T O M Á Š
H R U B Ý
Bakalářská práce ZS 2017/2018 Technická univerzita v Liberci
Vedoucí práce
doc. Ing. arch. Jiří Buček Asistent
Ing. arch. Filip Horatschke
NOVÁ SMUTEČNÍ SÍŇ PRO LITVÍNOV
Prohlášení
Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č.121/200Sb., o právu autorském, zejména §60 - školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnost TUL, v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, která vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečené výše.
Bakalářskou práci jsem vytvořil samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum: 5.2.2018 Podpis:
OBSAH
ROZBOR LOKALITY
Ústecký kraj - 4 Ústecký kraj - 5
Litvínov - 6 Hřbitov - 7
TÉMA
Inspirace - 8 Smuteční síň - 8
Obřad - 8
SCHÉMA
Koncepční schéma - 9 Funkční schéma - 10
VÝKRESY
Situace hřbitova - 12 Situace smuteční síně - 13
Půdorys 1.NP - 14 Řezy - 15 Pohledy - 16 Půdorys brány - 17
VIZUALIZACE
Axonometrie - 18 Ostrov mrtvých - 19 Pohled na katafalk - 20 Pohled z řečnického pultu - 21 Poslední rozloučení pro pozůstalé - 22
TECHNICKÉ DOKUMENTY
Konstrukční schéma - 23 Detaily - 24
Průvodní zpráva - 25
Poděkování - 26
ROZBOR MÍSTA - ÚSTECKÝ KRAJ / Bakálářská práce ZS 2017/2018 / Tomáš Hrubý / 4 Ústecký kraj leží na severozápadě České republiky. Severo-
západní hranice kraje je zároveň i státní hranicí se Spolko- vou republikou Německo, a to se spolkovou zemí Sasko. Na severovýchodě sousedí Ústecký kraj s Libereckým krajem, na západě s Karlovarským a z malé části i s krajem Plzeňským a na jihovýchodě se Středočeským krajem.
Povrch kraje je z geografického hlediska velmi rozdílný, příroda je rozmanitá a pestrá. Podél hranic s Německem je oblast uzavřena pásmem Krušných hor, Labskými pískovci a Lužickými horami. Krušné hory jsou velmi staré pohoří, jež je tvořeno převážně hlubinnými vyvřelinami nebo prvohorními krystalickými břidlicemi. Na jihovýchodě kraje se rozprostírají roviny, tzv. Česká křídová tabule, které pocházejí z druhohor, a ze kterých vystupuje historicky nejznámější hora Čech, Říp a České středohoří se svým nejvyšším vrcholem Milešovkou.
České Středohoří vzniklo sopečnou činností v období třetihor a má neopakovatelný krajinný ráz s množstvím kontrastů a ma- lebných zákoutí. Nejvýše položené místo na území kraje leží na úbočí nejvyšší hory Krušných hor, Klínovce, jehož vrchol se nachází již na území kraje Karlovarského. Jestliže pomineme dna povrchových dolů, je nejníže položeným bodem kraje hla- dina řeky Labe u Hřenska (115 m n. m.), což je zároveň nejníže položené místo v ČR. Největším vodním tokem na území kraje je řeka Labe, zleva se vlévá druhý největší levostranný labský přítok Ohře a řeka Bílina. Z pravé strany se do Labe vlévá na území kraje Ploučnice, posledním pravostranným přítokem na našem území je řeka Kamenice. V kraji jsou rovněž pra- meny minerálních a termálních vod. Největší vodní plochou je Nechranická nádrž, vybudovaná na řece Ohři v západní části kraje.
Rozloha kraje je 5 339 km2, což představuje 6,8 % rozlohy České republiky. Zemědělská půda zaujímá téměř 52 % území kraje, lesy se rozkládají na téměř 31 % a vodní plochy na 2 % území.
Ústecký kraj se vyznačuje značnou rozdílností jak z hlediska přírodních podmínek, tak i z hlediska hospodářské struktury, hustoty osídlení a stavu životního prostředí. Hospodářský vý- znam kraje je historicky dán značným nerostným bohatstvím, zejména rozsáhlými ložisky hnědého uhlí, uloženými nízko pod povrchem. Hnědouhelná pánev se rozkládá pod svahy Krušných hor, táhne se od Ústí nad Labem až po Kadaň. V kraji lze vymezit čtyři oblasti, které se od sebe významně odlišují.
Je to oblast s vysoce rozvinutou průmyslovou výrobou, která je soustředěna především v Podkrušnohoří (okresy Cho- mutov, Most, Teplice a částečně Ústí nad Labem). Z odvětví má významné postavení energetika, těžba uhlí, strojírenství, chemický a sklářský průmysl. Další oblastí je Litoměřicko a Lounsko, které jsou významné svou produkcí chmele a zele- niny. Zvláště Polabí a Poohří jsou proslulé ovocnářské oblasti, nazývané Zahrada Čech. Skvělou pověst mají i vína pěstovaná
na Litoměřicku. V posledních letech se i oblast Mostecka stává známou vinařskou oblastí, kde se vinná réva pěstuje přede- vším na pozemcích zrekultivovaných po těžbě hnědého uhlí.
Oblast Krušných hor je velmi řídce osídleným horským pásem s omezenými hospodářskými aktivitami a nakonec oblast Děčínska není ani územím s koncentrací těžkého průmyslu ani oblastí zemědělskou. Jeho severní část Šluknovsko je svou odlehlostí a obtížnou dostupností z centrální části kraje typicky periferním územím.
Ústecký kraj je rozdělen do sedmi okresů (Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem), které se dále člení na 354 obcí nejrůznější velikosti, z toho je 59 obcí se statutem města. Od 1. ledna 2003 vstoupila do 2. fáze re- forma veřejné správy, která stanovila vyhláškou správní obvo- dy obcí s rozšířenou působností a obcí s pověřeným obecním úřadem, včetně jejich sídel. Od tohoto data vzniklo v Ústec- kém kraji 16 správních obvodů obcí s rozšířenou působností:
Bílina, Děčín, Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Litvínov, Louny, Lovosice, Most, Podbořany, Roudnice nad Labem, Rumburk, Teplice, Ústí nad Labem, Varnsdorf a Žatec a 30 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem.
ROZBOR LOKALITY
Ústecký kraj
Litvínov
Ústecký kraj
Ke konci roku 2016 měl Ústecký kraj 821 337 obyvatel, což jej řadí na páté místo v republice. Hustota obyvatel (154 obyvatel/
km2) je vyšší, než vykazuje celostátní průměr (134 obyvatel/
km2), a je po Hlavním městě Praze, Moravskoslezském a Jiho- moravském kraji čtvrtou nejzalidněnější oblastí. Nejhustěji je osídlena podkrušnohorská hnědouhelná pánev, méně oblast Krušných hor a okresy Louny a Litoměřice, kde se vyskytují především menší venkovská sídla. Největší obcí a zároveň sídlem kraje je město Ústí nad Labem s 92 984 obyvateli.
Charakteristickým rysem kraje je relativně mladé obyvatelstvo, průměrný věk je zde 41,6 let. Ústecký kraj se řadí na čtvrté nej- nižší místo v počtu živě narozených na 1 000 obyvatel (10,0), ale je zde nejvyšší úmrtnost v republice (11,0 zemřelých na 1 000 obyvatel). Ústecký kraj se počtem rozvodů na 1 000 oby- vatel (2,7) řadí na první místo a počtem potratů na 100 naroze- ných (43,5) na první místo v celorepublikovém srovnání.
V roce 2016 se kraj podílel na tvorbě hrubého domácího pro- duktu v České republice 5,7 procenty. V přepočtu na jednoho obyvatele dosahuje 73,8 % republikového průměru a je mezi kraji na třinácté pozici. K nejvýznamnějším zaměstnavatelům Ústeckého kraje patří Mostecká uhelná společnost, Severo- české doly, Chemopetrol a Krajská zdravotní, a.s., která od roku 2007 sdružuje Nemocnici Děčín, Masarykovu nemocnici v Ústí nad Labem, Nemocnici Teplice, Nemocnici Most a Ne- mocnici Chomutov.
Průmyslová činnost z minulosti měla a dosud má nepříznivý dopad na kvalitu životního prostředí. Silně rozvinutá povrcho- vá těžba značně poškodila přirozenou tvář krajiny, která se postupně obnovuje jen velmi nákladnou rekultivací. Dobře známé jsou i problémy s emisní situací v kraji. V posledním desetiletí došlo k výraznému zlepšení, což lze dokumentovat snižujícím se množstvím emisí, ale i přesto je kraj vnímán jako oblast s nejpoškozenějším životním prostředím. Neslavné pr- venství kraj zaujímá v měrných emisích (t/km2) oxidu siřičitého a oxidů dusíku.
Podle výběrového šetření pracovních sil je v kraji zaměstnáno téměř 383 tisíc osob, z nichž nejvíce je pracujících ve zpraco- vatelském průmyslu (104 tisíc osob dle klasifikace NACE). V roce 2016 průměrná hrubá měsíční mzda v kraji dosáhla 25 148 Kč (na přepočtenou osobu), za celorepublikovým průmě- rem zaostala o 2 441 Kč, a ve srovnání krajů je tak Ústecký kraj na osmém místě. Pokles těžby uhlí, restrukturalizace podniků, útlum výrob i zemědělství mají za následek, že v republikovém srovnání je v Ústeckém kraji dlouhodobě nejvyšší podíl neza- městnaných osob (7,79 %, v ČR 5,19 % k 31. 12. 2016).
Ve statistickém registru ekonomických subjektů bylo kon- cem roku 2015 téměř 174 tisíc firem, organizací a podnika- telů. Největší část tvoří podnikatelé – živnostníci nezapsaní v obchodním rejstříku (více než 122 tisíc). Z hlediska třídění podle odvětvové klasifikace ekonomických činností se nejvíce subjektů zabývalo obchodem, opravami motorových vozidel a
spotřebního zboží.
Síť školských zařízení tvoří 357 mateřských škol, 279 základ- ních škol, a 95 středních odborných škol a gymnázií. Vysoko- školské vzdělání v kraji lze získat na dvou vysokých školách, a to v Ústí nad Labem na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně a na Vysoké škole aplikované psychologie, s. r. o., Terezín.
Základní zdravotnickou péči zajišťuje v kraji síť ambulantních zařízení a lékáren. Akutní lékařskou péči poskytuje 19 nemoc- nic s 5 289 lůžky. Nejvýznamnějším zdravotnickým zařízením v kraji je Krajská zdravotní, a.s., která sdružuje Nemocnici Děčín, Ústí nad Labem, Teplice, Most a Chomutov. Následnou a rehabilitační péči zajišťuje 7 odborných léčebných ústavů se 772 lůžky.
Kraj má důležitou dopravní polohu danou vazbou na Evrop- skou Unii. Teplickým a litoměřickým okresem prochází vý- znamná mezinárodní silniční trasa E 55 spojující sever a jih Evropy, která u Lovosic přechází v dálnici D 8. Koncem roku 2006 byl uveden do provozu nový úsek dálnice D 8 přes Krušné hory s napojením na německou dálnici A 17. Další významný silniční tah směřuje z Karlovarského kraje podél Krušných hor do severní části Libereckého kraje. Významná je také spojnice ze Spolkové republiky Německo přes Chomutov a Louny do Prahy. Hlavním železničním tahem je mezinárodní trať ze Spolkové republiky Německo přes Ústí nad Labem do Prahy. Řeka Labe je nejdůležitější vodní cestou v České republice a umožňuje lodní přepravu do Hamburku, přístavu v Severním moři.
Vzhledem k bohaté historii osídlení má Ústecký kraj velké množství historických památek. Z nejznámějších lze připome- nout např. románskou rotundu na Řípu, gotický kostel v Mostě, barokní zámek v Duchcově, kláštery v Oseku a Doksanech a zámky Ploskovice a Libochovice. Litoměřice, Úštěk a Te- rezín byly vyhlášeny městskými památkovými rezervacemi a Roudnice nad Labem má památkově chráněné městské jádro.
Několik vsí na Litoměřicku bylo vybráno za vesnické památko- vé rezervace. V oblastní galerii v Litoměřicích jsou mimořádně hodnotné sbírky obrazů. V průběhu celého roku jsou pořádá- ny na výstavišti v Litoměřicích různé typy akcí. Nejznámější z nich je prodejní výstava Zahrada Čech zaměřená na pěsti- telství ovoce a zeleniny, veletrh bytového a stavebního zboží Můj dům, můj hrad atd. Z přírodních krás jsou nejznámější Národní park České Švýcarsko s Pravčickou bránou, půvabná labská cesta s Portou Bohemicou, skalní útvary Tiských stěn a Českého Švýcarska a mnoho dalších. I sportovně založeným návštěvníkům má Ústecký kraj co nabídnout. Je to moderní dostihové závodiště hipodrom, autodrom, golfové hřiště, vše v městě Most. Krajem prochází také několik cyklostezek, z nichž jedna má v budoucnu spojit Prahu s Drážďany. Krušné, ale i Lužické hory nabízejí skvělé podmínky pro lyžování.
ROZBOR LOKALITY
ústecký kraj
ROZBOR LOKALITY - ÚSTECKÝ KRAJ / Bakálářská práce ZS 2017/2018 / Tomáš Hrubý / 5 Zdroj obrázků: Český satistický úřad
ROZBOR LOKALITY - LITVÍNOV / Bakálářská práce ZS 2017/2018 / Tomáš Hrubý / 6 V Krušných horách se rozprostírá správní obvod obce s rozšíře-
nou působností Litvínov. Svou rozlohou 236 km2 patří k menším obvodům Ústeckého kraje, z něhož zaujímá 4,4 %. Hustota osídlení tohoto správního obvodu je 169 obyvatel/km2 a více než polovina obyvatel žije v sídle správního obvodu. Dalšími centry osídlení jsou města Meziboří a Lom.
Sousedí se správními obvody Teplice, Bílina, Most a Chomutov.
Jeho severozápadní hranice se Spolkovou republikou Německo je lemována hradbou Krušných hor, kterou umožňují překonat hraniční přechody pro pěší - Nová ves v Horách, Brandov, Hora Sv. Kateřiny, Český Jiřetín a silniční hraniční přechod Mníšek.
Krušné hory zabírají převážnou část tohoto správního obvodu, pouze v jižní části se rozkládá Mostecká kotlina. Nejvyšší vrch Loučná dosahuje výšky 956 m. n. m. Mezi známé přírodní rezer- vace patří Černý rybník s rašeliništěm s typickou faunou a flórou.
Další rezervací je Jezerka, ležící v lesích Martina Lobkowitze na rozhraní Mostecka a Chomutovska. Její součástí je technická památka – lobkovická přehrada z počátku 20. století na Lesním potoce. Plánuje se zřízení přírodního parku na ochranu krajiny v oblasti Šumného dolu. Nedaleko odtud na úpatí Krušných hor leží renesanční zámek Jezeří. Ve městě Meziboří se nalézají láz- ně a sousední obec Klíny je střediskem zimních sportů. Vysoko v horách při státní hranici leží na Flájském potoce jedna z nej- větších zásobáren pitné vody pro Mostecko a Teplicko, Flájská přehrada. Pozoruhodný je i dřevěný kostel sv. Jana Křtitele z 16.
století v Českém Jiřetíně, který sem byl přenesen ze zatopené obce Fláje. V jeho interiéru je umístěna stálá výstava okresního muzea v Mostě dokumentující život v Krušnohoří.
Správní obvod Litvínov má převážně průmyslový charakter, na jeho území zasahují hnědouhelné doly (nejen povrchové, ale i hlubinné), tradici zde má chemický průmysl.
Sídlem správního obvodu je město Litvínov, jehož dominantou je Valdštejnský zámek, ve kterém v současné době sídlí muzeum, a kostel Svatého archanděla Michaela. Do památkové zóny byl zahrnut i obytný „kolektivní dům“ zvaný Koldům z 50. let. Kino a kulturní sály nabízí Kulturní zařízení Citadela. Okolím vede nauč- ná stezka směrem ke Krušným horám. Město Litvínov je známo i svým extraligovým hokejovým klubem.
ROZBOR LOKALITY
Litvínov 1 2 3 4 5 6
1 - Valdštejnský zámek; 2 - Centrum města; 3 - Kostel Svatého archanděla Michaela; 4 - Kulturní centrum Citadela; 5 - Litvínovský hřbitov; 6 - Koldům
ROZBOR LOKALITY - HŘBITOV / Bakálářská práce ZS 2017/2018 / Tomáš Hrubý / 7 Nejstaší hřbitov byl tradičně u kostela, v tomto případě na jeho
západní straně. Nový hřbitov byl založen r. 1823 za Františka Adama Valdštejna v místě, které se jmenuje Pietní park, tam kde se dnes nachází Valdštejnská kaple.
Kolem let 1940 - 1950 byla jeho severní část za silnicí Podkruš- nohorskou zrušena.
Hřbitov byl pak zcela zrušen začátkem let 80tých. V druhé polo- vině dvacátého století je otevřen poslední, v pořadí třetí, hřbitov u Lomské silnice.
Hřbitov je v současném stavu obsloužený autobusovou linkou z Litvínova do Lomu. Dále má parkoviště s kapacitou 30 auto- mobilů. Součástí vybavení je smuteční síň, stánek s prodejem květin, socální zařízení a maringotka ostrahy hřbitova. Nově zbudovaných je 295 kójí kolubárií.
Na pozemku hřbitova se ještě nachází Památník Obětem 2.
světové války .
Ke hřbitovu také přiléhá rozojová plocha s využitím pro rozšíření hřbitova nebo pro umístění nové smuteční síně.
ROZBOR LOKALITY
Hřbitov
nová kolumbária
rozptylová louka
hroby
hroby hroby
hroby hroby
hroby
urnový háj urnový háj
urnový háj
urnový háj
urnový háj urnový háj parkoviště
památník obětem 2.
světové války
rozvojová plocha hřbitova
320 m.n.m
315 m.n.m smuteční síň
5 Obr. 5 – Hlavní vstupní brána; řešení vjezdu
19 Obr. 19 – Památník obětem 2. světové války, pohled západní
3 Obr. 3 – Venkovní parkoviště; řešení vyznačených parkovacích míst a vjezdu/výjezdu: po- hled východní
hlavní vstup
památník obětem 2. s. v.
parkoviště
TÉMA / Bakálářská práce ZS 2017/2018 / Tomáš Hrubý / 8 Ostrov mrtvých - Arnold Böcklin 1883
Krematorium Tolkewitz - Fritz Schumacher 1909 The Pool - Ferdinand Keller 1911
Inspirace
Hlavním motivem budovy je její oddělení od světa živých. JIž v řekcé mytologii můžeme spatřit, že do světa mrtvých lze vstoupit pouze prostřednictvím převozníka, který nás převeze na druhou stranu řeky. Rozdělení mezi světem živých a mrt- vých je tedy voda.
Na konci 19. století maluje švýcarský malíř Arnold Böcklin sérii pěti obrazů pojmenovaných Ostrov mrtvých (Die Toteninsel).
Ústřední motiv je cesta převozníka a zemřelého do jiného svě- ta. Světa z kamene, obkopeného vodou porostlým smutečními cypřiši.
O čtvrt století později se stávájí obrazy inspirací pro architekta Fritze Schumachera, který byl pověřen výstavbou kremato- ria v Drážďanech. Návštěvník k budově přichází podel vodní plochy. Ta před budovou končí a začíná budova samotného krematoria. Při příznivých podmínkách lze ve vodě vidět odraz budovy a domyslit si, že se může jednat o onenen svět.
Tyto dva historické počiny považuji za základní kameny mé práce. Snažím se ovšem o důslednější dodržení dojmu „budo- va jako ostrov“. Opláštění budovy přírodním kamenem a její jednoduché tvary mají evokovat podobu skalnatého pohřebi- ště.
Při bližším zkoumání tématu zjišťujeme, že téma smrti, vody a ostrova není tak ojedinělé a lze v něm najít několik historic- kých pralel.
Pro zbytek úpravy hřbitova vycházím z již spojícího vstupu s kolonádou, kterou upravuji protahuji a vytvářím tak ne- obvyklou hřbitovní zeď jež slouží i jako úkryt před nepřízní počasí.
Inspiraci pro návrh mobiliáře čerpám z obrazů jak Böcklina tak jeho o generaci mladšího kolegy Ferdinanda Kellera. Oba se soustředují na jednoduché tvary. Zásahy přírodním materiálem a kombunaci přísně upravené a divoké přírody.
Smuteční síň
Prostor vyhrazený pro poslední rozloučení a uctění památky zesnulým a pronést upřímnou soustrast pozůstalým. Prostor nemusí být nutně zasvěcen náboženství či bohu. Budova smuteční síně vychází z budov krematorií. Ty ve svých počát- cích nabývaly podob antických chrámů, jednolodních bazilik i jednolodních sakrálních staveb. Smuteční síň na rozdíl od nich slouží pouze k rozloučení. Tělo se poté převáží do kremato- ria nebo do přenáší do hrobu. Smuteční síň lze také nazývat obřadní síň.
Průběh rozloučení
1. Rozloučení s mrtvým u rakve pro nejbližší pozůstalé.
2. Přesun rakve do obřadní síně.
3. Slavnostní rozloučení v obřadní síni pro všechny smuteční hosty (2-3 hudební skladby, hudba živá nebo reprodukovaná, případně proslovy obřadníka či příbuzných.
4. Obřad je ukončen pádem opony, zapuštěním rakve či jejím odjezdem za padací dveře.
5. Po obřadu zpravidla navazuje pohřební hostina nebo ales- poň malé pohoštění smutečních hostů. Ovšem mimo prostory smuteční síně.
Obřad rozloučení před kremací nemusí proběhnout v obřadní síni krematoria, i když je to nejběžnější. Může se konat napří- klad v kostele. Pohřební služba zajistí, aby byl zesnulý vysta- ven v rakvi v kostele v určenou hodinu. Po církevních obřa- dech zajistí převoz rakve do krematoria.
Květiny a věnce kýmkoli objednané či přinesené k pohřbu mohou pozůstalí odvézt na hřbitov nebo s nimi dělat cokoli jiného.
TÉMA
Inspirace, smuteční síň, obřad
KONCEPČNÍ SCHÉMA
obklad z hořického pískovce (vnější obklad)
asfalt (příjezdová cesta)
žulové kostky (parkovaní pohřebních vozů)
bílý mramor (sanita) mlatový povrch (nové venkovní komunikace)
betonový mobiliář hořický pískovec jemně špicovaný (obklad uvnitř smuteční síně)
mosazné zábradlí broušený beton
(podlaha)
KONCEPČNÍ SCHÉMA S MATERIÁLY / Bakálářská práce ZS 2017/2018 / Tomáš Hrubý / 9
FUNKČNÍ SCHÉMA / Bakálářská práce ZS 2017/2018 / Tomáš Hrubý / 10 ČEKÁRNA
VSTUP CHODBA
ŠATNA
WC
MRAZÍCÍ BOX KANCELÁŘ VÝBĚRČÍ-
HO SMUTEČNÍ SÍŇ
PARKOVIŠTĚ POHŘEB- NÉCH VOZŮ PROSTOR VYKLÁDNY A
NAKLÁDKY ZESNULÉHO SCHODIŠTĚ NA
GALERII
KANCELÁŘ VSTUP ZAMĚSTNANCŮ
MÍSTNOST POSLEDNÍHO WC
ROZLOUČENÍ KUCHYŇKA
PŘÍPRAVNA KANCELÁŘ SPRÁVCE
VÝCHOD
CHLADÍCÍ ZAŘÍZENÍ
„OSTROV SMRTI“
HALA / ČEKÁRNA HALA
VSTUP
SKLAD UREN VSTUP PRO
VEŘEJNOST
FUNKČNÍ SCHÉMA
PROVOZNÍ SCHÉMA / Bakálářská práce ZS 2017/2018 / Tomáš Hrubý / 11 1
1
1 2
2
2 3
3
3
3 4
5
4 5
5 1
1. příchod smutečních hostů 2. přechod do „světa mrtvých“
3. čekání na rozloučení
4. odložení si oblečení v šatně 5. usednutí do lavic ve smuteční síni 1. vytvoření hmoty dle m
2programu
2. rozdělení hmoty na jednotlivé funkční celky
3. oddělení funkčních celků podle přístupu veřejnosti
4. propojení hmot a dotvoření vstupu
1. kondolence a odchod 2. obléknutí se v šatně 3. opuštění smuteční síně
1. příjezd zesnulého
2. přesun do mrazícího boxu (pokud je třeba) 3. příprava zesnulého na výstav
4. poslední rozloučaní se zesnulým nejbližšími 5. vystavení zesnulého
- proces probíhá i opačným směrem ovšem bez bodu č.4 -
PŘÍCHOD HOSTŮ
ODCHOD HOSTŮ
CESTA ZESNULÉHO
SITUACE / 1:1000 / Bakálářská práce ZS 2017/2018 / Tomáš Hrubý / 12
hroby
hroby hroby
hroby
hroby
hroby hroby urnový háj
věčný oheň urnový háj
urnový háj
urnový háj
urnový háj urnový háj
lesní hřbitov lesní hřbitov výsypová
louka
památník obětem 2. s. v.
prostor pro případné zvětšení parkoviště
parkování pro návštěvníky hřbitova záliv pro autobus
vstup na hřbitov
vstup ke smuteční síni
smuteční síň
vjezd pro pohřební vůz
320 m.n.m
315 m.n.m
rozptylová louka
rozptylová louka
urnový háj
STŘECHA / 1:350 / Bakálářská práce ZS 2017/2018 / Tomáš Hrubý / 13
SMUTEČNÍ SÍŇ
„OSTROV MRTVÝCH“ TECHNICKÉ ZÁZEMÍ PROVOZNÍ BUDOVA
PŮDORYS 1.NP / 1:200/ Bakálářská práce ZS 2017/2018 / Tomáš Hrubý / 14
A A´
B
B´
C Galerie
C´
D
D´
1 - hlavní vstup (ostrov mrtvých) - 40 m2 2 - čekárna - 35,5 m2
3 - wc - 6,3 m2
4 - schody na galerii - 6,5 m2 5 - šatna - 15,6 m2
6 - smuteční síň - 73,5 m2
7 - poslední rozloučení pro pozůstalé - 12,7 m2 8 - hala - 5,5 m2
9 - wc - 2,7m2
10 - kancelář se sprchou - 11 m2 11 - přípravna - 22,4 m2
12 - mrazící box - 6,6 m2
13 - choba se skladem rakví - 32,8 m2 14 - chladící box - 11,7 m2
15 - hala - 7,4 m2 16 - kuchyňka - 7,2 m2
17 - kancelář správce hřbitova - 10 m2 18 - kancelář správce smuteční síně - 10 m2 19 - sklad uren - 5,4 m2
20 - wc - 1,5 m2
1 2
3 4
5
6 7 8 9 10
11 12 13 14 15
16 17
18
19 20
ŘEZY / 1:200 / Bakálářská práce ZS 2017/2018 / Tomáš Hrubý / 15
A - A´
± 0,000 = 315 m.n.m + 6,000 + 7,000
+ 3,500
B - B´ C - C´ D - D´
POHLEDY / 1:200 / Bakálářská práce ZS 2017/2018 / Tomáš Hrubý / 16
Jižní pohleed Severní pohled z parkoviště
Jižní pohled z parkoviště Severní pohled
Východní pohled
Západní pohled
PŮDORYS BRÁNY / 1:250, 1:700 / Bakálářská práce ZS 2017/2018 / Tomáš Hrubý / 17 VSTUP NA HŘBITOV VSTUP KE SMUTEČNÍ SÍNI
HŘBITOVNÍ ZEĎ
1 - kamenictví
2 - sklad pro kamenníka 3 - WC pro zaměstance 4 - květinářství
5 - WC ženy 6 - WC muži
7 - ložnice
8 - šatna pro zaměstnance
9 - sklad nářadí pro údržbu hřbitova 10 - koupelna pro zaměstnance 11 - koupelna bytu ostrahy 12 - WC bytu ostrahy 13 - strážní budka 14 - obývací pokoj 15 - kuchyně
1
14 11 10
9 8 7
13 12
15 3
2 6 5
4
lavička
kolumbária
AXONOMETRIE / Bakálářská práce ZS 2017/2018 / Tomáš Hrubý / 18
OSTROV MRTVÝCH / Bakálářská práce ZS 2017/2018 / Tomáš Hrubý / 19
POHLED NA KATFALK / Bakálářská práce ZS 2017/2018 / Tomáš Hrubý / 20
POHLED OD ŘEČNICKÉHO PULTU / Bakálářská práce ZS 2017/2018 / Tomáš Hrubý / 21
POSLEDNÍHO ROZLOUČNÍ PRO POZŮSTALÉ / Bakálářská práce ZS 2017/2018 / Tomáš Hrubý / 22
- stropní desky ze ŽB tloušťky 250 mm
- nosné obvodové stěny ze ŽB tloušťky 200 mm - deska galerie ze ŽB tloušťky 200 mm
- deska podkladního betonu s vyztižením 150 mm - základové pasy
KONSTRUKČNÍ SCHÉMA / Bakálářská práce ZS 2017/2018 / Tomáš Hrubý / 23
DETAILY / 1:25 / Bakálářská práce ZS 2017/2018 / Tomáš Hrubý / 24
Detail základů Detail střechy
- obklad z pískovcových desek - 40 mm - nosná kce. obkladu - 40 mm
- provětrávací vrstva - 40 mm - difuzní folie
- tepelná izolace (minerální vata) - 180 mm - ŽB stěna - 200 mm
- obklad z pískovcových desek - 40 mm - nosná kce. obkladu - 40 mm
Pískovcová deska - 600 x 400 mm - obklad z pískovcových desek - 40 mm
- nosná kce. obkladu - 40 mm - provětrávací vrstva - 40 mm
- tepelná izolace (minerální vata) - 180 mm - ŽB stěna - 200 mm
- obklad z pískovcových desek - 40 mm - nosná kce. obkladu - 40 mm
Pískovcová deska - 600 x 400 mm
- kačírek - 50 mm - geotextilie netex - hydroizolace z PE folie - geotextilie netex
- tepelná izolace EPS - 180 mm - pojistná hydroizolace
- monolitcký ŽB podklad ve spádu - 250 mm - pískovcová deska - 40 mm
- oplechování atiky Cu plechem - 0,6 mm - hydroizolace z PE folie
- geotextilie netex - monolitcká ŽB stěna
- voda - 170 mm
- obklad z dlaždic - 1 mm - lepidlo
- vodonepropustný beton s příměsí XYPEX - 200 mm Grafitová dlaždice - 300 x 250 mm
- broušená betonová mazanina - 60 mm - tepelna izolace EPS - 80 mm
- podkladní beton s vyztužením - 100 mm - hydroizolace z PE folie
- železobetonová srovnávací vrstva - 150 mm
PRŮVODNÍ ZPRÁVA / Bakálářská práce ZS 2017/2018 / Tomáš Hrubý / 25
Zadání bakalářské práce
Záměrem úkolu je na stávajících rozvojových pozemcích hřbitova vystavět novou smuteční síň se zázemím. Součástí práce je i celkový koncept vstupních prostor hřbitova, nového oplocení a úpravy celkového prostoru hřbitova. Předmětem řešení bude i ideový návrh inte- riéru smuteční síně s kapacitou 50 osob. Práce je vypsána ve smyslu proběhlé architekotnické soutěže.
Stavební program
smuteční síň pro 50 osob s prostorem pro živou hudbu šatna
WC
řešení krytého prostoru pro čekající smuteční hosty místnost pro výstavu zemřelého
místnost po nejbližší pozůstalé místnost pro úpravu těl chladící zařízení (8rakví) mrazicí box (3rakve)
místnost pro uložení uren (menší sklad) sklad materiálu (rakve, věnce)
plocha pro vykládku a nakládku pohřebních vozů (pokud možno skryté před veřejností) kancelář správce hřbitova s čajovou kuchyňkou
kancelář pro výběr poplatků (1 pracovník + 1 klient) místnost pro ostrahu hřbitova
šatna zaměstnanců (cca 4-5 skříněk) WC a sprchový kout pro personál
sklad nářadí pro údržbu hřbitova (cca 8 m2)
dílna pro údržbu a dokončovací práce kameníka (min. 25 m2) úklidová místnost
prodejna květin a svíček apod.
Urbanistické řešení a širší vztahy
Budova zaujímá většinu rozvojové plochy hřbitova, její orientace je přísně severo jižní. Parcela se mírně svažuje směrem na jih. Jedná se o lineární hmotu s vodní plochou, nad kterou má budova budit dojem levitace se vstupem do areálu ze severní strany od silnice 2. třídy.
Obsloužení budovy je pěšího charakteru s výjimkou provozní části s vjezdem a parkováním pro pohřební vůz. Objem budovy se svým tvarem jasně vymezuje vůči přiléhajícímu hřbitovu, má působit klidným a pevným dojmem. Oplocení areálu je na východní a jižní straně hřbitovní zdí, na severní je hlavní vstup k síni a oplocení zde zajišťuje prodloužená kolonáda s kolumbárii, hranici mezi prostorem hřbitova a smuteční síně odděluje živý plot.
Ideové řešení
Hlavní myšlenkou celého projektu je první dojem návštěvníka smuteční síně, který po příchodu branou vidí místo za vodní hladinou, jež mu má evokovat ostrov mrtvých. Tam se jde naposledy rozloučit se svým milovaným, který již není mezi živými. Poté se vrací stejnou cestou zpět, aby se opět vrátil do světa živých. Budova je vystavěna nad vodní plochou, která jí obklopuje. Voda zde tedy zaujímá jakýsi přechod mezi životem a smrtí.
Objemové řešení
Objem budovy vychází z ideového přísupu k ní. Vstupní část určila, že se zbytek budovy schová za ní. Objem budovy je rozdělen do čtyř částí podle charakteru náplně. Tyto části jsou propojeny v závislosti na logice jejího využití při provozu. Rozměry jsou určené podle technických možnosti zastřešení budovy, bez nutnosti jiných podpor než obvodových zdí. Budova má působit souměrným dojmem, pro efekt vyváženosti. Hlavní část budovy, smuteční síň, není na fasádě narušena žádnými okny. Vnitří osvětlení je řešeno stropními světlíky a umělým osvětlením. Technická část budovy je opatřena pásovými okny a stropními světlíky a umělým osvětlením. Zde byl kladen důraz na estetickou kvalitu a soudržnost projektu.
Provozně dispoziční řešení
Jednotlivé objemy budovy jsou číslovány od severu k jihu.
První vstupní část budovy zabírá zahrada se vstupy z přístupových cest a hlavní vstup do objemu smuteční síně.
Druhý objem patří smuteční síni, kde návštěvník nejprve vsoupí do kryté čekárny, kde se postupně sejde se všemi smutečnímy hosty, na tuto část je napojené také sociální zařízení. Direktně proti vstupu do čekárny se nachází vstup do sálu, tam návštevník projde částí šatny a kolem výhodů do hlavního sálu s lavicemí pro 30 lidí a katafalkem. Na skryté galerii je prostor pro kapelu, s možností uschování smutečních věnců.
Třetí objem obsahuje technické zázemí smuteční síně. Připravna pro zesnulého, napojená na místnost poledního rozloučení pro nejbližsí pozůstalé a chodbu, která je zároveň skladem rakví, napojenou na venkovní plochu pro nakládku a vykládku pohřebních vozů, chladící zařizení pro 8 rakví, mrazící box pro 3 rakve, vstupní halu, úklidovou místnost a kancelář se šatnou a sprchou pro pracovníka smuteční síně. Skrz vstupní halu se vchází do sociálního zařízení.
Čtvrtý objem v sobě úkrývá kanceláře správce hřbitova a výběrčího poplatků, čajovou kuchyňku, sklad uren a sociální zařízení.
Budova pro ostrahu hřbitova, kamenická dílna, sklad nářadí pro údržbu hřbitova se šatnou a sociálním zařízením se nachází vedle hlav- ního vstupu do hřbitova.
Konstrukce
Budova je založena na pasech z prostého betonu po obvodových stěnách. Hloubka základové spáry je umístěna pod nezámrznou hloub- kou. Nosná konstrukce budovy je železobetonová, tvoří jí systém stěn a desek. Nenosné příčky jsou zděné (dělení provozů v technické části smuteční síně a provozní budově), místy se jedná o sádrokartonové příčky s akustickými a protipožárními vlastnostmi. Veškerou podlahu v budově tvoří broušený beton, mimo provozní budovu, kde je podlaha z dubových parket a venkovní vstuní vstupní část, kde se nachází mlat, stejně jako u všech obslužných cest na pozemku smuteční síně. Otvíravé horizontální otvory mají hliníkové rámy a vertikální dělení. Střešní světlíky jsou neotvíravé. Vnější fasády jsou ze zavěšených desek božanovského pískovce s reliéfem přírodního kamene.
Jižní okna u provozní budovy jsou opatřeny stahovací stínící roletou. Střecha je jednoplášťová, tvořena ze spoda krycí vrstvou, nosnou železobetonovou deskou, parotěsnou pojistnou hydroizolací z asfaltových pásů, tepelnou izolací, geotextilií, hydroizolační krytinou, geo- textilií a kačírkem. Konstrukce světlíku nad katafalkem je ze železobetonu.
Technické zařízení budovy
Budova je vybavena střešními fotovoltaickými panely pro zajištění částečné nezávislosti na elektické energii chladíchích zařízení, přitá- pění a umělého osvětlení. Budova je vytápěná elektrokotlem.
Chladící boxy jsou řešeny externí firmou. Jejich přesné rozměry a fungování je řešeno také individuálně. Klimatizace pro regulaci jejich teploty lze umístit na střechu.
Provoz vodní plochy je řešen následujícím způsobem. Plocha se napouští pouze před smutečními obřady a v případě nedostatečného přirozeného přítoku vody lze v blízkosti vykopat jezírko s hloubkou nižší než je hladina podzemní vody. Hloubka 17cm zachovává bezpečí i bez nutnosti zábradlí. Celý bazén je umístěn ve vaně z vodonepropustného betonu s příměsí XYPEX.
Zeleň
Na východní straně parcely se v návrhu počítá s výsadbou řady topolů. Kolem hřbitovní zdi se nechávají rozrůstat křoviny.
Plocha kolem smuteční síně má charakter zastřižené travní plochy. Ve vstupní části jsou zasazeny čtyři cypřiše jako přímá reference k ob- razu Ostrov smrti. Na západní straně pozemku se částečně zachovávají již stávající vzrostlé stromy. O údržbu zeleně se stará zahradník, jehož sklad nářadí se nachází v jedné z budov u hlavního vstupu na hřbitov.
Parkování
Pro parkování je vyhrazeno 66 míst u hlavního vstupu na hřbitov, k nim náleží dvě místa pro invalidy. Další dvě místa a dvě místa pro invali- dy najdeme u vstupu ke smuteční síni. Prostor mezi oběma vstupy lze v případě nutnosti využít k rozšížení parkovacích míst. V prostorách budovy smuteční síně pak najdeme parkovaní pro pohřební vozy na dlážděné ploše.
Bilance ploch
Výměra vnitřních prostor smuteční síně včetně vstupní části je 324,3 m2 Nově zbudovaných komunikací pro pěší na pozemku smuteční síně je 2020 m2 Oběstavěná plocha budovou smuteční síně 630 m2
Plocha, kterou zabírá bazén je 720 m2
