Posudek vedoucího bakalářské práce
Téma: Měření kontaktní plochy sedadla a probanda v pozici sedu Studentka: Miriama Remetová
Studentka pracovala na tématu, v kterém se snoubí jak znalost ergonomie lidského těla, tak schopnost využití moderních testovacích a měřících zařízení. Úkolem studentky bylo analyzovat a dále navrhnout vyhodnocení naměřené kontaktní plochy sedadla a probanda v pozici sedu. Jako standardní komerční měřící zařízení byla zvolena tlaková podložka a jako nová alternativa měření byla použita termovizní technika.
Rešeršní část práce se zabývá podrobným popisem automobilového sedadla z pohledu konstrukčního řešení, rámu, potahu autosedačky a komfortu sezení. Část rešerše se zabývá tepelným komfortem z důvodu zaměření práce na analýzu vyhřívání autosedaček. Teoretická část práce je doplněna o fakta týkající se použitých měřících zařízení.
V rámci experimentu studentka vytipovala 10 probandů (5 žen a 5 mužů), kteří absolvovali zkoušku měření kontaktní plochy na jedné autosedačce. Probandi jsou charakterizování dle pohlaví, výšky, váhy, obvodu pasu, obvodu sedu, BMI a WHR indexu (výběr proběhl ve věkové skupině 21-27 let). Experiment probíhal v klimatizované místnosti a autosedačka byla umístěna v zatemněném prostoru z důvodu korektního měření pomocí termovizní techniky. Cílem experimentu bylo získat termovizní snímek po stanovené době a záznam z tlakové podložky při stejné poloze sedících probandů dle normy ČSN 30 0724.
Novost řešení práce spočívala ve stanovení analýzy obrazů, jejich porovnání a výsledného hodnocení. Pro analýzu obrazů byl použit systém obrazové analýzy NIS Elements. Před samotným hodnocením snímků musely být získané obrazy analyzovány v SW určených pro dané zařízení a připraveny pro změření kontaktní plochy. Pro správnou kalibraci snímků v systému NIS Elements si studentka stanovila způsob kalibrace termovizních snímků a tlakových záznamů. Pomocí nástrojů obrazové analýzy byly změřeny kontaktní plochy dle předem stanovených zásad. Hranice na termovizním snímku byla definovaná hraniční teplotou, tlakový snímek byl nejspíše definován subjektivně dle viditelného rozhraní zobrazených tlaků. Předpokládám vliv subjektivního pohledu na výběr hranice, což ve výsledku ovlivní výsledné hodnoty plochy. Komentář k hodnocení obrazů a výběru hranice zde ze strany studentky postrádám.
Měření kontaktních ploch z obou záznamů jednotlivých probandů je zobrazen v grafech a doplněn obrazy jak v hlavní části práce, tak v příloze. Výhrady mám k popisu této části, kde se čitatel z počátku ztrácí v odkazech a popisech. Jistě by se dala tato část práce zpracovat přehledněji. Na základě vyhodnocení obrazů studentka provedla tzv. procentuální zastoupení zaplněné sedací plochy probandů vzhledem k navrhnutému umístění vyhřívání sedačky. Na termovizním snímku byla tato plocha, která má představovat plochu určenou na vyhřívání označena jako plocha A. Na základě jakých skutečností byla tato plocha vybraná, se studentka v práci nezmiňuje. Návrh považuji za logický a správný, studentka vše jistě objasní při obhajobě.
V dílčích závěrech je shrnutí výsledků z měření žen a mužů a to převážně z pohledu průměrných hodnot. Otázka týkající se případné různorodosti typu postavy není komentována. Závěr shrnuje poznatky měření a studentka popisuje rozložení tlaku z pohledu periferního typu postavy a
vlivu rozdílnosti mužské a ženské pánve. Objektivní hodnocení této problematiky je náročné avšak mi k tématu chybí rozsáhlejší diskuse (např. vliv: subjektivní vnímání hodnotitele při stanovení měřené hranice plochy, sklon termovizní kamery, rozdíl obrazů z daných zařízení, různorodost postav).
Studentka prokázala schopnost pracovat samostatně s novými softwarovými aplikacemi, aplikovat je na konkrétní příklad. Po formální a obsahové stránce má práce jisté nedostatky, které již byly zmíněny, nebo jsou sepsány v připomínkách.
Studentka po celou dobu vypracování bakalářské práce soustavně pracovala a prokázala schopnost pracovat s novou technikou a software. Studentka využila konzultací a některá doporučení vedoucího práce. Studentka splnila všechny body zadání.
Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm
„ velmi dobře minus“
V Liberci dne 24.5.2016 Ing. Renáta Nemčoková
Konkrétní připomínky k práci:
Str.29 – index WHR je počítán jako poměr obvodu pasu k obvodu boku, tab.3 však obsahuje veličinu charakteristiky probanda obvod sedu, který rozměr byl tedy měřen.
Str.30 – správně odkaz v textu na tab.3 ne přílohu 12.
Str.32 – nesouhlasím s tvrzením : „žlutá plocha na termovizních záznamech vyznačovala největší zatížení probandů „. Pokud totiž porovnám snímky stejného probanda se snímky z tlakové podložky, toto tvrzení se nepotvrzuje.
Str.34 – studentka probandy průměruje, účelnější by bylo poukázat na odlišnosti ve spojitosti s výsledky z měření, zdali má BMI index na ně vliv (např. proband 3 a 7 vysoký BMI index, proband 9 nízký BMI index).
Str.49, – graf 6 – nesprávně stanovený rozsah na ose x.
