Technická univerzita v Liberci
Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická
Katedra: Filosofie
Studijní program: Filosofie
Studijní obor: Filosofie humanitních věd
I NTEGRACE CIZINEK DO ČESKÉ SPOLEČNOSTI JAKO GENDEROVÝ PROBLÉM
I NTEGRATION OF FEMALE MIGRANTS TO C ZECH SOCIETY AS A GENDER ISSUE
Bakalářská práce: 12-FP-KFL-151
Autor: Podpis:
Ivona Štěpánková
Vedoucí práce: PhDr. Lenka Václavíková Helšusová, Ph.D.
Počet
stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh
63 0 1 0 31 0
V Liberci dne: 16. 4. 2012
Čestné prohlášení
Název práce: Integrace cizinek do české společnosti jako genderový problém
Jméno a příjmení autora: Ivona Štěpánková
Osobní číslo: P08001068
Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo.
Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval/a samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.
Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložil/a elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.
V Liberci dne: 16. 4. 2012
Ivona Štěpánková
Poděkování
Děkuji PhDr. Lence Václavíkové Helšusové, Ph.D. za cenné rady a odborné vedení bakalářské práce. Na tomto místě bych chtěla poděkovat také rodině a příteli za jejich podporu.
Integrace cizinek do české společnosti jako genderový problém
Resumé
Bakalářská práce se v úvodu věnuje obecně imigračním a integračním procesům v České republice. Jednotlivé kapitoly se zabývají politickým, ekonomickým a sociálním kontextem.
Práce poukazuje na nutné podmínky, které musí migranti a migrantky splnit, aby byli úspěšně integrováni do české společnosti. Poslední dvě kapitoly jsou podrobněji zaměřeny na největší etnické skupiny žijící na českém území, Vietnamce a Ukrajince. Cílem práce je zhodnocení uplatnění migrantek a migrantů na českém trhu práce s přihlédnutím na genderovou dimenzi.
Klíčová slova: migrace, integrace, gender, trh práce, migrační politika, národnostní menšiny – Vietnamci, Ukrajinci.
Integration of female migrants to Czech society as a gender issue
Summary
This bachelor´s thesis deals with immigration and integration processes in the Czech Republic. The individual chapters attend to political, economic and social context. The thesis refers to the requirements which all migrants have to pass to be successfully accepted in the Czech society. The last two chapters focus in detail on the two biggest ethnical groups living in the country – Vietnamese and Ukraine. The aim of this work is to evaluate the working possibilities of the migrants on the employment market considering the gender proportion.
Key words: migration, integration, gender, labour market, migrantion policy, national minorities - Vietnamese, Ukranians.
Die Integration der Migrantinnen in die tschechische Gesell- schaft aus der Sicht des Genders
.Zusammenfassung
Die Bacheloarbeit behandelt am Anfang allgemein über den imigrationen und integratiot- nen Prozessen in der tschechischen Republik. Die Kapiteln beschäftigen sich mit dem politischen, ekonomischen und sozialen Kontext. Die Arbeit zeigt die notwendigen Bediengungen, die Migranten erfüllen müssen, damit sie in der Integration im tschechischen Gesellschaft erfolgreich waren. Die letzte zwei Kapiteln sind ausfürlich orientiert auf die grosseren etnischen Gruppen, die auf dem tschechischen Gebiet leben, Vietnamesen und Ukrainer. Das Ziel ist die Auswertung, wie sich die Migranten auf dem tschechischen Arbeitsmarkt mit dem Rücksicht auf der Genderdimedimension betätigen können.
Schlüsselwörter: die Migration, die Integration, das Gender, der Arbeitsmarkt, die Migrationspolitik, die Nationalminderheiten – Vietnamesen, Ukrainer.
8
Obsah
1 ÚVOD ... 10
2 PŘISTĚHOVALECTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE... 12
2.1Imigrační politika ... 12
2.1.1 Legislativa a druhy cizineckých pobytů ... 12
2.1.2 Druhy cizineckých pobytů v České republice ... 13
Dlouhodobý pobyt ... 14
Trvalý pobyt ... 14
Mezinárodní ochrana (azyl) ... 14
2.2Integrační politika ... 15
2.3Naturalizace ... 16
3 MIGRAČNÍ PROCESY V ČESKÉ REPUBLICE ... 17
3.1Historie ... 17
3.2Důvody migrace ... 19
3.3Cílové destinace ... 19
3.4Ekonomická migrace ... 20
3.5Rodinný život migrantů a migrantek ... 21
3.5.1 Slučování rodin ... 21
3.5.2 Sňatkovost ... 22
4 MIGRANTI/KY A PROBLEMATIKA SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ ... 23
4.1Domácí násilí ... 23
4.2Obchodování s lidmi ... 24
5 GENDEROVÉ ASPEKTY ČESKÉHO TRHU PRÁCE ... 27
5.1Postavení žen na trhu práce před rokem 1989 ... 27
5.2Ženy na trhu práce po roce 1989 do současnosti ... 29
6 INTEGRACE MIGRANTEK A MIGRANTŮ ... 31
6.1Různé roviny integrace ... 31
Integrace kulturní ... 31
Občansko-politická integrace ... 31
9
6.2Pobytový status ... 32
6.3Jazyk a vzdělání ... 34
6.4Zaměstnání ... 35
6.5Bydlení ... 38
6.6Zdravotní péče ... 39
6.7Postavení majority k minoritě ... 40
6.8Návrat do země původu ... 41
7 VYBRANÉ SKUPINY PŘISTĚHOVALCŮ V ČR ... 42
7.1Ukrajinci a Ukrajinky ... 43
7.1.1 Život Ukrajinců a Ukrajinek v České republice ... 44
7.1.2 Pracovní podmínky ... 44
7.1.3 Klientský systém ... 45
7.1.4 Podnikání ... 46
7.1.5 Vzdělání a kvalifikovaná práce ... 46
7.1.6 Rodina ... 48
7.1.7 Postoje majority k Ukrajincům a Ukrajinkám ... 49
7.2Vietnamci a Vietnamky ... 49
7.2.1 Pracovní podmínky ... 50
7.2.2 Zaměstnání ... 51
7.2.3 Vzdělání ... 52
7.2.4 Vietnamské děti ... 52
7.2.5 Český jazyk ... 53
7.2.6 Rodina ... 54
7.2.7 Komunita ... 55
7.2.8 Vztah majority k Vietnamcům a Vietnamkám ... 55
8 ZÁVĚR ... 57
9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ... 60
10 INTERNETOVÉ ZDROJE ... 61
11 SEZNAM OBRÁZKŮ ... 63
10
1 ÚVOD
Do České republiky míří stále více cizinců a cizinek z různých států, jejich počty stále stoupají. Česká republika není již tranzitní zemí, ale zemí cílovou. Stává se domovem mnoha migrantů a migrantek, o čemž svědčí i statistiky za posledních deset let, kdy v roce 2000 na našem území pobývalo 200 tis. cizinců a cizinek. V roce 2011 se počet více než dvakrát zvýšil, nyní tedy je evidováno v České republice 406 211 cizinců a cizinek. Z celkového počtu cizinců a cizinek žije v České republice 172 777 žen a 233 434 mužů.1 Čísla však nejsou konečná, protože v naší zemi žije i mnoho přistěhovalců, kteří zde žijí nelegálně. Počty cizinců a cizinek se nepřetržitě zvyšují a česká společnost musí zaujmout k nově příchozím a budoucím migrantům a migrantkám nějaký postoj. Je důležité pro fungující společnost, aby se majorita a minorita navzájem respektovala a naučila se společnému soužití. Cizinci a cizinky se v nové zemi mnohdy nechtějí plně integrovat do většinové společnosti, ale žít si svůj vlastní život ve svobodné zemi se svou rodinou, což často vede ke střetům zájmů a z nich plynoucích problémů.
Tato práce se zabývá integrací cizinek do české společnosti z genderové perspektivy.
Podle Szczepanikové byly výzkumy o migraci v sedmdesátých letech dvacátého století zaměřeny především na muže, přičemž ženy se ve studiích vůbec nevyskytovaly nebo byly zmíněny obecně jako migrující rodina2. O migrujících ženách se mluví jako o fenoménu moderní doby, přesto již s vlnou feminismu v šedesátých a sedmdesátých letech došlo ke zvýšenému zájmu o ženy ve všech sférách, tedy i v oblasti migrace.
Zjistilo se, že cizinky migrovaly a migrují buď samy, nebo v doprovodu rodiny.
Migrantky tedy nejsou v otázkách migrace pasivní, ale zapojují se stejnou měrou jako muži.
Genderové rozdíly mezi cizinci a cizinkami jsou značné a zároveň velmi specifické v rámci různých etnik a národů. Migrující ženy prožívají příchod do cílové země zcela jinak než muži a mnohdy se setkávají s jinými problémy v průběhu integrace. Migrace
1 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Cizinci podle kraje, okresu a typu pobytu [online]. 31. 12. 2011 [vid.
10. 2. 2012]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/tabulky/ciz_pocet_cizincu-001.
2 SZCZEPANIKOVÁ, A. Gender a mezinárodní migrace: úvod do problematiky. In: migraceonline.cz [online]. 21. 7. 2004 [vid. 6. 4. 2011].
Dostupné z: http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=1957221.
11
přetváří genderové role, buď upevňuje stereotypy a prohlubuje sociální nerovnosti, nebo s migrací do cílové země prochází výraznou změnou. Typickým příkladem může být vyšší zaměstnanost migrujících žen v hostitelské zemi, než v zemi původu. Podle Sczepanikové mají migrantky větší tendenci zůstat v cílové zemi natrvalo než muži, kteří se přiklánějí k možnosti návratu do rodné země.3
Cílem této práce je zhodnocení pracovního uplatnění migrantek a migrantů na českém trhu práce s přihlédnutím na generovou dimenzi. Lze předpokládat, že ženy z vyspělých zemí nebudou mít tak složité začlenění jako například migrantky ze zemí třetího světa. Práce je orientována především na ekonomickou aktivitu migrantů a migrantek. Důvody migrace bývají různorodé, nicméně ekonomické důvody bývají stále nejčastějším faktorem proč cizinci a cizinky opouštějí svou rodnou zemi. Získání práce v cílové zemi představuje rozhodující činitel k úspěšné integraci nejen v oblasti ekonomické, ale také kulturní a jazykové. Díky zaměstnání se stávají migranti a migrantky soběstačnými, v České republice si vytvářejí finanční a sociální zázemí.
S pracovním uplatněním v cílové zemi souvisí změna genderových rolí, u většiny migrantů a migrantek převládá tradiční uspořádání rodiny. Žena se stará o domácnost a vychovává děti, zatímco muž je živitelem rodiny. S příchodem do České republiky se cizinci/ky často setkávají s problémy, získávají zaměstnání v dělnických profesích a z jejich nízkého platu není možné pokrýt náklady celé rodiny. Aby byli schopni finančně zajistit rodinu a vytvořit si životní standard, musí se do pracovního procesu zapojit i žena. Muži začínají ztrácet privilegované postavení v rodině a žena se stává živitelkou rodiny stejně jako muž. S pracovními příležitostmi dochází ke změnám v soukromé sféře rodiny, ženám se zdvojují povinnosti, kromě zaměstnání se musí postarat o děti a domácnost.
Migrantky v cílové zemi neuplatňují své původní vzdělání, protože jim kvalifikace při hledání nového zaměstnání působí problémy. Nechávají se zaměstnávat v dělnických profesích a majoritní společnost je mnohdy považuje za nevzdělanou a nekvalifikovanou pomocnou sílu. Více znevýhodněnou skupinou žen jsou cizinky, které přicestovaly do České republiky za účelem sloučení rodiny. Sloučení rodiny nejčastěji praktikují Ukrajinci, nejdříve imigruje do České republiky muž, který zajistí jednoduché zázemí a poté žena s dětmi a zbytkem rodinných příslušníků. Migrantky ze sloučených
3 SZCZEPANIKOVÁ, A., pozn. 2.
12
rodin jsou segregovanou skupinou, neboť nemají zaměstnání a žijí v uzavřených komunitách mezi krajany. Navíc nemají žádné kulturní ani jazykové kompetence cílové země. Nezaměstnaní migranti a migrantky se často obracejí na zprostředkovatelské agentury, které cizince/ky využívají k nelegálním pracím a obchodu s lidmi. Ženy bývají nejčastěji vykořisťovány jako uklízečky a prostitutky. Muži pracují jako nekvalifikovaná pomocná síla v těžkém průmyslu za neregulérních podmínek. Migranti a migrantky ztrácí díky zprostředkovatelským agenturám svobodu v cílové zemi, kvůli které se právě rozhodli z původní země emigrovat, aby ji získali. Migranti a migrantky díky nelegálnímu zaměstnání vytváří genderově marginalizovanou skupinu, která je odsunuta na okraj společnosti a je vyloučena z veřejného i společenského života komunity cizinců a cizinek, tak i z majoritní společnosti.
2 PŘISTĚHOVALECTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE
2.1 Imigrační politika
Pojem imigrant je definován jako přistěhovalec, který do cílové země přicestoval za účelem pobytu.
Pro imigrační politiku státu je migrace do České republiky přínosem do ekonomic- kého rozpočtu a zároveň přispívá ke společenskému vývoji. Úkolem imigrační politiky je odstranění předsudků z české společnosti vůči cizincům/kám a zlepšení vzájemného soužití. Dále zabraňuje nelegálním migrantům a migrantkám vniknout na území České republiky.
Úkolem státu je nastavit imigrační politiku tak, aby bylo zabráněno nelegální imigraci, nelegálního zaměstnávání migrantů a nelegálních pobytů na území České republiky. Nelegální migrace bývá spojena s kriminalitou, obchodováním s lidmi a možností teroristického zbrojení.
2.1.1 Legislativa a druhy cizineckých pobytů
Česká republika se vstupem do EU prošla výraznými změnami v imigrační politice.
Migrační politika byla novelizována po vstupu ČR do EU v roce 2003. Migrující byli rozděleni do dvou skupin. Do první skupiny patří občané EU, kteří mají vstup na území České republiky jednodušší, protože mají specifická práva v rámci evropského prostoru.
Migranti/ky z EU mohou svobodně vstupovat na území České republiky, nepotřebují
13
žádné vízum za účelem pobytu. Občané EU zde mohou bydlet, pracovat, podnikat, ale musí své záměry ohlásit na cizinecké policii. Občané EU mají i podobná práva jako občané ČR, mají právo volit a mohou být voleni. Druhou skupinu tvoří migranti/ky mimo země EU, tzv. migranti/ky třetích zemí, kteří mají práva na vstup a pobyt na území České republiky mnohem složitější. Třetí země se vyznačují velmi pestrou škálou národů lišící se v jazykové výbavě, kultuře, životní úrovni a v neposlední řadě motivací migrace a jinými plány do budoucna. Země třetího světa představují různorodost států z hlediska ekonomického a politického uspořádání, jedná se o vyspělé demokratické státy, rozvojové země, státy s totalitními režimy nebo státy postižené válečnými konflikty.4
„Základní legislativa, která upravuje postavení, práva a povinnosti legálně pobývajících cizinců/nek na území ČR jsou zákon č. 326/199 Sb. o pobytu cizinců a zákon č. 325/1999 Sb. o azylu. Zákon o pobytu cizinců rozlišuje tři základní typy pobytu na území (ve skupině cizinců z třetích zemí původu, tj. mimo EU): přechodný- krátkodobý pobyt a dlouhodobý pobyt, a trvalý pobyt (po pěti letech, nebo dříve.) Základní právní normou v oblasti uprchlictví je zákon o azylu č. 325/1999, který platí od 1. 1. 2000.“5
2.1.2 Druhy cizineckých pobytů v České republice
Přechodný pobyt
Migranti/ky mohou získat v České republice povolení k dlouhodobému pobytu nebo přechodnému pobytu, který je možné uskutečnit na základě dlouhodobého nebo krátkodobého víza. Krátkodobé vízum má platnost do 90 dnů pobytu a vydává ho zastupitelský úřad. Pokud cizinci žádají o udělení krátkodobého víza za účelem zaměstnání, musí doložit povolení k zaměstnání, doklady o zajištěném ubytování a zdravotním pojištění.6
4 RÁKOCZYOVÁ, M. - TRBOLA, R. Sociální integrace přistěhovalců v České republice. 1.vyd. Praha:
SLON, 2009. 309 s. ISBN 978-80-7419-023-0.
5 KRCHOVÁ, A. - VÍZNEROVÁ, H. - KULTÁKOVÁ, P. Ženy migrantky v České republice: uvedení do problematiky. In: Evropská kontaktní skupina [online]. 5. 12. 2008 [vid. 19. 4. 2011].
Dostupné z: http://www.ekscr.cz/publikace/.
6 ZÁKONY ONLINE. Občanské právo: zákon o pobytu cizinců na území ČR. In: ley.cz: Přechodný pobyt na území ČR [online]. 30. 11. 1999 [vid. 19. 4. 2011]. Dostupné z: http://zakony-online.cz- /?s9&q9=all.
14
Dlouhodobý pobyt
Migranti/ky nejčastěji žádají o dlouhodobý pobyt. Dlouhodobý pobyt platí více než 90 dnů a je vydán cizineckou policií na dobu jednoho roku. Migranti/ky uvádějí jako nejčastější důvod dlouhodobého pobytu zaměstnání, sloučení rodiny, podnikání a studium. Povolení k dlouhodobému pobytu je také vydáváno za účelem ochrany na území České republiky, je určeno pro migranty a migrantky, kteří byli v České republice zneužiti a nelegálně nuceni k prostituci. 7
Trvalý pobyt
O trvalý pobyt smí migrant/ka zažádat po pěti letech nepřetržitého pobytu na území České republiky. Trvalým pobytem získávají migranti/ky skoro stejná práva jako občané ČR a mohou získat také lepší ekonomické a sociální postavení. Migranti/ky s trvalým pobytem mají jednodušší přístup k bezplatnému vzdělávání, mohou získat lepší podmínky v zaměstnání a podnikání. Mohou žádat o půjčky u finančních institucí a vlastnit nemovitosti. Trvalý pobyt zaniká nabytím občanství České republiky.8
Mezinárodní ochrana (azyl)
Azyl neboli ochranný pobyt pro cizince a cizinky poskytuje cílová země. Azylanti/ky musí splňovat kritéria uprchlíků podle Ženevské úmluvy z roku 1951. Práva a povinnosti uprchlíků se řídí vnitřní politikou státu, která jejich pobyt v České republice reguluje. Uprchlíci byli v zemi původu pronásledováni z politických, rasových a náboženských důvodů. Česká republika může udělit uprchlíkům humanitární azyl, který poskytuje v případě válečného konfliktu nebo přírodní katastrofy. Azyl uděluje uprchlíkům Ministerstvo vnitra. Vyřízení žádosti o azyl může trvat až 90 dnů, mezitím uprchlíci setrvávají v azylových táborech, kde mají bezplatné ubytování, stravu a kapesné. Stát poskytuje uprchlíkům kromě ubytování také pomoc při integraci do většinové společnosti státním integračním programem, který zahrnuje mimo jiné i možnost bezplatně se učit český jazyk.9
7 ZÁKONY ONLINE. Občanské právo: zákon o pobytu cizinců na území ČR. In: ley.cz: Dlouhodobý pobyt na území ČR [online]. 30. 11. 1999 [vid. 19. 4. 2011]. Dostupné z: http://zakony- online.cz/?s9&q9=all.
8 ZÁKONY ONLINE. Občanské právo: zákon o pobytu cizinců na území ČR. In: ley.cz: Trvalý pobyt na území ČR [online]. 30. 11. 1999 [vid. 19. 4. 2011]. Dostupné z: http://zakony-online.cz/?s9&q9=all.
9 RÁKOCZYOVÁ, M. - TRBOLA, R., pozn. 4.
15
Zákon o azylu 325/1999 SB., § 23 obsahuje také specifická opatření pro ženy.
V některých případech, kdy ženy žádají o mezinárodní ochranu, zajišťuje ministerstvo tlumočníka. Jedná se o ženy, které jsou pod tlakem fyzického, psychického či sexuálního násilí, dále o osoby nezletilé, těhotné ženy či osoby se zdravotním postižením.10
2.2 Integrační politika
Integrační politika se snaží začlenit imigranty/ky z různých kultur do většinové společnosti, ale i do komunit cizinců a cizinek žijících na území České republiky. Již v devadesátých letech, s příchodem velkého počtu migrantů a migrantek, byla česká společnost donucena vytvořit podmínky pro jejich integraci. Ministerstvo vnitra vypracovalo následující programy na podporu integrace: Zásada koncepce integrace cizinců na území ČR z roku 1999, Koncepce integrace cizinců na území ČR z roku 2000 a Analýza situace postavení cizinců z roku 2003. Cílovou skupinou integračních programů jsou především cizinci/ky z třetích zemí. Programy se nevztahují na cizince/ky EU a pro žadatele o azyl je vytvořený státní integrační program. Zásady integrace z roku 1999 obsahují povinnosti státní správy, která by měla v souvislosti s integrací cizinců a cizinek umožnit všem stejná práva. Přistěhovalci mají právo na zachování odlišností, které tvoří jejich identitu, tj. náboženství a kulturu. Cílem integrační politiky je vytvořit otevřenou a komunikující společnost, která bude fungovat na vzájemné komunikaci a zamezit segregaci etnických komunit.
Koncepce integrace cizinců z roku 1999 vychází z požadavků EU. Koncepce klade důraz na cizince/ky, kteří v České republice žijí legálně a dlouhodobě. Cílem je, aby měli stejná práva jako občané České republiky a nebyli diskriminováni. „Ministerstvo vnitra dále ve své koncepci dochází k závěru, že není možné všechny odlišnosti kultur příchozích migrantů tolerovat, zvlášť ty, které odporují českému právnímu řádu: domácí násilí, polygamie, vynucené sňatky, omezování přístupu ke vzdělání a zdravotnictví nebo k bránění v zaměstnání.“11
10 KRCHOVÁ, A. - VÍZNEROVÁ, H. - KULTÁKOVÁ, pozn. 5.
11 BARŠOVÁ, A. - BARŠA, P. Přistěhovalectví a liberální stát: Imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2005.
308 s. ISBN 80-210-3875-6. S. 235.
16
Analýza postavení cizinců a cizinek se zabývá kulturní integrací a zkoumá jejich odlišnosti. Ministerstvo vnitra uvádí možnost kulturního pluralismu, který zachová kulturní odlišnosti příchozích cizinců a cizinek s podmínkou adaptace na politické a ekonomické normy v České republice. Hlavní podmínkou integračního procesu je schopnost cizinců a cizinek komunikovat v českém jazyce. Bez znalosti jazyka neproběhne integrační proces a cizincům/kám, potažmo celé komunitě, hrozí segregace.
2.3 Naturalizace
Státní občanství znamená příslušnost k danému státu. Občanství člověk získá narozením a nese s sebou základní práva a povinnosti. Zákon č. 40/1993 Sb. definuje nabývání a pozbývání českého občanství. 12
Fyzické osobě lze udělit státní občanství České republiky za těchto podmínek:
Osoba má nahlášený trvalý pobyt po dobu minimálně 5 let a na tomto místě se z velké části zdržuje.
Nabytím českého státního občanství se pozbývá původní státní občanství a migrant/ka se musí prokázat, že pozbyl/a existující státní občanství.
Čistý trestní rejstřík po dobu 5 let.
Osoba má povinnost plnit všechna nařízení zákonem o pobytu cizinců a předpisy o veřejném zdravotním pojištění, sociálním zabezpečení, důchodovém pojištění, daních, odvodech a poplatcích.
Všechny podmínky o udělení státního občanství jsou ustanoveny v zákonu 40/1993 Sb.13 Pro udělení občanství je tedy nutné pobývat na území České republiky nejméně po dobu pěti let, s tím, že státní občanství České republiky je uděleno po ztrátě nebo pozbytí předešlého občanství. Z důvodu ztráty původního občanství, časové a administrativní náročnosti se často stává, že cizinci/ky o české občanství ztrácí zájem.
12 MINISTERSTVO VNITRA A POLICEJNÍ PREZIDIUM ČR. Analýza právní úpravy nabývání a pozbývání státního občanství [online]. 3. 4. 2008 [vid. 5. 8. 2011].
Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/dokument/2005/analyza.pdf.
13 UHEREK, Z. - KORECKÁ Z. - POJAROVÁ T., et al. Cizinecké komunity z antropologické perspektivy: vybrané případy významných imigračních skupin v České republice. 1.vyd. Praha:
Etnologický ústav AV ČR, v.v.i., 2008. 259 s. ISBN:978-80-87112-12-0. S. 248.
17
3 MIGRAČNÍ PROCESY V ČESKÉ REPUBLICE
3.1 Historie
Česká republika byla v předchozích letech z hlediska migračního procesu spíše tranzitní zemí, tzn., že migrantky a migranti se snažili přes ČR dostat na západ.
V období socialismu lidé z rodné země emigrovali a počet příchozích imigrantů a migrantek byl spíše zanedbatelný. V komunistických zemích bylo typické centrální plánování všech oblastí veřejného života, a proto migrace byla pod správou režimu.
Migrovali sem cizinci/ky pod státním dohledem především z východního bloku, tedy z Bulharska, Vietnamu, Polska a Ruska. Jednalo se většinou o studenty a dělníky, kteří zde chtěli získat pracovní zkušenosti. 14
V 70. - 80. letech byla vytvořena dočasná organizovaná migrace, na které se spolupodílely socialistické státy s cílem podpořit hospodářskou politiku. „Nejdelší tradici mělo zaměstnávání občanů z Polska, které probíhalo již od 60. let. Nejvyšší počet polských občanů dlouhodobě pracujících v Československu - 20 825 byl zaznamenán v roce 1974.“15
Do Československa z Vietnamské socialistické republiky přicházeli mladí studenti, kteří zde získávali odborné vyučení a vraceli se zpět do vlasti. V českém průmyslu se uplatňovali také vietnamští migranti a migrantky. Po pádu komunismu byly ukončeny všechny plánované pracovní migrace a cizinci/ky se museli vrátit zpět do země původu. Sociální a mocenský systém tehdejších komunistických zemí byl podobný, proto migrantky a migranti získali dobrý přehled o Československu a jiných komunistických zemích. Migrační informace napomohly k tomu, aby vznikl česko- ukrajinský migrační model16, který za komunismu existoval jen částečně. Ukrajinsko- migrační model funguje na základě krátkodobých ekonomických migrací, které probíhají periodicky mezi Českou republikou jako zdrojovou zemí a Ukrajinou - zemí původu. Ukrajinská minorita patří v dnešní době k největší skupině cizinců a cizinek žijící na území České republiky.
14 UHEREK, Z. - KORECKÁ Z. - POJAROVÁ T., et al., pozn. 13.
15 BARŠOVÁ, A. - BARŠA, P., pozn. 11, s. 218.
16 Tamtéž., pozn. 11, s. 247.
18
Po Sametové revoluci v r. 1989 se uvedená skutečnost výrazně změnila.
S demokratizací a otevřeným pracovním trhem do Československa začal mířit větší počet migrantů a migrantek jak z východního bloku, tak ze západních zemí jako nově vytvořený migrační systém17. Politické změny v Československu po roce 1989 zapříčinily kromě pracovních migrací i dlouhodobé a trvalé přistěhovalectví.
„Tento proces urychlovala i velká prostupnost státních hranic. Československo nemělo vízovou povinnost se státy rozpadajícího se Sovětského svazu, s dalším i státy střední Evropy ani s většinou balkánských států. Česká republika se v tomto období projevovala současně jako cílová destinace migrantů, jako země tranzitní a v menší míře i jako země zdrojová. Současně se stala i zemí azylovou.“ 18
V roce 1992 vešel v platnost zákon o pobytu cizinců na území České republiky, protože porevoluční doba byla k příchozím migrantům a migrantkám velmi tolerantní.
Zákon neusiloval o omezení migrace, nýbrž o její evidenci a možnost omezit nelegální
migraci přes české hranice.
Od roku 1993, kdy se rozpadlo Československo, se počty přistěhovalců stále zvyšují.
Politické rozdělení obou států zapříčinilo, že v tu dobu se mnoho Čechů usadilo na Slovensku a někteří Slováci se přemístili natrvalo do České republiky. Od roku 1996 dochází ke zpřísňování migračních předpisů České republiky. Příčiny změn byly vyvolány nezaměstnaností. Začaly se reflektovat dopady, které způsobila nelegální migrace. Česká republika se ucházela o členství v EU, a tudíž musela vyhovět jejich požadavkům v oblasti imigrační politiky.
Česká republika se stala imigrační zemí. V letech 1994 - 1998 zde mnoho migrantů našlo trvalý domov. Ke kulminaci přistěhovalectví z 90. let došlo až v roce 1997. Do roku 2000 se přírůstek imigrantů a imigrantek nijak zvlášť nezvyšoval, poněvadž byl vytvořen nový cizinecký a azylový zákon, který znamenal zcela jiné podmínky pro příchozí migranty a migrantky. Změny v zákoně zpřísnily požadavky k získání trvalého pobytu a zapříčinily tak omezení přistěhovalectví. Migrace je kolísavá, závisí na hospodářské situaci, vízové politice a stabilitě státu. Větší příliv imigrantů a
17 UHEREK, Z. - KORECKÁ Z. - POJAROVÁ T. et al., pozn. 13, s. 247.
18 Tamtéž., pozn. 13, s. 247.
19
imigrantek zaznamenala Česká republika se vstupem do Evropské unie. Od té doby je situace stabilizovaná a každoročně dochází k mírnému nárůstu imigrantek a imigrantů.19
3.2 Důvody migrace
Migrace se dále rozděluje podle dvou hledisek, a sice na dobrovolnou a nucenou.
Dobrovolně cizinky a cizinci migrují například za lepšími pracovními příležitostmi, jedinci se rozhodují ze své vlastní iniciativy nikoliv z nějakého příkazu či doporučení.
Nucená migrace je pravým opakem dobrovolného přistěhovalectví. S nucenou migrací je spojováno především uprchlictví. Migrantky a migranti sledují dění ve své rodné zemi, rozhodnutí odchodu ze země má příčinu náboženskou, politickou, ekologickou nebo je v zemi vyhlášen válečný konflikt.20 Obyvatelé jsou ohroženi na životech a z těchto důvodů musí zemi opustit. Migrantky a migranti, kteří míří do hostitelské země nucenou migrací, si plně neuvědomují, co budou muset podstoupit proto, aby začali žít novým životem. Mnohdy ani nestojí o to žít jinak, nýbrž takovým způsobem jako v rodné zemi, jen bez různých konfliktů a ohrožení. V jejich životě převládá chaos, opouštějí zemi v pudu sebezáchovy a nejsou schopni reflektovat svá unáhlená rozhodnutí, o to víc je pak problematická integrace do nové společnosti v cílové zemi.
Česká republika se stala cílovou zemí se vstupem do EU v roce 2003. Většina migrantek a migrantů se trvale usazuje v zemích s vyšší životní úrovní než je jejich země původu, což jim Česká republika v současnosti může nabídnout.21
3.3 Cílové destinace
Cílovou destinací migrace v České republice se stávají především velká města.
Největší koncentrace imigrantek a imigrantů se soustřeďuje především v hlavním městě.
V Praze sídlí přibližně třetina cizinek a cizinců z celkového počtu všech přistěhovalců.
Na druhém místě se nachází Brno, kde žije přibližně 11% přistěhovalců. V současné době dochází k osídlování menších měst, kam míří značná část imigrantek a imigrantů.
Jedná se o města Plzeň, Liberec, Olomouc a také Mladá Boleslav. Pro imigrantky a imigranty pocházející ze sousedních států, tedy Polska, Slovenska, Německa nebo
19 UHEREK, Z. - KORECKÁ Z. - POJAROVÁ T. et al., pozn. 13.
20 VÍZNEROVÁ, A. - KRCHOVÁ, H. Diskriminace azylantů a azylantek v ČR z genderové perspektivy.
1.vyd. Praha: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2008. 76 s. ISBN 978-80-254-2035-5. S. 12.
21 JURMAN, M. Azyl a uprchlictví. In: Epravo.cz: sbírka zákonů, judikatura, právo [online]. 11. 4. 2002 [vid. 11. 5. 2011]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/azyl-a-uprchlictvi-16414.html.
20
Rakouska je charakteristické, že se trvale usazují v pohraničních oblastech. Typickým příkladem mohou být Němci, kteří podnikají především v příhraničních městech Domažlice a Sokolov. Majetní cizinci a cizinky obsazují prestižní lokality v centu Prahy, v nově vybudovaných čtvrtích Ostravy a v lázeňském středisku Karlovy Vary.22
3.4 Ekonomická migrace
Největší podíl migrantek a migrantů do České republiky je z Evropy. Migranti/ky z EU zaujímají v celkovém počtu imigrantek a imigrantů 33%, ostatní země Evropy mimo EU (44%). Do České republiky přichází také necelá čtvrtina imigrantů a imigrantek ze zemí mimo Evropu, především z Asie (20%) a Amerika tvoří přibližně (2%), zbylé 1% připadá migrantům z Afriky.23
Česká republika jako cílová země představuje domov především pro migranty a migrantky z méně ekonomicky vyspělých zemí východu. Ukrajinci/ky a Vietnamci/ky migrují do České republiky nejčastěji za prací, s čímž je spojený ekonomický růst a následná poptávka po pracovních silách. Většinou se jedná o fyzickou práci za minimální mzdu, o kterou nemají Češi příliš velký zájem. Cizinci a cizinky pracují především manuálně v různých profesích a odvětvích, jakými jsou zpracovatelský průmysl, stavebnictví a strojírenství. Zbylá část migrantek a migrantů je zaměstnána ve službách a v obchodu na provozních pozicích. Dělnické profese jsou pro příchozí migranty a migrantky charakteristické. Nutno zdůraznit, že z východních států je mnoho cizinek a cizinců vzdělaných a kvalifikovaných, ale dostává se jim práce v podřadných dělnických profesích.
V celkové populaci migrantů a migrantek převládají muži, přesto však některé země vykazují větší počet migrujících žen, například Mongolsko a Rusko. Věková struktura migrantů a migrantek odpovídá ekonomicky aktivnímu věku od 18 do 60 let.
Nejčastějším účelem migrace, jak bylo již řečeno, je zaměstnání, rovněž se vyskytuje slučování rodiny, studium a podnikání na živnostenský list. Slučování rodin převládá u migrujících žen nejčastěji ze Slovenska a Polska. U mužů ze stejných zemí je účelem pobytu zejména zaměstnání. Pracující migranti/ky představují pro Českou republiku
22 RÁKOCZYOVÁ, M. - TRBOLA, R., pozn. 4.
23 Tamtéž., pozn. 4, s. 28.
21
velký přínos do ekonomiky a s ním spojený i rozvoj pracovního trhu. Podílí se jak na ekonomické produkci, tak na ekonomické spotřebě, například tím, že odvádějí daně.
3.5 Rodinný život migrantů a migrantek
Rodinný život migrantů a migrantek nebyl v 90. letech do statistik zahrnut, bližší informace o rodinách cizinců a cizinek jsou zjistitelné až v roce 2001, kdy proběhlo v České republice sčítání lidu. Pravidelné informace o rodinných příslušnících cizinců a cizinek jsou k dispozici v ročních statistikách od roku 2005. Dlouhodobější výzkum této oblasti není tudíž možný. Pro rodinné příslušníky cizinců a cizinek je specifické, že neemigrují z rodné vlasti všichni společně, ale rodina si podává žádost o povolení k trvalému pobytu na území hostitelské země za účelem společného soužití a přijíždí až později s již vyřízenou dokumentací. Děti migrantek a migrantů se vzdělávají na základních, středních a vysokých školách. Například u Vietnamek a Vietnamců, kteří zde pobývají od 90. let dospívá již druhá generace potomstva v České republice.24
U Vietnamců/ek a Rusů/ek je účelem pobytu právě sloučení rodiny, v případě Rusů a Slováků bylo nejčastějším důvodem zaměstnání. Z výše uvedených procentuálních výsledků je zřejmé, že slučování rodin je jedním z významných účelů imigrace do české společnosti.
3.5.1 Slučování rodin
Slučování rodin před rokem 2003 bylo velmi problematické, protože neexistovala žádná právní úprava. Případy slučování rodin řešily zastupitelské úřady na základě zákona o pobytu cizinců 326/ 1999 Sb. Členové migrující rodiny museli zažádat o vydání turistického víza, které platilo 90 dnů a rozhodnutí o udělení bylo v kompetenci správních orgánů. Pokud zastupitelský úřad zamítl udělení turistického víza, nebyl nucen zamítnutí zdůvodnit a zároveň nebylo možné se proti tomuto rozhodnutí odvolat. Slučování rodin bylo velmi problematické a administrativně náročné, stávalo se, že zdlouhavý proces uznání azylu zapříčinil rozpad rodiny z důvodu dlouhodobého odloučení, odcizení kvůli nedostatečné komunikaci a vzájemné nedůvěře.25
24 UHEREK, Z. - KORECKÁ Z. - POJAROVÁ T. et al., pozn. 13.
25 PORADNA PRO INTEGRACI. Slučování rodin cizinců a uznaných azylantů. In: Cizinci.cz [online].
26. 2. 2003 [vid. 11. 5. 2011]. Dostupné z: http://www.cizinci.cz/files/clanky/109/brozuracj.pdf.
22
Na summitu v Tampere v říjnu roku 1999 se jednalo o azylové a imigrační politice v rámci Evropské unie. Řešila se otázka rovných přístupů a práv pro občany třetích zemí, kteří mají při vstupu na území evropského společenství mnohem složitější podmínky než občané členských států. Legislativa, která zjednodušovala a urychlovala proces slučování rodin, vyšla v platnost až 22. září 2003 na základě Amsterodamské smlouvy. Členské státy EU získaly oprávnění na sloučení rodin migrantů podle směrnice 2003/86/EC. Směrnice se vztahuje na migranty a migrantky třetích zemí a na uprchlíky. Jsou dvě možnosti, jak získat právo na sloučení rodiny. První podmínkou je, aby alespoň jeden člen z rodiny migrantů získal status uprchlíka. Druhou alternati- vou pro migranty a migrantky třetích zemí je, aby alespoň jeden člen z rodiny působil na území členských států EU minimálně jeden rok. Poté za ním může imigrovat manžel/ka a děti. Ostatní členové rodiny musí zažádat o vízum opravňující vstup na území České republiky.26
3.5.2 Sňatkovost
Podle statistik bylo uzavřeno v České republice v roce 2009 - 4 177 sňatků, přičemž jeden z partnerů byl právě cizinec. Za rok 2009 uzavřeli migranti s ženami z České republiky 2347 manželství. U žen migrantek s českými muži je počet uzavřených sňatků za rok 2009 nižší, přesně 1803. Pouhých 192 sňatků bylo v roce 2009 uzavřeno v České republice mezi cizinci. Čeští muži uzavírali manželství nejčastěji s cizinkami ze Slovenska, Ukrajiny, Ruska a Polska. Češky projevují zájem o cizince rovněž ze Slovenska, pak z Velké Británie, USA a Německa.27
Sňatky uzavírané mezi cizinci a příslušníky majoritní společnosti nejsou v České republice nic zvláštního. Smíšená manželství mohou být uzavírána z různých důvodů.
Pozornost vyvolávají sňatky s úmyslem získat trvalý pobyt. Od roku 2006 došlo ke snížení hranice trvalého pobytu z 10 na 5 let a v důsledku toho klesá zájem o fiktivní sňatky. V minulosti mnoho cizinců získalo touto cestou trvalý pobyt, zákon do roku 2007 nikterak neomezoval smíšená manželství. „Poté byly zákon o pobytu cizinců
26 MIGRACE ONLINE. Směrnice 2003/86/EC o právu na sloučení rodiny v EU [online]. 17. 11. 2003 [vid. 11. 5. 2011].
Dostupné z: http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=1957402.
27 LEVOVÁ, J. Metodika pro práci s cizinci žijícími v České republice, kteří jsou ohroženi domácím násilím. 1. vyd. Brno: Spondea, 2010. 167 s. ISBN:978-80-254-8499-9.
23
326/1999 Sb. a zákon o azylu 325/1999 Sb. novelizovány a nyní platí podmínky, které v některých případech mohou znamenat riziko zvýšení závislosti na českém partnero- vi.“28
Podle současných statistik si české ženy hledají partnery z ekonomicky vyspělejších zemí, kdežto čeští muži upřednostňují spíše ženy z ekonomicky méně vyspělých zemí než je Česká republika. Sňatky cizinců s českými partnery přispívají kladně k začlenění migrantů do majoritní společnosti. „Specifické jsou partnerské vztahy Němců, kteří v České republice navazují kontakty se ženami ohroženými sociálním vyloučením.
Příkladem jsou romské ženy nebo prostitutky (Domažlice, Cheb). Tato partnerství pak mohou vést k uzavření manželství anebo rodičovství, kdy německý otec za svým dítětem dojíždí.“29
4 MIGRANTI/KY A PROBLEMATIKA SOCIÁLNĚ PATO- LOGICKÝCH JEVŮ
Cizinky a cizinci jsou specifickou skupinou, která pochází z různých zemí a kultur, a tím se i různě integruje do české společnosti. Každý cizinec je determinován kulturou země svého původu, která mimo jiné každému pohlaví přičítá určité genderové role.
Tím je zároveň dán pohled na sociálně patologické jevy. Hranice pro vnímání např.
domácího násilí jsou různé. Mezi sociálně patologické jevy patří také obchod s lidmi. Je formou nátlaku na osoby za účelem zbavení jejich osobní svobody, potažmo zneužití k nuceným pracím.
4.1 Domácí násilí
Oběti domácího násilí bývají většinou ženy z 92% - 98%. Současné výzkumy však ukazují, že i muži v 2% - 5% byli vystaveni domácímu násilí ze strany partnerek.
Stereotypně je muž vnímán jako hlava rodiny a silné pohlaví, tudíž je pro něj velmi těžké přiznat skutečnost, že se stal obětí domácího násilí. Fyzické násilí přiznává 35%
žen a 34% mužů. Ovšem psychickým týráním bylo postiženo více žen než mužů. 30
28 LEVOVÁ, J., pozn. 27, s. 47.
29 RÁKOCZYOVÁ, M. - TRBOLA, R. Lokální strategie integrace cizinců v ČR I. 1. vyd.
Praha:Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2008. 74 s. ISBN 978-80-7416-006-6. S. 31.
30 Tamtéž., pozn. 27.
24
Z hlediska domácího násilí se budeme zabývat dlouhodobými partnerskými vztahy.
Český partner má oproti partnerovi z ciziny velké výhody. Má přístup k informacím, nemusí se vyrovnávat s novou kulturou, s integrací do nové společnosti a zná jazyk.
Všechny vyjmenované příklady znamenají pro příchozí imigrantky a imigranty obrovské úsilí a stres, což může znamenat i pozdější konflikty ve vztahu.
Ohroženou skupinou mohou být partnerky z majoritní společnosti, které sdílejí společnou domácnost s cizincem. Česká partnerka je v rodné zemi, muž se ocitá v cizím prostředí a musí počítat s prvotní pomocí ženy, přichází o svou roli živitele rodiny, a tak může dojít k potížím ve vztahu. Některé kultury nepřipouští skutečnost, když je ve vztahu dominantní žena. Přijímá-li muž obecnou představu své nadřazenosti vůči ženě, může ji pak ovládat, být vůči ní agresivní nebo se dokonce uchýlit k domácímu násilí. Mnohem menší riziko vzniku domácího násilí se vyskytuje u partnerů, kteří sdílí status cizince. Životní zkušenosti v nové zemi jsou schopni společně zvládnout, řeší stejné či podobné překážky při začleňování do společnosti.
Domácí násilí má na ženy či muže velmi silné dopady, jednak brání migrantům v integraci do majoritní společnosti a zároveň má velmi zničující dopady na psychickou stránku oběti. Důsledky domácího násilí jsou velmi specifické, oběť často trpí psychickými poruchami, ztrátou sebevědomí, trpí permanentním pocitem viny, strachu a nedůvěry, zvýšenou přecitlivělostí, labilitou s tendencí k sebeobviňování. Oběť ztrácí chuť do života, a dokonce v některých případech, nejčastěji ženy mívají zvláštní vztah k násilníkovi. Brání jej, zapírají skutečnost a nejsou schopné se odpoutat od agresora.
Oběť je přesvědčená, že násilí, které je na ní pácháno, je správné a odůvodňuje si ho jako trest, kterému nemůže zabránit. Odborně se nazývá tento emoční kolaps Stockholmský syndrom31, kdy oběť zažívá ve vztahu pocity strachu o vlastní život a nezájmu okolí a zároveň je plně závislá na násilníkovi a nedokáže se od něj odpoutat.32
4.2 Obchodování s lidmi
Obchod s lidmi je trestný čin a organizují ho nejčastěji zločinecké skupiny. Zpro- středkovatelské agentury často využívají migrantky za účelem práce v sexuálním průmyslu, práce v domácnosti a uzavírání sňatků. Migranti jsou často vykořisťováni v nejnižších dělnických profesích, především ve stavebnictví, lesnictví a v důlních a
31 LEVOVÁ, J., pozn. 27.
32 Tamtéž., pozn. 27, s. 47.
25
hutních provozech. Nejčastější podobou sexuálního vykořisťování je prostituce.
Cizinky, které imigrují nebo jsou nuceny k práci v sexuálním průmyslu, pocházejí z východních států s méně vyspělou ekonomikou, například z Ukrajiny, Vietnamu, Moldávie, Číny, Ruska a Polska.33 Z policejních statistik vyplývá největší výskyt prostitutek v hlavním městě Praze a v příhraničních oblastech Děčín, Cheb a Rozvadov.
S hospodářskou krizí došlo k poklesu zájmu o erotické kluby a zvyšuje se prostituce provozovaná v soukromých privátech. Tento trend prostituce v soukromí podléhá minimální kontrole. Nucené práce a prostituce nelze přesně vymezit, protože se jedná především o oblast nelegální kriminality.34
Obrázek 1: Obchod s lidmi od roku 2005 - 201035
Do roku 2005 se neoddělovaly statistiky sexuálního a pracovního vykořisťování na migrantkách a migrantech. Od roku 2005 dochází k rozdělení z důvodu lepší přehlednosti o tom, z kterých dvou hledisek jsou oběti nejvíce postiženi. Za celé období je patrné, že převažuje sexuální vykořisťování. V roce 2008 dochází k mírnému poklesu, kdy nucené práce dosáhly 36% z celkového počtu kriminality. Do roku 2010 se situace opět dostává do stejných hodnot jako v předešlých letech, tj. sexuální trestná činnost přesahuje pracovní vykořisťování.36
33 TRÁVNÍČKOVÁ, I. - BLATNÍKOVÁ, Š. Motivační a demotivační faktory ovlivňující obchodované osoby při rozhodování o vstupu do programu podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi [online]. 2006 [vid. 19. 5. 2011]. Dostupné z: aplikace.mvcr.cz/archiv2008/bezpecnost/studie/sudie_motivace_final.doc.
34 ODBOR BEZPEČNOSTNÍ POLITIKY. Zpráva o stavu obchodování s lidmi v České republice za rok 2010. In: mvcr.cz. [online]. 2011 [vid. 24. 4. 2012]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/obchod-s- lidmi-dokumenty-982041.aspx.
35 Tamtéž., pozn. 34, s. 14.
36 Tamtéž., pozn. 34.
26
Cílem vykořisťovaných migrantek je zajistit finančně rodinu a pozvednout svou životní úroveň. Migrantky jsou ve většině případů příliš důvěřivé, obávají se jazykové bariéry a mají strach ze své neschopnosti si cokoliv zařídit v hostitelské zemi. Tím se vystavují situacím, kdy jsou závislé a odkázané na „obchodníky“. Své doklady svěřují obchodníkům, kteří za ně veškerou administrativu spojenou s pobytem v České republice zařídí. Cizinky však netuší, že budou oklamány, okradeny a pod výhružkou násilí nuceny do prostituce. Bez dokladů, majetku a blízkého okolí se migrantky ocitají v izolaci zcela odkázány na obchodníky. Ženy v této situaci bývají zcela bezbranné.
Pokud některé migrantky vědí, jakou práci budou v cílové zemi vykonávat, nejsou schopny vyhodnotit důsledky, kterým budou muset čelit: vykořisťování, fyzickému násilí a ponižování. Cizinky postrádají jakékoliv informace o základních lidských právech v České republice, netuší, kam se s problémy obrátit. Další ohroženou skupinou žen prostitucí jsou cizinky samoživitelky, které nemají dostatek finančních prostředků na uživení rodiny.
Domácí násilí a sexuální vykořisťování představuje rozšířený problém, který zasahuje jak do psychiky oběti, tak do jejího integračního procesu v rámci majoritní společnosti. Je nutné najít východisko, jak pomoci ohroženým osobám, zvlášť ze strany státu. Zájem o domácí násilí a obchodování s cizinkami mají i mezinárodní organizace OSN a EU, které vydávají různé programy na ochranu obětem.37
V České republice nabízí podobný program Ministerstvo vnitra již od roku 2003 a nazývá se „Program podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi“. „V rámci Programu jsou pro obchodovanou osobu zajištěny následující výhody: okamžité vysvobození z kriminálního prostředí, měsíční krizová intervence, azylové ubytování a finanční podpora, právní a psycho-sociální poradenství, zdravotní péče, rekvalifikační kurzy, dlouhodobá sociální intervence a možnost zařazení do programu ochrany svědka podle z. č. 137/2001 Sb.“ 38
Záměrem programu je zamezit kriminální činnosti a dopadnout pachatele obětí.
Dále poškozeným migrantkám nabídnout pomoc s návratem do rodné země nebo jim poskytnout mezinárodní ochranu (azyl).
37 TRÁVNÍČKOVÁ, I. - BLATNÍKOVÁ, Š., pozn. 33.
38 Tamtéž., pozn. 33.
27
V České republice působí neziskové organizace, které poskytují obětem nucených prací sociální služby formou právní, psychologické, materiální a finanční podpory, dále nabízejí možnost ubytování, zprostředkovávají vzdělávací kurzy a pořádají kulturní akce. Nejznámější organizací, která se zabývá přímo obchodem s lidmi je La Strada ČR, o.p.s. Další známé organizace jsou: Mezinárodní organizace pro migraci, Arcidiecézní charita Praha: projekt Magdala, Organizace pro pomoc uprchlíkům a ROZKOŠ bez RIZIKA, která poskytuje pomoc sexuálně vykořisťovaným ženám.39
5 GENDEROVÉ ASPEKTY ČESKÉHO TRHU PRÁCE
Ekonomické znevýhodnění, typicky ženské obory a menší platové ohodnocení migrantek oproti migrantům úzce souvisí s genderovou situací na českém trhu práce.
Genderem rozumíme kulturně dané rozdíly, předsudky a stereotypy mezi mužem a ženou. Jedná se o sociální a kulturní konstrukt, kdy společnost rozlišuje na základě rozdílu pohlaví a podle toho vytváří v mužích a ženách odlišnou identitu, očekávání a chování. Gender není trvale daný proces, ale prochází změnami v rámci kulturních a společenských struktur a je časově podmíněn. „Genderové role, kterépřipisují ženám a mužům různé práce, povinnosti a odpovědnosti, se vytváří a upevňují v procesu výchovy a socializace, v rodině, vzdělávacím systému, zaměstnání, v kontextu společenských a kulturních hodnot a norem.“40
5.1 Postavení žen na trhu práce před rokem 1989
Postavení ženy ve společnosti za dob komunismu lze rozdělit do tří období:
Období dogmatického uplatňování socialistického emancipačního modelu během padesátých let, s kladením důrazu na kolektivní výchovu dětí.
Období šedesátých let vyznačující se proměňováním dogmatického charakteru modelu, rostoucím zdůrazňováním rodinné výchovy a průběžnou společenskou debatou o postavení ženy v socialistické společnosti.
39 NÁRODNÍ INFORMAČNÍ CENTRUM PRO MLÁDEŽ. Obchodování s lidmi – adresář organizací [online]. 29. 4. 2011 [vid. 24. 4. 2012]. Dostupné z: http://www.nicm.cz/obchodovani-s-lidmi-adresar- organizaci.
40 VÍZNEROVÁ, A. - KRCHOVÁ, H., pozn. 20, s. 27.
28
Období normalizační stagnace po roce 1969, kdy se na dosaženém státu prakticky nic nemění a teoretická reflexe stagnuje.41
Socialistický režim v Československu reflektoval postavení žen ve společnosti a jeho snahou bylo odstranit sociální a genderové rozdíly. Emancipace žen spočívala především v začlenění na trh práce. Na základě nařízení mocenských politik tehdejšího režimu a ekonomických zájmů bylo odstranění nerovného postavení žen ve společnosti.
V roce 1949 vešel v platnost zákon o rodině, který ustanovil stejná práva ženám i mužům v rodinné i profesní oblasti. Ženy začaly být ekonomicky aktivní jako muži a tím vznikla změna genderových rolí v rodině. Ženy se staly hospodářsky nezávislé na mužích, dokázaly uživit samy sebe i svou rodinu. Rovněž začaly zvyšovat svou životní úroveň, osamostatňovaly se, vzdělávaly se a doplňovaly si svou kvalifikaci.
Socialistický model ženám na mateřské dovolené nabízel náhradní péči o děti v mateřských školách, jeslích a doplňkovou hlídací službu, o kterou společnost do té doby neprojevovala zájem. V šedesátých letech docházelo k ústupu od masového nasazování žen do zaměstnání a důraz se začal klást opět na rodinu a výchovu dětí.
O chod domácnosti se staraly stále ženy, i přes snahu socialistického modelu emancipace. Ženy se nacházely v situaci, kdy musely zvládat dvě role, profesní a rodinnou (domácnost a děti). Důsledkem bylo psychické i fyzické vyčerpání žen, které odváděly v zaměstnání mnohem horší výsledky než muži. V zaměstnání docházelo ke genderové diskriminaci. Ženy nebyly obsazovány do řídících funkcí ve firmách a v politice, i přesto, že měly dostatečnou kvalifikaci. Taktéž nacházely uplatnění v méně kvalifikovaných až podřadných profesích, a platové ohodnocení oproti mužům bylo výrazně nižší. V druhé polovině šedesátých let dochází ke stagnaci, zjišťuje se, že socialistický model emancipace nebyl efektivní. Důvodem byl celkový pokles porodnosti v socialistických zemích, a proto místo masového nasazení žen do zaměstnání, byl zájem o zvýšení porodnosti v Československu tedy důraz na ženy- matky a pečovatelky.
Socialistické zrovnoprávnění přineslo ženám možnosti vzdělání, placené práce a získání nezávislosti na muži. Ženy dokázaly využít nabízenou pomoc státu k nabytí
41 APPELTOVÁ, M. Gender a demokracie 1989-2009. 1.vyd. Praha: Gender Studies, o.p.s, 2009. 76s.
ISBN 80-86520-64-1. S. 8.
29
svých práv. Nicméně nebyly si své emancipovanosti vědomy, protože si ji nemusely vybojovat a tím se nenaučily usilovat o svá ženská práva.42
5.2 Ženy na trhu práce po roce 1989 do současnosti
V 90. letech docházelo ke vzniku neziskových organizací typu občansko-právních, feministických a genderových. Jejich zakladetelkami se staly ženy, které bojovaly za ženská práva. K rozvoji organizací v ČR výrazně přispěly migrantky z Ameriky, které zde založily genderová a ženská hnutí.43 V tomto ohledu je třeba zmínit rovněž Češky, které během komunistického období z Československa emigrovaly, a po revoluci se vrátily (většinou z vyspělých západních zemí). V emigraci se setkaly s hnutím za ženská práva a nechaly se inspirovat. Československá společnost prošla po roce 1989 výraznou genderovou změnou, kterou částečně ovlinily již výše zmíněné aktivity neziskových organizací zabývající se prosazováním rovných příležitostí žen a mužů, dále celosvětový trend změn rolí a hodnot u mužů a žen ve společnosti, přechod na nový politický režim, změna ekonomického systému a v neposlední řadě společenský vývoj.
Ženy získaly vzdělání a kvalifikaci a přestaly být majetkem muže. Staly se také ekonomicky nezávislými a schopnými integrovat se bez větších potíží do pracovního prostředí. Genderové vztahy po roce 1989 prošly výraznou změnou, s novým režimem přešla plánovaná ekonomika na tržní a důraz byl kladen na soukromé vlastnictví.
Vzniklo mnoho soukromých firem a na podnikání se začaly podílet také ženy. Druhým významným mezníkem pro rozvoj pracovních možností žen se stal rok 2003, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie.
Podle výzkumů veřejného mínění o postavení žen na trhu práce z roku 2003 vyplývá, že mezi nejdůležitější hodnoty českých mužů a žen patří založení a starost o rodinu a dobré zaměstnání.44
Jako hlavní důvod zaměstnání uvádějí muži a ženy zabezpečení rodiny, zvýšení životní úrovně, kontakt s druhými lidmi, využití své kvalifikace, vzdělání a nezávislosti.
42 APPELTOVÁ, M., pozn. 41.
43 Tamtéž., pozn. 41, s. 11.
44 KŘÍŽOVÁ, A. - HAŠKOVÁ, H. Průzkum veřejného mínění o postavení žen na trhu práce.
In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2003 [vid. 25. 9. 2011].
Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/957/zprava.pdf.
30
S přibývajícím věkem dochází k přehodnocení. Zatímco pro mladé lidi je práce důkazem nezávislosti, starší lidé logicky myslí především na svou budoucnost s cílem zabezpečit se na stáří. Genderové nerovnosti se projevují nejčastěji v platovém ohodnocení v rámci stejného pracovní zařazení muže a ženy. V nerovném postavení přitom nejsou ženy obecně, ale pouze jejich určité skupiny. Mezi genderově diskriminované skupiny žen na trhu práce patří ženy na mateřské dovolené, nevzdělané ženy, ženy před důchodem, ženy zdravotně postižené a ženy po mateřské dovolené.
Genderové nerovnosti se projevují na trhu práce při kariérním postupu, v přístupu a zacházení na pracovišti a lišícím se platem za shodně odvedenou práci. Důvodem, proč se ženy nacházejí v nerovném postavení na trhu práce, je péče o domácnost, výchova dětí, nedostatečná asertivita a autorita. Některé ženy kvůli kariérnímu postupu odkládají mateřství na pozdější dobu nebo nechtějí vůbec založit rodinu. Co se týká řídících pozic, je pracovní trh nakloněn více mužům. Skloubení pracovních a rodinných povinností připadá nejčastěji ženám, které řeší otázku jak začlenit ostatní členy rodiny do obstarávání domácnosti a péče o děti. Muži bývají často pracovně vytížení a nemohou zastat práce v domácnosti a výchovu dětí jako ženy, tím dochází k častým sporům v rodině. Nejkritičtější období pro ženy v zaměstnání je, když mají malé děti ve věku do šesti let. Je proto nutná vzájemná pomoc obou partnerů nebo zapojení ostatních členů domácnosti. Rodiny s malými dětmi využívají spíše náhradní péči než služby spojené s domácností, tím částečně řeší otázku harmonizace pracovního a rodinného života.
Tato kapitola hovoří o postavení českých žen v české společnosti, na trhu práce a rovněž v rodině. Záměrem je zde poukázat na genderové prostředí majoritní společnosti, do kterého imigrantky přicházejí. V zemi původu bývají ženy ekonomicky neaktivní a živitelem rodiny je muž. S migrací se mění genderové role, ženy musí začít pracovat, aby byly schopné zajistit rodinu. Tato nová situace je pro migrantky složitá, proto mají ještě obtížnější podmínky než české ženy. Přístup na pracovní trh jim neznemožňuje pouze diskriminace na základě pohlaví, ale také status cizinky, jazyková bariéra a vzdělání. Imigrantky i přes vzdělání získávají podřadné dělnické práce, u kterých není vyžadována žádná kvalifikace. Jejich zaměstnání bývá fyzicky náročné a pracovní doba je nestandardně dlouhá. Z tohoto důvodu nemají téměř žádný volný čas, nejen pro rodinu, ale i pro poznání nové kultury země, kromě toho se nemohou věnovat svým koníčkům a účastnit se na veřejném životě. Vzniká problém úpadku rodiny a dochází
31
i ke zpomalení integračního procesu. Podrobněji se zmíněnému tématu věnují oddíly:
6.2, 6.3, 6.4.
6 INTEGRACE MIGRANTEK A MIGRANTŮ
6.1 Různé roviny integrace
Po příchodu migranta/ky do hostitelské země začíná proces integrace do společnosti, tj. začlenění jednotlivce do stávajícího společenského systému, který se řídí podle již vytvořených pravidel. Integrací rozumíme vzájemně působící proces mezi majoritní a minoritní společností. Integrace se odehrává v několika stupních společenského života.
Pokud má integrace proběhnout úspěšně, musí být jednotlivé stupně integrace alespoň z části splněny. Podle Barši lze rozlišovat v integračním procesu tyto dimenze: integrace kulturní, sociálně-ekonomická integrace a občansko-politická integrace:
Integrace kulturní
Kulturní integrace zahrnuje oblast jazykovou a vzdělávací. Migrantky a migranti se adaptují na novou kulturu přijímané země. Kulturní integrace má nastavené podmínky, které určuje imigrační politika a většinová společnost.
Sociálně-ekonomická integrace
Pod sociálně-ekonomickou integraci spadají oblasti zdravotních služeb, bydlení a postavení na trhu práce.
Občansko-politická integrace
Občansko-politická integrace zahrnuje oblast práv migranta, kontakt s veřejnými institucemi, právo volit a být volen. Migrantky a migranti mají příležitost angažovat se v politice a ucházet se o úřednické pozice. Tato integrace je nazvána politickou asimilací. Dále prosazuje občanskou rovnost, právo na ochranu kulturní identity a vzdělání. 45
45 BARŠA, P. Politická teorie multikulturalismu. 1.vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999. 347 s. ISBN:80-7325-020-9.
