Obrázek 16: Chybová hláška při zadání špatného souboru s uzly elementů a jejich souřadnic
Načtení všech elementů a souřadnic uzlů ze sledované oblasti radioaktivního odpadu v melechovském masivu je na testovací sestavě s procesorem Intel Pentium Dual-Core E5200 2,50 GHz otázkou několik vteřin (řádově 2-3 vteřiny).
6.3 Načtení souboru s povrchovými elementy
Načtený soubor „mm_t.pos“ dle předchozí kapitoly obsahuje všechny souřadnice uzlů a elementů ze sledovaného hlubinného úložiště. Vzhledem k tomu, že software „Mapa“ je určen k vykreslení mapy elementů, které se nacházejí na povrchu sledované oblasti, elementy, jež se nacházejí pod povrchem sledované oblasti, je možné vypustit. Pokud by software pracoval se všemi načtenými elementy a uzly jejich souřadnic, byla by práce s aplikací zbytečně zdlouhavá a nepřinesla by žádné výhody.
Z těchto důvodu je uživatel aplikací požádán o zadání cesty k libovolnému souboru „mm_t.pos_new.txt“. Tento soubor obsahuje již pouze povrchové elementy a jejich koncentrace. Soubor vznikl úpravou souboru „mm_t.pos“ jednoúčelovým programem pro úpravu souborů, viz. kapitola 3.5.1.
Ze souboru „mm_t.pos_new.txt“ jsou načítány pouze čísla povrchových elementů nikoliv jejich koncentrací, z tohoto důvodu je možné zadat jakýkoliv z vygenerovaných souborů, všechny obsahují stejné povrchové elementy. K načítaným povrchovým elementům jsou přiřazována čísla uzlů z komponenty TStringGrid dle kapitoly 6.2 a obrázku 15.
Pro větší kontrolu načtených elementů a jejich souřadnic je v dolní části aplikace „Mapa“ zobrazena tabulka, kde jsou vypsány všechny povrchové elementy a k nim přiřazeny dle uzlů odpovídající souřadnice x, y, z. Výsledek po dokončení načítání je zobrazen na obrázku 17.
41 Obrázek 17: Ukázka načtených povrchových elementů a souřadnic bodů pro
vykreslení mapy koncentrací
Přiřazení odpovídajících uzlů k povrchovým elementům a následné vypsání všech souřadnic (x,y,z) k odpovídajícím povrchovým elementů ze sledované oblasti radioaktivního odpadu v melechovském masivu zabere 20 vteřin výpočetního výkonu procesoru Intel Pentium Dual-Core E5200 2,50 GHz.
6.4 Načtení setříděných souborů s koncentracemi
Poslední vstupní soubor, který je nutný zadat před vykreslením mapy koncentrací, je soubor obsahující setříděné koncentrace dle kapitoly 5. Uživatel je aplikací požádán o zadání cesty k souborům, ve kterých jsou uloženy setříděné koncentrace. Uživatelské prostředí pro vyhledání souboru je opět realizováno přes komponentu TOpenTextDialog, stejným způsobem bylo řešeno zadání vstupních souborů v kapitole 5.3 a 6.2.
Hledaný soubor má v komponentě předdefinovaný název „SortedFile0.txt“, tímto je uživatel ihned informován, jaký soubor by měl do aplikace zadat. Název souboru je předpokládán dle kapitoly 5.5. Jakmile je uživatelem soubor zadán, v aplikaci je uložena jeho cesta pro pozdější načtení všech setříděných souborů obsahujících koncentrace.
Po úspěšném načtení souboru „SortedFile0.txt“ je uživateli v aplikaci zobrazen TRadioGroup, kde se objeví výběr počtu od 0 let až do 50 000 let s rozmezím 5 000 let
(11 časových období), viz. kapitola 3.4.6. Uživatel provede výběr kliknutím na odpovídající počet let. V aplikaci je dále zobrazen TMaskEdit, který je předdefinován pro zadání procent koncentrace. TMaskEdit je omezen pro zadávání hodnot od 0 % do 100 % s rozlišením jednoho desetinného místa. Pokud by uživatel omylem zadal více jak 100 % množství koncentrace, program zobrazí chybové hlášení a výpočet není uskutečněn.
Po zvolení počtu vybraných let a zadání procentní hodnoty koncentrace jsou procházeny postupně jednotlivé soubory obsahující setříděné koncentrace a vybírány odpovídající data. Soubory jsou opět načítány do komponenty TStringGrid pro větší přehlednost při programování a snadnější vyhledaní zadaných dat (viz. Obrázek 18 vpravo). Např. pro melechovskou oblast byl zadán čas 5 000 let a množství koncentrace 50 %. Aplikace bude hledat v setříděných souborech pětistý sloupec, který odpovídá 50% koncentraci, a v tomto sloupci je vybrán druhý řádek, jenž koresponduje s časem 5 000 let. Například pro povrchový element číslo 3858 je zjištěna koncentrace odpovídající hodnotě 6,86 ppm, viz. Obrázek 18.
Při procházení všech setříděných souborů a výběru odpovídajících dat je zároveň hledána hodnota odpovídající největšímu množství koncentrace na povrchových elementech. Vzhledem k tomu, že data jsou setříděna dle jednotlivých let a množství koncentrace, nejvyšší hodnota koncentrace pro testovanou oblast melechovského masivu odpovídá 100% koncentrace a času 50 000 let. Nalezená největší hodnota koncentrace na povrchových elementech slouží pro vyhodnocení množství koncentrace vyskytující se na povrchu sledované oblasti, viz. kapitola 6.5.
Na obrázku 18 je ukázka načtených dat, v pravé části aplikace je zobrazen TRichEdit, do kterého jsou uloženy odpovídající koncentrace na jednotlivých elementech pro zvolený počet let a procentuelní množství koncentrace. Načtené koncentrace jsou číslovány stejně jako setříděné soubory „SortedFile.txt“, dle kapitoly 5.5, od čísla 0 až do počtu povrchových elementů, v případě melechovské oblasti se jedná o 2140 elementů. V dolní části aplikace je zobrazen průběh načítání odpovídajících koncentrací na elementech.
43 Obrázek 18: Nalezení koncentrací odpovídajících 5 000 let a 50 %
Nalezení koncentrací dle zadaných libovolných hodnot ze sledované oblasti radioaktivního odpadu v melechovském masivu zabere 25 vteřin výpočetního výkonu procesoru Intel Pentium Dual-Core E5200 2,50 GHz.
6.5 Vykreslení mapy koncentrací
Po úspěšném načtení všech koncentrací je možné přejít k vykreslení mapy. Bez načtení všech koncentrací na jednotlivých povrchových elementech není možné mapu vykreslit. V případě, že uživatel zadá vykreslení mapy před dokončením načtení všech koncentrací, aplikace zobrazí chybou hlášku, kterou je uživatel upozorněn na nutnost vyčkat na dokončení procesu načítání. Mapa je vykreslena po kliknutí na položku menu – Soubor – Vykreslení mapy.
Pro vykreslení mapy koncentrací jsou v aplikaci nejdříve nalezeny největší souřadnice x a y z povrchových elementů, které jsou uloženy v TStringGrid, viz.
Obrázek 17. Souřadnice slouží pro alokování velikosti plátna, na které bude mapa vykreslena. Vzhledem k velké velikosti souřadnic sledované oblasti hlubinného úložiště
radioaktivního odpadu v melechovském masivu jsou všechny souřadnice před vykreslením do mapy zmenšeny v měřítku 1:10.
Pro vykreslení mapy koncentrací jsou postupně čteny souřadnice x, y, z, povrchových elementů, viz. kapitola 6.3. Tyto načtené souřadnice jsou následně před vykreslením mapy vyděleny číslem 10, aby bylo dosaženo nastaveného měřítka a mapa byla zobrazitelná v aplikaci.
Každému vykreslovanému povrchovému elementu je přirazena barva dle jeho velikosti radioaktivní koncentrace. V případě nulové koncentrace na elementu je přirazena barva tmavě modrá. Naopak největší koncentrace odpovídá barvě tmavě červené. Na obrázku 19 je zobrazena stupnice s použitým barevným označením v aplikaci „Mapa“. Jednotlivé hodnoty koncentrací, ke kterým jsou přiřazovány barvy z barevné stupnice (Obrázek 19) jsou počítány z nalezené maximální hodnoty koncentrace vyskytující se na povrchových elementech, viz. kapitola 6.4.
Nejvyšší hodnota koncentrace vyskytující se na povrchových elementech pro sledovanou oblast hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v melechovské oblasti odpovídá 156 401 ppm. Vzhledem k tomu, že se jedná o dlouho sledované období (0 - 50 000 let), jednotlivé koncentrace na povrchových elementech s časem postupně narůstají. Z tohoto důvodu je nutné rozlišit i ty nejmenší hodnoty koncentrací, které by mohly negativně ovlivnit povrch sledované oblasti.
Barevná stupnice pro sledovanou melechovskou oblast začíná od 0,0001 % (přirazena tmavě modrá barva) z maximální hodnoty koncentrace (156 401 ppm), což odpovídá hodnotě 0,156 401 ppm. Poslední hodnota z barevné stupnice odpovídá 3 % (přiřazena tmavě červená barva) z maximální hodnoty, což je hodnota koncentrace rovna číslu 4 692 ppm pro sledovanou melechovskou oblast.
45 Velmi vysoká hodnota koncentrace (hodnota větší než 3 %)
Koncentrace menší nebo rovno 3 %
Vysoká hodnota koncentrace (odpovídající hodnotě menší než 1 %) Koncentrace menší než hodnota 0,7 %
Koncentrace menší než hodnota 0,3 %
Střední hodnota koncentrace (odpovídající hodnotě menší než 0,1 %) Koncentrace menší než hodnota 0,07 %
Koncentrace menší než hodnota 0,03 %
Zvýšená hodnota koncentrace (odpovídající hodnotě menší než 0,01 %) Koncentrace menší než hodnota 0,007 %
Koncentrace menší než hodnota 0,003 %
Mírná hodnota koncentrace (odpovídající hodnotě menší než 0,001 %) Koncentrace menší než hodnota 0,0007 %
Koncentrace menší než hodnota 0,0003 %
Nízká hodnota koncentrace (odpovídající hodnotě menší než 0,0001 %) Nulová hodnota koncentrace
Obrázek 19: Barevná stupnice radioaktivity použitá v aplikaci Mapa
Ve sledované hypotetické oblasti hlubinného úložiště je předpokládána počáteční koncentrace zdrojového elementu 1 000 000 ppm. Barevná stupnice odpovídající vyhodnocení množství koncentrace byla vytvořena s ohledem na množství vyskytujících se malých koncentrací, ale zároveň nutnosti zobrazení i velkých hodnot vyskytovaných koncentrací. Při každém vykreslení mapy koncentrací je v aplikaci vedle mapy zobrazena barevná stupnice, viz. Obrázek 19. Barevná stupnice zobrazená v aplikaci „Mapa“ slouží k snadnému a rychlému vyhodnocení nadlimitních koncentrací vyskytujících se ve sledované oblasti.
Na obrázku 20 je ukázka vykreslené mapy koncentrací ze sledované oblasti hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v melechovském masivu, pro vykreslení mapy byl zvolen čas 25 000 let a zadána 90% koncentrace na elementech. Obrázek 20 je také možno interpretovat, že s pravděpodobností 90 % bude výsledná koncentrace na elementech nižší než zobrazená.
Obrázek 20: Vykreslená mapa koncentrací
Aplikace je schopna pracovat s libovolným počtem povrchových elementů, pro názornost bylo ze sledované oblasti hlubinného úložiště v melechovském masivu vyjmuto posledních 540 povrchových elementů. Samozřejmé je, že musí být k načítaným povrchovým elementům známy jejich souřadnice a zároveň i koncentrace, dle kapitol 6.2 a 6.4.
Výsledek takto načtené mapy je zobrazen na obrázku 21. Porovnáním vykreslené mapy na obrázku 20 zjistíme, že na mapě na obrázku 21 kompletně chybí celá spodní část sledované oblasti, pouze jsou zobrazeny okrajové elementy sledované oblasti. Pro vykreslení mapy byl zadán čas 25 000 let a 58,8% koncentrace na jednotlivých elementech.
47 Obrázek 21: Vykreslená mapa bez posledních 540 povrchových elementů
Pro opakované vykreslení mapy se zadáním jiného počtu let či procent koncentrace není nutné znovu načítat seznam elementů a souřadnice uzlů. Všechna data jsou již v aplikaci uložena, včetně cesty k souborům obsahující setříděné koncentrace na jednotlivých elementech. Pro nové zadání počtu let a procent koncentrace stačí kliknout v menu na položku „Načtení souborů s koncentracemi“. Uživatel již není nucen zadávat znovu cestu k souborům obsahujícím setříděné koncentrace, místo toho se v aplikaci rovnou zobrazí hodnoty zadané pro předchozí vykreslení mapy, včetně seznamu hodnot odpovídajících koncentrací na jednotlivých elementech pro předchozí zadání počtu let a procentuelního množství koncentrace.
Po zvolení nového počtu vybíraných let a zadání procentní hodnoty koncentrace, jsou stejně jako v kapitole 6.4 procházeny všechny soubory obsahující setříděné
hodnoty koncentrací a vybírány odpovídající data dle zadání uživatele. Mapa je poté vykreslena po kliknutí na položku menu – Soubor – Vykreslení mapy.
Všechny vykreslené mapy v aplikaci „Mapa“ lze uložit do bitmapových
Výhodou vykreslení mapy koncentrací je velká přehlednost a zároveň možnost porovnání všech koncentrací na všech povrchových elementech současně. Jak je možné vypozorovat z obrázku 20, k největšímu úniku radionuklidů na povrch sledované oblasti hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v melechovském masivu dochází ve východní části mapy. Tento jev je způsoben tím, že zdroj kontaminace byl zvolen přibližně v této oblasti a zároveň díky zjištěným geologickým a hydrogeologickým vlastnostech oblasti, viz. kapitola 3.
Jak již bylo uvedeno v kapitole 3.4.5 v celé práci se využívá jako okrajová podmínka hodnota zdrojového členu 1 000 000 a koncentrace na elementech se počítá v ppm. Z tohoto důvodu je obtížné stanovit množství koncentrace, které by mohlo ohrozit zdraví obyvatel žijících na povrchu sledované oblasti.
I když známe maximální hodnotu koncentrace, která se vyskytuje na povrchu sledované oblasti hlubinného úložiště radioaktivního odpadu, tak i přesto není možné určit, jak vysoká hodnota koncentrace by mohla negativně ovlivnit život na povrchu sledované oblasti. Pokud by počáteční koncentrace nebyla udána v bezrozměrných jednotkách, bylo by možné určit přesné hodnoty, které by mohly ovlivnit život na povrchu oblasti, případně ovlivnit život obyvatel žijících ve sledované oblasti hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Takto vykreslená mapa by následně mohla být využívána např. pro stanovení individuálního či společenského rizika v dané oblasti.
Pro stanovení společenského rizika by bylo nutné v budoucnu mapu rozšířit o informace o počtu obyvatel, kteří žijí na povrchu jednotlivých elementů.
Vzhledem k tomu, že vytvořená aplikace „Mapa“ je využitelná na libovolnou oblast hlubinného úložiště radioaktivního odpadu, je možné její využití v budoucnu na reálném modelu.
49
Závěr
V rámci diplomové práce byly vytvořeny dvě funkční aplikace (Úprava vstupních dat, Mapa). Jako testovací data k ověření funkčnosti aplikací posloužily soubory vygenerované programem Flow123D ze sledované hypotetické oblasti hlubinného úložiště v melechovském masivu.
Program „Úprava vstupních dat“ slouží k setřídění vstupních dat vygenerovaných z programu Flow123D a následně upravených jednoúčelovým programem [14] pro vyřazení nepovrchových elementů. Program „Úprava vstupních dat“ načte vstupní soubory, následně uloží vždy do jednoho textového souboru stejné elementy a jejich koncentrace. Jednotlivé koncentrace na elementech jsou poté vzestupně setříděny dle velikosti koncentrace v jednotlivých zaznamenaných časových okamžicích.
Vytvořený program „Mapa“ slouží k vykreslení povrchu sledované oblasti hlubinného úložiště radioaktivního odpadu s grafickým vyznačením množství vyskytující se koncentrace na jednotlivých elementech. Po načtení vstupních souborů ze sledované oblasti a zadání vstupních informací program vykreslí kompletní povrch sledované oblasti.
Grafické znázornění v podobě mapy sledované oblasti je velmi přehledné a zároveň slouží k rychlému ověření kompletnosti povrchu. V softwaru „Mapa“ bylo zvoleno barevné vyhodnocení sloužící k určení množství koncentrace vyskytující se na jednotlivých povrchových elementech. Díky barevnému rozlišení můžeme snadno sledovat veškeré změny probíhající na povrchu sledované oblasti a okamžitě vyhodnotit případný stupeň nebezpečí.
Obě naprogramované aplikace uvedené v této diplomové práci umožňují pracovat i s jinými typy sledovaných oblastí než se zde uvedenou hypotetickou melechovskou oblastí.
V budoucnu by bylo zajímavé otestovat aplikace na reálném modelu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu, kde by byly nastaveny skutečné podmínky dle aktivity uloženého radioaktivního odpadu. Na základě těchto dat z reálného modelu by se poté dalo určit riziko např. onemocnění z dlouhodobého pobytu na povrchu sledované oblasti, úmrtí osob, zamoření zemědělské půdy či pitné vody, atd.
Literatura
[1] SÚRAO [online]. 2010 [cit. 2010-10-25]. Radioaktivní odpad. Dostupné z WWW:
<http://www.surao.cz/cze/Uloziste-radioaktivnich-odpadu/Radioaktivni-odpad>.
[2] MARYŠKA, J., KRÁLOVCOVÁ, J.: Výzkum programových prostředků pro identifikaci středních rychlostí migrace radionuklidů, Dílčí závěrečná zpráva (DZZ 2.7.) projektu „Výzkum procesů pole vzdálených interakcí HÚ vyhořelého jaderného paliva a vysoce aktivních odpadů“. TU Liberec, Liberec, 2008, 51 stran.
[3] SÚRAO [online]. 2010 [cit. 2010-10-25]. Úložiště radioaktivních odpadů. Dostupné z WWW: <http://www.surao.cz/cze/Uloziste-radioaktivnich-odpadu>.
[4] SÚRAO [online]. 2010 [cit. 2010-10-25]. Budoucí hlubinné uložiště. Dostupné z WWW: <http://www.surao.cz/cze/Uloziste-radioaktivnich-odpadu/Budouci-hlubinne-uloziste>.
[5] SÚRAO [online]. 2010 [cit. 2010-10-25]. Koncept hlubinného úložiště v ČR.
Dostupné z WWW: <http://www.surao.cz/cze/Uloziste-radioaktivnich-odpadu/Budouci-hlubinne-uloziste/Koncept-hlubinneho-uloziste-v-CR>.
[6] SÚRAO [online]. 2010 [cit. 2010-10-25]. Správa úložišť radioaktivních odpadů.
Dostupné z WWW: <http://www.surao.cz/cze>.
[7] SEVERÝN O., HOKR M., KRÁLOVCOVÁ J., BREZINA J., KOPAL J., TAUCHMAN M., Flow123D Numerical simulation software for flow and solute transport problems in combination of fracture network and continuum, výzkumná zpráva, TUL Liberec, Liberec, 2008. 22 s.
[8] NTI - Ústav nových technologií a aplikované informatiky [online]. 2009 [cit. 2010-10-11]. Hydra. Dostupné z WWW: <http://www.nti.tul.cz/cz/Hydra>
[9] Wikipedie [online]. 2010 [cit. 2010-09-09]. Delphi. Dostupné z WWW:
<http://cs.wikipedia.org/wiki/Delphi>.
[10] SLAVOJ PÍSEK, Delphi začínáme programovat, druhé, upravené a aktualizované vydání, Praha, Grada Publishing a.s., 2002. 325 s. ISBN 80-247-0547-8
[11] Wikipedie [online]. 2010 [cit. 2010-09-09]. Objektově orientované programování.
Dostupné z WWW:
<http://cs.wikipedia.org/wiki/Objektov%C4%9B_orientovan%C3%A9_programov%C3
%A1n%C3%AD>.
[12] CANTÚ Marco, HYNEK Jiří, Myslíme v jazyku Delphi 7: knihovna zkušeného programátora. 1 vydání. Praha Grada, 2003. 578 s. ISBN 80-247-0694-6
51 [13] MARYŠKA J., HOKR M., KRÁLOVCOVÁ J., ŠEMBERA J., Modelování transportních procesů v horninovém prostředí, 1. Vydání, TUL Liberec, Liberec, 2010.
302 s. ISBN 978-80-7372-571-6
[14] TRÉGL PAVEL, Úprava vstupních textových souborů ze softwaru Flow123D pro jejich další použití v rizikových analýzách, Ročníkový projekt, TUL Liberec, Liberec, 2010. 19 s
[15] Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2010 [cit. 2010-11-30]. Radionuklid.
Dostupné z WWW: <http://www.mvcr.cz/clanek/radionuklid.aspx>.
[16] BENEŠ, K. a kolektiv, Geologická stavba šumavského moldanubika, Academia nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 1983. 67 s.
[17] CHUDOBA J., Citlivostní analýza vstupních parametrů při modelování transportu kontaminantů v hypotetické lokalitě hlubinného úložiště, Projektová zpráva, Technická univerzita v Liberci, 2010
[18] PETROLOGICKÝ SERVER MU - BRNO [online]. 2004 [cit. 2010-11-30].
Granit. Dostupné z WWW:
<http://petrol.sci.muni.cz/poznavanihornin/magmatity/granit.htm>.
[19] CHUDOBA, J., Modelování toků pomocí softwaru Flow123D se započtením nejistot vstupních parametrů - případová studie, SIMONA 2009. (Sborník semináře Simulace, modelování a nejrůznější aplikace, Liberec 2009.), Technická univerzita v Liberci, Liberec, 2009, 52-58. ISBN 978-80-7372-543-3.
[20] KRÁLOVCOVÁ J, KOPAL J., MARYŠKA J., CÍSAŘOVÁ K., Výpočet scénářů vývoje migrace vybraných radionuklidů, Dílčí závěrečná zpráva (DZZ 4.6.) projektu
„Výzkum procesů pole vzdálených interakcí HÚ vyhořelého jaderného paliva a vysoce aktivních odpadů“. TU Liberec, Liberec, 2009, 28 stran.
Seznam příloh
Příloha A – Možnosti objektově orientovaného programování
Charakteristické znaky prostředí Delphi
Charakteristické znaky Delphi:
• použití jazyka Object Pascal,
• rychlý a výkonný, plně 32bitový optimalizační kompilátor a punker,
• používá VCL (Visual Component Library) a CLX (Component Library for Cross Platform),
• tvorba a použití komponent (resp. možnost importu existujících komponent např. z webu),
• dopředná deklarace metod a členských proměnných objektových tříd (blok interface),
• používání vlastních zpráv k vyvolávání událostí jednotlivých tříd,
• objektový model je nezávislý na počtu implementací jednotlivých tříd,
• možnost kompilace do x86 kódu nebo převedení do .NET kódu,
• vizuální dědičnost formulářů. [10]
Vývojové prostředí
Vývojové prostředí Delphi lze rozlišit na dvě odlišné části aplikace: vizuální návrhová část okna a editor kódu. Návrhová část okna umožňuje pracovat s komponentami na grafické úrovni (např. umísťujete-li tlačítko do formuláře) nebo na úrovni nevizuální (umisťujete-li komponentu do datového modulu).
Editor kódu je místo, do něhož je psán samotný kód aplikace. Nejběžnější způsob psaní kódu ve vizuálním prostředí zahrnuje reakce na události, počínaje událostmi spojenými s operacemi uživatelů programu, jako je klepnutí na tlačítko nebo výběr položky z posuvného seznamu. Tentýž způsob je možné využít i pro obsluhu vnitřních událostí, které se týkají např. změn v databázi nebo upozornění operačního systému. [6]
53
Paleta komponent
Programování v Delphi je z velké části založeno na použití komponent.
Komponenta je malý program (balíček funkcí), který vykonává určitou činnost (například zobrazuje text nebo obrázky, přehrává multimédia, komunikuje s databází, zprostředkovává FTP přenos, atd…).
Používání komponent v Delphi představuje velkou přednost oproti některým konkurenčním produktům. Dodávané komponenty významně usnadňují tvorbu aplikací.
Každá verze vývojového prostředí Delphi obsahuje balík základních komponent, další komponenty lze stáhnout z internetu (některé jsou zadarmo, některé se musí koupit).
V Delphi lze vytvářet i svoje vlastní komponenty. [9]
Komponenty lze v Delphi nalézt ve zvláštním druhu panelu nástrojů, který je nazván paleta komponent. Jednotlivé komponenty z palety komponent je možné umístit do svých programů. Komponenty jsou na paletě rozděleny pomocí karet do několika tématických skupin. Počet skupin a potažmo i komponent je závislý na verzi Delphi. [10]
Obrázek 1: Paleta komponent z CodeGear Delphi 2009
Objektově orientované programování
Většina moderních programovacích jazyků podporuje objektově orientované programování (OOP). Objektově orientované jazyky jsou založeny na třech základních principech:
• Zapouzdření - zaručuje, že objekt nemůže přímo přistupovat k „vnitřnostem“
jiných objektů, což by mohlo vést k nekonzistenci. Každý objekt navenek zpřístupňuje rozhraní, pomocí kterého (a nijak jinak) se s objektem pracuje (obvykle se používá u tříd).
• Dědičnosti - objekty jsou organizovány stromovým způsobem, kdy objekty nějakého druhu mohou dědit z jiného druhu objektů, čímž přebírají jejich schopnosti, ke kterým pouze přidávají svoje vlastní rozšíření. Tato myšlenka se obvykle implementuje pomocí rozdělení objektů do tříd, přičemž každý objekt je instancí nějaké třídy. Každá třída pak může dědit od jiné třídy (v některých programovacích jazycích i z několika jiných tříd).
• Polymorfismu - odkazovaný objekt se chová podle toho, jaké třídy je instancí.
• Polymorfismu - odkazovaný objekt se chová podle toho, jaké třídy je instancí.