6. 1. Postoj českolipských občanů k politickým událostem na začátku roku 1969
Již na začátku roku zveřejnili členové předsednictva OV KSČ v České Lípě své stanovisko k současné politické situaci formou článku v týdeníku Nástup.
Vyjádřili v něm podporu k závěrům listopadového a prosincového zasedání ÚV KSČ, které považovali za základ pro uskutečňování všech kladných rysů polednové politiky. Článek také zachycoval názor, že českolipský OV KSČ stojí pevně na straně pokrokových sil ve společnosti a odpovídá zájmům občanů.358
Vedoucí tajemník OV KSČ Josef Hrdina se pokoušel charakterizovat příčiny vzniku obrodného procesu: „celé hnutí vyrostlo z odporu proti byrokratickým metodám budování socialismu a z touhy postavit na rozhodující místo člověka jako určujícího činitele. Proto byl přijat akční program všemi vrstvami lidu, oběma národy i národnostními menšinami.“359 Ve svém příspěvku zdůrazňoval, že se hnutí muselo vyhýbat snahám zneužít všeobecných zájmů pro skupinové cíle a někdy i pro diskreditaci komunistické strany. Hlavní myšlenka, kterou ve svém projevu vyjádřil, byla, že není možné, aby se ztratily všechny výdobytky obrodného procesu a že by to ani Komunistická strana Československa nepřipustila.360
Svůj názor nedávali najevo jen vedoucí představitelé okresu, ale i členové základních organizací KSČ a závodů. Jejich vyjádření měla obvykle formu rezoluce, kterou posílali do redakce týdeníku Nástup. Obsahem většiny dopisů je obava, aby čelní vládní představitelé Československa a zároveň reprezentanti polednového vývoje neodešli z politického života. Takto se vyjádřili i členové ZO KSČ okresního zemědělského sdružení v České Lípě ohledně Josefa Smrkovského, jehož přítomnost v nejvyšším státním orgánu považovali za záruku svobody a budoucího rozkvětu.361 I CV KSČ velkovýkrmny Mimoň zaslal rezoluci Ústřednímu výboru KSČ, v níž
358 Stanovisko předsednictva OV KSČ v České Lípě k současné politické situaci. In Nástup, roč. XIX., č. 1 (9. ledna 1969), s. 1.
359 Socialismus je náš cíl: Josef Hrdina, vedoucí tajemník, In Nástup, roč. XIX., č. 1 (9. ledna 1969), s.
1-2.
360 Tamtéž..
361 Z rezolucí základních organizací KSČ a závodů: Demokraticky řešit situaci. In Nástup, roč. XIX., č. 1 (9. ledna 1969), s. 2.
vyjádřil svou podporu: „cítíme všichni, že je nanejvýš potřebné skoncovat s kladením extrémních požadavků vůči vedení naší strany, které jsou v poslední době proklamovány na různých místech a pracovištích. Věříme pevně, že ÚV má dostatek sil zajistit důsledné provádění polednové politiky, což je hlavním obsahem rezoluce listopadového pléna.“362 Ze zasílaných rezolucí je patrné, že českoslovenští občané se nevzdávali naděje, že obrodný proces bude pokračovat, i když třeba pomalejším tempem. Navíc usilovali vyjádřit podporu čelním představitelům státu a vyjadřovali tak naději, že dokáží situaci v Československu vyjádřit ke spokojenosti občanů.
Nesouhlas se současnou politickou situací v Československu vyjádřil Jan Palach svým upálením, i českolipská města na památku jeho činu držela tryznu.
V České Lípě zorganizovali tryznu mladí lidé, ale neměli k dispozici jeho fotografii, a proto použili kresbu. V Zákupech byl jeho portrét na náměstí a pionýři u něj drželi čestnou stráž. Tryzna a rozloučení probíhala i v České Lípě.
6. 2. Ohlas mistrovství světa v ledním hokeji v roce 1969 na Českolipsku
Českolipsko stejně jako celé Československo žilo v březnu mistrovstvím světa v ledním hokeji. Největší ohlas samozřejmě vzbudila dvě utkání se Sovětským svazem, při nichž se podařilo československým hráčům vyhrát. Obě vítězství způsobila spontánní shromažďování obyvatel ve všech okresech, při nichž se oslavy vítězství zvrhly na protest proti sovětské okupaci Československa. Z obavy, jak by se mohla vyvinout situace po utkání dne 28. března ve městech českolipského okresu, v nichž byl největší styk občanů se sovětskými vojáky, došlo dva dny před zápasem k aktivu v Zákupech, jehož se účastnil i pplk. Višněvkij, při němž se osvětlovala politická situace v okrese.363 Obavy se naplnily. Největší nepokoje nastaly po druhém vítězném utkání v noci z 28. března, „v Zákupech ale hokejové události nevybočily z mezí poněkud vypjatého sportovního nadšení, i když samozřejmě podbarveného vlasteneckými city. Vytvořil se spontánní průvod městem, před sovětskými ubikacemi v bývalém kapucínském klášteře jsme zazpívali hymnu a na
362 Dopis aktivu CV KSČ velkovýkrmny Mimoň ÚV KSČ: Podporujeme vaše prohlášení. In Nástup, roč. XIX., č. 2 (16. ledna 1969), s. 1.
363 SOkA Česká Lípa, OV KSČ, Zápisy ze zasedání OV 1969-1970. inv. č. 21, kt. 17.
náměstí před papírnami byly páleny staré krabice za doprovodu fanfár na trubku“ 364 (později ovšem bylo tvrzeno, že se pálila sovětská vlajka, a za iniciátora tohoto aktu byl označen Jiří Šimek). I v České Lípě došlo v noci z 28. na 29. března ke shromážděním namířeným i proti některým osobnostem města. Průvod mladých lidí procházel městem za křiku hesel.365
Protesty, k nimž po zápase došlo, znepokojily celé vedení komunistické strany, které k této situaci vydalo prohlášení předsednictva ÚV KSČ. Okresní národní výbor v České Lípě se také zabýval těmito shromážděními, které charakterizoval jako nepříliš vážné v porovnání s jinými městy. Přesto upozornil na nutnost více jednat s občany a vysvětlovat jim všechna opatření, která přijalo předsednictvo ÚV KSČ, a všemi prostředky zajistit klidné klima.366 V rámci uklidňování situace došlo v Zákupech k besedě s mládeží s názvem: 2:0, a co dál?, které se účastnili straničtí funkcionáři a objasňovali politické poměry v zemi.367
6. 3. První máj
První máj v roce 1969 se nesl v jiném duchu než ten předcházejícího roku.
ONV zdůrazňovalo, že se při oslavách naváže na tradice předchozích let.
Organizátorem těchto oslav byla opět Národní fronta, která společně s předsednictvem OV KSČ zdůrazňovala, že tato akce má sloužit ke konsolidaci vnitřních poměrů v československé republice. Hlavním úsilím státních orgánů bylo zajistit, aby nedošlo k extrémním projevům a příliš radikálním přístupům k těmto oslavám.368 První máj nakonec proběhl v osmi městech bez tradičního průvodu a alegorických vozů. Jen v České Lípě šly průvody z jednotlivých závodů.
Představitelé okresu průběh oslav zhodnotily jako velmi klidný.369
364 Rozhovor vedený s Jiřím Šimkem dne 29. října 2011.
365 SOkA Česká Lípa, MěNV Česká Lípa, Zápisy ze schůzí rady 1969, inv. č. 87, karton 25.
366 Rada ONV k současné situaci: podpořit úsilí vlády. In Nástup, roč. XIX., č. 15 (17. dubna 1969), s.
1.
367 Rozhovor vedený s Jiřím Šimkem dne 29. října 2011 .
368 Nástup májové oslavy v okrese. In Nástup, roč. XIX., č. 15 (17. dubna 1969), s. 1-2.
369 První máj v okrese. In Nástup, roč. XIX., č. 17 (1. května 1969). s. 1.
6. 4. Vliv dubnového zasedání předsednictva ÚV KSČ na Českolipsko
Změny v politické sféře spjaté ze 17. dubnem 1969 zasáhly i Českolipsko.
Přesnějším informace o zasedání předsednictva ÚV KSČ se českolipští straničtí funkcionáři dozvěděli od tajemníka ÚV KSČ Jozefa Lenárta, který se zúčastnil českolipské aktivu dne 24. dubna. Účastníci se rozhodli podpořit závěry ÚV KSČ ze 17. dubna, které vnímaly jako nejúčinnější východisko z těžké krize, v níž se Československo nacházelo. Souhlasili s kádrovými opatření, které měly posloužit k upevnění vedoucí úlohy komunistické strany v československé společnosti.370
Toto zasedání ÚV KSČ a s ním související přijatá opatření způsobilo změnu ve vedení OV KSČ na Českolipsku i postoj českolipských politiků k polednovému vývoji. Dne 1. července OV KSČ vytvořil zprávu, v níž kriticky posoudil polednový vývoj, který sice řešil deformace minulého období, ale zároveň podle některých členů OV KSČ způsobil prohlubování napjaté politické situace a krizi ve straně i společnosti. Členové OV KSČ kritizovali některé změny ve straně, ke kterým došlo v rámci obrodného procesu. Výsledkem bylo zrušení funkce neuvolněného předsedy a návrat k funkcím tajemníků OV KSČ. Zároveň začala první vlna čistek, například dosavadní předsedy OV KSČ Josef Soukup byl uvolněn ze své poslanecké funkce v ČNR a v předsednictvu Okresního výboru KSČ. Z vedoucích pozic OV KSČ odešli i Josef Hrdina a Jaroslav Němec.371 V září 1969 byl z funkce tajemníka uvolněn Štefan Ištok a z funkce vedoucího technických služeb Ladislav Brada, funkce byl zproštěn i poslanec Jiří Keller, který zůstal v cizině při zájezdu (v rámci propagandy byl označen agentem rakouského špionážního odboru).372 V Zákupech se postupně proměnil celý národní výbor, čistky zasáhly i zdejší školu, kde bylo sedm učitelů, a z toho čtyři ztratili členství v KSČ. Navíc Jiří Šimek se nesměl stát ředitelem školy, přestože byl původně na tuto funkci navržen.373
Ve většině MNV docházelo od dubna k hodnocení činnosti a postoje poslanců. Celkově se aktivita mnoha poslanců snížila. Pasivita se projevila i ve všech společenských organizacích v Mimoni. Kromě kádrových čistek začalo i odvolávání srpnových provolání OV KSČ z 26. a 27. srpna 1968. Své srpnové provolání
370 Ústřednímu výboru KSČ. In Nástup, roč. XIX., č. 16 (24. dubna 1969), s. 1.
371 Z pléna OV KSČ v České Lípě: realizovat usnesení činy. In Nástup, roč. XIX., č. 26 (3. července 1969), s. 2.
372 SOkA Česká Lípa, MěNV Česká Lípa, Zápisy ze schůzí rady 1969, inv. č. 87, karton 25.
373 Rozhovor vedený s Jiřím Šimkem dne 29. října 2011 .
prohlásila za neplatné i rada MěNV v Doksech s odůvodněním, že rada jednala pod vlivem napjaté atmosféry a použila nevhodné formulace textu.374 Svá srpnová prohlášení odvolal dále například i MěNV v Dubé. Zrušilo se i srpnové prohlášení Okresního výboru Svazu československo-sovětského přátelství (SČSP), v němž se členové postavili proti intervenci a pozastavili činnost této organizace. Od května 1969 se ale předsednictvo OV SČSP zabývalo oživením práce starých poboček a zakládáním nových.375
6. 5. Srpnové výročí intervence
Obava z nepokojů v důsledku srpnového výročí vojenské intervence se projevovala již od počátku srpna. Dne 14. srpna zveřejnilo předsednictvo ONV v České Lípě výzvu k zachování klidu, která byla reakcí na rozšiřování různých nelegálních tiskovin, letáků, různých hesel, pokynů.376 Již na počátku srpna začal zpracovávat MěNV v České Lípě politicko-koordinační opatření k zajištění klidu a pořádku ve městě. Zrušily se služební cesty funkcionářů a počítalo se se svoláním mimořádné schůze, národním výborům se odeslal dopis, v němž bylo varování před snahami vyvolat neklid ve městech a výzva k aktivnímu vystupování proti těmto snahám.377 Ve většině měst se ale nepředpokládalo, že by došlo k nějakému výraznějšímu úsilí o narušení pořádku, například v Kamenickém Šenově byla ale rada MěNV připravena k okamžitému odstranění nepřátelských hesel.378
Celkově proběhly srpnové dny bez závažnějších případů. VB zaznamenala případ kdy ze 14. na 15. srpna podnapilý občan házel z balkonu kavárny Union v České Lípě různé předměty na ulici a hrubě u toho napadal Sovětský svaz. Dalším případ byl z 20. na 21. srpna, kdy dva opilí mladíci vylezli na pomník Rudé armády s úmyslem ho poškodit. Během 21. srpna byly v závodu Tatra před ranní směnou vyvěšeny černé prapory na komíně a v poledne v některých dílnách pozastavena práce a v ČSAO řidiči v poledne začali troubit. Celkově se ve městě objevilo několik
374 SOkA Česká Lípa, MěNV Doksy, Zápisy ze schůzí rady 1969, inv. č. 67, kn 67/16.
375 Ruší svá srpnová prohlášení: Věrni své historii. In Nástup, roč. XIX., č. 22 (5. června 1969), s. 1.
376 Občanům Českolipska! In Nástup, roč. XIX., č. 32 (1č. srpna 1969), s. 1.
377 SOkA Česká Lípa, MěNV Česká Lípa, Zápisy ze schůzí rady, inv. č. 87, kn 22.
378 SOkA Česká Lípa, MěNV Kamenický Šenov, Zápisy ze schůzí rady 1969, inv. č. 72, karton 14.
letáků a na některých místech i hanlivé nápisy.379 K násilnému činu došlo až před půlnocí 22. srpna, kdy byla rozbita okna na domě v Ruské ulici.380
Pro srovnání ani v okrese Nymburk nedošlo k větším nepokojům, většinou se jednalo o ojedinělé akce masové podpory. I zde se objevily protestní letáky, protisovětské nápisy, trikolory, pětiminutová stávka ve Startu Nymburk a v provozovně Kovopodnik, někde přišli zaměstnanci do práce v černých oblecích nebo v černých vázankách.381 Průběh srpnových dní byl v obou okresech téměř totožný.
6. 6. Vztah k Sovětskému svazu, sovětským symbolům a sovětským vojákům na Českolipsku
Přestože ÚV KSČ usiloval o uklidnění situace a československé obyvatelstvo bylo vyzýváno ke klidu, zůstala v československých občanech nenávist vůči okupantům, která se projevovala při různých příležitostech. Jednalo se převážně o spontánní projevy, jak tomu bylo i u shromáždění po československém vítězství nad Sovětským svazem při hokejovém mistrovství světa. Nenávist k okupantům se i v roce 1969 projevovala ničením pomníků vojáků Rudé armády. Ve Cvikově ještě v říjnu 1969 řešili, kdo bude hradit náklady spojené s obnovením pomníku na náměstí. Členové plenárního zasedání doporučovali, aby náklady zaplatili ti, kteří pomník zničili.382 I v Zákupech se plénum zabývalo otázkou hanobení zdejšího hrobu Rudé armády.383 Zákupy se ale navíc musely vyrovnat s usídlením jednotky sovětské armády ve městě. Často zde docházelo k šarvátkám mezi místními obyvateli a sovětskými vojáky, nakonec to byl jeden z důvodů, že se rozhodlo o zřízení jednotky VB v obci. Místní obyvatelé si nejvíce stěžovali na to, že sovětští vojáci rozšiřují nevyžádaný intervenční časopis Zprávy, nakonec po jednáních se zdejším sovětským důstojníkem šíření Zpráv ustalo.384 Podle Jiřího Šimka zákupští občané přišli do kontaktu spíše s důstojníky, s řadovými vojáky jen při práci v rámci družby. Sám vzpomínal na jedno z prvních setkání se sovětským důstojníkem nějaký
379 SOkA Česká Lípa, MěNV Česká Lípa, Zápisy ze schůzí rady, inv. č. 87, kn 25.
380 Tamtéž.
381 SVITÁKOVÁ, M., c. d., s. 79-80.
382 SOkA Česká Lípa, MěNV Cvikov, Zápisy ze schůzí rady 1969, inv. č. 70, karton 13.
383 SOkA Česká Lípa, MěNV Zákupy Zápisy z plenárních zasedání 1969, inv. č. 3, karton 4.
384 Tamtéž.
čas po intervenci, kdy tento důstojník přišel navštívit místní koncert, ale obával se přijetí místními občany.385 O spolupráci s jednotkami sovětské armády usiloval i MěNV v Dubé, který zadal těmto jednotkám demoliční práce v prostoru Bělé pod Bezdězem za účelem upevnění vzájemných vztahů.386
K hospodským šarvátkám ale nedocházelo jen v Zákupech, rada MěNV v Hamru na Jezeře se během období rekreace zabývala útoky rekreantů na příslušníky sovětské armády. Tato situace se projednávala i s VB, ale situace byla komplikovaná častým střídáním rekreantů.387 V Kamenickém Šenově se vztek vůči Sovětskému svazu projevil například během oslav 24. výročí osvobození Československa Rudou armádou, kdy byly strženy sovětské vlajky na MNV a u pomníků protifašistických bojovníků, kde nejen, že byly strženy, ale byly i spáleny.388
6. 6. Závěr
Po 17. dubnu 1969, kdy došlo k personálním změnám ve vrcholné politice se začala měnit celá politická situace ve státě, docházelo k prvním personálním čistkám i v okresních organizacích. Začala se projevovat snaha vyšších stranických míst o stabilizaci poměrů ve společnosti a opět vedoucí úlohu strany: „chceme a budeme bojovat za sjednocení konsolidaci okresní orgnaizace KSČ svádět rozhodný ideový i politický boj. Boj se všemi, ať už jednotlivci nebo skupinami, kteří by chtěli rozdmýchávat pod pláštíkem vlastenectví nacionální, antisovětské a antisocialistické vášně na závodech, ve městech i na vesnicích, narušovat pořádek klid.“389 Pro hodnocení roku 1968 na Českolipsku je třeba si uvědomit, že po celou dobu vycházely okresní stranické organizace z linie strany, nikdy se nestaly iniciátory změn, i když si často zdejší funkcionáři připisovali větší zásluhy.
385 Rozhovor vedený s Jiřím Šimkem dne 29. října 2011.
386 SOkA Česká Lípa, MěNV Dubá, Zprávy ze zasedání pléna MNV, inv. č. 26, karton 3.
387 SOkA Česká Lípa, MNV Hamr na Jezeře, Rada 1969, inv. č. 443, karton 17.
388 SOkA Česká Lípa, MěNV Kamenický Šenov, Zápisy z plenárních zasedání 1969, inv. č. 25, karton 4.
389 Otevřený dopis předsednictva SKV KSČ: Bojovat o konsolidaci. In Nástup, roč. XIX., č. 30 (31.
července 1969), s. 1-2.
ZÁVĚR
Pražské jaro patří k nejvýznamnějším událostem v dějinách Československa.
Náznaky jeho příchodu byly již v 60. letech, kdy docházelo k politickému uvolňování, ale zásadní změna nastala až po lednovém plénu ÚV KSČ, kdy byl Antonín Novotný ve funkci prvního tajemníka nahrazen Alexandrem Dubčekem.
Nové vedení KSČ se pokusilo o reformu sovětského modelu socialismu.
Propagovaný směr nazývali „socialismus s lidskou tváří“. Demokratizační tendence vyvrcholily při tvorbě Akčního programu, který zachycoval politické, ekonomické i společenské reformy. V první polovině roku 1968 se československá občanská společnost probouzela, projevovala zájem o dění ve straně a ve státě a vyjadřovala se k politickým a celospolečenským problémům. Část obyvatel se zařadila do reformního křídla, které vyvíjelo tlak na stranické aparáty a vládní představitelé, konzervativci se naopak pokoušeli reformní proces zabrzdit za podpory okolních komunistických stran. Reformní vývoj v Československu narušil 21. srpen 1968, kdy do země vstoupila vojska Varšavské smlouvy. Invaze se setkala s obrovským odporem československých občanů a úsilím o pokračování v polednové politice.
Nakonec se ale českoslovenští političtí představitelé podřídili nátlaku z Moskvy.
Reformní proces zasáhl celé Československo a nevyhnul se ani českolipskému okresu. Jak moc byl ale tento region zasažen reformními změnami ve společnosti, se dá ale těžko posoudit vzhledem k omezené pramenné základně.
K dispozici jsem měla novinové články týdeníku Nástup, výpovědi pamětníků a zápisy OV KSČ a městských národních výborů. Neobjektivnost a nepříliš velký rozsah pramenné základny mi výzkum ztěžovaly. Nicméně jsem došla k závěru, že události na českolipském okrese zcela vycházely z celorepublikové situace a kopírovaly ji.
Při hodnocení činnost OV KSČ jsem došla k názoru, že se ve stranických organizacích na Českolipsku příliš mnoho nezměnilo, co se týká metod práce a personálního složení. Během obrodného procesu nedošlo k žádné větší výměně na vedoucích pozicích strany na okrese, přestože řada občanů volala po odchodu zkompromitovaných funkcionářů. Někteří z nich, například Josef Baloun, se sice své
funkce vzdali, ale i nadále se účastnili zasedání okresního výboru, podíleli se na rozhodování a do vedoucích pozic se navrátili během normalizace. Jiní ale ve své funkci i nadále zůstali, k čemuž přispívalo i určité konzervativní prostředí uvnitř organizací KSČ, které bylo způsobené tím, že tyto organizace nebyly hnací silou reformního procesu a ani jeho členové o něm nebyli na počátku dostatečně informování. O tom, k jakým došlo změnám ve straně, se většina členů OV KSČ dozvěděla z celostátního tisku a během březnových okresních konferencí. Hlavní referát o výsledcích lednového pléna přinesl právě Josef Baloun, který byl považován za zastánce konzervativního směru a patřil k těm v okrese, na něž se snášela největší kritika. Josef Baloun sice přihlásil okresní organizaci k obrodnému procesu, ale jeho projev byl jen reprodukcí známých myšlenek z lednového pléna ÚV KSČ, účastníci konference se nedozvěděli mnoho nového. Při březnové konferenci sice padala kritická slova, ale celkově situace nevypadala, že by na okrese došlo k velkým změnám.
U národních výborů je těžké posoudit, jaké byly reakce členů na obrodný proces, protože se dochovaly převážně jen zápisy, které se věnovaly hlavně technickým a organizačním záležitostem, výjimečně se objevily prohlášení vyjadřující souhlas k lednovým záměrům, nezůstaly ale zápisy, které by zachycovaly postoj jednotlivých členů národního výboru k demokratickým reformám.
Situaci ve státě změnil 21. srpen 1968, kdy do Československa vstoupila vojska Varšavské smlouvy. V mnoha městech probíhaly obrovské protesty a nepokoje. Situace na Českolipsku ale nebyla tak bouřlivá v porovnání s většími městy. Příchod cizích vojsk zdejší občany šokoval a vzbudil odpor. Nesouhlas s invazí zde získal podobu podpisových akcí, rezolucí na podporu československých vládních představitelů, vyvěšených transparentů, nápisů na zdech odmítajících okupaci atd. Nicméně zde nedošlo ke konfliktu obyvatelstva s vojáky. I během srpnových dnů okresní orgány kopírovaly linii ústředního výboru strany a okupaci odsoudily. Jen výjimečně se objevili lidé, kteří okupaci uvítali.
Postupně se ale začala situace uklidňovat, zhruba v polovině září se v týdeníku Nástup přestaly objevovat články odsuzující okupaci a i činnost a úkoly
Postupně se ale začala situace uklidňovat, zhruba v polovině září se v týdeníku Nástup přestaly objevovat články odsuzující okupaci a i činnost a úkoly