P O D Ě K O V Á N Í
Jako první bych ráda poděkovala panu doc. ak. mal. Svatoslavu Krotkému, jeho trpělivosti a konzultacemi, bez kterých bych se neobešla. Dále pak velké díky patří paní Ing. Brigitě Kolčavové, Ph.D., díky které mi bylo umožněno pracovat na své vlastní tkanině a samozřejmě jako největší poděkování si zaslouží pan Ing. Karol Ježík, který mi byl ochoten pomáhat při celém procesu přípravy a samotného tkaní. Děkuji také své rodině a přátelům za obrovskou podporu, kterou mne zahrnovali během celého mého studia.
A B S T R A K T
Cílem této práce bylo zamyšlení se nad podstatou člověka jako takového, spolu s jeho vlastnostmi a typem osobnosti. Oko by tedy podle známěho přísloví mělo být cestou do lidské duše, proto jako hlavní inspirací mi byla duhovka a její jedinečná a u každého člověka také různě odlišná struktura. Právě tato struktura byla vyjádřena ve speciální krepové tkanině s vlastní originální vazbou, dále pak ve tkanině ručně vyrobené ze stejného materiálu. V oděvní kolekci jsou tedy jako základním stavebním prvkem tyto tkaniny, doplněny běžným materiálem. Základní princip vytvořených modelů tkví ve spojení struktury oka spolu s podstatou lidské duše, osobnosti a jejími stinnými stránkami.
A B S T R A C T
The aim of this study project was to have a think about substance of human as such, along with his characteristic and personality type. The eye is, by the famous púroverb , should be a journey intou the human soul. That's why was like my main inspiration iris and her unique and in each of us various and different structure. Thist structure of iris was expressed in a special crepe fabric, with original bond made by me, and another handmade fabric from the same material. In this clothing collection is like an fundamentak building block of these dwo fabrics accompained with regular materials. The basic principle of created models lies in the connection of the eye structure along with the nature of human soul, personality and shady sites.
KLÍČOVÁ SLOVA
• Tkaní
• Krepová příze
• Duhovka
• Duše
• Porucha osobnosti
KEY WORDS
• Weaving
• Crep yarn
• Iris
• Soul
• Personality disorder
Obsah
ÚVOD...10
1.1. Tkaní...11
1.1.1. Příprava materiálu ke tkaní...11
1.1.2. Příprava Útku...11
1.1.3. Příprava osnovy...12
1.1.2.1. Soukání...13
1.1.2.2. Snování...13
1.1.2.3. Šlichtování...13
1.1.2.4. Navádění...13
1.1.4. Fáze procesu tkaní...14
Průběh tkaní se zaznamenává těmito fázemi:...14
1.2. Druhy přízí ...14
1.3. Zákruty a jejich rozdělení...15
1.3.1. Druhy zákrutů ...16
1.4. Krep...17
2.1. Duhovka ...18
2.1.1. Iridologie...19
2.1.2. Barva duhovky...19
2.1.3. Struktura duhovky...20
2.2. Duše...20
2.3. Osobnost...21
2.3.1. Psychologie osobnosti...21
2.3.1.1.Změny osobnosti...22
4.1. Základní tkanina...23
4.1.1. Rozbor materiálu...24
4.1.1.1. Tkanina číslo 1...24
4.1.1.2. Tkanina číslo 2...24
4.2. Tkaniny vlastní výroby...24
4.2.1. Krepová tkanina...24
4.2.1.1. Příze jednoduchá...25
4.2.1.2. Příze s vysokým počtem zákrutů...25
4.2.2. Ruční tkanina...30
5.1. Technický popis oděvů...31
5.1.1. Model číslo 1...31
5.1.1.1. Návrh...32
5.1.1.2. Technický nákres...33
5.1.1.3. Fotodokumentace...34
5.1.2. Model šíslo 2...37
5.1.2.1. Návrh...38
5.1.2.2. Technický nákres...39
5.1.2.3. Fotodokumentace...40
5.1.3. Model číslo 3...43
5.1.3.1. Návrh...44
5.1.3.2. Technický nákres...45
5.1.3.3. Fotodokumentace...46
5.1.4. Model číslo 4...51
5.1.4.1. Návrh...52
5.1.4.2. Technický nákres...53
5.1.4.3. Fotodokumentace...54
Závěr...57
Použitá literatura...58
ÚVOD
Během rozmýšlení a průzkumu tématu na bakalářskou práci mi bylo umožněno vyjet na studijní pobyt Erasmus do Dánska na TEKO VIA University v Herningu, což je textilní univerzita s obrovskými možnostmi studia od módního návrhářství, přes technologii až po business a marketing. Během pobytu na této univerzitě se rozšířily mé obzory nejen z hlediska designu, ale také nových, pro mě doposud nepoznaných technologicných postupů pro výrobu různých materiálů. Právě díky těmto možnostem jsem se dostala k technologii tkaní, kde bylo tkáno, kromě klasických materiálů a vazeb také jako jeden z mnoha vzorek vytvořen spojením klasické příze, a příze krepové, tedy s vysokým počtem zákrutů. Kombinací těchto dvou přízí, střídajících se jak v osnově, tak i v útku tkaniny tak vytvářely velice zajímavý efekt, který mne okamžitě zaujal.
Během dalšího průzkumu, tedy tentokrát už konkrétního materiálu jsem bylo nalezeno spojení se strukturou duhovky oka, což vedlo k závěrečnému vyhodnocení konkrétního témaru pro práci. Časový postup a mnoho dalších dohledání ohledně tohoto tématu bylo téma oko nakonec propojeno s citovou a psychickou stránkou osobnosti. Oko jako cesta do duše vyjadřuje způsob zobrazení sebe sama a také především způsob, jak se člověk se svou vlastní osobností potýká.
Tato bakalářská práce obsahuje podrobný popis tkacího procesu od přípravy materiálu, až po samotné tkaní. Dále je zde navázáno na rozdělení přízí jednoduchých a krepových a také způsoby, jakými je krepová příze či vazba tvořena. Dále je zde rozebráno téma lidská duše, charakter, osobnost a také poruchy osobnosti, které jsou jednou z inspirací pro vytvoření oděvní kolekce. V praktické části práce jsou popsány veškeré použité materiály a jejich vlastnosti. Velká část je tvořena podrobným postupem procesu tkaní právě daného dovezeného vzorku krepové tkaniny, kde je rozepsán celý postup od přípravy, až po finální ukázky utkaných materiálů a jejich vazeb. Druhý detailně rozebraný materiál je představen jako ručně utkaná tkanina ze stejné příze. Závěrem práce je popsána oděvní kolekce čtyř modelů spolu s technickým popisem, nákresem a také fotodokumentací.
1. TEORETICKÁ ČÁST
1.1. Tkaní
Tkaní je způsob přípravy materiálu pomocí pravoúhlým křížením dvou soustav nití a to osnovy a útku. Střídáním a kombinováním jejich proplétání, pak vznikají speciální vazby, které rozdělujeme podle druhu vazební aplikace, materiálu a vzoru.
Obr.č. 1. Blokové schéma postupu prací v tkalcovně
1.1.1. Příprava materiálu ke tkaní
Hlavním účelem přípravy materiálu ke tkaní je dosáhnout u přízí požadovaných vlastností a tvaru pro tkací stroj. Tato fáze se rozděluje do dvou skupin a to příprava útku a příprava osnovy.
1.1.2. Příprava Útku
Útek se většinou přesoukává na cívky, kdy je rozdělení pro člunkové stavy na : kanety, vytáče, superkopsy, nebo křížové a na bezčlunkové stavy cívky raketové.
Soukání útku probíhá na automatech se skupinovým, nebo individuálním pohonem.
Způsob přípravy útku je podobný jako při přípravě osnovy. [1]
Obr.č. 2. Blokové schéma přípravy útku
1.1.3. Příprava osnovy
Příprava osnovy se rozděluje do těchto fází:
• Soukání
• Snování
• Šlichtování
• Navazování
Pro přípravu osnovy je důležité přesné navinutí na osnovní vál, kdy je potřeba dodržovat předepsanou hustotu, délku, nebo i vzoru. Po iukončení všech přípravných akcí je osnova připravena pro zakládání do stavu. [1]
Obr.č. 3. Bodové schéma pro přípravu osnovy
1.1.2.1. Soukání
Účelem soukání je převinout dodanou předlohu na osnovní cívku, při čemž se během soukání příze čistí. Toto čištění zbavuje pžíze veškerých vad a nečistot, které by mohly ovlivnit kvalitu tkaniny. Soukání tedy probíhá na soukacích strojích, kde hlavní jednotka zvaná soukací pracuje pouze s jednou nití, pro případ přetrhu, kdy se navazují vhodnými uzly, nebo bezuzlově.
Soukací stroje lze rozdělit na Neautomatické soukací stroje a Automatické soukací stroje. [2]
1.1.2.2. Snování
Při snování se nitě připravují na osnovní vál v potřebné délce,šířce počtu nití, nebo vzoru. Toto snování je prováděno z cívek předem nasoukaných a připravených na cívečnicích. Vzhledem k druhu snovacích válů se snování rozděluje na pásové, válové a dílové. [1]
1.1.2.3. Šlichtování
Šlichtování je operace pro úpravu vlastností osnovy a to ponořením do takzvané šlichty. Šlichta má za úkol přilepit odstávající vlákna, zpevnění nití a zlepšení vastností povrchu. Tyto operace však závisí na způsobu a druhu šlichtování. [3]
1.1.2.4. Navádění
Navádění a navazování probíhá ručně, nebo na stroji, kdy se v případě strojového navádění navlékne osnovní nit do lamely, nitěnky listu a paprskem, který udržuje jednotlivé nitě v pravidelných vzdálenostech. Pomocí paprsku se pak osnovní nitě přiráží k hotové tkanině. [2]
1.1.4. Fáze procesu tkaní
Průběh tkaní se zaznamenává těmito fázemi:
• Povolit osnovu a odtáhnout tkaninu
• Vytvořit prošlup - Pohyb listů pomocí prošlupního ústrojí . Prošlupní ústrojí mže být s listovým brdem, k čemuž se přiřazují vačkové mechanismy, nebo listové stroje. Dále pak se šňůrovým brdem, kam patří stroje žakárské. Otevření prošlupu probíhá tak, že se z osnovních nití otevře klínový prostor, tedy prošlup do kterého se zavádí útek.
• Zanést útek – Útek je zanášen zanašečem do prošlubu, kdy je zároveň vložena útková nit.
• Zavřít prošlup – Vrácení listů zpět do roviny a pokračujícím pohybem je útková nit postupně zanášena do osnovny.
• Přirazit útek – Přirážení útku to tkaniny je prováděno za pomocí paprsku. [1,3]
1.2. Druhy přízí
Příze lze rozdělovat mnoha způsoby a to :
• podle použité suroviny
• podle délky vlákna
• podle způsobu dopřádání
• podle použití
• podle konstrukce
1. Podle použité suroviny: Dle použité suroviny jsou rozeznávány příze bavlnářské, vlnařské a lnářské. Příze bavlnářské lze vyrábět ze 100% bavlny, nebo ze směsi spolu s chemickými, nebo syntetickými vlákny s bavlnářským charakterem. Ostatní druhy příze, jako je vlnařská a lnářská, jsou používány stejným způsobem.
2. Podle délky vlákna: Délka vláken rozhoduje při výrobě o tom, zda se bude jednat o příze mykané, nebo česané. Vlákna střední a kratší se používají pro příze mykané a mají nižší kvalitu a jsou hrubší. Dlouhá a kvalitní vlákna pak vytváří příze česané, které jsou naopak velmi kvalitní, ale výroba je proto náročnější.
3. Podle způsobu dopřádání: Předení lze rozdělit do dvou druhů a to klasické, tedy předení klasickým způsobem a druhé, které vytváří příze rotorovým předením tedy rotorové.
4. Podle použití: Rozdělení dle použití je velmi důležité, jelikož se jedná o dva odlišné způsoby zpracování příze. V tomto ohledu se příze rozdělují na tkalcovské a pletařské. Příze tkalcovské se používají pro osnovní nitě, což znamená, že musí být pevné, hladké a s větším zákrutem. Příze útkové jsou, nebo mohou být hrubší a s menším zákrutem. Pro účel pletení je potřeba použít příze měkčí a ohebnější, proto mají pletařské nitě i měnší počet zákrutů.
5. Podle konstrukce: Konstrukční rozdělení příze určuje, zda jsou nitě jednoduché, nebo zpevněné zákrutem, tedy skané. Nejprve jsou zde příze jednoduché, připravované na dopřádacích strojích, které se později dle potřeby upravují skaním. Skaní je definováno jako zakrucování dvou, nebo více jednoduchých přízí, což vede k dosažení vyšší hladkosti, stejnoměrnosti, popřípadě barevných efektů. Tyto efekty slouží také pro výrobu dalšího druhu příze a to příze efektní, které se vytváří pomocí střídání barev, smyček, tlustých, či slabých míst, zrnitých povrchů atd. Důležitou součástí těchto zdobených přízí je ovšem směsování s chemickými vlákny.[1,3,4]
1.3. Zákruty a jejich rozdělení
Zákrut se popisuje jako zakroucení vláken ve směru šroubovice a kolem osy příze. To přízi zpevňuje a zlepšuje její vlastnosti. Počet zákrutů se určuje na 1m, a důležitou roli zde hraje kvalita dané příze, účel použití a délka. Příjze jsou ovlivňovány
počtem zákrutů z hlediska na lesk, zož znamená, že příze s velkým množstvím zákrutů jsou bez lesku a příze (hedvábí) s malým zakroucením mají vyšší lesk. [3]
1.3.1. Druhy zákrutů
Způsoby pro vytváření zákrutů jsou dva a to zákrut levý Sz (1) tvořící levotočivou diagonální šroubovici a zákrut pravý s pravotočivou Zz (2). [4]
Obr č. 4. Směr zákrutu popř. skaní dochází ke zkracování původní délky 1) S – levý zákrut, 2)Z – pravý zákrut délky – k seskání.
1. Nulový zákrut: Nulový zákrut se vyskytuje pouze u přírodního hedvábí.
2. Nízký počet zákrutů: Tento způsob zakrucování se vytváří zakrucováním přibližně 1-2 zákruty na 1 cm. Používá se tehdy, není li pevnost závislá na počtu zákrutů a soudržnosti vláken (např. hedvábí).
3. Střední počet zákrutů: Střední hodnota je odpovídající asi pro 8-10 zákrutů na 1cm a je používána pro většinu staplových přízí.
4. Velký počet zákrutů: Vysoké zakroucení je používáno pro dosažení větší tvrdost a jakost a to díky 12-17 zákruty na 1cm.
5. Krepové příze: Příze krepová je vytvořena pomocí největšího možného počtu zákrutů, tedy asi kolem 17-30 zákruty na 1 cm. Jsou vytvořeny ze staplových
přízí či hedvábí a kvůli velkému zakroucení se samy překrucují, což vede ke vzniku uzlů. [3,4]
1.4. Krep
Krep, z anglického názvu crepe, je výrazem pro tkaninu s vlnitým, zřaseným povrchem. Krepové tkaniny tendenci nemačkavosti a jsou z pravidla porézní. Vznik krepu je možný provést několika způsoby:
• Pomocí krepové vazby: Použití krepové vazby lze provádět s jednoduše stočenou přízí, kdy je použita speciální krepovou vazbou, což vytvoří na povrchu zvláštní krepový efekt. Krepové vazby jsou tvořeny různýmy způsoby jako: Vazné body jsou přidávány, nebo odebírány, pootáčení vazby, posuny ve střídě s osnovními a útkovými nitěmi, prostoupením vazeb, nebo použitím metody negativ. [2,10]
Obr.č. 5. Krepová vazba, střída.
• Pomocí úpravnických procesů: Tento způsob tvorby krepu je prováděn pomocí vysrážení a louhování tkaniny a následném napařovaní na dekatlovacím stroji. Použitíje převážně pro hedvábnické tkaniny.[2,]
• Použitím ostře točené krepové nitě: Efektní krepová nit je tvořeny vysokým počtem přádních, nebo skacích zákrutů (1200- 2500 na metr). Tato nit je velmi pružná a má zrnitý povrch. Její použití je hlavně pro výrobu krepových tkanin, které mohou sloužit například jako ložní prádlo. [2,10]
Obr.č.6. Krepová nit
Zrnitý efekt pomocí krepové nitě je vytvořen střídáním jednoduchých a krepových nití jak v osnově, tak i v útku a jejich následném provazování. [2]
2. Oko
Lidské oko je dokonale fungující párový orgán umožňující člověku vidět. Zrak jako nedůležitější smysl umožňuje přijímání informací z okolního světa.
2.1. Duhovka
Nejvíce vysunutá část oční stěny se nazývá duhovka. V centru duhovky se nachází otvor zvaný zornice, jejíž ohraničení představuje tenká kruhová struktura, zodpovědná za kontrolu dopadajícího světla na sítnici. Barva očí je tedy barvou duhovky.
Obr.č. 7. Struktura duhovky
2.1.1. Iridologie
Iridologie (Iris- anglický název) je alternativní medicína, zkoumající duhovku.
Jedná se zde o zhodnocení zdravotního stavu člověka pomocí právě duhovky a to díky barvě, struktury a a dalších znaků. Oko tedy může ukázat, která oblast v lidském těle projevuje určitou slabost a tím potvrdí hrozbu díky propojení nervů s částmi idského těla. Levá duhovka se soustředí na nevou polovinu těla a pravá na pravou, kde mají orgány k duhovce svá napojení. To tedy znamená, že pokud u orgánu dojde k zatížení, tak toto je toto zatížení je projeveno pigmentací, nebo uvolněním vláken duhovky, čímž vznikne trhlina. Dalšími způsoby projevu mohou být změna tvaru duhovky, panenky, nebo třeba projasnění. Pomocí Iridologie nelze problémy vyřešit, ovšem lze je vyhledat.
[5, 9, 11]
2.1.2. Barva duhovky
Barva duhovky je hlavním ukazatelem tělesné konstituce. Jedinnou a pravou barvou oka je pouze hnědá a modrá. Ostatní známé barvy jsou pouze kombinace, které pouze znamenají chybu v životosprávě. Pokud je někdo vlastníkem očí s barvou zelenou zanmená to, že se modrá smísila se žlutí, což pouze znamená, že trpí nerevnováhou organismu. [13]
• Modrá duhovka – náchylnost k nemocem, kloubní záněty, astma a další.
• Hnědá duhovka – žaludeční, žlučníkové a střevní problémy, citlivost nervové soustavy a špatná soustředěnost.
• Smíšená duhovka – podkladem je většinou barva modrá jejich významem je slabost a náchylnost. [12,13]
2.1.3. Struktura duhovky
Strukturu duhovky lze díky jejich vláknum přiřadit ke struktuře tkaniny. Ta je tedy stejně jako tkanina spojena určitou ,,vazbou“, která ji zpevňuje. Jak už je známo, tkaniny lze rozdělit do kategorií, bavlněné, vlněné, lněné apod., podobným způsobem je rozdělena vazba duhovek. [9]
• Hedvábná duhovka – Hedvnábná duhovka je vyznačována pevně utkanými jemnými a přímými vlákny, která se rovnoměrně rozestupují podél duhovky. Lidé mající hedvábnou duhovku jsou enegičtí, fyzicky zdatní, cílevědomí, workoholici a lehkro vzdorující nemocem a se schopností rychlého uzdravení. Špatnou stranou je slabost v chápání pocitů ostatních lidí a těžké přizpůsobování.
• Lněná duhovka – U lněné duhovky se jedná o nejběžnější typ, kde jsou vlákna také rovnoměrná, avšak více uvolněná a zvlněná. Lidé s lněnou duhovkou mají tendenci být zranitelnějšími a méně odolnějšími než u duhovky hedvábné. Vlastnící méně nervové energie jsou však vnímavější, když jde o pocity.
• Hessiánská duhovka – Tato duhovka je podobná jutové pytlovině, zvlněná a s občasnými mezerami. Člověk Hessiánské duhovky bývá podprůměrně odolný mající pomalejší metabolismus. Dobrou vlastností je umění relaxace a odolnost vůči stresu.
• Síťová duhovka – Již podle názvu lze odvodit, že vzhled síťové duhovky je podobný pavučině, nebo krajce. Tato struktura podle své slabosti je také vyjádřením pro fyzickou slabost, nízkou odolnost a energii. Lidé jsou často nemocní, ale zároveň vinikající posluchači a mají velkou odolnost vůči stresu. [9,12,13]
2.2. Duše
Pojem duše je původně vyvozen ze slova dýcht či dech, z čehož plyne, že tento jaksi neurčitý pojem lze také chápat jako jakýsi princip života. Tento výraz je také často vysvětlován jako způsob vyjádření rozličení živé bytosti od mrtvé, či lidské osobnosti a identity.
2.3. Osobnost
Lidská osobnost je představována jako souhrn tělesných a duševních vlastností dané osoby, které jsou poté projevovány ve společenských vztazích. Těmito vlastnosti jsou poté utvářeny jednotlivé struktury osobnosti charakterizující člověka. Průběhem času a postupným vývojem jsou k těmto charakteristikám doplňovány vlastní osobní dispozice, které jsou získávány u každého jedince individuálně, což je vyjádrěno jako charakter. Charakter, tedy povaha člověka je duševní vlastnost zcela individuální bez jakéhokoli napodobení či opakování. Jedná se o jakési jádro psychiky a osobnosti, kdy hlavní podstatu vyjadřuje svědomí. Vlastnosti každého člověka jsou ukazovány jako poměrně stálé chování k sobě a ke svému okolí. Lidské chování je pak rozdělováno a hodnoceno dle jednotlivých hledisek jako estetických, pedagogických apod. a vyjádřeno v povahových rysech. Chování člověka tedy závisí za druhu chrakteru a soustavě vůdčích motivů, kterými je chování podmiňováno. [6, 8]
2.3.1. Psychologie osobnosti
Psychologie osobnosti je označována jako průzkum odlišení jedinců od sebe.
Pojem osobnost, jak už bylo zmíněno je vnímán jako souhrn vlastností a znaků, které jsou charakteristické pro daného člověka a zároveň jako jakási forma ukrývání své pravé podstaty pomocí vytváření určitých dojmů. Existuje obor diferenciální psychologie, která je zaměřena na psychologii osobnosti a jejích odchylek. Průzkum jednotlivců a skupin a jejich chování za určitých podmínek, poté vyhodnocuje a vyhledává vysvětlení daného chování. [6,7]
2.3.1.1.Změny osobnosti
Existuje mnoho příčin vzniku změny osobnosti, jako například zaměstnání, ztráta blízkého člověka, přepadení apod. V případě změny osobnosti je člověk uzavřen více sám do sebe, vyhýbá se společnosti kolem a, má strach a trpí depresemi. Z hlediska psychiatrie lze tak podle chování dotyčného člověka provést diagnózu a určit tak druh poruchy osobnosti. Diagnóza je tedy schopna rozdělení do těchto typů: paranoia, schizofrenie, schizoida, emoční nestabilita, anxióza, závislost, anankastioza a dlaší.
[7,8]
3. Inspirace
Oko může být tedy způsobem, jak diagnostikovat lidské zdraví, pocity a duchovní a tělesný stav.
Oko do duše cesta? Toto přísloví umožňuje zamyšlení se nad spojením oka a duše, tedy pomocí jeho výrazu. Na lidském výrazu v očích lze poznat nálada, která tkví v duši každého z nás. Poznání vzteku, opovržení, radosti či sympatie.
Toto téma bylo vybráno z důvodu přinucení, nebo spíše upozornění k zamyšlení se nad sebou samým. Špatné a dobré vlastnosti jsou v každém z nás, a každý z nás se se svými problémy potýká svým vlastním způsobem. Podstata či změny osobnoti a jejich zkoumání je velice komplikovaným a svým způsobem záhadným procesem, se kterým je potřeba pracovat a hlavně umět přiznat is své chyby a nedostatky.
V oděvní kolekci je tedy zachyceno jakési vyplouvání opravdových vlastností člověka na povrch, kdy každá struktura, materiál a střih vyznačuje svou vlastní podstatu. Jak už bylo řečeno, hlavní inspirací pro vytvoření tkaniny byla struktura duhovky oka, která je vyjádřena v originálně vytvořené krepové tkanině, k čemuž navazuje také materiál druhý a to pevný, nesouměrný a ručně tkaný materiál. Tyto dva druhy tkaniny jsou navrženy jako projev právě špatných vlastností člověka, které se snaží uschovat před společností okolního světa, avšak právě ty se i přes všechny snahy nakonec dostávají na povrch. Právě krepová vazba je určena pro vyjádření čehosi záhadného, s čím se dotyčná osoba ,,pere“, a proto také v závěru působí jako jeden
velký blázinec. Hovořením o takzvaném blázinci je dalším navozením na toto téma, kdy je v teoretické části zmíněno rozdělení typů změn osobností a duševních poruch člověka. Protože v mnoha případech je jedinným způsobem léčení neustálý dozor a průzkum chování pacientů. Když je mezi lidmi vysloven výraz blázinec, jako jedena z nejběžnějších odpovědí na toto téma je slovo svěrací kazajka a lidé uvězněni v malých místnostech obalených měkkým materiálem, což samozřejmě není vůbec podmínkou žití v těchto ústavech. Proto jako poslední materiál a doplňkové modely jsou představeny spojením dříve zmíněného ,,blázna“, tedy člověka s určitým problémem a poruchou osobnosti a jeho dobrou stránkou, která je u těchto osob často přehlížena, nebo potlačována. Inspirací nemocničním oděvem, jako například právě svěrací kazajkou, či běžnou volnou košilí, byly vytvořeny modely a stříhy vyjadřující jakousi čistotu, která tkví v každém z nás. Modely jsou řešeny jednoduchým členěním a čistě zpracovaných okrajů, díky čemuž je dodán pocit lehkosti a nevinosti. Spojením všech těchto struktur a materiálů byl nakonec vytvořen pohled na odlišné strany osobností člověka, které jsou navzájem prolnuty tak, že je nelze rozdělit, neboď jako samotný kus oděvu nemají žádný smysl, stejně jako jen ,,jedna strana“ vlastností člověka ať dobrá či špatná.
4. Příprava materiálu
Pro vytvoření oděvní kolekce byly zvoleny tři druhy bavlněné tkaniny přírodní světlé barvy. Pro každý druh materiálu je specifikou zhotovení, kombinace vazeb a přízí.
4.1. Základní tkanina
Jako první a základní materiál byla zvolena tkanina tvořena plátnovou vazbou.
Zhlediska složení materiálu je zde zpracována příměs bavlny a lnu, která ve spojení se základní a jednoduchou vazbou příjemný omak a zajímavou strukturu.
4.1.1. Rozbor materiálu
4.1.1.1. Tkanina číslo 1.
Druh materiálu: směs Viskoza/ Len Vazba: Plátno
Dostava: Osnova: 20 nití na 1cm Útek: 16 nití na 1cm
4.1.1.2. Tkanina číslo 2.
Druh materiálu: 100% Len Vazba: Plátno
Dostava: Osnova: 20 nití na 1 cm Útek: 20 nití na 1 cm
4.2. Tkaniny vlastní výroby
Pro d
va zbylé druhy tkaniny byla zvolena vlastní forma výroby a to pomocí automatického jehlového tkacího stroje a ručně na čtyřlistovém tkacím stavu. Na obě tkaniny je použit stejný druh příze.4.2.1. Krepová tkanina
Původní vzorek této krepové tkaniny byl vytvořen na Erasmus výjezdu v Dánsku, kterým byla inspirována celá bakalářská práce. Jedná se o kombinaci klasické bavlněné příze dvojmo skané s jednoduchým zákrutem a příze krepové dvojmo skané s vysokým počtem zákrutů.
Obr.č. 8. Původní vzorek tkaniny
4.2.1.1. Příze jednoduchá Materiál: Bavlna
Počet zákrutů: 350 otáček na 1m
4.2.1.2. Příze s vysokým počtem zákrutů Materiál: Bavlna
Počet zákrutů: 1850 otáček na 1m
Pro tkaninu určenou pro oděvní kolekci byly objednány bavlněné příze s jednoduchým zákrutem a příze s vysokým počet zákrutů. Vhledem k tomu, že příze byly dopraveny na nevyhovujících cívkách bylo potřeba, aby byly nejprve přesoukány na cívky vhodné pro navíjení na osnovní vál. Pro soukání byly zvoleny dva druhy přístrojů a to soukací stroj AUTOCONER X5 a soukací stroj Autosuk.
Obr.č. 9. Soukací stroh Autoconer x5 Obr.č. 10. Soukací stroj Autosuk
Poté co byla příze přesoukána na vhodné cívky, přišla na řadu příprava osnovy.
Jako první byla připravována osnova z klasické příze, kdy bylo použito 20 cívek navlečených na naváděcí stroj. V případě navádění příze s vysokým počtem zákrutů bylo potřeba vymyslet lepší zajištění cívek, jelikož použití samotných brzdiček se příze nedostatečně natahovala, proto navolněním vznikaly smičky. Proto bylo vymyšleno použití plenených návleků, které byly navlečeny na jednotlivé cívky pro ještě větší zabrždění.
Obr.č. 11. Navádění na osnovní vál
Jako pslední krok bylo zapotřebí navazování příze do listů a paprsku. Pro tkaní byl zvolen elektricky řízený jehlový tkací stroj CCI SL 7900.
Obr.č. 13. Jehlový tkací stroj CCI SL7900
Navazování osnovy bylo tvořeno pomocí kombinace klasické a vysoce zakroucené příze pro vytvoření požadovaného krepového vzhledu. Maximální šíře tkaniny byla povolena 50 cm, čímž bylo rozhodnuto vytvořit dostavu 10 nití na 1 cm a pravidelné střídání obou druhů příze. Rozdělení osnovy tedy začínalo střídáním přízí po 5 nitích a 5 pruzích, poté 10 nití po 5 pruzích, 15 nití po 5 pruzích a nakonec střídání po 20 nitích.
5 5 5 5 5 10 10 10 10 10 15 15 15
5 5 5 5 5 10 10 10 10 10 15 15
15 15 20 20 20 20 20
15 15 15 20 20 20 20 Tabulka č.1. Vzor snovací
Obr.č. 14. Krepová tkanina před a po zakrucení.
4.2.2. Ruční tkanina
Jako poslední materiál byla použita tkanina vyvořena ručně na čtyřlistovém tkacím stavu. Tento materiál byl tkán za použití příze vytvořené lehkým seskáním desítek pevně natažených krepových přízí, přičemž vznikne díky velkému množství zákrutů příze efektní krepová lehce připomínající přízi smyčkovou. Kombinace klasické jednoduché osnovy, útku z efektní příze a střídání různých druhů vazeb je výsledkem pevné, silné efektní tkaniny, která je vhodně použita pro svrchní kabátky.
Obr.č. 15. Tkanina vytvořena na čtyřlistovém tkacím stavu
Obr.č.16. Čtyřlistový tkací stroj
5. Oděvní kolekce
5.1. Technický popis oděvů
Oděvní kolekce je složena ze 4 modelů, přičemž každý z oděvů je kombinován klasickým nositelným dílem a jakousi aranžovanou částí. Každý z kusů oděvu je precizně zpravován a to včetně skrytých zdrhovadel, švů, začištění průkrčníků, průramků a dolních krajů. Tato práce je doplněna oděvními návrhy, technickými nákresy a fotografiemi.
5.1.1. Model číslo 1.
První z modelů představuje kombinaci šatů ze lněného materiálu spolu s aranžovanou krepovou tkaninou na vrchním díle šatů. Záíkladní oděv, tedy šaty jsou zkounstruovány pomocí klasického střihu pouzdrových šatů, kde proběhla úprava v oblasti průkrčníku, kdy byl rozšířen a protáhnut směrem do náramenice. Náramenice šatů byly proto automaticky také prodlouženy, což vytvořilo dojem rukávu, a tuíž již nebyla potřeba žádného všívání klasického rukávu. Byla zde také upravena a zvětšena velikost a šíře šatů, což ve spojení z pevnější lněnou tkaninou vytváří dojem pevného pozuzdra či košile, používané právě pro odívání pacientů. Pro vyjádření druhé strany břehu každého charakteru a osobnosti člověka, tedy vlastnost špatnou, která je postupně vytěsňována na povrch každého z nás.
5.1.1.1. Návrh
5.1.1.2. Technický nákres
5.1.1.3. Fotodokumentace
5.1.2. Model šíslo 2.
Model druhý je opět kombinací krepové tkaniny, tentokrát s klasickou tkaninou druhou tedy plátno viskoza/len. Jako základní prvek modelu byl vykonstruován set, složen z bokových kalhot a krátkým topem. Kalhoty jsou vymodelovány z klasického základního střihu, kdy byl ostraněn boční šev. Na bocích jsou vytvořeny kapsy, které vedou z předního dílu do dílu zadního. Zpínánkalhot je tedy přemístěno do zadního středového švu, a to pomocí skrytého zdrhovadla. Svrchní top je střižen opět z modelace pouzdrových šatů a prodlouženou náramenicí a prohloubeným a prodlouženým průkrčníkem, sahající do pasu. Oba tyto oděvy jsou začištěny podsádkou pro zachování úplné čistoty a lehkosti, která by byla pomocí prošívání narušena. Jako třetí díl je už zmíněna krepová tkanina, vytvářející dojem svazování a obmotání postavy a doplněna kapucou. Tato modelace vyjadřuje opět druhou stranu osobnosti, která svazuje a omezuje naše ,,dobré já“.
5.1.2.1. Návrh
5.1.2.2. Technický nákres
5.1.2.3. Fotodokumentace
5.1.3. Model číslo 3.
Model třetí je tvořen spojením lněného overalu a ručně tkaného materiálu.
Základem je zvolen oděv inspirovaný svěrací kazajkou a předimenzovaný do jednoduché lehké a čisté podoby overalu. Průkrčník overalu je v předním díle střižen do tvaru ,,V“ a klasickým střihem v díle zadním. Opět je zde zachována jednoduchost, proto je oděv řešen pomocí prodloužených náramenic, tedy bez všitých rukávů. Přední dil obsahuje pouze středový šev bez jakékoliv modelace. V zadním díle je střižen ve středovém šcu otvor odhalující záda a spojený nad sedem, kdy pokračuje opět zadní středový šev. Zapínání overalu je řešeno vsazením skrytého zdrhovadla do pravého bošního švu. Celý overal je stejně jako ředchozí modely začstěn podsádkami a ušetřen tak jakéhokoliv prošívání. Svršek oděvního modelu představuje vesta tvořena z ruční tkaniny s rukávy a velkým límcem. Konstrukce tohoto modelu má svůj vlastní význam, tedy nejen vyjádření našeho zlého já, které neseme s tíhou na ramenou, ale přímé spojení s duševní poruchou člověka. Psychycké provblémy, zmatenost a roztržitost mají často za následek nesoustředění se na běžné věci, třeba jako oblékání. Tento model je vytvořen z přeformulování podstaty klasického kabátu, kdy byl obrácen naruby, přetočen dolním krajem směrem nahoru, čímž po navlečení se do rukávů vznikne z přehnutého dlouhého dílu asymetrický límec.
5.1.3.1. Návrh
5.1.3.2. Technický nákres
5.1.3.3. Fotodokumentace
5.1.4. Model číslo 4.
Posledním a závěrečným modelem je jako v oděvu předchozím kombinován set kalhoty, top z klasické tkaniny se směsí lnu a ruční tkaniny. Základem jsou ušity pasové kalhoty a pasový top. Na předním díle kalhot je vymodelován a všit stšižený obdelník, tedy jakési vyjádření opasku a na středu každé nohavice je sežehlen od pasového okraje až po dolní okraj kalhot protizáhyb. Zadní díl kalhot je zcela čistý a klasický a zapínání je umístěno na pravém boku na skryté zdrhovadlo. Top oděvu je vytvořen dle střihu z předchozího modelu (model č.2.), tedy protáhlá průkrčník, prodloužené náramenice a délka do pasu. Dolní okraj topu je v zadním díle střižen rovně podél pasové linie a v dílu předním vymodelován a vykrojen do oblouku. Poslední vrchní díl z ručně utkaného materiálu je vymodelován z jednoduchého obdelníku, kdy jsou pomocí spojení postraních rohů vytvořeny rukávy, kteríé jsou navíc přehnuty směrem nahoru. Tento model je možno, stejně jako ostatní kombinovat a zapínat různými styly či převrátin na rubní stranu.
5.1.4.1. Návrh
5.1.4.2. Technický nákres
5.1.4.3. Fotodokumentace
ZÁVĚR
Cílem bakalářské práce bylo vytvoření oděvní kolekce samostatně zvolené téma.
Tématém této práce bylo zvoleno známé přísoví ,,Oko cesta do duše“, což vedlo k podrovnějšímu prozkoumání oka jako takového a samozřejmě také hlavního motivu pro osobně vytvořený textilní materiál duhovky. Struktura duhovky představuje hlavní inspirace pro tkaní speciální krepové tkaniny. Tato krepová tkaniny je vytvořena na tkacím stroji spojením klasické příze a příze krepové, kdy jejich protkáváním a následném namošením materiál zkrepatí. Další z materiálů byla vytvořena ručně tkaná textilie s pevnou a drsnou vazbou. Jako doplňující materiály byly zvoleny kombinace viskozy a lnu a dále pouze čistý len. Oděvní kolekde byla tedy inspirována nejen duhovkou, její strukturou, ale také druhým významem, tedy jako otvor do lidské duše.
Duše ovšem není vždy jen čistá, a proto jsem se zaměřila také na stinné stránky člověka a jeho jakousi rozdvojenou osobnost. Úspěšným výsledkem této práce vidím vytvoření dvou vlastních originálně utkaných textilních materiálů, spolu jejich využitím v oděvním designu. Téma Oko cesta do duše mi bylo velice blízké, čímž mě práce na něm velice zaujala a těšila.
Použitá literatura
1) Talavášek, O. a Plíštil,J. Příprava materiálu ke tkaní. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1984, 409 s.
2) Jirásková, P. Výroba délkových textilií. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita, 2004. ISBN 80-708-3845-0.
3) Prášil, V. Teorie tkaní, část I., Příprava materiálu ke tkaní, Vysoká škola strojní a textilní v Liberci, Katedra textilních a oděvních strojů, Liberec 1988
4) Hruda, I., a Moravec, v., Technologie I.,II část, Technologie přípravy a tkaní, Vazby listových tkanin, Technická univerzita Liberec, 1985
5) Kleisner, K., Kočnar, T., Rubešová, A. & Flegr, J. (2010). Eye color predicts but does not directly influence perceived dominance in men. Personality and Individual Differences, 49, 59-64
6) Capirpaloglu, P.:Úvod do psychologie osobnosti. Praha: Grada 2012
7) Smékal, V. Pozvání do psychologie osobnosti. Brno: Barrister a Principal 2009 8) Říčan,P,:Psychologie osobnosti. Praha: Orbis 1971
9) Ernst E (January 2000). "Iridology: not useful and potentially harmful". Arch.
Ophthalmol.118 (1): 120–1
Použité internetové zdroje
10) Škola Textilu, Efektní nitě a příze, dostupné z WWW:
http://www.skolatextilu.cz/vlakna/index.php?page=17
11) Irisdiagnostika.eu: Iridologie, dostupné z WWW:
http://www.irisdiagnostika.eu/irisdiagnostika.html
12) Klíč ke zdraví,: Iridologie, dostupné z WWW:
http://www.irisdiagnostika.eu/irisdiagnostika.html
13) Jings. Unas.cz, Struktura duhovky, dostupné z WWW:
http://jingls.unas.cz/data/muzizeny/WomanMan_008.htm 14)
