TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ
Studijní program: B3107 Textil Studijní obor: 3107R007 Textilní marketing
PAROPROPUSTNOST A PRODYŠNOST POLOPROPUSTNÝCH MATERIÁL TYPU
WINDSTOPPER –
VAPOUR PERMEABILITY AND AIR PERMEABILITY OF SEMI-PERMEABLE'S WINDSTOPPER MATERIALS
Pavlína Mrázková KHT - 681
Vedoucí bakalá ské práce: Prof. Ing. Luboš Hes, DrSc.
Rozsah práce:
Po et stran textu... 31 Po et obrázk ... 8 Po et tabulek... 2 Po et graf ... 8
Zadání:
1. Uve te základní poznatky o termofyziologickém komfortu textiií a zp sobech hodnocení jejich paropropustnosti a prodyšnosti.
2. Popište konstrukci a složení nejmén odlišných 10 vybraných vzork „windstopper “ a uve te jejich parametry komfortu udávané výrobcem.
3. Prom te paropropustnost zkoumaných vzork na p ístroji PERMETEST a prodyšnost na komer ním p ístrojí FX 3030 a novém po íta em vyhodnocovaném p ístroji AIRUN, který je schopen m it i velmi malé hodnoty propustnosti.
4. Stanovte možnosti i limity obou p ístroj a u více prodyšných textilií porovnejte údaje obou p ístroj a jejich citlivost.
5. Pokuste se nalézt vzájemné korelace mezi hodnotami paropropustnosti a prodyšnosti zkoumaných textilií a výsledky komentujte resp. zd vodn te.
6. Dle možností prove te marketingový výzkum malého rozsahu u prodejc outdoorových od v zam ený na prodejnost bund typu Windstopper, ceny tohoto zboží, ozna ování parametr , spokojenost klient a pod. Výsledky m ení i výzkumu vyhodno te i z hlediska jejich možného použití p i propagaci resp. marketingu zkoumaných textilií.
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že p edložená bakalá ská práce je p vodní a zpracovala jsem ji samostatn . Prohlašuji, že citace použitých pramen je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona . 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
Souhlasím s umíst ním bakalá ské práce v Univerzitní knihovn TUL.
Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalá skou práci se pln vztahuje zákon .121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 (školní dílo).
Beru na v domí, že TUL má právo na uzav ení licen ní smlouvy o užití mé bakalá ské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s p ípadným užitím mé bakalá ské práce (prodej, zap j ení apod.).
Jsem si v dom toho, že užít své bakalá ské práce i poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem TUL, která má právo ode mne požadovat p im ený p ísp vek na úhradu náklad , vynaložených univerzitou na vytvo ení díla (až do jejich skute né výše).
V Liberci dne 27.5.2009
...
Podpis
POD KOVÁNÍ
Pod kování pat í vedoucímu práce Prof. Ing. Luboši Hesovi, DrSc. za rady a p ipomínky k mé bakalá ské práci. Dále d kuji Ing. Ivet Vysko ilové za pomoc p i zpracování mé bakalá ské práce. Nakonec d kuji firm WARMPEACE s.r.o. za poskytnutí vzork .
ANOTACE
Tato bakalá ská práce pojednává o komfortu materiál typu Windstopper, které slouží k výrob sportovních od v .
V práci je provedeno hodnocení paropropustnosti a prodyšnosti vzork materiál typu Windstopper, porovnání nam ených hodnot obou vlastností a citlivosti m ení p ístroj . Také byl proveden marketingový výzkum malého rozsahu u prodejc outdoorových od v , jehož cílem bylo zjistit prodejnost windstopperových bund a spokojenost zákazník .
ANNOTATION
The content of this work is about comfort of Windstopper materials to make for production sport's clothes.
In this work is made evaluation of air-permeability and vapour permeability of Windstopper material samples, card comparison both characteristics and sensitivity measurement of the instruments. Also there was made marketing research at the seller's of outdoor clothes. The aim of this marketing research was to find out saleability of windstopper's anoraks and consumer's satisfaction.
KLÍ OVÁ SLOVA:
Komfort Prodyšnost Paropropustnost WINDSTOPPER PERMETEST FX 3300 AIRUN Marketing
KEY WORDS:
Comfort
Air permeability Vapour permeability WINDSTOPPER PERMETEST FX 3300 AIRUN Marketing
Obsah
ÚVOD... 9
1. TEORETICKÁ ÁST ... 10
1.1. Komfort... 10
1.1.1. Termofyziologický komfort textilií ... 10
1.1.1.1. Metody m ení termofyziologického komfortu... 11
1.2. Výpo et termofyziologických vlastností z nam ených hodnot... 12
1.3. Termoregulace lidského organismu... 12
1.4. Tepelné vlastnosti textilií... 15
1.4.1. Hodnocení propustností textilií pro vzduch a vodní páry... 15
1.5. Textilie a folie propustné pro vodní páry avšak nepropoušt jící kapalnou vlhkost... 15
1.5.1. Laminování užitím membrán... 16
1.6. Membrána WINDSTOPPER... 17
1.6.1. Typy membrán... 17
1.7. Popis m ících p ístroj ... 19
1.7.1. P ístroj PERMETEST... 19
1.7.2. P ístroj AIRUN ... 20
1.7.3. P ístroj FX 3300... 22
1.8. Marketingový výzkum... 23
1.8.1. Typy marketingového výzkumu: ... 23
1.8.2. Dotazník... 24
1.9. eští výrobci a prodejci bund typu WINDSTOPPER ... 25
2. PRAKTICKÁ ÁST ... 26
2.1. Popis jednotlivých vzork materiálu ... 26
2.2. M ení vlastností materiálu WINDSTOPPER ... 28
2.2.1. M ení vzork na p ístroji PERMETEST ... 28
2.2.2. M ení vzork na p ístroji FX 3300 ... 30
2.2.3. M ení vzork na p ístroji AIRUN... 31
2.3. Porovnání citlivosti m ení p ístroj FX 3300 a AIRUN ... 34
2.4. Porovnání hodnot paropropustnosti a prodyšnosti ... 35
2.4.1. Hodnoty paropropustnosti a prodyšnosti na p ístrojích PERMETEST a FX 3300 ... 35
2.4.2. Hodnoty paropropustnosti a prodyšnosti na p ístrojích PERMETEST a AIRUN... 36
2.5. Vyhodnocení marketingového výzkumu ... 37
2.5.1. Vyhodnocení dotazníku ... 37
ZÁV R ... 39
Zdroje: ... 40
Seznam tabulek ... 41
Seznam obrázk ... 42
Seznam graf ... 43
Seznam p íloh... 44
P íloha 1... 45
P íloha 2... 49
Úvod
Tato práce se zabývá m ením vlastností materiál typu WINDSTOPPER – propustnosti pro vodní páry a propustnosti pro vzduch.
Práce je rozd lena na teoretickou a praktickou ást. V teoretické ásti je uvedena definice komfortu a jeho rozd lení. Je zde také uvedeno, co je to paropropustnost a prodyšnost, typy m ených membrán, popis jednotlivých p ístroj pro m ení propustnosti pro vodní páry a prodyšnost. Dále jsou uvedeni výrobci, kte í používají p i výrob sportovního oble ení tyto materiály a prodejci, kte í nabízí bundy typu Windstopper. Je zde také definován marketingový výzkum a jeho rozd lení.
V praktické ásti je uveden popis vzork materiálu, postup a výsledky m ení, které jsou pro lepší p ehlednost zaznamenány do graf . Na konci praktické ásti je uvedeno vyhodnocení dotazníku.
Cílem této práce bylo zjistit, jaké vlastnosti mají windstopperové membrány, zda poskytují dostate nou paopropustnost a prodyšnost. Tyto materiály sloužící k výrob sportovních od v by m ly poskytnout pot ebný komfort. Marketingový výzkum byl proveden prost ednictvím dotazník , jejichž ú elem bylo zjistit u prodejc outdoorového oble ení se sortimentem windstopperových bund jejich prodejnost, ceny tohoto zboží, spokojenost zákazník , co je pro n p i výb ru d ležité a podle jakých kritérií vybírají.
1. Teoretická ást 1.1. Komfort
Komfort je stav organismu, kdy fyziologické funkce organismu jsou v optimu, a kdy okolí v etn od vu nevytvá í žádné nep íjemné vjemy našimi smysly. Komfort lze jednoduše definovat jako absenci znepokojujících a bolestivých vjem .
Komfort je vnímám všemi lidskými smysly krom chuti: hmatem, zrakem, sluchem a ichem.
P i diskomfortu mohou nastat pocity tepla i chladu. Pocity tepla se dostavují p i v tším pracovním zatížení i p i p sobení teplého a vlhkého klimatu. Pocity chladu se dostavují p edevším jako reakce na nízkou teplotu klimatu nebo nízké pracovní zatížení.
Komfort d líme na psychologický, sensorický, termofyziologický a patofyziologický.[1]
1.1.1. Termofyziologický komfort textilií
Termofyziologický komfort poskytovaný od vem lze hodnotit bu pomocí p ístroj , které p esn charakterizují p íslušný fyzikální d j, nebo lze p enos tepla a vlhkosti m it za podmínek blízkých fyziologickému režimu lidského t la.
Termofyziologický komfort od v resp. textilií lze pak zjednodušen charakterizovat pomocí dvou základních parametr : tepelného a výparného odporu.
Parametr výparný odpor, který u m ení simulujících reálné p enosové jevy p i nošení od vu p ímo charakterizuje tepelné ú inky vnímané pokožkou vznikající v d sledku odparu potu. Rozlišujeme celkový výparný odpor od vu a výparný odpor vrstvy vn jšího p ilehlého vzduchu, tzv. mezní vrstvy.
Termofyziologický komfort nastává za t chto optimálních podmínek:
- teplota pokožky 33 - 35°C
- relativní vlhkost vzduchu 50 + 10%
- rychlost proud ní vzduchu 25 + 10 m/s - obsah CO2 0,07%
- nep ítomnost vody na pokožce.
Je tedy nutné konstruovat od vy tak, aby jejich schopnost p enosu tepla, kapalné i plynné vlhkosti a n kdy i vzduchu zajiš ovaly p i nošení tyto optimální hodnoty.[1]
1.1.1.1. Metody m ení termofyziologického komfortu
Zde je uveden zp sob m ení tepelného a výparného odporu textilií a jejich relativní propustnosti pro vodní páru.
- zjiiš ování relativní propustnosti vodních par dle SN 80 0855 (Gravimetrická metoda)
M ení spo ívá v upevn ní kruhového vzorku textilie na misku obsahující silikagel, zvážení misky se vzorkem (G0) p ed expozici v klimatiza ní sk íni, zvážení (G1) po 6 hodinové expozici (po uplynutí doby ) a výpo tu relativní propustnosti Prel dle vztahu Prel = (G1 – G0) / G0 [%]
nebo absolutní propustnosti Pabs = (G1 – G0) / S [kg/m2 hod]
Nevýhodou metody je její zdlouhavost a nízká p esnost, která je dána asov nelineární sorpcí vysoušedla.
- metoda DREO
Tuto metodu navrhli Farnworth, Van Beest a Dolhan. Vzorek se upevní na podložku mezi dv polopropustné vrstvy. Pod spodní vrstvou je voda a p es vrchní vrstvu proudí suchý vzduch. Spodní vrstva chrání a odd luje vzorek od vodní hladiny a vrchní vrstva chrání p ed pr nikem vzduchu. Ztráta vody se ode ítá na stupnici sklen né kapiláry, nikoli ur ována vážením. M ení se provádí 15 minut.
- pomocí SKIN MODELU
Vyh ívaná a zavlh ovaná porézní deska ozna ovaná jako „model k že“ je základem p ístroje. Deska slouží k simulaci proces p enosu tepla a hmoty, ke kterým dochází mezi lidskou pokožkou a okolím. M ení se mohou provád t bu separátn nebo p i m nících se vn jších podmínkách, zahrnujících kombinaci r zných teplot, relativní vlhkosti a rychlosti proud ní vzduchu. Nam ené hodnoty mohou tedy odpovídat rozdílným ustáleným i prom nlivým okolním podmínkám nošení od vu.
P i ur ování propustnosti textilie pro vodní páry je vyh ívaná porézní deska pokryta celofánovou membránou, která propouští vodní páry, ale nepropouští vodu. Voda p ivád ná k vyh ívané desce se odpa uje a prochází membránou ve form páry, takže zkušební vzorek nep ijde do kontaktu s vodou.[1]
1.2. Výpo et termofyziologických vlastností z nam ených hodnot
Stanovení relativní propustnosti pro vodní páry
Propustnost textilií pro vodní páry p [%] je parametr, kde 100% propustnost p edstavuje tepelný tok q0 vyvozený odparem z volné vodní hladiny o stejném pr m ru jako m ený vzorek. Zakrytím této hladiny m eným vzorkem se tepelný tok sníží na hodnotu qv. Platí:
p = 100 (qv / q0) [%]
Stanovení výparného odporu Ret = (Pm – Pa) (qv-1 – q0-1)
Pm………. nasycený parciální tlak vodní páry na povrchu m ící hlavice [Pa]
Pa………...parciální tlak vodní páry ve vzduchu ve zkušebním prostoru p i teplot vzduchu ve zkušebním prostoru [Pa].[1]
1.3. Termoregulace lidského organismu
Termoregulace znamená schopnost organismu udržovat stálou t lesnou teplotu na optimální hodnot .
Nejvyšší t lesnou teplotu 34 - 36°C nam íme na nejlépe prokrvených ástech t la (hlava, b icho, prsa). Pr m rná teplota pokožky leží mezi 32 – 34°C. Teplota pokožky na okrajových ástech t la (ruce, nohy) je asi 29 – 31°C. Nejchladn jšími místy s teplotou 23 – 28°C jsou špi ka nosu, ušní lal ky a špi ky prst . Vnit ní teplota organismu je cca 37°C.
Na obr.1 je znázorn n termoregula ní systém lidského t la. V rámci termoregulace produkuje lidský organismus vodu ve form potu. P i teplotách k že do 34°C uvol uje lidské t lo asi 0,03 l/h potu a nad 34°C to m že být až 0,7 l/h. U každého lov ka je to
však jiné. Je rozdíl mezi množstvím potu vyprodukovaném lov kem p i sportu a lov kem p i b žných aktivitách.
Ochlazovací efekt vznikne pouze p i odpa ení potu. U oble eného lov ka se transport vlhkosti ídí jinými principy:
• difúzí
• kapilárn
• sorp n .
Všechny t i výše uvedené mechanismy se transportu vlhkosti zú ast ují sou asn . Nejrychlejší je kapilární a difúzní mechanismus transportu a na posledním míst zp sob sorp ní.
Difúzní prostup vlhkosti z povrchu k že p es textilii je uskute ován prost ednictvím pór . Difúzní odpor jednotlivých od vních vrstev r zných kvalit a druh (nát lník, tri ko, košile,…) se pak s ítá. Zna nou roli hraje i odpor vzduchových mezivrstev. Díky v tší porosit mají otev ené materiály (nap . pleteniny) vyšší propustnost pro vodní páry nebo nižší odpor proti p enosu vodní páry než tkaniny.
Kapilární odvod potu spo ívá v tom, že kapalný pot, který ulpívá na k ži je v kontaktu s první vrstvou textilie a jejími kapilárními cestami vzlíná do její plochy všemi sm ry.
Jedná se o tzv. knotový efekt. Jestliže bylo dosaženo n jaké povrchové úpravy vláken (nap . laserová úprava), kapilární tlak se zvýší a tím takto upravené látky vykazují vyšší knotové vlastnosti.
Sorp ní proces je založen na p edpokladu vniku vlhkosti i kapalného potu do neuspo ádaných mezimolekulárních oblastí ve struktu e vlákna a následném navázání na hydrofilní skupiny molekulové struktu e. Je to nejpomalejší proces, který je podmín n použitím textilie alespo áste n obsahující textilní vlákna.[1]
Obr. 1 - Termoregula ní systém lidského t la[1]
1.4. Tepelné vlastnosti textilií
Mezi m ené vlastnosti pat í propustnost textilií pro vzduch a propustnost pro vodní páry.
1.4.1. Hodnocení propustností textilií pro vzduch a vodní páry
Propustnost pro vzduch neboli prodyšnost je velmi d ležitou vlastností, kterou je zapot ebí hodnotit. P i vysokém fyzickém zatížení lze zna nou ást tepla odvést z od vního systému ventilací, pokud je vn jší vzduch chladn jší a od v dostate n prodyšný. Zejména u sportovních od v je vysoká prodyšnost od vu žádoucí. U zimního oble ení nebo oble ení pro vysokohorskou turistiku, které je vystaveno chladícímu ú inku vzduchu je naopak vysoká prodyšnost zakázána.
Propustnost textilií pro vodní páry a propustnost polopropustných textilií se nej ast ji hodnotí pomocí výparného odporu Ret [Pa.m2/W]. ím je hodnota Ret nižší, tím je propustnost pro vodní páry vyšší.
Klasifikace propustnosti textilií pro vodní páry je dle stávajících norem ISO následující:
Ret < 6 – velmi dobrá Ret 6 - 13 – dobrá Ret 13 - 20 – uspokojivá Ret > 20 – neuspokojivá
D ležitou charakteristikou komfortu nošení poskytovaného polopropustnými textiliemi je tzv. hydrostatická odolnost, charakterizující odolnost textilie proti tlaku vody p sobící na povrch textilie z vn jší strany od vu. Polopropustné textilie jsou však nepropustné pro kapalnou vlhkost jen do jisté míry. Hust dostavené mikrovlákenné tkaniny jsou nepropustné až do hydrostatického tlaku 0,5-1 m. Velmi d ležitým parametrem kvality sportovních od v je práv jejich hydrostatická odolnost.[1]
1.5. Textilie a folie propustné pro vodní páry avšak nepropoušt jící kapalnou vlhkost
Paropropustné vodoodpudivé textilie mohou být definovány jako inteligentní textilie, které mají schopnost propoušt t vlhkost produkovanou organismem ve form vodní páry a sou asn zabra ovat pr chodu vlhkosti z okolního prost edí sm rem k pokožce.
Odolávají i p sobení v tru, ímž snižují tepelné ztráty konvekcí (proud ním). Tyto textilie p i lehkém zatížení dovolují transport potu v množství 2000-2500 g/m2/den, p i vysokém fyzickém zatížení je to 4000-5000 g/m2/den.
Základní rozd lení:
1. tkanina s hustou dostavou (až 7000 nití/cm)
• vyrábí se z mikrovlákenných PL a PA p ízí 2. tkanina povrstvená následujícími zp soby
• mikroporézní vrstva
- mechanické propichování – mikroperfora ní technika - p ímé nebo nep ímé (p enosový tisk)
• koagula ní technika
• hydrofilní povrstvení 3. laminování užitím membrán
• mikroporézní, hydrofobní membrány - pokryty velmi tenkou vrstvou polyuretanu.
• neporézní, hydrofilní film, fungující na principu difúze. Na jedné stran tyto membrány absorbují vlhkost a na druhé se vlhkost odpa uje.[1]
1.5.1. Laminování užitím membrán
Membrána se vyrábí jako samostatná folie a následn se laminuje na základní materiál.
Každý materiál ozna ovaný jako membrána musí mít tyto vlastnosti:
• propustnost pro vodní páry
• odolnost proti p sobení dešt , tlaku vody
• odolnost proti v tru
• odolnost proti mechanickému poškození
• odolnost p i praní i suchém išt ní
• nízká hmotnost Výhody:
• tém žádné omezení s ohledem na technické vlastnosti jako je hmotnost, typ spojení i tlouš ka
Nevýhody:
• vyšší cena ve srovnání s vrstvenými textiliemi
• u dvouvrstvých laminát je nebezpe í poškození membrány, která není chrán na podšívkou
• švy musí být p elepeny nebo jinak ut sn ny
• nevhodné pro elastické materiály[1]
1.6. Membrána WINDSTOPPER
Jedná se o materiál odolný proti v tru, který vyhovuje nejvyšším nárok m na v truvzdornost a zárove prodyšnost. Rychle odvádí t lesnou vlhkost, ímž zajiš uje maximální pohodlí v chladném a v trném po así.[4] Na obr. 2 je zobrazeno schéma fungování membrány.
Obr. 2 - Schéma fungování membrány WINDSTOPPER[4]
1.6.1. Typy membrán
• GORE-TEX
Tato membrána je nepromokavá a zárove prodyšná, avšak p itom v truvzdorná. Póry membrány jsou 20 000krát menší než kapka vody a sou asn 70krát v tší než molekula vodní páry (potu). Nej ast ji se používá ve form laminát – dvouvrstvý a t ívrstvý laminát.
• WINDSTOPPER N2S (next to skin)
Je t ívrstvý laminát, kde speciální podšívka umož uje použití p ímo na t lo – hned na k ži (next to skin). Membrána vytvá í vysoce odolnou ochranu proti v tru a odvádí p ebyte nou vlhkost od t la.
• WINDSTOPPER Soft Shell
Je materiál v truvzdorný, má vysokou míru odpudivosti, je elastický a vyniká vysokou mechanickou odolností.[4] Na obr. 3 je zobrazeno schéma této membrány.
Obr. 3 - WINDSTOPPER Soft Shell[4]
Obr. 4 - bunda typu WINDSTOPPER Soft Shell[12]
1.7. Popis m ících p ístroj
Vzorky materiál byly m eny na t ech p ístrojích - PERMETEST, AIRUN a FX 3300.
1.7.1. P ístroj PERMETEST
PERMETEST, jehož schéma je znázorn no na obr. 5, je speciální p enosný p ístroj, který umož uje rychlé a nedestruk ní m ení paropropustnosti a tepelného odporu sportovních od v . V roce 1990 tento p ístroj patentoval profesor Luboš Hes z Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci.[3]
P ístroj je svou podstatou tzv. SKIN MODEL malých rozm r založený na p ímém m ení tepelného toku procházejícího povrchem tohoto tepelného modelu lidské pokožky. Výhodou u tohoto p ístroje je krátká doba m ení a je možné m ení provád t v jakýchkoliv b žných klimatických podmínkách.
Povrch modelu je porézní a zavlh ován. Na tento povrch je p iložen p es separa ní folii m ený vzorek, jehož vn jší strana je ofukována.
M ící hlavice (skin model) je p i m ení výparného odporu a paropropustnosti pomocí elektrické topné spirály a regulátoru udržován na teplot okolního vzduchu (obvykle 20 - 23 °C), který je nasáván do p ístroje. Tím jsou zajišt ny izotermické podmínky m ení. P i m ení se pak vlhkost v porézní vrstv m ní v páru, která prochází p es separa ní folii vzorkem. P íslušný výparný tepelný tok je m en speciálním sníma em.
Jeho hodnota je p ímo úm rná paropropustnosti textilie nebo nep ímo úm rná jejímu výparnému odporu. V obou p ípadech se m í tepelný tok bez vzorku, poté znovu se vzorkem a p ístroj registruje odpovídající tepelné toky.
P i m ení tepelného odporu textilního vzorku je suchá m ící hlavice udržována na teplot o 10 – 20°C vyšší než je teplota okolního vzduchu.[1]
Obr. 5 - Schéma p ístroje PERMETEST[1]
1.7.2. P ístroj AIRUN
P ístroj, slouží k m ení prodyšnosti plošných textilií (viz obr. 6). Prodyšnost textilií se m í jako rychlost proudu vzduchu procházejícího kolmo danou plochou textilie p i stanoveném tlakovém spádu. Hodnota prodyšnosti je závislá na objemu vzduchu procházejícího zkoušenou plochou textilie za daný as.
Sou ástí p ístroje je box, ve kterém je umíst na trubice ve tvaru U. Horní otvor této trubice uzavírá m ená textilie. Postupným pono ením tlakového zvonu do kapaliny dochází k vyvolání tlaku, který poté prochází otev enou ástí druhého konce U-trubice a p sobí tak na m enou plochu textilie. Doba pot ebná k protla ení vzduchu v nádob je m ena pomocí polohových idel, které jsou umíst ny na st n boxu a na horní ásti tlakové nádoby. Tlak je m en tlakom rem vyvedeným z potrubí p ed ústím trubice.
Výsledky nam ených veli in jsou zpracovány a zobrazovány elektronikou umíst nou ve víku p ístroje.[2] Schéma tohoto p ístroje je znázorn no na obr. 7.
Obr. 6 - P ístroj AIRUN
200 Pa sensor I.
sensor II.
barometer measured
sample
Obr. 7 - Schéma p ístroje AIRUN
1.7.3. P ístroj FX 3300
Tento p ístroj slouží k m ení propustnosti textilií pro vzduch neboli prodyšnosti. Tento p ístroj (viz obr. 8) je výrobkem švýcarské firmy TEXTEST AG. Jeho princip spo ívá ve vytvo ení tlakového rozdílu mezi ob ma povrchy testované textilie a m ení takto vyvolaného pr toku vzduchu. Testovaná plocha iní 5 cm2 nebo 20 cm2. Propustnost se udává v m/s. M ená textilie se vkládá do p ístroje vcelku, není t eba vyst ihovat vzorek o speciálních rozm rech.[1]
Obr. 8 - P ístroj FX 3300
1.8. Marketingový výzkum
Marketingový výzkum je neodd litelnou sou ástí procesu marketingového ízení podniku. Tvo í ucelený a komplexní systém metod a postup , které umož ují získávat a zpracovávat marketingové informace.[5]
1.8.1. Typy marketingového výzkumu:
• Primární a sekundární
Primární výzkum je zam ený na získávání, analýzu a vyhodnocování nových informací. Sekundární výzkum je zam ený na získávání, analýzu a vyhodnocování informací, které již existují a byly sesbírány už d íve.
• Interní a externí
Interní výzkum je provád n uvnit podniku, jehož cílem je získat pot ebné informace týkající se innosti podniku. Oproti tomu externí výzkum je provád n mimo podnik, zkoumá trh nebo n které faktory, které na trhu p sobí.
• Kvantitativní a kvalitativní
P edm tem kvantitativního výzkumu je zjišt ní etnosti ur itého stavu za ú elem získání íselných údaj . Cílem kvalitativního výzkumu je zjistit p í iny, postoje, názory, mín ní a motivy dotázaných, analyzuje vztahy, závislosti a p í iny.
• Stálý a p íležitostný
Stálý výzkum se provádí pr b žn , opakovan , zatímco p íležitostný výzkum je okamžitý, nárazový, uskute ovaný jen za konkrétním ú elem.
• Syndikovaný, omnibusový a specializovaný
Syndikovaný výzkum provádí agentura dle vlastního zadání, na vlastní náklady.
Omnibusový výzkum agentura provádí na základ požadavk n kolika firem, zatímco specializovaný výzkum provede agentura na základ p esného zadání pro konkrétní firmu.
• Explora ní, deskriptivní, kauzální a prognostický
Explora ní výzkum se využívá k objasn ní problému, jehož úkolem je rychle seznámit s problémovou situací s minimem finan ních a asových náklad . Deskriptivní výzkum
p í iny výskytu zadaného problému, vztahu p í iny a následku. Prognostický výzkum se snaží ur it sou asné vývojové trendy a p edpov d t budoucí stav.[5]
1.8.2. Dotazník
Dotazník je nástroj pro získávání dat. Jedná se o soubor r zných otázek za ú elem získání pot ebných informací od respondenta. Úlohou dotazníku je získat relevantní a porovnatelná data.
Techniky dotazování:
• Osobní
• Telefonické
• Písemné[5]
1.9. eští výrobci a prodejci bund typu WINDSTOPPER
Tilak a.s. je eský výrobce bund, kalhot a dopl k pro outdoor a horolezectví.[7]
ALPINE PRO s.r.o. je eská spole nost, která vyrábí a distribuuje sportovní a outdoorové oble ení, vybavení a obuv pod registrovanou zna kou ALPINE PRO.[6]
HUDYsport a.s. je nejv tší sítí outdoorových prodejen v eské republice a na Slovensku. Tuto sí tvo í 40 maloobchodních prodejen na území obou republik - 31 prodejen HUDYsport v R a 9 na Slovensku.[9]
SPORTISIMO s.r.o. je maloobchodní prodejce zam ený na prodej sportovního vybavení, oble ení a obuv. Na eském trhu p sobí od roku 1999.[11]
Hervis Sport s.r.o. zahájil innost v eské republice v roce 2002. Prodejny jsou zam eny na prodej sportovního oble ení a dopl k .[8]
ROCK POINT a.s. Jedna z nejv tších obchodních sítí v eské republice v oblasti outdooru. Tato sí má 21 prodejen a vznikla roku 2005. Prodejny ROCK POINT nabízí širokou škálu outdoorového vybavení pro turistiku a pobyt v p írod .[10]
2. Praktická ást
Praktická ást této bakalá ské práce spo ívá v m ení prodyšnosti a paropropustnosti vzork na p ístrojích výše uvedených a v zaznamenávání nam ených údaj . íselné údaje jsou zaznamenány v tabulkách a grafech.
Byl proveden marketingový výzkum prost ednictvím dotazníku, jehož vyhodnocení je uvedeno na konci praktické ásti.
Vzorky
Windstopperové materiály, které byly m eny na prodyšnost a paropropustnost. Nebylo pot eba vyst ihovat vzorky o ur itých rozm rech, jelikož do p ístroj se mohou vkládat i celé výrobky. Popis jednotlivých vzork tohoto materiálu je uveden dále.
M ení vzork bylo provád no na Kated e hodnocení textilií Technické univerzity v Liberci.
2.1. Popis jednotlivých vzork materiálu
M eno bylo 10 vzork t í r zných typ membrán – GORE-TEX, WINDSTOPPER Soft Shell, WINDSTOPPER N2S – jež jsou stru n popsány v teoretické ásti. Každý vzorek je ze syntetického materiálu, jež bylo zjišt no spalovací zkouškou. U každého vzorku je uveden typ membrány a laminátu, druh textilie a plošná hmotnost, která byla zjišt na na elektronických vahách.
Vzorek .1
GORE-TEX – dvouvrstvý laminát Druh textilie: tkanina
Plošná hmotnost: 125 g/m2 Vzorek .2
GORE-TEX – dvouvrstvý laminát Druh textilie: tkanina
Plošná hmotnost: 90 g/m2 Vzorek .3
WINDSTOPPER N2S - t ívrstvý laminát
Vzorek .4
WINDSTOPPER Soft Shell - t ívrstvý laminát Druh textilie: zátažná pletenina
Plošná hmotnost: 221 g/m2
Vzorek .5
WINDSTOPPER Soft Shell - t ívrstvý laminát Druh textilie: osnovní pletenina/tkanina Plošná hmotnost: 161 g/m2
Vzorek .6
GORE-TEX - dvouvrstvý laminát Druh textilie: tkanina
Plošná hmotnost: 98 g/m2 Vzorek .7
GORE-TEX - dvouvrstvý laminát Druh textilie: tkanina
Plošná hmotnost: 100 g/m2 Vzorek .8
WINDSTOPPER Soft Shell - t ívrstvý laminát Druh textilie: zátažná pletenina
Plošná hmotnost: 287 g/m2 Vzorek .9
GORE-TEX- dvouvrstvý laminát Druh textilie: tkanina
Plošná hmotnost: 157 g/m2 Vzorek .10
GORE-TEX- dvouvrstvý laminát Druh textilie: tkanina
Plošná hmotnost: 134 g/m2
2.2. M ení vlastností materiálu WINDSTOPPER
Vzorky byly m eny na p ístrojích AIRUN, FX 3300 a PERMETEST. Na p ístrojích AIRUN a FX 3300 byla m ena prodyšnost, na Permetestu paropropustnost a tepelný odpor. Hodnoty jsou zaznamenány v tabulkách a grafech.
2.2.1. M ení vzork na p ístroji PERMETEST
M ení probíhalo v laborato i KHT za t chto klimatických podmínek:
teplota: 24,2 °C vlhkost: 37 %.
Postup m ení
Vzorek se vkládá do p ístroje bez jakýchkoli záhyb , šv a ne istot. Vzorek byl m en z rubní strany.
Každý z 10 vzork byl zm en 3x a pr m rné hodnoty paropropustnosti jsou zaznamenány v tabulce .1. V tabulce je také zaznamenám varia ní koeficient CV, který byl p ístrojem vypo ítán po t etím zm ení vzorku.
P ístroj m í relativní propustnost textilií pro vodní páry p [%].
p = 100 . (qv / q0)
qv…..tepelný tok se vzorkem q0…..tepelný tok bez vzorku
Vzorek . 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Paropropustnost [%] 73,1 66,4 53,4 63,8 34,2 81,1 75,5 38,5 57,2 32,5
CV 1,6 4,2 3,3 9,9 3,1 3,9 1,5 1,9 5,8 3,9
Tabulka . 1
32,5 34,2 38,5
53,4 57,2
63,8 66,4
73,1 75,5 81,1
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90
%
10 5 8 3 9 4 2 1 7 6
íslo vzorku
Relativní propustnost pro vodní páry
Graf . 1
Na grafu .1 jsou znázorn ny hodnoty propustnosti pro vodní páry. Lze z n j vy íst, že nejvyšší hodnoty byly nam eny u vzork 1, 6 a 7. U t chto vzork byl nam en nejnižší výparný odpor, jak je patrné z grafu .2. ím je hodnota výparného odporu nižší, tím je propustnost pro vodní páry vyšší. V tabulce .2 jsou uvedeny hodnoty výparného odporu. Podle klasifikace propustnosti textilií pro vodní páry, která je uvedena v teoretické ásti, má v tšina vzork velmi dobrou propustnost.
Vzorek . 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Výparný odpor [Pa.m2/W] 1,7 2,3 3,8 2,5 8,5 0,9 1,4 7,2 3,4 9,2
CV 8,0 15,9 5,1 17,9 1,6 19,1 3,4 2,4 11,0 5,5
Tabulka . 2
0,9 1,4 1,7
2,3 2,5
3,4 3,8 7,2
8,5 9,2
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Pa.m2 /W
6 7 1 2 4 9 3 8 5 10
íslo vzorku
Výparný odpor
Graf . 2
Varia ní koeficient nám udává p esnost m ení. ím je varia ní koeficient nižší, tím p esn jší je výsledek m ení.
2.2.2. M ení vzork na p ístroji FX 3300
M eno bylo 10 vzork o r zné prodyšnosti.
M ení probíhalo v laborato i KHT za t chto klimatických podmínek:
teplota: 21,2 °C vlhkost: 40 %.
Postup m ení
M ení spo ívá ve vložení vzorku pod upínací rameno. Stla ením ramene se p ístroj spustí a b hem n kolika vte in se zobrazí výsledek m ení na digitálním displeji ve vybrané m rné jednotce.
V tomto p ípad byl vzorek m en v jednotkách cm3/cm2/s (po zkrácení cm/s) p i 200 Pa.
Nam ené hodnoty jsou znázorn ny na grafu .3
0,257 0,372
0,487
0 0,05 0,1 0,15 0,2 0,25 0,3 0,35 0,4 0,45 0,5
cm/s
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
íslo vzorku
Prodyšnost - p ístroj FX 3300
Graf .3
Z grafu lze vy íst, že jen u t ech vzork byla nam ena prodyšnost. Tyto vzorky jsou vyrobeny ze zátažných pletenin, které jsou prodyšn jší než tkaniny.
U ostatních vzork nebyly na p ístroji FX 3300 nam eny hodnoty, tzn. že vzorky jsou podle m ení neprodyšné. Avšak p ístroj AIRUN, který dokáže nam it i velmi malé hodnoty propustnosti, nam il prodyšnost i u dalších vzork . Jejich hodnoty byly vypo ítány a uvedeny dále.
2.2.3. M ení vzork na p ístroji AIRUN
M ení op t probíhalo v laborato i KHT za t chto klimatických podmínek:
teplota: 21,2 °C vlhkost: 40 %.
Technické údaje o p ístroji:
Zkušební p etlak: 200 Pa Zkušební médium: vzduch Pracovní médium: voda-vzduch
Objem nádoby: 2030 cm3
Zkoušená plocha textilie: 20 cm2
Postup m ení
Vzorek se vkládá do kruhového držáku vzorku lícem nahoru. Musí se dbát na to, aby zkoušená plocha textilie nabyla jakkoli deformována, je t eba se vyhnout šv m, zma kaným míst m a sklad m.
P ed vložením vzorku do držáku musí být tlakový zvon vyzvednut do horní polohy.
V opa ném p ípad by vznikl podtlak, kterým by kapalina vnikla do tlakového potrubí p ístroje.
P ístroj m í 3 veli iny – výsledek, tlak a as, b hem kterého projde vzduch materiálem v sekundách. Pro výpo et prodyšnosti podle vzorce je d ležitý as a tlak.
Vzorec pro výpo et prodyšnosti pro m ící p ístroj:
[
cm s]
P A
K t
V
R= × ∗200
Kde:
V je objem nádoby (množství vzduchu) t je as, za který byl protla en daný objem K je konstanta (chyba p ístroje) = 1,34 A je zkoušená plocha textilie
P je skute ná hodnota st edního tlaku
Po dosazení nam ených (u vzork .3, 4, 5, 8 a 9) a daných hodnot (objem nádoby, konstanta, zkoušená plocha textilie) do vzorce, byla vypo ítána prodyšnost.
Vzorek .3
s cm R
R
222 , 0
198 200 20
34 , 1 9 , 344
2030
=
× ∗
=
Vzorek .4
s cm R
R
381 , 0
201 200 20
34 , 1 198
2030
=
× ∗
=
Vzorek .5
s cm R
R
0507 , 0
200 200 20
34 , 1 5 , 1493
2030
=
× ∗
=
Vzorek .8
s cm R
R
414 , 0
200 200 20
34 , 1 9 , 182
2030
=
× ∗
=
Vzorek .9
s cm R
R
0533 , 0
201 200 20
34 , 1 9 , 1413
2030
=
× ∗
=
U vzork s prodyšností vyšší než 0,2 byla prodyšnost nam ena b hem n kolika minut.
P ístroj je schopen zobrazovat as jen do 655 s. Poté se m í znovu od nuly. Proto bylo pot eba vzorky .5 a 9 sledovat, kolikrát se opakoval nam ený as 655 s. Poté se as se etl se zobrazeným asem p i ukon ení m ení a výsledný as byl dosazen do vzorce a vypo ítána prodyšnost.
V sou asné dob se p ipravuje inovace tohoto p ístroje, který bude moci nam it delší asový úsek, ímž se dosáhne v tší p esnosti m ení.
U dalších vzork , u kterých nebyl výše uveden výpo et prodyšnosti, byla prodyšnost m ena i n kolik dn . P epo tem na sekundy a dosazením do vzorce pro výpo et prodyšnosti by byla prodyšnost tak nízká, že se dá ozna it za nulovou.
Prodyšnost u vzorku .1 byla m ena 5 dní, u vzorku .2 trvalo m ení 4 dny a 3 hodiny.
Vzorek .6 byl m en 22 hodin, vzorek .7 byl m en 3 dny a 6 hodin. U posledního vzorku .10 trvalo m ení 6 dní.
2.3. Porovnání citlivosti m ení p ístroj FX 3300 a AIRUN
Hodnoty prodyšnosti u t ech vzork nam ené na FX 3300 byly pom rn shodné s nam enými na p ístroji AIRUN. Jak již bylo e eno, p ístroj AIRUN dokáže m it i velmi malé hodnoty propustnosti, proto byla prodyšnost nam ena u dalších dvou vzork , což je znázorn no na grafu .4. Na p ístroji FX 3300 je však m ení rychlejší, které trvá n kolik sekund, než p ístroji AIRUN, na kterém m ení t chto vzork trvalo n kolik minut.
Porovnání prodyšnosti
0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
íslo vzorku
cm/s FX 3300
AIRUN
Graf .4
Na grafu .5 jsou znázorn ny nam ené a vypo ítané hodnoty prodyšnosti na p ístroji AIRUN. U dalších vzork , u kterých m ení trvalo i n kolik dn , je zobrazena nulová hodnota prodyšnosti. U každého bodu je uvedeno íslo vzorku. as m ení všech vzork byl p epo ítán na hodiny a zobrazen do grafu.
Hodnoty prodyšnosti - AIRUN
10 1
7 2 6 9 5
3 4
8
0 0,05 0,1 0,15 0,2 0,25 0,3 0,35 0,4 0,45
0,05 0,055 0,09 0,39 0,4 21,66 78,25 99 120 144
hod.
cm/s
Graf .5
2.4. Porovnání hodnot paropropustnosti a prodyšnosti
Byly vytvo eny sloupcové grafy porovnání paropropustnosti a prodyšnosti.
2.4.1. Hodnoty paropropustnosti a prodyšnosti na p ístrojích PERMETEST a FX 3300
Na grafu .6 je znázorn na paropropustnost m ená na p ístroji PERMETEST a prodyšnost nam ená na p ístroji FX 3300. Paropropustnost byla nam ena u všech vzork a je ozna ena zelen . Jelikož hodnoty paropropustnosti jsou oproti prodyšnosti vysoké, je m ítko prodyšnosti na pravé stran grafu, což umož uje lepší srovnání t chto dvou veli in.
U sportovních od v je p edevším d ležitá paropropustnost, proto je na ní kladen v tší d raz než na prodyšnost. Také nízká prodyšnost i nízká paropropustnost není pro sportovní od vy p íliš žádoucí. Nízká prodyšnost však nemusí znamenat nízkou paropropustnost, jak lze vy íst z následujícího grafu.
Hodnoty paropropustnosti a prodyšnosti - PERMETEST a FX 3300
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90
10 5 8 3 9 4 2 1 7 6
íslo vzorku
%
0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6
cm/s paropropustnost prodyšnost
Graf .6
2.4.2. Hodnoty paropropustnosti a prodyšnosti na p ístrojích PERMETEST a AIRUN
Na grafu .7 jsou op t znázorn ny již zmín né vlastnosti. Paropropustnost na p ístroji PERMETEST a prodyšnost na p ístroji AIRUN.
Hodnoty paropropustnosti a prodyšnosti - PERMETEST a AIRUN
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90
10 5 8 3 9 4 2 1 7 6
íslo vzorku
%
0 0,05 0,1 0,15 0,2 0,25 0,3 0,35 0,4 0,45
cm/s paropropustnost prodyšnost
2.5. Vyhodnocení marketingového výzkumu
Marketingový výzkum probíhal formou dotazník . Cílem bylo zjistit prodejnost tohoto zboží - ceny zboží, spokojenost zákazník , co je pro n p i výb ru d ležité a podle jakých kritérií vybírají.
2.5.1. Vyhodnocení dotazníku
Dotazník byl vytvo en pro prodejny se sortimentem windstopperových bund.
Dotazovány byly prodejny ALPINE PRO, Hervis Sport, HUDY sport, ROCK POINT a SPORTISIMO.
1. Zaškrtn te, jaký sortiment windstopperových bund zákazník m nabízíte.
Ve všech dotazovaných prodejnách nabízí dámské i pánské windstopperové bundy.
V n kterých prodejnách i d tské bundy (p evážn Alpine pro, Sportisimo, Hervis).
2. Uve te, prosím, p ibližn rozsah cen u bund tohoto typu.
Prodejci uvedli rozsah cen windstopperových bund. Na grafu jsou znázorn né pr m rné ceny tohoto zboží dotazovaných prodejen.
0 500 1000 1500 2000 2500 3000 3500 4000 4500 5000
Cena v K
ALPINE PRO
SPORTISIMO
Hervis Sport ROCK
POINT
HUDY sport Prodejny
Pr m rné ceny windstopperových bund
dámské pánské d tské
Graf .8
3.Hledí zákazníci na cenu p i koupi tohoto zboží?
Cena je mnohdy spojená s kvalitou. A u sportovního oble ení je kvalita d ležitá.
V tšina prodejc odpov d la, že zákazníci asto hledí na cenu.
4. Podle jakých kritérií zákazník nej ast ji vybírá?
Podle prodejc zákazník vybírá podle všech uvedených možností (barvy, ceny, materiálu, druhu aktivity a st ihu). Avšak nejvíce podle ceny, materiálu a je pro n d ležitá i barva.
5. Pro v tšinu zákazník je d ležit jší: komfort nebo cena
Pro v tšinu zákazník je d ležit jší komfort než cena, avšak na cenu podle prodejc hledí zákazníci pom rn hodn .
6. Je u t chto výrobk uvedena údržba?
Všichni prodejci uvedli, že ano. Tyto výrobky jsou náro n jší na údržbu, proto je d ležité, aby byla údržba uvedena.
7. Zajímají se zákazníci o funk nost t chto typ bund?
Všichni prodejci uvedli, že se zákazníci o funk nost zajímají.
8. Up ednost ují zákazníci windstopperové bundy p ed mén v truvzdornými?
N kte í zákazníci ano, n kte í ne. Podle prodejc v tšinou záleží na ú elu použití.
9. Setkáváte se s reklamacemi t chto bund?
V tšina prodejen se s reklamacemi windstopperových bund asto nesetkává.
10. Pokud ano, eho se tyto reklamace nejvíce týkají?
Jedná se p edevším o vadu zapínání, šv , nikoli vadu materiálu.
Záv r
V úvodní ásti byly vysv tleny pojmy, které jsou d ležité pro toto téma. Je zde popsáno, co je to komfort a jeho rozd lení. Dále je uvedeno, co je to membrána a typy m ených membrán na níže uvedených p ístrojích. Je zde také stru ná charakteristika prodejc outdoorových od v , u kterých byl proveden marketingový výzkum ohledn prodejnosti bund typu Windstopper.
Cílem této práce bylo zjistit vlastnosti materiál typu WINDSTOPPER – paropropustnost a prodyšnost. M ení t chto vlastností prob hlo na p ístrojích PERMETEST, FX 3300 a AIRUN. Prodyšnost u vzork , které již p ístroj FX 3300 nebyl schopen nam it, bylo možno nam it na p ístroji AIRUN. Tento p ístroj je schopný m it i velmi nízké hodnoty prodyšnosti.
Propustnost pro vodní páry je velice d ležitou vlastností u sportovních od v , protože má vliv pro komfort lidského t la. Je pot eba zajistit odvod potu z pokožky p es textilní materiál na povrch materiálu, což windstopperové membrány umož ují. Proto byla m ena jejich paropropustnost a bylo zjišt no, že v tšina vzork je schopno dostate n odvád t pot p i sportovních aktivitách. P i sportech je také pot ebná ventilace, ur itá prodyšnost. Pro od vy by m la být r zná, avšak záleží na ú elu použití. P i vysoké fyzické zát ži v lét je vyšší prodyšnost žádoucí, v zim u sport jako lyžování a snowboarding by m la být prodyšnost co nejnižší kv li snížení ventila ních ztrát.
Nízkou prodyšnost vykazují p edevším goretexové vzorky, avšak zajiš ují vysokou paropropustnost.
Dalším cílem bylo zjistit prodejnost sportovních bund typu Windstopper, spokojenost zákazník a co je pro n p i výb ru d ležité. Z dotazník vytvo ené pro prodejce vyplynulo, že zákazníci p i koupi asto hledí na cenu, ale d ležitými parametry jsou pro zákazníky i materiál, st ih a barva.
Zdroje:
[1] Hes L., Sluka P.: Úvod do komfortu textilií, skripta TU Liberec, 2005. 109 str., ISBN 80-7083-926-0
[2] Mareš V.: Elektronická vyhodnocovací jednotka m i e propustnosti textilií pro vzduch, Bakalá ská práce, TU Liberec, 2008, 47.str.
[3] Tiskové st edisko v dy [cit. 6.1.09] dostupné z
<http://www.projektmedved.eu/stredisko/node/435>
[4] Firma Sewer outdoor, materiály [cit. 6.1.09] dostupné z
<http://www.sewerout.cz/materialy.php?>
[5] Simová J.: Marketingový výzkum, skripta TU Liberec, 2005, 119 str., ISBN 55- 109-05
[6] Oficiální stránky firmy Alpine pro, a.s., [cit.10.4.2009] dostupné z
<http://www.alpinepro.cz/cze/o-nas>
[7] Internetové stránky firmy Tilak a.s., [cit.10.4.2009] dostupné z
<http://www.tilak.cz/>
[8] Internetové stránky firmy Hervis Sport s.r.o., [cit. 12.5.2009] dostupné z
<http://www.hervis.cz/index.cfm?index.cfm?CFID=1861497&CFTOKEN=431 45900&fuseaction=Template.view&filename=/imperia_hervis_cz/cfm/spolecno st/data_fakta/spolecnosti/index.cfm&nav_id=4040524>
[9] Oficiální stránky spole nosti Hudy a.s., [cit. 12.5.2009] dostupné z
<http://www.hudy.cz/a3154-o-spolecnosti/>
[10] Oficiální stránky spole nosti Rock Point a.s., [cit. 12.5.2009] dostupné z
<http://www.rockpoint.cz/o-spolecnosti-rock-point/>
[11] Internetové stránky spole nosti Sportisimo s.r.o., [cit. 12.5.2009] dostupné z http://shop.sportisimo.cz/spolecnost/o-spolecnosti/
[12] Internetové stránky firmy Tilak a.s., [cit.22.5.2009] dostupné z http://www.tilak.cz/detail.php?lang=cz&id=23
Seznam tabulek
Tabulka .1 – nam ené hodnoty paropropustnosti Tabulka .2 – nam ené hodnoty výparného odporu
Seznam obrázk
Obr. 1 – termoregula ní systém lidského t la
Obr. 2 – schéma fungování membrány WINDSTOPPER Obr. 3 – WINDSTOPPER Soft Shell
Obr. 4 – bunda typu WINDSTOPPER Soft Shell Obr. 5 – schéma p ístroje PERMETEST
Obr. 6 – p ístroj AIRUN
Obr. 7 – schéma p ístroje AIRUN Obr. 8 – p ístroj FX 3300
Seznam graf
Graf .1 – relativní propustnost pro vodní páry Graf .2 – výparný odpor
Graf .3 – graf prodyšnosti – p ístroj FX 3300 Graf .4 – porovnání prodyšnosti
Graf .5 – hodnoty prodyšnosti - AIRUN
Graf .6 – hodnoty paropropustnosti a prodyšnosti – PERMETEST a FX 3300 Graf .7 – hodnoty paropropustnosti a prodyšnosti – PERMETEST a AIRUN Graf .8 – pr m rné ceny windstopperových bund
Seznam p íloh
P íloha 1 – vzorky materiál P íloha 2 – dotazník
P íloha 1
Vzorek .1
Vzorek .2
Vzorek .3
Vzorek .4
Vzorek .5
Vzorek .6
Vzorek .7
Vzorek .8
Vzorek .9
Vzorek .10
P íloha 2
Dotazník pro prodejce
1. Zaškrtn te, jaký sortiment windstopperových bund zákazník m nabízíte:
dámské pánské d tské
2. Uve te, prosím, p ibližn rozsah cen u bund tohoto typu:
dámské………..K
pánské ………..K
d tské ………..K
3. Hledí zákazníci na cenu p i koupi tohoto zboží?
ano spíše ano spíše ne ne
4. Podle jakých kritérií zákazník nej ast ji vybírá? (m žete zaškrtnout i více možností) barva
cena
druh aktivity materiál st ih
jiné ………..
5. Pro v tšinu zákazník je d ležit jší:
cena komfort
6. Je u t chto výrobk uvedena údržba?
ano ne
7. Zajímají se zákazníci o funk nost t chto typ bund?
spíše ano spíše ne
8. Up ednost ují zákazníci windstopperové bundy p ed mén v truvzdornými?
ano
záleží na ú elu použití ne
9. Setkáváte se s reklamacemi t chto bund?
ano, asto ano, ob as spíše ne ne
10. Pokud ano, eho se tyto reklamace nejvíce týkají?
Prosím uve te ……….
