• No results found

REVITALIZACE PLÁŽE VE STARÝCH SPLAVECH

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "REVITALIZACE PLÁŽE VE STARÝCH SPLAVECH"

Copied!
79
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

DIPLOMOVÁ PRÁCE

REVITALIZACE PLÁŽE VE STARÝCH SPLAVECH

Bc. Jana Lauermanová

(2)

DIPLOMOVÁ PRÁCE

NÁZEV PRÁCE Revitalizace pláže ve Starých Splavech

VYSOKÁ ŠKOLA / FAKULTA Fakulta umění a architektury Technické univerzity v Liberci

AKADEMICKÝ ROK 2013 / 2014, zimní semestr

VEDOUCÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Ing. arch. Jiří Buček

OPONENT DIPLOMOVÉ PRÁCE Ing. arch. Petr Dvořák

ODBORNÉ KONZULTACE

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ Ing. arch. Jiří Buček

Ing. arch. Filip Horatschke

KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ Ing. Jan Suchánek

ŘEŠENÍ TZB Ing. Jaroslav Peterka, CSc.

KONZLUTACE S PROVOZNÍM PLÁŽOVÉHO AREÁLU Radek Vyštejn

POUŽITÁ LITERATURA A INFORMAČNÍ ZDROJE

- DULÍK, Stanislav. Doksy a okolí na starých pohlednicích (Hirschberg und Umgebund in Alten Ansichtskarten).

1. vyd. Hostivice : Mgr. Petr Prášil ve spolupráci s Eduardou Marií Doležalovou, 2010. 216 s. ISBN 970-80-86914-81-7.

- MAUSEROVÁ, Renata - SPILKOVÁ, Věra. Doksy a okolí : turistický průvodce Máchovým krajem. [Doksy] : Město Doksy, 2011. 44 s. ISBN 978-80-260-1692-2.

http://www.aquaparkstaresplavy.cz http://www.regatamachovojezero.cz http://www.machuvkraj.cz

PROHLÁŠENÍ

Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 - školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomoto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a event. konzultantem.

V Liberci dne 13.ledna 2014 ...

Bc. Jana Lauermanová

REVITALIZACE PLÁŽE VE STARÝCH SPLAVECH JANA LAUERMANOVÁ / FUA TUL / ZS 2013-2014

ATELIÉR / VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. arch. JIŘÍ BUČEK

(3)

01 SEZNAM PŘÍLOH A.

SEZNAM PŘÍLOH

B.

ANALYTICKÁ ČÁST

B.01 VŠEOBECNÁ GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ B.02 MÁCHŮV KRAJ, MÁCHOVO JEZERO

B.02.1 Historie Máchova jezera B.02.2 Rekreace a lázeňství B.02.3 Lodní doprava

B.03 STARÉ SPLAVY

B.03.1 Historie obce

B.03.2 Doprava

B.03.3 Mapa situace - doprava M 1:5000

B.03.4 Mapa situace - objekty a zařízení M 1:5000 B.04 PLÁŽE A UBYTOVÁNÍ

B.05 ANALÝZA NÁVŠTĚVNOSTI MÁCHOVA KRAJE, PROFIL NÁVŠTĚVNÍKA

B.06 AQUAPARK STARÉ SPLAVY B.06.1 Základní informace B.06.2 Současná stav

B.07 PLÁŽ STARÉ SPLAVY - Fotodokumentace B.08 MÁCHOVO JEZERO - pláže

C.

NÁVRHOVÁ ČÁST

C.01 SITUACE - MÁCHOVO JEZERO A OKOLÍ M 1:20 000 C.02 SITUACE - AREÁL STAROSPLAVSKÉ PLÁŽE M 1:1000 C.03 UBYTOVÁNÍ NA JEZEŘE

C.03.1 Půdorys 1.NP M 1:50

C.03.2 Půdorys 2.NP M 1:50

C.03.3 Řez A-A M 1:50

C.03.4 Řez B-B M 1:50

C.03.5 Pohled čelní M 1:50

C.03.6 Pohled zadní M 1:50

C.03.7 Pohled boční 1 M 1:50

C.03.8 Pohled boční 2 M 1:50

C.03.9 Vizualizace C.04 UBYTOVÁNÍ V CHATKÁCH

C.04.1 Půdorysy 1 M 1:50

C.04.2 Půdorysy 2 M 1:50

C.04.3 Půdorysy 3 M 1:50

C.04.4 Řez A-A M 1:50

C.04.5 Pohled M 1:50

C.04.6 Vizualizace

C.05 VYHLÍDKOVÁ VEŽ NA JEZEŘE

C.05.1 Půdorys 1.NP M 1:50

C.05.2 Půdorys 2.NP M 1:50

C.05.3 Půdorys 3.NP, 4.NP M 1:50

C.05.4 Půdorys 5.NP M 1:50

C.05.5 Půdorys 6.NP M 1:50

C.05.6 Řez A-A M 1:75

C.05.7 Pohled - jižní M 1:100

C.05.8 Vizualizace C.06 RESTAURACE NA PLÁŽI

C.06.1 Půdorys M 1:200

C.06.2 Řez A-A, řez B-B M 1:200 C.06.3 Detail - skladba obvodové konstrukce

C.06.4 Pohledy - jihovýchodní, severozápadní M 1:200 C.06.5 Pohledy - jihozápadní, severovýchodní M 1:200

C.06.6 Vizualizace

C.07 BAR NA PLÁŽI

C.07.1 Půdorys M 1:100

C.07.2 Řez A-A M 1:100

C.07.3 Pohledy - jihovýchodní, severozápadní M 1:100 C.07.4 Pohledy - jihozápadní, severovýchodní M 1:100 C.07.5 Vizualizace

C.08 HŘIŠTĚ NA PÉTANGUE

C.08.1 Vizualizace

D. PRŮVODNÍ A TECHNICKÁ ZPRÁVA D.01 PRŮVODNÍ ZPRÁVA D.02 TECHNICKÁ ZPRÁVA

E.

Sada zmenšených výkresů ve formátu A3 1x

Elektronická podoba všech částí diplomové práce na CD-ROM 2x

REVITALIZACE PLÁŽE VE STARÝCH SPLAVECH SEZNAM PŘÍLOH JANA LAUERMANOVÁ / FUA TUL / ZS 2013-2014

ATELIÉR / VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. arch. JIŘÍ BUČEK

[ A.01 ]

(4)

B/ ANALYTICKÁ ČÁST

(5)

REVITALIZACE PLÁŽE VE STARÝCH SPLAVECH VŠEOBECNÁ GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ JANA LAUERMANOVÁ / FUA TUL / ZS 2013-2014

ATELIÉR / VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. arch. JIŘÍ BUČEK

[ B.01 ]

01 VŠEOBECNÁ GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ

1.1 ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ Město Doksy se člení na 8 částí (sídel) - Břehyně, Doksy, Kruh, Obora, Staré Splavy, Vojetín, Zbyny, Žďár - a 6 katastrálních území o celkové rozloze 7491,8 ha. Břehyně a Staré Splavy (prostorově i stavebně oddělená část Doks od r. 1850) jsou součástí katastrálního území Doksy u Máchova jezera.

1.2 POLOHA Město Doksy leží na severní výspě České kotliny, na okraji Ralské pahorkatiny a Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Z hlediska dopravního spojení zaujímá jádrové území obce (Doksy s prostorově i stavebně oddělenou částí Staré Splavy) polohu na trase silnice I. třídy: Mladá Boleslav – Česká Lípa a na železniční trati: Rumburk – Česká Lípa – Mladá Boleslav – Nymburk. Z hlediska administrativního členění ČR leží obec Doksy v JZ části Libereckého kraje.

Nadmořská výška zástavby v jádrovém území (Doksy, Břehyně, Staré Splavy a Obora je v rozmezí cca 260 – 310 m n.m. Severně Od Máchova jezera leží několik vrchů s výškou cca 450 m n.m. Nejvyššími body v okolí jsou Bezděz (603,5 m n.m.), Malý Bezděz (577 m n.m.) a Tachovský vrch (498,5 m n.m.).

1.3 KLIMA Charakteristické, pro tuto oblast, je dlouhé léto, teplé, suché až mírně suché. Přechodné období je krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky.

1.4 PŘÍRODA MÁCHOVA KRAJE A MÁCHOVA JEZERA Krajina Máchova kraje vznikla v druhohorách před přibližně 90 miliony lety. Touto dobou zde bylo mělké moře. O pár desítek milionů let později byl tento kraj ozdoben malebnými pahorky třetihorních neovulkanitů. Tak vznikl kraj typických pahorků a rozsáhlých lesů. Tehdy ještě bez vodních ploch.

Velký význam pro tento kraj měl císař Karel IV. Za jeho vlády byly založeny nejvýznamnější vodní plochy, mezi nimi roku 1366 i Velký rybník.

Po založení Velkého rybníku začala na jeho březích vznikat nová přírodní prostředí, jako jsou různé druhy mokřadů, rákosiny apod. Tato prostředí začala být obývána novými druhy, které by se v předchozích podmáčených lesích nevyskytovaly. Se založením Máchova jezera tedy došlo ke zvýšení druhové rozmanitosti. Mezi nejcennější nově vzniklé biotopy patří právě mokřady, zejména pak přechodová rašeliniště, slatiny a mokřadní louky. Tato prostředí hostí to nejvzácnější a mnohdy i to nejhezčí, co v tomto kraji, ale zároveň i v celé České republice máme. Sem patří například drobné a kriticky ohrožené mokřadní orchideje. Rákosiny, mokřady a lesy obývají vzácné druhy ptáků jako orel mořský, lelek lesní, jeřáb popelavý, který na území České republiky začal po mnoha desítkách let hnízdit poprvé právě v Máchově kraji a který zde má dnes nejsilnější populaci v celé ČR. Dva malé ostrůvky – Myší zámek a Kachní ostrov – jsou cennými ornitologickými rezervacemi veřejnosti nepřístupné.

V současných porostech zcela převažují typy borové a směsi se smrkem a břízou. Na části ploch se vyskytují porosty smrkové, v nejnižších polohách i typy dubové, ve vyšších polohách i typy bukové.

1.5 HYDROLOGIE Máchovo jezero, též zvané Velký rybník (německy Großteich), je největším rybníkem v Libereckém kraji a osmým největším v České republice. Rozkládá se v nadmořské výšce 266 m, má rozlohu 284 ha. Dosahuje hloubky až 12 m a objem zadržené vody činí 6,312 mil. m3.

Řešené území spadá do povodí Labe, dílčím povodím je povodí jeho přítoku – Ploučnice. Území leží v povodí Robečského potoka (vodárensky významného toku), který je přítokem Ploučnice.

LIBEREC ČESKÁ LÍPA

FRÝDLANT

MAPA KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ DOKSY

HRANICE KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ

DOKSY

Staré Splavy

Zbyny

Obora Břehyně

Žďár VojetínKruh

MAPA LIBERECKÉHO KRAJE

MÁCHŮV KRAJ(1.813 km2)

OKOLÍ MÁCHOVA JEZERA OKRESNÍ MĚSTA ČLENĚNÍ MÁCHOVA KRAJE SÍDLA KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ

(6)

LIBERECKÝ KRAJ_TURISTICKÉ OBLASTI

Máchův kraj zaujímá plochu 1813 km2

Na východě sahá až k Českému Dubu, pak podél toku Jizery přes Mnichovo Hradiště, Bakov nad Jizerou, Mladou Boleslav až ke Krnsku.

Jižní hranicí je Kokořínsko, jihozápadní hranici tvoří říčka Liběchovka od Liběchova do Zakšína, západ je ohraničen Úštěkem a Verneřicemi.

Severní hranice vede údolím řeky Ploučnice až k Osečné.

LIBERECKÝ KRAJ_SILNIČNÍ SÍŤ

DOSTUPNOST ze Starých Splavů:

> Liberec = 50 minut

> Česká Lípa = 20 minut

> Mladá Boleslav = 30 minut

LIBERECKÝ KRAJ_VODNÍ PLOCHY A TOKY

Máchovo jezero bylo založeno v letech 1366-67 Karlem IV. pod názvem „Velký rybník“.

Rozloha: 284 ha (původně 350 ha) Max. hloubka: 12 m

První pláž založena: r. 1928

Na březích jezera jsou 4 velké pláže: Doksy, Klůček, Borný, Staré Splavy

LIBERECKÝ KRAJ_ŽELEZNIČNÍ SÍŤ

DOSTUPNOST ze Starých Splavů:

> Liberec = 100 - 140 minut

> Česká Lípa = 22 minut

> Mladá Boleslav = 50 minut

TRASA: Liberec > Jablonné v Podještědí > Mimoň > Česká Lípa > Staré Splavy > Doksy

01 VŠEOBECNÁ GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ

MÁCHŮV KRAJ

FRÝDLANTSKO

JIZERSKÉ HORY LUŽICKÉ HORY

JEŠTĚDSKÝ HŘBET

ČESKÝ RÁJ KRKONOŠE ZÁPAD

KRKONOŠE STŘED

MÁCHOVO J.

BŘEHYŇSKÝ R.

SEDLIŠŤSKÝ R.

V.N. JOSEFŮV DŮL V.N. BEDŘICHOV

V.N. SOUŠ Ploučnice

Robečský p.

Ploučnice

Panenský p.

Svit avka

Mohelka

Jizera

Olešk a

erJiz

a

Jizerka Kamenice

Lužick áNisa

Smědá

Jablonec n. Nisou

LIBEREC

Turnov Česká Lípa

Nový Bor

Mimoň

Doksy

Hrádek nad Nisou

Chrastava

Frýdlant

Tanvald

Železný Brod

Semily Jilemnice

Lomnice nad Popelkou Cvikov

Stráž p. Ralskem Jablonné v Podještědí

Zákupy

Ralsko Kamenický

Šenov

Dubá

Osečná

Český Dub Hodkovicen.Mohelkou Rychnov u Jablonce n. Nisou

Raspenava Hejnice

Nové Město p. Smrkem

SmržovkaDesná Velké

Hamry Rokytnice n. Jizerou

Jablonec n. Jizerou Vysoké n. Jizerou

Harrachov

Rovensko p. Troskami Lučany n. Nisou

Staré Splavy Žandov

LIBEREC

Jablonec n. Nisou

Turnov Česká Lípa

Nový Bor

Mimoň

Doksy

Hrádek nad Nisou

Chrastava

Frýdlant

Tanvald

Železný Brod

Semily Jilemnice

Lomnice nad Popelkou Cvikov

Stráž p. Ralskem Jablonné v Podještědí

Zákupy

Ralsko Kamenický

Šenov

Dubá

Osečná

Český Dub Hodkovicen.Mohelkou Rychnov u Jablonce n. Nisou

Raspenava Hejnice

Nové Město p. Smrkem

SmržovkaDesná Velké

Hamry Rokytnice n. Jizerou

Jablonec n. Jizerou Vysoké n. Jizerou

Harrachov

Rovensko p. Troskami Lučany n. Nisou Žandov

Staré Splavy

Děčín

Mladá Boleslav

Rumburk Zittau

Görlitz

Trutnov

Jičín Mnichovo

Hradiště

NováPaka

REVITALIZACE PLÁŽE VE STARÝCH SPLAVECH VŠEOBECNÁ GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ JANA LAUERMANOVÁ / FUA TUL / ZS 2013-2014

ATELIÉR / VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. arch. JIŘÍ BUČEK

[ B.01 ]

(7)

02 MÁCHŮV KRAJ, MÁCHOVO JEZERO

2.1 MÁCHŮV KRAJ Máchův kraj se nachází v jihozápadní části Libereckého kraje, svým jižním okrajem, kterým je Kokořínsko, zasahuje do Středočeského kraje. V r.

1961 František Patočka poprvé označil oblast, o rozloze 1813 km2, jako Máchův kraj a vymezil její hranice.

2.2 OSOBNOST KARLA HYNKA MÁCHY S Doksy a okolím je úzce spjat český básník K. H. Mácha. Městečko Doksy navštívil K.H.Mácha poprvé v srpnu roku 1832 jako student práv na pozvání svého přítele ze studií Eduarda Hindla. Tajemný kopcovitý kraj s hlubokými lesy, v nichž řádili pověstní loupežníci, kraj plný romantických zákoutí a zřícenin hradů mu okamžitě přirostl k srdci. S oblibou vyhledával místa s širokým rozhledem do krajiny a přespával na nádvořích hradních zřícenin. Osamocené noci strávené na Bezdězu ho inspirovaly k napsání povídky Večer na Bezdězu.

V hostinci v Doksech odposlechl příběh nešťastné lásky a otcovraždy v rodině bohatého sedláka z nedaleké Dubé. Tyto tragické události i místní pověsti a legendy se promítly v jeho básni Máj. Předlohou Viléma, strašného lesů pána, se díky svému osudu stal vůdce jedné z tamějších loupežnických band - Václav Kumr. Byl chycen r. 1798 v Dokské hospodě

„Na Šancích“. Byl dlouhá léta vězněn a do rodné vísky pod Bezdězem se vrátil jako starý nemocný zlomený muž.

2.3 VÝVOJ NÁZVU JEZERA Máchovo jezero, založené králem Karlem IV v letech 1366-67, neslo původně název „Velký rybník“ neboli „Grossteich“. Tak se mu říkalo až do 30. let 20. století, kdy turistický spolek v Doksech přichází s myšlenkou spojit rybník a jeho okolí se jménem Karla Hynka Máchy. Stalo se tak v době, která podobným záměrům moc nepřála.

Tato aktivita Čechů se Němcům příliš nelíbila, neboť Mácha pro ně nic neznamenal. Úřední název jezera se stal kolem r. 1928 předmětem národnostního sporu o pohraničí. V roce 1936 vydala zamítavé stanovisko k přejmenování Velkého rybníka Názvoslovná komise při geografickém komitétu Národní rady badatelské.

Rozmach henleinovského hnutí a následně pak 2. světová válka úplně zastavily snahu o jeho přejmenování. Jméno se však mezi lidmi přesto uchytilo a po válce již Češi běžně užívali názvu Máchovo jezero. Název se později rozšířil na celý kraj.

V roce 1936 u příležitosti stého výročí smrti K.H.Máchy a prvního vydání Máje odhalil Klub českých turistů Máchův pomník na tzv. Jarmilině skále nad jezerem u Starých Splavů. Po záboru Sudet byl pomník henleinovci svržen do jezera. Byl však Čechy včas vytažen a umístěn do nedaleké Bělé pod Bezdězem v parku u místního hřbitova. Krajemprochází tzv.

Máchova cesta, vedoucí z Kokořína přes Housku, Bezděz a Doksy do České Lípy.

2.4 HISTORIE MÁCHOVA JEZERA Máchovo jezero, ve skutečnosti rybník, založil král Karel IV. roku 1366-67 pod názvem „Velký rybník“. Jde o největší vodní hladinu severních Čech.

Vznikl zahrazením močálovité a rašelinité průrvy. Napájí ho Břehyňský a Dokský potok. Přebytečnou vodu odvádí Mlýnský potok.

Menší zátoky o rozloze jeden až dva ha jsou zbytky původního břehu třetihorního jezera.

Třistapadesátihektarová plocha rybníka se během staletí zmenšila na dnešních 278 ha.

Do jezera vybíhají dva poloostrovy.

Na dokské straně Klůček a na splavské Jarmilina skála. Pojmenování Klůčku lze odvodit od slova „klučiti“ . Dokská pověst však hledá původ jeho jména u Karla IV. (zbloudilému císaři pomohl v těchto místech najít cestu malý pasáček, kluk, klouček).

Z hladiny jezera vyčnívají dva ostrůvky Kachní a Myší. O jejich vzniku vypráví místní pověst o čertovi a mlynáři, kterak spolu soutěžili o to, kdo postaví za jedinou noc vyšší kopec. Čert letěl právě nad jezerem, v každé ruce třímaje obrovský balvan, když byl překvapen svítáním. Síla ho opustila, balvany shodil do jezera a bleskurychle zmizel v pekle. Tak prý vznikly oba ostrůvky.

Podle jedné z legend může za vznik Máchova jezera bílý jelen: Roku 1367 se vydal Karel IV. se svou skupinou na lov. Vše probíhalo celkem poklidně, až najednou vystřelil z houštin statný jelen. Počali jej pronásledovat.

Jelen prchal do bezpečných míst, kde to dobře znal. Do rozsáhlých lesů a luk plných mokřad, jezírek a louží. Tam se jim ztratil z dohledu. Král rozmrzelý z neúspěchu zavelel na ústup, když v tom uslyšel nádherný zpěv. Rozjeli se za ním a spatřili na louce prozpěvujícího ovčáka se svými ovečkami. Král se s ním dal do řeči a při pohledu na svou mokrou družinu, které dalo pronásledování v bažinách velice zabrat, dostal nápad, že by se zde mohl založit rybník. Jak si usmyslel, tak se stalo. Na místě dnešních Starých Splavů rozšířili poddaní starou propust a vpravo od ní navršili kus hráze. Zadrželi tak vodu ze dvou potoků, Jordánu a Doks. Voda brzy zaplavila louky, mokřiny a rašeliniště. Tak po neúspěšném lovu na jelena vznikl dnes tolik obdivovaný Velký rybník – Máchovo jezero.

Ze zápisků pražského kanovníka Beneše Krabice z Veitmile se dovídáme, že „toho roku a v tom čase (říjen 1366) pan císař, meškaje v Norimberce, ustanovil generálním vikářem svaté říše římské pro Německo svého bratra Václava...., a vrátiv se do Čech, zbudoval a vyzvedl rybník podivuhodné velikosti, jakési veliké vodstvo, pod hradem Bezděz. V těchže dobách se také v Čechách objevil zvláštní druh ryb, dříve tu nevídaný, kterým se po česku říká parmy neboli vousáči....“ Tehdy byl mlýn pod hrází přestavěn na horní vodu proražením skalního příkopu. Hráz využívá přírodní skalnatý práh a tak stačilo jen prodloužit jej JZ směrem. Ve skále průkopu lze najít letopočet 1222, což bývá někdy uváděno jako datum založení. Lze tedy předpokládat, že v těchto místech již mlýn a s ním i nějaká vodní plocha býval i dříve, ale Karel IV. se zasloužil o jeho značnou úpravu a rozšíření.

Král prý často chodíval na nedalekou skalku a prohlížel si širokou vodní hladinu. Místu se dodnes říká Králův stolec a je nejznámějším skalním blokem z celého návrší, zvaného Králův vrch (asi 2 km od Doks).

Turistická mapa z roku 1929

REVITALIZACE PLÁŽE VE STARÝCH SPLAVECH MÁCHŮV KRAJ, MÁCHOVO JEZERO JANA LAUERMANOVÁ / FUA TUL / ZS 2013-2014

ATELIÉR / VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. arch. JIŘÍ BUČEK

[ B.02 ]

(8)

02 MÁCHŮV KRAJ, MÁCHOVO JEZERO

Staletí a příroda setřely práci lidských rukou a půvabný rámec borovicemi porostlého pobřeží propůjčuje rybníku spíše ráz horského jezera.

K rekreaci jezero nabízí nejen koupání, ale i veslování na loďkách, ježdění na šlapadlech a jachting. První plachetnice se na jezeře objevila již okolo roku 1825 zásluhou šenkýře Antonína Tietze. Jezero se stalo místem častých závodů plachetnic.

Známé se staly závody „ O modrou stuhu Máchova jezera“.

Pro zájemce o jachting jsou k dispozici tři jachetní kluby. Kluby YC Doksy, TJ Staré Splavy a Jachtklub Česká Lípa nabízejí rekreační plachtění po Máchově jezeře a to dokonce i v zimě po zamrzlé hladině.

2.5 ROZVOJ REKREACE A LÁZEŇSTVÍ Ještě kolem poloviny 19. století v Doksech nikdo nemohl tušit, jak mocným magnetem pro letní hosty a turisty se okolí v dohledné době stane. Díky živému dopravnímu spojení a konečně také díky obchodníkům s chmelem, kteří křižovali celou Evropu, stávaly se Doksy od osmdesátých let 19. století známé jako okouzlující kraj.

Od počátku osmdesátých let lidé začínají objevovat nejen půvab zdejší krajiny, nýbrž také její čistotu a blahodárný vliv na lidské zdraví. Záhy doporučovali pražští lékaři rodičům, aby posílali děti k Máchovu jezeru nadýchat se čerstvého vzduchu. Doksy se vydaly na novou cestu, na cestu lázeňství a turismu. V letovisko se po roce 1900 proměňuje i na protilehlém břehu Máchova jezera ležící dokská čtvrť Staré Splavy.

V osmdesátých letech 19. století se Velký rybník stává oblíbeným místem odpočinku vyšších společenských vrstev. V roce 1926 byla ustanovena lázeňská správa sestávající z 5 členů. Vlastní podnik - Jezerní společnost - vznikal postupně již od r. 1920, kdy koupila obec od hraběte Adolfa z Valdštejna rozsáhlé okolní parcely za 63.000 Kč.

Zakoupené pozemky tvořily potřebné parcely pro pláže (viz obr. pláž Klůček 1920) a háje na pobřeží Máchova jezera. Celkový provoz byl rozdělen na pobřežní zařízení a plavební podnik, jehož se účastnil z poloviny velkostatek.

Odpovědi na otázku, komu jako prvnímu přišlo na mysl vystavět v Doksech lázeňskou budovu, se dnes asi již stěží dopátráme. Pravdě se snad blíží úvaha, podle které by původcem návrhu mohl být člen dokského Okrašlovacího spolku.

Městské lázně, založené v roce 1906, nabízely hostům různé druhy ozdravných kúr, z nichž k nejoblíbenějším patřily rašelinové koupele.

Lázně byly v provozu celoročně. Léčily se zde katary dýchacích cest, nervové potíže, nespavost a revmatismus.

Rozmáhala se výstavba hotelů a penzionů. Počátky rekreační aktivity, vzniklé z touhy po úniku z měst do klidu a romantického prostředí, byly impulsem k založení vilových čtvrtí na severním a východním okraji města. Tato tendence se ještě výrazněji projevila zastavěním Lázeňského vrchu ve Starých Splavech.

Doksy by byly bývaly hodny názvu „lázně“, i kdyby tu žádná lázeňská budova nebyla stála a žádné mléčné kúry neprobíhaly. V propagačním materiálu, jenž zásadním způsobem formuje povědomí lidí o turisticky přitažlivém místě, představuje prvořadý léčebný faktor celé oblasti s velkou péčí obhospodařované Máchovo jezero. Nebylo třeba zvláštních léčebných procedur, v tomto případě mělo ozdravně působit na hosty už to, že jednoduše pobývali v romantickém prostředí jezera a dýchali čistý vzduch, prosycený vůní okolních borových lesů.

Ještě počátkem 20. století nebylo koupání příliš populární. Dámy se bály odhalit více než kolena a běžně se do vody chodilo s kloboukem.

Mnohé dámy chodily k jezeru jen za účelem družného setkání a plavky považovaly za oděv naprosto nespolečenský (1915).

V roce 1928 se jezero zcela otevřelo turistům zřízením „Velké hlavní pláže“, jejíž součástí byly i převlékací kabiny. Tím se také rychle změnil náhled na koupání. Převlékací kabiny si mohli koupající pronajmout i na celou sezónu. Převlékat se někde za stromkem bylo zpočátku dokonce zakázáno, později se člověk pouze společensky znemožnil.

Zatoužil-li si někdo zaplavat a neměl u sebe plavky, mohl si u správy jezera vypůjčit koupací úbor i s ručníkem. Plavecké ůbory se šily praktičtější a pohodlnější a koupání se začíná provozovat i ze sportovních a zdravotních důvodů (1930).

Vrcholu popularity dosahuje tato oblast po první světové válce, kdy byla velkoryse rozšířena hlavní pláž i přístupové cesty a Velký rybník, dnešní Máchovo jezero, se tak plně otevřel rekreaci. V průvodcích z dvacátých a třicátých let 20. století se o Doksech píše jako o Severočeských jezerních lázních nebo jako o Severočeské riviéře.

V roce 1928 byla vyhlášena soutěž na zpracování ideového záměru úpravy pobřeží. Zvítězil v ní dokský architekt Otto W. Zimmerhackel.

Již ve třicátých letech se město v jednom z prospektů sebevědomě nazývá největšími lázněmi pod širým nebem v Československé republice a roku 1934 hřímá v novinách autor článku Máchovo jezero – perla České země, aby Doksy byly plně využity nejen v létě, nýbrž i v zimě.

Po druhé světové válce Doksy ztratily i svou lázeňskou proslulost a městské lázně byly v padesátých letech zrušeny úplně. Doksům zůstal pouze statut oblíbeného rekreačního města. Zájem o Máchovo jezero a Doksy přesto dále rostl - za slunečních letních dnů navštěvovalo pláže až 50 000 rekreantů a návštěvnost v průběhu sezony stoupla na více než půl milionu turistů a rekreantů.

V 60. letech se rozvinula lodní vyhlídková doprava a vznikaly nové kempy.

Došlo k výstavbě parkovišť, turistických stezek, byly rozšířeny a upraveny pláže - Dokská, Pod Klůčkem, ve Starých Splavech a Pod Borným, stanové městečko „Bílý kámen“, autocamping a řada ubytovacích, stravovacích, sportovních a kulturních zařízení (např. v roce 1963 kino Máj od architekta Karla Hubáčka).

REVITALIZACE PLÁŽE VE STARÝCH SPLAVECH MÁCHŮV KRAJ, MÁCHOVO JEZERO JANA LAUERMANOVÁ / FUA TUL / ZS 2013-2014

ATELIÉR / VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. arch. JIŘÍ BUČEK

[ B.02 ]

LÁZEŇSKÝ VRCH DEPANDANCE FR. KOUBY

(9)

02 MÁCHŮV KRAJ, MÁCHOVO JEZERO

2.6 LODNÍ DOPRAVA Od roku 1928 je zřízena na jižním břehu Velkého rybníka velká pláž a vodní hladinu začínají brázdit první motorové lodě. V červnu roku 1920 byl spuštěn na vodu malý útulný parníček Greif, který hodinu co hodinu převážel letní hosty a možná i domácí z Doks do Starých Splavů a zpět. V roce 1924 se na Velkém rybníku vedle dýmajícího parníčku objevila větší a také rychlejší motorová loď Maria.

Okolo roku 1930 byste se už parníčkem Greif po Velkém rybníku neprojeli, neboť ho vystřídala další motorová loď, a sice Tista.

Po druhé s větové válce dále brázdily vody Máchova jezera dvě moto- rové lodi, nikoli však se jmény Maria a Tista, ale Jarmila a Hynek.

Nová doba, nová jména. Loď Jarmila alias Marie byla vyrobena v roce 1924 v berlínských loděnicích Dekumag. Tista, dnes užívající jméno Hynek, byla vyrobena v roce 1930 rovněž v Berlíně. Koncem 90. let 20. století prošla rozsáhlou rekonstrukcí.

V pozdním jaru roku 1959 byla v přístavišti ve Starých Splavech spuštěna na vodu moderní a velkokapacitní motorová loď Máj. Byla vyrobena v loděnicích Štěchovice. Je to jediná loď českého původu na Máchově jezeře a plně naložená může jet rychlostí 20 km/hod. Nejmladší lodí je Racek. Byla vyrobena v Budapešti v roce 1966.

OKRUŽNÍ PLAVBA (parníky „Máj“ a „Racek“)

V současné době jezdí lodě od května do října. Ovšem v květnu, červnu, září a říjnu pouze na objednávku u společnosti Regata Máchovo jezero a.

s., která plavbu zajišťuje. Okružní jízdu po Máchově jezeře lze podniknout z Hlavní pláže v Doksech nebo ze Starých Splavů. V případě zájmu si lze loď pronajmout na různé slavnosti, pracovní schůze, či jiná výročí.

PRAVIDELNÁ LODNÍ DOPRAVA (malý parník „Hynek“)

Kromě okružní plavby je na Máchově jezeře zajišťována v letní turistické sezoně pravidelná lodní doprava.

Doksy -> Březňák -> Borný -> Šroubený -> Staré Splavy -> Staré Splavy - Pláž -> Hotel Port -> Doksy

REVITALIZACE PLÁŽE VE STARÝCH SPLAVECH MÁCHŮV KRAJ, MÁCHOVO JEZERO JANA LAUERMANOVÁ / FUA TUL / ZS 2013-2014

ATELIÉR / VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. arch. JIŘÍ BUČEK

[ B.02 ]

PŘÍSTAVIŠTĚ

TRASA OKRUŽNÍ/PRAVIDELNÉ LODNÍ DOPRAVY

STAROSPLAVSKÁ PLÁŽ(řešené území)

HOTEL PORT

DOKSKÁ PLÁŽ

PLÁŽKLŮČEK BORNÝPLÁŽ

BŘEZŇÁK BORNÝ

ŠROUBENÝ

ST. SPLAVY

ST. SPLAVYPLÁŽ

DOKSY

VALDŠTEJNSKÁ HOTEL

PORT

(10)

03 STARÉ SPLAVY

3.1 HISTORIE Předpokládá se, že na území Starých Splavů se ve středověku nacházela ves Myšlín. Základem dnešní vsi byl ale mlýn pod hrází rybníka (z r.1222), kolem kterého postupně vznikaly ve volné zástavbě zemědělské usedlosti.

Tak vznikla osada Staré Splavy, jež měla v roce 1786 již 26 domů. Starý mlýn i s deseti chalupami shořel r. 1827. Byl však po roce obnoven.

V letech 1366-67 byl bezdězským purkrabím Oldřichem Tistou z Libštejna mlýnský náhon rozšířen a proražen skalní průkop. V průrvě pak bylo možno spatřit po vypuštění vody letopočet 1222. Údajně zde žil mlynář Tham, podle kterého je odvozen název Thammühl.

První historicky doložená zmínka o obci „Ves pod Dogsy“ je v listině krále Jiřího z Poděbrad z roku 1460. Další zmínka je z počátku 16. století, kdy se uvádí, že roku 1531 byla osada těžce postižena povodní. Tehdy velká voda protrhla hráze pěti velkých rybníků založených v okolí na přelomu 15. a 16. století (Čepelský, Poslův) a vážně poškodila i hráz Velkého rybníka - Máchova jezera. Roku 1553 se na panství Bezděz připomíná „nová ves“, jež slove „Staré Splavy - Alte Wehre“.

V konfiskačních listinách z let 1622-34 je obec označena jako „Ves pod Stawem“ nebo „Die Alte Wehre“ (Starý Splav n. Staré Splavy). Někde pod hrází jezera stávala tzv. Dokská sklárna, která zanikla do poloviny 18.

století. Při správní reorganizaci roku 1850 se staly Staré Splavy součástí města Doksy a dnes zde žije asi 500 stálých obyvatel.

V roce 1867 byla obec spojena s okolím železniční tratí. Trať 080 vedoucí z Bakova nad Jizerou do České Lípy a Jedlové je dodnes funkční a má zde zastávku. Zastávku Staré Splavy pro osobní přepravu se však podařilo prosadit až v roce 1911.

Na nedalekém vrchu Borný prý obhlížel v srpnu r. 1813 terén Napoleon Bonaparte. Jeho přítomnost byla zaznamenána i na dalších místech v kraji (Jablonné v Podještědí, Mimoň).

Na severní straně se rozkládá vrch Šroubený. Své jméno údajně získal podle srubu, který stával na jeho vrcholku a sloužil jako strážní věž - Sroubený. Zřejmě byl součástí opěrných bodů, zajišťující bezpečnost na významné kupecké trase z Žitavy přes Bezděz do Prahy.

Na počátku 20. století dochází ve Starých Splavech k rozsáhlé vilové výstavbě, neboť se stávají spolu s Doksy vyhledávaným rekreačním místem na břehu Velkého rybníka. Svoji proslulost získaly Staré Splavy zejména ve dvacátých letech 20. století, kdy se sem sjížděla tzv. lepší společnost, hlavně na letní pobyty. Nemovitosti zde postavilo mnoho zámožných rodin, často židovských (Mauthnerovi, Bondyovi), nebo např. rodina režiséra Formana (penzion „RUT“).

První vilky se na Lázeňském vrchu začaly stavět po roce 1925.

Penzion „Rut“ na Lázeňském vrchu (č.p. 97) byl postaven v r. 1927 rodiči režiséra Miloše Formana. V roce 1948 byl penzion znárodněn, od roku 1991 patří opět Formanově rodině.

Majitelem penzionu „Bellevue“ č.ú. 157 na Lázeňském vrchu je známý filmový režisér, scénárista a producent Fero Fenič. Ten si v sousedství této vily nechal postavit moderní rekreační objekt s velkolepou terasou s výhledem na vodní hladinu. Autorem projektu je architekt Luděk Rýzner.

Staré Splavy, stejně jako Doksy (Hirschberg), získaly přídomek vzdušných lázní, nebo „Sommerfrische“.

Po Mnichovu se obec stala součástí Sudet a za druhé světové války hrála roli německého lazaretu a útulku pro německé těhotné ženy. Po válce se Staré Splavy stávají známým odpočinkovýn centrem, od padesátých let i místem organizované odborářské rekreace. Významnými středisky se stávají zotavovny Racek (dnes středisko Roháč a sídlo infocentra), K.H.Mácha (dříve hotel Central), Fr.Kouba, Na Pobřeží (zbořeno v sedmdesátých letech) nebo Ruch (dříve Hotel Petelka).

V osmdesátých letech byl postaven komplex zotavovny „Rudý říjen“, dnešní hotel Bezděz. V 90. letech dochází díky uvolnění západních hranic a poklesu odborářských dovolených k dočasnému snížení návštěvnosti a chátrání některých objektů. Ty jsou postupně privatizovány.

Pohled od jachtklubu na pobřeží u hráze. Dnes zde nenajdeme ani jednu vyobrazenou stavbu. Všechny budovy byly zbourány v r. 1986, neboť jejich vlastní, Ústřední správa rekreační péče, zde plánoval postavit velkolepou zotavovnu.

Budova s obloukovou střechou je penzion „Nitra“. Byl postaven v r.

1927 pro Annu Winterovou architektem Hubertem Rösslerem na místě původní staré hrázděné stavby (fotografie z r. 1929).

Hotel „Strand“ Franze Heileka byl malým hotýlkem pro méně náročnou klientelu. Nabízel pouze 5 pokojů a neměl tekoucí vodu (1930). Jeho prosperitu zajišťovala hojně navštěvovaná terasa, která poskytovala romantické posezení s výhledem na jezero.

REVITALIZACE PLÁŽE VE STARÝCH SPLAVECH STARÉ SPLAVY JANA LAUERMANOVÁ / FUA TUL / ZS 2013-2014

ATELIÉR / VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. arch. JIŘÍ BUČEK

[ B.03 ]

HOTEL PETELKA HOTEL CENTRAL

PENZION RUT PENZION BELLEVUE

LÁZEŇSKÝ VRCH LÁZEŇSKÝ VRCH S LODÍ TISTA V POPŘEDÍ POBŘEŽÍ U HRÁZE PENZION NITRA

HOTEL STRAND TERASA HOTELU STRAND

(11)

03 STARÉ SPLAVY

Staré Splavy leží na severozápadním břehu Máchova jezera. Z Havraní skály na jižním svahu Šroubeného (375 m.n.m.) se dá přehlédnout celá ves. Protější vyvýšenina na jezerem se začínající vilovou zástavbou je Dračí, dnes Lázeňský vrch (318 m.n.m.).

3.2 DOPRAVA Paralelně s trasou silnice I/38 prochází řešeným územím jednokolejná železniční trať Rumburk – Nymburk zařazená do sítě celostátních drah se zastávkou ve Starých Splavech a železniční stanicí Doksy. Propojuje Staré Splavy, Doksy, Okna a Bezděz. Návrhová rychlost – 80 km/h, dostupnost České Lípy 22 minut a Mladé Boleslavi 50 minut. Z těchto železničních uzlů jsou zajištěny další vazby na celostátní tratě s cíli Liberec, Děčín a Praha. Železnice vede do Doks od roku 1866.

Výstavba železnice v r. 1867 spojila Doksy a Staré Splavy se severem a jihem (propojení na Českou Lípu a Bakov nad Jizerou). Při výstavbě železnice byla zrušena větší část městského rybníka. Zastávku Staré Splavy pro osobní přepravu se však podařilo prosadit až v roce 1911.

Doksy, Staré Splavy a Obora jsou celkem výhodně obsluhovány autobusovými linkami, které jsou vedeny ze směrů Česká Lípa a Mladá Boleslav po silnici I/38. Nejzatíženější linkou je spojení Česká Lípa – Doksy – Bezděz. Spojení na Prahu i východní část ČR jsou zajištěna dálkovými linkami.

Místní autobusové linky zpřístupňují okolní obce a sídla z Doks nebo z Dubé a denní četnost spojů odpovídá významu spojení. Časová vzdálenost do okolních větších měst: Česká Lípa – 25 minut, Bělá pod Bezdězem – 30 minut a Mladá Boleslav – 60 minut (zastávkové spoje).

Pro zlepšení dopravní obslužnosti v letní sezoně se navrhuje zavedení okružní autobusové linky, která by propojovala hlavní návštěvnicko–

turistická centra v trase: autobusové nádraží Doksy, nádraží ČD, Staré Splavy, Myslivna, nástup k plážím Borný, Břehyně, Doksy–Lipové náměstí. Případně jednotný celodenní tarif by měl mít v sobě zahrnutou vstupenku na pláž, jízdné na autobus, přívoz nebo i na lodní spoje.

Návštěvnicky nejvýznamnější kapacitní odstavná plocha ve Starých Splavech je situována při silnici I/38 v území mezi komunikací a železniční tratí s kapacitou 300 stání. Další menší odstavné plochy jsou situovány v centrální části pod hrází, při ulici Dalibora z Myšlína nebo na Lázeňském vrchu.

Jako rezerva je navrhována kapacitní odstavná plocha s počtem 500 stání u obslužné komunikace s výhodnou dopravní přístupností z přeložky silnice III/0381. Plochy parkovišť umožní příjezd cca 1200 (s rezervou až cca 3000) denních návštěvníků osobními auty. Pod vrchem Šroubený je situována stávající odstavná plocha s kapacitou 120 stání a příjezdem ze silnice III/0381.

V období červen – září je v provozu lodní doprava na Máchově jezeře v podobě vyhlídkových okružních jízd. Tuto dopravu zajišťují dvě velké lodě Máj a Racek; menší lodě Hynek a Jarmila slouží k provozování pravidelné dopravy. V hlavní turistické sezoně (červenec, srpen) je o projížďky velký zájem a po zbytek období je provoz nepravidelný v závislosti na poptávce nebo dohodách. Celková doba jízdy je 65 minut.

Pro zvýšení atraktivity lodní dopravy se navrhuje zprovoznění přívozu Pláž Klůček (Valdštejnská) – Borný.

V územním plánu navrhovaná cyklotrasa okolo Máchova jezera je vedena v souběhu s pěší trasou s výjimkou úseku okolo vrchu Šroubený a přírodní památky Swamp. Jižním směrem, z centra Doks, vycházejí cyklotrasy zpřístupňující turisticky zajímavou oblast Kokořínska a na hrad Bezděz.

Významným pěším propojením je v turistické sezoně cca 3 km dlouhá promenádní trasa mezi centry Doks a Starých Splavů vedoucí po břehu Máchova jezera. Na toto kmenové spojení navazuje další prodloužení ve směru ze Starých Splavů podél jezera (jižně k vrchu Šroubený) přes 300 m dlouhou lávkou pro pěší a cyklisty k plážím Borný a dále po břehu jezera k přírodní památce Swamp, pláži na Klůčku a k přístavišti a plážím v Doksech.

Trasu podél Máchova jezera lze variantně zkrátit navrhovaným přívozem v úseku mezi chatovou zástavbou pod Borným a pláží Klůček (Valdštejnská) nebo je možné nastoupit ve vytipovaných přístavištích na projíždějící loď s okružníplavební dráhou. Ve Starých Splavech hlavní pěší tah sleduje trasu ulice Dalibora z Myšlína v chodníkovém šířkovém uspořádání. Radiálně navazující pěší propojení umožňují především přístupy k Máchovu jezeru. Doksy a Staré Splavy jsou významnou křižovatkou turistických stezek.

3.3 REKREACE Staré Splavy nabízí unikátní koncentraci rekreačních objektů a nabízí řadu možností trávení volného času uprostřed přírodních krás Máchova kraje.

Jsou východiskem mnoha turistických tras, například do nedalekých Hradčanských stěn v bývalém vojenském prostoru Ralsko, v nichž nalezneme dosud neporušenou přírodu a četné bizarní skalní útvary.

Obec a její okolí sloužily několikrát jako kulisa pro natáčení filmů. I přes současné pokusy o masivní komerční exploataci místa si St. Splavy stále udržují svou původní atmosféru, sahající k předválečné slávě lázeňského letoviska.

Informace: sezónní turistické infocentrum

Ubytování: několik hotelů, řada restaurací, penzionů, chatek a kempů Turistika: východisko několika cyklotras i tras určených pro pěší turisty, např. modré do České Lípy či žluté okružní kolem Máchova jezera. Je zde půjčovna kol a prodej lyží

Vodní sporty: pláž s aquaparkem, jachtclub, půjčovna lodí, rekreační rybaření, vyjížďky parníkem

Ostatní sporty: tenisový areál, minigolf, lanová dráha - Jungle Creek, motokáry.

V okolí jsou vynikající terény pro orientační běžce, rekreační lezce i houbaření.

REVITALIZACE PLÁŽE VE STARÝCH SPLAVECH STARÉ SPLAVY JANA LAUERMANOVÁ / FUA TUL / ZS 2013-2014

ATELIÉR / VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. arch. JIŘÍ BUČEK

[ B.03 ]

JACHTKLUB STARÉ SPLAVY PARKOVIŠTĚ PRO NÁVŠTĚVNÍKY PLÁŽE PARKOVIŠTĚ PŘI SILNICI I/38 (300 stání)

TENISOVÉ KURTY MINIGOLF JUNGLE CREEK

(12)

JANA LAUERMANOVÁ / FUA TUL / ZS 2013-2014

ATELIÉR / VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. arch. JIŘÍ BUČEK REVITALIZACE PLÁŽE VE STARÝCH SPLAVECH

[ B.03 ]

STARÉ SPLAVY M 1:5000

03 STARÉ SPLAVY - UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ APOD.

JUNGLE CREEK PENZION STARÉ SPLAVY

REKREAČNÍ STŘEDISKO LENKA HOLIDAY CAMP REKREAČNÍ STŘEDISKO INTERGAST

ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD

PLÁŽ STARÉ SPLAVY (řešené území)

HOTEL A RESTAURACE BEZDĚZ

HOTEL BERG

HOTEL A RESTAURACE LÁZEŇSKÝ VRCH

PENZION FAMI

JACHT KLUB STARÉ SPLAVY

ADAMONS TRADE„PASÁŽ“

PENZION SPLAVSKÝ ZÁMEČEK STŘEDISKO ROHÁČ

PENZION DIANA ČESKÁ POŠTA

POTRAVINY

PIZZERIA SENTIERO SPORT PAUDERA PENZION ZUZANA

HASIČÁRNA RESTAURACE NA RYBNÍČKU

PENZION STARÝ MLÝN PENZION

PENZION NA SLUNCI

HOTEL NA PLÁŽI PARK

VLAKOVÉ NÁDRAŽÍ

P

P

OBČERSTVENÍ

LODNÍ DOPRA

JARMILINA SKÁLA VA

PENZION FAMI

RESTAURACE SKLÍPEK

UBYTOVÁNÍ U KRÁLE VÁCLAVA

HOTEL K.H.MÁCHA

DEPANDANCE FR.KOUBY PENZION RUT VRCH ŠROUBENÝ

ČESKÁ LÍPA

MLAD Á BOLE

SLA V BORN

Ý > MIMOŇ

SILNICE l /38 STARÉ SPLA

VY

LÁZEŇSKÝ VRCH ZŠ a MŠ STARÉ SPLAVY

PIZZERIE APARTMÁNY A RESTAURACE

NAD JEZEREM

MÁCHOVO JEZERO

MINIGOLF PŮJČOVNA ŠLAPADEL

HRÁZ

PENZION ALMI

PENZION SPORT CENTRUM

UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ DŮLEŽITÁ MÍSTA A BUDOVY

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

TENIS

(13)

JANA LAUERMANOVÁ / FUA TUL / ZS 2013-2014

ATELIÉR / VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. arch. JIŘÍ BUČEK REVITALIZACE PLÁŽE VE STARÝCH SPLAVECH

[ B.03 ]

STARÉ SPLAVY M 1:5000

03 STARÉ SPLAVY - DOPRAVA

ŠROUBENÝ

ST. SPLAVYPLÁŽ

PLÁŽ STARÉ SPLAVY (řešené území)

VLAKOVÉ NÁDRAŽÍ

P

P

LODNÍ DOPRA VA

LODNÍ DOPRA

VA

STEZKA ČTYŘLÍSTEK

PAMÁTNÝ STROM

NAUČNÁ STEZKA SWAMP

JARMILINA STEZKA

ST. SPLAVY

VRCH ŠROUBENÝ BORN

Ý > MIMOŇ

STARÉ SPLA VY

LÁZEŇSKÝ VRCH

MÁCHOVO JEZERO

NAUČNÁ STEZKA SWAMP

PŘÍSTUPOVÉ CESTY K PLÁŽI - AUTOMOBILY SILNICE l/38

LODNÍ DOPRAVA ŽELEZNICE

PŘÍSTUPOVÉ CESTY K PLÁŽI - PĚŠÍ

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

NAUČNÁ STEZKA SWAMP

MLAD Á BOLE

SLA V ČESKÁ

LÍPA

AUTOBUSOVÁ ZASTÁVKA AUTOBUSOVÁ ZASTÁVKA

(14)

04 PLÁŽE A UBYTOVÁNÍ

4.1 PLÁŽE Navrhuje se rozšíření Hlavní pláže v Doksech a nová pláž ve Starých Splavech. U všech stávajících pláží se navrhuje zlepšení vybavenosti (sociálně–hygienická zařízení, stravovací zařízení apod.). Dořešení problematiky hygienického zázemí pláží je nezbytnou podmínkou zastavení eutrofizace vodních ploch a udržení základních hygienických standardů této exponované rekreační lokality. V návaznosti na pláž Klůček se navrhuje obnova přístavního mola Valdštejnská pro menší lodě.

Dle dostupných informací dosahují počty návštěvníků v nejteplejších letních dnech hranice 30 000 osob. S ohledem na ekonomii provozu nelze tyto ojediněle a nepravidelně se vyskytující nápory hlavně denních návštěvníků zabezpečit vybaveností pláží. Prostřednictvím přijatých „krizových“ opatření – tj. cenovým zvýhodněním, operativním využitím mobilních zařízení lze tyto ojedinělé nápory rozptýlit – nasměrovat hlavně do dispozičně volnější části jezera pod vrchem Borný.

Kapacita vodní plochy je orientační a lze dále předpokládat i vyšší hustotu plavců na vodní ploše.

Z uvedeného počtu návštěvníků se předpokládá cca 10 % ve vodě a 90 % na břehu. Kapacita vodní hladiny z tohoto pohledu vyhovuje. Z následující tabulky jsou patrné maximální i optimální kapacity návštěvnosti areálů pláží. Za optimum se považuje velikost pláže 5 m2 na 1 návštěvníka, max. kapacitu představují 3 m2 pláže na 1 návštěvníka.

Velikost relaxačních ploch se upravuje koeficientem využitelnosti na základě expertního odhadu (zmenšení plochy využitelné pro pláž vlivem přírodních podmínek – skalní výchozy, prudké svahy, velké stromy apod.). Všechny výměry jsou uváděny v m2.

1)pro plochu pláží 3 m2 / návštěvník - maxima

2)pro plochu pláží 5 m2 / návštěvník - optimum

3)pro celkovou výměru areálových ploch 10 m2 / návštěvník

Při porovnání maximální kapacity návštěvnosti z různých pohledů (dle délky pláží, plochy pláží, plochy pozemku) vychází počty návštěvníků v rozpětí 22 – 35 tisíc návštěvníků, s ohledem na dosažení vyššího komfortu je mezním kriteriem zatížitelnosti pláží návštěvníků cca 20 000 návštěvníků. Zásadním důvodem pro omezení počtu návštěvníků je kromě zájmů ochrany přírody snaha o udržení přijatelné jakosti vody pro koupání, podmíněná zajištěním odpovídajících kapacit sociálně–hygienického zázemí.

1)při úvaze pruhu vody 50 m od využitelného pobřeží a potřebě cca 25 m2 vodní plochy pro rekreanta

4.2 UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ Kapacita ubytování a stravování je s ohledem na zaměření ekonomiky města na turistický ruch a rekreaci významně vyšší než u měst obdobné velikosti. Zásadní problém tkví v úrovni a kvalitě, zejména ubytovacích a stravovacích zařízení, která byla realizována v poválečném období a sloužila především odborářské rekreaci. Tato zařízení nesplňují vesměs ani základní hygienické standardy a stavební stav většiny objektů typu stavebních buněk (např. v lokalitě za Šroubeným a pod Borným) je naprosto nevyhovující.

REVITALIZACE PLÁŽE VE STARÝCH SPLAVECH PLÁŽE A UBYTOVÁNÍ JANA LAUERMANOVÁ / FUA TUL / ZS 2013-2014

ATELIÉR / VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. arch. JIŘÍ BUČEK

[ B.04 ]

A) HOTELY

B) PENZIONY

(15)

05 ANALÝZA NÁVŠTĚVNOSTI MÁCHOVA KRAJE

,

PROFIL NÁVŠTĚVNÍKA

V rámci koncepce cestovního ruchu Libereckého kraje (Garep Brno) byla zpracována Analýza návštěvnosti oblasti Máchova kraje a analýza profilu návštěvníka. šetření bylo zaměřeno pouze na ubytované návštěvníky, tedy ty, kteří v regionu strávili alespoň jednu noc.

Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na poznání struktury, důvodů a forem pobytu návštěvníků regionu Máchova kraje, jejich preferencí v ubytování a trávení volného času a spokojenost turistů s nabízenými službami.

5.1 DŮVOD POBYTU Za hlavní důvod pobytu označila většina respondentů rekreaci (59%) a turistiku (33%), dále byly často uváděny důvody jako návštěva příbuzných či sportování. Většina respondentů si svůj pobyt organizuje sama, bez využití zprostředkovatelských služeb, domácí návštěvníci častěji používají k organizaci internet (tento podíl je vyšší než v celku Libereckého kraje).

5.2 DÉLKA POBYTU Nejčastější délka pobytu je 4 – 7 nocí, což odpovídá týdenním pobytům. Tuto délku preferovaly tři pětiny výběrové populace. Průměrná doba pobytu zahraničních návštěvníků je ve srovnání s domácími respondenty poněkud delší.

5.3 TYPY NÁVŠTĚVNÍKŮ Respondenti přijíždějí nejčastěji v rámci rodin s dětmi nebo bezdětných párů, o něco méně jsou zastoupeny skupiny přátel či příbuzných.

5.4 ZPŮSOB UBYTOVÁNÍ Dotázaní využívali různé typy ubytovacích zařízení, nejčastěji však penziony – více než pětina vzorku. Zahraniční respondenti se ubytovávali častěji v hotelech a penzionech, domácí návštěvníci přespávali častěji v kempech a více používali „jiná“ zařízení.

5.5 TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU Nejčastěji uváděnou formou trávení volného času bylo plavání, koupání. Dalšími významnými činnostmi jsou výlety, návštěvy přírodních zajímavostí i kulturních památek, cyklo- a pěší turistika a prostá relaxace. Tyto položky zvolila více než polovina respondentů. Návštěvníci ze zahraničí se častěji věnují nakupování nebo relaxaci, zatímco respondenti z ČR převažovali v podnikání výletů po okolí. Obecně mají návštěvníci Máchova kraje pestřejší zájmy.

5.6 PROFIL NÁVŠTĚVNÍKA Typický letní návštěvník oblasti Máchův kraj bude člověk mladý (ve věku 26 – 35 let), nejspíše Čech – z Děčína, Prahy, nebo zblízka (pokud by se jednalo o cizince, potom by přijel z Německa).

Svůj pobyt si zorganizuje sám, nejspíš bude mít předem provedenu přímou rezervaci.

Přijede s partnerem (partnerkou) a s dětmi (pokud ovšem nějaké mají).

Zůstanou přibližně na týden, s přáteli spíše na delší dobu.

Informace o regionu získal z turistických průvodců, možná se podíval i na internet a prohlédl si nějaké prospekty.

Ubytuje se nejspíše v penzionu, v kempu nebo jinde (je-li Čech; cizinec by zvolil spíše hotel).

Na ubytování vydá do pěti set korun, na stravu by mu měla postačit stokoruna. Další peníze vydá především za kulturní akce a sport či zábavu. Jako cizinec však zaplatí na všem víc (pouze ubytování ho přijde nepatrně levněji než Čecha).

Bude se věnovat především koupání, za horšího počasí výletům a poznávání krajiny, možná bude trochu sportovat, prohlédne si i nějaké památky. S pobytem bude docela spokojený a všem svým známým podobnou dovolenou pravděpodobně doporučí; sám se sem nejspíš brzy vrátí.

Kromě turistů z ČR převažují Němci a Holanďané, z ostatních zemí stojí za zmínku Dánsko, Polsko, Belgie, Rusko, Velká Británie, Francie a Slovensko. Návštěvnost Informačního centra v Doksech pozvolna vzrůstá; letošní mírný pokles způsobila nevydařená letní sezóna v důsledku vyhlášeného zákazu koupání v Máchově jezeře.

Přestože se Město Doksy spolu s podnikateli v cestovním ruchu snaží vytvářet podmínky pro rozvoj turistiky a rekreace, existuje zde dosud extrémní závislost na letní turistické sezoně, která je determinována především počasím a kvalitou vody v Máchově jezeře. Největším problémem je mimosezonní využití rekreačních kapacit.

Ubytovací a stravovací zařízení středního standardu by bylo třeba vhodně dovybavit a nabízet pro kongresovou turistiku nižšího typu – semináře, školení, jazykové kurzy atp. a rodinnou rekreaci, příp. pobyty pro důchodce. Pro tyto typy produktů cestovního ruchu je však třeba zajistit rovněž odpovídající kulturní nabídku a sportovní vyžití pro případ nepříznivého počasí.

Pro rekreanty, pasanty i trvale bydlící obyvatelstvo chybí dostatek krytých sportovišť pro případ nepříznivého počasí.

Územní plán obce vymezuje plochy pro možnost výstavby požadovaných větších sportovních zařízení

REVITALIZACE PLÁŽE VE STARÝCH SPLAVECH ANALÝZA NÁVŠTĚVNOSTI MÁCHOVA KRAJE JANA LAUERMANOVÁ / FUA TUL / ZS 2013-2014

ATELIÉR / VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. arch. JIŘÍ BUČEK

[ B.05 ]

(16)

06 AQUAPARK STARÉ SPLAVY

Areál aquaparku leží přímo na hlavní pláži ve Starých Splavech na břehu Máchova jezera. Návštěvníkům nabízí hned několik zajímavých vodních atrakcí, dvě skluzavky, bazén, šlapadla, a hlavně jedinečné nafukovací vodní atrakce jako obří trampolíny, vodní houpačky a volejbal, vysoké ledovce pro odvážné horolezce, prolézačky pro děti a mnoho dalších. V areálu se nachází také hotel, pizzerie a bar s celoročním provozem (v létě od 11:00 do 22:00, podzim, zima, jaro od 11:00 do 20:00 - déle po domluvě).

Společnost Aquapark Staré Splavy s.r.o. plánuje modernizaci ubytovacího zařízení v areálu pláže. V současné době tuto funkci plní malý hotýlek vybudovaný z původních šaten. Společnost si již nechala vypracovat studii, nicméně místní lidé se postavili ostře proti a jejich nesouhlas podpořili i dokští zastupitelé a záměr výstavby hotelu na hlavní pláži ve Starých Splavech smetli ze stolu. Stávající malý hotel by společnost chtěla nahradit novým komplexem se zhruba stovkou lůžek a také parkovištěm pro přibližně 60 automobilů, jelikož v blízkosti areálu je poměrně velký nedostatek odstavných ploch.

Nově zbudované parkoviště by výrazně zlepšilo situaci ohledně nedostatku parkovacích míst ve Splavech, kde je pouze jedno centrální parkoviště nepříliš reprezentativního vzhledu. Návštěvnicky nejvýznamnější kapacitní odstavná plocha ve Starých Splavech je situována při silnici I/38 v území mezi komunikací a železniční tratí s kapacitou 300 stání. Návštěníci se pak často potýkají s problémem, že je jim špatně zaparkované auto odtaženo.

Podle provozního společnosti Aquapark Staré Splavy s.r.o. je však provoz areálu v tomto stavu dlouhodobě neudržitelný. „Hotel na pláži je postavený ze šaten, absolutně neodpovídá současným standardům ubytovacích zařízení. Pokud ho neopravíme, budeme ho muset do dvou let zřejmě zavřít,“ řekl provozní areálu. Společnost Aquapark také zdůrazňuje, že navíc by stavbou hotelu vznikla v obci nová pracovní místa a do obce by se natáhli další turisté, které však stávají hotel rozhodně neláká.

Místní lidé nechtějí, podle předsedy petičního výboru, na pláži ve Starých Splavech nic měnit. I zastupitelstvo obce Doksy však připustilo, že je třeba diskutovat, jakým způsobem se bude oblast pláže ve Starých Splavech do budoucna modernizovat. S tímto výsledkem byl spokojený i provozní společnosti Aquaparku. Podle něj šlo zpočátku alespoň o to, podnítit diskuzi o rozvoji Starých Splavů, aby se z obce postupně stala rekreační oblast na evropské úrovni. Aby si společně se zastupiteli a občany sedli a vyjasnili si, co je pro koho přípustné.

Hotel na pláži v současné době nabízí celkem osm dvoulůžkových pokojů s možností přistýlky, s TV, ledničkou, vlastní koupelnou, WC a výhledem na jezero. Na hotelu je k dispozici společná kuchyňka. Parkování v omezeném rozsahu je zajištěno přímo u hotelu. Novinkou pro letošní sezónu je možnost stanování.

Sportovní vyžití JUNGLE CREEK

Na přístupové cestě na hlavní pláž v Doksech a Starých Splavech si o sezoně mohou přijít na své milovníci adrenalinových sportů při lezení po lanech vysoko v korunách borovic.

V červenci a srpnu je Jungle creek v provozu denně od 10,00 do 20,00 hod. (v závislosti na počasí), v ostatních měsících na objednávku. Cena se pohybuje od 150 do 300 Kč podle velikosti okruhu.

BRUSLENÍ NA JEZEŘE

Výhodou je, že Máchovo jezero snadno zamrzá díky všeobecně silným mrazům v Dokeské kotlině a málokdy bývá pokryté velkou vrstvou sněhu. Z hladiny se otevírají krásné pohledy na Bezděz, Borný i Kummerské pohoří lemující Dokeskou kotlinu na severu. Zvláštností je skalnatý ostrůvek Myšlín zdvihající se ze středu rybníka. Vodní plocha je více než 2 km dlouhá a díky členitým břehů je její obvod asi 7 km.

V zimě, za příznivých podmínek, je možné vyzkoušet bruslení na zamrzlém jezeře a zapůjčit si brusle nebo běžecké lyže a boty. Bruslařský komplet je k zapůjčení, po zasněžení je upravována plocha kluziště k bruslení i na hokej.

REVITALIZACE PLÁŽE VE STARÝCH SPLAVECH AQUAPARK STARÉ SPLAVY JANA LAUERMANOVÁ / FUA TUL / ZS 2013-2014

ATELIÉR / VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. arch. JIŘÍ BUČEK

[ B.06 ]

(17)

06 AQUAPARK STARÉ SPLAVY - SOUČASNÝ STAV

REVITALIZACE PLÁŽE VE STARÝCH SPLAVECH AQUAPARK STARÉ SPLAVY JANA LAUERMANOVÁ / FUA TUL / ZS 2013-2014

ATELIÉR / VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. arch. JIŘÍ BUČEK

[ B.06 ]

01

02

03

04

01

02

03

04

05 06 07 08 09 10

11 12 13 14 15

16 17

18

05

06 07

08 09

10 11

12 12

13 14

15 16

17 18

PIZZERIE S BAREM HLAVNÍ VSTUP

HOTEL NA PLÁŽI

WC Č.1

WC Č.2

VSTUP U ZÁTOKY VSTUP U PŘÍSTAVIŠTĚ

PŘÍSTAVIŠTĚ

PŘEVLÉKACÍ KABINA

SKLUZAVKA

BAZÉN OBČERSTVENÍ

PLAVČÍK; PŮJČOVNA LEHÁTEK DŘEVĚNÉ PROLÉZAČKY

HOUPAČKY VODNÍ ATRAKCE

PLÁŽ

JARMILINA SKÁLA

(18)

HOTEL NA PLÁŽI TOALETY Č.1; HOTEL NA PLÁŽI

CESTA OD HOTELU NA PLÁŽ

07 PLÁŽ STARÉ SPLAVY - FOTODOKUMENTACE

REVITALIZACE PLÁŽE VE STARÝCH SPLAVECH PLÁŽ STARÉ SPLAVY - FOTODOKUMENTACE JANA LAUERMANOVÁ / FUA TUL / ZS 2013-2014

ATELIÉR / VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. arch. JIŘÍ BUČEK

[ B.07 ]

SPODNÍ VSTUP DO AREÁLU PLÁŽE SPODNÍ POKLADNA POHLED OD SPODNÍ POKLADNY NA JEZERO A BEZDĚZ BŘEH JEZERA U JARMILINY SKÁLY ZÁTOKA U POKLADNY_MÍSTO PRO BYDLENÍ NA VODĚ

JARMILINA SKÁLA JARMILINA SKÁLA JARMILINA SKÁLA_POHLED Z PLÁŽE POHLED OD JARMILINY SKÁLY NA CELOU PLÁŽ

POHLED ZE SKÁLY VLEVO PŘED HOTELEM

POHLED ZE SKÁLY VLEVO PŘED HOTELEM NA ZHRUBA POLOVINU PLÁŽE

VÝHLED OD HOTELU

(19)

07 PLÁŽ STARÉ SPLAVY - FOTODOKUMENTACE

REVITALIZACE PLÁŽE VE STARÝCH SPLAVECH PLÁŽ STARÉ SPLAVY - FOTODOKUMENTACE JANA LAUERMANOVÁ / FUA TUL / ZS 2013-2014

ATELIÉR / VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. arch. JIŘÍ BUČEK

[ B.07 ]

POHLED ZE STŘEDU PLÁŽE NA HOTEL PROSTOR V LESE, KDE DŘÍVĚ BÝVALY DĚTSKÉ PROLÉZAČKY A HOUPAČKY OBČERSTVENÍ NA PLÁŽI

PIZZERIE S BAREM NA PLÁŽI POHLED ZE STŘEDU PLÁŽE SMĚREM K PIZZERII

OBČERSTVENÍ; TOALETY; VPRAVO NAHOŘE POKLADNA TOALETY Č.2 PROSTŘEDNÍ POKLADNA

SKLUZAVKY S BAZÉNEM POHLED OD PIZZERIE K TŘETÍ POKLADNĚ

POHLED OD TŘETÍ POKLADNY NA MOLO PRO PARNÍK POHLED OD TŘETÍ POKLADNY NA PLÁŽ

POHLED OD PIZZERIE K JARMILINĚ SKÁLE

POHLED NA TŘETÍ POKLADNU, NA MOLO PRO PARNÍK POHLED ZE SKÁLY NAD TŘETÍ POKLADNOU POHLED OD PROSTŘEDNÍ POKLADNY NA JEZERO

PRVNÍ POMOC

(20)

JANA LAUERMANOVÁ / FUA TUL / ZS 2013-2014

ATELIÉR / VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. arch. JIŘÍ BUČEK REVITALIZACE PLÁŽE VE STARÝCH SPLAVECH

[ B.08 ]

MÁCHOVO JEZERO - PLÁŽE (mapa M 1:1500)

08 MÁCHOVO JEZERO - PLÁŽE

PLÁŽ STARÉ SPLAVY

Ač není příliš velká, bývá hodně navštěvována, její hlavní výhodou je poloha na severním pobřeží, tzn. otevřenost k jihu a tedy slunci, které se do ní opírá po celý den.

Součástí pláže je restaurace, pizzerie, skluzavka, bazén...

PLÁŽ DOKSY

Na pláži je v provozu letní restaurace, řada stánků a bufetů. V areálu je tobogán a další atrakce pro děti, volejbalové hřiště. Z hlavní pláže vyjíždějí výletní motorové lodě na okružní jízdy po hladině jezera.

PLÁŽ KLŮČEK

Tato pláž slouží hlavně turistům z bílého kamene a autokempu, vybavenost pláže není příliš pestrá, má přírodnější charakter.

Každoročně se tu koná velký hudební festival „Mácháč“.

PLÁŽ BORNÝ

Je nejmladší a největší pláží, ale její kapacita nebývá naplněna.

Vyhledávána bývá hlavně jednodenními návštěvníky.

Vybavenost pláže je poměrně pestrá. Součástí areálu je také kemp pro návštěvníky se stany, obytnými vozy či autopřívěsy.

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

PLÁŽ STARÉ SPLAVY (řešené území)

PLÁŽ BORNÝ

PLÁŽ DOKSY

PLÁŽ KLŮČEK

(21)

C/ NÁVRHOVÁ ČÁST

(22)

01/ MÁCHOVO JEZERO A OKOLÍ

References

Related documents

bakalářská práce MUZEUM ZDEŇKA SÝKORY / FUA TUL / LS 2017/18 / ateliér Buček - Horatschke / Daniela

Krb na dřevo sloužící pouze jako doplňkový zdroj vytápění objektu je umístěn ve třetím patře společenského prostoru. Palivové dřevo pro krb je uloženo pod schodištěm

Diplomant je v tématu zcela ponořen a po celou dobu práce jsem měl pocit, že mým úkolem je především pomoci diplomantu poodstoupit a nahlédnout téma možná

Náměstí republiky se dnes dělí na dvě části: na polovinu aktivní - spodní, kde je největší tok pěších a kde se konají různé společenské akce; a na polovinu horní

Jednotlivé brownfieldy budu stručně charakterizovat pomocí lokality (adresa, obec, městská část, katastrální území), velikosti (rozlohy), velikosti zastavěné

JINDŘICH KEJÍK, DIPLOMOVÁ PRÁCE, FUA TUL, ZS 2011/12 VEDOUCÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE/ Ing... JINDŘICH KEJÍK, DIPLOMOVÁ PRÁCE, FUA TUL, ZS 2011/12 VEDOUCÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE/

Funkcionalistická pavilónová nemocnice usazená v zeleni nad řekou Moravskou Dyjí byla postupně devastována různými přístavbami a novými objekty, postupně došlo k

Prostor, který se snažím revitalizovat, díky své podobě, kterou utvořila sama příroda během posledních dvou desítek let, na člověka velice silně