Na výsledky výše uvedeného výzkumu se můžeme podívat ještě z jiného pohledu. Můžeme u každé otázky v dotaznících považovat za výslednou odpověď jen jednu. Bude to ta, na které se shodlo nejvíce učitelů a studentů. Pokud z obou dotazníků vezmeme u každé otázky jen výslednou odpověď, můžeme vytvořit názor „většinového učitele“ a „většinového studenta“.
„Většinový učitel“ se ve svém volném čase zajímá o výtvarné umění. Náměty do předmětu výtvarná výchova někdy čerpá z učebnic pro tento předmět. Jeho přípravy na hodinu výtvarné výchovy vychází z Rámcového vzdělávacího programu. Přípravu na vyučování výtvarné výchovy spíše nepovažuje za
náročnější v porovnání s ostatními předměty. Někdy upřednostňuje zadávání složitějších výtvarných úkolů před hladkým průběhem vyučování tohoto předmětu. Jeho náměty do hodin výtvarné výchovy spíše nevychází z dějin výtvarného umění či uměleckých stylů. Domnívá se, že je někdy potřeba seznamovat žáky s uměleckými díly v předmětu výtvarná výchova na 1. stupni ZŠ. Dále se domnívá, že je někdy potřeba žáky motivovat za pomoci výtvarného umění ve výtvarné výchově na 1. stupni ZŠ.
„Většinový student“ při náslechových hodinách spíše nezaznamenal zájem cvičné učitelky o výtvarné umění. Je přesvědčen, že cvičná učitelka někdy čerpala náměty do vyučování výtvarné výchovy z učebnic pro tento předmět. Má dojem, že hodina výtvarné výchovy jen někdy vycházela z Rámcového vzdělávacího plánu. Je toho názoru, že příprava na shlédnutou hodinu spíše nebyla náročná.
Domnívá se, že zadaný úkol v hodině výtvarné výchovy spíše nebyl náročný do takové míry, aby narušil průběh hodiny. Námět do alespoň jedné ze shlédnutých hodin „většinovým studentem“ spíše nevycházel z výtvarného umění. Domnívá se, že je spíše potřeba seznamovat žáky s uměleckými díly v předmětu výtvarná výchova na 1. stupni ZŠ. Dále se domnívá, že je spíše potřeba žáky motivovat za pomoci výtvarného umění ve výtvarné výchově na 1. stupni ZŠ.
Z porovnání názorů „většinového učitele“ a „většinového studenta“ vyplývá, že se vyskytlo minimum otázek, u kterých by došlo ke shodě názorů. Pomyslné nůžky mezi odpověďmi většinového učitele“ a „většinového studenta“ jsou někde více jindy méně otevřené. Důvody, proč došlo k neshodám, jsme se již snažili najít. Nezbývá, než si přát, aby se pomyslné nůžky v budoucnu zavíraly ve prospěch lepšího průběhu vyučování výtvarné výchovy.
Pro další diplomovou práci navrhujeme více propracovat realizaci výzkumu. Myšlenka porovnání názorů učitelů se studenty přišla až po té, co nebylo možné realizovat druhou část výzkumu – analýzu třídních knih a učebních plánů. V tuto chvíli již byly sebrány dotazníky pro učitele. Studenti posledních ročníků již absolvovali souvislou praxi. Z těchto dvou důvodů nemohla být uskutečněna myšlenka větší komplexnosti celého srovnání. Tuto komplexnost, jsme si představovali následovně: Každému studentovi, který by odcházel na
souvislou nebo průběžnou pedagogickou praxi, by byly dány dva dotazníky. Jeden pro něho samotného a druhý pro učitele výtvarné výchovy. Student by měl povinnost navštívit hodinu výtvarné výchovy a na základě shlédnuté hodiny pak vyplnit dotazník. Druhý dotazník by vyplnil vyučující. Tím by se zajistila větší provázanost ve zjišťovaných údajích.
3 Výtvarný projekt a jeho realizace v praxi
Podnětem pro vypracování níže prezentovaného projektu byly výsledky výzkumu z předcházející kapitoly. Projekt je určen pro žáky 1. stupně základní školy bez věkového rozdílu. Záleží na učiteli, kolik nabízeného učiva žákům zprostředkuje. Projekt je založen na mezipředmětových vztazích. Konkrétně se jedná o propojení s prvoukou a vlastivědou. Dále projekt rozvíjí multikulturní výchovu. Projekt má formu deseti metodických listů, které jsou tematicky rozděleny do dvou skupin. Prvních pět listů vychází z výtvarného umění uměleckých slohů. Tyto slohy by žáci prvního stupně měli při přechodu na druhý stupeň základní školy znát. Výběr slohů vychází z učiva pro předmět vlastivěda.
Druhá pětice listů se zabývá výtvarným uměním na pěti kontinentech. Žákům jsou tak rozšiřovány zeměpisné a všeobecné vědomosti. S celým projektem se dá pracovat dvojím způsobem. První možnost je, uskutečnit projekt s žáky v rámci projektových dnů, které jsou stále častěji na školách konány. Druhou možností je, realizovat jednotlivé metodické listy paralelně s učivem vlastivědných a přírodovědných předmětů. Záleží na učiteli, kterou možnost si vybere.
Následně popsané metodické listy mají charakter přípravy do vyučovací jednotky výtvarná výchova. Jsou určeny zejména učitelům 1. stupně základní školy. Celý níže prezentovaný projekt byl autorem této práce vyzkoušen v praxi.
Jednotlivé postřehy z praxe jsou shrnuty na konci každého metodického listu.
Zvolené výtvarné techniky se snaží co nejvíce zohledňovat velký počet žáků v jedné třídě. Potřebné pomůcky jsou vybírány s ohledem na finanční možnosti škol a jejich žáků. Některé metodické listy nabízí i možné obměny práce.
V přílohách jsou uvedeny ukázky vybraných pracovních listů k některým metodickým listům. Vzhledem k nákladům na tisk má pracovní list formát A5.
Pokud budeme mít obrázky do hodin připravené ve větším měřítku a barevně, tak stačí, když pracovní list nakopírujeme žákům do lavice černobíle. Fotografie výsledných prací žáků jsou součástí příloh.