Martin Buber a chasidismus

(1)

Martin Buber a chasidismus

Bakalářská práce

Studijní program: B1301 – Geografie

Studijní obory: 6107R023 – Humanitní studia se zaměřením na vzdělávání

7504R181 – Geografie se zaměřením na vzdělávání (dvouoborové) Autor práce: Magdalena Bláhová

Vedoucí práce: PaedDr. ICLic. Michal Podzimek, Th.D, Ph.D.

(2)

(3)

(4)

prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta-

h uje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 - ^školní

dílo.

Beru na vědomí, žeTechnická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských ^právužitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

UžUi-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci kjejímu využití, jsem sivědoma povinnosti informovat o této skutečnostiTUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou prácijsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí,vloženou do lS STAG.

Datum: !8 á Jo4(

Podpis:

_--jžn_\

,,^runf

-bť,q ^}zt,

(5)

Podˇ ekov´ an´ı

Ráda bych podˇekovala PaedDr. ICLic. Michalu Podzimkovi, Th.D., Ph.D. za cenné rady, pˇripom´ınky a veden´ı této práce, a také pan´ı Mgr. Marii Holé, Th.D. za vymyˇslen´ı poˇcáteˇcn´ıho nápadu, d´ıky kterému mohla vzniknout tato práce.

(6)

Anotace

Martin Buber je ˇzidovský filosof náboˇzenstv´ı, který vˇetˇsinu svého ˇ

zivota zasvˇetil chasidskému hnut´ı, pˇrestoˇze nikdy sám chasidem nebyl. C´ılem této bakaláˇrské práce je vysvˇetlit pojem chasidismus, objasnit události vzniku tohoto hnut´ı a pˇribl´ıˇzit ˇctenáˇri hlavn´ı myˇslenky skrze d´ıla Martina Bubera. Dále je zde zachycena analýza dˇel Gog a Magog a Chasidská vyprávˇen´ı s c´ılem porovnat jeho pˇr´ıstup s pˇr´ıstupem dalˇs´ıch dvou autor˚u: Jiˇr´ıho Langera a Elieho Wiesela, kteˇr´ı se také t´ımto fenoménem zabývali. Nejedná se o po- drobný popis, nýbrˇz pokus o nalezen´ı spoleˇcného a zachycen´ı hlavn´ıch myˇslenek.

Kl´ıˇ cov´ a slova:

Martin Buber, chasidismus, chasidsk´e hnut´ı, chasid, cadik, mesianismus

(7)

Annotation

Martin Buber is a Jewish philosopher of religion who dedicated most of his life to the Hasidic Movement although he has never been a Hasid. The aim of this bachelor thesis is to explain the concept of Hasidism to clarify the events of this movement and to bring the main ideas through the works of Martin Buber. In addition, the analysis of Gog and Magog and Hasid’s narratives is captured in order to compare his approach with the approach of two other authors: Jiˇr´ı Langer and Elie Wiesel who also dealt with this phenomenon. This is not a detailed description but an attempt to find common ground and capture the main ideas.

Key words:

Martin Buber, Hasidism, Hasidic Movement, Hasid, Tzadik, Mes- sianism

(8)

Obsah

1 Uvod´ 8

2 Vznik chasidismu 9

2.1 Cadik a chasid . . . 10 2.2 Pojet´ı chasidismu ve 20. stolet´ı . . . 12

3 Mesianismus 14

4 Zivot Buberaˇ 16

5 Martin Buber a chasidismus 20

5.1 Hitlahavut a kavana . . . 22 5.2 Jichud a hitlahavut . . . 23

6 Chasidsk´a vypr´avˇen´ı 24

6.1 Gog a Magog . . . 26

7 Elie Wiesel a jeho pojet´ı chasidismu 28

7.1 Zivot Elieho Wiesela . . . 28ˇ 7.2 Wieselovo pojet´ı chasidismu . . . 29 7.3 Pˇr´ıbˇehy proti smutku . . . 29

8 Jiˇr´ı Langer a jeho pojet´ı chasidismu 31

8.1 Zivot Jiˇr´ıho Langera . . . 31ˇ 8.2 Langerovo pojet´ı chasidismu . . . 31 8.3 Pojet´ı chasidismu v d´ıle Devˇet bran . . . 32 9 Porovn´an´ı vybran´eho d´ıla s dalˇs´ımi autory 35

10 Z´avˇer 37

Literatura . . . 39

(9)

1 Uvod ´

Tématem práce je analýza ˇzivota a vybraných dˇel ˇzidovského filozofa náboˇzen- stv´ı Martina Bubera v souvislosti s chasidismem. Chasidismus lze chápat v urˇcitém slova smyslu jako hnut´ı, které pˇredstavuje posledn´ı fázi ˇzidovské mystiky, jeˇz je zaloˇzena na principu neustálého hlásán´ı kabaly mezi

”obyˇcejné“ lidi, pˇriˇcemˇz ka- bala je vn´ımána jako ˇzidovská tradice. Chasidismus se v pr˚ubˇehu ˇzivota mˇenil.

Vyb´ızel k radosti, ke konán´ı skrze radost, ke snˇen´ı a k horlivosti, dodával odvahu a pomáhal na cestˇe zoufalým a opuˇstˇeným. Dále se práce zamˇeˇruje na pojet´ı chasidismu v závislosti na jeho vývoji, který vycház´ı z ˇzidovské mystiky. Judaismus v dobˇe vzniku chasidismu volal po obnovˇe a právˇe ono hnut´ı nab´ıdlo novou alternativu.

V prvn´ı ˇcásti jsou popsány okolnosti vzniku chasidského hnut´ı z hlediska his- torického i s ohledem na postavy, které byly pro vznik a fungován´ı hnut´ı kl´ıˇcové.

Toto hnut´ı je poj´ımáno mnoha autory odliˇsnˇe, proto je práce zamˇeˇrena pˇredevˇs´ım na vývoj chasidismu ve spojitosti se jménem Izraela Baal ˇSem Tova, který je ústˇredn´ı postavou celého hnut´ı. Neliˇs´ı se pouze vn´ımán´ı vzniku, ale i pojet´ı celého hnut´ı. Roz- manitost pˇrináˇs´ı kaˇzdý autor, ale Martin Buber se liˇs´ı svou nevˇsednost´ı, se kterou pˇristupuje k bádán´ı a uchopen´ı chasidismu.

V druhé ˇcásti je popsána cesta ˇzivotem Martina Bubera. Od jeho dˇetstv´ı, které znaˇcnˇe ovlivnilo celý jeho ˇzivot, pˇres p˚usoben´ı v sionistickém hnut´ı, po syntézu biblického textu. Nelze opomenout ani filosofickou stránku tohoto autora, d´ıky n´ıˇz vyˇsla svˇetoznámá kniha Já a Ty, ve které je rozv´ıjeno pojet´ı filosofie dialogu, za jehoˇz zakladatele je povaˇzován právˇe Buber.

Posledn´ı ˇcást obsahuje shrnut´ı d´ıla Bubera v porovnán´ı s jinými autory, a to Elieho Wiesela a Jiˇr´ıho Mordechaje Langera, kterým jsou vˇenovány samostatné kapi- toly. I tito spisovatelé se chasidismem svým urˇcitým zp˚usobem zabývali. S Buberem maj´ı spoleˇcný vztah k tomuto hnut´ı a také styl vyprávˇen´ı pˇr´ıbˇeh˚u, který prováz´ı kaˇzdého chasida.

(10)

2 Vznik chasidismu

Novovˇeký východoevropský chasidismus je ˇzidovské pietisticko-mystické lidové hnut´ı. Vzniklo v prvn´ı polovinˇe 18. stolet´ı na tehdejˇs´ım územ´ı Polska, Ukrajiny, Haliˇce, Volynˇe a pˇrilehlých oblast´ı.¹

Dˇr´ıve se jako chasidim, zboˇznými, nazývala vˇsechna náboˇzenská hnut´ı, která se vyznaˇcovala hlubokou zboˇznost´ı a d˚usledným dodrˇzován´ım zákona. Prvn´ı takové spoleˇcenstv´ı bylo zaloˇzeno jiˇz dvˇe stolet´ı pˇred Kristem. Nikdo nev´ı, jak vzniklo, ale bylo údajnˇe spojeno s Makabejci, kteˇr´ı odm´ıtali jeruzalémské

”helénisty“ a kladli d˚uraz na Mojˇz´ıˇs˚uv zákon. V Nˇemecku a ve Francii ve 12. a 13. stolet´ı se rozˇs´ıˇrilo hnut´ı aˇskenázských chasid˚u, kteˇr´ı nám zanechali ˇradu esoterických a mystických dˇel.

Buber se vˇsak zaj´ımá o dobu jinou, o dobu zm´ınˇeného novovˇekého chasidimu.² V dobˇe, kdy je novovˇeký chasidismus na vrcholu zájmu (1700-1721) prob´ıhá tzv. Velká severn´ı válka mezi ˇSvédskem na jedné stranˇe a Ruskem, Saskem, Polskem, Pruskem, Norskem a Dánskem na stranˇe druhé. Následkem tohoto stˇretnut´ı bylo zpustoˇsen´ı Polska, coˇz mohlo znaˇcnˇe ovlivnit vznik chasidismu.³ Po válce, která pokraˇcovala celé osmnácté stolet´ı, bylo polsko-litevské územ´ı rozdˇeleno na tˇri ˇcásti:

ˇcást Pruska, Rakouska-Uherska a Ruska. ˇZidé se po dlouhý ˇcas nemˇeli dobˇre. Ve 14.

stolet´ı byli obviˇnováni z tráven´ı studn´ı, ˇcasto vyhánˇeni, bez moˇznosti pracovat.

A podobnˇe tomu bylo i po dalˇs´ı stolet´ı. I pˇred vˇsechny nesnáze pocit’uj´ı potˇrebu dále rozv´ıjet sv˚uj vztah s Bohem. Moˇzná právˇe pro ˇcasté neshody a pogromy, ˇZidé drˇzeli pˇri sobˇe.⁴

Kdyˇz se jednalo jen on úzkou skupinu, nebylo toto hnut´ı nˇejak zvláˇst’ kriti- zováno. Spory ohlednˇe chasidismu zaˇc´ınaj´ı, kdyˇz se stává masovým. To bylo právˇe v 18. stolet´ı, nejsp´ıˇse následkem pováleˇcné doby.⁵

Ve stejném roce, kdy zaˇc´ıná Velká severn´ı válka, se rod´ı kl´ıˇcová postava cha- sidského hnut´ı. Je j´ım Izrael Baal ˇSem Tov⁶ (1700-1760).⁷ Zprvu se zdálo, ˇze Izrael

1SEDIV ´ˇ Y, Anton´ın. Vliv ne-luriánské kabaly na novovˇeký východoevropský chasidismus. Praha, 2015. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Husitská teologická fakulta. S. 12.

2BUBER, Martin. Chasidská vyprávˇen´ı. Pˇreloˇzila Alena BL ÁHOV Á, autor úvodu Ludˇek BROˇZ.

Praha: Kalich, 1990. ISBN 80-7017-072-7. S. 561.

3WIESEL, Elie. Pˇr´ıbˇehy proti smutku: moudrost chasidských mistr˚u. Pˇreloˇzil Jana PETROV Á, pˇreloˇzil Josef HERMACH. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-259-9. S. 218.

4AMBROˇZ, Jan. Pojet´ı chasidismu u Martina Bubera a Gershoma Scholema. Plzeˇn, 2011.

Bakaláˇrská práce. Západoˇceská univerzita v Plzni. Katedra bl´ızkovýchodn´ıch studi´ı. Fakulta filo- zofická. S. 21.

5SADEK, Vladim´ır. ˇZidovsk´a mystika. Praha: Fra, 2003. ISBN 80-86603-05-9. S. 175.

6Vlastn´ım jm´enem: Izrael ben Eliezer z Mesbiˇze (Meidzyboz) (BUBER, M., pozn.2, ´uvod.)

7Baal ˇSem Tov (Pán dobrého jména) je titul, který dostávali jiˇz od dob stˇredovˇeku ti, kteˇr´ı

(11)

ben Eliezer bude jen dalˇs´ım z ˇrady

”baal-ˇsem˚u“,

”mistr˚u jména“, ale on byl nˇeˇc´ım zvláˇstn´ı.⁸Byl údajnˇe vyvolen, aby se stal zakladatelem a prvn´ım chasidským v˚udcem této cesty zboˇznosti, jeˇz mˇela vést k ˇzivotu v opojen´ı boˇz´ı inspirac´ı. Struˇcnˇe ˇreˇceno, mˇel být ten, který povede lidstvo k Bohu novým zp˚usobem. Snaˇzil se zpopularizovat kabalu (viz kap. 3.1) a hlásat j´ı mezi

”obyˇcejné“ lidi.⁹ Vznik chasidského hnut´ı m˚uˇzeme vn´ımat mnoha zp˚usoby, ale tak, jak ho vn´ımali autoˇri, o nichˇz tu bude ˇreˇc, pocház´ı právˇe z dob Eliezera Baal ˇSem Tova. Vzniká z tradiˇcn´ıho judaistického hnut´ı, pˇriˇcemˇz mˇelo potˇrebu se v´ıce rozvinout a nabrat novou podobu, aby zaujala vˇetˇs´ı poˇcet nových lid´ı ˇci znovu zapálila ty, kteˇr´ı uˇz svou v´ıru ˇzij´ı tradiˇcnˇe.¹⁰

Chasidismus se v pr˚ubˇehu své existence dále rozv´ıjel. Podobu tohoto vnitˇrnˇe znaˇcnˇe diverzifikovaného hnut´ı vˇsak výraznˇe poznamenala druhá svˇetová válka a s n´ı spojený holokaust. Pˇres vˇsechny nesnáze jde i dnes o aktivn´ı a ˇzivé hnut´ı p˚usob´ıc´ı pˇreváˇznˇe na územ´ı Státu Izrael a v USA.¹¹ Chasidé figuruj´ı i ve východn´ı Evropˇe, jedná se vˇsak v´ıceménˇe o sektáˇrskou skupinu v rámci judaismu. Tato skupina, stejnˇe jako dˇr´ıve, je sloˇzena ze spoleˇcenstv´ı lid´ı, kteˇr´ı se sdruˇzuj´ı okolo ústˇredn´ı osoby cadika.¹²

2.1 Cadik a chasid

Baal ˇSem Tov byl prvn´ım, kdo pˇriˇsel hlásat kabalu, nezanechal za sebou vˇsak ˇzádné spisy a vˇse, co o nˇem v´ıme, se dov´ıdáme prostˇrednictv´ım jeho ˇzák˚u, kteˇr´ı jeho uˇcen´ı sepsali a ˇs´ıˇrili dále. V chasidismu jde pˇredevˇs´ım o ústn´ı pˇredáván´ı pˇr´ıbˇeh˚u mezi ˇcleny obce, nicménˇe se naˇstˇest´ı naˇsli i ti, kteˇr´ı uˇcen´ı sepsali a d´ıky nimˇz m˚uˇzeme sledovat ˇzivot chasid˚u a cadik˚u i dnes.

Prvn´ım, kdo zaznamenává podstatu Beˇstova uˇcen´ı je Dov Ben z Meziˇriˇce, zvaný Velký Magid. Dále m˚uˇzeme zm´ınit Josefa Ha-Kohena, který rozv´ıj´ı podstatu základn´ıch myˇslenek hnut´ı: ideu cadika. Právˇe prvn´ı zm´ınˇen´ı, Magid z Meziˇriˇce je ten, jeˇz poloˇzil organizaˇcn´ı základy chasidismu jako mysticko-ortodoxn´ımu judais- tickému hnut´ı, proto je pokládán za prvn´ıho z cadik˚u.¹³

Cadik, spravedlivý, je ideál moráln´ı, spoleˇcenské a náboˇzenské dokonalosti.

Muˇz, který ˇzije ze své v´ıry. Jediné ˇzeny, které jsou zm´ınˇeny, jsou zboˇzné ˇzeny, které se vyskytuj´ı ve psaných chasidských pˇr´ıbˇez´ıch jako ty, jeˇz se staraj´ı o rodinu a dobro

znali skuteˇcné jméno osob a vˇec´ı. Znali jejich tajemstv´ı a skrze to, na nˇe mohli m´ıt urˇcitý vliv.

Vycház´ı to z pˇresvˇedˇcen´ı, ˇze kdyˇz nˇekdo um´ı pojmenovat s´ıly, dokáˇze je i ovládat. Jeho znalost tedy pˇredstavuje i urˇcitou moc. Baal ˇSem Tov také dokáˇze napojit tyto vˇeci a bytosti na Boha, pˇribl´ıˇzit jméno ke Jménu, proto je nazván Pánem jeho jména. (WIESEL, E., pozn. 3, s. 207.)

8BUBER, M., pozn. 2, ´uvod.

9WEHR, G. Buber. Pˇreloˇzila M´aria SCHWINGEROV ´A. Olomouc: Votobia, 1995. ISBN 80- 85885-31-X. S. 45.

10WEHR, G., pozn. 9, s. 45.

11SEDIV ´ˇ Y, A., pozn. 1, s. 6.

12KO ˇC Á ˇR, T. Filosofie ˇclovˇeka v d´ıle Martina Bubera. Brno, 2015. Bakaláˇrská diplomová práce.

Masarykova univerzita v Brnˇe. Filosofick´a fakulta. S. 10.

13P ˇEKN Ý, Tomáˇs. Historie ˇZid˚u v ˇCechách a na Moravˇe. 2., pˇreprac. a rozˇs. vyd. Praha: Sefer, 2001. ISBN 80-85924-33-1. S. 232.

(12)

obˇcan˚u.¹⁴ D˚uvodem je, ˇze v judaismu je zd˚uraznˇena d˚uleˇzitost muˇz˚u. Poˇc´ınaje Mojˇz´ıˇsem, který je pokládám za nejd˚uleˇzitˇejˇs´ıho proroka, jemuˇz bylo pˇredáno tajemstv´ı od Boha. Proto Tóra, ˇzidovský zákon, je nazýván jako Pˇet knih Mojˇz´ıˇsových.¹⁵ V chasidismu se cadik brzy stal urˇcitou instituc´ı, jakýmsi duchovn´ım vzorem, za n´ımˇz chod´ı lidé pro radu. On sám poznal poruˇsen´ı moci a nedaˇrilo se mu vˇzdycky odolat, proto slouˇzil a i dnes slouˇz´ı jako urˇcitý prostˇredn´ık mezi uˇcedn´ıky a Bo- hem.¹⁶ Oduˇsevnˇená zboˇznost vˇsak nem˚uˇze být omezena na jednotlivé zboˇzné. Pod- statu chasidismu m˚uˇzeme pochopit pouze na základˇe spoleˇcenstv´ı. A spoleˇcenstv´ı potˇrebuje veden´ı, proto zde jsou ti, jeˇz nazýváme cadiky. Nejde pouze o slova, která jsou cadiky vyˇrˇceny, ale jde i o ˇciny, jeˇz se stávaj´ı uˇcen´ım. Cadik sám je uˇcen´ım, které se stalo lidskou bytost´ı.¹⁷ Právˇe oni zvˇestuj´ı chasidské uˇcen´ı, nejenom jako apoˇstolové, ale skrze p˚usoben´ı v realitˇe. Proto jsou chasidy vn´ımáni jako v´ıce neˇz jen”duchovn´ı pastýˇri“.¹⁸

Oproti cadikovi je chasid vn´ımám jako ˇclen chasidské obce, který pˇrij´ımá uˇcen´ı a ˇzije ve spoleˇcenstv´ı. Buber chápe pod slovem

”chasid“ ˇclovˇeka, ˇzij´ıc´ıho z radosti v Bohu, ˇzivotem

”svˇetské zboˇznosti“, která potvrzuje vedlejˇs´ı byt´ı. Chasid pˇrenáˇs´ı

”onen“ svˇet do tohoto svˇeta a nechává v nˇem vládnout a formovat ho, jako duˇse formuje tˇelo. M˚uˇzeme to chápat jednoduˇse, dle rˇcen´ı jsi starý, jak se c´ıt´ıˇs. Podobnˇe tak i chasidé c´ıt´ı, ˇze je tˇelo neomezuje a je d˚uleˇzité ˇz´ıt ve zboˇznosti a ve sjednocen´ı s Bohem.¹⁹

V chasidismu jde o sjednocen´ı, o vn´ımán´ı Boha ve vˇsem, co je okolo nás, ve vˇsem, co a kdo nás obklopuje, tedy i my jsme Boˇz´ı dˇeti. M˚uˇzete tedy ˇr´ıci, ˇze se jedná o náboˇzenský panteismus, pˇrestoˇze Buber toto tvrzen´ı vyvrac´ı. Panteismus

´

udajnˇe niˇc´ı a mrzaˇc´ı hodnotu vˇsech hodnot, vzájemnost vztahu mezi ˇclovˇekem a Bo- hem.²⁰ Nikoliv z jednotlivc˚u lze vytuˇsit podstatu chasidismu, nýbrˇz pouze ze ˇzivota spoleˇcenstv´ı. A spoleˇcenstv´ı potˇrebuje veden´ı, které umoˇzˇnuje cadik.²¹

Chasid, chasidim, zan´ıcený, je dle Wiesela ten, který jedná s láskou, nˇeˇznˇe.

Chasidim je sloˇzeno ze dvou slov: chesed, milost, jako jedna z Boˇz´ıch atribut˚u, jeˇz doplˇnuje din, pˇr´ısná spravedlnost. Na Boˇz´ı milost poté chasid odpov´ıdá zápalem, zboˇznost´ı, láskou k Bohu i ke stvoˇreným bytostem.²²

Kdyˇz se pod´ıváme d˚ukladnˇe na chasidismus, poznáme, ˇze je zaloˇzený na ˇcinném jednán´ı a to jak cadik˚u, tak i chasid˚u. Chasidé ztˇelesˇnuj´ı etický ideál aktivn´ıho ˇzivota plnˇen´ım micvot²³ do posledn´ıho detailu. Za chasida tak m˚uˇzeme povaˇzovat

”radikáln´ıho ˇZida [sic], jenˇz následuje své duchovn´ı poslán´ı aˇz do krajnosti“.²⁴ M˚uˇzete ˇr´ıci, ˇze co se týˇce chasidského uˇcen´ı, nacház´ıme zde tˇri typy uˇcenc˚u.

14WIESEL, E., pozn. 2, s. 208.

15Bible: pˇreklad 21. stolet´ı. 2. vyd. Praha: BIBLION, 2009, 2275 s. ISBN 978-80-87282-06-9.

17WEHR, G., pozn. 9, s. 57.

18Tamt´eˇz, s. 58.

20BUBER, M., pozn. 2, str. 21.

21WEHR, G., pozn. 9, s. 57.

23micvot = Boˇz´ı pˇrik´az´an´ı

24KO ˇC ´A ˇR T., pozn. 12, s. 10.

(13)

Chasid a cadik, o nichˇz jiˇz byla zm´ınka a tˇret´ım je rab´ınský vzdˇelanec. Rab´ınský uˇcenec je ten, který se stává mistrem ˇcetby posvátného textu. Tento typ uˇcence je archetypem intelektuáln´ı hodnoty. Oproti nˇemu stoj´ı cadik a chasid, kteˇr´ı jsou ˇcinné postavy.²⁵

Ted’, kdyˇz bylo vysvˇetleno, kdo jsou chasid´e a jejich

”uˇcitelé“, m˚uˇzeme se bl´ıˇze pod´ıvat na jejich vztah k Bohu. B˚uh nen´ı pro chasidy osobou ˇci neznámým jsoucnem, který pouze stoj´ı nad nimi a diktuje pˇrikázán´ı, ale klade d˚uraz na to, ˇze svˇet je zboˇzˇstˇen. Svˇet je transcendován k boˇzskému Ty, coˇz umoˇzˇnuje, ˇze se B˚uh stává

”ˇzivým partnerem komunikace“. Vˇsichni lidé maj´ı moˇznost setkán´ı s Bohem. Nelze ˇr´ıci, jak m˚uˇzete Boha potkat, protoˇze kaˇzdý pˇriˇsel na svˇet jako cosi jedineˇcného, proto si kaˇzdý mus´ı naj´ıt svou vlastn´ı cestu. Cest k Bohu vede mnoho. Nejen my touˇz´ıme poznat Boha, ale i On touˇz´ı být pˇr´ıtomen ve svˇetˇe. Jde jen o to, nechat ho vej´ıt do naˇseho svˇeta.²⁷

Mohl by se nˇekdo ptát, zda je v˚ubec moˇzné vtáhnout Boha do svˇeta. Chasid sám o sobˇe se stává Boˇz´ı milost´ı. Zde stoj´ıˇzidovské uˇcen´ı proti ostatn´ım náboˇzenstv´ım a v chasidismu je vyjádˇreno nejlépe. Boˇz´ı milost spoˇc´ıvá právˇe v tom, ˇze se chce nechat ˇclovˇekem dobýt, vydat se mu do rukou. Kdyˇz tedy p´ıˇseme, ˇze B˚uh chce být pˇr´ıtomen ve svˇetˇe, chce pˇricházet skrze ˇclovˇeka. To je dle chasidismu

”mysterium“

naˇseho byt´ı, pˇr´ıleˇzitost lidského pokolen´ı. Vpustit Boha do svˇeta. Je jednoduché ˇr´ıci, ˇze B˚uh nen´ı, ale pouze pro ˇclovˇeka, který ho nikdy nehledal.²⁶

Baal ˇSem jednou svým uˇcedn´ık˚um ˇrekl, si má kaˇzdý na svˇetˇe uvˇedomit, ˇze je unikát. Nikdy uˇz nikoho podobného nebude a ani dˇr´ıve nebylo. To také mus´ıme ukázat na svém mravn´ım chován´ı a pˇribl´ıˇzit dokonalosti Bohu.²⁸

2.2 Pojet´ı chasidismu ve 20. stolet´ı

Na poˇcátku bádán´ı ve 20. stolet´ı stáli zejména dva uˇcenci – Martin Buber a Gershom Scholem (1897-1982), kteˇr´ı se výrazným zp˚usobem zaslouˇzili o dalˇs´ı vývoj a smˇer akademického zkoumán´ı chasidismu. Dnes jsou sice mnohé z jejich domnˇenek a poznatk˚u pˇrekonány, celé modern´ı bádán´ı vˇsak vycház´ı z jejich práce a m˚uˇzeme ˇr´ıct, ˇze bez jejich pˇr´ıspˇevku k naˇsemu tématu by dneˇsn´ı stav poznán´ı nebyl moˇzný. Jak p´ıˇse Scholem˚uv ˇzák, badatel v ˇzidovské mystice, Moˇse Idel (*1947):

”Odliˇsné vn´ımán´ı chasidismu je moˇzné, pouze pokud stoj´ıme na ramenou tˇechto dvou velikán˚u.“²⁹

Dalˇs´ımi významnými autory, kteˇr´ı se zabývali hnut´ım chasidismu, jsou: Jiˇr´ı Langer (1894-1943) a Elie Wiesel (1928-2016), kterým se budu vˇenovat pozdˇeji.

25SCHOLEM, Gershom. Davidova hvˇezda. Praha: 1995. Nakladatelstv´ı Franze Kafky. ISBN 80- 85844-07-9. S. 10.

27BUBER, Martin. Cesta ˇclovˇeka podle chasidského uˇcen´ı. Pˇreloˇzila Mária SCHWINGEROV Á.

Olomouc: Votobia, 1994. ISBN 80-85885-08-5. S. 13.

26BUBER, M., pozn. 27, s.13.

28LANGER, Jiˇr´ı. Devˇet bran: chasid˚u tajemstv´ı. Vydán´ı páté. Praha: Garamond, 2015. ISBN 978-80-7407-301-4. S. 148.

29SEDIV ´ˇ Y, A., pozn. 1, s. 12.

(14)

Pˇr´ıˇcinou toho, proˇc se v této práci nevˇenuji v´ıce uˇcen´ı Gerhoma Scholema je jed- noduchý; chasidismus z˚ustal na okraji jeho zájmu z jediného d˚uvodu a t´ım je, ˇze se tématu chasidismu pˇred n´ım zmocnil právˇe Martin Buber.³⁰

Scholem o vývoji a formách chasidismu pojednává poctivˇe, avˇsak bez váˇsnˇe, která je typická pro Bubera a se kterou se vˇenoval jiným témat˚um.³¹ Se Scho- lemem legendárn´ı chasidské pˇr´ıbˇehy ustoupily do pozad´ı, do popˇred´ı se dostalo historicko-filologické bádán´ı. D˚uleˇzitým pˇr´ınosem Scholema bylo to, ˇze se pokusil o historickou, myˇslenkovou a textovou analýzu mnoha ˇzidovských mystických text˚u.

S ohledem na chasidismus byla velmi d˚uleˇzitá snaha zasadit ho do ˇsirˇs´ıch souvis- lost´ı ˇzidovské mystiky; t´ım se povedlo vytvoˇrit detailnˇejˇs´ı obraz chasidismu a jeho myˇslen´ı.³² Oproti nˇemu stoj´ı autoˇri, které jsem zm´ınila a na které se chci zamˇeˇrit.

Jsou to osobnosti, které chasidismus urˇcitým zp˚usobem ovlivnil. Pˇri psan´ı pˇr´ıbˇeh˚u o chasidech, jim neˇslo pouze o to, aby nˇeco napsali, ale z pˇr´ıbˇehu c´ıt´ıme, ˇze toto téma pro nˇe bylo d˚uleˇzité.

30BOURETZ, Pierre. Svˇedkové budouc´ıho ˇcasu. Praha: OIKOYMENH, 2009. Oikúmené. ISBN 978-80-7298-298-1. S. 92.

31Tamt´eˇz.

32SEDIV ´ˇ Y, A., pozn. 1, s. 14.

(15)

3 Mesianismus

Mesianismus pˇredstavuje v ˇzidovstv´ı jednu z hlavn´ıch rol´ı. ˇZidé byli po celá stalet´ı vystavováni tlaku. Jedinou nadˇej´ı od vytrˇzen´ı z vˇeˇcného utrpen´ı pro nˇe ˇcasto byl vytouˇzený pˇr´ıchod mesiáˇse. Bohuˇzel pro nˇe, se pˇr´ıchod nekoná a nastává jistá krize mesianismu. Ve chv´ıli nejvˇetˇs´ıho znejistˇen´ı pˇricház´ı na ˇradu chasidismus, který pˇrináˇs´ı odpovˇedi pro mnohé ˇZidy. Chasidismus mˇel pˇred sebou neúspˇeˇsné pˇr´ıklady, kdy za mesiáˇse byl pokládán nˇekdo z lid´ı, proto se chtˇel od tohoto vymezován´ı vyma- nit. Jakákoliv boˇzská charakteristika dle chasidismu nesm´ı být pˇripisována konkrétn´ı osobˇe. Role cadika, jeˇz byla zm´ınˇena, je kl´ıˇcovou, avˇsak skromnost a pokora je zcela prioritn´ım poˇzadavkem na tuto

”funkci“. Proto jakkoliv brán´ı tomu, aby cadik˚um patˇrila ústˇredn´ı role v obci, coˇz se bohuˇzel obˇcas stávalo.³³

Oˇcekáván´ı pˇr´ıchodu mesiáˇse je aktuáln´ı kaˇzdý den. Nejde vˇsak pouze o ˇcekán´ı, ale samotné skutky mus´ı vést k tomu, aby se pˇr´ıchod mesiáˇse urychlil. Naopak hˇr´ıch vede k tomu, ˇze se pˇr´ıchod oddaluje. Lidské skutky jsou tedy hnac´ı silou, jeˇz nás vede k mesiáˇsi. Langer p´ıˇse, ˇze pˇred pˇr´ıchodem Mesiáˇsovým budou rab´ınský úˇrad zastávat ˇspatn´ı lidé, ˇze bychom se mˇeli pˇripravit na to, ˇze se to stane. Tito lidé budou mistˇri pˇretváˇrky. Chasidé je budou pokládat za svˇetce a budou v nich slepˇe vˇeˇrit. Pán B˚uh je vˇsak tak veliký, ˇze dokáˇze odmˇenit i za tuto slepou v´ıru. Bude je vˇsak také chránit, aby se nenauˇcili nic z toho, co by jim mohli pˇredat tito neprav´ı duchovn´ı v˚udci.³⁴

Pˇresto je myˇslenka na mesiáˇse velmi silná. V kaˇzdém z pokolen´ı ˇzije mesiáˇs.

Stejnˇe jako spravedlivý dokáˇz´ı být rozpoznán´ı ˇci ˇz´ıt ve skrytosti, tak i mesiáˇs ˇzije mezi námi, je vˇsak skryt pro naˇse hˇr´ıchy.³⁵

I cadik vˇsak zastává d˚uleˇzitou roli. Vystupuje jako ten, který pomáhá svými skutky a silou svých modliteb k pˇr´ıchodu mesiáˇse. Cadik je ten, který spojuje spásu jednotlivce s vykoupen´ım celého lidstva. Svým zp˚usobem ˇzivota poskytuje návod, jak by se ˇclovˇek mˇel chovat, aby pˇribl´ıˇzil dobu mesiáˇse. Nejde o pˇribl´ıˇzen´ı mesiáˇse k ˇclovˇeku, ale ˇclovˇeka k mesiáˇsi skrze naˇse mravn´ı chován´ı. Chasidé si uvˇedomuj´ı, ˇze hˇreˇs´ı, ˇze zat´ım nebylo dosaˇzeno jejich c´ıle. Vˇeˇr´ı vˇsak, ˇze se dostávaj´ı na správnou cestu, kdyˇz ˇr´ıkaj´ı pravdu.³⁶

Je nutno ˇr´ıci, ˇze pˇrestoˇze je úloha cadika d˚uleˇzitá, nen´ı radno na n´ı spoléhat pouze na ni. Sám chasid si mus´ı uvˇedomit, jak se ke svému poslán´ı postav´ı. Je tˇreba, aby ˇzil ˇzivot t´ım nejlepˇs´ım moˇzným zp˚usobem. Kaˇzdý na sebe bere zodpovˇednost,

33LANGER, J., pozn. 28, s. 163.

34Tamt´eˇz.

36Wiesel, E., pozn. 3, s. 159.

(16)

ˇze mesiáˇs nepˇricház´ı. Chasidé vˇeˇr´ı, ˇze ani po smrti nen´ı cesty konec. I v posmrtném ˇzivotˇe by se mˇel cadik snaˇzit, aby se nadále zasazoval o pˇr´ıchod spasitele.³⁷ Stejnˇe tak i chasid na sebe bere bˇr´ımˇe za celý svˇet. Jde tu pˇredevˇs´ım o spoleˇcenstv´ı, které mus´ı ct´ıt.

37LANGER, J., pozn. 28, s. 268.

(17)

4 Zivot Bubera ˇ

Martin Buber se narodil 8. ´unora 1878 v tehdy rakousko-uhersk´e V´ıdni.

Kdyˇz byly Buberovi tˇri roky, jeho rodiˇce se rozvedli a on se musel pˇrestˇehovat do Lvova. Vztah k otci mˇel pozitivn´ı, ale v˚uˇci matce pocit’oval urˇcité promeˇskán´ı. I po des´ıtkách let c´ıtil, ˇze se na matku, kv˚uli jej´ımu odchodu, zlob´ı. Pˇrestoˇze vztah s ot- cem byl vcelku pozitivn´ı, m´ısto otce zauj´ımá dˇedeˇcek Salomon Buber. Salomon Bu- ber byl pˇredsedou ˇzidovsko-náboˇzenské obce ve Lvovˇe. Byl dobrý v mluvené i psané hebrejˇstinˇe a tento zájem po nˇem jeho vnuk podˇedil. Mladý Buber byl nadaným ˇzákem svého dˇeda. Jednou mu pomohl s vyˇreˇsen´ım interpretaˇcn´ıho problému v ko- mentáˇri k Bibli, s jehoˇz ˇreˇsen´ım si ani znalec, jako byl Salomon, nevˇedˇel rady. Zájem a biblické texty mu z˚ustává, coˇz dokládá i jeho pozdˇejˇs´ı odhodlán´ı k nˇemeckému pˇrekladu Bible, pˇresnˇeji Starého zákona. Na pˇrekladu spolupracoval s Franzem Ro- senzweigem (1886–1929).³⁸

Zat´ımco Salomon Buber zap˚usobil na malého Bubera tradiˇcn´ı hebrejskou kul- turou, jeho manˇzelka, Martinova babiˇcka Adele, ho ovlivnila svou zboˇznost´ı a bez- prostˇrednost´ı. Asi od svých dev´ıti let, mohl Buber navˇstˇevovat otc˚uv venkovský sta- tek, na kterém jeho otec sám hospodaˇril. U nˇej se nauˇcil ryze lidský vztah ˇclovˇeka k pˇr´ırodˇe, vztah aktivn´ı a odpovˇedný. Zde se poprvé setkává s chasidy.³⁹

Ve ˇctrnácti letech nastupuje na gymnázium ve Lvovˇe a proniká tak do slo- vanského kulturn´ıho prostoru. Na podzim roku 1896 se jako osmnáctiletý zapisuje na v´ıdeˇnskou univerzitu. Ve V´ıdni hroz´ı, ˇze zapomene na své koˇreny a ˇzidovský svˇet. Zat´ımco se Buber vˇenuje studiu, odehrávaj´ı se zaj´ımavé události pro dˇejiny ˇzidovstva. Na scénu vstupuje sionismus⁴⁰ spolu s postavou Theodora Herzla (1860 – 1904).⁴¹ V tu dobu v povˇedom´ı ˇzidovstva vyvstává touha po opˇetovném z´ıskán´ı národnˇe-státn´ı jednoty a jeˇstˇe v´ıce úsil´ı o náboˇzensko-kulturn´ı osobitosti. T´ım se i Buber postupnˇe vrac´ı ke svému ˇzivotn´ımu zamˇeˇren´ı. V roce 1897 se v Basileji koná prvn´ı sionistický kongres, jehoˇz úkolem je usilovat o právnˇe zajiˇstˇeného domova ˇzidovského národa v Palestinˇe. Podle Herzla se jedná o otázku ˇcistˇe nacionáln´ı.

”My jsme národ, jeden národ!“ tvrd´ı Herzl. Buber je vˇsak orientován na biblickou

38KO ˇC ´A ˇR T., pozn. 12, s. 9.

39Tamt´eˇz.

40Sionismus je hnut´ı, které usiluje o návrat ˇZid˚u do Izraele a o vytvoˇren´ı nezávislého ˇzidovského státu. Politickou formu dostalo aˇz v 19. stolet´ı z podnˇetu v´ıdeˇnského novináˇre Theodora Herzla.

Touha po n´avratu do zemˇe je pˇr´ıtomna v judaismu jiˇz od zniˇcen´ı Chr´amu v roce 70 n. l.

(ˇST ˇEPKOV ´A, Tereza. Holocaust.cz: Sionismus. Holocaust.cz [online]. 2013 [cit. 2015-01-17]. Do- stupn´e z: www.holocaust.cz/cz/resources/dict/sionismus)

41WEHR, G., pozn. 9, s. 29.

(18)

pˇredstavu o Boˇz´ım lidu. Proto pro nˇej sionismus, jak ˇr´ıká pˇri pˇr´ıleˇzitosti tˇret´ıho kongresu v roce 1899, je nikoli stranickou záleˇzitost´ı, nýbrˇz svˇetonázorem. Ve spisu Má cesta k chasidismu z roku 1917 ˇcteme: “To, ˇze mˇe sionismus zaujal a opˇetovnˇe pˇrivedl k ˇzidovstv´ı, byl jenom prvn´ı krok. Pˇriznán´ı se k národnosti samotné, jeˇstˇe nemˇen´ı ˇzidovského ˇclovˇeka, m˚uˇze být duˇsevnˇe ubohý, i kdyˇz ne úplnˇe bez postoje, stejnˇe tak s n´ım, jak bez nˇeho. Pro koho vˇsak znamená ne uspokojen´ı, ale rozmach, nikoli vjezd do pˇr´ıstavu, ale vyplut´ı na otevˇrené moˇre, toho m˚uˇze vést k promˇenˇe.“⁴² Buber˚uv rozchod s Herzlem na sebe nenechal dlouho ˇcekat. Tyto dva nadˇsenˇe se angaˇzuj´ıc´ı muˇze rozdˇelila protich˚udnost názor˚u. Buber vn´ımal sionismus jako nˇeco jedineˇcného, v ˇreˇci Bible jako poˇcátek Královstv´ı Boˇz´ıho mezi vˇsemi národy. Rozho- duj´ıc´ı moment pro Bubera nastává, kdyˇz pˇredˇcasnˇe um´ırá Theodor Herzl. Zanechává politické ˇcinnost, aby se mohl vˇenovat vlastn´ımu poslán´ı.⁴³Duchovn´ı postoj nacház´ı prostˇrednictv´ım vnitˇrn´ıho pˇripojen´ı k sionismu. Znovu pro nˇej oˇz´ıvá hebrejˇstina, která mu kdysi, v domˇe svého dˇeda Salomona, pˇrirostla k srdci. Roku 1917 Bu- ber uvaˇzuje, zda se nepokusit o nˇeco neslýchaného. Opˇetovný pˇreklad

”P´ısma“ do nˇemˇciny. Pˇri své ˇcetbˇe naráˇz´ı na chasidské spisy. V tu chv´ıli si uvˇedomuje poslán´ı zvˇestovat svˇetu ideu dokonalého ˇclovˇeka, kterou d´ıky chasidismu poznává. Krátce pˇredt´ım poznává Buber svou ˇzivotn´ı druˇzku ve spoluˇzaˇcce Paule Wiklerové, kterou poznává bˇehem zimn´ıho semestru r. 1899 na semináˇri germanistiky v Curychu. Ona, pˇrestoˇze byla neˇzidovka, mˇela na jeho duchovn´ı vývoj znaˇcný, podstatný pod´ıl.⁴⁴

V ˇsestadvaceti letech, po pˇeti letech v sionistickém hnut´ı, se vrac´ı zpˇet do ticha. Ústup od sionismu mu poskytuje ˇcas na doktorskou disertaˇcn´ı práci s filosofie: Pˇr´ıspˇevky k dˇejinám problému individuace. Je tˇreba si uvˇedomit, ˇze Buberovu vydavatelskou práci nelze povaˇzovat za pouhé sezen´ı u psac´ıho stolu. Musel se do- pracovat k vlastn´ı podobˇe vyprávˇen´ı. Zde je nutno zm´ınit, ˇze vypravˇeˇcské nadán´ı zdˇedil po otci, Karlu Buberovi. Buber pocit’uje vnitˇrn´ı oprávnˇen´ı pro interpretaci chasidismu. Ve vzájemném spoluˇzit´ı chasid˚u, jeˇz se shromaˇzd’uj´ı kolem v˚udˇc´ı osobnosti cadika, se pro nˇej odráˇz´ı pˇr´ıklad lidského spoleˇcenstv´ı. Spoleˇcnost, jeˇz se utváˇr´ı rozhovorem mezi Já a Ty. Tato proˇzitá skuteˇcnost se pro Bubera stává pˇredmˇetem rozj´ımán´ı.⁴⁵ Dˇr´ıve neˇz je Buber schopný potvrdit zm´ınˇený vztah Já-Ty jako byt´ı ve vzájemném vztahu a dˇr´ıve neˇz dokáˇze vˇedomˇe plnˇe uchopit Boˇz´ı pˇr´ıtomnost, uply- nulo v´ıce neˇz deset let. V roce 1916 se v nˇem konkretizovalo vˇse, co poté o sedm let pozdˇeji uveˇrejnil ve svém základn´ım spisu Já a Ty (1923). Touto knihou vstou- pil Buber do zralého studia vývoje a tvorby. Vedle Já a Ty nutno uvést pˇredevˇs´ım tyto filosoficko-antropologicko-pedagogická d´ıla: Rozmluva (1930), Otázky jednotlivci (1936), Problém ˇclovˇeka (1943).⁴⁶

Na podzim roku 1919 ve Frankfurtu nad Mohanem zakl´ad´a

”Svobodné ˇzidovské uˇciliˇstˇe“, které nejdˇr´ıve vede Franz Rosenzweig, poté Buber a nakonec Rosenzweig spolu s Eduardem Straußem (1835-1916). V roce 1923, kdy vyˇslo d´ılo Já a Ty, dostává Buber nab´ıdku uˇcitelského m´ısta, pozdˇeji ˇrádnou profesuru na frankfurtské

42WEHR, G., pozn. 9, s. 19.

45Tamt´eˇz.

(19)

univerzitˇe. Této nab´ıdky se uj´ımá pˇri naléhán´ı Franze Rosenzweiga, který pro ne- moc nem˚uˇze toto povolán´ı pˇrijmout.⁴⁷ Nˇekolik let poté pˇricház´ı 30. leden 1933⁴⁸ a s n´ım léta strachu a zhouby pro celé ˇzidovstvo. Buber neˇceká na oficiáln´ı odnˇet´ı svého uˇcebn´ıho povolen´ı a vypov´ıdá profesuru jiˇz dˇr´ıve. Následnˇe pokraˇcuje v oblasti vzdˇeláván´ı dospˇelých.⁴⁹

Dˇr´ıve neˇz zhouba naplno propuká a ˇZidé jsou vyhnáni do vyhlazovac´ıch tábor˚u, Buber dává svým druh˚um ve v´ıˇre najevo, ˇze rozhoduj´ıc´ı význam nemá jaké kˇrivdy a pˇr´ıkoˇr´ı bezpráv´ı je postihnou, ale to, jak se k nim budou stavˇet. Buberovy výzvy mˇely charakter jedineˇcného, nepˇreslechnutelného vyznán´ı.⁵⁰ Buber dokázal vydrˇzet v Nˇemecku aˇz do roku 1938. Heppenheim, Buberovo bydliˇstˇe se stává pro mnohé

´

utoˇciˇstˇem. On je vˇsak mnoho na cestách a poˇrádá

”uˇcebn´ı hodiny“ pro rab´ıny, uˇcitele, mládeˇznické vedouc´ı, zkrátka pro vˇsechny, kteˇr´ı maj´ı na starost duchovn´ı správu, veden´ı a uˇcen´ı. ˇCasem bylo Buberovi zakázáno jakékoliv vystupován´ı na veˇrejnosti a jeho vystˇehován´ı se stává neodkladným. ˇSedesátiletý muˇz nacház´ı v Je- ruzalémˇe svou druhou vlast. Zde mu bylo dopˇráno jeˇstˇe dvˇe s p˚ul desetilet´ı intenzivn´ı práce na poli výchovy, prostˇrednictv´ım slova a p´ısma. Nyn´ı je tˇreba pohovoˇrit o jiˇz zm´ınˇeném pˇrekladu a výkladu Bible, kˇrest’anstv´ım nazvané Starý zákon.⁵¹

Poˇcátkem roku 1914 pojal Buber s nˇekolika pˇráteli plán na pˇreklad hebrejské Bible. Na uskuteˇcnˇen´ı vˇsak musel ˇcekat jeˇstˇe necelých deset let a pˇredevˇs´ım na svého druha v d´ıle, Franze Rosenzweiga. Rosenzweig myslel v nejlepˇs´ım pˇr´ıpadˇe pouze na

”ˇzidovský pˇreklad Luthera“. Nový pˇreklad p´ısma mu pˇripadal nejen nemoˇzný, nýbrˇz zakázaný. Kdyˇz vˇsak Buber pˇredloˇzil své d˚uvodu, Franz nem˚uˇze spolupráci dále odm´ıtat. Buber pod Bibl´ı nechápe primárnˇe knihu, ale vid´ı v n´ı pˇredevˇs´ım

”hlas“.

Buberova Bible nemá být pouze ˇctena, ale také poslouchána.⁵²

Buber se snaˇzil do Bible opˇet vloˇzit to, od ˇceho se ji ostatn´ı snaˇzili oˇcistit, a t´ım je mytologie. Chtˇel Bibli pojmout jako organický celek. Odm´ıtal, aby byla rozkládána na nejmenˇs´ı ˇcásti a následnˇe bezobsaˇznˇe analyzována. Kromˇe toho se Bible Buberovi stala skvˇelým materiálem k tomu, aby zde uplatnil sv˚uj dualismus zájmen (Já-Ty, Já-Ono), z nˇehoˇz vycház´ı jeho filozofie dialogu. Dokonˇcený pˇreklad Bible je nav´ıc patrným d˚ukazem Buberovy syntézy biblického textu s chasidismem, kterým je jeho pˇreklad prolnut.⁵³

Do chv´ıle Buberova odchodu v roce 1938, bylo hotovo 15 svazk˚u. Spolupráce s Rosezweigem trvala pouhé ˇctyˇri roky. Uprostˇred práce, pˇri pˇrekladu p´ısnˇe Boˇz´ıho sluˇzebn´ıka⁵⁴, 10. prosince 1929 Rosenzweig um´ırá. Buber pokraˇcoval dále sám a P´ısmo je na svˇetˇe v únoru roku 1961.⁵⁵

Za sv˚uj ˇzivot byl Martin Buber nˇekolikrát ocenˇen. K ˇcetným ocenˇen´ım patˇr´ı Goetheho cena mˇesta Hamburku v roce 1951 a o dva roky pozdˇeji M´ırová cena

47WEHR, G., pozn. 9, s. 29.

4830. ledna 1933 – n´astup Adolfa Hitlera k moci

49WEHR, G., pozn. 9, s. 30.

50Tamt´eˇz.

52WEHR, G., pozn. 9, s. 35.

53KO ˇC ´A ˇR T., pozn. 12, s. 17.

54Izai´aˇs, kap. 53 (Bible: pˇreklad 21. stolet´ı, pozn. 15, s. 736)

(20)

nˇemeckých knihkupc˚u. Za deset let následovalo nizozemské udˇelen´ı Erasmovy ceny.

Nejprve mu v roce 1958 um´ır´a manˇzelka Pavla, a o sedm let pozdˇeji se obloha nadobro zatemn´ı i nad Buberem.⁵⁶

Martin Buber zemˇrel 13. ˇcervna 1965 jako ˇclovˇek, jehoˇz ˇzivotn´ı filosofie spo- jovala i jinak nesmiˇritelné ideje sionistického ˇzidovstv´ı a islámu. Dokladem toho je napˇr´ıklad to, ˇze na jeho jeruzalémský hrob kladli kvˇetiny i arabˇst´ı studenti.“⁵⁷

56WEHR, G., pozn. 9, s. 41.

57KO ˇC ´A ˇR T., pozn. 12, s. 20.

(21)

5 Martin Buber a chasidismus

Martin Buber byl jedn´ım z prvn´ıch, kdo se ve 20. stolet´ı zamˇeˇril na chasidismus. Snaˇzil se ho pˇribl´ıˇzit ˇsiroké veˇrejnosti, vˇetˇsinou pomoc´ı chasidských vyprávˇen´ı.⁵⁸ Bubera nezaj´ımá historie chasidismu, ani jazyková analýza jeho text˚u ˇci zdroje chasidského myˇslen´ı. Zamˇeˇril se sp´ıˇse na chasidismus zaloˇzený na zkuˇsenosti. Tento zájem skloubil se svým nadˇsen´ım pro legendárn´ı pˇr´ıbˇehy z chasidského prostˇred´ı.

Chasidismus popisoval jako mysticismus sui generis.⁵⁹ Tento nový pohled pˇrisp´ıvá k rozvoji duchovn´ıho ˇzivota ˇzidovských komunit.⁶⁰

Nemalý význam má pro Bubera poznáván´ı nové atmosféry, ve které poprvé pˇricház´ı do styku se zvláˇstn´ı podobou ˇzidovstv´ı. To se odehrává v létˇe na ot- covˇe statku v Bukovinˇe. Tato karpatská oblast kdysi patˇrila k ˇzivotn´ımu prostoru chasid˚u.⁶¹ Buber se tu setkával s poz˚ustatky chasidské tradice, která i pˇres svoji upadlou slávu se stále udrˇzovala ve spoleˇcenstv´ı chasid˚u jiskry zboˇznosti, magie a extatického zan´ıcen´ı. Chasidé tanˇc´ıc´ı s Tórou, kymácej´ıc´ı se a modl´ıc´ı se ve vytrˇzen´ı, plná modlitebna ˇZid˚u, ˇcekaj´ıc´ı na svého cadika,

”spravedlivého“. To vˇse p˚usobilo na Bubera nádherným dojmem.⁶² Nebyla to pouze dˇejinnˇe-geografická východiska, skrze nˇeˇz se stává hlasatelem chasidského poselstv´ı. Rozkvˇet, který v 18.

stolet´ı proˇzilo, patˇril minulosti, ale podoba chasidské obce vˇsak jeˇstˇe pˇretrvávala, kdyˇz s n´ı Buber pˇricház´ı do styku.⁶³

Prvn´ı setkán´ı se odehrává na malém venkovském mˇesteˇcku Zadagora. Bu- ber p´ıˇse:

”Zajisté, v jejich dneˇsn´ım spoleˇcenstv´ı jiˇz neˇzije ona hluboká v´ıra prvn´ıch chasid˚u, kteˇr´ı uct´ıvali v cadiku dokonalého ˇclovˇeka, ve kterém naˇslo nesmrtelné, své smrtelné naplnˇen´ı; sp´ıˇse se ti dneˇsn´ı, obracej´ı na nˇej jako na prostˇredn´ıka, skrze jehoˇz pˇr´ımluvu, jak doufaj´ı, dosáhnou utiˇsen´ı svých potˇreb⁶⁴

Bylo mu v té dobˇe asi tˇrináct nebo ˇctrnáct let. Bylo jisté, ˇze se mnohé zmˇenilo, pro Bubera to vˇsak byl záˇzitek, který se mu vryl do pamˇeti.

”Bylo tady cosi pra- starého, prap˚uvodn´ıho, ztraceného, vytouˇzeného a znovu se vracej´ıc´ıho. Rebeho (=rabiho) palác mˇe ve své efektivn´ı nádheˇre odpuzoval. Modlitebna chasid˚u, plná modl´ıc´ıch se ve vytrˇzen´ı, na mˇe p˚usobila pozitivnˇe. Avˇsak kdyˇz jsem vidˇel kráˇcet rebeho ˇradami ˇcekaj´ıc´ıch, poc´ıtil jsem

”v˚udce“, a kdyˇz jsem vidˇel kr´aˇcet chasidy s T´orou, poc´ıtil jsem

58SEDIV ´ˇ Y, A., pozn. 1, s. 6.

59Siu generis =

”Sv´eho druhu“

60SEDIV ´ˇ Y, A., pozn. 1, s. 13.

61WEHR, G., pozn. 9, s. 13.

62KO ˇC ´A ˇR T., pozn. 12, s. 10.

63WEHR, G., pozn. 9, s. 14.

(22)

”spoleˇcenstv´ı“. Tehdy ve mnˇe vzeˇslo tuˇsen´ı, ˇze vzájemná úcta a spoleˇcná duˇsevn´ı radost tvoˇr´ı základ pravého lidského spoleˇcenstv´ı.“⁶⁵

Pro bliˇzˇs´ı seznámen´ı se s Buberovým výkladem chasidismu máme k dispozici pˇredevˇs´ım tˇri jeho d´ıla, o nichˇz bychom mohli ˇr´ıci, ˇze pˇredstavuj´ı jednotu ˇzivota a d´ıla. Je to Chasidské poselstv´ı, dvousetstránková kniha, která vznikla v pr˚ubˇehu nˇekolika desetilet´ı, následnˇe soubor anekdotických Chasidských vyprávˇen´ı. Nakonec kronika ve formˇe románu, jediného z Buberova pera: Gog a Magog.⁶⁶

Martin Buber nevn´ımal chasidismus jako pokraˇcován´ı jemu pˇredcházej´ıc´ıch proud˚u ˇzidovské mystiky a kabaly, ani jako reakci na nˇe, ale jako zcela unikátn´ı fe- nomén, který nebyl nový pouze s ohledem na ˇzidovské mystické myˇslen´ı, ale i v po- rovnán´ı s jinými druhy mysticismu. Chasidismus podle Bubera pˇredstavuje jedineˇcný typ religiozity, a t´ım pádem i odklon od ˇzidovské mystiky jako takové; jde o transfor- maci dvou dˇr´ıvˇejˇs´ıch forem judaismu – halachického (rab´ınského) judaismu a kabaly – do mystického etosu. Martin Buber v nˇekolika svých d´ılech urˇcil odklon od magie jako jednu z vlastnost´ı chasidismu. V tom se vˇsak Buber mýlil, protoˇze d´ıky chasidismu doˇslo naopak k vˇetˇs´ımu zaˇclenˇen´ı magických praktik do ˇzidovské mystiky.⁶⁷

Kdyˇz Buber poprvé v roce 1909 pˇricház´ı s vyprávˇen´ım o ˇzivotˇe Baal ˇSem Tova, uvˇedomuje si, ˇze se jedná sp´ıˇse o legendu. Ta vznikla v malých uliˇckách, ve ˇspinavých domech lid´ı, kteˇr´ı si j´ı dennˇe pˇripom´ınali. Pˇrenáˇsela se z pokolen´ı na pokolen´ı a Buber se rozhodl, ˇze tento pˇr´ıbˇeh, který byl ˇreˇcený jiˇz mnohokrát, chce pˇrevyprávˇet znovu.

Kdyˇz o nˇekolik let pozdˇeji, po jeho rozhodnut´ı, zaˇc´ıná psát Chasidská vyprávˇen´ı a klade si za c´ıl mnohem v´ıce.⁶⁸

Zd˚urazˇnuje, ˇze nelze pouze zaznamenat to, co jiˇz byla ˇreˇceno. Kaˇzdá legenda pˇredstavuje pozdn´ı výraz daného mýtu, a i literárn´ı forma se neustále zdokonaluje.

Nechce se spokojit s poklidným vyprávˇen´ım, protoˇze tyto pˇr´ıbˇehy jsou plné ˇzáru chasidismu. Pˇredevˇs´ım se jedná o sféru kaˇzdodenn´ıho ˇzivota, kterou Buber, pro pochopen´ı chasidismu, povaˇzoval za nezbytnou. Dále nutno uvést zcela nahodilá setkán´ı mezi mocnými a chudáky, ˇci onen neznámý svˇet, ve kterém staˇc´ı pronést formuli a vˇeci se zmˇen´ı, aniˇz by k tomu bylo zapotˇreb´ı posvˇecen´ı zákona.⁶⁹

Buber zd˚urazˇnuje, jak moc je d˚uleˇzité ˇz´ıt ve srozumˇen´ı s Bohem. Dokazuj´ı nám to mnohé pˇr´ıbˇehy. D˚uleˇzité vˇsak je, ˇze je ono zm´ınˇené srozumˇen´ı pro kaˇzdého jiné.

M˚uˇzeme si to ukázat na pˇr´ıbˇehu Jasnovidce z Lublinu, který dal rabimu Baerovi z Radoszyc odpovˇed’ na otázku: “Kudy vede cesta?”: “Hle, cesta sluˇzby Bohu - tot’

studium z´akona; hle, cesta sluˇzby Bohu - tot’ modlitba; hle, cesta sluˇzby k Bohu - tot’

p˚ust; hle, jin´a cesta sluˇzby k Bohu - dobˇre se naj´ıst.”⁷⁰

Pˇr´ıbˇehy také zd˚urazˇnuj´ı d˚uleˇzitost cesty. Jiný pˇr´ıbˇeh vypráv´ı o muˇzi Eisikovi z Krakova. Tomuto muˇzi se jednoho dne zdál sen o tom, ˇze v okol´ı mostu, pod hradem najde poklad. Neváhal a vydal se na cestu. Obcházel okolo hradu, coˇz upoutalo pozornost jednoho z ˇclen˚u stráˇze. Kdyˇz mu Eisik vyprávˇel, proˇc hrad obcház´ı, stráˇzný

65WEHR, G., pozn. 9, s. 15.

66Tamt´eˇz, s. 46-47.

67SEDIV ´ˇ Y, A., pozn. 1, s. 13.

68BOURETZ, P., pozn. 30, s. 257.

70Tamt´eˇz.

(23)

se mu vysmál a ˇrekl mu, ˇze kdysi se mu také zdál sen o pokladu, který mˇel být

´

udajnˇe ukrytý pod pec´ı jistého Eisika, syna Jekelova z Krakova. Ovˇsak nejprostˇs´ı metaforou pro pout’, z˚ustává podobenstv´ı v pravidlech hry v dámu: “Za prvé, nesm´ıˇs konat dva tahy najednou; za druhé, postupuj stále kupˇredu a nikdy neustupuj; za tˇret´ı, kdyˇz se dostaneˇs aˇz nahoru, máˇs právo j´ıt, kam je ti libo.”⁷¹

5.1 Hitlahavut a kavana

Aˇckoliv se Buber chasidismu vˇenoval témˇeˇr celý ˇzivot, nebyl chasidem a nikdy se za nˇej neoznaˇcoval. Sám vˇsak pˇriznává, ˇze kdyby býval ˇzil v jiné dobˇe, chasidem by se býval stal, jelikoˇz právˇe v nˇem spatˇruje koˇreny svého ˇzivota.⁷²

Co vˇsak na Bubera zap˚usobilo, byla pˇredevˇs´ım ona magiˇcnost chasidismu, jeˇz vycházela z ˇzidovské mystické tradice, kabaly. Ta v poˇcáteˇcn´ıch letech Bubera zaujala natolik, ˇze se následnˇe na univerzitˇe vˇenoval i dalˇs´ım evropským mystik˚um z obdob´ı renesance a reformace. Chasidismus také bezpochyby Buberovi ukázal, jak skloubit realitu ˇzivota s náboˇzenskou tradic´ı.⁷³

Pˇredevˇs´ım, co se kabaly týˇce, je tu moment vnitˇrn´ıho zan´ıcen´ı, hitlahavut, jeˇz je pro chasidy typický. Vnitˇrn´ı ˇzár, vyskytuj´ıc´ı se ve dvou variantách, d´ıky nimˇz m˚uˇzeme rozdˇelit zboˇzný lid. Prvn´ı je cesta vzestupná, která smˇeˇruje k nekoneˇcnu, pˇriˇcemˇz nekoneˇcno je vn´ımáno jako stav, kdy se spoj´ı budoucnost a minulost. Po druhé cestˇe naopak putuj´ı osamˇelci. Ti, kteˇr´ı jdou do vyhnanstv´ı, aby je sd´ıleli s ˇsechinou. Jsou to pr˚uvodci Boha, kteˇr´ı hledaj´ı rozpráˇsené jiskérky a oˇcekávaj´ı dobu vykoupen´ı.⁷⁴

Chasidé vˇeˇr´ı, ˇze se B˚uh rozdˇelil vedv´ı, na boˇzskou bytost elohut, která se od stvoˇren´ı svˇeta stáhla a na boˇz´ı pˇr´ıtomnost ˇsechina, kterou m˚uˇzeme vn´ımat ve vˇecech okolo nás a ve vˇsem, co nás obklopuje.⁷⁵Proto si chasidé tolik váˇz´ı vˇsech vˇec´ı a vˇseho.

Dle toho rozdˇeluji dva zp˚usoby, jak milovat Boha. Prvn´ı cesta vede skrze modlitbu a naplnˇen´ı pˇrikázán´ı a prob´ıhá mlˇcky. Oproti tomu rozv´ıjen´ı vztahu s tvory a vˇecmi pomoc´ı slov a sluchu je cestou druhou. Právˇe Baal ˇSem Tov zd˚urazˇnoval, ˇze si kaˇzdý m˚uˇze naj´ıt to své. Odm´ıtal zbyteˇcné modlitby, onˇech slov, které jsou sice vysloveny, ale k nebi nedospˇej´ı, protoˇze jim pro nedostatek soucitu scházej´ı kˇr´ıdla.⁷⁶ Ustˇredn´ım polem je pro Bubera bezpochyby pojem ´´ umyslu, kavana. Je chápán jako paprsek. Boˇz´ı milosti, který se nacház´ı v kaˇzdém ˇclovˇeku a oznaˇcuje vykoupen´ı, to, k ˇcemu kaˇzdý v posledku spˇeje. Pojem kavana oznaˇcuje, ˇze lidé nemaj´ı pouze vzhl´ıˇzet k Bohu a ˇcekat na zázraky, ale sami se zapojit do nápravy svˇeta. Chasidé neopom´ıj´ı ani ctnosti. Jedna z tˇechto ctnost´ı je ˇsiflut, pokora. Pomoc druhým, ale ne z l´ıtosti ˇci snad hnáni pom´ıjivou bolest´ı, ale zaˇzehnáni láskou, spoleˇcným ˇzivotem s druhými.⁷⁷

72KO ˇC ´A ˇR T., pozn. 12, s. 10.

73Tamt´eˇz.

75Tamt´eˇz.

76Tamt´eˇz.

77Tamt´eˇz.

(24)

Wiesel vn´ımá kavanu jako soustˇredˇen´ı ducha na modlitbu nebo na nˇejaký náboˇzenský úkon. V ˇclovˇeku pˇredstavuje ztotoˇznˇen´ı se s Boˇz´ı v˚ul´ı. Talmud, uˇcen´ı, je soupis rab´ınských diskus´ı týkaj´ıc´ıch se ˇzidovského zákona, etiky, které ˇzidovská tradice povaˇzuje za smˇerodatné. Toto uˇcen´ı chasid˚um pˇripom´ıná, ˇze maj´ı své myˇslen´ı orientovat k Bohu. At’ uˇz na Boha mysl´ıte nebo konáte jeho pˇrikázán´ı, vˇzdy to má být ve vztahu k nˇemu. Uˇz staˇr´ı “mystici” a po nich právˇe chasidé, zd˚urazˇnovali moc soustˇredˇen´ı, proto skládali speciáln´ı modlitby ˇci básnˇe Kavanot, jeˇz mˇeli ˇclovˇeka pˇripravit k bohosluˇzbˇe.⁷⁸

To vˇse je konáno dle kabaly, ˇzidovské tradice, která se stává souˇcást´ı ˇzivota lid´ı z ˇrad bohatých i chudých. S pojmy, které zde byly zm´ınˇeny, se seznamuj´ı lidé kaˇzdého vˇeku, aby se mohli zcela oddat sluˇzbˇe Bohu a naplˇnovat jeho pˇrikázán´ı tak, jak je to uvedeno v Tóˇre. Tóra, Zákon, je uˇcen´ı, podle nˇehoˇz se mus´ı ˇr´ıdit kaˇzdý správný ˇZid. Jedná se o prvn´ı ze tˇr´ı ˇcást´ı Tanachu, pˇriˇcemˇz obsahuje pˇet knih hebrejské bible a je povaˇzována za ústˇredn´ı knihu judaismu.⁷⁹

5.2 Jichud a hitlahavut

ˇSechina, boˇz´ı pˇr´ıtomnost, jeˇz je obsaˇzena vˇsude ve svˇetˇe. V momentˇe, kdy se spoj´ı s Bohem, docház´ı k jichud, ke sjednocen´ı. Jichud je c´ılem veˇskerého konán´ı.

Kaˇzdý chasid by si mˇel vybudovat takový vztah, aby skrze vˇeci a vˇse okolo nˇeho doˇslo ke spojen´ı a posvˇecen´ı. Jichud nen´ı omezen na ˇcin jednoho ˇclovˇeka. Je jisté, ˇze chasid nen´ı spasitelem, i zde je kladen d˚uraz na spoleˇcenstv´ı. Kaˇzdý je sice jedineˇcný, ale kaˇzdý je i neménˇe d˚uleˇzitý neˇz jiný. Jichud nelze napodobit, vˇzdy se jedná o ˇcin origináln´ı.⁸⁰

Aby chasid dokázal vykonávat svou práci jako jichud, doprováz´ı ho cadik.

Clovˇˇ ek zp˚usobuje jednotu Boha. To znamená, ˇze skrze ˇclovˇeka se spoj´ı stvoˇren´ı s Bohem. Buber klade d˚uraz na rozliˇsen´ı jichud a magického konán´ı. Zat´ımco pˇri magickém aktu p˚usob´ı subjekt na objekt, v jichud je p˚usoben´ı objektivn´ıho na sub- jektivn´ı. Skrze jichud se tedy existuj´ıc´ı stává stávaj´ıc´ım.⁸¹

Pˇrestoˇze se zdá je jichud nˇeco jiného neˇz bˇeˇzný ˇzivot chasida, nen´ı tomu tak.

Nepodmiˇnuje ˇzádná zvláˇstn´ı praktika ani procedury. Je tu pouze kladem d˚uraz na sjednocen´ı jakoˇzto c´ıl a c´ılem by mˇelo být vˇseposvˇecován´ı. Toto konán´ı chasida a cadika vid´ı v závislosti na jejich mravn´ım chován´ı. ˇZij´ı z jediné s´ıly a tou je s´ıla svatého nadˇsen´ı, hitlahavut. Hitlahavuj je myˇsleno jako zan´ıcen´ı, radost konat vˇeci.

Odhaluje smysl ˇzivota, bez j´ı ani nebe nemá smysl a nikdy nebude existovat. Kdyˇz zemˇre ˇclovˇek, ale nepozná ono zan´ıcen´ı a slast, pak nikdy nenapln´ı uˇcen´ı a vˇsechna pˇrikázán´ı. A jednoho dne, aˇz se mu otevˇre ráj a nebeská brána, nebude moci vstoupit, protoˇze nikdy nepoc´ıtil rozkoˇs na zemi a tud´ıˇz nepozná ani slast ráje.⁸²

79Pˇet knih Mojˇz´ıˇsov´ych: Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium (Bible: pˇreklad 21. stolet´ı, pozn. 15.)

80WEHR, B., pozn. 9, s. 59.

(25)

6 Chasidsk´ a vypr´ avˇ en´ı

K nejvnitˇrnˇejˇs´ı podstatˇe chasidského hnut´ı patˇr´ı, ˇze si chasidé vypravuj´ı pˇr´ıbˇehy o svých

”cadic´ıch“, v˚udc´ıch svých obc´ı. Kdyˇz vidˇeli nˇeco velikého, na ˇcemˇz spolupracovali, museli to vyl´ıˇcit, dosvˇedˇcit. Dˇr´ıve se veˇskeré uˇcen´ı pˇrenáˇselo hlavnˇe

´

usty. T´ım, ˇze jste tvoˇrili spoleˇcenstv´ı s dalˇs´ımi lidmi a vyprávˇeli jste si pˇr´ıbˇehy, mohli jste být souˇcást´ı pˇr´ıbˇehu i vy. Vyprávˇené slovo je v´ıce neˇz jen ˇreˇc, nebot’

jeho prostˇrednictv´ım se to, co se stalo, fakticky pˇrednáˇs´ı do pˇr´ıˇst´ıch generac´ı. Ba co v´ıce, vyprávˇen´ı samo je dˇen´ı.⁸³ Podle chasidské v´ıry se do cadik˚u vlilo boˇzské prasvˇetlo, proud´ı z nich do jejich ˇcin˚u a z tˇech následnˇe do slov chasid˚u, kteˇr´ı o nich vyprávˇej´ı.⁸⁴

Ale vyprávˇen´ı je v´ıce neˇz zrcadlen´ı: svatá esence, o které cadik svˇedˇc´ı, v nˇem ˇzije dál. Zázrak, o nˇemˇz se vypráv´ı, z´ıskává znovu svou moc. S´ıla, která kdysi p˚usobila, se v ˇzivém slovˇe rozr˚ustá a p˚usob´ı jeˇstˇe po nˇekolik dalˇs´ıch generac´ı. Vedle tradice ústn´ı se velmi brzy objevuj´ı poˇcátky tradice p´ısemné, z n´ıˇz se vˇsak, alespoˇn co se týˇce prvn´ıch generac´ı, neuchovalo nic. Nˇekteˇr´ı z cadik˚u si v mlád´ı peˇclivˇe zapi- sovali ˇciny a výroky svých uˇcitel˚u, a sice, jak se zdá, v podstatˇe jen pro svou vlastn´ı potˇrebu, ne pro veˇrejnost.⁸⁵

S chasidskou legendou se to má úplnˇe jinak. Literárn´ı vyprávˇec´ı forma se v ˇzidovstv´ı, uchovávaj´ıc´ı si lidový ráz, zaˇcala vytváˇret teprve v naˇsem stolet´ı. To, co si chasidé vypravuj´ı k poctˇe svých mistr˚u, nemohlo pˇrijmout ˇzádnou jiˇz hotovou ani vznikaj´ıc´ı formu, a také na lidovou slovesnost mohla chasidská legenda navázat jen ˇcásteˇcnˇe. Pˇredevˇs´ım bylo jej´ı vnitˇrn´ı tempo pro klidnou formu lidového vyprávˇen´ı moc pˇrekotné; chtˇela ˇr´ıci pˇr´ıliˇs mnoho, neˇz aby se s touto formou spokojila. A tak z˚ustala bez formy.⁸⁶

Napˇr´ıklad u baalˇsemovské legendy lze vysledovat, jak se vyv´ıjela legendárn´ı tradice chasidismu. Rodinná a ˇzákovská legenda koluj´ı v podobˇe naráˇzek na tajemné skutky cadikovy jeˇstˇe za jeho ˇzivota a po jeho smrti se poté hromad´ı v pˇr´ıbˇehy, z nichˇz mnohé ob´ıhaj´ı v rukopisech, jiné jsou vytiˇstˇeny. Teprve o ˇctvrt stolet´ı pozdˇeji se urˇcité skupiny objevuj´ı sesb´ırané v knihách.⁸⁷

V druhé polovinˇe 19. stolet´ı docház´ı k literárn´ı korupci. Mnohomluvnˇe se zpra- covávaj´ı tradované motivy, spolu s nejr˚uznˇejˇs´ımi výmysly se stávaj´ı nejniˇzˇs´ı formou lidové beletrie. Teprve v

”naˇs´ı“ dobˇe (pˇribliˇznˇe od roku 1900) se zaˇcalo s kri-

83BUBER, M., pozn. 6, pˇredmluva.

84Tamt´eˇz.

85Tamt´eˇz.

86Tamt´eˇz.

87Tamt´eˇz.

(26)

tickým hodnocen´ım a ˇclenˇen´ım. K podobným vývojovým proces˚um doˇslo v tradici chasidských vyprávˇen´ı.⁸⁸

Kdo si, podobnˇe jako Buber, dal za c´ıl zformovat z daného p´ısemného ma- teriálu podobizny cadik˚u a obraz jejich ˇzivota, legendárn´ı a zároveˇn pravdivý, mus´ı sv˚uj hlavn´ı úkol spatˇrovat v doplnˇen´ı ˇcistˇe vyprávˇec´ı linie. ˇZe daný dˇej zrekon- struoval, pokud moˇzno, co nejpˇresnˇeji a vyprávˇel ho co nejjasnˇeji, formou jemu co nejpˇrimˇeˇrenˇejˇs´ı. ˇZe nakonec pˇrihlédl i k tradovaným zápisk˚um, a co je v nich vyjádˇreno ˇst’astnˇe, zaˇradil do koneˇcného znˇen´ı svých pˇr´ıbˇeh˚u.⁸⁹

Slo tedy o to, vybrat z mnoˇˇ zstv´ı legend, které se zachovaly takˇrka o kaˇzdém z cadik˚u, právˇe ty, které postihuj´ı charakteristickým zp˚usobem cestu a povahu toho ˇci onoho z nich, a jednotlivá vyprávˇen´ı spojit v obraz jeho ˇzivota.⁹⁰ Chasidské hnut´ı se brzy rozpadlo na jednotlivé obce, udrˇzuj´ıc´ı mezi sebou jen malé styky, a záhy lze u nˇekterých cadik˚u naj´ıt i velmi problematické rysy. A pˇrece v sobˇe kaˇzdá z chasidských obc´ı nese zárodek, ˇcasto kl´ıˇc´ıc´ı mezi tlej´ıc´ımi bylinami. A také cadik, který pozbýval dˇedictv´ı svých pˇredk˚u, má hodiny, kdy jeho ˇcelo zazáˇr´ı, jako by se ho dotkla prapodstata svˇetla.⁹¹

D´ılo Chasidská vyprávˇen´ı uvád´ıˇctenáˇre do legendárn´ı skuteˇcnosti ˇzivota chasid˚u.

Legendárn´ı proto, ˇze údaje v pˇr´ıbˇez´ıch uvedené nejsou historicky spolehlivé. Jedná se o soubor pˇr´ıbˇeh˚u od lid´ı, kteˇr´ı nˇeco proˇz´ıvali a sv˚uj proˇzitek zaznamenali. Bu- ber vn´ımá, ˇze ne vˇsechny události se odehráli tak, jak jsou zaznamenány, nˇekdy to pouze mohl být pocit, který provázel nadˇsené duˇse, jejichˇz pˇr´ıbˇehy poskládal do této knihy.⁹²

Lidé, o nichˇz toto d´ılo vypov´ıdá, jsou cadikové, v˚udci chasidských obc´ı. Lidé, kteˇr´ı o tˇechto cadic´ıch mluv´ı, se nazývaj´ı chasidé, zboˇzn´ı. A právˇe vztah mezi cadiky a chasidy je zde zaznamenán. A nejen to. Jde tu pˇredevˇs´ım o vystiˇzen´ı skuteˇcného ˇzivota tˇechto lid´ı. Jedná se pˇredevˇs´ım o prvn´ıch ˇsest generac´ı tohoto hnut´ı, o nˇemˇz tato kniha vypráv´ı, ale aˇz teprve ve tˇret´ı generaci se setkáváme s celou ˇradou cadik˚u, kteˇr´ı se semkli kolem Velkého magida. A právˇe zde se zaˇc´ınaj´ı tvoˇrit prvn´ı legendy.

Jen málo pˇr´ımých Baalˇsemových ˇzák˚u stoj´ı v centru zájmu této tradice. Zdá se, ˇze veˇskerou pozornost na sebe stáhl Béˇst’ a ostatn´ı postavy ustupuj´ı do pozad´ı. Proto Buber vyb´ırá takové pˇr´ıbˇehy, aby zde byli zaznamenáni vˇsichni d˚uleˇzit´ı cadikové, protoˇze kaˇzdý pˇrináˇs´ı osobitý pohled na svaté uˇcen´ı.⁹³

Buber zde zmiˇnuje, ˇze chasidismus pˇriˇsel v ˇcas velik´e zkouˇsky, zkouˇsky v´ıry.

Uˇz nestaˇcilo pouze zm´ırˇnovat bolest a utrpen´ı, ˇclovˇeka mohl zachránit jenom ˇzivot v zan´ıcené radosti a tu mu pˇrináˇs´ı uˇcen´ı cadik˚u. Aniˇz by oslabovalo mesiáˇsskou nadˇeji, probouzelo radost ze svˇeta v lidech obyˇcejných, kteˇr´ı se k nˇemu pˇripojili.

Aniˇz by omezovalo zavazuj´ıc´ı moc Tóry, odstranili zed’ a udˇelali svátost z kaˇzdého bˇeˇzného úkolu.⁹⁴

88BUBER, M., pozn. 2, pˇredmluva.

89Tamt´eˇz.

90Tamt´eˇz.

91Tamt´eˇz.

(27)

6.1 Gog a Magog

Gog a Magog je jediná románová kniha z pera Martina Bubera. Je napsáni nikoliv nˇemecky, jako ostatn´ı jeho d´ıla, ale hebrejsky. Napsal j´ı po svém pˇr´ıjezdu do Palestiny a vyˇsla roku 1949. M˚uˇzeme ˇr´ıci, ˇze se jedná o kroniku, která je rozdˇelena do dvou d´ıl˚u. Prvn´ı ˇcást vypráv´ı o Jakobu Jicchokovi, zvaném Jasnovidec s Lublinu a vyskytuje se tu také jeho ˇzák zvaný ˇZid u Pˇsischy. Ve druhé ˇcásti jsou pˇr´ıbˇehy pˇrejaté od rabiho Benjamina z Lublinu.⁹⁵

Pˇr´ıbˇeh je zasazen do doby napoleonských válek. Román má své historické jádro, a oproti Chasidským vyprávˇen´ım se jedná sp´ıˇse o epický cyklus pˇr´ıbˇeh˚u.

Pˇr´ıbˇeh pˇrináˇs´ı poselstv´ı, ˇze je d˚uleˇzité, aby kaˇzdý ˇZid jednal ted’ a tady v tento ˇcas, protoˇze jeho chován´ı má v tento ˇcas trvalou platnost.⁹⁶

Tato kniha se setkala se znaˇcnou m´ırou kritiky. Moˇzná i z toho d˚uvodu je v knize uveden doslov, aby mohl autor vysvˇetlit sv˚uj zámˇer, proˇc toto d´ılo vzniklo, kdyˇz Chasidská vyprávˇen´ı ˇrekla jiˇz vˇse potˇrebné. Buber zde chce shrnout své uˇcen´ı.

Uvád´ı, ˇze k tomu mˇel sice objektivn´ı d˚uvod, ale duchovn´ı povahy. Uˇz od mlád´ı rád vyprávˇel pˇr´ıbˇehy a chasidské legendy ho fascinovaly. Mˇel vˇzdy mnoho námˇet˚u, mnoho pˇr´ıbˇeh˚u, které nosil pˇri sobˇe. Usiloval vˇsak o to, aby se omezil na potˇrebné a z nalezených poznámek udˇelat tu správnou formu, posvátnou anekdotu.⁹⁷

Skoro vˇzdy ˇslo o události spojené s nˇejakým výrokem. Kdyˇz naˇsel správné pˇr´ıbˇehy a formu, musel vˇse zhustit, aby to vyjádˇrilo jenom to d˚uleˇzité, co si on sám pˇrál. Dal d˚uraz na to, aby pˇrevyprávˇel to, co jeˇstˇe ˇreˇceno nebylo. ˇCasto legendárn´ı pˇr´ıbˇehy, ale s chasidským duchem a reálným jádrem zaplˇnuj´ı tuto knihu.⁹⁸

Ale ted’ uˇz k názvu, co to vlastnˇe ten Gog a Magog je. Gog ze zemˇe Magog je dle nˇekterých cadik˚u Napoleon, po jehoˇz válkách má pˇrij´ıt mesiáˇs. Jin´ı cadikovi se vˇsak oproti tomu postavili, ˇze se na pˇr´ıchod mesiáˇse nelze pˇripravit vnˇejˇs´ımi úkony, nýbrˇz obrácen´ım ˇclovˇeka k Bohu. Pˇri válce zemˇre mnoho lid´ı, ale kdyˇz se ˇclovˇek obrát´ı uvnitˇr, m˚uˇze z toho vzej´ıt pouze dobré. Nen´ı to pouhá legenda, ˇze zde byly zniˇceny ˇzivoty mnoha lid´ı, válka doopravdy byla.⁹⁹

Postavy, které se v románu vyskytuj´ı, pˇredstavuj´ı dva smˇery. Dva pohledy na vˇec. Tradice Lublinu pˇredstavuj´ıc´ı magickou rovinu a tradice Pˇsischy s protimagickou tendenc´ı. Buber se snaˇzil dostat k jádru obou. Obˇe se zdály, ˇze vycház´ı ze skuteˇcných událost´ı a kaˇzdá si vˇzdy vyb´ırala, co pro ni bylo d˚uleˇzité. Aby to mohl zaznamenat, musel se dostat k jádru ale alespoˇn jedné z nich. Zajisté, byl pro Pˇsichnu a proti Lublinu, ale nesmˇelo být opomenuto nic pozitivn´ıho, co se s Lublinem pojilo, proto bádal dál. Poté Buber pochopil, ˇze lublinská tradice má v sobˇe skrytou s´ılu, s´ılu

”svat´eho ˇZida“.¹⁰⁰

Psan´ı této knihy vˇzdy bylo doprovázeno válkami. Zm´ınˇené jsou války napole-

95BUBER, Martin. Gog a Magog: Chasidsk´a kronika. Pˇreloˇzil Zdenˇek JAN ˇCA ˇR´IK. Pra-ha:

Mlad´a fronta, 1996. ISBN 80-204-0604-2.

96BUBER, M., pozn. 89.

99Tamt´eˇz.