• No results found

Vyhodnocení vybraných funkcí a nástrojů

Jako další ze způsobů, jak zjistit z vypracovaných testů co nejvíce přínosných in-formací, je pohlížet na úlohy jako části jednotlivých oblastí, jako je např. formátování textu, práce s obrázkem, formátování zobrazení stránky apod. Lze tedy jednoduchým způsobem zjistit, zda některá z těchto oblastí činí žákům větší obtíže než jiná.

V této kapitole jsme použili rozdělení funkcí a nástrojů definovaných v tabulce 7. Mezi tyto oblasti řadíme: formátování textu, formátování odstavce, formá-tování a práce s obrázkem, formáformá-tování vzhledu dokumentu, další funkce. Tato kapitola hodnotí jednotlivé oblasti zvlášť.

Úroveň dovedností žáků v textovém editoru

počet žáků

5.3.1 Formátování textu

Během zpracovávání testu byl kladen důraz na formátování textu, úpravu nadpi-sů, zvýrazňování textu apod. Jako základní nástroje pro toto formátování jsme vybrali tyto: změna fontu, jeho velikost, řez a barva, index písma, vložení symbolu a pevné me-zery.

Nejčastěji v testu žáci měnili právě font a jeho vlastnosti v nadpisech jednotli-vých částí dokumentu. Změnu fontu měli žáci provést celkem pětkrát, avšak nebylo výjimkou, že jej žáci změnili například jen v polovině zadaných úloh. Během testování byl kladen důraz i na rozlišování patkového a bezpatkového fontu, který žáci měli pou-žít právě v nadpisech. Množství žáků však toto rozdělení písma nereflektovalo. Podobné další zadání bylo spojeno s horním indexem písma, kde měli žáci v textu vyhledat „vy-jádření plošné míry“ a aplikovat již zmíněnou funkci. Dle vyhodnocení úlohy 15 však víme, že toto zadání vykonalo pouze 38 respondentů. Velkou neznámou byly pro žáky tzv. pevné mezery. Ty jsme nalezli jen ve třech pracích.

Úlohy, které spojujeme s tímto formátováním, jsou: 5, 7, 14, 15, 16, 19 a části úloh 6, 11, 23 a 24. V těchto úlohách mohli žáci získat až 24 bodů.

Graf 34: Úroveň dovedností žáků ve formátování textu 2

Úroveň dovedností žáků ve formátování textu

počet žáků

Z předchozího grafu (graf 34) je možné vyčíst, že bezchybné formátování bylo vypracováno pouze ve dvou odevzdaných textech. Dále pak zjišťujeme, že 101 žáků (58 % respondentů) dovedlo správně využít požadovaných nástrojů a naformátovat text minimálně v 50 % úloh. Úspěšnost v tomto formátování u zbylých 74 žáků pak velice rychle klesá. V jedné odevzdané práci text nedoznal žádné změny ve formátování oproti zadání.

5.3.2 Formátování odstavce

Další oblast, která byla vyhodnocována, se zaměřila na formátování odstavců.

Toto formátování vyžadovalo správné využití nástrojů pro zarovnání textu, vložení rážek a nastavení jejich odsazení, vložení automatického číslování a nastavení jeho od-sazení, nastavení řádkování v dokumentu. Ve svém důsledku se opět jedná o základní funkce, které by měl uživatel textového editoru na základní úrovni ovládat.

Na formátování odstavce se zaměřily úlohy 8, 9, 10, 12, 13, 20, 21 a části úloh 6, 11, 23 a 24. V těchto úlohách mohli žáci získat až 13 bodů.

Zde žáci pracovali nejčastěji právě se zarovnáním textu, a to celkem ve čtyřech úlohách. Nebylo ovšem výjimkou, aby žáci, kteří správně nastavili zarovnání v jednom úkolu, toto neudělali v úkolu druhém. Dále žáci nastavovali odsazení textu za odstavci, odrážek a číslování. Nastavení odsazení, což lze považovat za pravděpodobně nejsloži-tější úkol, se již věnovalo vyhodnocení úlohy 21.

Graf 35: Úroveň dovedností žáků ve formátování odstavce

Graf 35 zobrazuje úroveň žáků v oblasti formátování odstavce. Není možné přehlédnout, že výsledky jsou podstatně nižší než u předešlé oblasti zabývající se for-mátování prostého textu. Tuto skutečnost lze přičítat faktu, že na text je při vzdělávání v ICT kladen větší důraz nežli na odstavec a žáci zde pak nemusí respektovat souvislos-ti, které tyto formátování spojují.

Bezchybná práce v oblasti formátování odstavců byla odevzdána jedna. Počet žáků, kteří ovládají nástroje formátování odstavce lépe než na 50 %, byl 43 (25 %).

Zbývající žáci byli v ovládání dotčených nástrojů méně úspěšní. Extrémním výsledkem bylo 7 žáků (4 % respondentů), kteří nevyužili jediného nástroje, a jejich úspěšnost byla 0%. Lze se jen domnívat, že tito žáci nástroje formátování odstavce vůbec neovládají.

Je důležité zmínit, že tito žáci nepocházejí z jedné školy.

5.3.3 Formátování vzhledu dokumentu

Třetí uzavřenou oblastí, která byla samostatně vyhodnocována, bylo formátování vzhledu strany upravovaného dokumentu. Mezi tyto nástroje řadíme orientaci dokumen-tu, formát jeho strany včetně nastavení okrajů a další.

1 2 3 3

Úroveň dovedností žáků ve formátování odstavce

počet žáků

Nástroje, se kterými měli žáci pracovat a kterým se tato kapitola věnuje, jsou, mimo již zmíněné, úprava zobrazení dokumentu, nastavení jeho záhlaví a zápatí a ruční zalomení strany.

Úlohy porovnávané v této oblasti byly: 1, 2, 3, 4 a 18. Úlohy 23 a 24 byly vy-hodnocovány jako celek, pokud respondent prokázal dovednost jejich vložení do doku-mentu. Všechny tyto úlohy již byly samostatně vyhodnoceny, proto jejich výsledky zde již nebudeme uvádět.

Vzhledem k nižší hodnotě maxima možných bodů než v předchozích dvou for-mátování, byly škály rozšířeny na 25 %. V těchto úlohách mohli žáci získat až 7 bodů.

Graf 36: Úroveň dovedností žáků ve formátování vzhledu dokumentu

Graf 36 nám zde zobrazuje, že si testovaní žáci s těmi úkoly dovedli poradit po-někud lépe nežli například s formátováním odstavců. Celkem 16 žáků (9 %) si s těmito nástroji dovedlo poradit bezchybně. Opačným pólem jsou 4 žáci (2 %), kteří s těmito nástroji vůbec nepracovali.

5.3.4 Formátování a práce s obrázkem

Práce s obrázkem je pravděpodobně na základní úrovni jedna z nejtěžších úloh.

V tomto testu žáci měli prokázat, že obrázek umí přesunout, nastavit mu vhodné

obté-16

Úroveň dovedností žáků ve formátování vzhledu dokumentu

počet žáků

kání a zarovnání a dle zadání mu upravit rozměry. Této oblasti se věnovala pouze úloha 17, která již byla samostatně vyhodnocena. V této úloze mohli žáci získat 4 až 5 bodů, v závislosti na textovém editoru, který si zvolili pro vypracování testu.

Graf 37: Úroveň dovedností žáků ve formátování a práci s obrázkem

Graf 37 nám zobrazuje, na jakých úrovních jsou dovednosti žáků. Celkem 15 žáků (téměř 9 %) dovedlo s obrázkem pracovat dle zadání. Zajímavějším, i když nepříliš povzbudivým zjištěním bylo, že 70 žáků (40 %) s obrázkem nedovedlo vykonat jedinou změnu.

5.3.5 Využití funkcí

Poslední kapitolou v tomto vyhodnocování je zkoumání, zdali žáci dovedou po-užívat funkce, které textový editor skrývá a které nám, jeho uživatelům, mohou usnad-ňovat práci.

Mezi základní funkce byly vybrány: „vyhledání a nahrazení“ z důvodu snazšího vyhledávání konkrétních informací, které se v textu skrývají a které je třeba upravit;

„kontrola pravopisu“ z důvodu vyhledávání chyb, které je možné při tvorbě dokumentu vytvořit a přehlédnout, a „automatické číslování stránek“ z důvodu snazší navigace ve vytvářeném dokumentu. Těmto funkcím se věnovaly úlohy 22, 25 a část úlohy 24. Tyto

15

Úroveň dovedností žáků ve formátování a práci s obrázkem

počet žáků

až 3 body. Z důvodu nízkého bodového rozsahu, byly skupiny, zahrnující procentuální úspěšnost žáků, stanoveny po 49 %.

Graf 38: Úroveň dovedností žáků ve využívání funkcí

Z hlediska dovednosti žáků využívat tyto zmíněné funkce zjišťujeme, že většina žáků tyto pomocné nástroje využít buď nedovede, nebo je vůbec nezná. Pouze 17 žáků (téměř 10 %) dovedlo pracovat se všemi třemi jmenovanými funkcemi. Na opačném konci se umístilo 100 žáků (57 %), kteří žádnou z těchto funkcí vůbec nepoužili.

Tato kapitola celkově poukazuje na silné a slabé stránky děčínských žáků při práci v textovém editoru. Bylo zjištěno, že pravděpodobně nejsnazší je pro žáky namátovat vlastní text. Pokud jej však mají zakomponovat do odstavce, který je také for-mátován, úspěšnost žáků se snižuje.

Nejslabší oblastí se jeví práce s obrázkem, kde lze usuzovat, že se žáci při vzdě-lávání v ICT s tímto úkolem setkávají méně často, než by bylo vhodné. Využívání funk-cí, které mají pomoci uživatelům při práci a korekci vytvářených dokumentů, je pak pravděpodobně na samém okraji všech nástrojů, se kterými se žáci setkávají.

Cílem této kapitoly bylo poukázat právě na slabá místa žáků. Obsah vzdělávání ICT by se měl zaměřit i na tato slabá místa, aby byli žáci nadále schopni s textovými editory pracovat bez značnějších obtíží a dovedli následně zpracovat i náročnější texty za použití náročnějších nástrojů formátování.

17 20

Úroveň dovedností žáků ve využívání funkcí

počet žáků