• No results found

Finální podoba estetiky:

In document Zdeněk Urbánek (Page 24-30)

7. NÁVRH KONKRÉTNÍHO ŘEŠENÍ

8.4 Finální podoba estetiky:

Po úvaze vyhodnocení všech kritérií jsem se rozhodl estetickou stránku návrhů vyřešit pro každou část jinak. Na návrh v lese je vhodné použití více uměleckého pojetí než při návrhu pro lesopark cvičák kde je důležitá zejména vhodná aplikace funkčního principu na místo a estetika se vyžádá mnohem jednoduší podobu.

8.5 Celkový záměr

Hlavním záměrem bylo najít v prostředí informaci o nějakém dění. A ji poskytnout pozorovateli, nebo samotnému prostředí informaci je samozřejmě pravdivá, ale pro většinu pozorovatelů je velmi obtížně čitelná. Udělat z nějaké informace stopu kterou bude možné přečíst. A tím prostředí změnit. Změnit ho pro pozorovatele tak aby lépe popisovalo samo sebe. Ve zkratce řečeno hlavním záměrem je popsat pro pozorovatele pravdivěji prostředí Jak je výše popsáno tak stopu je možné definovat několika různými způsoby, pro mou diplomovou práci je podle mého názoru potřeba stopu chápat jako nezbytnou součást prostředí. Pokud by prostředí nebylo tvořeno sumou velmi různých stop, nejspíše by pro pozorovatele pohled na určitou krajinu byl spíše vnímán jako pohled na nějaký matematický vzorec nebo nadpis. Pokud by pozorovatel znal příčiny všech stop, které je schopen rozeznat.

Pokud by rozeznal vše pak by dostal asi zcela pravdivý popis nějaké skutečnosti, která se právě odehrává. Což samo o sobě je z podstaty člověka v nemožné. Pozorovatel je z nějakého důvodu schopen vždy vše vnímat jen zkresleně. Dá se říci, že ne zcela pravdivě.

V každém prostředí, se kterým je konfrontován vnímá jen určité části, popřípadě polopravdy které se vnímat naučil a vnímat chce.

Jestliže nějaké umění, umělecký předmět, nebo architektura byla navržena pro to aby, v pozorovateli vyvolávala nějaký pocit, a já si dovolují říci, že to tak vždy je. Pokud to není přímo záměrem tak je to určitě důsledek jakéhokoli návrhu. To že pozorovatel , nebo chcete-li uživatel dostane nějaký pocit z místa, kde právě je nebo objektu, který právě vidí, slyší cítí atd.

Často se v procesu návrhu hovoří o tom, co je třeba udělat k tomu aby ten či onen tvar nebo objekt byl vnímán tak či „onak“.. Tvrzení se často velmi liší a nebo se opakují výroky nějakých známější a úspěšnějších například architektů, či designérů, kteří již v minulosti něčeho dosáhli nebo se určitým tématem zabývali. Je otázka do jaké míry je možné

19

skutečně a pravdivě říci co bude neznámí pozorovatel vnímat a jak to bude vnímat. S jistotou se dá jen říci, že bude něco vnímat a to jak je jen na jeho schopnostech. Má na to určitý počet smyslů, pět základních a možná další, které nejsou úplně snadné popsat. S jistotou sedá tedy tvrdit jen to, čím více smyslů bude mít, tím přesněji bude vnímat určitou situaci, určité prostředí nebo návrh.

8.6 Alternativní řešení:

V průběhu celého návrhu jsem objevil několik dalších způsobů jak tento koncept zrealizovat, řešení jsem sice vyhodnotil jako ne nejlepší, ale rád bych některé z těchto řešení velmi stručně představil jako alternativní návrhy. Alternativní návrhy představím pouze v rámci psané textové části a nebudou doplněny o žádné plánky nebo vizualizace. Tento odstavec je spíše informativní a měl by poukázat na to, že aplikace principu na kterým jsme projekt postavil je velmi rozmanitá a jistě není vyčerpaná touto prací.

Přesnější popis krajiny

Alternativa, na které jsem nějaký čas pracoval, jako na části práce, která bude prezentována je přesnější popis krajiny. Jednalo se o zásah, který by řešil pohled na určitou část krajiny například svah nějaké hory, kde by byla část lesa nějaké louky zkrátka poměrně velký kus krajiny. Pozorovatel běžně vidí jen to, co mu jeho oči umožní vidět. V místě na kterou se pozorovatel dívá by byli nainstalované zařízení „fotopasti“ nejspíše by i zde bylo ideální volit jeden přímí směr. Jednu linku, po které by byly fotopasti instalované a na nějaké obrazovce by neustále přeskakovali fotky tak jak by se fotopasti střídali ve snímání detailnějšího záběru krajiny lesa. Já jsem od tohoto návrhu nakonec ustoupil, protože jsem nebyl schopen vyřešit celou situaci, tak aby se obraz na obrazovce nejevil jako zcela virtuální a pak by byla potřeba doplnění návrhu o jakýsi informativní manuál čemuž jsem se chtěl vyhnout. Ovšem v teoretické rovině tento koncept funguje řekl bych výborně - Pouhý pohled na nějaký les, o kterém pozorovatel má jen informaci kterou je schopen vidět je zcela jistě velmi odlišný od pohledu, kdy pozorovatel má informaci o tom co se v lese na který kouká z určité vzdálenosti zrovna děje. Když to přivedu do extrému tak pohled na les je zcela jiný, než pohled na les, kdy mám informaci, že se právě tet vněm vraždí. Stejně tak je velmi zajímavý pohled na les o kterém jsem si jistý že se tam nic zajímavého neděje.

20 Obrazovky v lese

Koncept, který jsem zavrhl z důvodu podobného jako předchozí a to že jsem nechtěl

pracovat s příliš očividně využívanou virtuální technologií přenosu obrazu. Ovšem jako výše uvedená alternativa i tato na teoretické úrovni funguje poměrně zajímavě. Jednalo by se o nainstalování o nainstalování kamer a velkých obrazovek do prostředí lesa. Ideálně by byla opět volena linka, po které by byli instalace uskutečněny a určitá místa v lese by byla doplněna o informaci. O pohled v reálném čase na místo předchozí ve směru linky.

9. FOLLIES

Protože jde o diplomovou práci považuji za důležité, věnovat krátký odstavec této pro některé lidi pošetilosti. Už po přečtení úvodu této práce se dá odhadovat že návrh, který prezentuji v jedné své části nemá téměř žádnou racionální funkci, v druhé části funkci má ale já se nijak netajím tím, že funkce není ani v jedné části na prvním místě. S pohledu mnoha lidí návrh není schopen řešit vůbec žádný problém nebo ani nezlepšuje nějakou situaci, která není dostatečně vyřešená. To je pravda! Ovšem funkci má, má podle mého názoru velký potenciál protože otevírá v prostředí, zcela nový rozměr.

Follies se podle cizojazyčného slovníku dá vysvětlit jako pošetilost nebo „bláznovina“, jiný slovník uvádí že jde o předmět bez racionální funkce a jinde najdeme že se jedná o malou stavbu která je spíše jako doplnění krajiny. Mám velmi rád věci, které se takto jeví, jsem přesvědčen, že velmi často mají mnohem důležitější funkci pro celé prostředí než nějaký objekt, který se za funkční považuje. Osobně vnímám follies jako něco v čem je kousek skulptury, kousek prostředí v kterém se nachází a velký kousek pravdy. Někteří lidé vidí jen velké domy, řešení velkých částí měst, velké půdorysy a říkají ano tohle je potřebná práce.

Takto je potřeba prostředí měnit. Určitě mají pravdu, ale myslím, že věcí které nejsou prvotně potřebné mohou být prostředí prospěšné stejně a v dnešní době možná ještě více.

21

10. PROBLÉMY

Každý projekt od počátku navrhování doprovází řada problémů, já jsem přesvědčen, že projekt může být dobrý jen tehdy, když o problémech ví co nejvíce a proto nepovažuji za problém pokud je čtenáři zveřejním. Zároveň ovšem uvedu i vysvětlení proč je problém řešen tak a tak popřípadě co je potřeba udělat pro jeho řešení, nebo co očekávám že se bude dít pokud se problém objeví.

10.1 zvěř

Někdo by mohl za větší problém považovat to, že při častém pohybu v lese, který by se dal očekávat by světla velmi rušila zvěř. Já tento fakt neopomíjím, ale řešení navrhuji prosté systém nebudou schopni spustit malá zvířata, systém budou schopni spustit jen lidé od 8 let děti a zvířata, která jsou vetší. Takových zvířat není tolik a tak systém nebude tak často spustitelný. To považuji za naplnění konceptu, protože jinak by se velmi znečitelnila stopa, kterou bude systém přenášet do prostředí. Do jaké míry je možné použít sílu světel jsem při konzultacích, které jsem bohužel mohl vést jen prostřednictvím emailu, odpověď přesnou nedostal. Světlo zvířata ruší, ovšem pokud není vyloženě oslnivá tak nepředstavuje velký problém. Tento odstavec se týká jen hlavní části práce a to instalace v lese. Samozřejmě že v lesoparku cvičák nepředstavuje žádný problém.

10.2 systém

Další věc, která by se někomu mohla jevit jako problém je to, že systém je možné spustit nebo že systém funguje i když není lidský pozorovatel. Já tento fakt za problém nepovažuje naopak myslím, že přínosné pro celý návrh. Systém ožije tím, že bude do lesního prostředí naistalován a dále už bude fungovat právě jen s tímto prostředím a bude ho ovlivňovat i bez lidského pozorovatele stejně jako sním.

22 10.3 pochopitelnost

Jako poslední bod jsem zvolil pochopitelnost. Proto že instalace nebude v reálu doplněna žádnou informační tabulkou nebo vysvětlujícím textem je potřeba vysvětlit představu toho jak bude celý systém fungovat, pokud se k němu dostane někdo, kdo nemá ani tušení o co jde.

Myslím že kontrast, který instalace bude v prostření lesa nebo krajiny tvořit bude dost silný na upoutání pozornosti. A pochopení o co jde. Nedovoluji si předjímat jak rychle, je někdo schopen pochopit o co přesně jde, ale protože interakce bude fungovat i s dotyčnou osobou bude velmi rychle pochopitelné, že se jedná o stopu něčeho. Postupem času se každý asi dovtípí i o stopu čeho.

.

23

11. ZÁVĚR

Po vytyčení tématu a sestavení zadání mé Diplomové práce následovala řada prvních seznámení a mnoho analýz, které mi pomohly nastínit první, i když představu. Tato představa vycházela z nalezení nového potenciálu, který může mít to co jsme nazval stopou v prostředí.

Tuto zprvu velmi teoretickou představu ze začátku definovalo několika základních myšlenek, které se po spíše menších úpravách objevují i ve finálním návrhu projektu. Jádro konceptu se podle mého názoru podařilo zachovat, aniž by muselo nějak ustupovat z důvodu připravení návrhu na skutečnou realizaci. V několika odstavcích jsem se také snažil vysvětlit, v čem spočívá jemnost zásahu ke krajině v mém návrhu. Velmi jednoduché estetické ztvárnění, které vychází už z prvotních představ. Základní geometrické tvary, jsou stejně naturální jako světlo a pohyb, kterým se oba zásahy vizuálně prezentují. Na začátku práce jsem uvažoval o zpracování několika dalších alternativ, které jsou ovšem později buď opustil úplně, nebo je modifikoval a později z nich vyšli dvě hlavní části, kterým se v práci věnuji. Ovšem několik z alternativních řešení jsem přesto v práci uvedl, hlavně proto, abych poukázal na velkou rozmanitost využití základního principu, který je dobře aplikovatelným jádrem konceptu pro mnoho alternativních řešení. V projektu uvádím i informaci o problémech který ho mohou doprovázet, nebo o zdánlivých problémech. Je to spíš taková předběžná reakce na podle mého názoru nejčastěji kladené otázky lidmi, kteří se s projektem seznamují poprvé. Nebo lidmi, kteří preferují jiný tip návrhů. Osobně doufám, že jde o projekt, který přináší doplnění naturálního prostředí o část sama sebe.

24

In document Zdeněk Urbánek (Page 24-30)

Related documents