áí úé

odborný posudek bakalářské práce Filip Sanetrnik

,,Lineární úfuary pokryté nanovlákny.o

1. Teoretická úroveň

práce,

obtížnost

řešené

problematiky, splněnízadáníz

Teoretická část poměrně širokou formou seznamuje se základní problematikou, která se týká výroby nanovláken. Samozřejmě je přiblíŽena nejčastější technologie

-

^a to příprava a výroba plošných

textilií

elektrostatickým zvlákňováním. Samostatně je popsán

i

současný StaV a základni varianty přípravy lineárních nanovlákenných útvarů, a

tojak

^u nás' tak

i

ve světě.

Práce řeší technologii přípravy lineárních útvarů sestávajících z nosného jádra (v tomto případě tvarované černého

PES

hedvábí 167dtex) a pláště obsahujícího nanovlákna (polyuretanová a polyamidová), které jsou opleteny dvěma protiběŽnými soustavami

monofilních polyamidových nití o

jemnosti22

_{dtex. U} těchto útvarů je následně vypracována metodika k vyhodnocení míry poškození nanovlákenného povlaku vlivem tření i metodika a experimentální zaŤizení pro provedení takovéto zkoušky. Tyto

metodiky

^jsou následně pouŽity pro vyhodnocení

vlivu

^parametrů přípravy těchto nanovlákenných lineárních útvarů na stupeň poškození při namáhání třením.

Bakalářská práce se zabývá vcelku obsáhlou problematikou, protoŽe řeší současně

jak

experiment (parametry výroby vzorků), technologii měření (měřící přípravek a příprava vzorku k měření), tak i metodiku vyhodnocení experimentů. Na první pohled se jedná _o jednoduché řeŠení, ale rozsah a kornplexnost práce jistě muselo řešit nejeden obtižný

prob1ém.

2. Provedení

^práceo vhodnost postupu a

experimentálního

řešení,

formální

úroveň:

Jak

jížje

výše uvedeno, řeší práce obsáhlou oblast problematiky přípravy a vyhodnocení lineárních útvarů s nanovlákny z hlediska odolnosti k mechanickému namáháni třením. Práce je naplánována, provedena a vyhodnocena přímočaře, jasně a hlavně srozumitelně.

Vzhledem k tomu, není v teoretické části zmíněno, že by se někdo do této doby cíleně věnoval metodice vyhodnocování odolnosti lineárních nanovlákenných útvarů vůči tření, natož S Vypracováním ucelené metodiky měření a jeho vyhodnocení, tak ani není s čím bakalářskoupráciporovnat. Ztohoto

hlediskasejeví

navrŽené řešeníjakojednoduché, nenáročné a elegantní s jasnými _a srozumitelnými výstupy.

3. Věcná

správnost

výsledků,

zhodnocenÍ závěrú:

K

metodice vyhodnocení míry poŠkození

zaužití

obrazové analýzy pomocí softwarového programu

LUCIA G

(produkt firmy Laboratory Imaging s.r.o.) mám

několik

poznámek.

oclstavec 3.3.3 deÍ-rnuie míru poškození ^jako poměr součtu ploch poškozených ku ploše celkové. PřičemŽ pro Plochu celkovou a Plochy poškozené je potrŽit výstup Z programu

Lucia

G. Tyto údaje ve skutečnosti udávají plochy průmětů válcových

ploch. Ztextune

úplně jasně

vyplývá,zďaCelková plochaje

dána ořezem zpracovávaného obtazu,

kterýje

předloŽen proglamu

Lucia

G nebo tento Úldaj zanalyzuje Lucia G porovnáním s barvou podkladu na kteréje vzorek upevněn.

Z

nezÍete|ného obrázku č. 16je také vidět' Že

/

poŠkozené (odřené) místo je (celkem logicky) situováno u středu zkouŠeného vzorku.

Z

obrázků dále vyplývá, Že neporušená místa jsou nejen pod ochranou bandáži ale

i

v těsné

blízkosti

této bandáŽe. Potom Úrdaj o Ploše poškozené charakterizuje pouze plochu, která se nachází na jednó straně přednostně u středu vzorku a současné v určité minimální vzdálenosti ocloclrranné bandáŽe, a to jsou ťrdaje, které úplně nekorespondují s údajem o Ploše celkové.

Faktem ^je, že tato nepřesnost bude mít

vliv

pouze na absolutní výsledky, které výpočtem získáme.

Bude-li

tento ,,nepřesný" (protoŽe žádný výsledek nikdy nebude absolutně přesný) výsledek podkladem k interpretaci výsledků měření vzorků získaných stejným postupem, pak přesto dostaneme relevantní výstup (všechny vzorky jsme

měřili

stejně nepřesně, proto lze tyto výsledky vzájemně porovnávat). MoŽná by stálo za zváŽení, zda do výpočtu míry poškození nepouŽít výstup

zčásÍi

3.3.5 která řeší plochu nanovlákenného povlaku zakrytého bandáží (samozřejmě upraveného na polovinu plochy průmětu snímku pouŽitého V programu

Lucia

G). Tato plocha by se odečítala jak z Celkové plochy, tak z Poškozené plochy. Tato úprava by více odpovídala definici míry poškození" Možná ještě přesnější by

bylo využit

moŽností programu

Lucia

G a údaj o ploše, kterou

zabiráovíjecí

(bandážovací) nit získat jako samostatný uda.j

zlucie

G. Část 3.3.5 řeší

plochu

zal<ryÍibandážovací

nití

v závislosti se stoupáním Šroubovice jako funkci

D

- průměru nosného jádra' _d

-

^průměru ovíjecí niti a parametru q

-

udávajícího jakou částí poloměru je ovíjecí nit vmáčknuta do povrchu jádra. Je

otázka,jak přesné vstupní údaje (D, d, q) dostaneme Z mikroskopických snímků.

Diskuse výsledků

je

_{v pořádku} a odpovídajícím způsobem komentuje získané výsledky i s doporučením

jakým

směrem pokračovat ve zkoumání této problematiky.

4. Klady

práce a

přínos pro praxi:

Bez ohledu na moje výŠe uvedené připomínky povaŽuji práci v určitém smyslu za

průkopnickol,

za dobře naplánovanoU, za dobře provedenou' za dobře vyhodnocenou a v neposlední řadě za srozumitelnou. Přínos pro praxi vidím především V tom, že se zabývá oblastí, která doposud nebyla takto řešena. Dává pokračovatelů určitý nástroj, který i přes některé nepřesnosti můŽe slouŽit k vyhodnocování vlastností těchto délkových útvarů.

5. Nedostatky, chyby, připomínky:

VětŠina nedostatků, chyb a připomínek

je

_uvedena a komentována výše.

Na základě celkového zhodnocení i přes výše uvedené připomínky u výtky hodnotím bakalářskou práci

Filipa

Sanetrníka:

,rv _ý ^{b o} r tr ě

_r,

Závěrem přeji

Filipu

Sanetrníkovi úspěšné obhájení této

BP

s co nejlepším hodnocením.

lng. Stanislav Jakoubek

V Dětenicích

dne 9.6.2013