Jablonce nad Nisou a Železného Brodu.
1.2 Literatura
Základní literaturou pro toto téma byly tituly, které se zabývají obyvatelstvem a demografickým vývojem. Řadí se sem zejména kniha Dějiny obyvatelstva českých zemí od trojice autorů Ludmily Fialové, Milana Kučery a Eduarda Maura z roku 1998. Jednotlivé kapitoly popisují etapy vývoje statistického sběru dat, kterému předcházelo období protostatické, a popisují, jak se z hlediska demografického vývoje měnilo chování obyvatel českých zemí. Další knihou informující o stavu obyvatel na našem území v průběhu několika posledních staletí z pohledu demografického vývoje je Vývoj obyvatelstva v českých zemích 1754–1914 od Ludmily Kárníkové.
Důležité informace jsou uváděny i ve vydaných statistikách.
Charakteristiku demografického vývoje popisuje dvoudílná publikace zpracovaná Václavem Sekerou Obyvatelstvo českých zemí v letech 1754–1918 z roku 1978. V tabulkách jsou zde údaje pro Čechy, Moravu a Slezsko. Jsou zde údaje z prvních konskripcí, především přirozená měna obyvatelstva (sňatky, narození, úmrtí). Úvod v publikaci napsal ředitel demografického odboru Českého statistického úřadu Ota Ullmann. Hodnotné informace obsahuje také kniha Vladimíra Srba 1000 let obyvatelstva českých zemí z roku 2004. Údaje o počtu obyvatel z jednotlivých let jsou zde opatřeny odborným komentářem. Historie samotného sčítání lidu a statistiky na našem území je stručně popsána v brožuře Statistika od historie po současnost vydané Statistickým úřadem v roce 2006. Publikace je určena pro širokou veřejnost, u textu není uveden autor a je přístupná také v elektronické podobě na stránkách Statistického úřadu.
Mnoho základních dat a údajů nalezneme v souborné práci Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Údaje o Jablonci nad Nisou přináší 2. díl, o Železném Brodě díl 8. Ke každému z měst je zde krátká historie, vývoj počtu obyvatel a katastrálního území.
Nejdůležitější charakteristiku obou měst z hlediska významu nacházíme ve vydaných regionálních pracích. Pro Jablonec nad Nisou je to zejména kniha Jablonec nad Nisou: stručný průvodce sedmi stoletími města od Jana Kašpara, v které autor přináší celkový pohled na historii města od prvních písemných záznamů až po rok 1990. Kniha je opatřena mnoha dobovými ilustracemi a fotografiemi, které vedle textu dokreslují představu o vývoji a podobě města v jednotlivých letech. Pro mé téma je město Jablonec nad Nisou částečně popsáno také prostřednictvím medailónků významných mužů, kteří se zasloužili o rozvoj města, v knize Jany Nové a Petra Nového Otcové města Jablonce.
Železný Brod je samostatně popsán v publikaci fotografií Železný Brod:
Pohlednice, fotografie, tiskoviny a jiné sběratelské zajímavosti od autorů Jana Uhlíře, Jaroslava Maška, Bohuslava Kacálka a Jana Strnada. Snahu města stát se v 19. a 20. století správním centrem pro své okolí popisuje příspěvek Jana Kašpara Ve vichru správních reforem uveřejněný ve sborníku Z Českého ráje a Podkrkonoší z roku 1999. A samotné odborné sklářské škole v Železném Brodě je věnována kniha Sklářská škola v Železném Brodě 1920–2010, jejíž autory jsou Antonín Langhamer a Milan Hlaveš. Kniha mimo jiné popisuje, co předcházelo založení školy i jaké byly první roky její existence.
Pro obě města, ale i okresy je důležitá práce Historie a současnost podnikání na Jablonecku, Tanvaldsku a Železnobrodsku. Tuto práci vytvořili Petr Nový, Jaroslav Lubas a Zbyněk Černý. Svým tématem je zaměřena především na průmysl a jeho rozvoj, ale věnuje se i celkovému historickému vývoji regionu. Od autora Petra Nového jsem pro práci použil i další tři knihy, které popisují historii hlavního výrobního odvětví v oblasti Jizerských hor, jedná se o publikace Soumrak perličkového kraje, Jablonecká bižuterie a Kristiánov: klíč k srdci Jizerských hor.
S průmyslovým vývojem a s rozvojem měst souviselo i rozšiřování železniční sítě. Pro oblast Jablonce a Železného Brodu se jednotlivým tratím věnují publikace 100 let železnice Jablonec nad Nisou – Smržovka – Tanvald – Smržovka – Josefův Důl a 130 let pardubicko-liberecké dráhy 1859–1989 od Pavla Vursta.
O náboženských poměrech v severních Čechách píše v knize Konfesní myšlení českých Němců v 19. a počátkem 20. století Kristina Kaiserová. Údaje o podobě církví v Československu po roce 1918 jsem nalezl v knize Příručka českých církevních dějin VII.,Doba československého katolicismu (1918–1949) od Bohumila Zlámala. Jablonce nad Nisou a starokatolického hnutí se týká
práce Vznik a vývoj starokatolického hnutí na území severních Čech do roku 1946 od Karla Koláčka.
Vztahu mezi náboženstvím a národností na přelomu 19. a 20. století u českých Němců se věnuje příspěvek Hnutí Los-von-Rom a čeští Němci Kristiny Kaiserové ve sborníku Bůh a bohové: církve, náboženství a spiritualita v českém 19. století, dále příspěvek Evangelické slavnosti v Liberci v osmdesátých letech 19. století – svátky náboženské tolerance a němectví Miloslavy Melanové ve sborníku Národ místo Boha v 19. a první polovině 20.
století a také kniha Konfliktní společenství: Češi a Němci 1780–1918 od Jana Křena.
Českou podobu náboženského vyznání spojeného s národní identifikací příbližuje příspěvek Sloužili čeští bratři svému národu? Svobodná církev reformovaná – tedy „netečná“ jednota českobratrská Tomáše W. Pavlíčka ve sborníku Národ místo Boha v 19. a první polovině 20. století a stať Vyznání a národ v českých zemích ve sborníku Češi a Němci: dějiny – kultura – politika, jejíž autorem je Martin Schulze Wessel.
2 Charakteristika sledovaných měst a okresů
Města Jablonec nad Nisou a Železný Brod leží v severních Čechách v oblasti Jizerských hor. Hornatý charakter krajiny a nepříznivé klimatické podmínky nedovolovaly rozvíjet zemědělství, obyvatelé se proto vždy orientovali na jinou výrobní činnost. V druhé polovině 19. století začala v oblasti dominovat průmyslová výroba.
Obě města od sebe leží přibližně deset kilometrů, pozemní komunikací je vzdálenost mezi nimi 16 kilometrů. Dělí je přírodní hranice tvořící jizerskohorský Černostudniční hřeben. Tato přírodní hranice byla ve sledovaném období i hranicí jazykovou, kterou do velké míry opisovala i hranice správního uspořádání. Od roku 1850 byla obě města sídlem soudních okresů. Soudní okres zahrnoval okolí města, které se podílelo na jeho rozvoji.
Obrázek 1: Mapa části severních Čech se soudními okresy Jablonec nad Nisou a Železný Brod s vyznačenou národnostní většinou (červená česká, šedá německá) podle výsledků sčítání lidu 1921, mapa je použita z publikace Sčítání lidu v republice Československé ze dne 15. února 1921: 1. díl z roku 1924
Oběma městy protéká vodní tok, který měl souvislost s prvním osídlením těchto míst. Jabloncem nad Nisou protéká Lužická Nisa, Železným Brodem řeka Jizera. Tyto řeky byly v 19. století využívány průmyslovými podniky jako zdroj energie.
Jablonec nad Nisou leží v průměrné nadmořské výšce 475 m. n. m., průměrná nadmořská výška Železného Brodu je 305 m. n. m., do obou soudních okresů ale patřilo značně kopcovité okolí s mnoha vzdálenými usedlostmi. Mezi roky 1880–1921 zůstaly celky soudních okresů prakticky nezměněny. V soudním okrese Jablonec bylo v roce 1880 celkem 16 obcí (tab.
7 a 8) a v roce 1921 zde bylo 23 obcí. Soudní okres Železný Brod měl v roce 1880 17 obcí a v roce 1921 jejich počet byl 19. Soudní okres Jablonec měl jednou tolik obyvatel než Železný Brod. I počtem hektarů byl soudní okres Jablonec (11 348 ha) větší než Železný Brod (9 830 ha v roce 1921). Do jabloneckého soudního okresu v roce 1921 patřila čtyři města (Jablonec nad Nisou, Lučany nad Nisou, Janov nad Nisou a Rychnov) a tři městysy (Josefodol, Kokonín a Mšeno nad Nisou). Železnobrodský soudní okres měl jedno město (Železný Brod) a jeden městys (Držkov).12 Z tohoto srovnání je patrné, že oslabené pozice Železného Brodu v konkurenci s Jabloncem nad Nisou nevycházely jen z jeho rozdílného národnostního složení, ale z jeho velikosti. Obě města měla pro své okolí úlohu hospodářského centra.
12 Statistický lexikon obcí v republice Československé 1921, 1. Čechy, úřední seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 266 Sb. zák. a nař. vydán Ministerstvem vnitra a Státním úřadem statistickým na základě výsledků Sčítání lidu z 15. února 1921. Praha, 1923, s. 142 a 149. (dále pouze Statistický lexikon 1921)
2.1 Jablonec nad Nisou na přelomu 19. a 20. století
První zmínka o obci Jablonecz je z roku 1356.13 Jednalo se o chudou vesnici v málo úrodném kraji, kde se sbíhaly cesty z okolí, a proto zde postupně vyrůstala malá stavení. V průběhu let se měnil název obce až k podobě Gablonz. Z podoby názvu lze usuzovat, že se měnilo i národnostní osídlení14 a začalo převažovat německé obyvatelstvo. V roce 1469 byly Jablonec i Železný Brod vydrancovány žoldáky ve službách lužického Šestiměstí, kteří bojovali proti českému králi Jiřímu z Poděbrad. Jablonec poté zůstal pustý až do poloviny 16. století.15 Oživení města mělo souviset se vznikem sklářské hutě v nedalekém Mšeně v roce 1548.16 Dalšímu plenění nebyly Železný Brod s Jabloncem ušetřeny ani v době třicetileté války, především v roce 1643, kdy je postihl švédský vpád.17 Význam Jablonce se zvyšoval v druhé polovině 17. století rozvojem sklářské výroby,18 v té době byl také postaven kamenný kostel zasvěcený svaté Anně. Léta prosperity byla střídána roky válečných kofliktů, na Jablonec měla negativní vliv především válka sedmiletá v letech 1756–1763 a válka o bavorské dědictví v letech 1778–1779.19
Jablonec nad Nisou patřil správním uspořádáním pod panství Malá Skála,20 na kterém se v průběhu staletí vystřídalo mnoho majitelů, postupně zde byli Markvarticové, Vartemberkové, Valdštejnové, Smiřičtí ze Smiřic, dále
13 NOVÝ, Petr – LUBAS, Jaroslav – ČERNÝ, Zbyněk: Historie a současnost podnikání na Jablonecku, Tanvaldsku a Železnobrodsku, 1. vyd. Žehušice, Městské knihy 2007, s. 12.
ISBN 978-80-86699-49-3. (dále pouze P. Nový: Historie a současnost podnikání) a KAŠPAR, Jan: Jablonec nad Nisou: stručný průvodce sedmi stoletími města, 1. vyd.
Jablonec nad Nisou, IC Jablonec nad Nisou – SOkA Jablonec nad Nisou 2006, s. 10. (dále pouze J. Kašpar: Průvodce sedmi stoletími města)
14 J. Kašpar: Průvodce sedmi stoletími města, s. 13.
15 P. Nový: Historie a současnost podnikání, s. 13.
16 J. Kašpar: Průvodce sedmi stoletími města, s. 13.
17 P. Nový: Historie a současnost podnikání, s. 13.
18 J. Kašpar: Průvodce sedmi stoletími města, s. 16.
19 Tamtéž s. 17–18.
Redernové a po bitvě na Bílé hoře Albrecht z Valdštejna, Gallasové, Clam-Gallasové, Desfoursové, Desfours-Walderode, Lamottové z Frintropu a Ehrenburgové. V 19. století zde vlastnily půdu rody nobilitovaných podnikatelů. Majitelem panství se stal podnikatel v textilním průmyslu František Zachariáš Römisch. Dalšími majiteli byli Oppenheimerové a Medingerové.21
Jablonec získal v roce 1808 status městyse s právem konání trhů. Pro tento účel bylo vybudováno jablonecké náměstí Starý trh. Díky trhům se mohl rozvíjet obchod, který vedle sklářství zahrnoval i narůstající textilní výrobu.22 Jablonec se vyznačoval liberálnějším přístupem k náboženskému vyznání, proto byl vyhledáván evangelíky i z nedalekého Liberce, kteří přicházeli na evangelické bohoslužby.23 Ty se roku 1820 kolaly dokonce v místnosti na katolické faře, což bylo v té době velice neobvyklé.24 V roce 1839 byl postaven dřevěný evangelický kostel, který sloužil jabloneckým i libereckým evangelíkům.25 K osamostatnění liberecké obce evangelíků došlo až v roce 1862.26 Správním centrem se Jablonec stal po zrušení vrchnostenské správy po roce 1848.27 V roce 1850 vznikl soudní okres Jablonec a od roku 1855 zde sídlil i okresní úřad.28 Prvním starostou byl v letech 1850–1867 Josef Pfeiffer.29 Území soudního okresu opisovalo hranice působnosti Jablonce coby hospodářského centra. Při rozdělení na soudní okresy bylo v Čechách 131 okresů s českou většinou a 86 okresů s německou většinou. Jablonec patřil k několika málo okresům, kde česká menšina měla méně než jednoprocentní
21 P. Nový: Historie a současnost podnikání, s. 14.
22 J. Kašpar: Průvodce sedmi stoletími města, s. 19.
23 Tamtéž s. 19.
24 Tamtéž s. 21.
25 Tamtéž s. 22.
26 Tamtéž s. 23.
27 P. Nový: Historie a současnost podnikání, s. 12.
28 Tamtéž s. 14.
29 J. Kašpar: Průvodce sedmi stoletími města, s. 34.
zastoupení.30 Od roku 1864 získaly okresy samosprávnost. V roce 1866 byl Jablonec povýšen na město31 a následně byl v tomto roce obsazen pruskými vojsky během prusko-rakouské války.32 Rozvoj města nadále pokračoval a v roce 1867 byla postavena první jablonecká radnice. V roce 1868 vznikla okresní hejtmanství, jejichž působnost měla rozsah politického okresu.
Jablonec patřil pod politický okres Jablonec. Všeobecně používanému názvu Gablonz an der Neiße, tedy Jablonec nad Nisou, se v roce 1906 přizpůsobil i oficiální název. V tomto roce dne 24. června Jablonec navštívil císař František Josef I., který zavítal na mnohá místa ve městě, mimo jiné i na jabloneckou uměleckoprůmyslovou školu.33 Jablonec se prostřednictvím svých výrobků stával celosvětovou značkou, speciální bižuterie se nazývala jabloneckým zbožím, jeden ze zaoceánských parníků Rakouska-Uherska nesl jméno Gablonz.34 Na začátku 20. století zažíval Jablonec nebývalý rozkvět. S úspěchem místního průmyslu nepřímo souvisel rozkvět bohatého spolkového života, vedle celé řady německých spolků se veřejného života účastnila i česká menšina, která měla od roku 1870 svoji Českou besedu a od roku 1909 český Národní dům.35 Od roku 1894 působila v Jablonci tělovýchovná jednota Sokol.36 Stavební rozvoj města dokládají reprezentativní veřejné stavby z prvního desetiletí 20. století jako městské divadlo, poštovní úřad, sokolovna nebo městské lázně, stejně jako odvážně honosné exportní domy. Proti povodním ve městě měla sloužit stavba přehradní nádrže Mšeno z roku 1908.37 O bohatém náboženském životě města svědčí stavby kostelů a synagogy.
30 SRB, Adolf: Obyvatelstvo Rakouska dle všeobecného sčítání lidu z roku 1880 se zvláštním ohledem na Čechy a Moravu, 1. vyd. Praha, Alois Hynek 1883, s. 6.
31 P. Nový: Historie a současnost podnikání, s. 12.
32 J. Kašpar: Průvodce sedmi stoletími města, s. 25.
33 Tamtéž s. 29 – 30.
34 Tamtéž s. 27.
35 Tamtéž s. 33.
36 Tamtéž s. 33.
Rozvoj podnikání vyžadoval i rozvoj dopravy, především železniční, ale pro jablonecké prostředí byla typická i tramvajová doprava.
Po téměř celé období vymezené pro tuto práci byl starostou Jablonce Adolf Heinrich Posselt, který úřad zastával od roku 1881 do června roku 1918.38 Poté se úřadu ujal až do roku 1933 Karl Richard Fischer.39 Oba nejenže byli v úřadu v době prosperity místního průmyslu, ale sami se velkým dílem o rozvoj města zasloužili.
Vznik samostatného Československa v roce 1918 vnesl do většinově německého jabloneckého prostředí tendence o vlastní sebeurčení, které by bylo nezávislé na nově vzniklém státu. Tyto kroky přerušil až příjezd asi 300 československých vojáků do města, kteří s vedením města dohodli způsob řízení samosprávy. Na řízení města měli mít vliv i zástupci českých obyvatel, čímž bylo zajištěno setrvání Jablonce i okolí v novém státním útvaru.
V roce 1920 se okresní hejtmanství začala nazývat okresní politickou správou.40 Jablonec byl nadále správním centrem pro široké okolí. Stále více zde začala nabírat na síle česká menšina, což se projevilo například vznikem české obchodní akademie v roce 1920. I v roce 1921 ale skladba obyvatelstva byla nadále většinově německá.
38 Tamtéž s. 34.
39 Tamtéž s. 34.
40 P. Nový: Historie a současnost podnikání, s. 14.
2.2 Železný Brod na přelomu 19. a 20. století
První osídlení Železnobrodska proběhlo ve 13. století jako součást kolonizace cisterciáků z kláštera v Mnichově Hradišti.41 Železný Brod, zpočátku nazývaný pouze Brodec nebo Brod, ležel na tehdejší zemské stezce procházející z vnitrozemí do Lužice a do Slezska.42 Původní osada vyrostla u brodu přes řeku Jizeru. První písemná zmínka o Železném Brodě pochází z církevního pramene dokládajícího příjmy pražské diecéze z let 1344–1350.43 Mezi roky 1356–1386 byl pravděpodobně povýšen na město. Potvrzuje to královské privilegium z roku 1501.44 Je tak nejstarším městem na území dnešního okresu Jablonec nad Nisou.45 Mezi majiteli zdejšího panství se vystřídalo několik rodů, mimo jiné Valdštejnové, Vartenberkové a Desfoursové.46
V polovině 16. století mělo město tržní a pivovárečné právo.47 Město se nadále rozvíjelo v oblasti řemesel. V roce 1761 byla postavena dřevěná zvonice, o dva roky později byl přestavěn dřevěný kostel. V roce 1827 město postavilo kašnu na Velkém náměstí.48 V polovině 19. století začínájí ve městě první známky průmyslového podnikání. Postupně je ve městě zřízena přádelna lnu, barvírna látek a další textilní provozy.
Správním uspořádáním po roce 1850 patřil Železný Brod do soudního okresu Železný Brod. V únoru 1850 začal ve městě fungovat berní úřad.
41 UHLÍŘ, Jan – MAŠEK, Jaroslav – KACÁLEK, Bohuslav – STRNAD, Jan: Železný Brod:
Pohlednice, fotodrafie, tiskoviny a jiné sběratelské zajímavosti, 1. vyd. Železný Brod, Městský úřad 2001, s. 5. (dále pouze J. Uhlíř: Železný Brod)
42 Tamtéž s. 5.
43 Tamtéž s. 5.
44 P. Nový: Historie a současnost podnikání, s. 12.
45 KAŠPAR, Jan: Ve vichru správních reforem: Emancipační úsilí Železného Brodu v letech 1850–1950, in: Z Českého ráje a Podkrkonoší 12, NAVRÁTIL, Ivo (edd.), Semily, SOkA Semily 1999, ISBN 80-86254-01, s. 37 – 64, zde s. 37. (dále pouze J. Kašpar: Ve vichru) 46 J. Uhlíř: Železný Brod, s. 6.
47 Tamtéž s. 6.
V prosinci 1852 zprovoznili novou budovu pro okresní soud.49 Město Železný Brod si uvědomovalo důležitost správních úřadů, proto usilovalo také o získání statusu politického okresu. Ten byl ale po roce 1868 přidělen hejtmanství Semily, pod které se zařadil i Železný Brod.50 I přes vytrvalou a dlouholetou snahu se Železný Brod centrem politického okresu nikdy nestal.
Na rozdíl od Jablonce se ale Železný Brod dočkal železničního spojení prostřednictvím tratě z Liberce do Pardubic, po které v roce 1858 přijel do Železného Brodu první vlak. Železnice značně pomohla místnímu průmyslu, do oblasti přilákala množství podnikatelů, kteří tak lidem v Železném Brodě nabídli práci.
V Železném Brodě existoval i bohatý spolkový život, v roce 1861 byl založen pěvecký spolek a v červenci 1862 vznikl místní spolek Sokola.
V dalších letech se zde několikrát konaly župní sokolské slety. V druhé polovině 19. století v Železném Brodě působili mužský a ženský pěvecký sbor, divadelní ochotnický spolek Tyl, dámský spolek Vesna nebo mládežnický spolek a mnoho dalších.51
K rozvoji obchodu bylo třeba finančních ústavů, proto byla v roce 1898 založena Spořitelna města Železného Brodu.
Opačného přijetí než v Jablonci se v Železném Brodě dočkalo vyhlášení samostatného Československa v říjnu 1918. Zatímco v Jablonci se objevovaly myšlenky na odtržení od Čech a tyto myšlenky překazila až intervence československých vojáků, v Železném Brodě se lidé radovali a konali na Velkém náměstí oslavy.52 Po tomto datu se odehrály velké změny ve společnosti Železného Brodu, které se projevily v následujícím sčítání lidu v roce 1921.
49 Tamtéž s. 8.
50 J. Kašpar: Ve vichru, s. 40.
51 J. Uhlíř: Železný Brod, s. 9.
52 Tamtéž s. 12.
3 Průmysl a jeho územní rozložení
3.1 Průmysl textilní
Ačkoliv se obě města ve sledovaném období vyznačovala především sklářskou výrobou a s ní souvisejícími obory, podstatnou úlohu měl také průmysl textilní. Velké textilní podniky dokonce předcházely sklářskou tovární výrobu.
Již v letech 1798–1800 vybudoval Philipp Vater z Liberce ve Mšeně první textilní továrnu v kraji.53 V roce 1808 přišlo do Jablonce několik tovaryšů soukeníků z Liberce, kteří v roce 1810 založili jablonecký soukenický cech.54 Z původního počtu 14 mistrů jich o rok později, v roce 1811, bylo 55, v tomto roce byla v Brandlu postavena valcha na plstění sukna, dále byla zřízena barevna, úpravna sukna a soukenické lisy.55 V Jablonci v následujících letech probíhalo vedle výroby ve vlnařských a soukenických továrnách i zpracování lnu a bavlny. Hospodářské výsledky podniků výrazně měnila mezinárodní situace, která ovlivňovala zásobování výrobním materiálem, ale i odbyt, 60 % výroby textilu bylo po vzniku Československa určeno pro zahraniční export.56 Dalším vlivným činitelem byly opakující se hospodářské krize. Pro textilní průmysl přišla první hospodářská krize v roce 185757 a dále v letech 1873–
1879.58 Mnoho pracujících s textilem se v těchto letech přeorientovalo na výrobu a zpracování skla.59 I zde se ale odrážely hospodářské krize a zájem o konkrétní výrobky na světových trzích. Odbyt textilu byl některými zeměmi regulován ochrannými cly.60 Poptávka po dělnících se řešila nábory v jiných
53 P. Nový: Historie a současnost podnikání, s. 65.
54 Tamtéž s. 63.
55 Tamtéž s. 63.
56 Tamtéž s. 70.
57 Tamtéž s. 66.
58 Tamtéž s. 67.
59 Tamtéž s. 68.
