1 Problematika nakládání s radioaktivními odpady
1.2 Hlubinné úložiště radioaktivního odpadu
Experti z celého světa se shodli na tom, že nejvhodnějším místem pro uložení vyhořelého jaderného paliva a vysokoaktivních odpadů budou hlubinné geologické formace v takzvaném hlubinném nebo geologickém úložišti. Spolu se systémem inženýrských bariér jsou schopny zajistit dostatečnou izolaci od okolního životního prostředí po desítky tisíců až set tisíců let, kdy klesne rizikovost odpadů na přírodní úroveň. [4]
Úspěšná příprava hlubinného úložiště vyžaduje splnění několika podmínek.
Vedle zajištění potřebných finančních prostředků musí být vyřešeny technické záležitosti výstavby a provozu úložiště, především také musí být prokázáno, že uložené materiály budou bezpečně izolovány od biosféry. To vše je nutné k nalezení lokality s vhodnou hostitelskou horninou. V neposlední řadě je nezbytné, aby pro záměr vybudovat úložiště byla získána veřejnost, včetně státních orgánů, místních obyvatel, jakož i všech dalších dotčených a zainteresovaných stran. [4]
V ČR v současné době probíhá výběr vhodné lokality pro hlubinné úložiště radioaktivních odpadů. Jsou zvažovány tyto následující lokality:
• Březový potok (lokalita se nachází v Plzeňském kraji)
• Čihadlo (lokalita se nachází v Jihočeském kraji)
• Horka (lokalita se nalézá v kraji Vysočina)
• Čertovka (lokalita se nachází v Plzeňském kraji)
• Magdaléna (lokalita se nachází v Jihočeském kraji)
• Hrádek (lokalita se nalézá v kraji Vysočina)
Na obrázku 1 je zobrazena mapa ČR s vyznačenými lokalitami možného budoucího hlubinného úložiště radioaktivních odpadů.
Obrázek 1: Zvažované lokality pro hlubinné úložiště radioaktivních odpadů v ČR
Hlubinné úložiště pro vysokoaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo se bude skládat ze tří částí:
• podzemních prostorů pro ukládání a manipulaci s kontejnery s vyhořelým palivem a vysokoaktivními odpady,
• přístupových šachet a tunelů,
• nadzemního - povrchového areálu.
Koncept hlubinného úložiště radioaktivních odpadů je uveden na obrázku 2.
15 Obrázek 2: Koncept hlubinného úložiště v ČR [5]
Více informací ohledně plánovaného hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v ČR je možné nalézt na webových stránkách Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) [6].
2 Popis programu Flow123D
Program Flow123D je určen pro simulaci proudění podzemních vod v saturovaném prostředí. Jeho výpočetní prostředí je naprogramováno v jazyce Borland C++. Tento software je v současné době využíván pro tvorbu matematických modelů zabývajících se analýzou toků a transportu kontaminace.
Simulační program Flow123D generuje soubory, které slouží k popisu sledované oblasti hlubinného úložiště (v našem případě melechovského masivu).
Vygenerovaná výpočetní síť oblasti a další popsané geologické a hydrogeologické vlastnosti jsou uvedené v kapitole 3 a poslouží jako vstupní data pro generování výstupních souborů z programu Flow123D.
2.1 Vstupní soubory programu Flow123D
Simulační program Flow123D potřebuje pro výpočet proudění následující vstupní soubory:
• *.msh – geometrie sítě oblasti,
• *.mtr – informace o materiálových konstantách elementů v síti,
• *.bcd – okrajové podmínky proudění,
• *.ngh – soubor sousedností,
• *.ini – obsahuje vstupní parametry pro výpočet simulace.
2.2 Vstupní parametry pro výpočet simulace
Pro lepší orientaci v souboru *.ini, který obsahuje vstupní parametry pro výpočet simulace, je v této práci uveden zkrácený popis některých z nich. Soubor je rozdělen na 8 sekcí, každá sekce má své vstupní parametry [7].
• Global
o Problem_type - typ řešeného problému (možnost zadání 1 či 0)
1 = stejnorodé nasycení
0 = různorodé nasycení
o Description - krátký popis řešené úlohy
o Stop_time - časový interval řešeného problému
o Save_step - čas kdy mají být výstupy simulace uloženy
• Input - obsahuje jména souboru se vstupními daty viz. kapitola 2.1.
17
• Transport
o Concentration - jméno souboru obsahující koncentrace
o Transport_out - jméno výstupního souboru transportu sledované oblasti na elementech
• Constants
o g - gravitační konstanta o rho - hustota kapaliny
• Run – nastavení parametru pro běh programu
• Solver - numerický řešič
• Solver parameters - parametry numerického řešiče
• Output
o Output_file - jméno výstupního souboru toku na elementech
o Output_file2 - jméno výstupního souboru transportu na elementech
Ukázka nastavení souboru flow_t.ini na sledované lokalitě hypotetického hlubinného úložiště radioaktivních odpadů (melechovský masiv) pro program Flow123D je přiložena v příloze B.
Úplný seznam všech vstupních parametrů i s jejich popisem, je možné nalézt [7].
3 Lokalita hlubinného úložiště Melechov
V diplomové práci je v rámci návrhu a testování funkčnosti jednotlivých programovaných aplikací využíváno lokality Melechov. Lokalita Melechov byla zvolena jako hypotetická oblast pro testování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Úloha lokality Melechov byla pro diplomovou práci vybrána z důvodu podrobného popisu geologické a hydrogeologické oblasti a získaných dat.
Na obrázku 3 je černou barvou vyznačeno přibližné umístění hypotetického hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v melechovském masivu.
Obrázek 3: Zobrazení přibližného umístění melechovského masivu
V letech 2004 - 2006 byl realizován projekt „Provedení geologických a dalších prací na testovací lokalitě Melechovský masiv, 2. etapa“, který byl financován SÚRAO,
19 jehož výsledky jsou zahrnuty v závěrečné zprávě projektu. Hlavním cílem matematického modelování byla integrace výsledků dílčích geologických, geofyzikálních a hydrogeologických poznatků a v návaznosti potom na simulace vybraných dějů. Další výzkum oblasti byl prováděn v následném projektu SÚRAO
„Výzkum procesů pole vzdálených interakcí hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva a vysoce aktivních odpadů“, projekt realizovaný v letech 2007 - 2009 sdružením G-Bariéra zahrnující řešitelské kolektivy ČGS, ÚJV Řež, TU Liberec a SG Geotechnika Praha. [13]
3.1 Geologie a hydrologie oblasti
Melechovský granitový masiv (MGM) se rozkládá přibližně v oblasti mezi Humpolcem, Světlou nad Sázavou a Ledčí nad Sázavou. MGM je nejsevernější součástí centrálního masivu moldanubika2. Je tvořen granitoidy3 variského stáří, s pláštěm pararul monotónní, na Z i pestré moldanubika. [13]
Melechovský granitový masiv lze rozčlenit do tří základních jednotek, které reprezentují tři časově a patrně i zdrojově odlišné pulzy granitového magmatu:
• lipnický granit tvořící nepravidelnou kru mezi Lipnicí, Dolním Městem
2 Moldanubikum - je geologická jednotka Českého masivu. Tvoří jeho jihozápadní a jižní část. Je považována za staré prekambrické jádro obalené mladšími
svrchnoproterozoickými jednotkami. [16]
3 Granit - termín granitoid je souhrnný název pro všechny plutonity makroskopicky připomínající granit, tj. pro libovolnou horninu složenou hlavně z křemene, alkalického živce a (nebo) z plagioklasu. Obvykle má více než 65 % hm. SiO2 a minimálně 20 % obj. křemene. [18]
3.2 Metodika výzkumu
Na melechovském masivu byla aplikována metodika výzkumu vyvinutá a úspěšně odzkoušená na lokalitě Potůčky-Podlesí v Krušných horách [13]. Výzkum byl prováděn celkem v pěti hydrogeologických vrtech MEL-1 až MEL-5. Vrty MEL-1 a MEL-2 byly situovány do homogenního geologického prostředí tvořeného granitem melechovského typu (lokalita Kostelní les), jejich vzdálenost je 21 m. Vrty MEL-3 a MEL-4 se nacházejí v geologicky komplikovaném prostředí s četnými poruchovými pásmy (lokalita Zadní les) v granitu typu Lipnice a jsou od sebe vzdáleny 123 m. Vrt MEL-5 leží v oblasti granitového lomu poblíž Lipnice nad Sázavou, taktéž v granitu typu Lipnice. Vrty byly testovány sadou standardních etážových VTZ s intervalem pakrů 6 m, speciálních VTZ a čerpacích zkoušek zaměřených na významné strukturní prvky a komplexem karotážních metod. Celkem výzkum zahrnoval 127 hydrodynamických zkoušek různých typů. [13]
3.3 Regionální model oblasti
V návaznosti na geologické a hydrogeologické výzkumy v oblasti melechovského masivu byl připraven model o rozloze cca 60 km2. Tento model využívá znalosti geologické stavby studované lokality a zároveň zahrnuje hypotetickou síť regionálních tektonických zlomů jak vertikálního tak i horizontálního průběhu. Tento model byl připraven pro účely studia vlivu hydrogeologicky významných poruch na proudění a transport rozpuštěných látek s cílem simulovat vliv možného šíření kontaminantů ze zdroje lokalizovaného v geologickém prostředí rozpukaného žulového masivu 500-800 m pod povrchem. [13]
3.4 Výpočetní síť
V souladu s vymezenou zájmovou oblastí s využitím podkladů strukturního geologa byla připravena geometrie simulovaného bloku. Výsledná geometrie melechovského masivu respektuje rozhraní hornin v oblasti, obsahuje dvě struktury horizontálních zlomů a úplnou referenční síť vertikálních tektonických prvků.
Geometrie je do jisté míry parametrizovatelná a umožňuje do jisté míry konfigurovat (v rámci definované maximální struktury) systém hydrogeologicky významných zlomů.
Vymezená oblast pokrývá území o rozloze zhruba 60 km2. [13]
21 Na vytvořené geometrii byla vygenerována a pro následné výpočty použita síť, která obsahuje jeden horizontální zlom a další vertikální zlomy dle referenční sítě tektonických prvků – viz černé linie na obrázku 4. Síť oblasti byla generována s charakteristickou délkou elementu 300 m.
Výpočetní síť obsahuje:
• počet uzlů sítě - 7174,
• počet 2D elementů sítě - 2798,
• počet 3D elementů sítě - 34 271,
• počet všech elementů sítě - 37 069.
Obrázek 4: Geometrie modelované oblasti
Uvedená síť modelu melechovské oblasti, viz. Obrázek 4, je využita jako vstupní data programu Flow123D.
V rámci zprávy [20] byly na síti realizovány testovací výpočty pro ověření použitelnosti sítě a modelu a odstranění případných chyb či nesrovnalostí.
3.4.1 Fyzikální vlastnosti prostředí
Při vytváření jednotlivých entit pro přiřazení fyzikálních vlastností prostředí (hydraulické vodivosti) bylo rozlišeno:
• o jakou geologickou oblast se jedná (porézní masiv nebo zlomová zóna),
• o jakou horninu se jedná (granit melechovského typu, granit koutského typu, granit typu Lipnice, pararuly),
• změna hydraulické vodivosti jednotlivých geologických struktur s hloubkou (v diskrétních hloubkových úrovních do 75, 150, 400, 600, 800, 800 a více metrů). [13]
3.4.2 Okrajové podmínky proudění
Okrajové podmínky a hydraulické vodivosti v jednotlivých částech simulovaného masivu byly zadávány tak, aby:
• piezometrická výška v horní vrstvě modelované oblasti vyjadřovala úroveň hladiny podzemních vod sledující přibližně povrch oblasti,
• bylo dosaženo zhruba 1 % infiltrace vody do hlubšího oběhu z celkového srážkového úhrnu.
Pro zadávání okrajové podmínky byly rozlišeny tři základní části okrajových stěn simulované oblasti:
• okrajové stěny tvořící horní okraj (povrch simulované oblasti), Dirichletova okrajová podmínka,
• okrajové stěny tvořící dolní okraj, Newtonova okrajová podmínka,
• okrajové stěny tvořící boční okraje celé oblasti, Newtonova okrajová podmínka. [13]
3.4.3 Okrajové podmínky transportu
Zdroj kontaminace pro výpočet transportní úlohy je v modelu realizován okrajovou podmínkou transportu. Pro řešení konkrétní varianty transportu byl vybrán element v požadovaném místě zdrojového členu, tento element byl ze sítě následně odebrán. Nenulová koncentrace byla zadávána na okrajových stěnách odstraněného elementu, v jehož místě byl lokalizován zdrojový člen. Zadávaná koncentrace na příslušných stěnách je 1 000 000. Tento údaj představuje hodnotu v ppm koncentrace
23 zdroje kontaminantu v místě průniku do geosféry. Vypočtené hodnoty koncentrace v jednotlivých místech sítě představují milióntinu maximální koncentrace na stěnách elementu. [17, 19]
3.4.4 Počáteční podmínky transportu
V celé oblasti je uvažováno o nulové počáteční koncentraci kontaminující látky. [13]
3.4.5 Zdroj kontaminace
Z vygenerované výpočetní sítě hlubinného úložiště melechovského masivu dle kapitoly 3.4 byl vybrán jeden element, který představuje zdroj kontaminace radioaktivního odpadu. Tento element byl následně ze sítě vyjmut.
Pro modelování proudění a transportu kontaminace byl zvolen zdrojový element č. 19 817, jenž má souřadnice vrcholů v metrech [5961, 4351, -357]; [5989, 4351, -89];
[5997, 4615, -35]; [6148, 4350, -89]. Pro zdrojový člen (hlubinné úložiště) bylo vybráno umístění v centrální části simulovaného masivu, a to v přibližné hloubce -150 m nad mořem. Úložiště je koncipováno v hornině s číselným označením 9617.
Element se vyskytuje v blízkosti pukliny.
Jako počáteční velikost zdrojového členu byla zvolena koncentrace 1 000 000.
Tato koncentrace představuje množství koncentrace zdrojového členu v jednotkách ppm a lze tedy zjistit skutečnou koncentraci na kterémkoliv elementu v síti. [17]
3.4.6 Nastavení programu Flow123D pro generování
Celkem proběhlo 20 sad výpočtů na sledované oblasti hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v melechovském masivu. Při každém z těchto sad program Flow123D vygeneroval 50 výstupních souborů. Každé měření proběhlo s rozdílně nastavenými materiálovými konstantami. Jako hlavní vygenerovaný výstupní soubor pro další zpracování slouží soubor „mm_t.pos“. Celkem bylo vygenerováno 1 000 souborů (20 měření, pro každé 50 výstupních souborů).
Simulační čas všech simulací, které byly provedeny, byl stanoven na 50 000 let s rozmezím 5 000 let. Software Flow123D zapisuje výsledky kontaminace látky na všech elementech v úloze transportu každých simulačních 5 000 let. Počet kroků, které jsou nutné pro výpočet, si program Flow123D stanovuje sám dle zadaných vstupních parametrů.
V souboru „mm_t.pos“ jsou uloženy všechny elementy sledované oblasti hlubinného úložiště. Elementy jsou očíslovány od 0 do 37069.
3.5 Generování výstupních souborů
Všechny výstupní soubory z programu Flow123D pro sledovanou hypotetickou oblast hlubinného úložiště radioaktivních látek v melechovského masivu byly generované na výpočetním clusteru Hydra. Cluster primárně slouží Technické univerzitě v Liberci pro velké a náročné výpočty, jež by na dnešních stolních PC trvaly neúměrně dlouho. Celková výpočetní kapacita clusteru činí 78 jader (46 CPU) [8].
Cluster byl zvolen z důvodu urychlení generování výstupních souborů z programu Flow123D.
3.5.1 Úprava výstupních souborů z Flow123D
Jak již je patrné z názvu diplomové práce, není jejím účelem zabývat se všemi elementy, které jsou v oblasti hlubinného úložiště, ale pouze elementy, jež se vyskytují na povrchu sledované oblasti. Z tohoto důvodu byl vytvořen seznam elementů, které jsou na povrchu oblasti. Tento seznam je uložen v příloze A. Nepovrchové elementy nebudou využity pro bezpečnostní analýzu, protože leží hluboko pod povrchem a neovlivňují život lidí žijících na povrchu ani životní prostředí.
Dle seznamu elementů sousedících s povrchem byly všechny výstupní soubory
„mm_t.pos“ z programu Flow123D následně upraveny jednoúčelovým programem pro úpravu souborů. Tento program vznikl v rámci ročníkového projektu, jehož popis lze nalézt v [13].
Tento program načte vygenerované soubory „mm_t.pos“, které obsahují seznam všech elementů a jejich koncentrací. Následně z těchto souborů vybere pouze elementy, které jsou uloženy v předem definovaném textovém seznamu vybíraných elementů.
Po dokončení zpracování je vytvořen nový soubor, jenž je pojmenován
„mm_t.pos_new.txt“. Soubor obsahuje již pouze povrchové elementy a jejich koncentrace, viz. Obrázek 5.
25 Obrázek 5: Ukázka struktury dat v souboru „mm_t.pos_new.txt“
4 Tvorba software
Před tvorbou samotných aplikací, bylo nutné nejprve zvolit programovací jazyk, ve kterém budou aplikace naprogramovány.
K tomuto účelu byl vybrán objektový programovací jazyk Delphi (Object Pascal), a to jak z důvodu praktické znalosti programovacího prostředí tak i kódu jazyka Object Pascal.
Delphi je integrované grafické vývojové prostředí firmy Borland určené pro tvorbu aplikací na platformě MS Windows v jazyce Object Pascal (jedná se o rozšíření jazyka Pascal). Obsahuje systém RAD (Rapid Application Development), který umožňuje vizuální návrh grafického uživatelského rozhraní, na jehož základě je automaticky vytvářena kostra zdrojového kódu, což výrazně urychluje vývojový cyklus. [9]
Více informací o programovém prostředí Delphi lze nalézt v příloze A.
27
5 Software pro úpravu vstupních souborů
V rámci diplomové práce byl vytvořen software, který je pojmenován „Úprava vstupních dat“. Tento program postupně načte všechny vstupní soubory, které byly vypočteny programem Flow123D. Výstupní soubory byly poté upraveny jednoúčelovým programem pro úpravu souborů, viz. kapitola 3.5.1. Tento software provádí vytřídění výsledků koncentrací nepovrchových elementů dle předem definovaného seznamu. Více informací o jednoúčelovém programu pro úpravu souborů lze nalézt v [14].
Aplikace „Úprava vstupních dat“ následně po načtení vstupních souborů uloží vždy do jednoho textového souboru stejné elementy a jejich koncentrace. Jednotlivé koncentrace na elementech jsou poté vzestupně setříděny dle velikosti koncentrace v jednotlivých zaznamenaných časových okamžicích.
Software je v rámci diplomové práce využit na zpracování dat ze sledované oblasti hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v melechovském masivu.
V následujících kapitolách slouží pro ukázky a popis programu právě data z melechovské oblasti. Software je ovšem možné použít i na jinou oblast hlubinného úložiště radioaktivního odpadu, resp. například modelování starých ekologických zátěží.
5.1 Struktura adresářů a souborů
Pro stanovení a vyhodnocení koncentrací transportujících se látek z úložiště radioaktivního odpadu na povrch oblasti slouží 1000 souborů – náhodných realizací.
Tyto soubory jsou strukturovány do 20 adresářů pojmenovaných od „vysledky01“
až do „vysledky20“. Každý z těchto adresářů obsahuje dalších 50 podadresářů, které jsou pojmenovány od „01“ až „50“.
Ukázka struktury adresářů a podadresářů obsahující vstupní data je zobrazena na obrázku 6.
Obrázek 6: Adresářová struktura
Vstupní soubory pro diplomovou práci jsou strukturovány v jednotném textovém formátu. Soubory ze vstupních adresářů byly již upraveny dle kapitoly 3.5.1.
V každém upraveném souboru „mm_t.pos_new.txt“ je 2141 povrchových elementů.
Pro tyto jednotlivé elementy jsou přiřazeny koncentrace v časech od 0 let až do 50 000 let s rozmezím 5 000 let (11 časových období). Počet koncentrací pro jedno časové období je stejný jako počet elementů v souboru, tedy 2141.
Celkově každý soubor obsahuje 23 551 hodnot koncentrací (11 časových období pro každých 2141 povrchových elementů). Velikost jednoho vstupního souboru ze sledované oblasti hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v melechovském masivu je 219 kB. Pro všech 1000 vstupních souborů bude celková velikost přibližně rovna 219 MB.
Jak vyplývá z předchozího odstavce, jedná se o setřídění velkého množství dat.
Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto vytvořit samostatnou aplikaci pro úpravu vstupních souborů, která data nejdříve jednorázově setřídí, jelikož je předpokládáno, že setřídění dat bude provedeno pouze jednou a poté již bude využíván pouze software
29 pro vykreslení mapy koncentrací na povrchu sledované oblasti. Kdyby bylo nutné, před každým vykreslením mapy koncentrací, znovu setřídit všechny vstupní koncentrace pro sledovanou oblast, práce s aplikací by byla pomalejší řádově o desítky minut.
5.2 Popis a vzhled software pro úpravu vstupních souborů
Všech 1000 vstupních souborů je nutno nejprve setřídit před stanovením a následným vyhodnocením koncentrací transportujících se látek z úložiště radioaktivního odpadu na povrch oblasti.
K tomuto účelu byl v rámci této diplomové práce vytvořen software „Úprava vstupních dat“, jak již bylo zmíněno v kapitole 5. Program byl naprogramován v programovacím jazyku Delphi.
Ovládání programu je řešeno přes rozbalovací menu. Po kliknutí na „Soubor“ se uživateli zobrazí nabídka práce s programem, viz. Obrázek 7.
Obrázek 7: Ukázka menu pro ovládání programu Úprava vstupních dat
5.3 Vyhledání vstupních souborů
Uživatel je aplikací „Úprava vstupních dat“ zpočátku požádán o zadání cesty k libovolnému souboru obsahujícímu data s elementy (viz. Obrázek 8).
Uživatelské prostředí pro vyhledání souboru je realizováno přes komponentu TOpenTextDialog. Hledaný soubor má již v komponentě předdefinovaný název
„mm_t.pos_new.txt“, tímto je uživatel ihned informován, jaký soubor by měl do aplikace zadat. Název souboru „mm_t.pos_new.txt“ je dle kapitoly 3.5.1.
Do aplikace pro úpravu vstupních dat je možné zadat jakýkoliv název souboru, pouze je nutné, aby byla dodržena stejná struktura uspořádání dat dle kapitoly 3.5.1 a obrázku 5. Respektive data musí být od sebe oddělena tabulátorem.
Obrázek 8: Vyhledání souboru s povrchovými elementy
Zadaný soubor je otevřen a jeho obsah zobrazen na aplikaci pomocí komponenty TRichEdit. Jelikož všechny soubory s daty mají shodný název, je po zadání souboru uživatelem celý název souboru uložen do pomocné proměnné.
Proměnná následně slouží jako parametr funkce pro vyhledání všech 1000 souborů stejného názvu na pevném disku PC.
V rámci ušetření výpočetní kapacity PC a urychlení programu není prohledáván celý disk, ale pouze dva adresáře umístěné výše než je zadaný soubor uživatelem. Právě v těchto adresářích se vyskytují další zdrojové soubory s hledanými daty, viz. kapitola 5.1. Všechny nalezené soubory, včetně jejich celých cest k umístění na pevném disku
31 jsou ukládány do komponenty TListBox. Po dokončení hledání souborů na pevném disku je zobrazen TListBox (viz. Obrázek 9), který slouží pro případnou kontrolu, zdali byly všechny soubory správně nalezeny.
Obrázek 9: V hlavním okně načtený vstupní soubor, vpravo v okně seznam všech vyhledaných vstupních souborů
5.4 Načtení všech vstupních souborů
Před načtením všech vstupních souborů je nejprve ověřeno, zdali byl načten vstupní soubor dle předchozí kapitoly. Vzhledem k předpokladu, že bude načítáno větší množství dat, řádově stovky MB dle kapitoly 5.1, je načítání všech vstupních souborů řešeno přes samostatné vlákno. Tímto je zajištěno, že aplikace bude stále aktivní a uživatel nebude mít pocit „zamrzlé“ aplikace, která přestala reagovat.
Z komponenty TRichEdit je zjištěn počet řádků, respektive počet elementů, které obsahují jednotlivé načítané soubory. Pro tento počet elementů je vytvořeno pole TStringList, a to z důvodu rychlejšího přístupu k paměti RAM než k pevnému disku
Z komponenty TRichEdit je zjištěn počet řádků, respektive počet elementů, které obsahují jednotlivé načítané soubory. Pro tento počet elementů je vytvořeno pole TStringList, a to z důvodu rychlejšího přístupu k paměti RAM než k pevnému disku