Technická univerzita v Liberci Ústav zdravotnických studií
Studijní program : B 5341 Ošetřovatelství Studijní obor: 5341R009 Všeobecná sestra
Informovanost pacientů s glaukomem
Information for patient with glaucoma
Hana Michálková
2013 Bakalářská práce
Poděkování:
Děkuji Mgr. Aleně Pelcové za vedení mé bakalářské práce, za cenné rady a připomínky.
Rovněž děkuji své rodině za podporu po celou dobu studia.
Anotace
Jméno a příjmení autora : Hana Michálková
Instituce : Technická univerzita v Liberci Ústav zdravotnických studií
Název práce : Informovanost pacientů s glaukomem Vedoucí práce : Mgr. Alena Pelcová
Počet stran : 76
Počet příloh : 13
Rok obhajoby : 2013 Souhrn :
Tématem bakalářské práce je Informovanost pacientů s glaukomem. Teoretická část se zabývá problematikou onemocnění glaukomem (jeho incidencí, rizikovými faktory jeho vzniku, klinickým obrazem nemoci, jeho klasifikací, diagnostikou, prevencí, prognózou a ošetřovatelskou péčí o pacienty s tímto onemocněním) a dále informovaností pacientů o této diagnóze.
Ve výzkumné části jsou stanoveny cíle práce a výzkumné předpoklady, je zde popsána metodika výzkumu, charakteristika výzkumného souboru, analýza a interpretace výsledků s grafickým a statistickým zpracováním, diskuze, návrh na řešení zjištěných problémů a závěr.
Klíčová slova
glaukom, léčebný režim, ošetřovatelská péče, informovanost, práva pacientů
Anotation
Name and surname : Hana Michálková
Institution : Technical university Liberec Institute of Health Studies
Title : Information for patient with glaucoma Supervisor : Mgr. Alena Pelcová
Pages : 76
Apendix : 13
Year : 2013
Summary :
The subject of this thesis is the awareness of patients with glaucoma. The theoretical part deals with glaucoma as a disease (the incidence, risk factors for its occurrence, clinical picture of the disease, its classification, diagnosis, prevention, prognosis and nursing care of patients with this disease) and also patient awareness of this diagnosis.
The research section sets the aims of the thesis and its research assumption, describes the research methodology, research file characterization, analysis and interpretation of the results with graphical and statistical evaluation, discussion and proposals to address the identified problems and conclusion.
Key words
glaucoma, therapeutic regimen, nursing care, awareness, patient rights
Obsah
1 ÚVOD ...10
2 TEORETICKÁ ČÁST...12
2.1 Anatomie a fyziologie zrakového ústrojí ... 12
2.1.1 Anatomie zrakového ústrojí ... 12
2.1.2 Fyziologie oka ... 13
2.2 Glaukom... 14
2.3 Incidence glaukomu ... 14
2.4 Patogeneze glaukomu ... 15
2.5 Rizikové faktory vzniku glaukomu ... 15
2.6 Klinický obraz glaukomu... 16
2.7 Klasifikace glaukomu ... 17
2.7.1 Primární glaukom s otevřeným komorovým úhlem ... 17
2.7.2 Primární glaukom s uzavřeným komorovým úhlem ... 17
2.7.3 Sekundární glaukom s otevřeným komorovým úhlem ... 18
2.7.4 Sekundární glaukom s uzavřeným komorovým úhlem ... 18
2.8 Diagnostika glaukomu ... 19
2.9 Léčba glaukomu ... 20
2.9.1 Medikamentózní léčba... 21
2.9.2 Laserová léčba ... 21
2.9.3 Chirurgická léčba ... 22
2.10 Zásady dodržování léčebného režimu ... 23
2.11 Prognóza u pacientů s glaukomem ... 23
2.12 Komplikace glaukomu ... 24
2.13 Prevence glaukomu ... 24
2.14 Ošetřovatelská péče u pacientů s glaukomem... 25
2.15 Informovanost pacientů ... 26
2.16 Formy předávání informací ... 27
2.17 Cílové skupiny poskytování informací o glaukomu ... 28
2.18 Bariéry, znesnadňující předávání informací ... 28
2.19 Pravidla při poskytování informací pacientům s poruchou zraku ... 29
2.20 Práva pacientů na informace ... 30
2.21 Informovaný souhlas ... 31
3 VÝZKUMNÁ ČÁST ...33
3.1 Cíle práce a výzkumné předpoklady ... 33
3.2 Metodika výzkumu ... 33
3.3 Charakteristika výzkumného vzorku... 34
3.4 Výsledky výzkumu a jeho analýza... 35
3.4.1 Část s demografickými údaji ... 36
3.4.2 Část zjišťovací ... 38
3.4.3 Statistické testování a ověřování hypotéz ... 54
4 DISKUZE ...60
5 NÁVRH DOPORUČENÍ PRO PRAXI ...69
6 ZÁVĚR ...70
7 SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ ...72
8 SEZNAM PŘÍLOH ...76
1 Úvod
Problematika onemocnění glaukomem je téma, o kterém se stále hovoří méně než o jiných chorobách. Přitom se jedná o nemoc, která patří ve vyspělých zemích mezi nejčastější příčiny slepoty u lidí nad 40 let věku. Mnoho lidí vůbec není o této problematice informována. Nebezpečí glaukomu spočívá v tom, že dlouhou dobu, (pokud nedojde k náhlému prudkému zvýšení nitroočního tlaku), nemá pacient žádné subjektivní potíže. Důležité je jeho brzké rozpoznání a včasný začátek léčby, aby nedošlo k úplné ztrátě zraku.
Název glaukom pochází ze starořeckého slova glaucos, což znamená šedomodrý.
První zmínka o glaukomu je zaznamenána již u Hippokrata. Velmi významným objevem byl v roce 1850 oftalmoskop, který umožnil glaukom diagnostikovat. V roce 1920 se díky objevu gonioskopické čočky mohly začít glaukomy dělit na glaukom s otevřeným a s uzavřeným úhlem.1
Problematikou glaukomu v České republice se zabývá Česká glaukomová společnost, založená 1998 jako sdružení odborníků zabývajících se problematikou glaukomu.2 Preventivním celosvětovým projektem je Světový glaukomový týden a Světový den zraku. Světová zdravotnická organizace (dále jen WHO) a neziskové organizace se v boji proti slepotě spojily v iniciativě „VISION 2020 - The Right to Sight“ (VIZE 2020 - Právo vidět). Doufají, že se podaří do roku 2020 odstranit léčitelnou slepotu ve světě.3. Dr. Quigley z Wilmer Eye Institut ve svém výzkumu předpokládá, že v roce 2020 způsobí glaukom s otevřeným úhlem slepotu u 5,9 milionů lidí a glaukom se zavřeným úhlem způsobí slepotu u 5,3 milionů lidí. Problém je zejména v rozvojových zemích, kde o svém onemocnění neví více než 95 % obyvatel.4
1 RŮŽIČKOVÁ, E. Glaukom minimum pro praxi, s. 11-12.
2 Česká glaukomová společnost. [online]. [cit. 2013-3-20]. Dostupné z:
http://www.glaukom.cz/home.asp?idk=1
3 Světový den zraku. [online]. [cit. 2013-3-20]. Dostupné z:
http://sanquis.cz/index1.php?linkID=art3335
4Srov. ANTON, Milan. Česká oční optika. Glaukom - druhá nejčastější příčina slepoty na světě, s.
72.
Tématem bakalářské práce je Informovanost pacientů s glaukomem, protože s těmito pacienty se setkávám na svém pracovišti a zajímalo mě, jestli mají dostatek informací o této nemoci. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a výzkumnou. V teoretické části je vysvětleno, co je to glaukom, jaká je jeho klasifikace, příčiny jeho vzniku, léčba, diagnostika, prevence, prognóza, ošetřovatelská péče, informovanost pacientů s touto diagnózou. Ve výzkumné části jsou stanoveny cíle práce a výzkumné předpoklady, je zde popsána metodika výzkumu, charakteristika výzkumného vzorku, analýza a interpretace výsledků s grafickým a statistickým zpracováním, diskuze, návrh na řešení zjištěných problémů a závěr.
2 Teoretická část
2.1 Anatomie a fyziologie zrakového ústrojí
V této kapitole bude stručně nastíněna anatomie a fyziologie zrakového ústrojí.
2.1.1 Anatomie zrakového ústrojí
Zrakové ústrojí se skládá z oční koule, z cév, nervů a z přídatných orgánů - okohybných svalů (čtyř přímých a dvou šikmých), vazivového aparátu očnice, z víček, spojivky a slzného aparátu. Všechny tyto součásti jsou uloženy v očnici. Oční koule je složena ze stěny a obsahu.5
a) Stěna oční koule se skládá ze tří vrstev
Zevní vazivovou vrstvu tvoří rohovka (cornea), (1/5 zevní vrstvy oční koule). Je průhledná, bezcévná, má bohatou senzitivní inervaci, pro kterou patří mezi necitlivější části těla. Bělima (sclera), tvoří zbylých 4/5 zevní vrstvy oční koule.
Vpředu má prostor pro usazení rohovky, na řadě míst na zadním pólu je perforována prostupem cév a nervů.
Střední vrstvu tvoří cévnatka (choroidea), obsahuje bohaté cévní sítě. Vpředu se rozšiřuje v řasnaté těleso (corpus ciliaris) a v duhovku (iris) s otvorem uprostřed - zornice (pupilla). Barva duhovky je závislá na obsahu pigmentu.6
Vnitřní vrstvu tvoří sítnice (retina). Vnější buněčnou vrstvu sítnice tvoří neuroepitel, který obsahuje světločivé buňky – tyčinky (umožňují monochromatické vidění za šera) a čípky (umožňují barevné vidění za dobrého osvětlení). Druhou vrstvu tvoří bipolární buňky a třetí - vnitřní vrstvu tvoří buňky gangliové. Při pohledu zpředu jsou na zadním pólu retiny patrny dvě skvrny. Žlutá skvrna je místem nejostřejšího vidění a bílá skvrna, která neobsahuje světločivé elementy a je místem, kde všechna nervová vlákna tvořící zrakový nerv opouští oční kouli.7
5 FIALA, P. a kol., Anatomie pro bakalářské studium zdravotnických oborů, s. 118 ; HORNOVÁ, J., Oční propedeutika, s. 16.
6 FIALA, P. a kol., Anatomie pro bakalářské studium zdravotnických oborů, s. 118.
7 HORNOVÁ, J. Oční propedeutika, s. 33.
b) Obsah oční koule tvoří
Čočka (lens), její přední plocha se opírá o sklivec, je průhledná.
Sklivec (corpus vitreum), je rosolovitá hmota, vyplňující vnitřní prostor oční koule za čočkou.
Komory oční - zadní komora oční (camera bulbi posterior), je prostor mezi přední plochou čočky a zadní plochou duhovky. Přední komora oční (camera bulbi anterior), je prostor mezi předním povrchem duhovky a zadní plochou rohovky.8 c) Zrakový nerv (n. opticus) se označuje jako 2. hlavový nerv. Skládá se z nervové a
podpůrné tkáně a cév. Obsahuje asi 1,2 milionů axonů, které pokračují z vrstvy nervových vláken sítnice. Zrakový nerv rozdělujeme na 4 vrstvy. První, povrchová je dobře vidět při oftalmoskopii. Druhá, prelaminární je patrná jen u očí, které mají centrální exkavaci. Třetí, laminární vrstva prochází sítí laminární tkáně. Když je hluboká exkavace, můžeme ji oftalmologicky vidět jako šedavé tmavé tečky.
Čtvrtá, retrolaminární vrstva leží již mimo bulbus. Zraková dráha zajišťuje přívod obrazu zevního světa do kůry mozkové a také umožňuje prostřednictvím dalších spojů řízení zornicových reflexů a zaostřování akomodací čočky.9 (Obrázek anatomie oka viz příloha č. 1).
2.1.2 Fyziologie oka
V souvislosti s glaukomem nás zajímá nitrooční tlak, nitrooční tekutina a zorné pole.
Nitrooční tlak - je vyšší než atmosférický, tím zůstává zachován tvar oka i při jeho pohybech. Hodnoty nitroočního tlaku závisí především na množství sekrece nitrooční tekutiny. Stejně jako krevní tlak, i nitrooční neustále stoupá a klesá celých 24 hodin.
Toto kolísání je u zdravého jedince pouze mírné. Za normální nitrooční tlak je považována hodnota do 20 mm Hg.10
Nitrooční tekutina - vytváří se v řasnatém tělísku z krve. Vyživuje nitrooční tkáně (čočku, rohovku, sklivec). Udržuje stálou hladinu nitroočního tlaku. Z řasnatého tělíska tekutina proudí do zadní komory oční, protéká kolem čočky zornicí do přední komory a
8 ČIHÁK, R., Anatomie 3, s. 580-596; FIALA, P. a kol., Anatomie pro bakalářské studium zdravotnických oborů, s. 118-123.
9 FIALA, P. a kol., Anatomie pro bakalářské studium zdravotnických oborů, s. 107.
10 SYNEK, S., SKORKOVSKÁ, Š., Fyziologie oka a vidění, s. 57.
odtéká trabekulární síťovinou do Schlemmova kanálu, kolektorovými kanálky a vodními vénami do venózního systému. Malá část nitrooční tekutiny opouští oko sklérou kolem nervů a cév. Nitrooční tekutina obsahuje všechny iontové prvky jako krevní plazma, ale velký rozdíl je v obsahu bílkovin, kterých je v plazmě 6 – 7 g / 100 ml bílkovin a v nitrooční tekutině 5 - 15 mg / 100 ml.11
Zorné pole – označuje část prostoru, který přehlédneme při pohledu přímo vpřed.
Nejširší je zorné pole zevně, kde dosahuje kolem 90°, nahoře i dole je většinou kolem 60°. Nejužší je nazálně, kolem 50°. Zahrnuje všechny oblasti, které oko vidí v kterémkoliv momentu. 12
2.2 Glaukom
Glaukom je definován jako progresivní, chronická a nereverzibilní neuropatie optiku, se zvýšením nitroočního tlaku či s normálním nitroočním tlakem, se změnami na optickém disku, ve vrstvě nervových vláken s následnými změnami v zorném poli spojenými s poklesem zrakových funkcí. Glaukom je generický termín pro specifickou oční chorobu, která má mnoho příčin a různé klinické projevy.13
2.3 Incidence glaukomu
Glaukom – jeden z nejzávažnějších problémů oftalmologie, patří na čelní místo mezi příčinami slepoty, na které se v celosvětovém měřítku podílí 13 %. Je to celosvětově druhá nejčastější příčina ztráty zraku. V současné době trpí glaukomem asi 67 miliónů lidí, z toho 6 miliónů je slepých. 1,5 miliónů lidí osleplo pro akutní glaukomový záchvat. Vrozený glaukom je vzácné onemocnění s největší udávanou incidencí 1: 10 000 v Evropě a Severní Americe.14 Glaukom častěji postihuje ženy, zpravidla po 40. roce života. V České republice bylo v roce 2003 dispenzarizováno 4041 pacientů s glaukomem ve věku 0 - 19 let, v rozmezí mezi 20 - 64 let jich bylo až
11 SYNEK, S., SKORKOVSKÁ, Š., Fyziologie oka a vidění, s. 53.
12 SYNEK, S., SKORKOVSKÁ, Š., Fyziologie oka a vidění, s. 85.
13 RŮŽIČKOVÁ, E, Glaukom minimum pro praxi, s. 107.
14 DĚTSKÉ OČNÍ LÉKAŘSTVÍ. Vrozený glaukom. [online]. [cit. 3013-6-13]. Dostupné z:
http://telemedicina.med.muni.cz/pdm/detske-ocni-lekarstvi/index.php?pg=detsky-glaukom--vrozeny- glaukom
31,8 krát více (celkem 128 807 případů) a starších 65 let pacientů s glaukomem byla četnost výskytu 28,5 krát vyšší v porovnání s první skupinou (celkem 115 203 případů).
Přibližně 2 % populace nad 40 let věku má glaukomové poškození zrakového nervu spojené se ztrátou vidění a zorného pole. Výskyt stoupá s přibývajícím věkem až na 3,5
% u osob ve věku 70 - 85 let.15
2.4 Patogeneze glaukomu
Glaukom je popisován jako ztráta nervových buněk sítnice a jejich axonů, které vedou jako zrakový nerv do mozku. Glaukomové poškození způsobuje morfologické změny na terči zrakového nervu - exkavaci a funkční změny, které ukazují zrakové poškození. Mechanismus poškození glaukomem primárně vzniká kvůli ztrátě nervových buněk sítnice. Zanikají rovněž i další buňky na ploše zrakového nervu. Tento proces probíhá nekrózou nebo apoptózou (programovaná buněčná smrt). Existuje několik teorií přesného mechanismu vyvolávajícího specifický typ postižení.16
(Teorie vzniku glaukomu viz příloha č. 2)
2.5 Rizikové faktory vzniku glaukomu
Jedná se o faktory, které zvyšují pravděpodobnost vzniku glaukomu. Bylo identifikováno více rizikových faktorů, ale ne všechny mohou být léčeny nebo alespoň ovlivněny. Odlišujeme rizikové faktory, které vedou ke zvýšení nitroočního tlaku a rizikové faktory, které přispívají ke glaukomovému poškození zrakového nervu.17
Faktory, které vedou ke zvýšení nitroočního tlaku a zároveň přispívají ke glaukomovému poškození zrakového nervu jsou:
Věk.
Genetika.
Krátkozrakost a dalekozrakost.
Rasa.
Pohlaví.
15 RŮŽIČKOVÁ, E., Glaukom farmakoterapie pro praxi, s. 11-12.
16 RŮŽIČKOVÁ, E. Postgraduální medicína. Glaukom včasná diagnostika a léčba. s. 20.
17 Flammer, J., Glaukom, s. 76.
Faktory, které vedou ke zvýšení nitroočního tlaku jsou:
Arterioskleróza.
Dlouhodobé užívání kortikosteroidů.
Oční rizikové faktory.
Faktory, které vedou ke glaukomovému poškození zrakového nervu jsou:
Nitrooční tlak.
Oběhové poruchy.
Celkové rizikové faktory.18
(Podrobný popis rizikových faktorů viz příloha č. 3).
2.6 Klinický obraz glaukomu
Příznaky u glaukomu závisí na formě onemocnění. Glaukom probíhá ve formě akutního glaukomového záchvatu nebo v chronické formě.
Akutní glaukomový záchvat - v důsledku náhlého a extrémního nárůstu nitroočního tlaku se vyskytuje nauzea, zvracení, bolest hlavy, poruchy vidění, zarudlé oči. Je rozšířená zornice, špatně reagující na osvit, rohovka je zašedlá.
Chronický glaukom - onemocnění, které může probíhat dlouhou dobu bez příznaků, nepozorovaně. Občas bývá u některých pacientů provázeno pocity tlaku za okem, někdy pacienti přicházejí, protože se jim rychleji zhoršuje zrak, častěji potřebují vyšší dioptrie. Většina pacientů je dlouhou dobu bez příznaků. Teprve při poškození cca 30 % nervových vláken se projevují první funkční změny. Pacient si je ovšem zpravidla dále neuvědomuje, protože v celém zorném poli stále relativně dobře vidí. Funkční změna spočívá pouze v pomalu se zhoršující citlivosti vnímat slabé světelné podněty v určitých oblastech. Až později dochází k výpadkům v zorném poli.19(Změny v zorném poli u pacienta s chronickým glaukomem viz příloha č. 4).
18 RŮŽIČKOVÁ, E., Postgraduální medicína, Glaukom včasná diagnostika a léčba, s. 19.
19 JUŘENÍKOVÁ, P. a kol., Ošetřovatelství, s. 99.
2.7 Klasifikace glaukomu
Glaukom dělíme na primární a sekundární a na glaukom s otevřeným nebo uzavřeným úhlem na základě:
Gonioskopického nálezu v komorovém úhlu.
Nálezu na papile zrakového nervu.
Vyšetření zorného pole.
Biomikroskopického nálezu na předním segmentu.
Hlavních rizikových faktorů (nitrooční tlak, věk, cévní rizikové faktory).20
2.7.1 Primární glaukom s otevřeným komorovým úhlem
Primární glaukom s otevřeným úhlem je glaukom, který má komorový úhel otevřený a nevzniká následkem jiného očního onemocnění.21
Dělí se na následující:
Primární glaukom s otevřeným úhlem se zvýšeným nitroočním tlakem.
Primární glaukom s otevřeným úhlem s normálním nitroočním tlakem.
Primární glaukom s otevřeným úhlem bez znatelného glaukomového postižení.22
2.7.2 Primární glaukom s uzavřeným komorovým úhlem
Primární glaukom s uzavřeným úhlem má úplné nebo částečné mechanické zamezení odtoku nitrooční tekutiny, způsobené duhovkou a nevzniká následkem jiného očního onemocnění.23
Dělí se na následující:
Akutní glaukom s uzavřeným úhlem.
Intermitentní glaukom s uzavřeným úhlem.
Chronický glaukom s uzavřeným úhlem.24
20 RŮŽIČKOVÁ, E., Glaukom farmakoterapie pro praxi, s. 10.
21 FLAMMER, J., Glaukom, s. 45.
22 FLAMMER, J., Glaukom, s. 45-51.
23 FLAMMER, J., Glaukom, s. 52.
2.7.3 Sekundární glaukom s otevřeným komorovým úhlem
Sekundární glaukom s otevřeným úhlem má komorový úhel otevřený a vzniká z různých očních onemocnění.25
Dělí se na následující:
Glaukom spojený s pseudoexfoliačním syndromem.
Glaukom spojený se syndromem pigmentové disperze.
Další příčiny vzniku sekundárního glaukomu s otevřeným komorovým úhlem.
Do této kapitoly patří:
- Čočkou vyvolaný sekundární glaukom s otevřeným úhlem.
- Glaukom při očních zánětech.
- Glaukom při intraokulárním krvácení.
- Glaukom u nitroočních nádorů.
- Glaukom při odchlípení sítnice.
- Glaukom při očních úrazech.
Mezi iatrogenní sekundární glaukomy s otevřeným úhlem patří:
- Steroidní glaukom.
- Sekundární glaukom s otevřeným úhlem po nitroočních operacích.
Mezi další patří:
- Sekundární glaukom s otevřeným úhlem při mimoočních onemocnění.
- Glaukom způsobený zvýšeným episklerálním venózním tlakem.26
2.7.4 Sekundární glaukom s uzavřeným komorovým úhlem
Sekundární glaukom s uzavřeným úhlem má komorový úhel uzavřený a vzniká v důsledku jiných očních nemocí.27
Mezi tento typ glaukomu patří:
Aniridie.
24 FLAMMER, J., Glaukom, s. 52-61.
25 FLAMMER, J., Glaukom, s. 63.
26 FLAMMER, J. Glaukom, s. 63-70.
27 FLAMMER, J. Glaukom, s. 71.
Dislokovaná čočka - vrozená či získaná.
Zánětlivý sekundární glaukom.
Sekundární glaukom u nitroočních nádorů.
Glaukom po nitroočních operacích.
Glaukom po vitreoretinálních operacích.
Glaukom po úrazech.
Neovasculární glaukom.28
(Podrobnější popis jednotlivých druhů glaukomu viz příloha č. 5).
2.8 Diagnostika glaukomu
Nesmírně důležité je včasné odhalení glaukomu. Pokud není rodinná zátěž glaukomu, doporučuje se, aby byla první oční prohlídka provedena kolem 40. roku věku. Diagnóza se stanovuje na základě následujících vyšetření.
Anamnéza - soustředíme se na možné rizikové faktory - vysokou myopii, diabetes mellitus, hypotenzi, předchozí trauma, rodinný výskyt.
Rutinní oční vyšetření - lékař stanoví naturální visus pomocí Snellenových optotypů. Je nutné začít pátrat po příčině, když je visus horší než 6/6.
Změření nitroočního tlaku - tonometrie. Rozlišuje se tonometrie impresní (Schioetzův tonometr), aplanační tonometrii, která patří mezi nejpřesnější techniky měření nitroočního tlaku. Může být buď součástí štěrbinové lampy (Goldmannův aplanační tonometr) nebo existuje ruční. Při měření se využívá velice malého tlaku, který oplošťuje rohovku (aplanace). Bezkontaktní pneumatická tonometrie - měření nitroočního tlaku se provádí pomocí přístroje měřícího dobu, za kterou se vrací přesně dávkovaný vzduchový impuls od rohovky. Hodnoty tonometrie jsou vyjádřeny v - mm Hg.
Biomikroskopické vyšetření – provádí se na štěrbinové lampě. Zde lékař zhodnotí přední segment oka včetně slzného filmu, posuzuje hloubku přední komory, přítomnost synechií, přítomnost katarakty, změnu polohy duhovky a další.
Gonioskopie - vyšetření komorového úhlu, vyšetření se provádí na štěrbinové lampě za pomoci speciální gonioskopické čočky, která se přikládá přímo na
28 FLAMMER, J. Glaukom, s. 71–73.
znecitlivělou rohovku. Lékař posuzuje srůsty kořene duhovky, šíři úhlu, pigmentové uloženiny, neovaskularizaci v úhlu a další.
Oftalmoskopie - při které lékař hodnotí terč zrakového nervu. Charakteristickou známkou je úbytek nervových vláken, glie i cév terče. Změny vznikají dříve než změny zorného pole, které je možno zjistit až při úbytku kolem 30 % nervových vláken. Asymetrie nálezu je typická u glaukomu.
Perimetrie - hodnocení zorného pole. Slouží k vyšetření periferního vidění.
Umožňuje určit rozsah zorného pole a odhalit jeho případné výpadky. Vyšetření vyžaduje spolupráci a soustředěnost pacienta. (Perimetrie u pacienta s glaukomem viz příloha č. 6).
Vyšetření psychofyziologoických funkcí - mezi které patří vyšetření barevného vidění, zejména v modro-žluté oblasti, adaptace na tmu, vyšetření kontrastní citlivosti.29
Následující vyšetření indikuje lékař jen u některých pacientů. Tato vyšetření nejsou hrazena zdravotní pojišťovnou.
GDX vyšetření (Glaucoma diagnostics) - jedná se o vyšetření vrstvy nervových vláken sítnice laserovým skenovacím oftalmoskopem. Laser prohlédne oční pozadí a detailně proměří vrstvu nervových vláken. Následně počítač všechny získané údaje vyhodnotí a zpracuje je do přehledné tabulky s několika grafy a obrázky.
OCT vyšetření (oční koherentní tomograf) - jde o přístroj, který využívá optického paprsku, jeho odrazu a posunu, jež je následně zpracován počítačem. Tato vyšetřovací metoda přesně sleduje změny na zrakovém nervu i sítnici.
HRT vyšetření (laserová skenovací tomografie) - jde o laserové zařízení, kde je jako zdroj záření diodový laser. Používá se zejména u pacientů s hraničním nálezem u glaukomu a u obtížně kompenzovaných glaukomatiků.30
2.9 Léčba glaukomu
Léčbu glaukomu rozdělujeme na medikamentózní léčbu, léčbu laserovými zákroky a léčbu chirurgickými zákroky. Hlavním cílem při léčbě glaukomu je pro každého
29 RŮŽIČKOVÁ, E., Zdravotnické noviny, Lékařské listy, Glaukom, s. 17.
30 OFTEX oční klinika [online]. [cit. 2013-4-26]. Dostupné z: http://www.oftex.org/nase-sluzby
očního lékaře celoživotní zachování pacientova zraku. Pacienti s glaukomem jsou dispenzarizováni na oční ambulanci, kde léčbu řídí specialista.
Cílem léčby glaukomu je:
Snížit nitrooční tlak na hodnotu „cílového tlaku.“
Zabránit progresi poškození zrakového nervu.
Minimalizovat vedlejší účinky a komplikaci léčby.
2.9.1 Medikamentózní léčba
Medikamentózní léčba zaujímá stále první místo při rozhodování mezi medikamentózní, laserovou a chirurgickou formou léčby glaukomu. Medikamentózní léčba spočívá ve snižování nitroočního tlaku na hodnotu „cílového tlaku“, současně zlepšuje pulsní a retinální průtok krve a má neuroprotektivní charakter. Používají se látky, které snižují tvorbu nitrooční tekutiny (inhibitory karboanhydrázy, beta- blokátory, selektivní a neselektivní sympatomimetika). Dále látky, které ovlivňují odtok nitrooční tekutiny (selektivní sympatomimetika, parasympatomimetika, prostaglandiny, prostamidy) a látky, které působí osmoticky (hyperosmotika). Ideální je přípravek, který snižuje nitrooční tlak na hodnoty dostatečně bezpečné pro oko, který je pro pacienta bezpečný, zlepšuje hemodynamické parametry a zlepšuje průtok krve terčem zrakového nervu. U medikamentózní léčby je velmi důležitá spolupráce pacienta. Léky se podávají celkově nebo lokálně, lokální aplikace ve formě očních kapek minimalizuje výskyt nežádoucích účinků.31
2.9.2 Laserová léčba
Laserová léčba přinesla v 60. letech minulého století nové možnosti v léčbě glaukomů. S objevem laserových paprsků a jejich zavedením do oftalmologie vznikl a dále se rozvíjí nový směr v léčbě glaukomů- ,,nekrvavá chirurgie“.
Výhody laserové léčby:
Laserové výkony pacienti velmi dobře snáší.
Zákroky se provádějí ambulantně.
31 LIEHNEOVÁ,I., Česká a slovenská oftalmologie, Farmakoterapie glaukomu, s. 155-158.
Komplikace se vyskytují výjimečně.
Zákroky jsou minimálně traumatizující.
Před zákrokem stačí pouze lokální znecitlivění oka.
Zákrok lze provést i u pacientů, u kterých je kontraindikace k operačnímu výkonu.32 Existuje několik možných laserových zákroků:
Laserová iridotomie - při které se používá YAG laser (pevnolátkový laser, aktivním materiálem je izotropní krystal Yttrium Aluminium Granátu), kterým se do duhovky vyřízne velmi drobný otvor, aniž by byl potřeba jakýkoliv chirurgický řez do povrchu oka. Cílem zákroku je vytvoření přímé komunikace mezi přední a zadní komorou oční a zlepšení podmínek pro odtok nitrooční tekutiny. Tento výkon se provádí u pacientů s glaukomem, kde se ještě nevyvinuly organické změny v komorovém úhlu. Laserová iridotomie je důležitá v prevenci a léčbě glaukomů s uzavřeným úhlem, zabraňuje dalším glaukomovým záchvatům.
Laserová trabekuloplastika - při které se používá argonový laser. Tato metoda se v současnosti už příliš nepoužívá, protože jen 60 % pacientů reaguje na léčbu a i v případě úspěšnosti pozitivní účinek většinou zhruba po třech letech vymizí.
Používá se u glaukomů s otevřeným úhlem, provádí se za pomoci goniočočky, která směřuje paprsek laseru do oblasti trámčiny komorového úhlu.
2.9.3 Chirurgická léčba
Chirurgická léčba je indikována tehdy, jestliže se nedaří snížit nitrooční tlak medikamentózní terapiií a u nemocných, kteří nedodržují léčebný režim nebo nesnáší lokální terapii. V případě chirurgické léčby glaukomu je možný ambulantní přístup, ale doporučuje se hospitalizace pacienta. Operace se provádí většinou v lokální anestezii, ale i celková anestezie je možná. Obvykle se vyžaduje jen u dětí.
Cíle operace:
Snížit nitrooční tlak.
Zvýšit odtok nitrooční tekutiny z oka.
32 RŮŽIČKOVÁ, E., VARCHOLOVÁ, D., Lékařské listy, Glaukom-problém nejen starší generace, s. 13.
Nejvíce používanou chirurgickou léčbou je trabekulektomie. Jde o filtrující operaci, při které se provádí preparace jednotlivých vrstev oka v oblasti bělimy těsně nad rohovkou. Cílem je vytvořit odvodný kanálek pro nitrooční tekutinu. Mezi další operace patří mikrochirurgická iridektomie, při které se chirurgicky odstraní kořen duhovky po otevření přední oční komory. Operace se provádí při nemožnosti provést iriditomii laserem. Sklerektomie je neperforující filtrační metoda s nižším výskytem pooperačních komplikací.33
2.10 Zásady dodržování léčebného režimu
Při onemocnění glaukomem je důsledné dodržování léčebného režimu nejdůležitější pro dobrou prognózu onemocnění.
Mezi hlavní zásady dodržování léčebného režimu patří:
Pravidelná návštěva očního lékaře každé tři měsíce, kde je součástí očního vyšetření změření nitroočního tlaku.
Aplikace očních kapek pravidelně každý den ve stejnou dobu.
Nepít najednou větší množství tekutin (více než ½ litru).
Nosit u sebe Průkaz glaukomatika.
(Desatero pro život s glaukomem viz příloha č. 7).
2.11 Prognóza u pacientů s glaukomem
Prognóza glaukomu závisí především na tom, v jakém stadiu bylo onemocnění diagnostikováno. Pokud je nemoc včas zjištěna, s léčbou se začne brzy, je většinou možné zachovat zrak bez většího postižení. Aby byla prognóza dobrá, je nutné, aby pacienti s glaukomem dodržovali důsledně léčebný režim. Ale také platí, že už vzniklé poškození očního nervu se navzdory intenzivní terapii odstranit nedá. A každý glaukom, který se neléčí, vede k slepotě postiženého oka. Ztráty zraku jsou už nevratné.34
33 RŮŽIČKOVÁ, E., Postgraduální medicína, Glaukom včasná diagnostika a léčba, s. 19-22;
OŠETŘOVATELSTVÍ, Multimediální trenažér plánování ošetřovatelské péče. Lékařské diagnózy.
[online]. [cit. 2013-4-1]. Dostupné z: http://ose.zshk.cz/vyuka/lekarske-diagnozy.aspx?id=84
34 RŮŽIČKOVÁ, E., Glaukom farmakoterapie pro praxi, s. 72.
2.12 Komplikace glaukomu
Komplikace u glaukomu nastávají většinou tehdy, pokud pacienti s glaukomem důsledně nedodržují léčebný režim. Ale u některých pacientů dochází k zhoršení nemoci a ke komplikacím i přesto, že léčebný režim dodržují. Vždy záleží na formě glaukomu a způsobu jeho léčby.
Nejčastější komplikace jsou:
Postupné odumírání zrakového nervu, výpadky zorného pole, které se rozšiřují a následně vedou k slepotě postiženého oka.
Akutní glaukomový záchvat (viz kapitola 2. 6 Klinický obraz glaukomu)
Komplikace mohou nastat i po operačním zákroku. Mezi ně patří bolest, infekce, otok, krvácení.35 Pacienti jsou opakovaně informováni o zásadách léčebného režimu po operaci, aby ke komplikacím nedocházelo.
2.13 Prevence glaukomu
Prevenci u glaukomu rozdělujeme na primární, sekundární a terciální.
Primární – v rámci primární prevence se zpravidla realizují projekty, které řeší výskyt a rozvoj nemocí. Jedná se většinou o aktivity, které řeší prevenci vzniku rizikových faktorů.36 U glaukomu lze mezi primární prevenci počítat Světový den zraku a Světový glaukomový týden.
Sekundární – soubor opatření vedoucí k aktivnímu vyhledání prvních příznaků nemoci, abychom zabránili jejímu dalšímu rozvoji včasnou léčbou. U onemocnění glaukomem má sekundární prevence velký význam. I když nemá pacient žádné potíže spojené s tímto onemocněním, je vhodné nejlépe kolem 40. roku navštívit očního lékaře.
Součástí očního vyšetření má být i změření očního tlaku a vyšetření očního pozadí.
Včasná návštěva očního lékaře je vhodná zejména u lidí, kde se glaukom vyskytuje u blízkých příbuzných. V tomto případě se zvyšuje riziko vzniku glaukomu čtyřnásobně.
Jako sekundární prevenci vzniku glaukomu je možné vyplnit si glaukomový test, kterým lze zjistit riziko vzniku glaukomu.
35 NOVÁKOVÁ, I., Ošetřovatelství ve vybraných oborech, s. 120.
36 SVĚRÁKOVÁ, M., Edukační činnost sestry, s. 9.
(Glaukomový test viz příloha č. 8).
Terciální – soubor opatření u nemocného s rozvinutou nemocí, aby nedošlo k dalšímu opakování nebo zhoršení onemocnění. Cílem je obnovení funkce poškozených orgánů.37 Terciální prevence je rovněž velmi důležitá při onemocnění glaukomem, jelikož právě důsledné dodržování léčebného režimu vede k uspokojivé prognóze.38
2.14 Ošetřovatelská péče u pacientů s glaukomem
Ošetřovatelská péče u pacientů s glaukomem probíhá na oční ambulanci nebo lůžkové části očního oddělení, kde jsou pacienti přijati hlavně pro sledování křivky nitroočního tlaku, při akutním glaukomovém záchvatu a pro chirurgickou léčbu glaukomu - trabekulektomii.
Ošetřovatelské intervence:
Informovat pacienta o zásadách léčebného režimu, o správné aplikaci očních kapek, o návštěvě v glaukomové poradně, o vhodném pitném režimu.
Nacvičovat s pacientem individuální prvky sebeobsluhy (hygiena, oblékání, stravování). V případě deficitu zajistit potřebnou péči.
Sledovat subjektivní pocity pacienta.
Sledovat v pravidelných intervalech oko a jeho okolí.
Sledovat další příznaky onemocnění (bolesti, nauzeu, zvracení).
Dbát na pravidelné měření nitroočního tlaku, údaje zapisovat do dokumentace.
Zajistit bezpečnost pacienta, volit pomůcky, které budou snižovat riziko pádů.
Zhodnotit stupeň smyslového vnímání pacienta.
Informovat pacienta o předoperační přípravě. Rozdíl je v přípravě před lokální a celkovou anestezií. Důraz je kladen zejména na čistotu oka, odlíčení u žen.
37 SVĚRÁKOVÁ, M., Edukační činnost sestry, s. 59.
38 JUŘENÍKOVÁ, P. a kol., Ošetřovatelství, s. 100.
Informovat pacienta o pooperačním režimu. Na operované oko nesmí 14 dní sahat, umývat si ho, mnout, nesmí se předklánět se, nezvedat, nosit nic těžkého. Vhodné je nošení tmavých brýlí při pobytu venku. Pacienti musí dodržovat klidový režim.
Informovat pacienta o nutnosti okamžitého vyhledání odborné pomoci při výskytu jakékoliv komplikace.
Doporučit pacientovi, aby se vyhnul prašnému a zakouřenému prostředí.
Všímat si možných doprovodných příznaků infekce.
Asistovat lékaři při převazu, aplikovat kapky, léky dle ordinace lékaře.
Dodržovat pravidla asepse.
Snažit se, aby nedocházelo k sociální izolaci pacienta, dbát o jeho vhodnou aktivizaci.39
2.15 Informovanost pacientů
Podávání informací pacientům je proces zaměřený na předávání potřebných informací. Zásadní rozdíl mezi informovaností a edukací pacientů je v tom, že edukace je podpořena zpětnou vazbou. Pacienti s glaukomem musí být dostatečně informováni o své nemoci.
Pacient musí být informován zejména o tom:
Co glaukom v oku poškozuje.
Jaké jsou příčiny vzniku glaukomu.
Jaké jsou rizikové faktory, které se na glaukomu podílí.
Jaké mohou být následky, když nebudou pacienti s glaukomem dodržovat léčebný režim.
Jaké jsou možnosti léčby glaukomu. Při léčbě očními kapkami vysvětlit správnou aplikaci. Pokud je nutný laserový zákrok nebo chirurgické řešení v léčbě, musí mít
39 NEJEDLÁ, M. a kol., Ošetřovatelství 4, s. 52 ; NOVÁKOVÁ, I., Ošetřovatelství ve vybraných oborech, s. 121.
pacient dostatek informací nejen o nutné přípravě před výkonem, o výkonu samotném, ale i o možných komplikacích.
Všeobecná sestra společně s lékařem podává informace o zásadách režimu v předoperačním i pooperačním období. Informovaný pacient má mnohem lepší předpoklady uzdravit se, vědět více o prevenci, o upevňování zdraví a častěji dodržuje léčebný režim.
Potřeba informací patří mezi potřeby jistoty a bezpečí, nebo také existencionální potřeby. Tím se řadí mezi nižší psychosociální potřeby. V Maslowově Pyramidě potřeb se nachází na druhé příčce. Pro pacienty je nedostatek informací stav, při kterém prokazují neporozumění danému problému, neznalost. Chybění informací může vést k nedodržování léčebného režimu.40
Zásady pro úspěšné sdělování a porozumění informací:
Jednoduchost - efektivní je krátké popisování situace.
Stručnost – působí profesionálně, je významná i při písemné formě předávání informací.
Zřetelnost – musíme jasně vyjádřit podstatu.
Vhodné načasování – vhodný je klid, soukromý.
Přizpůsobivost – styl hovoru musíme přizpůsobit reakcím pacienta.41
2.16 Formy předávání informací
Pacientům s glaukomem předáváme informace v ústní nebo písemné formě.
Ústní forma předávání informací – výhodou mluveného slova je, že umožňuje navázat s pacienty užší kontakt. Probíhá jako výklad nebo rozhovor. Informace předáváme pacientům individuálně nebo skupinově. Vhodné je pořádání seminářů pro pacienty, kde můžeme mluvené slovo doplnit o názornou ukázku aplikace očních kapek.
40 TRACHTOVÁ, E a kol., Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, s. 14.
41 VENGLÁŘOVÁ, M., MAHROVÁ G., Komunikace pro zdravotní sestry, s. 23.
Písemná forma předávání informací – písemný materiál, který poskytujeme, bychom měli dobře znát a orientovat se v něm. Má být předán takovým pacientům, pro které byl vytvořen (z hlediska věku, smyslového vnímání). Ale neměl by být jediným zdrojem předání informací. Písemný materiál musí být vždy doplněn ústním vysvětlením. Nejčastěji podáváme informace pacientům ve formě letáků, brožurek, článků v časopise. Pro mnohé pacienty je dostupný internet, kde si také můžou najít další informace. Pro pacienty s poruchami zraku není písemná forma předání informací často vhodná.42
2.17 Cílové skupiny poskytování informací o glaukomu
Cílovou skupinou pro poskytování informací o glaukomu jsou především lidé, kteří touto nemocí již trpí a mají stále málo informací. Někteří stále, i při opakovaném podávání informací nemají základní znalosti. Jiní pacienti naopak chtějí své znalosti ještě více rozšiřovat. Cílovou skupinou je také rodina a osoby, které pečují o pacienta s glaukomem. Další skupinou, která chce získat informace o glaukomu, jsou lidé, kteří mají glaukom již v rodině a mají znalosti o dědičnosti, jako o rizikovém faktoru a zajímá je především prevence. Je potřeba zmínit se rovněž o lidech, kteří se nikdy s nikým s glaukomem nesetkali, ale například z médií se o této nemoci dozvěděli a její problematika je zajímá. Další cílovou skupinou pro poskytování informací o glaukomu je široká veřejnost, kterou informujeme o podstatě onemocnění a důležitosti očního vyšetření u očního lékaře. Lidé jsou o problematice glaukomu informováni prostřednictvím médií, brožur, knih, plakátů v ordinacích lékaře.43
2.18 Bariéry, znesnadňující předávání informací
Bariéry znesnadňující předávání informací mohou nastat na straně pacienta nebo na straně všeobecné sestry, která informace předává. Je nutné je včas rozeznat a odstranit.
Informace opakujeme.
42 SVĚRÁKOVÁ, M., Edukační činnost sestry, s. 38-39.
43 ČESKÁ GLAUKOMOVÁ SPOLEČNOST. [online]. [cit. 2013-4-27]. Dostupné z:http://www.glaukom.cz/kategorie.asp?idk=129
Bariéry ze strany všeobecné sestry:
Pokud dojde ze strany všeobecné sestry k bariérám, nemusí předávání informací splnit svůj účel. Je nutné, aby všeobecná sestra měla dostatek potřebných znalostí a dovedností a znala odpověď na dotazy pacientů. Nejčastější bariéry jsou:
Nedostatek znalostí.
Neschopnost empatie - ,,chladný přístup.“
Nevhodně zvolený způsob předávání informací.
Nevhodně zvolené prostředí.
Nedostatek času věnovaný pacientům.
Spěch, nervozita.
Nevhodná komunikace s pacientem.
Ignorování potřeb pacienta.
Bariéry ze strany pacienta:
Pro splnění účelu předání informací pacientům má všeobecná sestra včas předvídat a odstranit bariéry, které brání pacientům získat dostatek informací. Nejčastější bariéry stran pacienta jsou:
Strach, úzkost.
Psychická porucha.
Aktuální zdravotní stav.
Nezájem o informace.
Věk.
Jazykové, etnické, kulturní bariéry.44
2.19 Pravidla při poskytování informací pacientům s poruchou zraku
Při poskytování informací pacientům s poruchou zraku jednáme stejně jako s ostatními pacienty, respektujeme míru jejich zrakového postižení a tomu přizpůsobíme i komunikaci. Informace poskytujeme v klidném prostředí s minimem rušivých podnětů. Pokud je pacient nevidomý, jednáme pouze s ním, i když má s sebou doprovodnou osobu. Náš hlas, podání ruky nahrazuje oční kontakt. Slovy důsledně
44 SVĚRÁKOVÁ, M., Edukační činnost sestry, s. 37-38.
popisujeme veškerou činnost, používané přístroje a způsob použití. Pacientů se dotýkáme s citem, na dotyk ho vždy předem upozorníme.45
Rozsah podané informace pro zrakově postižené:
Lidé se zrakovým postižením mají různé stupně snížení zrakových schopností.
Poškození zraku tak ovlivňuje jejich činnost v běžném denním životě. Proto je nutné zrakově postižené pacienty informovat o kompenzačních pomůckách, o rehabilitaci zrakově postižených a o organizacích pro slabozraké a nevidomé. 46
Druhy kompenzačních pomůcek - lupy, jsou spojná skla zvětšující do blízka.
Používají se k zvětšení 1,5 krát do 20 krát. Většinou jsou vyrobené z plastu.
Dalekohledy jsou optické přístroje, které zrakově postižení používají především do dálky. Elektronické kompenzační pomůcky, mezi které patří kamerové lupy, digitální lupy. Neoptické kompenzační pomůcky, mezi které patří hůl bíla, hůl červeno-bílá, lékařský teploměr s hlasovým výstupem, psací stroj pro nevidomé.
Kompenzační pomůckou pro prakticky nevidomé a nevidomé je i vodící pes.
Rehabilitace zrakově postižených – mezi které patří zraková terapie. Dále rehabilitace sociální, výuka prostorové orientace a samostatného pohybu. Důležitá je rehabilitace pedagogická a rehabilitace pracovní.
Organizace pro slabozraké a nevidomé v České republice Sjednocená organizace slabozrakých a nevidomých v ČR Tyfloservis o. p. s.
Tyflokabinet o. p. s.
Tyflocentrum o. p. s.
Pobytové rehabilitační a rekvalifikační středisko Dědina v Praze 6.47
2.20 Práva pacientů na informace
Zdravotnické právo obsahuje právní normy upravující poskytování zdravotní péče, práva, ale i povinnosti občanů a zdravotnických pracovníků v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, organizaci zdravotní péče, způsobilost zdravotnických
45 JANÁČKOVÁ, L., WEISS, P., Komunikace ve zdravotnické péči, s. 127.
46 NOVÁKOVÁ, I., Ošetřovatelství ve vybraných oborech, s. 122.
47 ROZSÍVAL, P., Trendy současné oftalmologie, s. 291-304.
pracovníků k výkonu zdravotnického povolání.48 Jedním z práv pacientů je právo na informace. (Práva pacientů viz příloha č. 9).
Za kvalitu a potřebný rozsah informací poskytovaných nemocnému zodpovídá ošetřující lékař. Pacient má právo získat od lékaře informace potřebné k tomu, aby se mohl před zahájením každého diagnostického a terapeutického postupu rozhodnout, zda s ním souhlasí.
Práva pacientů (dříve Etický kodex) byla prohlášena Ministerstvem zdravotnictví České republiky za platná dnem 25. 2. 1992. V Českém právním systému definují práva pacientů především tyto zákony:
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování.
Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci.49
2.21 Informovaný souhlas
V právních předpisech je stanoven základní požadavek, bez kterého nelze poskytovat zdravotní péči. Tím je souhlas pacienta s doporučenou a poskytovanou zdravotní péčí, včetně péče, kterou poskytuje sestra. Pacient podepisuje souhlas s hospitalizací a to i v případě, kdy je přijat pouze ke sledování, s konkrétním výkonem, s nahlížením do dokumentace, souhlas s přítomností osob, které se připravují na budoucí povolání. Souhlas s provedením výkonu je jednostranný právní úkon, který musí mít všechny formální i věcné náležitost. Musí být učiněn svobodně, vážně, určitě a srozumitelně. Pacient vždy dává souhlas s výkonem léčebným, invazivním i neinvazivním, diagnostickým, preventivním. Pacient dává souhlas s poskytovanou zdravotní péčí konkludentně, což znamená, že se pacient podrobí výkonu bez
48 VONDRÁČEK. L., KURZOVÁ, H., Zdravotnické právo, s. 11-12.
49EUROCLINICUM. Práva a povinnosti pacientů. [online]. [cit. 2013-4-13]. [2012]. Dostupné z:
http://www.euroclinicum.cz/prava-pacientu-verejnost/
jakýchkoliv projevů nesouhlasu, nebo projeví souhlas aktivním projevem vůle, jako je kývnutí hlavy. Souhlas nabývá platnosti okamžikem, kdy je projeven, ale může být kdykoliv odvolán.50 Pacienti s glaukomem podepisují informovaný souhlas před léčbou laserem nebo chirurgickou léčbou.
O vznik informovaného souhlasu se zasloužila především profesorka lékařské a zdravotnické etiky Prof. RNDr. PhDr. Helena Haškovcová, CSc.
50 VONDRÁČEK, L., WIRTHOVÁ, V., Právní minimum pro sestry, s. 35-36.
3 Výzkumná část
Ve výzkumné části bakalářské práce jsme popsali cíle práce a výzkumné předpoklady, metodiku výzkumu, charakteristiku výzkumného vzorku. Dále jsme zde uvedli výsledky výzkumu, jeho analýzu a statistické testování stanovených výzkumných předpokladů.
3.1 Cíle práce a výzkumné předpoklady
Cíle práce:1. Zjistit, zda pacienti s glaukomem mají dostatek informací o této nemoci.
2. Zjistit, zda pacienti s glaukomem znají léčebný režim u této diagnózy a zda ho dodržují.
3. Zjistit nejčastější zdroje získávání informací o této diagnóze u pacientů s glaukomem.
Výzkumné předpoklady:
1. Předpokládám, že existuje vztah mezi demografickými údaji pacientů s glaukomem a jejich znalostmi o této nemoci.
2. Předpokládám, že existuje vztah mezi demografickými údaji pacientů s glaukomem a jejich znalostmi o nutnosti dodržování léčebného režimu.
3. Předpokládám, že existuje vztah mezi znalostmi pacientů s glaukomem o léčebném režimu a dodržováním léčebného režimu těmito pacienty.
4. Předpokládám, že nejčastějším zdrojem informací o diagnóze a léčebném režimu u pacientů s glaukomem jsou zdravotničtí pracovníci na oční ambulanci.
3.2 Metodika výzkumu
Pro realizaci výzkumné části jsme zvolili kvantitativní metodu pomocí dotazníkového šetření. Dotazník jsme vypracovali na základě stanovených cílů práce.
Ke sběru dat jsme použili anonymní originální dotazník, který obsahoval 19 otázek.
Celkem jsme rozdali 60 dotazníků. (Dotazník pro pacienty s glaukomem viz příloha č.
10).
Dotazník se skládal ze dvou částí.
Otázky s demografickými údaji – otázky s č. 1, 2, 3.
Otázky pro zjištění stanovených cílů:
o Otázky, kterými jsme zjišťovali úroveň znalostí pacientů s glaukomem o své nemoci – otázky s č. 4, 5, 6 a 7.
o Otázky, kterými jsme zjišťovali znalosti pacientů o zásadách dodržování léčebného režimu - otázky s č. 8, 9, 10, 11.
o Otázky, kterými jsme zjišťovali, zda pacienti tyto zásady dodržují – otázky s č.
12, 13, 14, 15.
o Otázky, kterými jsme zjišťovali od koho a odkud mají pacienti s glaukomem informace o své nemoci, o správné aplikaci očních kapek a o nutnosti dodržování léčebného režimu – otázky s č. 16, 17, 18.
o Otázka č. 19 zjišťovala, zda mají respondenti po vyplnění dotazníku zájem o další informace o své nemoci.
Účast pacientů při vyplňování dotazníků byla dobrovolná, na vyplňování měli dostatek času. Dotazníky jsem pacientům rozdávala osobně. Vyplněné dotazníky jsem od pacientů přebírala sama nebo je odevzdali při vstupu do oční ordinace sestře, která byla seznámena s mým dotazníkovým šetřením a v případě potřeby pacientům poskytla rady k vyplnění dotazníku.
3.3 Charakteristika výzkumného vzorku
Kritéria respondentů pro zařazení do dotazníkového šetření byla následující:
30 žen a 30 mužů.
50 let a více.
Dispenzarizace pro glaukom.
Laici.
Bydliště v Děčíně nebo ve spádové oblasti Krajské zdravotní a.s., Nemocnice Děčín o.z.
Před vyplňováním jsem pacienty seznámila s účelem a tématem dotazníku. Všichni respondenti byli ochotni dotazník vyplnit. Návratnost byla tedy 100 %. Výzkum probíhal v čekárně oční ambulance Krajské zdravotní a.s., Nemocnice Děčín o.z. od 15.
1. 2013 do 20. 2. 2013. (Protokol k výzkumu viz příloha č. 13).
3.4 Výsledky výzkumu a jeho analýza
V následující části jsme postupně vyhodnocovali jednotlivé výsledku výzkumu, které jsme získali z dotazníků. Zpracování dat, analýzu a vyhodnocení výsledků jsme provedli za pomoci programu Microsoft Office Excel 2007. Výsledky jsme zpracovali do kontingenčních tabulek. Hodnoty v tabulkách jsou uvedeny v absolutní četnosti (počet odpovědí) a relativní četnosti (procentuální vyjádření zaokrouhlené na jedno desetinné místo). Zajímavá zjištění jsou doplněna grafickým znázorněním, použili jsme sloupcový typ grafu. Správné odpovědi u otázek, kde měli respondenti uvést pouze jednu odpověď, jsme zvýraznili tučným písmem. V další části jsme statisticky testovali výzkumné předpoklady. Zvolili jsme x2 – test o nezávislosti v kontingenční tabulce.
3.4.1 Část s demografickými údaji
Otázka č. 1 VěkTab. 1 Věk respondentů
Věk respondentů Absolutní četnost
Relativní četnost
50-60 let 23 38,3 %
61-70 let 18 30,0 %
více než 70 let 19 31,7 %
Celkem 60 100,0 %
Interpretace:
Z 60 dotazovaných respondentů bylo 23 (38,3 %) ve věku 50 - 60 let, ve věku 61 - 70 let jich bylo 18 (30,0 %) a respondentů starších 70 let bylo 19 (31,7 %).
Otázka č. 2 Pohlaví
Tab. 2 Pohlaví respondentů
Pohlaví respondentů Absolutní
četnost Relativní četnost
Žena 30 50,0 %
Muž 30 50,0 %
Celkem 60 100,0 %
Interpretace:
Dotazník vyplnilo 30 žen (50,0 %) a 30 mužů (50,0 %).
Otázka č. 3 Vaše nejvyšší ukončené vzdělání?
Tab. 3 Vzdělání respondentů
Vzdělání respondentů Absolutní
četnost Relativní četnost
Základní 9 15,0 %
Vyučen 28 46,7 %
Středoškolské 17 28,3 %
Vyšší odborné 3 5,0 %
VŠ 3 5,0 %
Celkem 60 100,0 %
Interpretace:
Základní vzdělání ukončilo 9 (15,0 %) respondentů. Vyučeno bylo 28 (46,7 %) respondentů. Středoškolské vzdělání ukončilo 17 (28,3 %) respondentů. Vyšší odborné vzdělání získali 3 (5,0 %) z dotazovaných. Vysokoškolské studium ukončili 3 (5,0 %) respondenti.
3.4.2 Část zjišťovací
Otázka č. 4 Víte, co glaukom (zelený zákal) v oku poškozuje? Vyberte jen jednu, Vám nejbližší odpověď.
Tab. 4 Informovanost respondentů o poškození oka glaukomem
Informovanost respondentů o poškození oka glaukomem
Absolutní četnost
Relativní četnost
Čočku 5 8,3 %
Zrakový nerv 42 70,0 %
Rohovku 3 5,0 %
Nevím 10 16,7 %
Celkem 60 100,0 %
Graf 1 Informovanost respondentů o poškození oka glaukomem
Interpretace:
5 (8,3 %) respondentů uvedlo, že glaukom v oku poškozuje čočku. 42 (70,0 %) respondentů uvedlo, že glaukom v oku poškozuje zrakový nerv. 3 (5,0 %) dotazovaných uvedlo rohovku a 10 (16,7 %) odpovědělo nevím.
Otázka č. 5 Víte, jaké jsou rizikové faktory vzniku glaukomu? (zeleného zákalu).
Vyberte jen jednu, Vám nejbližší odpověď.
Tab. 5 Informovanost respondentů o rizikových faktorech vzniku glaukomu
Informovanost respondentů o
rizikových faktorech vzniku glaukomu
Absolutní četnost
Relativní četnost Výskyt glaukomu v rodině, vyšší
věk, diabetes mellitus (cukrovka) 32 53,3 % Vyšší věk, kouření, diabetes mellitus
(cukrovka) 7 11,7 %
Výskyt glaukomu v rodině, vyšší věk,
časté sledování televize 8 13,3 %
Nevím 13 21,7 %
Celkem 60 100,0 %
Graf 2 Informovanost respondentů o rizikových faktorech vzniku glaukomu
Interpretace:
Na otázku o znalostech rizikových faktorů vzniku glaukomu odpovědělo 32 (53,3
%) respondentů, že mezi tyto faktory patří výskyt glaukomu v rodině, vyšší věk, diabetes mellitus. 7 (11,7 %) respondentů odpovědělo, že rizikovými faktory vzniku glaukomu je vyšší věk, kouření, diabetes mellitus. 8 (13,0 %) dotazovaných uvedlo výskyt glaukomu v rodině, vyšší věk, časté sledování televize. 13 (21,7 %) respondentů odpovědělo, že neví, jaké jsou rizikové faktory vzniku glaukomu.
Otázka č. 6 Myslíte si, že je možné glaukom (zelený zákal) zcela vyléčit?
Tab. 6 Informovanost respondentů o možnosti vyléčení glaukomu
Informovanost respondentů o možnosti vyléčení
glaukomu
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano 7 11,7 %
Ne 41 68,3 %
Nevím 12 20,0 %
Celkem 60 100,0 %
Graf 3 Informovanost respondentů o možnosti vyléčení glaukomu
Interpretace:
Ano, glaukom je možné zcela vyléčit, odpovědělo 7 (11,7 %) respondentů. Ne odpovědělo 41 (68,3 %) dotazovaných a 12 (20,0 %) respondentů nevědělo.
Otázka č. 7 Jaké znáte základní možnosti léčby glaukomu (zeleného zákalu)?
Vyberte jen jednu, Vám nejbližší odpověď.
Tab. 7 Informovanost respondentů o základních možnostech léčby glaukomu
Informovanost respondentů o základních možnostech léčby glaukomu
Absolutní četnost
Relativní četnost Oční kapky, oční masti,
chirurgický zákrok 14 23,3 %
Oční kapky, laserový
zákrok, chirurgický zákrok 28 46,7 % Oční kapky, oční masti,
laserový zákrok 9 15,0 %
Nevím 9 15,0 %
Celkem 60 100,0 %
Graf 4 Informovanost respondentů o základních možnostech léčby glaukomu
Interpretace:
Z výsledků dotazníků je patrné, že 14 (23,3 %) respondentů odpovědělo oční kapky, oční masti, chirurgický zákrok. 28 (46,7 %) respondentů odpovědělo oční kapky, laserový zákrok, chirurgický zákrok. 9 (15,0 %) dotazovaných odpovědělo oční kapky, oční masti, laserový zákrok a 9 (15,0 %) respondentů odpovědělo nevím.
Otázka č. 8 Jaké znáte zásady dodržování léčebného režimu u glaukomu (zeleného zákalu)? Vyberte jen jednu, Vám nejbližší odpověď.
Tab. 8 Informovanost respondentů o zásadách dodržování léčebného režimu u glaukomu
Informovanost respondentů o zásadách dodržování léčebného režimu u glaukomu
Absolutní četnost
Relativní četnost Pravidelné oční kontroly včetně měření
nitroočního tlaku, pravidelné aplikace očních kapek, pravidelná kontrola krevního tlaku
35 58,3 %
Pravidelné oční kontroly včetně měření nitroočního tlaku, pravidelné aplikace očních kapek, nepít najednou velké množství tekutin
19 31,7 %
Pravidelné aplikace očních kapek, nekouřit,
nepít najednou velké množství tekutin 6 10,0 %
Nevím 0 0,0 %
Celkem 60 100,0 %
Graf 5 Informovanost respondentů o zásadách dodržování léčebného režimu u glaukomu
Interpretace:
Otázkou č. 8 se ukázalo, že 35 (58,3 %) respondentů si myslí, že mezi zásady dodržování léčebného režimu u glaukomu patří pravidelné oční kontroly včetně měření nitroočního tlaku, pravidelné aplikace očních kapek a pravidelná kontrola krevního tlaku. 19 (31,7 %) dotazovaných odpovědělo pravidelné oční kontroly včetně měření nitroočního tlaku, pravidelné aplikace očních kapek, nepít najednou velké množství tekutin. 6 (10,0 %) respondentů odpovědělo pravidelné aplikace očních kapek, nekouřit, nepít najednou velké množství tekutin. Odpověď nevím nezvolil žádný z respondentů.
Otázka č. 9 Je podle Vás důležité dodržovat léčebný režim?
Tab. 9 Informovanost respondentů o důležitosti významu dodržování léčebného režimu
Informovanost respondentů o důležitosti významu dodržování léčebného
režimu
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano 53 88,3 %
Ne 0 0,0 %
Nevím 7 11,7 %
Celkem 60 100,0 %
Graf 6 Informovanost respondentů o důležitosti významu dodržování léčebného režimu
Interpretace:
Ano odpovědělo 53 (88,3 %) respondentů. Odpověď ne nezvolil žádný z dotazovaných, nevím odpovědělo 7 (11,7 %) respondentů.
Otázka č. 10 Myslíte si, že můžete vypít najednou velké množství tekutin? (1/2 litru)
Tab. 10 Informovanost respondentů o možnosti vypít najednou velké množství tekutiny
Informovanost respondentů o možnosti
vypít najednou velké množství tekutiny
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano 13 21,7 %
Ne 12 20,0 %
Nevím 35 58,3 %
Celkem 60 100,0 %
Graf 7 Informovanost respondentů o možnosti vypít najednou velké množství tekutiny
Interpretace:
Otázka č. 10 zjišťovala, jestli si pacienti s glaukomem myslí, že mohou najednou vypít velké množství tekutin. Ano odpovědělo 13 (21,7 %) respondentů. Ne odpovědělo 12 (20,0 %) respondentů. Neví 35 (58,3 %) z dotazovaných.
