Prostorové analýzy při studiu působnosti sboru dobrovolných hasičů
Bakalářská práce
Studijní program: B1301 – Geografie
Studijní obor: 1301R022 – Aplikovaná geografie Autor práce: Jan Velzel
Vedoucí práce: Mgr. Daniel Vrbík
Liberec 2016
Prohlášení
Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Poděkování
Rád bych poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce Mgr. Danielu Vrbíkovi za příkladné vedení při zpracování práce, cenné rady a připomínky. Poděkování patří také mému konzultantovi Mgr. Jiřímu Šmídovi Ph.D. za cenné rady a připomínky. Dále bych chtěl poděkovat zaměstnancům Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje, za poskytnutí dat a cenné rady. V neposlední řadě bych rád poděkoval všem, kteří mě podporovali při psaní této práce.
Anotace
Tématem této bakalářské práce jsou prostorové analýzy při studiu působnosti sboru dobrovolných hasičů v Libereckém kraji. Práce se zaměřuje na dvě obce s rozšířenou působností a to konkrétně na Frýdlant a Turnov. V teoretické části je rozebírána funkce jednotek, jejich zařazení, povinnosti a proces zřizování. Dále je zde zmínka o dobrovolných hasičích ze sousedních států. Práce je doplněna o teorii zabývající se geoinformačními systémy obecně a také u hasičů. V praktické části jsou vytvořeny analýzy vybraných jevů doplněné o popisy a porovnání obou zkoumaných území.
Nedílnou součástí práce je diskuse, ve které jsou zahrnuty osobní postoje a návrhy k vylepšení.
Klíčová slova: Dobrovolní hasiči, GIS analýzy, Frýdlant, Turnov
Annotation
The subject matter of this bachelor project are the analyses during the study of voluntary firefighters corps' effectivity/activity in the Liberec region. The project focuses on two communities with an advanced level of activity, specifically Frýdlant and Turnov.
In the theoretical portion is a breakdown of the functions of every unit, their assignment, duties and the process of the corps' establishment. Furthermore, the project mentions foreign voluntary firefighters. The project is filled with theory contemplating the firefighters' corps' geographic information systems and the geographic information systems in general. The practical portion consists of analyses of select phenomena with descriptions and comparisons of both researched areas. An integral discussion is a component of this project, the discussion consists of personal opinions and suggestions for improvement.
Key words: Voluntary firefighters, GIS analyses, Frýdlant, Turnov
6
Obsah
1. Úvod ...11
2. Cíle práce ...12
3. Metody Práce ...13
4. Rešerše ...14
5. Vymezení území ...17
6. Sbory dobrovolných hasičů ...20
6.1 Základní pojmy ...21
6.2Rozdělení jednotek Sborů dobrovolných hasičů (JSDH) ...23
6.3 Zřizování jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí ...24
6.4 Úkoly jednotek SDH obcí ...25
6.5 Sbory dobrovolných hasičů v Německu, Polsku, Rakousku a na Slovensku ...27
7. Geografické informační systémy a Hasičský záchranný sbor České republiky...33
8. Pracovní data a datový model ...39
9. Technika Jednotek sborů dobrovolných hasičů ...44
10. Analýzy činnosti JSDH na územích ORP Turnov a ORP Frýdlant v letech 2010 - 2015 ...49
10.1 Rozdělení JSDH v ORP Frýdlant a ORP Turnov ...50
10.2 Analýza typů výjezdů JSDH a jejich počty na územích ORP Frýdlant a ORP Turnov v letech 2010 - 2015 ...53
10.3 Nejčetnější typy výjezdů u JSDH na územích ORP Frýdlant a ORP Turnov v letech 2010 - 201558 10.4 Výjezdy k požárům a technickým pomocem na území ORP Frýdlant a ORP Turnov v letech 2010 – 2015 ...65
10.5 Časová dostupnost po síti a vzdálenosti po síti u vybraných JSDH na území ORP Frýdlant a ORP Turnov ...74
11. Diskuse ...82
12. Závěr ...85
13. Zdroje a citace ...86
7
Seznam obrázků
Obrázek 1: Přehledová mapa zkoumaného území ... 19
Obrázek 2: Schéma rozdělení hasičů v Německu ... 28
Obrázek 3: Schéma fungování CDS ... 35
Obrázek 4: Zařazení JSDH dle stupně požární ochrany ... 52
Obrázek 5: Typy výjezdů JSDH na území ORP Frýdlant v letech 2010 - 2015 ... 54
Obrázek 6: Typy výjezdů JSDH na území ORP Turnov v letech 2010 - 2015 ... 56
Obrázek 7: Nejčetnější typy výjezdů JSDH na území ORP Frýdlant v letech 2010 - 2015 .. 59
Obrázek 8: Nejčetnější typy výjezdů JSDH na území ORP Turnov v letech 2010 - 2012 .... 61
Obrázek 9: Nejčetnější typy výjezdů JSDH na území ORP Turnov v letech 2013 - 2015 .... 62
Obrázek 10: Výjezdy k požárům JSDH na území ORP Frýdlant v letech 2010 - 2015 ... 67
Obrázek 11: Výjezdy k technickým pomocem JSDH na území ORP Frýdlant v letech 2010 - 2015 ... 68
Obrázek 12: Výjezdy k požárům JSDH na území ORP Turnov v letech 2010 - 2015 ... 70
Obrázek 13: Výjezdy k technickým pomocem JSDH na území ORP Turnov v letech 2010 - 2015 ... 71
Obrázek 14: Dojezdové časy všech JSDH na území ORP Frýdlant se zohledněním výjezdových časů ... 75
Obrázek 15: Dojezdové časy JSDH na území ORP Frýdlant se zaměřením na jednotky s předurčeností ... 77
Obrázek 16: Vzdálenost po síti JSDH na území ORP Frýdlant se zaměřením na jednotky s předurčeností ... 78
Obrázek 17: Dojezdové časy JSDH na území ORP Turnov se zaměřením na jednotku s předurčeností ... 80
Obrázek 18: Vzdálenost po síti JSDH na území ORP Turnov se zaměřením na jednotku s předurčeností ... 81
8
Seznam tabulek
Tabulka 1: Dodavatelé dat ... 35
Tabulka 2: Celková výjezdová data po letech ... 40
Tabulka 3: Ukázka tabulkového seznamu hasičské techniky... 41
Tabulka 4: Seznam techniky ORP Frýdlant ... 45
Tabulka 5: Seznam techniky ORP Turnov ... 46
Tabulka 6: Počty výjezdů profesionálních hasičů a všech JSDH na daném území... 57
Tabulka 7: Hodnoty spojené s výjezdy JSDH ... 57
Tabulka 8: Nejčetnější typy událostí a území ORP Frýdlant ... 63
Tabulka 9: Nejčetnější typy událostí na území ORP Turnov ... 64
Tabulka 10: Součty a průměry zkoumaných událostí ... 72
Tabulka 11: Nejvyšší a nejnižší hodnoty u požárů ... 73
Tabulka 12: Nejvyšší a nejnižší hodnoty u technické pomoci ... 73
9
Seznam použitých zkratek
JPO – Jednotka požární ochrany SDH – Sbor dobrovolných hasičů PO – Požární ochrana
IZS – Integrovaný záchranný systém
HZS ČR - Hasičský záchranný sbor České republiky
GŘ HZS ČR – Generální ředitelství hasičského záchranného sboru České republiky JSDH – Jednotka sboru dobrovolných hasičů
GIS – Geografický informační systém P – Požár
TP – Technická pomoc DN – Dopravní nehoda UNL – Únik nebezpečné látky PP – Planý poplach
CAS – Cisternová automobilová stříkačka DA – Dopravní automobil
PMS – Přívěsná motorová stříkačka PŘ – Přívěs
OA – Osobní automobil NA – Nákladní automobil TA – Technický automobil
10
ŽEB – Automobilový či přívěsný žebřík PE – Přívěsná elektrocentrála
MIK – Mikrobus TR – Traktor
VV – Velitelské vozidlo L – Loď
CDS – Centrální datový skla
ORP – Obec s rozšířenou působností
11
1. Úvod
Název bakalářské práce je Prostorové analýzy při studiu působnosti sborů dobrovolných hasičů a jejím cílem je navrhnout a provést vybrané prostorové analýzy a kartografické vizualizace na příkladu dat vybraných jednotek požární ochrany Libereckého kraje. K naplnění cílů byla provedena rešerše odborné literatury, která sloužila jako základ informací pro tvorbu práce. Dále byla provedena konzultace se zaměstnanci Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje a na základě domluvy mi byla poskytnuta data nezbytná pro vytvoření analýz.
Práce Hasičských sborů jak profesionálních tak dobrovolných je velmi důležitá a zahrnuje stále větší množství povinností a úkonů. Nejde pouze o úkony při řešení krizových situací, ale vede se také podrobnější evidence jejich práce, tu vede Krajské oddělení. Evidence probíhá za přičinění jednotek sborů dobrovolných hasičů (dále JSDH).
Dobrovolní hasiči se v posledních letech stále více specializují a stávají se nepostradatelnými pomocníky jednotek profesionálních.
Při spojení dat a geografických informačních systémů (GIS) dochází k vytváření analýz a mapových výstupů, které pomáhají hasičům při práci. Hasičský záchranný sbor využívá GIS ve stále větší míře. Jeho použití usnadňuje a napomáhá k rychlejšímu řešení situací, které ohrožují životy a majetek, je hojně využíváno při mapování rizik a při dalších úkonech. V mnoha případech jde o minuty a vteřiny a i díky pečlivé práci a shromažďování údajů, se daří vzniklé problémy řešit efektivněji, než tomu bylo v minulosti. Předkládaná bakalářská práce se zabývá jak prací JSDH obecně, tak přímým zaměřením na vybrané události. Dále je studována činnost JSDH pomocí nástrojů GIS.
12
2. Cíle práce
Cílem práce bylo navrhnout a provést prostorové analýzy a kartografické vizualizace na příkladu vybraných jednotek požární ochrany. K dosažení výsledku byly stanoveny dílčí cíle. Prvním bylo provedení rešerše odborné literatury. Dalším cílem bylo navrhnout a vytvořit prostorový datový model. Posledním dílčím cílem bylo vytvoření souboru analytických a syntetických map.
13
3. Metody Práce
Rešerše Literatury
První krok pro vytvoření bakalářské práce byla práce s literaturou. Byla provedena rešerše odborných zdrojů. Získané informace byly využity při psaní bakalářské práce. Byly využity zdroje obecné, dále zdroje týkající se hasičských sborů a v neposlední řadě zdroje zabývající se GIS. Literatura byla česká i zahraniční.
Sběr dat
Dalším krokem bylo získání dat potřebných k vypracování analýz. Ta byla získána od pracovníků Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje. Následněbyla upravena do potřebné podoby, aby se s nimi dalo dále pracovat.
Tvorba datového modelu
Před vytvořením analýz byl navrhnut a vytvořen datový model, který je kostrou praktické části. Jak uvádí Butler (2008), datový model je grafické znázornění, které popisuje geotadabázi.
Prostorové analýzy a kartografické vizualizace
Následujícím krokem bylo zpracování mapových výstupů v programu ArcGIS 10.2.
Vypracováno bylo několik analýz, jako například časová dostupnost, rozdělení jednotek dle zařazení, počty a typy výjezdů a další.
14
4. Rešerše
Zdrojů k danému tématu je dostatek a jsou dostatečně obsáhlé. V mnoha případech není nutné využívat velké množství zdrojů, jelikož data, která obsahují, jsou neměnná, či dána zákonem a proto se pouze opakují. Pestrost zdrojů mi umožnila zahrnout do práce důležité pojmy a problematiku k tématu. Informace jsou dobře přístupné ať už na internetu, nebo v tištěných zdrojích.
Integrovaný záchranný systém a jeho složky (Kratochvílová, Smetana, 2007) zabývá se všemi složkami IZS a poskytuje nezbytné informace o tématu IZS. Mimo tyto složky se zaměřuje také na humanitární organizace jako je například nadace ADRA, nebo Člověk v tísni. Nelze opomenout také mezinárodní organizace s vazbami na IZS jako je EU, UNICEF či WHO, kterým se tato kniha také věnuje. Mapování rizik (Krőmer, Musial a Folwarczny, 2010) se zabývá metodikou, která byla doporučena Evropskou unií a metodou mapování rizik, která byla vyvinuta u HZS Moravskoslezského kraje. Účelem mapování rizik je identifikace území s různými úrovněmi rizika. Tato rizika jsou mapována na základě GIS, spolu s různými typy analýz. Obsah je doplněn o příklady speciálních map, kterých je docíleno při mapování rizik. Dále jsou zde doplňkové tabulky, grafy a vzorce. Diplomová práce Integrovaný záchranný systém (Ryšavá 2011) se zabývá IZS a jeho funkčností. Popisuje koordinaci mezi složkami a jejich historii. Složky IZS jsou zkoumány jako celek, práce obsahuje informace o jednotkách požární ochrany a mimořádných událostech. Autorka analyzuje zásahy jednotek požární ochrany a proto je tato práci přínosná jako zdroj. Foundation of risk analysis (Terje Aven) kniha se zabývá riziky, jejich předcházením a chováním v rizikových situacích. Je rozdělena na několik kapitol, ve kterých autor řeší přístupy k riziku, pohledy na riziko, předcházení rizik, pravděpodobnosti a další. Kniha se nezabývá jen riziky, která jsou spjatá s mým tématem a to konkrétně riziky spojené s hasiči. Jsou zde zahrnuty i rizika podnikání, nakládání s financemi a podobně. Autor řeší jak předcházet rizikům a jaké volit pro předcházení strategie. Je zde zmíněno hodnocení a řízení rizik v pravidelných intervalech. V souhrnu knihy autor představuje statistické rámce pro řešení rizika a nejistoty. Zahrnuje detailní použití rizikových modelů a metod. Nabízí nový pohled na rizika, na jejich posouzení
15
a používání modelů pravděpodobností. Toto vše je doplněno o vzorce, grafy, tabulky a schémata pro lepší porozumění problematiky.
Metodika pro zřizování jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí (Ministerstvo vnitra ve spolupráci s generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR v Praze, 2009) Je zde obsažena základní tématika a rozlišení sborů dobrovolných hasičů dle kategorií, do kterých spadají. Dále jsou rozebrány povinnosti doplněné o příslušné zákony a paragrafy. Publikace se zaměřuje hlavně na způsob zřizování hasičských jednotek. Je doplněna o tabulky a schémata pro lepší pochopení. Komparace systémů PO ve vybraných zemích střední a východní Evropy, (Jakub Morávek, 2014) Jde o diplomovou práci popisující organizační strukturu požární ochrany v evropských zemích, které si autor vybral. Zaměřuje se jak na profesionální hasičské sbory, tak na ty dobrovolné.
Autor zahrnul do práce osobní zkušenosti doplněné o informace ohledně organizační struktury, legislativy a dalších odvětví týkajících se přímo hasičů. Řád výkonu služby v jednotkách požární ochrany, (Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Generálním ředitelstvím záchranného sboru České republiky, 2009) Ve sbírce je téměř vše, co je třeba vědět o jednotkách požární ochrany. Hlavním cílem sbírky je přiblížit službu v jednotkách. Zabývá se ale také organizační strukturou, metodikou zřizování, požadavky na jednotlivce atd. Sbírka je obsáhlá a podrobná. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně: Jelikož jde o zákon, tak lze říci, že obsahuje vše co je potřebné. Ve sbírce je vše od metod a podmínek zřizování jednotek, po povinnosti a členění. Tento zdroj doplňuje již dříve zmíněné Sbírky: Metodiku zřizování jednotek sborů dobrovolných hasičů a Řád výkonu služby v jednotkách požární ochrany.
Geographic Information Systems and Science 3rd edition, (Paul A. Longley, Mike Goodchild, David J. Maguire a David W. Rhind, 2011) Kniha je oproti předchozím vydáním upravena. Je rozdělena do pěti sekcí, které se zabývají základy, zásadami, technikou, analýzami a správou a politikou v oblasti geoinformatiky. Celkově je toto vydání aktualizované a jsou zde nejmodernější trendy a principy z tohoto odvětví. Kniha zkoumá komplexní, jedinečné a složité problémy, které spolu s geografickými informacemi a daty budují celistvé chápání klíčových principů GIS. Zjištěné poznatky
16
budou potřebné při tvorbě analýz. Manuál pracovních postupů v GIS, (Krtička, Adamec a Bednář, 2012) Publikace je průvodcem práce v GIS. Je zde obsažen teoretický úvod, na který navazují popisy pracovních postupů. Jsou zde dobře vysvětlené potřebné pojmy.
Metody tematické kartografie (Voženílek, Kaňok a kolektiv, 2011) publikace se specializuje a podrobně rozebírá obecné metody a pravidla kartografie. Kniha slouží jako vzor a rádce při tvorbě tematických map.
17
5. Vymezení území
Obec s rozšířenou působností Frýdlant
Jak uvádí Český statistický úřad (2016), území se rozkládá v nejsevernější části Libereckého kraje ve Frýdlantském výběžku. Ze severu, východu a západu hraničí s Polskem a z jihu s obcemi s rozšířenou působností, Liberec, Jablonec nad Nisou a Tanvald. Oblast se řadí do Žitavského bioregionu. Tvoří ho mírná pahorkatina a část Jizerských hor. Ve správním obvodu se nalézá nejvyšší hora Jizerských hor Smrk (1124 m n. m.).
Dle Českého statistického úřadu (2016), je rozloha území 349 km2. Tvoří 11 % rozlohy kraje a je třetím největším správním obvodem LK. Nachází se zde osmnáct obcí, z toho mají čtyři obce statut města. Jedná se o Frýdlant, Nové Město pod Smrkem, Hejnice a Raspenavu. Počet obyvatel ve správním obvodu se pohybuje v rozmezí 24–25 tisíc obyvatel. Průmysl na Frýdlantsku je na nízké úrovni, po revoluci postupně zanikaly velké firmy. Tyto podniky byly hlavně z odvětví textilního průmyslu.
V každé obci se nachází jednotka SDH, z nichž deset je kategorie JPO III, které mají oblast působnosti i mimo svou obec. To je dáno výskytem pouze jedné jednotky profesionálních hasičů, která se nachází v Raspenavě. Z toho důvodu se prodlužují dojezdové časy a více se klade důraz na práci jednotek SDH. Dojezdové časy také komplikuje síť komunikací, které nejsou v příliš dobrém stavu. Důraz na dobrovolné hasiče se zde klade také z důvodu častých povodní. Lokální povodně bývají z pravidla několikrát do roka a od roku 2000 došlo na Frýdlantsku k několika velkým povodním.
Proto dochází ke zlepšování odborné připravenosti dobrovolných hasičů, kteří často mohou jako jediní pomáhat ve vodou odříznutých obcích. Postupně jsou dovybavováni například přenosnými protipovodňovými valy.
Dle socioekonomické studie SPF Group (2007), je na Frýdlantsku řídká síť komunikací. To je dáno nízkou hustotou osídlení území a také tvarem reliéfu, který neumožňuje lepší napojení na silniční síť. Frýdlantsko je přístupné pouze třemi komunikacemi, s kterými je problém v zimních měsících, jelikož jsou často nesjízdné.
18
Paradoxní je, že lepší přístup je do Polska než směrem do Liberce. Tzv. křižovatkou regionu je Frýdlant, z kterého vedou komunikace do ostatních částí výběžku a také do samotného Polska.
Obec s rozšířenou působností Turnov
Následující kapitola čerpá z Českého statistického úřadu (2015) a z práce Regionální rozvoj ORP Turnov (2012). Správní obvod leží v jižní části Libereckého kraje a sousedí se správními obvody Jablonec nad Nisou, Železný brod, Liberec a Semily. Na jižní hranici sousedí s Královéhradeckým krajem a se Středočeským krajem.
Ráz krajiny je nesourodý, z jedné strany se nachází nejrovinatější oblast Libereckého kraje v okolí Svijan a na druhé straně leží Turnovská a Holenická pahorkatina a Maloskalsko. Většinově leží území v Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Protéká zde řeka Jizera, která od Železného brodu po Turnov meandruje. Často se zde vyskytují rybníky.
Území je tvořeno obcemi ze tří okresů. Působnost ve správním obvodu Turnov má třicet sedm obcí, z toho dvacet jedna obcí je z okresu Semily, třináct z okresu Liberec a tři z okresu Jablonec nad Nisou. Pouze dvě obce mají statut města, jedná se o Turnov a Rovensko pod Troskami. Rozloha správního obvodu je 247 km2, což je 7,8% rozlohy kraje.
Na území žije téměř 33 tisíc obyvatel.
Správní obvod Turnov je velmi atraktivní pro turisty. Skalní města jsou vyhledávána turisty i horolezci. Řeka Jizera je atraktivní pro vodní sporty, rybaření i koupání. Dlouhá historie osídlení také napomáhá cestovnímu ruchu, vyskytují se zde historické památky, které přilákají ročně značné množství turistů.
Na Území Turnova je rozvinutý průmysl a to hlavně v odvětví strojírenství, sklářství, výroby keramiky a v posledních letech také automobilový průmysl, díky nedalekému podniku Škoda Auto a.s., v Mladé Boleslavi. Turnovský region patří v rámci Libereckého kraje k regionům s nízkou nezaměstnaností.
19
Region je protkán hustou sítí dopravních komunikací, a proto je jeho dostupnost dobrá. Nejvytíženějším úsekem je rychlostní silnice R35. Důležité je napojení na silnici R10 ve směru na Prahu.
Na území je, jak již bylo zmíněno třicet sedm obcí, z nichž ve třicet jedna z nich mají jednotku SDH. Obce bez jednotky mají uzavřené smlouvy s jinou jednotkou, jedná se o Holenice, Loučky, Ohrazenice, Rakousy, Žernov a Klokočí. Je nutné zdůraznit, že na území je pouze 6 jednotek kategorie JPO III a jedna kategorie JPO II. V poměru s ORP Frýdlant je to velký rozdíl. Tento fakt přisuzuji tomu, že v okolí je dost jednotek profesionálních, které zvládají dané území pokrýt. Správní obvod Turnov není odříznutý, jako správní obvod Frýdlant, kde je v blízkosti pouze jedna profesionální jednotka. Zkoumaná území jsou vyobrazena na přiloženém obrázku.
Obrázek 1: Přehledová mapa zkoumaného území (Zdroj: vlastní zpracování)
20
6. Sbory dobrovolných hasičů
Jak uvádí Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (2008), zabezpečování požární ochrany (dále jen PO) na území obcí je již dlouhou dobu svěřeno do pravomocí obcí. Obce již v dobách minulých zřizovaly hlásné služby, nebo předpisy nařizovaly občanům pomáhat při hašení požárů a poskytovat k těmto událostem své věcné prostředky. V druhé polovině 19. století začaly obce zřizovat první České hasičské sbory dobrovolných hasičů a také profesionálních hasičů za účelem ochrany před požáry. Sbory měly mimo hašení požárů mnoho dalších úkolů samaritánského, nebo společenského rázu.
Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (2009), uvádí, že v současnosti jsou páteří systému plošného pokrytí území krajů jednotkami PO profesionální sbory hasičů, které jsou velmi významnou mírou zastupovány a podporovány jednotkami sboru dobrovolných hasičů obcí. Zřízení Jednotky sboru dobrovolných hasičů je dle §29 zákona o požární ochraně jak z hlediska materiálního, tak finančního v působnosti obce. Jednotky SDH jsou zřizovány k hašení požárů a provádění záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech a také k plnění dalších úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva (varování, evakuace a podobně).
Nepostradatelnost SDH se projevuje v posledních letech zejména při živelných pohromách (povodně apod.), kdy jsou právě dobrovolní hasiči jedinou pomocnou rukou v postižené obci, ve které poskytují základní pomoc obyvatelstvu.
21
6.1 Základní pojmy
Jak uvádí Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (2008), je nutné upozornit, že často dochází k záměně pojmů JSDH (jednotka Sboru dobrovolných hasičů), SDH (Sbor dobrovolných hasičů) a HS (Hasičský sbor).
Jednotku SDH obce zřizuje obec a je obcí zabezpečována finančně i materiálně. SDH, nebo HS je zpravidla názvem základní organizace občanského sdružení působícího na úseku PO, například SHČMS (Sdružení hasiči Čech, Moravy a Slezska), České hasičské jednoty, nebo Moravské hasičské jednoty. Těmto organizacím obec může poskytovat dotace na činnost a spolupracovat s ní v PO i při ochraně obyvatelstva.
Ministerstvo vnitra vymezuje tyto základní pojmy:
Jednotka – je útvar zřízený ve smyslu zákona s vnitřní hierarchií a dělbou práce tvořený hasiči, požární technikou a věcnými prostředky. Vše vede velitel jednotky.
Druh jednotky – druh jednotky se odvozuje od jejího zřizovatele a od pracovně právních vztahů hasičů při výkonu služby v dané jednotce ke zřizovateli v souladu s právním předpisem.
Jednotka HZS Podniku – Jedná se o jednotku, kde výkon hasičské služby vykonávají zaměstnanci právnické osoby, nebo podnikají fyzické osoby jako svoje zaměstnání.
Jednotka SDH podniku – Jde o jednotku, kde výkon služby vykonávají zaměstnanci právnické osoby, nebo podnikající fyzické osoby, zpravidla mimo svoje zaměstnání.
Jednotka SDH obce – Jednotka je zpravidla vedená jako organizační složka obce, kde výkon služby vykonávají dobrovolní členové jednotky SDH obce, kteří mají uzavřenou s obcí smlouvu o členství v jednotce obce, nebo pracovně právní vztah.
Požární hlídka – Jde o organizovaný útvar se statusem jednotky, pokud je požární hlídka
zřízena za podmínek, které jsou uvedeny v právních předpisech.
Společná jednotka – Jde o typ jednotky, jejíž druh vyplyne z druhů jednotek, které jsou povinny organizační složky Hasičského záchranného sboru ČR (HZS ČR), obce, podnikající fyzické osoby, nebo právnické osoby zřídit.
22
Hasič – Jde o zaměstnance vykonávajícího službu v jednotce HZS podniku jako své zaměstnání, dále o člena jednotky SDH obce, člena SDH podniku, nebo člena zařazeného v požární hlídce.
Velitel jednotky – Tato osoba je stanovena zřizovatelem jednotky určitého druhu jednotky. Odpovídá za výkon služby. V souladu s vnitřní organizací je velitel jednotky současně velitelem čety, velitelem družstva, nebo vedoucím skupiny, nebo také v operačním řízení určený velitel pro hasiče daného druhu jednotky.
Jednotka SDH vybrané obce – jde o jednotku SDH obce kategorie JPO II a JPO III. Ve zvláštních případech to může být i jiná jednotka obce, která na výzvu operačního a informačního střediska zasáhla mimo územní obvod obce, která ji zřídila, nebo na základě smlouvy o udržení.
Stanice – Jde o objekt a prostory, které jsou určené pro nepřetržitý výkon služby hasičů zařazených v jednotce HZS kraje, nebo jednotce HZS podniku a určené pro požární techniku a věcné prostředky požární ochrany.
Zbrojnice – Jedná se o místo, na kterém jsou určené pro výkon služby hasičů zařazených v jednotce SDH obce, nebo podniku a určené pro požární techniku a věcné prostředky požární ochrany.
23
6.2Rozdělení jednotek Sborů dobrovolných hasičů (JSDH)
Jak uvádí zákon č.133/1985 Sb., JSDH lze charakterizovat dle její velikosti, které je vyjádřena počtem hasičů. Dále také dle kategorie, která určuje operační působnost a možnost jejího využití při zásahu. Působnost se dělí na místní a územní, místní působnost je pouze v katastru obce a územní i mimo něj.
Ministerstvo vnitra rozděluje jednotky do kategorií takto:
Kategorie jednotek
a) S územní působností – tyto jednotky zasahují i mimo území zřizovatele a označují se jako
- JPO I – jde o jednotku HZS kraje, s územní působnosti většinou do dvaceti minut jízdy z místa dislokace a dobou výjezdu jednotky od vyhlášení do dvou minut.
- JPO II – Jde o jednotku SDH obce, s působností zpravidla do deseti minut jízdy z místa dislokace, která zabezpečuje jeden (JPOII/1) nebo dva (JPOII/2) výjezdy družstva minimálně o zmenšeném početním stavu a zřizuje se ve vybrané obci s počtem obyvatel nad 1000 a dobou výjezdu jednotky do pěti minut.
Dělí se dále na:
JPO II/1 – Jednotka zabezpečující výjezd družstva se zmenšeným početním stavem, která se zpravidla zřizuje v obci s počtem obyvatel nad 1000
JPO II/2 - Jednotka zabezpečující výjezd dvou družstev se zmenšeným početním stavem, která se zpravidla zřizuje v obci s počtem obyvatel nad 1000 - JPO III - Jde o jednotku SDH obce, s působností zpravidla do deseti minut jízdy
z místa dislokace, která zabezpečuje jeden (JPOIII/1) nebo dva (JPOIII/2) výjezdy družstva minimálně o zmenšeném početním stavu a zřizuje se ve vybrané obci zpravidla nad 1000 obyvatel a dobou výjezdu jednotky do deseti minut od vyhlášení poplachu.
- Dále se dělí na
JPO III/1 - Jednotka zabezpečující výjezd družstva se zmenšeným početním
24
stavem, která se zpravidla zřizuje v obci s počtem obyvatel nad 1000
JPO III/2 - Jednotka zabezpečující výjezd dvou družstev se zmenšeným početním stavem, která se zpravidla zřizuje v obci s počtem obyvatel nad 1000
b) S místní působností – zasahují zejména na území svého zřizovatele, pokud nedojde k rozsáhlým mimořádným událostem, není požadován výjezd jednotky jinam v souladu s právním předpisem.
- JPO IV – jednotka HZS podniku
- JPO V – jednotka SDH obce s působností zpravidla na území obce, která je zřizovatelem jednotky
- JPO VI – jednotka SDH podniku
- JPO N – Jednotka SDH, která není zařazena do plošného pokrytí území kraje.
Požadavky jsou na tuto jednotku jako na jednotku JPO V. Požární hlídka patří také do kategorie nezařazená.
6.3 Zřizování jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí
Zřízení JSDH obce je proces, který musí splnit povinná kritéria. Ministerstvo vnitra za spolupráce s Generálním ředitelstvím HZS ČR určuje tato kritéria:
1. Projednání možnosti zřízení jednotky SDH obce.
2. Provedení náboru členů jednotky SDH obce.
3. Zřízení jednotky na zasedání zastupitelstva obce a zveřejnění usnesení zastupitelstva o zřízení jednotky SDH obce.
4. Zajištění zdravotních prohlídek nových členů jednotky SDH obce.
5. Uzavření smluvních vztahů se členy jednotky SDH obce.
6. Jmenování velitele jednotky SDH obce.
7. Zajištění vybavení jednotky SDH obce požární technikou a věcnými prostředky, včetně prostředků k plnění úkolů ochrany obyvatelstva a civilní ochrany.
8. Vybavení členů jednotky SDH obce osobními a kolektivními ochrannými pracovními prostředky.
9. Zajištění odborné způsobilosti členů jednotky SDH obce.
25
6.4 Úkoly jednotek SDH obcí
JSDH mají několik typů základních úkolů, které se po nich vyžadují. Úkoly stanovuje ministerstvo vnitra za spolupráce s Generálním ředitelstvím HZS ČR takto:
1) Zásah proti požáru: Jedná se o činnost, která zahrnuje lokalizaci a následné zneškodnění požáru.
2) Záchranné práce: Tyto jsou vykonávány například při živelných pohromách a jiných mimořádných událostech. Hlavním cílem je zastavení, nebo omezení rizik a záchrana životů, zdraví, majetků, či životního prostředí.
3) Ochrana obyvatelstva: Hlavní náplní je evakuace, varování a humanitární pomoc pro obyvatelstvo. Dále označují oblasti, kde se vyskytují nebezpečné látky a dekontaminují postižené obyvatele či majetek.
4) Podávání zpráv: Jde o podávání informací o výjezdech a zásazích operačnímu středisku HZS kraje.
Jak uvádí Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (2009), název činnosti jednotky při řešení mimořádných událostí se nazývá Zásah. Ten začíná v okamžiku, kdy je vyhlášen poplach a končí při návratu na základnu. Jednotce je vyhlašován poplach a jeho cílem je kontaktovat jednotku určenou k zásahu a předat informace bezprostředně se týkající zásahu.
První zpráva obsahuje:
1) Druh zásahu
2) Přesná lokalizace zásahu
3) Potřebné a vysílané prostředky pro zneškodnění mimořádné události.
4) Další upřesňující údaje.
26
Akceschopnost jednotky
Kapitola akceschopnost čerpá z Řádu výkonu služby v jednotkách požární ochrany (2009).Akceschopnost jednotky určuje §18 vyhlášky o jednotkách PO jako technickou, odbornou a organizační připravenost k provedení zásahu.
Akceschopnost je naplněna jestliže:
1) Jednotka je schopna uskutečnit výjezd dle časového limitu podle §11 odst. 2 vyhlášky o jednotkách PO a zároveň jsou v souladu s ustanovením §4 o jednotkách PO početní stavy jednotky.
2) Hasiči jsou odborně způsobilí podle § 35 odst. 5 vyhlášky o jednotkách PO pro výkon zastávající funkce. Musí být prováděna pravidelná odborná příprava.
3) Jednotka má připravené vybavení k zásahu a zároveň splňuje podmínky pro použití techniky a prostředků požární ochrany dle §8 odst. 2 až 5 vyhlášky o jednotkách PO.
Základní početní stavy nutné pro akceschopnost jednotky SDH obce:
1) JPO II/1 – nejméně čtyři hasiči JPO II/2 – nejméně osm hasičů 2) JPO III/1 – nejméně čtyři hasiči JPO III/2 – nejméně osm hasičů 3) JPO V – nejméně čtyři hasiči 4) JPO N – nejméně čtyři hasiči
27
6.5 Sbory dobrovolných hasičů v Německu, Polsku, Rakousku a na Slovensku
Německo
Jak uvádí Obroučka (2008), profesionální hasiči se vyskytují pouze ve městech nad 100 000 obyvatel. Všude jinde jsou hasiči dobrovolní (Feriwillige feuerwehr) a také podnikoví hasiči (Werkfeuerwehr, nebo Betriebsfeuerwehr). Jelikož je většina hasičů dobrovolných, musel být upraven celý systém. Pro zaměstnavatele dobrovolných hasičů byly zavedeny úlevy na daních pod podmínkou, že je budou uvolňovat na výjezdy.
Obroučka (2008) říká, že část techniky hradí zřizovatel jednotky (obec/město) a část zemské ředitelství (Landkreis). Zemské ředitelství je v každé spolkové zemi. Speciální techniku určenou pro větší území hradí zemské ředitelství celé. Velitelé jednotek bývají v některých případech zaměstnanci zemského ředitelství. Prostředky na novou techniku pochází velmi často z odvodů pojišťoven. Speciální techniku jako jeřáby lze pronajmout k jiným účelům. Díky tomu jsou získávány prostředky na další vybavení pro sbory.
Obroučka (2008) uvádí, že v Německu je požární ochrana upravena zákony spolkových zemí. Dobrovolným hasičem se nemůže stát každý, stát se jím vyžaduje náročnou přípravu, která mnohdy trvá několik let a je vykonávána ve volném čase.
K dispozici jsou kvalitně vybavená výuková centra. Zásahové jednotky jsou v kompetenci obcí. Dle počtu zásahů jsou složeny z dobrovolných členů, nebo z části či zcela z profesionálů. Mnohdy obec nemá vlastní sbor a musí uzavřít smlouvu s jinou obcí o hasičské spolupráci. Musí zároveň přispívat finanční částkou na chod sboru (tímto způsobem to funguje i v ČR). Na dobrovolné hasiče jsou v Německu kladeny vyšší nároky než u nás a zastávají důležitější roli, to vše z důvodu menšího pokrytí hasiči profesionálními.
28
Dělení hasičů v Německu
Obroučka (2008) popisuje rozdělení hasičů v Německu takto:
Berufsfeuerwehr(BF) – profesionální hasiči Freiwillige feuerwehr (FF) – dobrovolní hasiči
Werkfeuerwehr (WF) – podnikoví hasiči na místech, kde jejich zřízení ukládá zákon Betriebsfeuerwehr (BtF) - podnikoví hasiči zřízení na místech, kde tak neukládá zákon
Rozdíl mezi Betriebsfeuerwehr a Werkfeuerwer je v tom, že Betriebsfeuerwehr musí přivolat na pomoc hasiče působící mimo podnik. Nemohou mimořádnou situaci řešit sami. Pro lepší pochopení systému fungování hasičských jednotek slouží přiložené schéma.
Města nad 100 000 obyvatel Profesionální hasiči
Berufsfeuerwehr
Města a obce pod 100 000 obyvatel Dobrovolní hasiči Freiwillige feuerwehr
Podnikoví hasiči: povinní Jejich působení ukládá zákon
Podnikoví hasiči: dobrovolní Jejich působení neukládá zákon Obrázek 2: Schéma rozdělení hasičů v Německu (Zdroj: vlastní tvorba)
29
Rakousko
Jak uvádí Obroučka (2008), V Rakousku funguje u hasičského záchranného sboru stejný systém jako v Německu. Systém fungující v Německu je popsán na stranách (28 a 29).
Polsko
Kapitola Polsko vychází ze Zdroje (Morávek, 2012). Nejvyšším orgánem organizační struktury je Národní velitelství Státní požární služby (dále SPS). To skládá z Národního velitelství, šestnáct regionálních velitelství SPS, 353 obecních velitelství SPS a 499 požárních a záchranných jednotek.
V Polsku se rozlišuje pět typů hasičských jednotek:
1: Státní požární služba 2: Dobrovolné hasičské sbory 3: Vojenské hasičské sbory 4: Podnikové hasičské sbory 5: Letištní hasičské sbory
Národní záchranný a hasičský systém (Krajowy system ratowniczo-gaśniczy) dále jen (NZHS) je integrální součástí systému vnitřní bezpečnosti země a je proto financován vládou z prostředků státního rozpočtu. Úředním orgánem zodpovědným za systém požární ochrany je vrchní velitelství SPS. Ústředním orgánem zodpovědným za dohled nad NZHS je ministerstvo vnitra. Národní systém se skládá ze 494 státních hasičských a záchranných jednotek, pět školních a výcvikových zařízení, 3765 dobrovolných hasičských jednotek, pět průmyslových JPO, dvě průmyslové jednotky záchranné služby, jedenáct nemocnic ve velkých Polských městech a 201 národních expertů, kteří se specializují na různé druhy záchrany.
Náklady spojené s provozem jsou hrazeny ze státního rozpočtu. Na krytí nákladů se dále podílejí obec, vojvodství či provinční vláda. Dále také organizátoři událostí většího
30
rozsahu, zasažené firmy a podniky. Vykonávání úkolů mimo zákonem daných povinností je financováno klientem na základě bilaterální smlouvy. Toto se nazývá činnost jednotek, nikoli zásah. Jedná se o likvidaci mimořádných událostí, které nesnesou odklad.
Soukromé firmy mohou přispět na budování požárních stanic, jejich vybavení a udržování. Velkou část financí plní také dotace z EU. V roce 2012 pokryly dotace třetinu nákladů.
Převážná většina dobrovolných hasičů je sjednocena ve Svazu dobrovolných požárníků (Zwiazek Ochotnyczych Strazy Pozarnych). Svaz má statut obecně prospěšné společnosti.
Hlavními úkoly dobrovolných hasičů je asistence profesionálním jednotkám v případě ochrany zdraví, života a majetku, stejně jako u nás. Ve svazu je začleněno přibližně 750 tisíc lidí.
Dobrovolní hasiči v Polsku se potýkají s nedostatkem financí, obce nemají dostatečné prostředky na plnohodnotný provoz a pořízení techniky. Z tohoto důvodu vypomáhá s nákupem vozidel, výstroje či vybavení, nebo s přípravnými kurzy ministerstvo vnitra, sponzoři a pojišťovny. Dle aktualizovaného zákona o pojišťovnictví musí pojišťovny odevzdávat 5 % z pojistného proti požáru dobrovolným hasičům a 10 % hasičům profesionálním.
31
Slovensko
Jak uvádí Morávek (2012), na Slovensku je celkem 2747 dobrovolných hasičských sborů, ve kterých je téměř sto tisíc členů. Dále mají padesát osm okresních organizací, osm výborů kraje. V čele hasičů je prezidium, ve kterém zasedá za každý kraj jeden člen.
Ministerstvo vnitra (2006) říká, že hasičské jednotky se na Slovensku dělí na závodní hasičský útvar, který je složen ze zaměstnanců právnické, či fyzické osoby. Ti vykonávají tuto činnost jako své zaměstnání. Dále se zde nachází závodní hasičský sbor, ten je složen ze zaměstnanců fyzické, či právnické osoby. Tuto funkci nevykonávají jako své zaměstnání, pouze jako vedlejší pracovní činnost, kterou se zabývají výhradně při vyhlášení poplachu. Dalším typem je obecní hasičský útvar, který je složen ze zaměstnanců obecního úřadu, kteří tuto funkci vykonávají jako své zaměstnání.
Posledním typem je obecní hasičský sbor, který tvoří fyzické osoby, které nevykonávají činnost jako své zaměstnání. Jedná se o členy dobrovolné.
Jak uvádí ministerstvo vnitra (2006), nový člen musí absolvovat základní přípravu, která je zakončena zkouškami z teorie i praxe. Tato příprava je povinná pro každého nového člena a je v souladu s právními předpisy a normami. Sbory dobrovolných hasičů jsou brány jako právnická osoba. Hlavním zástupcem je prezident s generálním sekretářem. Členové stejně jako u nás vykonávají svou činnost dobrovolně. Dobrovolní hasiči jsou ve Slovenské republice sdruženi v organizaci, která se nazývá Dobrovolná požární ochrana Slovenské republiky. Jsou politicky nezávislým sdružením, které je provozováno v souladu se zákonem.
Morávek (2012) říká, že hlavní úkoly dobrovolných hasičů jsou zásahová a technická pomoc, požární prevence, výcvik a odborná příprava, výchova dětí a mládeže, ale i kulturní činnost a civilní ochrana obyvatelstva. Na některých místech funguje přeshraniční hasičská spolupráce s jednotkami SDH z České republiky.
32
Rozdíly mezi dobrovolnými hasiči v ČR, Německu a Polsku
Tato podkapitola je věnována hasičům z Německa a Polska, jelikož přímo souvisí s tématem práce a sousedí se zkoumaným územím. V Německu je přikládána dobrovolným hasičům větší zodpovědnost. Tomu je upraven systém vedení a financování.
Dostává se jim větších výhod a finančních prostředků. Výhodou je uvolňování zaměstnanců k výjezdům. Podobné případy jsem zaznamenal i v ČR, ale nejsou příliš časté. České republice by pomohla úprava zákona, podle kterého by musely pojišťovny poskytovat prostředky na rozvoj hasičů, který funguje jak v Německu tak Polsku.
Výhodou při získávání prostředků a vybavení jsou programy v rámci EU, které jsou založeny na mezistátní spolupráci. Ta zahrnuje například společné návštěvy a vyměňování zkušeností, účast na soutěžích atd.
Dalším rozdílem jsou podnikoví hasiči, v Německu je jich velké množství, jelikož jejich existenci určuje zákon. Nejsou ojedinělí podnikoví hasiči ve firmách, kterým to zákon nenařizuje. V těchto případech se dá vysvětlit jejich výskyt vyspělostí a uvědoměním daných společností. Firmy si uvědomují, že v případě mimořádné situace je možné zasáhnout ihned. Dalším důvodem jsou také úlevy na daních, které podnikům vlastní hasičská jednotka umožňuje.
Nabízí se otázka, zda by stejným způsobem jako v Německu mohli fungovat SDH u nás? Podobný systém by bylo možné nastavit, ale musel by být upraven. Vše by muselo začít změnou zákonů a vyhlášek, které by zvýhodňovaly zaměstnavatele dobrovolných hasičů a také zřizovatele podnikových sborů, právě díky těmto privilegiím mají v Německu sbory podporu od svých zaměstnavatelů. V Německu jsou profesionální sbory jen ve městech s více než 100 000 obyvateli, to by u nás nebylo možné, jelikož nemáme tolik velkých měst. Pokud by docházelo k vyšší profesionalizaci dobrovolných jednotek, bylo by zapotřebí velké množství finančních prostředků na zmodernizování zbrojnic, vozového parku a zásahového vybavení. Mnoho jednotek není připraveno na větší množství výjezdů. Pro nastavení Německého systému by muselo dojít ke kompletní reorganizaci HZS ČR, která by trvala dlouhou dobu a vyžádala by si velké úsilí. Navíc by bylo vše pro stát nákladné, což brzdí chuť se systémem cokoliv dělat a vylepšovat ho.
33
7. Geografické informační systémy a Hasičský záchranný sbor České republiky
Jak uvádí GIS portál HZS ČR (2012), HZS ČR využívá GIS více než deset let. Napomáhá zachraňovat osoby, zvířata a majetek. GIS slouží jako podpůrný prostředek při příjmu tísňového volání, operačního řízení, prevence, vyšetřování, nebo krizového řízení. Je používán především pro lokaci místa mimořádné události. K tomuto napomáhají velmi podrobné mapy, které mají k dispozici na operačním středisku.
Telefonní centrum Tísňového volání (TCTV)
Ve výroční zprávy komise GIS HZS ČR (2009 – 2012) je uvedeno, že GIS jsou účinným a nepostradatelným nástrojem pro lokalizaci nahlašované mimořádné události a k dalšímu předání k řešení složkami IZS. Mimořádné události získávají díky GIS přesnou geoprostorovou informaci. Podporu Telefonního centra Tísňového volání 112 zajišťuje pro HZS ČR externí dodavatel. GIS specialisté u HZS ČR připravují všechny datové podklady k jejich začlenění do GIS TCTV 112 a to hlavně přes centrální datový sklad v Lázních Bohdaneč.
Krajské operační a informační středisko (KOPIS)
Výroční zprávy komise GIS HZS ČR (2009 – 2012) uvádí, že zde jsou GIS, konkrétně software GISelIZS, svázány s aplikací Spojař. Tuto aplikaci spravují zaměstnanci GIS HZS krajů. Jejich prací je příprava a implementace datových podkladů z centrálního datového skladu, ale také sběr lokálních tematických dat z vlastního kraje. Vytváří mapové projekty pro GIS aplikaci a vytváří jejich vazby na výjezdovou aplikaci Spojař.
34
Jak uvádí výroční zprávy komise GIS HZS ČR (2009 – 2012), dalším místem využití GIS u HZS ČR je krizové řízení a ochrana obyvatelstva, tvorba plánů plošného pokrytí, zjišťování příčin požárů a další. Zde jsou využívány desktopové aplikace a jsou využívána webová řešení. Tyto aplikace využívají mapových služeb, které poskytuje ArcGIS Server.
Díky tomu dochází k finanční úspoře, je možná jednotná správa dat v geodatabázi, a také je možné sdílet data mapových služeb v širším okruhu. Jednotky PO jsou podporovány v oblasti GIS i při využití GPS technologií ve svých výjezdových vozidlech. Základem je spojení s technologií Spojař, čímž je zajištěn přenos souřadnic událostí z operačního střediska do navigačního zařízení ve výjezdovém vozidle. Pomocným nástrojem je také technologie GARMON (garážové monitory), na kterých se po vyhlášení poplachu zobrazuje mapa situace mimořádné události. Součástí je i tisk mapového podkladu.
Lokalizace události
Výroční zpráva komise GIS HZS ČR (2009 – 2012) uvádí, že ve většině krajů se na pracovišti KOPIS používá pro vizualizaci dat GISelIZS. Nejdůležitějším faktorem při řešení události je co nejrychlejší lokalizace. V průběhu času došlo k rozšíření možností softwaru.
Nyní je rychlejší a je zde větší škála možností pro vyhledávání. V prvních verzích softwaru GISelIZS bylo možné vyhledávat pouze dle pěti kritérií (adresní body, kilometráž vodních toků, kilometráž pozemních komunikací, hektometry železnic a pomístní názvy).
V současné době je to možné až podle dvaadvaceti kritérií například: školy, křižovatky, mosty, chovy dobytka a drůbeže, bankomaty a další.
Centrální datový sklad (CDS)
Ve výroční zprávy komise GIS HZS ČR (2009 – 2012) je uvedeno, že centrální datový sklad plní funkci filtru pro data jednotlivých systémů. Dochází zde k úpravám dat do stanoveného a jednotného datového modelu. Pracoviště je umístěno v Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč. Vzniklo v roce 2005. Jak funguje centrální datový sklad, ukazuje přiložený obrázek.
35
Obrázek 3: Schéma fungování CDS (Zdroj: Výroční zpráva komise GIS HZS ČR)
V CDS jsou data od hlavních dodavatelů. Pro zachování datového modelu je nezbytný neustálý kontakt zástupců CDS a hlavních dodavatelů dat. V současné době jsou v CDS obsažena data od dvacet tři zásadních dodavatelů, kteří jsou zaznamenáni v přiložené tabulce.
Tabulka 1: Dodavatelé dat (Zdroj: Výroční zpráva komise GIS HZS ČR)
36
Jak uvádí Jana Leitgebová (2014), hasičům je často kladena otázka, proč si vytvářejí vlastní mapy a nepracují s již existujícími. Hasiči získávají množství dat, které je nutné zpracovat a interpretovat. Důležitá je rychlá reakce na různé změny, databáze musí být aktualizována. Skrze specialisty u HZS ČR dochází k maximálnímu využití dat, která musí být přehledně zpracována. Vizualizace dat je zcela odlišná od běžných map.
V neposlední řadě jde i o důvody ekonomické, úprava samotným HZS ČR, šetří peníze za veliké zakázky, které by celý proces zpomalovaly. V mapách jsou specifická data, která se na běžně dostupných mapách nenachází. Jde například o Kilometráž silnic, vodních toků, železnic, průběh vysokého napětí, názvy sídlišť atd. Toto jsou hlavní důvody, kvůli kterým si HZS ČR vytváří mapy sám. HZS ČR provozuje také mapový portál. Na portálu jsou sdílené informace z oblasti GIS ve spojení s IZS ČR. Tento portál je volně přístupný jak odborníkům, tak široké veřejnosti. Dostupná je na internetové adrese gis.izscr.cz.
GIS a Jednotný systém varování a vyrozumění
Jak uvádí výroční zpráva komise GIS HZS ČR (2009 – 2012), jednotný systém varování a vyrozumění je určen k online vizualizaci dat z celorepublikové databáze.
Vizualizace probíhá zejména formou mapových služeb skrze ArcGIS Server. Kromě vizualizace jednotlivých událostí lze zaznamenat i jejich aktuální stav.
Příklady aplikace geografických informačních systémů u HZS ČR
Tato podkapitola uvádí příklady využití GIS u HZS ČR. Dochází k využití takzvaných
„záchytných bodů“, které mají hasiči ve své databázi. Pomocí těchto bodů dochází k rychlejší lokalizaci místa mimořádné události. Postižená osoba nahlásí označení a zaměstnanec na dispečinku přesně ví, kde se osoba nachází. Je zde také zmínka o vnějším havarijním plánu, který je využíván při mimořádných událostech.
Vnější havarijní plány
Jak uvádí výroční zpráva komise GIS HZS ČR (2009 – 2012), cílem je poskytovat podporu všem složkám IZS. Hlavním úkolem je poskytnout čtyři základní informace.
1) Kolik adres je v zóně zásahu a zda jsou obyvatelé informováni o hrozícím nebezpečí
37
2) Kudy se do místa dostanou jednotky určené k zásahu
3) Kde je vhodné umístit hlídky a zátarasy pro regulaci dopravy
4) Kudy by měla probíhat případná evakuace a kam by měla směřovat
Příklady bodů určených k lokalizaci události jsou převzaty z výroční zpráva komise GIS HZS ČR (2009 – 2012).
Sloupy veřejného osvětlení: Každý sloup má své číslo a souřadnice. To je umístěno čitelně na sloupu, často to bývá formou štítku. Účastník mimořádné události nahlásí kód sloupu a díky tomu dojde k rychlé lokalizaci.
Traumabody: Traumabod je místo v terénu, které je označeno kódem a kontaktem na tísňové linky. Tyto tabulky jsou umisťovány hlavně v oblastech s vysokým výskytem turistů.
Očíslované železniční přejezdy: Všechny přejezdy jsou očíslované a pomocí čísla lze lokalizovat místo události. Jsou zde umístěny identifikační údaje o přejezdu s kontakty na dispečera či výpravčího.
Skalní oblasti: Vznik se datuje k roku 2011 v Libereckém kraji. Jedná se o IZS ve skalních oblastech. Jde o zmapování skal a skalních oblastí, na kterých dochází k horolezecké činnosti. Tato data napomáhají při řešení situací v těžko přístupném terénu.
V současnosti je zmapováno necelých 11% skal z celkových jedenáct tisíc, na kterých dochází k horolezecké činnosti.
Veterinární opatření: Jde o lokalizaci chovu a stanovení druhu včetně maximálního počtu chovaných zvířat. Nejprve je vytvořena bodová vrstva chovů, poté dojde k vytvoření ochranných a pozorovacích pásem podle druhu hospodářských zvířat v dané lokalitě
Hasičský záchranný sbor využívá i další pomocné body pro rychlejší lokalizaci místa mimořádné události. Toto byl pouze příklad několika možností
38
Krizové řízení
Jak uvádí Ivana Svitáková (2012), GIS napomáhají ke koordinování zajišťování pomoci při krizových situací, jako jsou průmyslové havárie, požáry, povodně apod.
Zásahová vozidla jsou již běžně koordinována pomocí GIS. Díky tomu jsou vyhledávány nejrychlejší možné trasy. Častou krizovou situací v našem státě jsou povodně. Z důvodu minimalizování škod jsou vytvářeny tzv. povodňové plány. Součástí jsou mapové podklady, textové části, ale i digitální povodňový plán. Ke sledování stavů v krizových situacích pomáhají obyvatelstvu hlásné a předpovědní služby Českého hydrometeorologického ústavu a Vodohospodářský informační portál. Digitální plány vymezují zátopová území. Na těchto územích je poté omezována hospodářská činnost a výstavba. Při praktickém nasazení u HZS ČR lze systém chápat jako systém určený pro podporu správného a rychlého rozhodování. Tento systém stejně jako každý jiný slouží člověku, kterým může být příslušník HZS ČR, člen krizového štábu, nebo i ohrožený člověk.
39
8. Pracovní data a datový model
Na vytvoření práce byla třeba data týkající se výjezdů a jejich typů na územích ORP Turnov a ORP Frýdlant v letech 2010–2015. Dále byl potřeba seznam techniky a data o zařazení jednotek, počtu členů a předurčenosti. Potřebná data nejsou volně dostupná.
Data o činnosti SDH byla získána od HZSLK na základě žádosti. Žádost byla vznesena na osobní schůzce se zaměstnanci HZSLK. Konkrétně bylo požádáno o seznam techniky pro ORP Frýdlant a ORP Turnov. Také byla podána žádost o data týkající se výjezdů v již zmíněných ORP. Potřebná byla konkrétně data, ve kterých by bylo zařazení jednotky sboru dobrovolných hasičů, předurčenost, počet členů a počty výjezdů včetně jejich typů, které by byly rozčleněny na výjezdy v katastru obce a mimo katastr. Data byla požadována pro roky 2010–2015. Žádosti bylo vyhověno a data se podařilo získat.
Získaná data týkající se výjezdů měla menší nedostatky. U jednotek je zaznamenán počet výjezdů, a zda byl v katastru či mimo. Chybí přesná lokalizace místa, na kterém se vyskytla mimořádná událost. Nelze tedy určit přesnou působnost JSDH a zároveň nelze zjistit kolik a jakých jednotek zasahovalo na jednom místě.
Získaná data byla zpracována v textovém dokumentu, který bylo nutné přepracovat do formátu vhodného pro zpracování. U každé obce bylo její určení v poplachovém plánu (zařazení v JPO). Dále zde byl počet členů a předurčenost. V poslední řadě byly počty výjezdů a jejich typy pro jednotlivé roky, které byly rozděleny na výjezdy v obci a mimo obec. Obcím bylo přiděleno ID, které umožnilo rychlé propojení při vypracovávání analýz.
Jako příklad zpracování dat slouží přiložená tabulka celkového počtu výjezdových dat v letech 2010–2015, která je na následující straně.
40 Tabulka 2: Celková výjezdová data po letech (Zdroj: vlastní zpracování)
K vytvoření podkladu byla využita datová sada ArcČR500, která je naprosto dostačující a nabízí všechna potřebná podkladová data pro založení základní vrstvy. Data byla připojena do ArcMapu a následovalo přidání polygonové vrstvy ORP. Dále byla nahrána polygonová vrstva obcí. V dalším kroku byla vytvořena bodová vrstva hasičských zbrojnic, každý bod byl pojmenován a byly mu přiřazeny identifikátory z důvodu propojení s tabulkou, která byla následně připojena. V případě potřeby bylo pracováno s dalšími podkladovými vrstvami. Například se silniční sítí. Ta byla upravena pro potřeby práce. Byly jí přiřazeny rychlostní hodnoty a také byla rozšířena.
Další zpracovávaná data se týkala vybavení jednotek, která byla pouze popsána a předělána do vhodné tabulky, která je uvedena níže. V každé tabulce je obec, rozčlenění v JPO, předurčenost, počet členů a následovaly informace o technice.
U techniky je uvedeno kolik kusů vlastní konkrétní jednotka.
41
Tabulka 3: Ukázka tabulkového seznamu hasičské techniky (Zdroj: vlastní zdroj)
CAS – Cisternová automobilová stříkačka, DA – Dopravní automobil, PMS – Přívěsná motorová stříkačka, PŘ – Přívěs, OA – Osobní automobil, NA – Nákladní automobil, TA – Technický automobil, ŽEB – Automobilový či přívěsný žebřík, PE – Přívěsná elektrocentrála, MIK – Mikrobus, TR – Traktor, VV – Velitelské vozidlo, L – Loď
Datový model
Jak uvádí Sommer (2006), datový model je šablona, reprezentující geografické objekty. Tyto modely se dělí na rastrové a vektorové. V práci jsou používána data vektorová a vektorový datový model, který reprezentují body, linie a polygony. Datový model popisuje tematické vrstvy a jejich prostorové zobrazení, pravidla, vztahy, atributy, kartografické zobrazení a požadavky na metadata.
Navrhnutí prostorového datového modelu umožňuje tvorbu analýz na základě dat od HZSLK, dále umožňuje jejich prostorovou vizualizaci. Pro tvorbu byly vybrány 3 návrhy, v nichž dochází k několika krokům.
42
Níže zmíněnou metodiku správného navržení geodatabáze popisují Arctur, Zeiler (2004).
Konceptuální návrh
Identifikace produktu, který bude vytvořen a spravován v GIS
Identifikace klíčových tematických vrstev
Specifikace rozpětí měřítek a prostorové reprezentace všech tematických vrstev ve všech stanovených měřítcích
Spojení vrstev do datových sad
V tomto návrhu autor rozhoduje o záměru a významu prostorového modelu a také dat, která jsou určena pro vložení do geodatabáze. Vše závisí na tom, jaké dílo autor vytváří. Do tohoto návrhu lze zařadit i analýza jiných děl a identifikování cílové skupiny. To může sloužit k inspiraci při následující práci.
V případě této práce byl před vypracováním datového modelu stanoven typ dat, která jsou třeba k naplnění cílů bakalářské práce. Pro tvorbu tematických analýz byla vybrána výjezdová data HZSLK. Model byl postaven především na datech o jednotlivých jednotkách na vybraném území (počet členů jednotek, počet výjezdů a jejich typy a další).
Logický návrh
Nadefinování tabulek v databázové struktuře
Nadefinování prostorových vlastností datových sad
Návrh samotné geodatabáze
U logického návrhu již dochází k sestavování geodatabáze a vytváření její strukturu tak, aby splnil předpoklady, které byly vytvořeny v návrhu konceptuálním.
V případě této práce dochází k vytváření struktury atributových tabulek. Byly nadefinovány vlastnosti všech atributů. Byla vytvořena databáze, do které byla vložena datová sada, do níž byly vkládány upravené tematické vrstvy. Před vložením dat docházelo k úpravám do požadovaného formátu. Data byla zpracována do databázové struktury vhodné k importu do GIS. Každá jednotka měla svoje identifikační číslo (ID),
43
které pomáhalo při přiřazení k jednotkám v ArcMapu. U hlavní tabulky jsou rozčleněny typy výjezdů.
Fyzický návrh
Naplnění geodatabáze, její vyhodnocení a vylepšení
Návrh průběhu práce a zaznamenání geodatabáze
U fyzického návrhu již dochází k naplňování databáze daty. Následuje jen revize doprovázená případnými vylepšeními.
44
9. Technika Jednotek sborů dobrovolných hasičů
Vybavenost se neodvíjí od zařazení do poplachového plánu, ale od toho, co je jednotce přiřazeno obcí, která je zřizovatelem jednotky a jen ta rozhoduje o tom, jaké vybavení své jednotce pořídí. Při přidělování techniky hraje roli zařazení, pouze pokud je vybavení přepisováno od profesionálního sboru a je jednotce darováno. V tomto případě mají přednost jednotky, které mají širší rozsah působnosti.
ORP Frýdlant
Technická vybavenost je v ORP Frýdlant na vysoké úrovni. Téměř každý sbor má svou cisternu a je tedy schopen řešit požáry. Z osmnácti obcí pouze čtyři nemají vlastní cisternu, která je základem jednotky. Bez ní lze při požárech plnit funkci pouze pomocné síly, pro jednotky, které cisternou disponují. Ve větších obcích je jejich množství vyšší.
Velká většina sborů vlastní také dopravní automobil a přívěsnou motorovou stříkačku, které jsou využívány například při soutěžích v hasičském sportu, který je na Frýdlantském výběžku hojně rozšířen. Další vybavení se již nevyskytuje v takové míře, jelikož není při řešení krizových situací tak často využívané. Zarážející je ale výskyt pouze jedné lodě i přesto, že na Frýdlantsku jsou časté povodně. Nejlépe vybavenou jednotkou je jednotka Frýdlant, která má také nejvyšší zařazení, konkrétně JPO II a pokrývá téměř celý výběžek, následují jednotky zařazené jako JPO III, které vyjíždí k zásahům mimo obec. Obce kladou důraz na dostačující vybavení také z důvodu absence hasičů profesionálních. Na Frýdlantsku je pouze jedna jednotka a to v Raspenavě. V jejím případě nelze při větším množství událostí celé území pokrýt. Přehled vybavení je uveden v tabulce na následující straně.
