DIPLOMOVÁ PRÁCE

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta textilní

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2007 Martina Zelená

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Kolísání rozměrů u rámcových vzorů stolního prádla – vliv napětí osnovy a útku v procesu tkaní

Variance of proportions the framed patterns the table linens – influence of warp and weft tenses in the weaving process

Liberec 2007 Martina Zelená

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ

Studijní obor: Oděvní technologie 3106T005 Zaměření: Řízení technologických procesů

Kolísání rozměrů u rámcových vzorů stolního prádla – vliv napětí osnovy a útku v procesu tkaní

Variance of proportions the framed patterns the table linens – influence of warp and weft tenses in the weaving process

Diplomant: Martina Zelená

Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Pavel Rydlo, Ph.D. – TU Liberec Konzultant diplomové práce: Ing. Stanislav Franc – VEBA a.s.

Rozsah práce a příloh:

Počet stran: 79 Počet obrázků: 42 Počet tabulek: 7

Počet příloh: 3 Datum odevzdání: 11.5.2007

Originální zadání

P r o h l á š e n í

Prohlašuji, že předložená diplomová práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).

Souhlasím s umístěním diplomové práce v Univerzitní knihovně TUL.

Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č.121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že TUL má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé diplomové práce, a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé diplomové práce (prodej, zapůjčení apod.).

Jsem si vědoma toho, že užít svou diplomovou práci nebo poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

V Liberci, dne 11.5.2007 …….……….

Martina Zelená U Větrolamu 270

55001 Broumov

P

Na tomto místě bych ráda poděkovala svým rodičům, kteří mi umožnili studium na TUL a plně mě podporovali nejen při tvorbě diplomové práce, ale i po celou dobu mého studia.

Rovněž velmi děkuji vedoucímu diplomové práce Doc. Ing. Pavlu Rydlovi, Ph.D. za obětavé vedení, podnětné a cenné rady a připomínky, které mi s ochotou poskytoval.

V neposlední řadě také patří můj dík firmě VEBA a.s., která mi při vypracování diplomové práce vycházela vstříc a umožnila mi uskutečnit realizaci experimentu.

Zejména pak děkuji Ing. Stanislavu Francovi za poskytnutí potřebných informací a vstřícnost projevenou v průběhu vypracovávání této práce.

ABSTRAKT

Diplomová práce se zabývá vlivem napětí osnovy při tkaní na výsledné rozměry vyrobené tkaniny.

V práci je popsán postup výroby stolního prádla od obetkání metráže tkaniny až po konečnou fázi, kdy je výrobek určen k prodeji konečným zákazníkům.

Cíl práce spočívá v dosažení požadovaných rozměrů vyrobených ubrousků u vybrané konstrukce po prvním pracím cyklu.

Z důvodu předpokládaného vlivu napětí osnovy v průběhu tkaní na výsledné rozměry výrobku bylo na zvoleném tkacím stroji během experimentu nastavováno několik různých verzí napětí osnovy. Na základě naměřených hodnot a jejich analýzy je v závěrečné části stanoveno doporučení optimálních podmínek výroby daného druhu zboží pro firmu VEBA a.s. tak, aby bylo dosaženo menších odchylek ve výsledných rozměrech výrobků po praní, které jsou způsobeny sráživostí po osnově i po útku.

ABSTRACT

The thesis is focused on the influence of the warp tenses during the weaving process on the final proportions of the produced cloth.

There is described the production sequence of table linens from the weaving of fabric up to the final phase, when the product is ready for the sale to consumers, in the thesis.

The task of the thesis is reaching the required proportions of produced table-napkins, based on chosen construction, after the first washing cycle.

By reason of expected influence of warp tenses during the weaving process on the final proportions of the product, there were set up several different versions of warp tenses on the chosen weaving machine in the experiment.

On the basis of the measured parameters and their analysis there is mentioned the recommendation for the company VEBA a.s. in the final part of the thesis, so that there will be smaller proportion variance of the final product after the washing process, which are caused by the shrinkage of the material in the direction of warp as well as weft.

Klíčová slova Tkanina

Rámované ubrusy Jehlový tkací stroj Sráživost

Napětí osnovy Osnovní regulátory

Key words

Fabric

Framed patterns

Needle weaving machine Shrinkage

Tension of warp Warp regulators

OBSAH DIPLOMOVÉ PRÁCE

1. ÚVOD 11

2. TEORETICKÁ ČÁST 13

2.1 Seznámení se společností VEBA a.s. 13

2.1.1 Úvod 13

2.1.2 Historie 14

2.1.3 Současnost 14

2.1.4 Výrobky 15

2.2 Bavlna 16

2.2.1 Bavlněné vlákno 16

2.2.2 Zjišťování jednotlivých parametrů bavlny 16

2.2.3 Bavlna ve VEBĚ 17

2.3 Teorie předení 18

2.3.1 Technologické procesy 18

2.3.2 Spřádání vláken bavlnářského charakteru 19

2.3.2.1 Spřádání mykaných přízí 19

2.3.2.2 Spřádání česaných přízí 20

2.3.2.3 Postup při bezvřetenovém předení 20

2.3.3 Technologický postup – přádelna VEBA - Velká Ves 20

2.4 Výrobky textilního průmyslu 23

2.5 Tkalcovská výroba 25

2.5.1 Příprava materiálu pro tkaní 25

2.5.2 Tkaní 27

2.5.2.1 Tkací stroje 27

2.5.2.2 Princip výroby tkaniny 27

2.5.3 Dokončovací práce 30

2.6 Zušlechťování 30

2.6.1 Zušlechťování bavlněných tkanin 31

2.6.1.1 Režný sklad 31

2.6.1.2 Předúprava bavlněných tkanin 32

2.6.1.3 Bělení bavlněných tkanin 34

2.6.1.4 Barvení bavlněných tkanin 35

2.6.1.5 Potiskování tkanin 35

2.6.1.6 Konečná úprava 36

2.7 Konfekce 37

2.8 Specifika vzorování 38

2.9 Způsoby hodnocení rozměrů včetně zákaznických požadavků 39

2.9.1 Klasifikační řády č. 24 a č. 33. 39

2.9.2 Pracovní postup při testování výrobků 42

2.9.2.1 Zjišťování rozměrů stolního prádla 42

2.9.2.2 Změny rozměrů stolního prádla po zpracování za mokra 42 2.9.2.3 Změny rozměrů hotových výrobků stolního prádla 43

2.9.3 Technickoorganizační postup 43

2.10 Vlivy na rozměrové změny tkaniny 44

3 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST 46

3.1 Výběr materiálu 46

3.2 Strojní zařízení 47

3.3 Průběh výroby 51

3.3.1 Technická příprava výroby 51

3.3.2 Průběh experimentu na tkalcovně 52

3.3.3 Průběh experimentu na úpravně 56

3.3.4 Průběh experimentu na konfekci 56

3.3.5 Průběh experimentu v prádelně – zkušebně 57

3.4 Vyhodnocení výsledků 59

3.4.1 Výsledky experimentu z tkalcovny 59

3.4.2 Výsledky experimentu z úpravny 64

3.4.3 Výsledky experimentu z konfekce 66

3.4.4 Výsledky experimentu z prádelny a zkušebny 70

4. ZÁVĚR 76

5. LITERATURA 78

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ

Zkratky a symboly

AI označení příze

a.s. akciová společnost

ba označení pro bavlnu BD bezvřetenové dopřádání

č. číslo

čes. česaná příze

ČSN zkratka pro Čs. státní normu

EAT speciální software pro přípravu žakárských dezénů F₁ první zvolené tkací napětí [N]

F2 druhé zvolené tkací napětí [N]

F3 třetí zvolené tkací napětí [N]

F4 čtvrté zvolené tkací napětí [N]

F5 páté zvolené tkací napětí [N]

ISO mezinárodní organizace pro normalizaci (International Organization for Standardizacion)

klas. klasická příze

L označení levého pásu tkané metráže

L0 zpracování textilie za mokra [cm]

L1 zpracování textilie za sucha [cm]

MII označení příze

myk. mykaná příze

n označení vzorků nepoužitých pro experiment

NaOH Hydroxid sodný

Na₂CO₃ Uhličitan sodný (soda) OZP Opticky zjasňující přípravky

P označení pravého pásu tkané metráže

PN podniková norma

PNs podniková norma sdružená

pH kyselost, vodíkový exponent (Potential of Hydrogen)

S označení středního pásu tkané metráže

SBU samostatná výrobní jednotka (Separate Business Unit) T teplota [^oC]

TP technologický předpis

TPP textilní pomocné přípravky

TPV technologická příprava výroby

VP výrobní příkaz

VÚB Výzkumný ústav bavlnářský

Y-PY označení skupiny výrobků (ubrusy tkané jako kusy – vzorky)

Z rozměrová změna [%]

Jednotky

[cm] centimetr

[g] gram

[g/kus] gram/kus

[g/m²] gram/čtvereční metr

[kPa] kiloPascal

[m/min] metr/minuta

[min] minuta

[mm] milimetr

[N] Newton

[tex] jemnost vláken (příze)

[^oC] stupeň Celsia

[%] procento

1. ÚVOD

Cílem každé firmy je co nejlépe vyhovět požadavkům svých zákazníků. A to jak ze strany kvality, tak i po stránce dostupnosti výrobků.

Konkurence je v dnešní době velmi silná. Proto se každá společnost snaží zákazníkům předkládat a nabízet výrobky nejlepší kvality. Nejinak je to i u textilní firmy VEBA a.s., která svým zákazníkům nabízí žakárské produkty bytového a oděvního sortimentu.

Společnost se snaží stále vylepšovat a rozvíjet své výrobní technologie. Pro dodržení kvality svých výrobků je třeba nakupovat surovinu s vyhovujícími vlastnostmi.

Právě tou je vlákno bavlny. Jelikož se jedná o přírodní materiál, není možné měnit jeho charakteristické mechanicko-fyzikálními vlastnosti. Odborníci ve vývojových týmech proto musí neustále zdokonalovat jednotlivé technologické kroky a vyvíjet nové technologie, aby hotový výrobek vyhovoval požadavkům konečných zákazníků. Je tedy nezbytné zajistit různá technologická opatření, která se do procesu výroby nasazují dle výsledků zkoušek nakupované bavlny. Z tohoto důvodu musí firma stále více investovat do technologií a nových strojních zařízení a logicky tím i zdražovat své výrobky.

Enormně pak roste tlak na zkracování technologických časů a zvyšování produktivity, které se ne vždy kryjí s tlaky na navýšené náklady. I přes tato úskalí jde VEBA svým směrem a nesnaží se prosazovat do svých výrobků lacinější směsové příze, které by zlevnily celkovou výrobu. Z těchto důvodů se firma často potýká s odchylkami od schválených parametrů, které jsou mnohdy zaviněny i surovinou samotnou – respektive úrodností roků v jednotlivých zemích, kde se bavlník pěstuje.

Utkaný výrobek prochází různými stupni úprav a musí odolávat tlakovému namáhání, kterému je nezbytně vystavován. Není tedy možné, aby si tkanina již od svého vzniku do poslední fáze výroby zachovala ty samé rozměry. Příčinou je sráživost, což je parametr velmi důležitý, ale bohužel u bavlny ovlivnitelný jen velmi těžko.

Zvláště pak u domácenského textilu, jako jsou ložní soupravy a zejména ubrusy všech konstrukcí. S rozhodnutím firmy obsluhovat v tomto segmentu nejnáročnější evropskou i celosvětovou klientelu, je sledování rozměrových změn u tohoto zboží z důvodu dalšího použití velmi důležité. Zvláště pak u rámovaných a kruhových ubrusů a ubrousků všech rozměrů. V případě, že předepsané rozměry stolního prádla nejsou dodrženy, zákazník pak nemůže využít nečtvercových tkanin k výrobě zdobných prvků

na slavnostních tabulích. Toto se velmi často stává předmětem reklamací, neboť je narušena image zákazníka.

Vážený a pro VEBU velmi významný zákazník Georg Jensen z Dánska vyrábí ve firmě pro své projekty nové konstrukce, které zde dosud nebyly běžné. Z důvodu sráživosti pak u těchto výrobků často dochází k nedodržení parametrů. Aby mohl zákazník nadále rozvíjet své projekty v daných konstrukcích, vyžaduje proto rychlé a jasné vyřešení tohoto problému. A to především u malých ubrousků o rozměrech 50x50cm s atlasovou kantou. Tento druh je vyráběn na tkalcovně v jednom pásu, na kterém jsou pomocí speciálního řazení vytkány tři ubrousky vedle sebe. Tím vlastně vznikají tři šíře ubrousků v jednom pásu. Ve stejném formátu je pak tento pás zušlechťován v úpravně a k jeho rozstříhání na požadovanou šíři 50cm dochází až při konfekčním zpracování.

Z tohoto důvodu byl výzkum zaměřen právě na tento komplikovaný sortiment.

Složitost dané textilie se dá hodnotit nejen v oblasti rozdílné sráživosti v jednotlivých pásech tkaniny vlivem výroby zakládaných krajů, ale i v oblasti zešikmení při zpracování na úpravně. Pro provedení tohoto výzkumu byla tedy vytipována kvalita Peony 30 o rozměrech 50x50cm, avšak pouze se zaměřením na celkovou sráživost, zejména pak na sráživost osnovních nití. Případné zešikmení by bylo řešeno samostatným výzkumem.

2. TEORETICKÁ ČÁST

2.1 Seznámení se společností VEBA a.s.

2.1.1 Úvod

Textilní společnost VEBA a.s. patří mezi největší české bavlnářské výrobce.

Zaměstnává 1370 pracovníků, opírá se o jejich vysokou kvalifikaci a odbornost. Ve svém podnikání spojuje dlouhodobou tradici textilní výroby, orientaci na kvalitu a naplňování i velmi specifických požadavků a potřeb zákazníků. Již v roce 1995 získala certifikát systému řízení kvality podle EN ISO 9001:2000 a v roce 1999 dosáhla úspěšné certifikace svého manažerského environmentálního systému podle EN ISO 14000. Tato firma je vertikálně organizovaná, rozvíjí vlastní kapacity všech výrobních stupňů, tj. prstencového i rotorového předení, zušlechtění přízí, tkaní, úpravy tkanin bělením a barvením a konfekcí [i1].

Hlavním výrobním a obchodním zaměřením této společnosti je žakárská produkce bytového a oděvního sortimentu, především froté zboží všeho druhu, stolního prádla a lůžkovin, žakárských košilovin a afrických bavlněných brokátů. Páteří výroby a vývozního programu firmy jsou vysoce jakostní damašky ze stoprocentní bavlny, ale i ve směsích bavlna – len, bavlna – viskóza i bavlna – polyester. VEBA vyváží 80%

veškeré výroby do mnoha zemí Evropy, Ameriky a Afriky. Mezi největší trhy této společnosti patří Německo, USA, Skandinávie, Anglie a trhy západní Afriky.

VEBA se zaměřila na komplexní modernizaci svých výrobních kapacit, na vývoj náročných výrobků a hluboké strukturování svého zákaznického portfolia. Tato politika jí přinesla rychlý dynamický vývoj a výrazné upevnění konkurenční pozice [i1].

Jako jediný bavlnářský výrobce v České republice i v širším prostoru střední Evropy nabízí tato společnost žakárské damašky a výrobky z nich - ložní a stolní prádlo - v kvalitách charakterizovaných nejvyššími materiálovými a konstrukčními parametry.

Na přání zákazníka jsou v nabídce i speciální úpravy, např. nežehlivá úprava pro lůžkoviny, voduodpudivá a nešpinivá úprava pro ubrusoviny nebo antimikrobiální úprava pro froté zboží [i1].

Zvláštním segmentem programu této firmy je nabídka pro veřejný sektor: hotely, prádelny, lodní linky a další instituce, a to v celém komplexu froté zboží, ubrusů i ložního prádla s garancemi kvality, dlouhé životnosti výrobků, stálobarevnosti i při praní v prostředcích obsahujících chlór [i1].

V průběhu posledních let rozvinula úspěšný podnikatelský koncept a zařadila se mezi největší a nejvyspělejší výrobce damašků a froté zboží v Evropě. Získala velké množství pevných obchodních spojení s velkým potenciálem pro další růst [i1].

2.1.2 Historie

Tato firma navazuje na bohatou tradici textilní výroby na Broumovsku, sahající až do 13. století [i1].

Dnešní podoba firmy vznikla současně s rozvojem průmyslové výroby v 19. století [i1]:

• 1856 B. Schroll, Broumov-Olivětín, mechanická tkalcovna

• 1861 F.Nowotný, Broumov, přádelna bavlny a mechanická tkalcovna

• 1882 B. Schroll, Meziměstí, přádelna bavlny

• 1884 M. Schur, Martínkovice, mechanická tkalcovna bavlněného a hedvábného zboží

• 1895 V. Pelly, Police nad Metují, přádelna bavlny, mechanická tkalcovna a barevna

• 1908 H. Graetz, Nízká Srbská, tkalcovna lnu

• 1909 M. V. Škop, Petrovice, tkalcovna lnu

Akciová společnost VEBA Broumov byla ustavena v roce 1992 [i1].

2.1.3 Současnost

Dnes je VEBA Broumov moderním kombinátním textilním výrobcem, zaměřeným především na výrobu bavlnářských žakárských tkanin – damašků a froté [i1].

Byl realizován rozsáhlý program koncentrace hlavních výrobních a řídících činností, cílem byla transformace a restrukturalizace firmy. V rámci tohoto programu byly veškeré aktivity soustředěny do čtyř objektů, čímž byly vytvořeny základní předpoklady ke snížení nákladů, zvýšení výkonnosti a efektivnosti [i1].

V současné době tvoří a.s. VEBA tyto objekty [i1]:

• Broumov – Velká Ves: správa společnosti, přádelna, pletárna, konfekce

• Broumov – Olivětín: tkalcovna, zušlechťovna, obrubovna

• Police nad Metují: přádelna, tkalcovna, barevna

• Meziměstí: centrální sklady hotových výrobků

Fotografie objektů a.s. VEBA, kde byl prováděn experiment, jsou na obrázku 2.1.

Obr. 2.1 Objekty a.s. VEBA - zleva: Police nad Metují, Broumov - Olivětín, Broumov – Velká Ves dle [i1]

2.1.4 Výrobky

Ucelený výrobní program žakárských bavlnářských tkanin obsahuje [i1]:

• Lůžkoviny (damašky, satény, atlasgrádly) – metráž a šité ložní soupravy

• Damaškové stolní prádlo – metráž, ubrusy, ubrousky, naprony

• Žakárské tkané košiloviny - metráž

• Žakárské sypkoviny - metráž

• Bavlněné brokáty - metráž

• Froté metráž – tkaná i pletená

• Kusové froté výrobky – ručníky, osušky, předložky, žínky, župany, koupelnové sety

• Vafle – metráž, ručníky, osušky, župany

Ukázky žakárských bavlnářských tkanin lze vidět na obrázku 2.2.

Obr. 2.2 Ukázky výrobků dle [i1]

2.2 Bavlna

Bavlna je přírodní rostlinné vlákno, které se pěstuje na jedno či víceletých keřích nebo stromech většinou v subtropickém pásmu, ale i v oblastech mírného pásma.

První pěstování bavlny bylo pravděpodobně uskutečněno okolo 10. století ve Španělsku. Bavlněné tkaniny byly však již tehdy velmi žádané. Příčinou prosazení používání bavlny byl především technický pokrok, neboť do této doby bylo zpracovávání suroviny velmi primitivní.

Dnes lze konstatovat, že bavlna zůstává jednou z hlavních surovin textilního průmyslu pro své dosud nepřekonané souhrnné vlastnosti [6].

2.2.1 Bavlněné vlákno

Bavlněné vlákno je jediná buňka vyrůstající z pokožky semene, které je ukryto v tobolce bavlníku. Při vývinu vlákna vzniká nejdříve velmi pevná primární stěna zvaná kutikula. Po několika dnech se začíná objevovat sekundární stěna, kterou od lumenu odděluje terciální vrstva. Vlákno v té době již neroste, ale stále rozšiřuje svoji tloušťku.

Každý den se vytváří vždy po jedné vrstvě. Počet prstenců - lamel - je závislý na době zrání - bývá jich 25-30. Doba zrání a tím i tloušťka celulózové vrstvy ovlivňuje vlastnosti vlákna. Čím delší doba zrání, tím větší tloušťka celulózové vrstvy a tím zralejší a tudíž kvalitnější bavlněné vlákno. Tato stavba má vliv na kvalitu vlákna. Je to jeden z důvodů, proč se dosud nepodařilo vyrobit celulózové vlákno stejných vlastností chemicky [6].

Bavlna sklizená z polí se nazývá bavlnou neodzrněnou, neboť vlákna jsou ještě spojena se semeny. Proto bavlna podstupuje proces - odzrňování. V současné době se neustále tyto operace zlepšují a modernizují, neboť odzrňování je jednou z nejdůležitějších operací, které mají vliv na jakost vlákna [6].

Čistá bavlna je poté slisována do balíků a balena. Hmotnost, slisování a velikost jsou podle zemí různé [6].

2.2.2 Zjišťování jednotlivých parametrů bavlny

Spřádací schopnost bavlny závisí na určitých mechanicko-fyzikálních vlastnostech vlákna. Tyto vlastnosti musí podporovat tvorbu příze a musí se vzájemně doplňovat, aby příze dosáhla požadovaných jakostních ukazatelů. Mezi nejdůležitější parametry patří délka, pevnost, jemnost, zralost, znečištění, lepivost a nopkovitost. Není však

nutné, aby vlákno mělo špičkové všechny parametry, ale aby byla kombinace těchto jednotlivých parametrů optimální [6].

Správný výběr suroviny je rozhodující pro dosažení požadované jakosti příze.

Vyžaduje velké zkušenosti a znalosti vztahů mezi jednotlivými vlastnostmi vláken a příze. Surovinář textilního závodu VEBA proto před nákupem bavlny vyžádá obchodní vzorky bavlny. Na základě kladných laboratorních výsledků vzorků odsouhlasí nákup.

Výsledky se získávají z laboratoří:

• přádelna Velká Ves (přístroj Uster AFIS NL – poskytuje údaje: délka a zralost vláken, klasifikace nopků)

• VÚB Ústí nad Orlicí (přístroj SPINLAB HVI 900 – poskytuje údaje: délka, variace staplu, pevnost, jemnost, barva, optický obsah nečistot).

Po naskladnění bavlny do skladů VEBY se provádí vstupní kontrola bavlny [6].

2.2.3 Bavlna ve VEBĚ

Přádelna vypřádá příze sortimentu [6]:

• MII česaná klasická

- příze je vypřádána z dlouhovlákenné Egyptské bavlny GIZA 70 - účel použití: damašky

- příze je hladší, jemnější, stejnoměrnější a nejpevnější

• AI česaná klasická

- příze je vypřádána ze středněvlákenné Ruské bavlny Uzbecké a Tádžické - účel použití: damašky, satény

- příze je hladší a jemnější

• AI mykaná klasická

- příze je vypřádána ze středněvlákenné Ruské bavlny Uzbecké a Tádžické - účel použití: pleteniny, froté

- příze hrubší a měkčí, přijímá více lázně

• AI mykaná BD (bezvřetenové dopřádání)

- příze je vypřádána ze středněvlákenné Ruské bavlny Uzbecké a Tádžické a středněvlákenné Řecké bavlny

- účel použití: ubrusy, pleteniny, froté

- příze hrubší, tvrdší a méně pevná, přijímá méně lázně

2.3 Teorie předení

2.3.1 Technologické procesy

Přádelny jsou prvním stupněm textilní výroby. Vyrábějí délkové textilie různých struktur, event. konstrukcí – příze. Příze lze vypřádat z různých vlákenných materiálů, ať již přírodních, chemických, nebo jejich směsí [1].

Bavlna přichází do přádelen neurovnaná, silně slisovaná v balících a s určitým množstvím nečistot. Lisováním se do značné míry potlačují i některé vlastnosti bavlny, které umožňují její spřádání. Dobře spřádat je možno pouze z bavlny rozvolněné, zbavené nečistot a vhodně připravené. Je zřejmé, že tuto vlákennou surovinu není možné zpracovat v jedné technologické operaci. Jednotlivé technologické procesy se musí provádět postupně, během různých spřádacích procesů. Obecné schéma postupu předení je na obrázku 2.3. [1].

Technologická operace (proces) Forma vycházejícího materiálu rozvolňování

čechrání čištění

I. mísení vločky (rouno, stůčka)

mykání

II. (rozvlákňování) pavučina (pramen, event. přásty)

příprava pro česání

III. (družení a protahování) prameny (event. stůčka) česání

IV. (vylučování krátkých vláken) pramen (česanec) + odpad (výčesky) družení a protahování

V. (zajišťování stejnoměrnosti, ztenčování) pramen předpřádání

VI. (zjemňování, zpevňování, navíjení) přást dopřádání

VII. (zjemňování, zpevňování, navíjení) příze závěrečné práce

VIII. (soukání, čištění, paření, ukládání) příze

Obr. 2.3 Obecné schéma a procesy předení dle [i2]

Ne vždy však musí při výrobě proběhnout veškeré operace, resp. procesy.

Řazením jednotlivých technologických postupů za sebou, vynecháním nebo jejich vícenásobným zařazováním, je možné docílit vypřádání různých typů přízí. Při vypřádání se přihlíží ke zpracovávaným vlákenným materiálům a následnému použití přízí [1].

2.3.2 Spřádání vláken bavlnářského charakteru

Spřádání bavlny se podle technologického procesu dělí na spřádání mykaných a česaných přízí [8].

2.3.2.1 Spřádání mykaných přízí - lze rozdělit podle použitého strojního zařízení [8]:

• Nezkrácený technologický postup

• Zkrácený technologický postup

• Vypřádání z pramene

mísení posukování

I. II. III.

předpřádání na křídlovkách

středních

dopřádání předpřádání na

křídlovkách jemných předpřádání na

křídlovkách hrubých

mykání čištění

dopřádání předpřádání na křídlovkách

konvostředních nebo jemných

posukování I. II.

mykání čištění

mísení

dopřádání s vysokým průtahem posukování

I. II. nebo I. II. III.

s navíjením na cívku

mykání čištění

mísení

2.3.2.2 Spřádání česaných přízí - technologický postup je stejný jako u přízí mykaných.

Mezi pasáž mykání a předpřádání je však vloženo česání [8].

2.3.2.3 Postup při bezvřetenovém předení [8]

2.3.3 Technologický postup – přádelna VEBA - Velká Ves

bezvřetenové dopřádání posukování I. II.

s navíjením na cívku, ukládáním do konví

čištění mykání mísení

MII česaná

(7.4, 10, 12 tex)

AI mykaná BD

(14.5, 16.5, 18, 20, 22, 25, 29.5, 33, 35.5, 38, 43, 50, 60,

84, 100 tex)

AI česaná (13, 14.5, 16.5, 18,

20, 25 tex)

AI mykaná

(18, 20, 25, 29.5, 38 tex)

soukání soukání

dopřádání

předpřádání

protahování

česání

příprava pro česání

protahování

rozvolňování MII mísení a čištění

MII mykání MII

dopřádání

předpřádání

protahování

protahování

mykání AI soukání

dopřádání

předpřádání

protahování

česání

stůčkové protahování příprava pro

česání

mísení a čištění AI rozvolňování sklad bavlny AI

sklad bavlny rozvolňování mísení a čištění

mykání I. pasáž protahování

II. pasáž protahování bezvřetenové

dopřádání

Skladování bavlny

Bavlna je uložena ve skladech, které ji chrání před klimatickými vlivy. Každá jednotlivá dodávka bavlny je skladována odděleně a je označena štítkem, na kterém jsou zaznamenány tyto údaje: druh bavlny, číslo lotu (určité množství balíků o stejné kvalitě) nebo číslo marky (různé označení lotu). Toto označení slouží k přípravě jednotlivých přádních směsí, navážek [6].

Příprava přádní směsi

Předpokladem pro výrobu jakostní stejnoměrné příze je kvalitativní promísení jednotlivých druhů bavlny. Směs bavlny je tvořena z jednotlivých druhů a lotů daných dodávek. Počet balíků pro jednu přádní směs se řídí dle možnosti strojního zařízení [6].

Rozvolňování

Jedná se o první proces, který je nezbytný pro další procesy. Tato technologická operace zajišťuje počáteční rozvolnění slisovaných vláken na jednotlivé chomáčky vláken. Při tomto procesu dochází k čištění, které probíhá ve stavu suchém (např. ba), nebo mokrém. Nejčastěji je používáno automatické rozvolňování slisovaných balíků na automatických rozvolňovacích strojích nejrůznějších typů. Na přádelně VEBA - Velká Ves se provádí na rozvolňovacím stroji Unifloc [1, 6].

Mísení a čištění

Pro zajištění co nejlepších vlastností vypředené příze je nutné vlákna co nejvíce navzájem promísit. Procesy většinou probíhají na tzv. čistírenských linkách a na různých typech rozvolňovacích, čechracích a mísících strojů. Na přádelně Velká Ves se provádí na strojích od firmy Rieter- jednoválcový čistič B4/1, Unimix, čistící stroj ERM B5/5 hrubá, jemná a odlučovač cizích příměsí TVS JOSSI [1, 6].

Mykání

Účelem procesu mykání je z předkládaného vlákenného materiálu vyrobit co nejstejnoměrnější pavučinu, resp. pramen – mykanec. Na mykacích strojích probíhá více procesů současně - jemnější rozvolňování, čištění, napřimování, ojednocování, promísení, urovnávání vláken do podélného směru a vytvoření pavučiny. Následně pak vzniká pramen. Tento proces se provádí na víčkovém mykacím stroji CZ693-3a od firmy Falubaz [1, 6].

Příprava pro česání

Ve většině případů následuje po technologické operaci mykání proces družení a protahování pramenů. Účelem je zlepšení jejich stejnoměrnosti, struktury, orientace a napřimování vláken, ztenčení pramenů a tvorba vhodné předlohy – stůčky pro následující operaci. Příprava pro česání je zajišťována na mnoha typech protahovacích – posukovacích strojů. Provádí se na pramenovém družícím stroji E2/4 od firmy Rieter pro sortiment AI česaná a na stroji Unilap E5/3 od firmy Rieter pro sortiment MII česaná [1, 6].

Stůčkové protahování

Na přádelně Velká Ves se tato operace provádí na stůčkovém protahovacím stroji E4/1 od firmy Rieter. Účelem tohoto stroje je vyrovnat nestejnoměrnost stůčky a urovnat vlákna do rovnoběžné polohy tak, aby vyrobená stůčka dosahovala požadovaných rozměrů pro česací stroj [1, 6].

Česání

Účelem česání je odstranit z bavlny nopky, zbytky rostlinných nečistot, vyčesat krátká vlákna, dále vlákna urovnat a vytvořit ze stůček pramen – česanec. Provádí se na česacích strojích E7/4 a E7/6 od firmy Rieter [1, 6].

Protahování

Provádí se na protahovacích strojích RSB 51, RSB 951 od firmy Rieter. Účelem těchto strojů je urovnat vlákna do rovnoběžné polohy a vyrovnat nestejnoměrnost pramene [6].

Předpřádání

Jedná se o následující postupné procesy: ztenčení (zjemnění) vlákenného útvaru, zpevnění tenkého praménku vláken mírným zákrutem nebo zaoblováním a navinutí vzniklého přástu do vhodného tvaru – přástová cívka. Provádí se na křídlových předpřádacích strojích 1505/5, BF-90 3-R, BF 224 od firmy Grossenhainer [6].

Dopřádání

Při této technologické operaci se jedná o proces výroby příze na různých typech dopřádacích strojů. Nejčastěji se používají stroje prstencové, bezvřetenové rotorové, křídlové. Ve VEBĚ se dopřádání provádí na prstencových dopřádacích strojích typu RX

100/SAD od firmy Toyota a prstencových dopřádacích strojích typu 350 od firmy Zinser. Délkový vlákenný útvar - přást je ještě dále zjemněn (protažen), zpevněn trvalým zákrutem a navinut na přízové těleso vhodného tvaru – dutinku (potáč) [6].

Soukání

Na přádelně firmy VEBA se soukání provádí na soukacích strojích typu Link-Coner 7-2 a Link-Coner 7 Vss od firmy Murata. Účelem soukání je odstranit z příze přízové vady - slabá a silná místa, nopky, barevné kontamináty - a převinout přízi z potáčů na křížové cívky [6].

Bezvřetenové dopřádání

Účelem bezvřetenového dopřádání je z pramene od protahovacího stroje vyrobit přízi a křížově ji navinout na válcové dutinky. Provádí se na bezvřetenových dopřádacích strojích typu BDA 10, BDA 10N, BT 905 od firmy Elitex [6].

2.4 Výrobky textilního průmyslu

Výrobky textilního průmyslu můžeme rozdělit na [2]:

1. délkové textilie

- niti, příze, hedvábí, provazy, lana, ploché pásky apod.

2. plošné textilie, které se podle způsobu výroby dělí na:

- tkaniny, pleteniny (úplety), netkané textilie, pletenotkané textilie, krajky, tyly, stuhy a prýmky

Tkanina

Osnova a útek jsou dvě soustavy nití, které tvoří základní stavební část této plošné textilie. Osnovu tvoří všechny podélné niti v tkanině, které jsou urovnány rovnoběžně vedle sebe a při výrobě tkaniny jsou navinuty na osnovním válu. Osnova má určitý počet nití odměřených na délku, potřebnou pro utkání budoucí tkaniny. Útek tvoří příčnou soustavu nití. Při tkaní se odvíjí z útkové cívky, vytáče nebo z cívky s křížovým vinutím. Počet nití v osnově se řídí šířkou a hustotou tkaniny. Postavení obou soustav nití a schéma tvorby tkaniny ukazuje obrázek 2.4 [2].

Kromě šířky, délky a celkového počtu nití také u tkanin rozlišujeme hustotu (dostavu) osnovy a útku, vazbu, druh materiálu, jemnost nití, vzor snovaný a vzor tkaný (pořadí házení útků), setkání osnovy, setkání útku aj. [2].

Obr. 2.4 Schéma tvorby tkaniny dle [i4]

Výroba tkanin má oproti jiným plošným textiliím určité přednosti, které dosud nebyly žádnou jinou technikou překonány. První dvě se týkají užitné hodnoty výrobku, třetí přednost se týká ekonomie výroby [1].

1. Využití substance nití je optimální. Při určité hmotnosti na plošnou jednotku mají obě soustavy nití největší počet vazných bodů. Přitom délka nití mezi jednotlivými vaznými body je minimální.

2. Tkanina má v obou směrech přiměřenou tuhost (nebo pružnost), kterou je možné v určitém rozmezí podle potřeby měnit. Tohoto efektu lze docílit použitím různých materiálů, nastavením napětí osnovy a útku během tkaní nebo použitím vazby obou soustav nití.

3. Technika tkaní umožňuje velkou variabilnost v hustotě, vazbě i v barvách obou soustav nití. K tomuto není nutné používat speciální tkací stroje, adaptace používaných strojů není totiž nákladná.

2.5 Tkalcovská výroba

Výroba tkanin neprobíhá najednou v jedné výrobní operaci. Jedná se o sled technologických procesů, které můžeme dle obrázku 2.5 rozdělit na tři samostatné úseky [1]:

1) příprava materiálu pro tkaní – příprava osnovy a útku 2) tkaní

3) dokončovací práce

tkalcovna

Obr. 2.5 Sled technologických operací dle [2]

2.5.1 Příprava materiálu pro tkaní

Přízi dodávanou do tkalcoven je nutné připravit pro vlastní proces tkaní. Účelem je zpracovat výchozí surovinu tak, aby mohla být předložena ke zpracování na tkacím stavu. Pro přípravu výroby jsou rozlišovány dvě soustavy nití, tedy osnova a útek [8].

Příprava osnovy

Osnova má několik tisíc osnovních nití. Tkacímu stroji se předkládá jako návin na osnovním válu. Rozsah přípravy závisí na požadovaném stupni zušlechtění nití před tkaním a na tvaru předlohy. Kromě hlavních operací soukání, snování, šlichtování a navádění, mohou probíhat i operace další – sdružování, skaní, krepování, tvarování, bílení, barvení apod. [8].

Převážně pro přípravu režných osnov používá VEBA a.s. snování válové, kdy se osnovní nitě převíjejí z cívek na osnovní vály v plné šíři, ale částečné dostavě na typu stroje Benninger [6].

Šlichtováním lze docílit stejnoměrnosti příze, hladšího povrchu, pevnosti a tažnosti příze, kdy se na povrchu vytvoří ochranná vrstva. Je to důležité z hlediska

sklad příze

příprava osnovy

příprava útku

zušlechťovací práce tkaní dokončovací

práce

odolnosti osnovní niti proti namáhání v procesu tkaní [1]. Šlichtování se provádí na typu stroje Sucker-Müller [6].

Obr. 2.6 Schéma přípravy osnovy ke tkaní dle [1]

V uvedeném přehledu na obrázku 2.6 je vidět, že některé operace přípravy osnovy nemusí být vždy prováděny. Např., nakupuje-li se již příze skaná, navinutá na křížem soukaných cívkách, může se tato operace vynechat a je možné ihned přistoupit ke snování. Ze schématu je dále vidět, že je-li to vhodné, je možné přízi barvit i na osnovních válech [1].

Příprava útku

Příprava útku je v podstatě jednodušší než příprava osnovy. V některých případech, např. u bezčlunkových tkacích strojů, tato příprava dokonce odpadá. Na člunkových stavech se útek tká z útkových cívek nebo z vytáčů, na bezčlunkových strojích z křížových cívek, na kterých se před tkaním útek často barví.

Rozsah přípravy útku může spočívat v několika operacích - soukání na křížové cívky, sdružování, skaní, barvení, soukání útkových cívek nebo vytáčování a paření útku. Většina přípravných prací je však shodná s přípravou osnovy [8].

příze (ve formě potáčů)

skaní soukání na křížové

cívky

snování

družení

tkaní navádění nebo

navazování šlichtování

barvení osnovních

válů

2.5.2 Tkaní

2.5.2.1 Tkací stroje

Na tkacích stavech je útek zanášen mezi osnovní nitě tkalcovským člunkem, který má zásobu příze pro více než jeden prohoz na útkové cívce. Stroje se zanášením útku mechanickým elementem bez zásoby útku (skřipcem, jehlou) nebo médiem (vzduchem, vodou) se označují jako tkací stroje. Druh prohozního elementu je pro tkaní velice rozhodující [10].

Na obrázku 2.7 je znázorněno schéma tkacích strojů, které lze rozdělit na tkací stroje člunkové a bezčlunkové.

Obr. 2.7 Rozdělení tkacích strojů [vlastní]

Člunkové stavy jsou jednoduché, ale také méně přesné a poměrně hrubé.

Bezčlunkové tkací stroje mají ve srovnání se stavy člunkovými tyto přednosti [4]:

- Mají vyšší otáčky, a tedy i větší výrobnost a produktivitu práce.

- Zásoba útku je na křížových cívkách, odpadá tedy soukání útkových cívek a tím i jejich častá výměna.

- Osnovní nitě jsou méně namáhány, neboť zanašeče útku jsou menších rozměrů a vytvořený prošlup může být z tohoto důvodu nižší.

- Záměna barev útku je jednodušší.

- Nižší hlučnost.

2.5.2.2 Princip výroby tkaniny

Pro názornost bude princip výroby tkaniny vysvětlen na člunkovém tkacím stavu.

V zadní části stavu je uložen osnovní vál, na kterém je navinuta osnova. Odtud je vedena přes osnovní svůrku do tkací roviny, kde je tkanina tvořena. Pořadí

jednotlivých nití je zajištěno křížovými činkami. V tkací rovině jsou osnovní niti navedeny do oček nitěnek, které jsou součástí listů. Soustava dvou nebo více listů se nazývá listové brdo. Za brdem procházejí niti paprskem, který je upevněn na bidle.

Tkanina je z tkací roviny odváděna přes prsník, odtahována drsným (tažným) válcem a navinuta na zbožový vál, jak je vidět na obrázku 2.8 [3].

Obr. 2.8 Pohled na tkací stroj (stav) dle [i4]

Pohybem listů ve svislém směru, tj. zvednutím jednoho a stažením druhého listu, je z osnovních nití vytvořen prošlup. Prošlupem je prohazován člunek s útkovou cívkou. Při pohybu člunku je útek odvíjen z cívky a ukládán mezi osnovní niti. Aby mohl být člunek opět prohozen, zanesený útek je paprskem přiražen ke tkanině, bidlo přitom vykývne. Bidlo je po přírazu útku vráceno do zadní polohy a prošlupní zařízení změní polohu listů – list, který byl dole, je zvednut a druhý je stažen směrem dolů. Celý postup je znovu opakován [3].

Zatkání každého útku tedy probíhá ve třech po sobě následujících fázích, schéma je znázorněno na obrázku 2.9:

1. vytvoření prošlupu, 2. zanesení útku,

3. přiražení útku ke tkanině.

Obr. 2.9 Princip tkaní dle [i3]

Při přírazu útku je tkanina o příslušnou část posunuta pootočením tažného válce a navinutím tkaniny na zbožový vál. Přitom je pootočen také osnovní vál a tím povolena potřebná část osnovy [3].

Pohyb listů obstarává prošlupní zařízení. Podle toho, jaká vazba tkaniny má být zhotovena, jsou rozlišovány prošlupní ústrojí různých konstrukcí. Na základě této skutečnosti jsou rozlišovány stroje žakárové pro tkaní vzorovaných tkanin, listové pro tkaní složitějších vazeb a stroje s vačkovým prošlupním zařízením pro vazby základní a jednoduché odvozené [3].

K prohazování člunku prošlupem slouží prohozní ústrojí. Odtahování tkaniny zajišťuje zbožový regulátor, jímž se pohání tažný válec. Popouštění osnovy umožňuje osnovní regulátor nebo brzda osnovního válu [3].

Na bezčlunkových tkacích strojích jehlových, skřipcových a tryskových se tkanina tvoří stejným způsobem jako u tkacích stavů bezčlunkových. Rozdíl je pouze ve způsobu zanášení útku, který je zanášen:

a) jednou nebo dvěma jehlami – na strojích jehlových, b) skřipcem – na strojích skřipcových,

c) vodou nebo vzduchem – na strojích tryskových.

Pro experiment byl použit jehlový tkací stroj SOMET THEMA 11 Excel s elektronickým žakárem STÄUBLI – CX 880. Oba dva typy strojů jsou blíže popsány v experimentální části v kapitole 3.2.

2.5.3 Dokončovací práce

Všechny operace, týkající se výroby tkaniny, jsou zaměřeny na dodržování konstrukčně technologických parametrů výrobků a na předcházení vzhledovým vadám ve tkanině.

Technickou kontrolu výroby je možné rozdělit na kontrolu mezioperační a kontrolu výrobní – tedy kontrolu během procesu tkaní a kontrolu po tkaní [1].

Při potřebě sledování a vyhodnocování je zapotřebí sledovat chování výrobku v průběhu celého procesu výroby. Pro technologické operace je vypracován pracovní postup zkoušky/kontroly, který je dán určitými podmínkami a řízen směrnicemi.

Kvalita technické zkoušky/kontroly je zajištěna těmito body:

1. kontrolované místo technologického postupu 2. osoba, která zkoušku/kontrolu provádí 3. četnost zkoušky/kontrol

4. zkouška/kontrola je prováděna na strojním zařízení 5. hodnocené parametry včetně tolerancí

6. zkušební metoda

7. vyhodnocení zkoušky/kontroly 8. záznam o zkoušce/kontrole

9. předání výsledků zkoušky/kontroly

10. postup při nevyhovující zkoušce a zajištění nápravných opatření na jednotlivých strojích

Aby výsledky zkoušky/kontroly byly vyhovující, musí se důsledně dodržovat technologický postup výroby dané tkaniny, včetně výrobního předpisu.

Po dokončovacích pracích je tkanina zařazena do klasifikační třídy. Následně jsou kusy tkanin ukládány do skladu, nebo jsou okamžitě předávány k úpravě do zušlechťovacího provozu [1].

2.6 Zušlechťování

Zušlechťování je založeno na pracovních postupech, kterými se mění fyzikálně mechanické a chemické vlastnosti vláken i hotových výrobků. Jedná se o barvu, lesk, pružnost, pevnost, schopnost přijímat nebo odpuzovat různé kapaliny, odolávat působení různých teplot, kyselin, alkálií, bakterií, plísní apod. [9].

Na textilní materiály se za definovaných podmínek působí chemickými i mechanickými vlivy, které jsou pro příslušný technologický úsek zušlechťování charakteristické. Textilní výrobky poté získávají nejvhodnější vlastnosti potřebné pro příslušný účel jejich použití. Během procesů se však musí dbát na vhodně zvolené podmínky (pH, teplota, koncentrace), neboť by mohlo dojít ke značnému poškození vláken [9].

Zušlechťování zahrnuje řadu technologií, které vytváří na textiliích potřebný zušlechťovací účinek. Všechny tyto základní technologie se pak dále dělí na dílčí technologie, které podmiňují dosažení požadovaného efektu [9].

2.6.1 Zušlechťování bavlněných tkanin

Bavlněné tkaniny jsou vyrobeny z režné příze, popř.v kombinaci s přízí barevnou.

V tomto stavu jsou spotřebitelsky nepoužitelné, nemají potřebné vlastnosti ani požadovaný vzhled. Navíc obsahují různé nečistoty, které jsou jak součástí bavlněného vlákna, tak i vlákny zachycené, dokonce se jedná i o látky použité pro lepší zpracování.

Pracovní postup při zušlechťování závisí na druhu tkaniny; zpravidla však zahrnuje práce dle následujícího schématu [2]:

režný sklad (příprava textilních materiálů pro vlastní technologii zušlechťování) → předúprava (požehování → odšlichtování → praní → vyváření → praní → mercerace

→ praní → sušení) → bělení a optické zjasňování → praní → sušení → barvení (popř. potiskování → sušení → paření) → praní → sušení → speciální a účelové úpravy (apretování → sušení → kalandrování → sanforizace) → práce ve skládárně (kontrola chyb, měření, skládání, balení).

2.6.1.1 Režný sklad

Tkaniny sejmuté z tkacího stroje se na paletách dodávají do režného skladu, kde dochází k přejímce a počáteční kontrole. Před vlastními technologickými procesy zušlechťování musí zde nejprve dojít k postřihování tkanin. Účelem této operace je zbavit tkaniny odstávajících vláken a konců nití. K tomuto procesu jsou používány různé konstrukce strojů. Některé typy jsou v kombinaci s kartáčovacími válci umístěnými před postřihovací jednotku. Jejich úkolem je odstranění prachu z tkaniny a zvednutí vláken a konců nití před postřihem. To zajistí jejich dokonalejší odstranění.

Zušlechťovna Olivětín má k dispozici dva postřihovací stroje. Pro postřih damašků slouží pouze jeden z nich, a to postřihovací stroj Vollenweider (rychlost 20-45 m/min) [6].

Pro další operace, které je třeba v zušlechťovně se vzorky provést, se musí jednotlivé dílce sešít do partie z důvodu snadnějšího zpracování a finanční úspory.

Sešívání a nabálení se v zušlechťovně Olivětín provádí na stroji Calator.

2.6.1.2 Předúprava bavlněných tkanin

Technologie předúpravy bavlnářských standardů zpravidla zahrnuje tyto dílčí technologie: požehování (opalování), odšlichtování, vyváření (alkalické zpracování) a merceraci, které jsou ještě doplňovány dle potřeby dalšími technologiemi, jako např.

praním, odvodňováním a sušením.

Použití výše uvedených operací závisí na druhu zpracovávaného materiálu (polotovar ve formě tkaniny, pleteniny nebo příze, popř. volný materiál) a na strojním zařízení [2].

1) Požehování (opalování)

Účelem opalování je odstranění volných konců vláken, popř. nití, které by byly nevyhovující při dalších operacích a rušily by tím i vzhled hotových výrobků [9].

K požehování lze použít tři různé způsoby [7]:

• plamen (T=1900^oC) – nejpoužívanější způsob požehování

• rozžhavená deska nebo válec (T=500-600^oC)

• infrazářič

Tkanina prochází v plné šíři opalovacím zařízením. Rychlost průchodu musí být taková, aby došlo k odstranění pouze uvolněných konců vláken a textilie přitom nebyla poškozena. Opaluje se buď po jedné, nebo po obou stranách tkaniny, kdy jemná vyčnívající vlákénka se pod žárem zahřejí až na teplotu zápalnosti, vzplanou a shoří.

Hoření pokračuje až do místa, kde je vlákno v těsném styku s kompaktní textilií [2].

Velmi důležitým faktorem pro dosažení optimálního požehovacího efektu je intenzita, směr a délka plamene. Vše závisí na materiálovém složení, struktuře a hmotnosti tkanin [2].

Pro experiment byl použit opalovací stroj od firmy Küsters (rychlost 50-120 m/min) s dvěma plynovými hořáky, kartáčovacím zařízením před vlastní opalovací

jednotkou, vyklepávacím zařízením za opalovací jednotkou a impregnačním oddílem (napuštění tkaniny odšlichtovací lázní nebo lázní pro studené bělení) [6].

2) Odšlichtování

Účelem odšlichtování je odstranění šlichty především z osnovních nití, kterými byla příze ztužena před tkaním. Šlichtový obal, který se vždy při šlichtování na přízi vytvoří, by nedovolil vnikání barviva, merceračních, bělicích a dalších úpravárenských prostředků do příze a vláken. Musí být proto dokonale odstraněn [7].

Používané šlichty jsou buď původu přírodního (rostlinné, živočišné nebo bakteriální), nebo na bázi syntetických polymerů. Šlichty se dále rozdělují na nevypratelné (škroby), vypratelné (syntetické, modifikované škroby, deriváty celulózy) a kombinované [9].

Při napouštění odšlichtovacími přípravky je podle druhu tohoto přípravku důležitá teplota roztoku, která má být 40 až 70^oC. Škrob se poté postupně štěpí až na rozpustné cukry. Napuštěné tkaniny se v plné šíři navinují na zbožový vál, který je umístěn v reakční komoře a zvolna se otáčí. Stupeň odšlichtování se zkouší roztokem jodu v jodidu draselném a nesmí vzniknout modré zbarvení. Nakonec se pere teplou a studenou vodou [2].

V zušlechťovně Olivětín byla tkanina napuštěna odšlichtovací lázní (složení:

amyláza + komplexotvorný přípravek, vázající železo, vápník a hořčík) v impregnačním oddíle, který je součástí opalovacího stroje Küsters. Nábal se protáčí cca 2 hodiny, poté se vypírá na dvou pracích oddílech na začátku merceračního stroje [6].

3) Vyváření

Účelem vyvářky je odstranění přirozených a náhodných nečistot z bavlny, neboť jsou příčinou špatné smáčivosti. Přirozené nečistoty - necelulózované podíly surových bavlněných vláken (vosky, proteiny, pektiny) musí být odstraněny ještě dříve, než se bude bělit, barvit nebo potiskovat. Beze zbytku však nesmí být odstraněny bavlněné vosky. Jejich zbytkový obsah 0,2-0,3 % dodává zboží měkký omak, aniž by ovlivňoval nasákavost [2, 7].

Vyvářka v alkalickém prostředí, která dokonale odstraňuje nečistoty přirozeného původu (tuky, vosky, dusíkaté látky, zbytky tobolek), usnadňuje bělení. Jejím hlavním úkolem je zajistit vysokou a rovnoměrnou savost a dobrou barvitelnost materiálu [9].

Vyváří se roztokem hydroxidu sodného NaOH a uhličitanu sodného (sody) Na2CO3 za přísady pomocných vyvářecích přípravků. Doba vyváření je 8 až 12 hodin za tlaku do 300 kPa. Teplota vyvářecího roztoku dosahuje až 139^oC. Účinkem zásad, tlaku a teploty se postupně odstraňují všechny nečistoty až na přirozené barvivo, na které vyvářka nepůsobí. Vyvářená tkanina se pere nejdříve teplou a pak studenou vodou, aby se uvolněné nečistoty znovu nevysrážely na materiál [2].

Jelikož však do experimentu nebyly operace bělení, barvení nebo potiskování zahrnuty, nebylo tedy nutné provádět vyvářku vzorků.

4) Mercerace

Některé bavlněné tkaniny se mohou ještě mercerovat. Jedná se o krátkodobé působení studeným roztokem hydroxidu sodného o koncentraci 22 až 26%. Tkanina přitom musí být v obou směrech dostatečně napínána. Bez náležitého napínání se bavlna smršťuje až o 20%. Koncentrovaný louh sodný totiž způsobuje bobtnání celulózy. Průměr vlákna se tak značně zvětšuje a délka se současně zkracuje. Zákruty, typické pro bavlněné vlákno, mizí a povrch vlákna se stává hladkým. Správnou mercerací bavlna získá vyšší lesk, pevnost a afinitu k barvivům [6, 9].

Také po merceraci se textilie důkladně pere a zbytky hydroxidu se neutralizují zředěnou kyselinou sírovou.

Pro experiment byl použit mercerační stroj od firmy Brugman (rychlost 20-40 m/min). Na vstupu tohoto stroje jsou dva prací oddíly pro vyprání šlichty a vstupní řetěz pro nastavení optimální šíře, což má zásadní vliv na konečnou rozměrovou stabilitu útku. Dále je zde umístěn válcový mercerační oddíl, kde dochází k merceraci. Za ním se nachází stabilizační oddíl, kde dochází k vypírání louhu. Na výstupu jsou dva pracovní oddíly. Zde probíhá neutralizace kyselinou sírovou [6].

Praní vzorků po předúpravě probíhalo na stroji od firmy Küsters. Sušení tkaniny zajistil stroj Brückner při teplotě T=140^oC.

2.6.1.3 Bělení bavlněných tkanin

Bělení je nutné pro dosažení čisté běli a jasných barevných tónů. K této operaci se používají oxidační prostředky (chlornan sodný nebo peroxid vodíku), které uvolňují aktivní kyslík. Z bavlny se takto odstraní přirozené barvivo, takže se získá téměř čistá celulóza.

Vysoké bělosti lze dosáhnout použitím opticky zjasňujících přípravků, které absorbují z denního světla neviditelné ultrafialové paprsky a mění jejich vlnovou délku.

Jsou tedy viditelné jako modré, modrofialové nebo nazelenalé zabarvení. Tím se zakrývá původní našedlý nádech dosažené bělosti. Nevýhodou optického zjasňování je snížení tohoto efektu při umělém osvětlení, chudém na ultrafialové záření [2].

Na linkách je tkanina napuštěna bělicí lázní. Poté se nahřeje infrazářiči a vytvoří se velkoprůměrové náviny. Ty se nechají potřebnou dobu v reakčních komorách pomalu otáčet [2].

Vybělené tkaniny se perou tak, aby neobsahovaly zbytky lázní. Nakonec se tkanina suší po jedné nebo po obou stranách v bubnových sušičkách [2].

2.6.1.4 Barvení bavlněných tkanin

Účelem barvení je dát textilnímu výrobku žádaný barevný odstín.

Bavlněné tkaniny se barví různými druhy barviv. Výběr barviva se řídí mnoha hledisky, podle toho, jaká se požaduje stálost vybarvení, podle barvicího zařízení, formy textilního materiálu a především podle druhu textilních vláken, z nichž se výrobek skládá. Pro bavlněné tkaniny lze použít barviva přímá (substantivní), sirná, kypová a reaktivní. Vodný roztok barviva proniká do vlákna mikrokapilárními prostorami, kde se barvivo absorbuje na stěny mikrofibril. Odtud proniká do amorfních částí vlákna [2, 6].

Mezi podmínky ovlivňující způsob vytažení barviva patří teplota a její průběh, vliv elektrolytu, pH, TPP a struktury vláken [6].

2.6.1.5 Potiskování tkanin

Při použití této technologie dostane jednobarevná či bílá plošná textilie otiskem barviva až mnohobarevný vzor. Rub bývá od líce vždy odlišný [6].

Podle způsobu nanesení vzorové jednotky lze rozeznat tisk přímý, leptem, rezervový a tisk konverzní. V současné době je však nejrozšířenější šablonový a filmový tisk [6, 7].

Při tisku nanášíme na textilii zahuštěný, maximálně koncentrovaný roztok barviva, a to jen v místech určených k vybarvení. Tiskařské barvivo je drženo tzv.

záhustkou (vysoce viskózní zahušťovadlo), která přilepí barvivo na textilii tak, aby se nerozpíjelo. Proto se musí tisk ihned po nanesení na textilii usušit. Po usušení následuje paření, které prudce ohřeje tiskací barvu na 100^oC a současně zvyšuje obsah vody v zahuštěné barvě parou, kondenzující na textilii. Během paření přejde barvivo z tiskací

záhustky na vlákno, kde se v kontinuálním pařáku zafixuje. Po paření se z textilie vypere zbytek zafixovaného barviva a záhustky, usuší se a předá k závěrečným zušlechťovacím procesům [7].

2.6.1.6 Konečná úprava

Konečná úprava zahrnuje závěrečné technologické postupy, které dodávají textilním materiálům vlastnosti žádoucí při jejich používání [2].

a) Speciální úpravy – dodávají textiliím užitné vlastnosti, estetický vzhled, tvarovou stálost, snižují špinivost a zaručují snadnou údržbu, zejména při praní, sušení a žehlení.

b) Účelové úpravy – dodávají textiliím účelové vlastnosti pro speciální použití, např. hydrofobní, oleofobní, nehořlavé, antistatické, bakteriální a fungicidní.

c) Trvalé (permanentní) úpravy – odolávají vlivům používání i údržby.

d) Dočasné úpravy – plně či částečně vypratelné.

e) Mechanické úpravy – kalandrování, mandlování, sanforizace, česání, postřihování, broušení.

f) Chemické úpravy – nemačkavé, nežehlivé, fixace povrchových efektů, hydrofobní, oleofobní, tužicí, měkčící, nehořlavé, bakteriální, kašírování .

Mezi finální úpravy, které se ve VEBĚ běžně provádí, patří:

• apretace

• kalandrování

• sanforizace

1. Apretace

Jednoduchá a vypratelná úprava činí tkaninu tužší a plnější použitím rozvařeného škrobu nebo dextrinu s některými dalšími přísadami. Apretační hmoty se nanášejí na tkaninu v plné šířce na fuláru. Potom se ihned suší [6].

Apretace tkaniny pro experiment probíhala v zušlechťovně na stroji Brückner .

2. Kalandrování

Základními určujícími faktory tohoto procesu jsou teplota, rychlost a tlaky mezi jednotlivými válci. Stroj má jeden kovový a vyhřívaný válec a dva až čtyři válce

papírové. Požadovaného efektu lze dosáhnout podle toho, mezi které válce se tkanina navede. Horký kovový válec zvyšuje lesk, papírové válce povrch tkaniny uhlazují [6].

V experimentu nebylo kalandrování použito.

3. Sanforizace

Z dalších mechanických úprav je používáno kompresivní srážení. Jedná se o mechanické působení bez jakýchkoli chemických prostředků. Výrobky ošetřené tímto technologickým postupem se nesmějí srážet o více než 1% a to v obou směrech.

Tato operace však nebyla v experimentu uplatněna, neboť je prováděna převážně u košilovin a některých lůžkovin [6].

Upravené tkaniny se po zušlechťovacích procesech předávají do skládárny. Tam se kontrolují a měří. Nakonec se připravují kusy o délce 40 metrů a balí se pro expedici.

2.7 Konfekce

Příjem materiálu na konfekci je buď z úpravny nebo ze skladu. Metráž je dodávána v rolích, v balíčcích, na podvozku nebo skládaná a dublovaná na paletách. Po přijetí materiálu na konfekci je ihned prováděna kontrola potřebných údajů - dezén, barevný odstín, šíře metráže, rozměry atd. Právě při této kontrole se však nejčastěji objevují nedostatky. Je-li zboží v pořádku, je propuštěno dále do výroby [6].

Střihání metráže probíhá dle střihacího plánu, který obsahuje tyto základní údaje: model (což je popis výrobku s názvem, rozměry, specifikací a technickým popisem výroby), střihanou délku a šířku, počet střihaných kusů, barevný odstín a dezén. Před započetím střihání se znovu vše překontroluje. Uplatňuje se zde střihání strojní pomocí pil. Malé množství metráže, náročný dezén, rámované, kulaté nebo oválné ubrusy lze střihat ručně na stolech pomocí ručních a elektrických nůžek nebo elektrických pil [6].

Po nastřihání se jednotlivé kusy textilie obrubují. Nejčastěji v lince, kde jsou stroje s jednoduchým vázaným stehem a obnitkovací stroje. Dále se používají stroje na dírkování a přišívání knoflíků. [6].

Po všech operacích na výrobku se provádí kontrola. Je-li vše v pořádku, ušitý výrobek se předává ke klasifikaci, která se ve VEBĚ provádí dle Klasifikačních řádů č. 24 a č. 33. Poté zabalené zboží odchází na sklad [6].

2.8 Specifika vzorování

Pro konstrukci, která byla vybrána a použita pro experimentální část tohoto výzkumu, bylo použito speciální vzorování. Jeho princip je následně vysvětlen.

Z důvodu, který je uveden v kapitole 3.1, byla pro experiment vybrána konstrukce damašku druh Peony 30 - rámované ubrusy. Zadání pro výrobu řadění ARGON 145 – 194 SOMET – druh Peony 30 je uvedeno v příloze č. 1. Pro vytvoření této tkaniny byla použita šíře řadění ARGON 194. Existují však další různé typy řadění s podobným vzorováním. Tyto však budou jen vyjmenovány, nejsou náplní diplomové práce. Jedná se o řadění ARGOS, BOHEMA a ORTIS.

Jak lze vidět na obrázku 2.10, jedná se o tkaní metráže, při kterém je možné vytvářet zrcadlový vzor.

Z celé řady platin žakárového stroje se navádí do dvou řádků. Čím více platin žakárový stroj má, tím složitější vzor je možné vytvářet.

Vzniká tedy hladký a zpáteční návod. U zpátečního návodu vzniká uzel, kdy dochází k překřížení platinových šňůr s nitěmi tak, aby nedocházelo k jejich vzájemnému tření. Tkaní speciálního vzoru s vytvořeným uzlem je vidět na obrázku 2.11.

Mezi hladkým a zpátečním návodem je vytvořen volný střed. Oproti zmiňovaným návodům se volný střed liší počtem nití. Zatímco u hladkého a zpátečního návodu vychází dvě platinové šňůry z jednoho bodu v půdnici a každá z nich je navedena do jedné dírky rozsazeného vrtání v řádku řadnice, vzor tkaniny ve volném středu je tvořen tak, že z každé platiny vede jedna šňůra a tedy jedna nit. V tomto místě je možné též vzorovat, zrcadlový vzor se však nevytváří.

Zrcadlové tkaní je hlavní výhodou tohoto způsobu vzorování, neboť je oproti hladkému vzorování méně technologicky náročné. Využívá se především pro kruhové ubrusy, ale je možné ho použít pro jakýkoli rozměr.

Obr. 2.11 Tkaní speciálního vzoru s uzlem vytvořeným při zpátečním návodu [vlastní]

2.9 Způsoby hodnocení rozměrů včetně zákaznických požadavků

Akciová společnost VEBA se řídí dle norem ISO 9001 a ISO 14001.

2.9.1 Klasifikační řády č. 24 a č. 33.

Konstrukce Klasifikačních řádů [6]:

a) Klasifikační řády vycházejí z ČSN, PN, PNs

- respektují dle možnosti požadavky zákazníků - respektují možnosti výroby a.s. VEBA

b) skupiny výrobků a.s. VEBA, pro které platí daný Klasifikační řád, včetně příloh k jednotlivým Klasifikačním řádům

c) stanovení jakosti – definuje požadavky, které je nutno splnit, aby bylo možné zařadit daný výrobek do příslušné volby podle vad (1., 2., N. volba)

d) konstrukčně-technologické parametry - jemnost příze v jednotce [tex]

- dostava (hustota)