Úroveň dovedností žáků ve využívání funkcí

Z hlediska dovednosti žáků využívat tyto zmíněné funkce zjišťujeme, že většina žáků tyto pomocné nástroje využít buď nedovede, nebo je vůbec nezná. Pouze 17 žáků (téměř 10 %) dovedlo pracovat se všemi třemi jmenovanými funkcemi. Na opačném konci se umístilo 100 žáků (57 %), kteří žádnou z těchto funkcí vůbec nepoužili.

Tato kapitola celkově poukazuje na silné a slabé stránky děčínských žáků při práci v textovém editoru. Bylo zjištěno, že pravděpodobně nejsnazší je pro žáky namátovat vlastní text. Pokud jej však mají zakomponovat do odstavce, který je také for-mátován, úspěšnost žáků se snižuje.

Nejslabší oblastí se jeví práce s obrázkem, kde lze usuzovat, že se žáci při vzdě-lávání v ICT s tímto úkolem setkávají méně často, než by bylo vhodné. Využívání funk-cí, které mají pomoci uživatelům při práci a korekci vytvářených dokumentů, je pak pravděpodobně na samém okraji všech nástrojů, se kterými se žáci setkávají.

Cílem této kapitoly bylo poukázat právě na slabá místa žáků. Obsah vzdělávání ICT by se měl zaměřit i na tato slabá místa, aby byli žáci nadále schopni s textovými editory pracovat bez značnějších obtíží a dovedli následně zpracovat i náročnější texty za použití náročnějších nástrojů formátování.

17 20

Úroveň dovedností žáků ve využívání funkcí

počet žáků

5.4 Volba textového editoru

Během vyhodnocování testových úloh a dalších oblastí bylo také zjišťováno, s jakými textovým editorem žáci na základních školách pracují. Dle zadání měli žáci zvolit „libovolný program na úpravu a formátování textu“. Lze proto usuzovat, že tex-tový editor, jaký žáci zvolili, je školou primárně určen pro výuku v ICT.

Graf 39: Volba textového editoru

Ze sedmi škol, které se zapojily do testování, pouze 2 z nich své žáky vzdělávají v editoru Writer. Zbylé školy pak používají editor Word. Následující graf 39 ukazuje poměr těchto editorů v celkovém počtu odevzdaných prací, které byly zahrnuty do tes-tování.

21%

79%

Volba textového editoru

Writer Word

6 Závěr

V posledních třiceti letech byla společnost svědkem nebývalého rozvoje vědy i techniky. Dostat se za tak krátké období od gramofonových desek či VHS kazet k formátům MP3, MP4 či k online sdílení dat je až neuvěřitelné. Technologický pokrok vždy přináší mnohá pozitiva, která zpravidla vysoce převyšují malé množství negativ.

Stejně je tomu tak i v oblasti počítačové techniky a jejího softwarového vybavení. Sou-časná společnost využívá počítačovou techniku různými způsoby. Někteří ji využívají s cílem usnadnit si práci, zrychlit některé procesy a zpřístupnit výsledky své práce ostatním. Jiní využívají počítačovou techniku pouze jako prostředek vlastní zábavy, což zřejmě nebylo primárním cílem jejího rozvoje.

Tato práce se vzhledem k rozsahu možností počítačových technologií zabývá pouze jednou z těchto částí. Jedná se o část, která by měla být pro koncového uživatele v současném světě prospěšnou. I díky tomu se na základní školy dostala výuka předmě-tu ICT, v rámci kterého by se žáci měli naučit předmě-tuto techniku efektivně využívat. Mezi základní dovednosti vyučované ve zmíněném předmětu patří formátování textu v textovém editoru, které je stěžejním pilířem celé této práce.

V první části práce jsme v teoretické rovině seznámili se způsobem zavedení po-čítačových technologií do výuky na českých základních školách. Stěžejní částí byla komparace dvou nejčastěji využívaných textových editorů. Také jsme zmínili vybrané národní i mezinárodní způsoby testování počítačové gramotnosti, které by žáci měli dosáhnout na úrovni základního vzdělání. Tyto testy se však zaměřují na testování in-formační gramotnosti v širokém měřítku. Testováním dovedností jen v textovém editoru se zabývají dva z nich, koncepty ICILS a ECDL. Na základě této komparace byla sta-novena základní kritéria, která musí didaktický test pro testování dovedností v texto-vých editorech splňovat.

V následující praktické části jsme představili didaktický test, který byl vytvořen s cílem zjistit úroveň dovedností žáků děčínských základních škol při práci v textových editorech. Nejdůležitější částí celé práce bylo vyhodnocení právě zmíněného didaktic-kého testu. Tyto výsledky nám totiž umožňují ucelený přehled o dovednostech žáků při využívání počítačové techniky k účelům, které člověku neslouží jako zábavní prostře-dek, ale jako vhodný pomocník k práci.

Výsledky tohoto didaktického testu nám poskytly mnoho užitečných informací, jelikož byly posuzovány z několika pohledů.

Po vyhodnocení úspěšného splnění jednotlivých úloh lze obecně hovořit o poměrně nízké úrovni dovedností žáků děčínských základních škol a příslušných stupních víceletých gymnázií v textových editorech. Po vyhodnocení testování na sa-mém konci vzdělávání žáků v oblasti ICT bylo zjištěno, že průměrná úspěšnost všech testovaných škol dosahuje 48 %. Školy, které svými výsledky dokázaly překonat tuto hranici, byly Gymnázium Děčín s 72% úspěšností a Základní škola Dr. M. Tyrše s úspěšností 49 %. Zbývající školy se umístily pod touto hranicí. Nejnižší úspěšnosti dosáhli žáci Základní školy Kosmonautů, jejichž výsledek se zastavil na hranici 33 %.

V porovnání úspěšnosti dívky vs. chlapci dosahují lepších výsledků dívky.

Z celkového počtu 26 úloh vypracovaly dívky 23 úloh lépe než chlapci. Celkově byly dívky se svou průměrnou 51% úspěšností v úlohách lepší nežli chlapci o 9 %.

Díky výsledkům didaktického testu je jasně rozpoznatelný rozdíl mezi výsledky žáků navštěvujících standardní spádovou školu a mezi žáky gymnázia. Žáci děčínského Gymnázia dosahují lepších výsledků ve všech úlohách kromě jedné (úloha 8). Žáci gymnázií musí z pravidla splňovat vyšší požadavky na úroveň znalostí a dovedností než žáci spádových základních škol. Toto je patrné i z lepších výsledků v provedeném di-daktickém testu.

Po vyhodnocení didaktického testu můžeme také hovořit o tom, že žáci lépe zvládají základní dovednosti zařazené do kategorie elementárních. Kategorie mírně po-kročilých dovedností, která však také spadá do dovedností základních, nedosahuje u testovaných žáků takových kvalit.

Ačkoli průměrná úspěšnost elementárních dovedností dosahuje 70 % a tři školy dokázaly překročit tuto hranici, průměrná úspěšnost v mírně pokročilých dovednostech je 32%. Tuto hranici překročily školy dvě. Můžeme tedy říci, že žáci Gymnázia Děčín (s výsledky 87 % v elementárních a 62 % v mírně pokročilých dovednostech) a Základní školy Vojanova (s výsledky 71 % v elementárních a 43 % v mírně pokroči-lých dovednostech) si ve vyhodnocení základních dovedností vedli nejlépe. Zde je nut-no zmínit, že jedna žákyně dovedla využít všech funkcí a nástrojů a vypracovala bez-chybně celý didaktický test dle zadaných požadavků.

V případě zkoumání dovedností využívat jednotlivé funkce pro editaci textu mů-žeme jednoznačně hovořit o tom, že žáci na uživatelsky přiměřené úrovni formátují prostý text. Horších výsledků dosahují při formátování odstavců a při práci s obrázkem.

Jednoznačně nejhorší výsledky zaznamenáváme v oblasti pokročilejší práce s textovým editorem, jako jsou vyhledávání v textu pomocí funkcí, korekce pomocí různých nástro-jů apod.

Výsledky testu lze také posoudit z hlediska volby textového editoru, jež si žáci pro vypracování zvolili. 79 % žáků volilo textový editor Word a 21 % editor Writer.

V žádných obecně závazných dokumentech stanovujících obsah vzdělávací ob-lasti a vzdělávacího oboru zaměřeného na výuku ICT nelze vyčíst, jaké konkrétní úrov-ně mají žáci dosahovat, aby se jejich dovednosti daly považovat za dostatečné pro ab-solvování základního vzdělání v této oblasti. Proto ani zde nemůžeme definovat hranici, díky které bychom stanovili, kteří žáci test splnili a kteří se již pohybují pod touto hra-nicí, tedy test nesplnili. Počet úspěšných a neúspěšných řešitelů také nebudeme striktně stanovovat vzhledem k tomu, že chybovost v konkrétních úlohách u některých žáků mohla být způsobena neobjektivními podmínkami, které žáci nemohli ovlivnit – např.

chyba počítačové sestavy a vymazání dosavadní neuložené práce, kvůli čemuž poté žák nemusel stihnout celý test dokončit. Zjištění příčin nesprávně vypracovaných úkolů však nebylo předmětem této práce. Musíme také podotknout, že při zadání stejného tes-tu na jiných z děčínských škol bychom mohli dojít k odlišným výsledkům.

Jak je zřejmé z výsledků testu, v děčínských základních školách je v oblasti do-vedností v textových editorech mnohé ke zlepšení. Ačkoliv výsledky testu nelze pova-žovat za standardizované, přesto však mohou posloužit např. vyučujícím na testovaných základních školách jako odrazový můstek pro tvorbu budoucích tematických a ročních plánů výuky předmětu ICT. Ovládat funkce a nástroje textového editoru by mělo být jedním ze základních kamenů, které by žáci na konci vzdělávání v této oblasti měli ovládat. Je velmi vysoká pravděpodobnost, že s tímto softwarovým nástrojem budou žáci nuceni i v budoucnu pracovat, proto je základní škola povinna je dostatečně připra-vit.

7 Seznam použitých zdrojů

[1] Adášek.cz. Netiketa – Pravidla chování na internetu. [online]. 9. 1. 2006 [cit. 6. 12. 2015]. Dostupné z: http://adasek.cz/netiketa.php.

[2] Apache OpenOffice.About Apache OpenOffice.[online]. [cit. 26. 6. 2015]. Do-stupné z:http://www.openoffice.org/about/.

[5] BUDÍNSKÁ, Jana. Stručná historie OpenOffice.org: Jak se hvězda otevře-la. AbcLinuxu.cz. [online]. 21. 1. 2009 [cit. 26. 6 2015].

Dostup-né z: http://www.abclinuxu.cz/clanky/recenze/strucna-historie-openoffice.org-jak-se-hvezda-otevrela.

[6] BYČKOVSKÝ, P. Základy měření výsledků výuky: Tvorba didaktického testu.

Praha: Výzkumný ústav inženýrského studia, 1982.

[7] ČSN 01 6910.Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2014.

[8] Dovednosti pro život: Pro žáky 4. až 9. ročník základních škol a víceletá gymná-zia. 2008–2015 © www.scio.cz, s. r. o. Scio [online]. [cit. 7. 5. 2015]. Dostup-né z: https://www.scio.cz/download/skoly/dovednosti/Dovednosti_prozivot_info.

pdf.

[10] CHRÁSKA, Miroslav. Didaktické testy Příručka pro učitele a studenty učitel-ství. Brno: Paido – edice pedagogické literatury, 1999. ISBN 80-85931-68-0.

[11] ICILS.Česká školní inspekce ČR.[online]. 2012 [cit. 14. 3. 2015]. Dostupné z:http://www.csicr.cz/Prave-menu/Mezinarodni-setreni/ICILS.

[12] Informační gramotnost s gepardem. SCIO.[online]. 2011 [cit. 25. 3. 2015]. Do-stupné z:https://gepard.scio.cz/.

[13] Informatika. In: Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Svazek 3, G–J.Praha:

Diderot, 1999. ISBN 80-902555-5-8 3. svazek.

[14] LYNCH, Ian.Mezinárodní certifikace – otevřené technologie: Praktický prů-vodce hodnocením studia[online]. 2011. [cit. 5. 4. 2015]. ISBN 978-1-4461-7194-3. Dostupné z:http://ingots.cz/wp-content/uploads/INGOT2-prirucka.pdf.

[15] Murray, Katherine, Mary Millhollon, Beth Melton. Mistrovství v Microsoft Offi-ce Word 2007. Brno: Computer Press, a. s., 2008. ISBN 978-80-251-2051-4.

z: http://www.nuv.cz/cinnosti/analyzy-trhu-prace-rozvoj-kvalifikaci-dalsiho-vzdelavani/evropsky-ramec-kvalifikaci-eqf?lang=1.

[17] NETMARKETSHARE. Desktop Operating System Market Share. In: Netmar-ketshare – Market Share Statistics for Internet Technologies [online]. Říjen 2014 [vid. 31. 10. 2014]. Dostupné z: http://www.netmarketshare.com/.

[18] NEUMAJER, O. a kol. Testování ICT dovedností v ČR – vybrané projekty a koncepty [online]. 2012. [cit. 14. 3. 2015]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/wp-content/upload/prilohy/16465/

testovani_ict_dovednosti_v_cr___vybrane_projekty_a_koncepty.pdf.

?page_id=112.

[20] Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (se změnami provedený-mi k 1. 9. 2013). [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2013, [cit: 15. 10. 2014]. Dostupný z: http://www.nuv.cz/file/318_1_1/.

z: http://whatis.techtarget.com/fileformat/RTF-Rich-Text-Format-document [22] SCIO.CZ. Testování informační gramotnosti 2010: Souhrnná zpráva. 2010

[cit. 25. 6. 2015].

[23] SCIO.cz: Gepard – projekt pro podporu evaluace a rozvoje informační gramot-nosti žáků základních škol. 2012 [cit. 25. 6. 2015].

[24] SKUTIL, Martin a kol.. Základy pedagogicko-psychologického výzkumu pro studenty učitelství. Praha: Portál, s.r.o., 2011. ISBN 978-80-7367-778-7.

[25] Textový editor. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001–

[cit. 31. 10. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/

Textov%C3%BD_editor.

Dostupné z: http://www.zkusit.cz/proc-zkusit/co-je-ict.php.

8 Seznam použitých zdrojů obrázků

[1] Obrázek 3 – KMzcOcL.png [online]. [cit. 14. 4. 2015]. Dostupné z: http://i.imgur.com/KMzcOcL.png.

[2] Obrázek 4 – Word2013.jpg_2D00_725x0.jpg [online]. [cit. 14. 4. 2015]. Do-stupné z: http://community.bamboosolutions.com/cfs-filesystemfile.ashx/__key/

CommunityServer.Components.ImageFileViewer/

CommunityServer.Blogs.Components.WeblogFiles.bambooteamblog/

Word2013.jpg_2D00_725x0.jpg.

[3] Obrázek 5 – openofficedocument.jpg [online]. [cit. 14. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.imafish.co.uk/images/openofficedocument.jpg.

[4] Obrázek 6 – aoo41cs.png [online]. [cit. 14. 4. 2015]. Dostupné z: http://m.openoffice.cz/uploads/clanky/aoo_41/aoo41cs.png.

[5] Obrázek 15 – SCIO.CZ. Testování informační gramotnosti 2010: Souhrnná zpráva. 2010.

[6] Obrázek 16 – Dovednosti – společné zadání [online]. [cit. 18. 4. 2015]. Dostup-né z: https://ib.scio.cz/Test?t=dovednosti-demo&p=4#ix4.

9 Seznam použitých zdrojů tabulek

[1] Druhy didaktických testů. CHRÁSKA, Miroslav. Didaktické testy Příručka pro učitele a studenty učitelství. Str. 13. Brno: Paido – edice pedagogické literatury, 1999. ISBN 80-85931-68-0.

10 Seznam příloh

Příloha A – Vypracování jednotlivých úloh

Příloha B – Úspěšnost chlapci vs. dívky v jednotlivých úlohách Příloha C – Zadaný text

Příloha D – Vypracovaná úloha Příloha E – CD

 Text diplomové práce

- diplomova_prace_2015_Fort_Lukas.pdf

 Zadání didaktického testu - dopis_ucitelum.pdf - zadani_testu.pdf - text.rtf

 Odevzdané práce žáků

- testy jednotlivých žáků rozdělené dle škol

 Vyhodnocování

- podpůrné tabulky pro vyhodnocování jednotlivých úloh a oblastí

Příloha A – Vyhodnocení jednotlivých úloh

Příloha B – Úspěšnost chlapci vs. dívky v jednotlivých úlohách

Příloha C – Zadaný text Děčín

Malebná údolní krajina, v níž se setkává tok největší české řeky Labe s tokem řeky Ploučnice a Jílovského potoka, již v dávném věku předurčily toto místo k postupnému osídlování. Žili zde, kromě kultur nejstarších, Keltové, Germáni, avšak pro trvalé osídlení byl nejvýznamněj-ší příchod slovanského obyvatelstva v průběhu 6. a 7. století n. l. Z období budování raného českého státu je děčínská provincie již zmyňována v listině z roku 993. V místě dnešního zámku, na strategicky situované skalní ostrožně nad řekou, stávalo hradiště (Castellum Daczin) písemně připomínané v roce 1128. Patřilo tehdy do přemyslovské hradské soustavy. Postupně se přetvářelo ve středověkou pohraniční pevnost s kamen-ným hradem. V roce 1283 je písemně doloženo královské město Děčín, založené Přemyslem Otakarem II. v místě neosídlené části pod hradem, později nazívané Mariánská louka.

Vartenberkové (počátkem 14. století), Mikuláš Trčka z Lípy (1511–1515), saský šlechtický rod ze Saulhausenu (1515–1534), rytíři z Bünau (od roku 1534), císařský plukovník Kryštof Šimon z Thunu (po roce 1628).

V průběhu 18. století se začala rychlým tempem rozvíjet do té doby malá levobřežní osada Podmokly. Výstavba silnic a zejména želez-ničních tratí, spolu s návaznosti na lodní doprav, rozvojem paroplavby, a blízkost saské hranice vytvořily velmi dobré podmínky pro rozvoj hos-podářství a zakládání průmyslových podniků. Díky bouřlivému hospodářskému a stavebnímu rozvoji Podmokly předstihly v počtu obyvatel i domů Děčín. V roce 1901 byly Podmokly povýšeny na město.

V duchu romantyckých idejí a díky rozvoji dopravy začalo Děčínsko v polovině 19. století získávat oblibu jako kraj letních pobytů a cíl víletníků zámožnějších obyvatel velkých měst v Sasku i v Čechách.

Romantický název České Švýcarsko pro labské pískovcové pohoří se stal obecně známým pojmem. K rozvoji turistiky přispěla i výstavba kamenné vyhlídkové věže na Děčínském Sněžníku, budování turistických cest a vyhlídek, byla zpřístupněna romantická Pastýřská stěna i Kvádr-berk. Okolní obce získávaly význam letovisek a klimatických lázní.

Mezníkem pro obě města byl rok 1942, kdy došlo k úřednímu spojení Děčína, Podmokel a obce Staré Město do jednoho celku pod ná-zvem Děčín. Vzniklo tak jedno z největších měst v severních Čechách, které v sobě soustředilo všechny fuknce moderního města.

V současné době statutární město Děčín zaujímá rozlohu přes 118 km2 a žije zde téměř 50 tisíc obyvatel.

Zdroje:

ČVANČARA, Zdeněk; SLAVÍČKOVÁ, Hana. Děčín: romantické místo na severu Čech. Děčín: Statutární město Děčín, 2010. 179 s.

ISBN 978-80-904398-1-8.

Znak statutárního města Děčín. Dostupný z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/48/Decin-czech-rep-shield.jpg.

Statutární město Děčín – oficiální webový portál. Dostupný z: http://www.mmdecin.cz/.

Příloha D – Vypracovaná úloha

In document Úroveň dovedností žáků děčínských škol v textovém editoru (Page 103-120)