POSUDEK BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Téma MOŽNOSTI APLIKACE NEKONVENČNÍHO SPOJOVÁNÍ PŘI VÝROBĚ PRÁDLA
Student Provazníková Magdaléna Vedoucí práce Ing. Viera Glombíková, PhD.
Studijní program Textil, Studijní obor: Výroba oděvů a management obchodu s oděvy
Hodnocení obsahové stránky práce
Práce je zaměřena na možnosti aplikace nekonvenčního spojování při montáži funkčního prádla. Cílem autorky bylo najít vhodnou alternativu šitých spojů ve vybraných technologických operacích při výrobě funkčního prádla a nahradit je vhodnými nekonvenčními spoji tak, aby byli plně funkční a zároveň komfortní.
V rešeršní části autorka objasňuje základní pojmy související s řešeným tématem, provádí klasifikaci nekonvenčních způsobů spojování, definuje podmínky, za kterých je možné tyto technologie používat, charakterizuje jejich výhody a nevýhody a v neposlední řadě uvádí konkrétní místa uplatnění těchto technologií v rámci oděvní výroby. Nedílnou součástí je kapitola zaměřená na rozbor výsledků odborných publikací zabývajících se obdobnou problematikou jako posuzovaná bakalářská práce.
Experiment je rozdělen do dvou stěžejních částí. V první z nich autorka provedla analýzu vhodných nekonvenčních technologií spojování odpovídajících charakteru testovaného materiálu a vytipovala konkrétní typy spojů vzhledem k jejich uplatnění v rámci konkrétních technologických operacích v oděvu. Dále byla provedena analýza optimálního nastavení parametrů spojování u realizovaných technologií, kterými bylo spojování ultrazvukem a lepení. Tato druhá technologie nahradila původně plánovanou technologii horkého vzduchu z důvodu obtížné dostupnosti přídavného materiálů. Druhá část experimentu byla zaměřená na porovnání kvality realizovaných nekonvenčních spojů s odpovídajícími klasickými šitými spoji. Jako ukazatelé kvality byly posuzovány vybrané parametry mechanických vlastností, konkrétně podélná a příčná pevnost švů a tuhost v ohybu.
Celkově je experiment zpracován na průměrné úrovni. Kvalitu zpracování z části ovlivnila obtížná dostupnost vhodných zařízení a zejména vhodných sonotrod pro realizaci takto specifické technologie spojování, nicméně se tady projevila i chaotičnost přístupu autorky v plánování posloupnosti jednotlivých kroků realizace experimentu.
Hodnocení formální stránky práce
Po formální stránce je práce také na průměrné úrovni. Formátování textu v některých částech neodpovídá požadovanému formátu pro zpracování odborného textu v bakalářské práci.
Zejména se jedná o číslování kapitol, které začíná až od str. 13, navíc číslování experimentální části nenavazuje na rešeršní. V práci se vyskytují překlepy, rozdílné formátování odstavců, u některých obrázků a tabulek absentují popisky (str. 41, 47, atd) a seznam citovaných zdrojů je uvedený až za soupisem obrázků a tabulek. I přes výše uvedené výtky, autorka předložila práci, která po formální stránce splňuje požadavky kladené na bakalářskou práci.
Hodnocení přístupu studentky ke zpracování práce:
Autorka při zpracování bakalářské práce využívala pravidelné konzultace u vedoucího práce i u odborníků na řešenou problematiku (firmy Pfaff, Highpoint). Bohužel vypovídající hodnotu výstupů bakalářské práce ovlivnily jak vnější vlivy (obtížná dostupnost vhodných sonotrod pro realizaci experimentu), tak nesystematičnost autorky v provádění jednotlivých experimentálních kroků. Právě tyto výše uvedené důvody v kombinaci s formálním zpracováním se odrážejí v celkovém hodnocení práce. Konkrétní připomínky a dotazy k obhajobě jsou uvedeny níže.
Výsledek kontroly plagiátorství
Bakalářská práce neporušuje právní předpisy upravující ochranu duševního vlastnictví (§31 zákona č.121/2000 Sb.) - práce není plagiátem.
Připomínky, dotazy a náměty k obhajobě
V jakém intervalu se pohybuje frekvence ultrazvuku při aplikaci v textilu? S jakou frekvencí jste pracovala v rámci experimentu?
str. 38, Na základě čeho byl pro realizaci experimentu vybrán právě materiál Zaffiro?
str. 43-46, Hodnoty tlaku v tabulkách č. 4,5 a 6 neodpovídají uvedeným jednotkám (bar, Pa).
V grafech (obr. 25-28) jsou uvedeny stejné veličiny jak na ose vertikální, tak horizontální.
str. 58, Tvrzení autorky, že šitý hřbetový šev dosahoval o 271% vyšší pevnost než ultrazvukový svár, neodpovídá měřeným hodnotám v tabulce 15 ani grafickému vyjádření na obrázku 25.
str. 63, Z výsledků zkoušky tuhosti v ohybu autorka vyvozuje závěr, že tuhost v ohybu ovlivňuje fyziologický komfort nošení oděvu. Kterou složku komfortu může zvýšená tuhost v ohybu ovlivnit?
U zkoušky tuhosti není uvedený parametr variability měřených dat.
V příloze chybí vzorník reálných vzorků.
Práce splňuje zadané cíle a požadavky na udělení odpovídajícího akademického titulu. I přes uvedené výhrady a připomínky práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji celkově stupněm
„velmi dobře minus“
V Liberci 22. 1. 2020 Ing. Viera Glombíková, PhD.
