Projekt realizace turnajů ve fotbalšipkách
Bakalářská práce
Studijní program: B7401 Tělesná výchova a sport
Studijní obor: Rekreologie
Autor práce: Štěpán Hodač
Vedoucí práce: Mgr. Jan Charousek, Ph.D.
Katedra tělesné výchovy a sportu
Liberec 2019
Prohlášení
Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci nezasahuje do mých au- torských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu Technické univerzity v Liberci.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti Technickou univerzi- tu v Liberci; v tomto případě má Technická univerzita v Liberci právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně jako původní dílo s použi- tím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že texty tištěné verze práce a elektronické ver- ze práce vložené do IS/STAG se shodují.
19. prosince 2019 Štěpán Hodač
Poděkování
V první řadě bych rád poděkoval rodině a nejbližším přátelům, kteří mě během studia podporovali a neustále mi důvěřovali. Dále bych chtěl poděkovat svému kolegovi Fandovi Jaklovi, který se mnou celý projekt zrealizoval. Naše společné poznatky během podnikání daly základ mé práci. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat vedoucímu práce Mgr. Janu Charouskovi, Ph.D za trpělivost, odborné vedení a cenné rady pro vypracování mé práce.
Anotace
Bakalářská práce se zabývá vytvořením návrhu konceptu realizace turnajů ve fotbalšipkách.
Fotbalšipky jsou kombinace klasického terče na šipky a fotbalového kopání. Cílem bakalářské práce je vytvořit různé turnaje a zapojit v nich různé herní módy podle různě segmentovaného cílového trhu. V teoretické části představuje vybrané sporty z hlediska jejich historie, pravidel, organizace u nás i ve světě a také úspěchy České země, kde čerpá z odborné literatury. Dále představuje samotný fotbalšipkový sport z hlediska historie, pravidel, materiálního vybavení a variant herních módů. Dále definuje potřebné nástroje k vyhodnocení schopnosti fungování a také SWOT analýzu. V praktické části popisuje již realizované turnaje a vytváří koncept pro realizaci dalších turnajů.
Klíčová slova
: fotbal, šipky, fotbalšipky, produkce události, turnaj, reklama, Liberecký kraj, propagace, plánováníAnnotation
The bachelor thesis create an idea to realize footdarts tournaments. Footdarts is a game that combines classic darts target with football´s shooting. The target of thesis is create different tournaments and include different playing modes depends on target group. It presents the history, principles and rules, organizations in our country and also in the world and the achievements of Czech nation in each of the choosen sport disciplines in theoretical part based on specialized literatury. It also presents history, rules, material equipment and playing modes of footdarts. It also defines the tools needed to evaluate the ability to succeed. In the practical part describe already created tournaments and making concept to create new tournaments.
Key words
: football, darts, footdarts, event production, tournament, advertising, Liberec region, promotion, planning7
Obsah
Seznam zkratek ... 8
Seznam Tabulek ... 9
Seznam obrázků ... 10
Úvod ... 11
1 Cíle ... 12
2 Historie a pravidla vybraných sportů ... 13
2.1 Fotbal ... 13
2.2 Šipky ... 17
2.3 Fotbalšipky ... 19
3 Teorie nástrojů k posouzení proveditelnosti ... 30
3.1 SWOT analýza ... 30
3.2 Finanční analýza ... 31
3.3 Sponzoring ... 32
3.4 Fundraising ... 34
3.5 Plánování událostí ... 35
3.6 Reklama ... 36
3.7 Propagace ... 38
4 Koncept projektu ... 40
4.1 Přípravná fáze ... 40
4.2 Termíny a místa konání ... 40
4.3 SWOT analýza sportovišť ... 41
5 Zrealizované turnaje ... 45
5.1 FunMasters CUP Česká Lípa ... 45
5.2 Grande CUP Dolní Libchava ... 47
5.3 SportFest Zákupy ... 49
5.4 Funzóna FC Slovan Liberec ... 52
6 Plánované turnaje ... 54
6.1 Novoroční FunMasters turnaj ... 54
6.2 Harcovský večerní turnaj ve fotbalšipkách ... 56
7 Zhodnocení hlavní části ... 58
8 Závěr ... 59
9 Seznam použitých zdrojů ... 60
8
Seznam zkratek
FAČR – Fotbalová asociace České republiky MS – Mistrovství Světa
ME – Mistrovství Evropy OH – Olympijské hry
9
Seznam Tabulek
Tabulka 1:SWOT analýza městský stadion Česká Lípa ... 41
Tabulka 2:SWOT analýza hřiště Dolní Libchava ... 41
Tabulka 3: SWOT analýza koupaliště Zákupy... 42
Tabulka 4: SWOT analýza koupaliště Zákupy... 42
Tabulka 5:SWOT analýza městská hala Česká Lípa... 43
Tabulka 6:SWOT analýza haly na Harcově ... 43
Tabulka 7: Přijmy a výdaje ... 47
Tabulka 8: Příjmy a výdaje Grande CUP ... 49
Tabulka 9: Příjmy a výdaje Sportfest ... 52
Tabulka 10: Příjmy a výdaje Slovan Liberec ... 53
Tabulka 11: Příjmy a výdaje VAFR ... 55
Tabulka 12: Příjmy a výdaje Harcovksý večerní turnaj ... 57
10
Seznam obrázků
Obrázek 1: Rozměry ... 18
Obrázek 2: Složení šipky ... 19
Obrázek 3: Terč ... 20
Obrázek 4: Kovové očko ... 21
Obrázek 5: Zátěžový pytel ... 21
Obrázek 6: Boční dutina ... 22
Obrázek 7: Zavřená dutina ... 22
Obrázek 8: Vzduchový kopresor ... 23
Obrázek 9: Míč ... 23
Obrázek 10: Lisovky ... 24
Obrázek 11: Lisokolíky ... 24
Obrázek 12: Turfy ... 25
Obrázek 13: Sálová obuv ... 25
Obrázek 14: Sběrací podběrák ... 26
Obrázek 15: Rozdělení terče ... 26
Obrázek 16: Přímý nárt ... 28
Obrázek 17: Vnitřní nárt ... 28
Obrázek 18: Bodlo ... 29
Obrázek 19: Leták Grande Cup ... 48
Obrázek 20: Leták Sportfest ... 51
11
Úvod
V bakalářské práci je rozebrána teoretická studie organizace turnajů ve fotbalšipkách. Téma práce bylo vybráno na základě projektu z Rekreologie 2. Se svým kolegou Františkem Jaklem jsme se rozhodli projekt s fotbalšipkami zrealizovat a terč jsme si pořídili. Založili jsme vlastní podnikatelskou organizaci, která umožňuje terč pronajmout a také využít k soukromým turnajům. Název naší organizace je FunMasters.cz.
Teoretická část práce se věnuje představením sportů, ze kterých jsou fotbalšipky složeny, tedy fotbal a šipkový sport. Nejprve je popsána historie a vývoj ve světě a u nás každé z disciplín, dále pak základní principy a pravidla. Pojednání o jednotlivých sportech je završeno připomenutím úspěchů reprezentace. Dále představuje samotný fotbalšipkový sport z hlediska jeho historie, vývoje u nás i ve světě, pravidel, základních principů a také materiálního vybavení na tento nový sport.
Následně jsou představeny nástroje k posouzení proveditelnosti. Jsou zde vysvětleny pojmy SWOT analýza, finanční analýza, sponzoring, plánování událostí, reklama a propagace. Tyto nástroje pak budou využity v praktické části na realizaci turnajů.
Praktická část využívá vybrané herní módy v praxi. Představuje již realizované turnaje a popisuje jejich průběh. Dále vytváří koncept pro vytvoření dalších turnajů. Využívá nástroje vybrané z teoretické části - propagaci a reklamu na turnaje. Bakalářská práce nastoluje základní podmínky a pravidla organizace fotbalšipkového turnaje pro různou cílovou skupinu.
12
1 Cíle
Hlavním cílem bakalářské práce je vytvoření projektu realizace fotbalšipkových turnajů.
• Teoretické zpracování historie, pravidel a vývoje šipkových sportů a fotbalu.
• Teoretické zpracování pravidel a herních módů fotbalšipkového sportu.
• Praktické využití herních módů.
• Zpracování SWOT analýzy, přehled základních informací z oblasti (sponzoring, fundraising, plánování událostí, reklama), finanční analýza.
13
2 Historie a pravidla vybraných sportů
Jak již bylo zmíněno, fotbalšipkový sport byl vytvořen zkombinováním dvou sportů.
Spojením fotbalu a šipkového sportu vznikl nový fenomén. Z každého z těchto dvou základních sportů si fotbalšipky vzaly něco. Zjednodušeně řečeno se promítá fotbalové kopání na šipkový terč.
Fotbal je v porovnání s šipkovým sportem gigant. Pyšní se označením nejoblíbenějším a nejrozšířenějším sportem na celém světě, poutá na sebe pozornost fanoušků, televizí, sponzorů a také tisku.
Šipkový sport si stále hledá svoji cestu na vrchol, avšak jsou země, kde je tento sport obrovsky populární a dokáže vyprodat plné sály.
Oba sporty spojuje fakt, že jsou vytvořeny mezinárodní sportovní organizace a konají se národní, mezinárodní i celosvětové soutěže a turnaje. Pro tuto bakalářskou práci je však nejdůležitějším společným znakem vznik fotbalšipkového sportu.
2.1 Fotbal
Fotbal je nepochybně nejrozšířenějším a nejoblíbenějším sportem na světě. Důvodem může být nenáročnost vybavení na provozování tohoto sportu. Dnes známe fotbal jako kolektivní hru, kde proti sobě nastupují dva týmy, každý s deseti hráči a jedním brankářem. Hraje se na dva poločasy po 45 minutách a cílem hráčů je docílit výhry vyšším počtem branek než soupeřův tým. Fotbal má za sebou bohatou historii a prošel spoustou obměn, než dostal dnešní podoby. Ve světě se však nevyvíjel pouze námi známým evropským stylem. Například v Americe se označením „football“ myslí americký fotbal, tedy naprosto odlišný sport.
Klasický fotbal se v Americe označuje „soccer“. První zmínky pochází dokonce z doby před naším letopočtem.
Podle Votíka a Zabaláka (2011, str. 14) vznikl fotbal z míčových her, které byly v různých variantách součástí v každé historické fázi lidstva a naplňovaly tak kulturní vyžití ve dřívější společnosti. Prvotní zmínka pochází z období asi 3000 let před naším letopočtem z historicky známých zemí Číny a Řecka. Další zprávy jsou dochovány z Říma, ale také nacházíme zmínky u Aztéků a Májů. Z období středověku máme prvotní zprávy o fotbale z Itálie, Francie a nikoho asi nepřekvapí, že především z Anglie. V Anglii existoval dokonce dekret, který v roce 1313 fotbal zakazoval.
14
Další historické zprávy popisuje Jenšík a Macků (1997, str. 7-8). Psal se rok 3400 před naším letopočtem, kdy nacházíme prvotní zprávu o koženém míči, který v Číně vycpali peřím a vlasy a tím dali prvotní vznik této míčové hře. Z Číny se tento nový sport přesunul o tisíc let později do Egypta, kde místní obyvatele doslova nadchnul. Následně fotbal prorazil do Říma, kde byla hra upravena. Římané hru výrazně přiostřili a pojmenovali „harpastum“. Během různých vojenských bitev a válek se hra okoukala a přesunula do koutů celého světa.
V dřívější době nahrazovala kožený míč useknutá lidská hlava nepřátel, což se vůbec nelíbilo tehdejší církvi, proto hru anglický i francouzský král zakázali. Následný vývoj prošel zklidněním, největší změna nastala v Japonsku, kde se nehrálo na vítěze a poražené a při výměně míče se hráči navzájem poklonili. Prvotní zmínka o profesionálním sportu pochází z Itálie, kde byli hráči odměněni penězi. Hra se tehdy jmenovala „calcio“ a v momentě, kdy docílil hráč deseti branek, získal odměnu v podobě dvaceti zlatých dukátů. Výrazným rokem fotbalové historie je rok 1527, kdy se v Irském městě Galway pořádal oficiální „the great football“ a král Karel II zařídil vyškrtnutí fotbalu z listiny zakázaných her.
Průběh historické etapy dále popisuje Bedřich (2006, str. 11). K úpravě pravidel docházelo až po zkušenostech během samotného hraní. Byl to pozvolný proces a mnohokrát docházelo k různým změnám a úpravám. První fotbalový kodex, který sjednocoval pravidla a počet hráčů vytvořili ve Skotsku v letech 1859-1860. Fotbal však procházel dalším vývojem, kdy se debatovalo o správném způsobu fotbalového života
Důležitým obdobím pro novodobý fotbal byl podle Votíka a Zabaláka (2011, str. 14) přelom 18. a 19. století v Anglii. Došlo ke sdružení jedenácti zástupců škol a klubů, kteří založili v roce 1863 fotbalovou asociaci. Následně vymysleli v roce 1871 anglický pohár, který je nejstarší doloženou soutěží na světě. Anglie způsobila rozmach fotbalu v celé Evropě a následně došlo k rozšíření do celého světa. Jedním z nejdůležitějších momentů historie bylo v roce 1904 založení Mezinárodní fotbalové federace, známé jako FIFA. Tučným bodem historie byl rok 1930, kdy se v Uruguayi konalo první mistrovství světa. Organizace sdružující Evropu byla založena v roce 1954, známa jako UEFA.
Votík a Zabalák (2011, str. 14) dále popisují situaci v Čechách a na Moravě. Počátky fotbalu tu nalezneme koncem 19. století v cyklistických a veslařských klubech. Další zmínka pochází z roku 1885 ze studentského kroužku. Zmínka z prvního fotbalového zápasu pochází z roku 1887, toto utkání se hrálo na půdě v Roudnici. Důležitý bod české fotbalové historie bylo založení Českého fotbalového svazu v roce 1901. Vznik nejznámějších fotbalových klubů byl
15
v roce 1891-1892, kdy vznikla Pražská „S“ - AC Sparta Praha a SK Slavia Praha. Sousedé ze Slovenska mají prvotní zmínku o fotbale z roku 1893 v Banské Bystrici. Československá fotbalová asociace se stala v roce 1922 členem FIFA. Rozdělení Československa způsobilo vznik Českomoravského fotbalového svazu, který byl v roce 2011 přejmenován na dnes známou Fotbalovou asociaci České republiky (FAČR).
Zmínku o statistickém počtu registrovaných uživatelů dokládá Votík a Zabalák (2011, str. 14).
V roce 2010 bylo v České republice registrováno 4 148 fotbalových klubů, ve kterých hrálo 15 378 týmů a registrováno bylo přes 700 000 hráčů, z toho 1 709 profesionálních fotbalistů, přes 426 000 amatérských fotbalistů a 280 000 mladých žáků a dorostenců.
Kureš a kol. (2015, str. 1-80) popisují oficiální pravidla fotbalu, zpracovány komisí FAČR.
Ve fotbalovém zápase proti sobě nastupují dvě družstva, složená z deseti hráčů v poli a jedním brankářem. Utkání je hráno na dva poločasy po 45 minutách. Mezi poločasy mají hráči patnáct minut přestávku, která slouží především k odpočinku hráčů a domluvení taktiky na druhý poločas. Rozhodčí má pravomoc každý poločas nastavit o minuty navíc, podle počtu přerušení, střídání nebo zdržování hry. V některých případech, většinou turnajových soutěžích, může dojít k prodloužení zápasu o dva patnáct minut dlouhé poločasy, pokud nedojde k rozhodnutí, následuje penaltový rozstřel. Vítězem fotbalového zápasu se stává družstvo, které dosáhlo vyššího počtu branek. Branky je dosaženo ve chvíli, kdy míč přejde celým svým objemem brankovou čáru mezi tyčemi a pod brankovým břevnem. Specifické fotbalové pravidlo je ofsajdová pozice, která sama o sobě není porušením pravidla, ale vede k přerušení hry. Hráč je v ofsajdové pozici, když je blíže soupeřově brankové čáře než míč a než předposlední hráč soupeře. V případě, že družstvo poruší některé z herních pravidel, dochází k volnému kopu (následuje po jednom ze sedmi prohřešků), penaltový kop (porušení pravidel uvnitř vlastního velkého vápna), nepřímý volný kop, osobní tresty (napomenutí, vyloučení). Rozhodčí má k dispozici také žlutou kartu, kterou může hráče napomenout. Po dvou žlutých kartách následuje karta červená, tedy vyloučení hráče ze hry.
Votík a Zabalák (2011, str. 18) charakterizují fotbal jako sportovní, týmovou, brankovou hru, která patří mezi nejoblíbenější sportovní hry v naší republice. Tvrdí, že na vrcholové úrovni fotbal ovlivňuje ekonomické a politické faktory. Označují fotbal vhodnou formou odpočinku a zábavy. Zajímavostí také je, že hráči v průběhu utkání v závislosti na pozici v sestavě naběhají 10 – 13Km. V současnosti se neustále zvyšuje požadavek na intenzitu hry a složitost herních činností. Fotbal je také náročnější i z psychického hlediska.
16
Důležitost psychiky ve své knize popisuje Beswick (2014, str. 60). Tvrdí, že úspěch v kopané je postaven na základech, kterými jsou sebedůvěra jednotlivců a týmu. Základním úspěchem je podle něho víra v sama sebe, víra ve schopnosti týmu a také pozitivní myšlení. Důležitost přikládal zvládání očekávání, která jsou na tým kladená.
Nejvýznamnější úspěchy Československého a Českého fotbalu popisují ve své knize Votík a Zabalák (2011, str. 15-16).
Československý fotbal
• 1934 stříbrní medailisté z MS v Itálii
• 1962 stříbrní medailisté z MS v Chile
• 1964 stříbrní medailisté z OH v Japonsku
• 1976 zlatí medailisté z ME v Jugoslávii
• 1980 zlatí medailisté z OH v Moskvě
• 1980 bronzoví medailisté z ME v Itálii
• 1990 postup do čtvrtfinále na MS v Itálii Český fotbal od roku 1993
• 1996 stříbrní medailisté na ME v Anglii
• 2000 stříbrní medailisté na ME na Slovensku – reprezentace do 21 let
• 2000 účast na ME v Belgii a Holandsku
• 2000 účast na OH v Austrálii
• 2001 postup do čtvrtfinále na MS v Argentině – reprezentace do 20 let
• 2001 stříbrní medailisté na ME ve Finsku - reprezentace do 19 let
• 2002 zlatí medailisté na ME ve Švýcarsku - reprezentace do 21 let
• 2003 bronzoví medailisté na ME v Lichtenštejnsku – reprezentace do 19 let
• 2004 bronzoví medailisté na ME v Portugalsku
• 2006 účast na MS v Německu
• 2006 bronzoví medailisté na ME v Polsku – reprezentace do 19 let
• 2007 stříbrní medailisté na MS v Kanadě – reprezentace do 20 let
• 2008 účast na ME ve Švýcarsku a Rakousku
• 2008 bronzoví medailisté na ME v ČR – reprezentace do 19 let
• 2011 účast na MS v Mexiku – reprezentace do 17 let
• 2011 bronzoví medailisté na ME v Dánsku – reprezentace do 21 let
17
• 2011 stříbrní medailisté na ME v Rumunsku – reprezentace do 19 let
Mezi aktuální úspěchy na klubové úrovni patří především tažení Pražské Slavie základní skupinou ligy mistrů, kde ve skupině narazila na Barcelonu, Inter Milán a Dortmund.
2.2 Šipky
Podle Vondrušky (1998, str. 2) sahá historie šipkového sportu zhruba do 15. století. Tehdejší lučištníci v Anglii si údajně krátili své dlouhé šípy zhruba na 25 centimetrů a používali je jako zbraň ke své osobní ochraně. Jiná verze tvrdí, že si je krátili, aby s nimi mohli za špatného počasí házet v hospodě do špalku z jilmového dřeva a porovnávat tak nejlepší mušku.
Šipkové terče prošly dlouhým vývojem a v minulém století se poprvé objevil terč slisovaný ze štětin s rozdělením do jednotlivých segmentů tak, jak je v dnešní době znám. Počátkem 20.
století se pravidla hry šíří z Anglie do celého světa a šipky přestávají být jen hospodskou zábavou a stávají se regulérním sportem. Šipky se dnes hrají nejen v zemích s tradičním anglickým vlivem (Austrálie, Nový Zéland, Kanada, USA atd.), ale dle informací WDF (Světové šipkové federace), která sdružuje národní organizace 56 zemí světa, se počet hráčů stále zvyšuje.
Do Československa se šipky dostávají po listopadu 1989. Důvodem jsou vracející se čeští emigranti. Rozvoji šipek u nás napomáhá také vliv angloamerické kultury rozšiřované pomocí televizních stanic a ostatních médií. Televizní diváci během sledování různých pořadů vnímají šipkový terč nejen v hospodách a restauracích, ale také v zábavních centrech nebo na dveřích pokojů v domácnostech.
Šipkový sport se v zahraničí i Česku provozuje na dvojím šipkovém nářadí. Jednu skupinu tvoří tzv. šipky klasické a druhou šipky moderní. Šipky klasické používají terč z lisovaných vláken sisalu a šipky používané na tento terč mají kovové ostré hroty. Výsledky her si počítají hráči samostatně.
V osmdesátých letech vznikají přístroje evidující výsledky her automaticky. Hra na těchto přístrojích se nazývá moderní šipkový sport. Šipky používané na tento terč mají hroty plastové a plastové jsou i terče. Přístroj je vybaven počítačem a pravidla jednotlivých her jsou uložena v jeho paměti. Ovládání přístroje je velmi snadné a pouhým stiskem tlačítek je možno navolit jakoukoliv hru.
18
V současné době dochází v České republice ke zvýšenému zájmu o šipkový sport, o čemž svědčí také zvýšený zájem médií. Výhodou šipek jsou nízké hráčské náklady, prakticky neexistující handicap zdravotní nebo věkový, srovnatelná úroveň mužů i žen a možnost provozování hry na relativně malém krytém prostoru.
Pravidla šipkového sportu vysvětluje ve své knize Vondruška (1998, str. 2). Vzdálenost terče od startovní čáry je 2,37 m a střed terče leží ve výšce 1,73 m od země. Terč má dvacet rozměrově shodných výsečí po čtyřech segmentech a dvojitý střed. Čistý střed má hodnotu 50 bodů, jeho středové okruží hodnotu 25 bodů. Zásah vnitřního segmentového okruží je trojnásobkem tzv. triple hodnoty uvedené výseče a zásah vnějšího okruží je jeho dvojnásobkem tzv. double. Jednotlivé výseče mají hodnotu 1 až 20 bodů.
Obrázek 1: Rozměry
Zdroj: (Vondruška Pavel, 1998)
Co se týká dalšího materiálního vybavení, Vondruška (1998, str. 3-4) popisuje složení šipky samotné.
Klasické šipky mají hrot ve tvaru jehly zhotovený z oceli. Tento hrot je upevněn v těle šipky a bývá výměnný. Hrot je třeba při delším používání brousit, aby neztratil svou ostrost.
Těla šipek jsou většinou vyráběny z mosazi. Kvalita těla šipek se rozlišuje podle procentuálního podílu wolframu ve slitině (až 95%). Tento kov s vysokou hmotností umožňuje vyrábět těžká a přitom tenká těla šipek. Tvar těl šipek je individuální a existuje celá řada provedení.
Násadky jsou vyráběny z různých materiálů. Nejčastěji voleným materiálem jsou plastové nebo ze slitin hliníku. Jejich délka není předepsána a většina výrobců produkuje u většiny typů rozměry krátké, střední a dlouhé. Volba typu závisí na hráči a jeho stylu hodu.
19
Letky jsou vyráběny z plastu nebo textilií, kovových letek z fólie se vyrábí málo. V praxi jsou vyráběny dva základní rozměry, a to úzké a široké letky. Design letek je prostor, kde se grafici realizují a tak existují stovky různých typů.
Obrázek 2: Složení šipky
Zdroj: (Vondruška Pavel, 1998) České a Slovenské organizace
• UŠO - Unie šipkových organizací (softy v Česku)
• ČŠO - Česká šipková organizace (steely v Česku)
• SŠF - Slovenská šípkarská federácia (softy i steely na Slovensku) Světové a evropské svazy
• PDC - Professional Darts Corporation (steely, nejlepší profesionálové světa)
• WDF - World Darts Federation (steely ve světě, členem i ČŠO)
• EDU - European Dart Union (softy v Evropě, členem i UŠO)
2.3 Fotbalšipky
Fotbalšipky jsou velmi málo známý a nový sport. Podnětem pro vznik fotbalšipek bylo zkombinování šipkového terče a fotbalového kopání – ovšem ve větším měřítku. Samotný vznik a první zmínka je z roku 2016 z Anglického města Dartford, kde byl tento gigantický nafukovací terč zhotoven za účelem zábavné atrakce. První nafukovací terč měřil 6,7 m.
V České republice vznikl první spolek v roce 2017 v Liberci. Název spolku je Česká fotbalšipková asociace z.s. a předsedou spolku je Tomáš Neumann, první místopředseda Martin Bartoš a druhý místopředseda Jiří Veverka. Historicky první mistrovství České republiky, se odehrál v Liberecké Home Credit aréně 2. září 2017.
Nafukovací terč slouží jako zábavná forma tréninku ke zlepšení kopací techniky a to jak pro malé fotbalisty, tak i pro dospělé. Využití však nachází v širokém spektru působnosti, na terč
20
můžeme házet, kopat, střílet hokejovou nebo baseballovou holí. Nezáleží na věku ani pohlaví, terč může používat prakticky kdokoliv a jakkoliv.
Jelikož jde o velkou atrakci, potřebujeme spoustu komponentů k ukotvení konstrukce tak, abychom zajistili hladký průběh události a především učinili akci bezpečnou pro účastníky turnaje.
Terč
Terč je vysoký 4,5 metru a na šířku má 7 metrů. Plocha, na které se míč zachycuje, má průměr 4 metry. Fotbalšipkový terč je zhotoven z pevného textilního materiálu, který je velmi odolný a nepromokavý. Spodní část terče je vyrobena z tuhé a tvrdé gumy, čímž se terč chrání proti poškození a atrakce je díky pevnějšímu dnu více stabilní. Přední strana terče využívá princip suchého zipu. Tento princip má kořeny v 80. letech 20. století v textilním průmyslu.
Vynalezl ho švýcarský inženýr Georges de Mestral. Inspirací mu byly úbory lopuchu, které se přichytávaly na jeho oblečení. Georges pojmenoval tento systém VELCRO. Nejčastěji je dnes používán v obuvnictví, používá se také ve výrobě stanů, peněženek a třeba také bund.
Výhodou tohoto systému pro fotbalšipkový sport je bezpochyby jeho odolnost a fakt, že jeho spojovací vlastnosti odolají i dešti. Spojovací materiál je tvořený dvěma různými vrstvami určenými k dočasnému nebo trvalému spojování. To nám spojuje míč s terčem. Jedna část zipu je vyrobena z textilie s čnějícími vlákny-očky (terč), druhá část z textilie s čnějícími vlákny-háčky (míče). Drobné háčky se zachytávají do protějších oček. Důležité je, aby systém VELCRO spojil míč s terčem pevně a míč po střele zůstal přesně tam, kde byl na terči zasažen.
Obrázek 3: Terč
Zdroj: (vlastní zpracování)
21 Obrázek 5: Zátěžový pytel
Stabilitu nafouknutého terče zajišťují lana, která jsou upevněna na terči na kovových očkách.
K zemi jsou připevněny pomocí kolíků, v případě, že není možné využít k upevnění kolíky, použijeme zátěžové pytle, které pomocí karabiny připevníme k lanu.
Obrázek 4: Kovové očko Zdroj: (vlastní zpracování)
Zdroj: (vlastní zpracování)
Na každé straně terče se nachází dutina, která se při nafukování zapíná zipem a tím udrží vzduch uvnitř terče. V momentě, kdy terč vyfukujeme, dutiny zipem otevřeme a tím dostaneme snadněji vzduch ven, čímž se usnadní složení terče.
22 Obrázek 6: Boční dutina
Zdroj: (vlastní zpracování)
Obrázek 7: Zavřená dutina
Zdroj: (vlastní zpracování) Kompresor
Jedním z nejdůležitějších komponentů pro správné fungování terče je vzduchový kompresor, který atrakci nafoukne a neustále ji dodává dostatek vzduchu, čímž ji dělá stabilní a pevnou.
Pro využití kompresorového zařízení je potřeba připojení k elektrické síti o výkonu 230V, přičemž odběr je 2kW. Kompresor se k terči připevní utahovacím páskem tak, aby vzduch proudil pouze do terče.
23 Obrázek 8: Vzduchový kompresor
Zdroj: (vlastní zpracování)
Míče
Míče jsou přizpůsobeny suchému terči a vyrobeny ze speciálního materiálu, který má chlup.
Tato technologie umožňuje míči přichycení na terč. Míč má klasickou velikost číslo pět. Váží 380 - 400g a jeho obvod je 70cm.
Obrázek 9: Míč
Zdroj: (vlastní zpracování) Obuv
Obutí na fotbalšipkový turnaj závisí na povrchu, kde se turnaj odehrává. Jednou z možností je venkovní turnaj na přírodní trávě, kde se doporučuje obuv na suchý povrch tzv. lisovky, které mají označení FG.
24 Obrázek 10: Lisovky
Zdroj: (decathlon.cz, 2019)
Pokud se turnaj odehrává na měkkém přírodním povrchu, doporučuje se předejít podklouznutí v lisokolíkách, které mají označení SG – PRO. Lisokolíky mají zpravidla dva kolíky vzadu a čtyři kolíky vepředu, jsou doplněny plastovými špunty.
Obrázek 11: Lisokolíky Zdroj: (decathlon.cz, 2019)
Další variantou umístění turnaje je umělá tráva, která se stává v dnešní době čím dál více populární. Ideální obutí na tento povrch jsou bezpochyby turfy. Jejich specifikem je spousta malých špuntů, které zajišťují pohodlí na tvrdším povrchu a brání podklouznutí.
25 Obrázek 12: Turfy
Zdroj: ( decathlon.cz, 2019)
Poslední variantu nám představuje vnitřní turnaj v hale. Na tento povrch se používá sálová obuv. Sálové kopačky nám zajišťují stabilitu a nepoškozují povrch haly.
Obrázek 13: Sálová obuv Zdroj: (decathlon.cz, 2019) Sběrací podběrák
Jelikož výška fotbalšipkového terče znemožňuje sběr míčů pouze natažením rukou, byl vynalezen teleskopický podběrák, kterým se přichycený míč snadno strhne dolů. Podběrák je vyhotoven bez síťky, jelikož systém VELCRO síťku poškozuje a trhá.
26 Obrázek 14: Sběrací podběrák
Zdroj: ( vlastní zpracování)
Pro správné vedení turnaje a zvolení vhodného herního módu je nejprve důležité určit si hodnoty terče a pravidla. Terč má 20 políček, které mají hodnotu 1 – 20 bodů. Terč je dále rozdělen do segmentů, vnitřní mezikruží násobí dané políčko třemi, vnější mezikruží je dvojnásobkem trefeného pole. Dále máme dva středy, vnější střed má hodnotu 25 bodů, čistý střed má hodnotu 50 bodů. V případě, že míč dopadne na rozmezí dvou políček, platí pole, na kterém se míč nachází větší plochou. V případě, že míč leží přímo uprostřed dvou polí, počítáme větší číslo. Na výsledném rozhodnutí se vždy musí shodnout alespoň dva ze tří zúčastněných.
Obrázek 15: Rozdělení terče Zdroj: (wikipedia.cz)
Stejně jako v šipkách, tak i ve fotbalšipkovém sportu máme více variant a možností jaký herní mód zvolit. Některé herní módy jsou převzaté z šipkového sportu, některé jsou nové. Většina
27
z nich je však upravena fotbalšipkovému terči. Záleží také, zda se turnaj hraje mezi jednotlivci nebo týmy.
Klasické herní schéma je vedeno pro tři hráče, přičemž každý má k dispozici devět kopů.
Vyhrává hráč, který dosáhne nejvyššího počtu bodů.
Nejběžnější herní varianta je desetikolový turnaj po třech kopech. Každý hráč má každé herní kolo tři kopy. Součet všech zahraných bodů nám dá výsledek každého účastníka turnaje.
Vyhrává hráč, který nasbírá nejvyšší skóre. Alternativou tohoto herního módu je využití více míčů, tedy desetikolový turnaj po čtyřech, pěti nebo šesti kopech.
Další možnou herní variantou je tzv. 501. Tento herní mód je převzatý z šipkového sportu.
Každý hráč má na začátku 501 bodů a hráči se střídají po třech kopech. Nahrané body se odečítají z počátečního skóre. Vítězem toho herního módu se stává hráč, který jako první dosáhne 0 bodů. Na rozdíl od šipkového sportu, hráč nemusí ukončit hru dvojitým ani trojitým políčkem. Alternativou může být jakékoliv jiné počáteční číslo, na kterém se hráči nebo organizátoři turnaje domluví.
Dále existují herní módy, které je v hodné využít spíše pro zkušenější hráče, kteří ovládají kopací techniku. Jeden z těchto herních módů se zaměřuje buď pouze na sudá, nebo lichá čísla, dle domluvy organizátorů a hráčů. Další možnou variantou pro pokročilé je tzv. nízké skóre. Cílem hráče je nastřílet co nejméně bodů. Obzvláště obtížný herní mód přestavuje tzv.
hodiny. Cílem hry je postupně trefit všechna políčka od 1 do 20.
Poslední variantou jsou herní módy vhodné spíše pro zábavné účely, rozlučky týmů, nebo teambuildingové akce. Při turnaji, kterého se účastní dva týmy, se jednotliví hráči z jednoho týmu střídají po jednom kopu a jejich výkony se sčítají. Dalším herním módem je varianta, kdy všichni členové jednoho týmu střílejí na terč ve stejný moment. Vyloženě zábavné herní varianty jsou střílení se zavázanými oči, nebo střelba po otáčení okolo kuželu.
V této kapitole bakalářská práce představí nejčastěji volené způsoby kopů na terč a jejich specifika.
Přímý nárt
První technikou je úder míče přímým nártem. Tento styl kopu se využívá k dosažení co nejvyšší razance. Při tomto kopu hráč nastřelí míč spíše do spodní poloviny terče. Nevýhodou kopu ve fotbalšipkovém sportu je nižší přesnost střely.
28 Obrázek 16: Přímý nárt
Zdroj: (vlastní zpracování) Vnitřní nárt
Další možností úderu je využití vnitřního nártu. Tento styl je nejčastěji používán. Při správném použití kopu dosáhneme vysoké razance a správné přesnosti. Míč při úderu získá rotaci. Při použití tohoto kopu se zasáhne horní polovina terče.
Obrázek 17: Vnitřní nárt Zdroj: (vlastní zpracování) Bodlo
Posledním vybraným způsobem kopu je tzv. bodlo. Tento způsob nejčastěji využívají amatéři nebo ženy. Při této technice je důležité zpevnit nohu a udeřit míč špičkou přímo doprostřed.
V případě špatného úderu do míče může dojít k špatné rotaci. Míč při správném udeření získá vysokou razanci a letí rovně. Nejčastěji míč zasáhne střed hracího terče.
29 Obrázek 18: Bodlo
Zdroj: (vlastní zpracování)
30
3 Teorie nástrojů k posouzení proveditelnosti
3.1 SWOT analýza
Tato analýza je všeobecně známa jako nástroj pro zjištění stavu podniku či firmy. Střetávají se zde základní čtyři pojmy. Silné a slabé stránky, příležitosti ke zlepšení a také možné hrozby.
Správně použitá analýza může podniku velice pomoci ke zlepšení a růstu. Analýza může být použita na kolektiv, ale také i na jednotlivce.
Fotr a kolektiv (2017, str. 32) vysvětlují význam slova SWOT, který se skládá z anglických pojmů – Strengths, Weakness, Opportunities, Threats. Dále vysvětlují, že silné a slabé stránky používáme v souvislosti s interním prostředním, zatímco příležitosti a hrozby se vztahují k externímu prostředí strategického záměru firmy.
Keřkovský a Vykypěl (2006, str. 121-122) označují SWOT analýzu jako cenný informační zdroj při vymýšlení strategie. Slouží k eliminaci slabin a hrozeb, kdy využíváme silné stránky a příležitosti. Dále uvádějí jednotlivé zásady pro úspěšné provedení SWOT analýzy, které je třeba respektovat.
• Musíme zachovat ohled na účel, pro který analýzu provádíme. Neměli bychom výsledky jedné analýzy používat při řešení jiné problematiky.
• Při výčtu jednotlivých bodů bychom měli zachovat jednoduchost a do výčtu uvádět pouze důležitá fakta a jevy. Jednoduše řešeno je potřeba provést redukci informací a do analýzy využít jen ty nejdůležitější.
• V případě, že provádíme strategickou analýzu, používáme pouze fakta ze strategické oblasti. Chybou by bylo míchat strategická fakta například s managementem.
• Klademe důraz na objektivitu analýzy. Subjektivní poznatky zpracovatele by mohli přinést nevyhovující výsledky analýzy. Objektivitu můžeme zajistit například spoluprací s experty z daného oboru. Jejich názory a poznatky zohledníme při analyzování. Další možností pro zachování objektivity je využití skupinové diskuse, kde se jednotlivé názory mísí.
• Každý faktor hodnotíme jinak podle důležitosti. Doporučuje se zvýraznit nejdůležitější faktory. Vhodné může být využití bodovacího systému.
Jakubíková (2013, str. 129) souhlasí s tvrzením, že tato analýza patří mezi nejznámější a nejpoužívanější strategie ke zjištění prostředí. Analýza zkoumá, do jaké míry je současná
31
strategie relevantní a zda je připravena vyrovnat se se změnami, které přirozeně nastávají.
Dále pojednává o historii SWOT analýzy, která se dříve skládala pouze ze dvou částí SW a OT. Doporučuje se začít částí OT, která zkoumá makroprostředí a také mikroprostředí. Do makroprostředí řadíme politické, ekonomické nebo třeba kulturní faktory. Mikroprostředí tvoří domácnosti, jednotliví spotřebitelé nebo třeba konkurence. Následuje analýza SW, která se týká vnitřního chodu firmy, do této kategorie patří cíle, systémy, procedury, firemní zdroje, kvalita managementu nebo také materiální vybavení firmy.
Jakubíková (2013, str. 131) také poukazuje na nevýhody SWOT analýzy. Podle ní se jedná o velmi subjektivní záležitost. Dokonce tvrdí, že její přínos pro firmu není nijak podstatný.
Tvrdí, že lepší variantou analýzy je O-T analýza strategických scénářů.
3.2 Finanční analýza
Historii finanční analýzy popisuje Mrkvička a Kolář (2006, str. 13). Kořeny finanční analýzy nalezneme v době, kdy došlo k vynalezení peněz. Tvrdí, že nelze porovnávat obchodníka ze středověku s obchodníky dnešní doby, kteří mají k dispozici moderní technologie a výkonné počítače. Kolébkou moderních metod finanční analýzy jsou Spojené státy. Z USA pochází nejvíce teoretických podkladů a poznatků, zároveň nejvyšší úspěšnost v praktickém využití metod.
Účel finanční analýzy vysvětluje Knápková, Pavelková a Šteker (2013, str. 17). Finanční analýza poskytuje komplexní zhodnocení finančního stavu firmy. Slouží nám ke kontrole ziskovosti podniku, efektivity svých aktivit nebo třeba schopnosti včas splácet své závazky.
Tvrdí, že je velmi důležité provádět analýzu, abychom měli přehled při rozdělování zisku a mohli také plánovat budoucí kroky. Slouží nám jako zpětná informace o tom, jak splňujeme stanovené cíle a zda naplňujeme předpoklady.
Podle Růčkové (2015, str. 10) máme základní dva cíle finančního plánování podniku. První cíl zajišťuje vytváření zisku, majetkový růst a zhodnocení kapitálu. Druhý cíl zajišťuje platební schopnosti firmy z důvodu dlouhodobé udržitelnosti podnikatelské činnosti.
Metody finanční analýzy nám přibližuje Knápková, Pavelková a Šteker (2013, str. 61). Mezi ty nejzákladnější řadíme tyto metody:
• Analýza stavových (absolutních) ukazatelů. Pod tímto pojmem se skrývá analýza majetkové a finanční struktury.
32
• Analýza tokových ukazatelů. Důležité především při analyzování výnosů, nákladů, zisků a cash flow.
• Analýza rozdílových ukazatelů. Nejdůležitějším ukazatelem je pracovní kapitál.
• Analýza poměrových ukazatelů. Ukazuje likviditu, rentabilitu, zadluženost a produktivitu.
• Analýza soustav ukazatelů.
• Souhrnné ukazatele hospodaření.
Smejkal a Rais (2013, str. 328) naznačují krok pro kroku ideální postup realizace finanční analýzy.
• Určit si konečný termín pro výpočet, především den účetní uzávěrky.
• Vypracování rozvahy, výkazu zisku a ztrát, přehledu finančních pohybů v podniku.
• Realizace výpočtu poměrových ukazatelů.
• Porovnání zjištěných ukazatelů s jinými zjištěnými ukazateli, podle údajů konkurenčních podniků nebo třeba odborné literatury.
• Hodnocení trendů zjištěných ukazatelů v čase.
• Vyhodnocení vzájemných znaků mezi ukazateli
• Interpretace výsledků a návrh opatření.
Typy ukazatelů finanční analýzy představuje Knápková, Pavelková a Šteker (2013, str. 66).
V účetních výkazech existují údaje, které můžeme přímo využít, nazýváme je absolutní ukazatele. Údaje vyobrazené k určitému okamžiku nazýváme stavové ukazatele. Dalším ukazatelem je tokový, ten nám představuje výkaz zisku a ztrát za daný časový úsek. Rozdílem stavových ukazatelů získáme rozdílový ukazatel. Pokud dáme vykázaný údaj do poměru s jiným údajem, pracujeme s poměrovým ukazatelem.
3.3 Sponzoring
Čáslavová (2009, str. 190) označuje sponzorování ve sportu za velmi důležitý prvek.
Sponzorování zajišťuje sportovcům a klubům specifický prostředek k zabezpečení dostatečných finančních zdrojů. Čáslavová dále představuje některé definice sponzorování.
Lze ho definovat jako připravenost finančních a materiálních prostředků ze strany podniků, které jsou přiděleny osobám nebo organizacím působícím ve sportu. Jedná se o specifickou formu partnerství, kdy každá strana musí splňovat předem nastavené podmínky spolupráce.
33
Jakubíková (2013, str. 318) definuje princip sponzoringu v poskytování služby za získání protislužby. Sponzor poskytne finanční nebo věcný dar přičemž obdarovaný mu vrací protislužbu k dosažení marketingových cílů. Sponzoring je speciální nástroj marketingové komunikace. Sponzoring může zdůraznit značku firmy nebo produktu na místech, kde je vysoká koncentrace publika a tím i potenciálních zákazníků a nových klientů.
Grey, A., Skildum – Reid, K. (2003) definují sponzoring: „ Sponzorování je společná marketingová komunikace aktivita, ne pouze metoda pro zvyšování finančních zdrojů. Je o vytváření vztahu vítězství – vítězství mezi vaší organizací a podnikem sponzora. Jestliže je sponzorování úspěšné, naplňuje marketingové cíle obou partnerů.“ (17. S. 3)
Karlíček (2016, str. 150) nazývá sponzoring situací, kdy dojde ke spojení firemní značky s jiným produktem – dlouhodobý projekt, jednorázová událost, instituce, sportovní klub nebo třeba jednotlivec. Za toto spojení nabízí firma finanční či nefinanční podporu. V poslední době sponzoring roste a je jedním z nejdynamičtějších prvků komunikačního mixu.
Čáslavová (2009, str. 190-191) popisuje sponzorskou smlouvu, která je důležitou součástí sponzoringu. Popisuje v bodech, jaké provize a užitky smlouva zahrnuje.
• Použití loga a jména firmy ve spojení s akcí nebo produktem. Tím docílíme propagace, reklamy a zvýšené publicity.
• Právo na exkluzivní propojení s produktem nebo službou.
• Právo na spojení s názvem akce nebo jménem zařízení.
• Právo používat označení ve spojitosti s akcí např. generální sponzor.
• Právo využívat služby a produkty
Přikrylová a Jahodová (2010, str. 132-133) uvádějí následující druhy sponzorování.
• Sportovní sponzoring – spolupráce a podpora sportovních klubů, asociací, spolků či jednotlivců. Sponzor podporuje sportovce materiálně a finančně, sponzorovaný často uvádí logo sponzora na sportovišti či na sportovním oblečení.
• Kulturní sponzoring – spolupráce a podpora v kulturním odvětví (divadla, muzea, galerie). Dále hudební sféra (jednotliví umělci, festivaly, koncerty).
• Společenský sponzoring – spolupráce a podpora památek, veřejného vzdělání, školství a studentů.
• Vědecký sponzoring – spolupráce a podpora výzkumu, vývoje, investice do vědeckých laboratoří a samotných vědců.
• Ekologický sponzoring – spolupráce a podpora ekologických zájmů v souvislosti s ochranou životního prostředí.
• Sociální sponzoring – spolupráce a podpora společenských a občanských organizací či obecních samospráv.
34
• Sponzoring médií a programů – spolupráce a podpora vysílání, které přenášejí předmět činnosti sponzora nebo s ním přímo souvisí.
• Profesní sponzoring – spolupráce a podpora jednotlivých podnikatelských záměrů.
Investor s cílem budoucího podílu na zisku.
• Komerční sponzoring – spolupráce a podpora obchodních partnerů vzhledem k upevnění kladných vztahů do budoucna.
3.4 Fundraising
Šobáňová (2010, str. 7) vysvětluje pojem. Fundraising je složen z anglických slov fund (zásoba, rezerva) a raise (pozvednout, zřídit). Mluvíme o systematické činnosti, jejímž cílem je zisk finančních prostředků pro fungování organizací nebo jednotlivců. Finanční prostředky by neměly sloužit jako jednorázová akce, ale měla by zajistit udržitelnost a stabilitu organizace.
Šobáňová (2010, str. 31) identifikuje potenciální dárce. Dárci se vyskytují všude a rozdělujeme je do několika kategorií. Upozorňuje také, že bychom se neměli soustředit pouze na jednu kategorii. Okruhy dárců dělí takto:
• Nadace.
• Občanská sdružení, církve a další nevýdělečné organizace.
• Podnikatelé, firmy a obchodní společnosti.
• Stát a státní správa.
• Individuální dárce, člen, příznivec nebo veřejnost.
Šobáňová (2010, str. 45) vysvětluje metody a techniky fundraisingu. Do této kapitoly nepochybně spadá osobní práce s dárcem, ovšem existují metody, které jsou zejména v České republice používány častěji. Dělíme je na tři skupiny: individuální práce s dárcem, grantové žádosti a projekty, fundraising na místní úrovni (jednotlivé techniky). V případě organizace sportovního turnaje doporučuje sehnat co nejvíce sponzorů. Snažte se celý rozpočet akce pokrýt sponzorskými příspěvky, v případě nulového zisku během akce totiž nejsme nuceni vydělat peníze a tím předejdeme ztrátě.
Šobáňová (2010, str. 60-61) představuje správné vlastnosti fundraisera a také jeho úkoly.
Mezi základní úkoly patří plánování, fundraiser si vytvoří plán a také databázi kontaktů se kterými dále komunikuje. Dalším úkolem je administrativní činnost, kdy fundraiser eviduje probíhající projekty, plánuje budoucí a píše průběžné a závěrečné zprávy. Komunikace – možná nejdůležitější úkol, jelikož jde o reprezentaci organizace a vytváření kladných vztahů
35
s dárci. Dalším úkolem je strategie, fundraiser zhodnocuje, zda použité techniky a plánování přinesly úspěch a využívá své zkušenosti do budoucna. Mezi základní vlastnosti fundraisera patří komunikace, schopnost argumentovat, vyjednávat, ovlivňovat a především ovládat informační technologie a nástroje. Správný fundraiser musí být zapálený pro věc a nesmí lhát.
3.5 Plánování událostí
Podle Hálka (2007, str. 16) řadíme plánování a organizování událostí mezi nejdůležitější nástroje. Důležitost přikládá také motivaci, správného vedení lidí a kontrolu. Základním bodem je definice cílů. Pokud známe cíl, je třeba provést konkrétní kroky pro dosažení cíle.
V této fázi je důležité správně motivovat a také vzájemně spojovat lidi do skupin.
Karlíček a kolektiv (2016, str. 26) tvrdí, že pro úspěšné plánování události musíme zaujmout cílovou skupinu. Tvrdí, že v dnešní době člověk čelí nadměrnému počtu marketingového sdělení, které označuje jako marketingový smog. Z tohoto důvodu člověk vnímá jen část ze sdělení a proto je potřeba podniknout kroky ke zvýšení efektivity. Toho lze dosáhnout například použitím atraktivních, zábavných či užitečných stimulů.
Jakubíková (2013, str. 80) seřazuje strategické plánování do několika kroků.
• Analýza situace a předpověď budoucího vývoje.
• Stanovení marketingových cílů.
• Vytvoření strategie k dosažení cílů.
• Sestavení správného marketingového programu.
• Sestavení rozpočtů.
• Kontrola výsledků, evidence cílů, strategií a zvolených programů.
Karlíček a kolektiv (2016, str. 143 - 148) popisuje event marketing. V tomto případě mluvíme o zážitkové události, jejíž hlavní cíl je zprostředkovat emocionální zážitky cílovému zákazníkovi se svou značkou. Při organizování události je také potřeba zaměřit se na případná rizika, v případě nezvládnuté události může samotná akce vést k negativní reklamě a má tedy opačný efekt, než bylo v úmyslu. Mezi nejčastější rizika patří počasí a velký počet lidí. Pro správný průběh musíme připravit organizační tým, který zajistí definici akce, naplánování, řízení, koordinaci akce a také kontrolu.
Strategický postup realizace sportovní akce popisuje Čáslavová (2009, str. 53-54). Jde o jednoduchý proces, kdy na sebe navazuje deset etap.
36
• V první etapě utvoříme přehled o současném stavu. Ten nám umožní rozhodnout, jaký cíl nám akce přinese a jakou cestou se k cíli dostaneme.
• Druhá etapa se zabývá případnými riziky akce. Cílem je rizika minimalizovat a v případě výskytu ukázat pružnost při jejich řešení. Je nutné počítat s časovými a hmotnými rezervami.
• Ve třetí etapě zhodnotíme reálné možnosti a nedostatky, pro zjištění stupně úspěšnosti a velikosti akce.
• Ve čtvrté etapě si vymezíme možné směry akce, které nám umožní vybrat si tvář akce.
V průběhu plánování si vybereme, který směr použijeme, nebo zda směry zkombinujeme. Důležité je, aby vybraný směr byl adekvátní našim možnostem.
• V páté etapě si stanovíme pevný cíl v reakci na předchozí etapu. V této fázi již víme, kam chceme dospět.
• Šestá etapa rozebírá možnosti cesty k stanovenému cíli. Vždy existuje více způsobů a možností jak cíle dosáhnout.
• Sedmá etapa vybírá nejvhodnější strategii a vydává se po vybrané cestě.
• V osmé etapě již víme cíl i strategii provedení. Můžeme se tedy věnovat detailům plánu a tím dojít k co nejlepšímu výsledku. Určíme jednotlivé role účastníků a zhotovíme časový harmonogram a rozpis akce. Zvolíme způsob kontroly.
• Devátá etapa stanoví příjmy a výdaje celé události. Příjmy vyjadřuje startovné, dotace a dary od soukromých nebo právnických osob. Výdaje akce vyjadřují druh výdajů a jejich výši.
• Desátá etapa se věnuje klidnému průběhu akce. Musíme mít nad událostí přehled a kontrolovat, aby v průběhu akce nedocházelo k nežádoucím omylům a zpožděním.
V případě výskytu problému efektivně reagovat.
3.6 Reklama
V dnešní době nasyceného trhu vnímáme reklamu jako jeden z nejdůležitějších faktorů pro úspěch. Jsme reklamami obklopeni a působí na nás téměř neustále. Nejčastější forma sdělení je skrze televizní kanály, rádiové stanice nebo také tištěnou verzi ať už jde o časopisy a noviny, nebo bannery u dálnic. Největší rozmach však zažívá reklama skrze sociální média.
Facebook nebo třeba Instagram nabízí placenou formu šíření příspěvku, kde si zadavatel vybere rozsah sdělení i cílovou skupinu, na základě různých segmentů např. věk, pohlaví nebo záliby. Každá reklama využívá jiných lidských smyslů a v lidech podvědomě zůstávají a ovlivňují další rozhodování.
37
Podle Vysekalové a kolektivu (2012, str. 20) existuje všeobecně známý komunikační mix, kdy reklama je pouze část tohoto mixu. Komunikační mix má za cíl ovlivnit cílového zákazníka, především v procesu poznání, motivace a finálního rozhodnutí spotřebitele, na kterého cílíme.
Cézar (2007, str. 46) vysvětluje pojem reklamní média. Podle něho mluvíme o všech médiích, které nám slouží jako nosiče reklamního sdělení. V této kategorii nalezneme elektronická média (vysílací), tisk, internet, katalogy a kina. Definuje zde nejdůležitější reklamní veličiny pro koupi reklamy, kterými jsou prostor a čas, které reklama dostane.
Vznik slova „reklama“ podle Vysekalové a kolektivu (2012, str. 20) je z latinského reklamare – znovu křičeti, což poukazuje na dobovou obchodní komunikaci. Tehdejší obchodní komunikaci můžeme spatřit v různých historických filmech, kde obchodníci své produkty na trhu nabízejí pokřikováním. Způsob projevu se nepochybně za ta léta změnil, avšak pojem reklama zůstal. V současné době zní definice reklamy jako „každá placená forma neosobní prezentace a nabídky idejí, zboží nebo služeb prostřednictvím identifikovatelného sponzora“
(definice Americké marketingové asociace AMA).
Přikrylová, Jahodová (2010, str. 66) představují reklamu jako jeden z nejvýznamnějších prvků marketingové komunikace pro široké spektrum společností a organizací. Reklamou chápou neosobní formu komunikace, kdy zadavatel reklamy skrze různá reklamní média míří na současné a potenciální spotřebitele. Snaží se informacemi zadanými v reklamním sdělení přesvědčit potenciálního zákazníka o užitečnosti nabízeného produktu, služby nebo myšlenky.
Jednoduše řečeno nám reklama poskytuje efektivní a rychlé způsoby jak oslovit zákazníka.
Jakubíková (2013, str. 312) tvrdí, že je velmi obtížné vyhodnotit úspěšnost reklamní kampaně. Nelze totiž přesně určit, zda během působení reklamní kampaně neovlivňuje zákazníka jiný faktor, který ho dovede ke konečné koupi produktu a ovlivní jeho finální rozhodnutí.
Vysekalová a Komárková (2000, str. 135) polemizují nad účinností reklamy. Musíme především přesně určit, co pro nás znamená úspěch zvoleného reklamního sdělení. Každý zadavatel očekává od reklamy jiný efekt a účinek, působící na různou cílovou skupinu. Za samotnou koupí stojí zákazníkův postoj, přesvědčení, znalosti, motivace a další různé faktory, které si musí zadavatel uvědomit.
38
Stuchlík a Dvořáček (2002, str. 64) vysvětlují problematiku reklamy na internetu. Marketing na internetu označují jako eMarketing. Platí pro něho stejná pravidla jako pro standartní marketing používaný v klasických médiích. Internet je ale svým způsobem velmi specifické médium, které se od ostatních liší. Především se odlišuje svou interaktivitou a dynamickým rozvojem.
Čáslavová (2009, str. 168) hovoří o reklamě ve sportu. Sport přitahuje diváky po celém světě a proto je sportovní odvětví velmi vhodným místem pro reklamu. Tvrdí, že přední světoví sportovci tvoří image a prestiž. Samotná reklama využívá faktu, že spousta sportovních událostí je přenášena přes televizní média. Existuje několik typů reklamy ve sportu. Jedním z nich je reklama používaná na dresech a sportovních oděvech, dále reklama na startovních číslech, reklama na mantinelu, na sportovním náčiní a nářadí nebo třeba využití sdělení skrze výsledkové tabule a ukazatele (např. kostka nad ledem).
3.7 Propagace
Cooper a Lane (1999, str. 58) označují komunikaci za nezbytnou součást úspěšného obchodování. Propagace může mít tyto formy:
• Reklama – rozhodující způsob propagace většiny malých firem.
• Podpora prodeje.
• Propagace.
• Publicita – přikládá důležitost dobré image firmy, kdy hrají důležitou roli média.
Vysekalová a Komárková (2000, str. 13) vysvětlují komunikační mix. Propagace je v aktuálním pojetí užívána jako nadřazený pojem pro jednotlivé části komunikačního mixu.
Jedná se o komunikace komerčního charakteru, které mají za cíl předávanými informacemi ovlivnit rozhodovací procesy těch, na které chceme zacílit a sdělit jim naše záměry. Do komunikačního mixu řadí všechny formy komunikace, které nám pomáhají dojít ke stanovenému cíli. Formy propagace tedy jsou: reklama, osobní prodej, podpora prodeje, práce s veřejností, přímý marketing a sponzoring.
Nagyová (1999, str. 27) označuje komunikační mix jako podsystém marketingového mixu.
Komunikační mix slouží manažerovi jako optimální kombinace a propojení různých nástrojů, kterými se snaží dosáhnout marketingových a firemních cílů. Rozděluje mix na osobní a neosobní prodej.
39
Stuchlík a Dvořáček (2002, str. 180) uvádějí studie, které zkoumají účinnost propagace na internetu. Studie potvrzují, že reklama na internetu velmi účinně propaguje značku, zvyšuje povědomí o značce a podněcuje kupní rozhodnutí.
Karlíček a kolektiv (2016, str. 95) definuje podporu prodeje jako souhrn pobídek, které vyvolávají okamžitý nákup. Využívá podnětů, které vedou ke zrychlení prodeje. Mezi nejznámější podněty patří slevy, slevové kupony a různá výhodná balení, které stimulují lidi k rychlému kupnímu jednání. Dalším bodem podpory prodeje jsou veškeré věrnostní programy.
Osobní prodej definuje Vysekalová a kolektiv (2012, str. 21) jako nejefektivnější prostředek komunikačního mixu. Využívá psychologické studie z verbálního i neverbálního komunikování v mezilidské komunikaci. Rozhodující je osobní kontakt, který nám přiblíží potřeby zákazníka, a podle toho můžeme zvolit vhodnou prodejní argumentaci. Osobní kontakt je důležitý i pro udržení zákazníka do budoucna (nové nabídky, reklamace apod.).
Práci s veřejností definuje Vysekalová a kolektiv (2012, str. 22) jako důležitý prvek pro vytvoření příjemné atmosféry pro podporu od veřejnosti a institucí, které mohou ovlivnit naše marketingové cíle. Mluvíme o dlouhodobém úsilí, které má za cíl propojit veřejnost a organizaci. Podle typu členíme práce s veřejností:
• Mezifiremní komunikace – komunikace s obchodní veřejností vzhledem k jejich nákupním rozhodnutím.
• Oborové – vztah mezi výrobci a distributory zboží a jejich velkoobchodními a maloobchodními partnery.
• Produktové – souvisí výhradně se zbožím a službami, které cílí na jednotlivé zákazníky pro jejich osobní potřebu.
• Firemní – kompletní prezentace firem podle jejich specializace.
Přímý marketing definuje Karlíček a kolektiv (2016, str. 73) jako výrazně levnější alternativu osobního prodeje, kdy obchodní zástupci již nemuseli navštěvovat každého zákazníka osobně, ale stačilo zaslat nabídku poštou. Tím se snížily náklady. Přímý marketing má za úkol přesné zacílení, adaptaci sdělení s ohledem na jednotlivé potřeby cílové skupiny a stimulace okamžité reakce. Nástroje přímého marketingu jsou: poštovní sdělení, telefonická sdělení a internetová sdělení. Odlišným znakem mezi reklamou a přímým marketingem je cílení na menší skupiny nebo jednotlivce.
40
4 Koncept projektu
Cílem projektu je realizace turnajů ve fotbalšipkách. Přesněji řečeno se jedná o realizaci čtyř turnajů. Zároveň se naplánují další dva turnaje. Objeví se různé herní módy a vyzkouší různé varianty v praxi. Realizací čtyř turnajů dosáhneme zviditelnění tohoto nového sportu a účastnící budou mít jedinečnou příležitost zahrát si tento zcela nový sport v České republice.
4.1 Přípravná fáze
Během přípravné fáze dochází ke sběru informací a analýzy prostředí. Zjišťování podmínek pro akci, finanční analýza, umístění turnaje, personální obsazení akce, materiální vybavení a také volba typu turnaje. Po vyhodnocení všech potřebných aspektů se pustíme do vytváření konkrétních úkolů, vytváření rezervací hracích ploch, hledání finančních partnerů pro akci a spouštíme registrace, abychom mohli naplánovat herní systém a časový harmonogram akce.
4.2 Termíny a místa konání
Při volbě vhodného termínu je třeba se zaměřit na časové vytížení cílové skupiny. Cílovou skupinu tvoří především sportovci, kteří mají v oblibě fotbal, ať už jde o úplné amatéry, příležitostní hráče, registrované hráče nebo profesionální hráče. Abychom s termínem vyhověli úplně všem, cílíme na období ukončení sezón a přestávek. Pro venkovní turnaje jsou ideálními měsíci červen a červenec, kdy mají fotbalisté letní pauzu, a začíná letní příprava.
Pro halové turnaje jsou ideálními měsíci konec října, listopad a prosinec, kdy mají fotbalisté ukončenou podzimní část sezóny a mají volno během svátků. Dalším aspektem je snaha nekolidovat s jinými turnaji podobného charakteru.
Místo konání se nabízí v České Lípě, kde je fotbal sportem číslo jedna a probíhají zde zajímavé fotbalové i futsalové projekty. Těmi jsou amatérská liga malého fotbalu a také zimní turnaj amatérské mistrovství České republiky. Pro fotbalšipkový turnaj by bylo vhodným místem hřiště v Dolní Libchavě, fotbalový stadion Arsenalu Česká Lípa a městská sportovní hala v České Lípě. Dále se nabízí město Liberec, kde je vysoká koncentrace studentů a probíhají zde tradiční noční turnaje na kolejích Harcov. Pro fotbalšipkový turnaj je nejvhodnějším místem právě hala katedry tělesné výchovy na Harcově a využití spolupráce se Slovanem Liberec přímo na stadionu U Nisy. Posledním naplánovaným místem jsou Zákupy, při příležitosti sportovního festivalu, který se koná na koupališti v Zákupech.
41
4.3 SWOT analýza sportovišť
Tato analýza nám pomůže lépe naplánovat turnaje a předejít tím komplikacím. Důležitá je také z důvodu finanční analýzy jednotlivých turnajů.
Městský stadion Česká Lípa
Tabulka 1:SWOT analýza městský stadion Česká Lípa
Silné stránky Slabé stránky
-
areál v centru města-
travnaté plochy i umělá tráva-
parkoviště zdarma v areálu-
restaurace v komplexu-
velký počet šaten-
vyšší cena pronájmu- prostor na doprovodný program - možnost turnaje za umělého osvětlení
- málo volných termínů
Příležitosti Hrozby
Zdroj: (vlastní zpracování)
Fotbalové hřiště Dolní Libchava
Tabulka 2:SWOT analýza hřiště Dolní Libchava
Silné stránky Slabé stránky
- pronájem v rámci spolupráce zdarma - velký travnatý prostor
- parkoviště zdarma v areálu - pět minut do centra města
-
nemoderní zázemí-
chybí občerstvení-
nedostatek šaten v zázemí - pojízdný stánek s občerstvením- prostor na doprovodný program
- při špatném počasí není prostor ke schování
Příležitosti Hrozby
Zdroj: (vlastní zpracování)
42 Koupaliště Zákupy
Tabulka 3: SWOT analýza koupaliště Zákupy
Silné stránky Slabé stránky
- velký areál, který nabízí prostory i pro doprovodné činnosti
- restaurační zařízení v areálu - zrekonstruované toalety a sprchy - nízký cena pronájmu
- Slabší pověst areálu - Málo šaten
- součást akce SportFest - špatné počasí
Příležitosti Hrozby
Zdroj: (vlastní zpracování) Fotbalový stadion U Nisy
Tabulka 4: SWOT analýza koupaliště Zákupy
Silné stránky Slabé stránky
- občerstvení v areálu
- možnost zaparkovat v areálu
- vysoká koncentrace fanoušků fotbalu - umělé osvětlení na umělé trávě
- Špatné povětrnostní podmínky - častý déšť v lokalitě
- skvělá reklama
- vysoká pravděpodobnost zviditelnění turnaje
- součást marketingu FC Slovan Liberec
- příliš mnoho účastníků
- předčasné ukončení turnaje kvůli počasí
Příležitosti Hrozby
Zdroj: (vlastní zpracování)
43 Městská hala Česká Lípa
Tabulka 5:SWOT analýza městská hala Česká Lípa
Silné stránky Slabé stránky
- areál v centru města - parkoviště zdarma v areálu - restaurace v komplexu - velký počet šaten - bufet v hale
- vyšší cena pronájmu - špatný výhled z tribuny
- vytvoření dobré reklamy
- zapojit se v budoucnu jako doprovodný program jiných turnajů
- málo volných termínů
- velký počet turnajů = nasycený trh
Příležitosti Hrozby
Zdroj: (vlastní zpracování) KTV Liberec
Tabulka 6: SWOT analýza haly na Harcově
Silné stránky Slabé stránky
- velký počet šaten - občerstvení v komplexu - silná fanouškovská základna - zvuková technika součástí - prostorné parkoviště v areálu
- špatný výhled z tribuny
- možnost dostat fotbalšipkový sport mezi velký počet lidí
- reklama
- velká konkurence nočních turnajů - málo volných termínů
Příležitosti Hrozby
Zdroj: (vlastní zpracování)
V tabulkách je provedena SWOT analýza míst, kde se budou turnaje konat. Jedná se o městský stadion v České Lípě, fotbalové hřiště v Dolní Libchavě, koupaliště v Zákupech, fotbalový stadion Slovanu Liberec, sportovní halu v České Lípě a sportovní halu na Harcovských kolejích.
