Malik (15) porovnával pevnost v tahu tkanin ze směsi poleyster – bavlna
v plátnové a keprové vazbách s cílem zjistit vliv vazby na pevnost tkaniny. Grafy č. 2 a 3 znázorňují výsledky zkoušek. Autor zjistil, že tkanina s keprovou vazbou má menší pevnost v tahu, než tkanina s plátnovou vazbou, přičemž jak ve směru osnovy, tak i ve směru útku. Rozdíl je poměrně velký a činí 4 – 14 %. Malik také podotýká, že vazba tkaniny je velmi významný parametr pro její pevnost.
19 Graf 2: Porovnání pevnosti tkanin ve směru osnovy (15)
Graf 3: Porovnání pevnosti tkanin ve směru útku (15)
20
4 Metody testování geometrických a trvanlivostních vlastnosti textilních materiálů určených pro autopotahy
V této kapitole jsou popsány metody testování vybraných geometrických a trvanlivostních vlastnosti textilií určených pro výrobu autosedadel. Tyto metody testování byly aplikovány na vybraný soubor materiálů potahů autosedaček v rámci experimentální části práce.
4.1 Geometrické vlastnosti materiálů
U textilních materiálů byly testovány tloušťka a plošná hmotnost.
4.1.1 Tloušťka
Tloušťka byla naměřena na digitálním tloušťkoměru modelu SDL MO34A při následujících parametrech (viz tabulka č. 4) .
Tabulka 4 : Parametry měření tloušťky
Přitlak 1 000 Pa 50 Pa
Plocha přitlaku 20 cm² 20 cm²
Zátěž vzorku 200 g 10 g
4.1.2 Plošná hmotnost
Plošná hmotnost byla naměřena podle normy ČSN EN (8) u vzorků o ploše 0, 01 m². Vzorky byly před vážením klimatizovány po dobu 48 hodin v klimatizační komoře.
4.2 Trvanlivostní vlastnosti materiálů
Mezi základní trvanlivostní vlastnosti textilních materiálů určených pro výrobu automobilových sedadel patří pevnost a tažnost, pevnost švu, odolnost vůči oděru a žmolkovitost.
4.2.1 Pevnost a tažnost
Pevnost je vlastnost tkanin, která vyjadřuje odolnost vůči vnějším silám působícím na tkaninu. Tažnost je velikost protažení, ke kterému dojde při maximálním napětí tkaniny.
Pevnost v tahu a tažnost textilních materiálů byly testovány na přístroji Testometric M 350-5CT . Dle normy ČSN EN ISO 13934-1 (16) pro zjišťování tahových vlastností
21 plošných textilií, byly pro naměření pevnosti v tahu a tažnosti připraveny vzorky o
velikosti 0,5 x 0,3 m a to po pěti kusech po osnově a po útku od každého materiálu.
Vstupní parametry měřicího přístroje byly zvoleny v souladu s druhem testovaného materiálů. Síla pro předpětí byla stanovena na 5N s rychlostí posuvu čelistí pro předpětí 100 mm/min. Rychlost posuvu čelistí v průběhu zkoušky byla 100 mm/min a upínací délka činila 200 mm.
Výstupní parametry zkoušek jsou uvedeny v tabulce č. 5. Kromě hodnot
jednotlivých zkoušek, počítač spojený s přístrojem také poskytuje statistické hodnoty pro jednotlivé soubory hodnot každého testovaného vzorku.
Tabulka 5 : Výstupní parametry zkoušek na Testometric M 350-5CT Fmax [N] Maximální dosažená síla (nejvýšší pevnost )
l [mm] Deformace
ε [%] Tažnost při Fmax
4.2.2 Pevnost švu
Další důležitou vlastností materiálů je pevnost švu. Zkoušení je dáno normou (17).
Zkouší se zkušební vzorek se švem uprostřed protažením kolmo ke švu při konstantní rychlosti až do přetržení švu, zaznamená se maximální síla nutná k přetrhu švu. (17)
Zkoušení bylo provedeno na přístroji Testometric M350-5CT. Rychlost byla stanovena na 100 mm/min a upínací délka byla 200 mm.
Vzorky pro zkoušení byly vystřiženy a sešity podle normy (17) na šicím stroji Siruba UF 916 – X2. Při sešití vzorků byly dodržovány stejné podmínky, které jsou popsány v tabulce č. 6.
Tabulka 6 : Podmínky švu Použitá jehla DP x 17 č. 110
Použité šicí nitě Výrobce – Amanngroup vrchní : Strongbond 40 3500 m spodní : Oxcel+80 9000 m Druh použitého švu Hřbetový
Druh použitého stehu Dvounitný vázaný Počet stehů na cm švu 3
22 4.2.3 Odolnost vůči oděru
Zkoušení odolnosti proti oděru je simulační zkouška, která napodobuje praktické použivání textilie. Toto odírání (namáhání) může být realizováné jako odírání textilie o textilie, odírání o hladký pevný povrch nebo odírání o drsný pevný povrch. Odírání textilie může být provedeno v ploše nebo v hraně. (10) Tato zkouška se provádí podle normy (18).
Principem zkoušky je vzájemný pohyb dvou stýkajících se čelisti, kde na jedné čelisti je napnutá zkoušená textilie a na druhé čelisti je upevněn odírácí materiál. Čelisti jsou k sobě přitlačovány předepsanou silou a jsou ve vzájemném relativním rotačním pohybu.
Ukazatelem odolnosti v oděru je počet otáček, kdy došlo k prodření. (10)
Zkouška byla provedena podle normy (18) na přístoji Martindale Abrasion and Pilling Tester. Jako odírací tkanina sloužila 100 % vlněná tkanina Martindale abrasive cloth S425.
Výsledky byly hodnoceny podle počtu otáček, při kterém poprvé došlo k poškození materiálu. Zkouška byla provedena do 50 000 otáček.
4.2.4 Odolnost proti tvorbě žmolků – žmolkovitost
Žmolkovitost je definována jako negativní vlastnost textilního materiálu, při ní dochází k tvorbě žmolků, to znamená, že povrch textilie má tendence k rozvláknění a zapletení vláken. (19) Zkoušení žmolkovitosti je také zkouškou simulační, která se provádí v laboratorních podmínkách pomocí odíracího přistroje podle normy (19). Hodnocení zkušebních vzorků se provádí podle dosaženého stupňu žmolkování podle etalonu (viz tabulka č. 7 ) a se výpočitá průměrná hodnota ze všech provedených zkoušek.
23 Tabulka 7 : Hodnocení stupňu žmolkovitosti (19)
Stupeň Popis
5 Bez změn
4 Lehké rozvlaknění povrchu a/nebo počátek tvorby žmolků
3 Mírně rozvláknění povrchu a/nebo mírně žmolkování. Žmolky různé velikosti a hustoty pokrývají častečně povrch vzorku
2 Výrazné rozvláknění povrchu a/nebo výrazné žmolkování. Žmolky různé velikosti a hustoty pokrývají značnou část povrchu vzorku.
1 Husté rozvláknění povrchu a/nebo silné žmolkování. Žmolky různé velikosti a hustoty pokrývají celý povrch vzorku.
Zkouška byla provedena podle normy (19) na přistrojí Martindale při 500, 1 000, 2 000, 5 000 a 7 000 ot. Z důvodu toho, že jsou zkušební vzorky dostatečně tlusté, vlněna tkanina byla použita pro držák a zkušební vzorky byly upevněny v žmolkovacím stole. Výsledky byly hodnoceny vizuálně podle hodnotící tabulky č.7
24
PRAKTICKÁ ČÁST
Cílem praktické části je analýza vlivu struktury materiálů autopotahů sedaček na jejich vybrané trvanlivostní vlastnosti.
Testování bylo provedeno na 4 vzorcích textilních materiálů poskytnutých firmou Johnson Controls. Textilní materiály byly tzv. „sandwichového“ typu. U vybraných materiálů byly zjišťovany geometrické vlastnosti (tloušťka, plošná hmotnost) a trvanlivostní vlastnosti (pevnost v tahu, pevnost švu, odolnost vůči oděru, žmolkovitost).
5 Základní parametry testovaných textilií
V tabulkách č. 8 až 11 jsou uvedeny základní parametry testovaných materiálů, které byly vyšetřovány postupy uvedenými v kapitole č. 4.
25 Tabulka 8 : Charakteristika vzorku A
Plošná hmotnost Tloušťka
Při 50 Pa Při 1 000 Pa
[g/m²] [mm]
Přůměrná hodnota 478,7 4,612 3,47
Směrodatná odchylka 1,272792 0,147024 0,036332
Variační koeficient 0,2659 3,1879 1,047
Vrchní vrstva Vazba tkaniny Plátnová
Dostava tkaniny Osnova na 100mm 175 Útek na 100 mm 110 Druh vlakenné
suroviny
V osnově 100 % PL
V útku 100 % PL
Konstrukce použitých nití
V osnově Družená
V útku Družená
Výplň Druh vlakenné
suroviny
100 % PU
Podšívka Vazba pleteniny Osnovní pletenina hladká Hustota pleteniny řádků na 100 mm 129
sloupků na 100 mm 50
26 Tabulka 9 : Charakteristika vzorku B
Plošná hmotnost Tloušťka
Při 50 Pa Při 1 000 Pa
[g/m²] [mm]
Přůměrná hodnota 859,87 10,75 8,704
Směrodatná odchylka 8,842 0,1779 0,0665
Variační koeficient 1,028 1,6547 0,7642
Vrchní vrstva Osnovní pletenina, filetová vazba
Výplň Druh vlakenné
suroviny
100 % PU
Podšívka Vazba pleteniny Osnovní pletenina - sukno Hustota pleteniny řádků na 100 mm 120
sloupků na 100 mm
100
27 Tabulka 10: Charakteristika vzorku C
Plošná hmotnost Tloušťka
Při 50 Pa Při 1 000 Pa
[g/m²] [mm]
Přůměrná hodnota 435,8333 3,794 3,644
Směrodatná odchylka 8,2496 0,0449 0,03
Variační koeficient 1,8928 1,1858 0,8251
Vrchní vrstva Zátažná pletenina
Hustota pleteniny řádků na 100 mm 240 sloupků na 100
mm
130
Výplň Druh vlakenné
suroviny
100 % PU
Podšívka Vazba pleteniny Zátažná jednolícní Hustota pleteniny řádků na 100 mm 100
sloupků na 100 mm
90
28 Tabulka 11 : Charakteristika vzorku D
Plošná hmotnost Tloušťka
Při 50 Pa Při 1 000 Pa
[g/m²] [mm]
Přůměrná hodnota 527,7 3,792 3,528
Směrodatná odchylka 6,261523 0,013266 0,016
Variační koeficient 1,1866 0,3499 0,4535
Vrchní vrstva Vazba tkaniny Keprová
Dostava tkaniny Osnova na 100mm 280 Útek na 100 mm 190 Druh vlakenné
suroviny
V osnově 100 % PL
V útku 100 % PL
Konstrukce
použitých nití V osnově Družená
V útku Družená
Výplň Druh vlakenné
suroviny
100 % PU
Podšívka Vazba pleteniny Zátažná jednolícní
Hustota pleteniny řádků na 100 mm 120 sloupků na 100 mm 100
29
6 Testování trvanlivostních vlastnosti textlilních materiálů
V této kapitole jsou analyzována data, která byla naměřena u výše zmíněných textilních materiálů.
6.1 Měření pevnosti a tažnosti
V této kapitole se uvádí měření pevnosti a tažnosti vzorků textilních materiálů.
Vzorek A
V tabulce č. 12 jsou popsána naměřená data zkoušení pevnosti vzorku A.
Tabulka 12 : Naměřená data zkoušení pevnosti a tažnosti materiálu A
Osnova Útek
Celkové průměrné hodnoty zkoušek
Fmax l ε
[N] [mm] [%]
1575,9 108,4 54,1
Při testování pevnosti v tahu u vzorků střižených po osnově při maximálním napětí došlo k úplnému nebo částečnému přičnému přetržení vrchní tkaniny.
Přičemž u všech 5 vzorků došlo pouze k roztažení ostatních dvou vrstev –
polyuretanové pěny a pleteniny, nikoliv k jejím přetržením. Průměrná hodnota pevnosti je 1997,4 N, což je druhá nejvyšší hodnota pevnosti v ramci všech osnovních vzorků.
30 Při testování vzorků ve směru útku nebylo pozorováno ani jedno úplné přetržení materiálu, ale pouze došlo k porušení vazby vrchní tkaniny.
Vzorek B
V tabulce č. 13 jsou popsána naměřená data zkoušení pevnosti vzorku B.
Tabulka 13 : Naměřená data zkoušení pevnosti a tažnosti materiálu B
Osnova Útek
Celkové průměrné hodnoty zkoušek
Fmax l ε
[N] [mm] [%]
1308,9 132,9 66,3
U vzorků střiženým po osnově docházelo většinou ke dvěma jevům. U 4 vzorků bylo sledováno úplné přetržení všesh vrstev ve vzdálenosti 6 cm od okraje vzorku. Jedná se o místo u uchycení do čelistí přístroje. Pouze u jednoho vzorku došlo k narušení nejen vrchní vrstvy, ale byla zničena i struktura polyuretanové pěny, avšak úplnému přetržení zabránila osnovní podšívka. Protože ostatní vzorky prokázaly stejné chovaní, se spíše jedná o anomalní připad, než o nekvalitní strukturu materiálu.
U vzorků v útkovém směru došlo k přetržení všech vrstev ve stejném místě a to také u uchycení čelistí. Přičemž tento vzorek prokázal nejvyšší tažnost - 87,1 %.
31 Vzorek C
V tabulce č. 14 jsou popsána naměřená data zkoušení pevnosti vzorku C.
Tabulka 14 : Naměřená data zkoušení pevnosti a tažnosti materiálu C
Osnova Útek
Celkové průměrné hodnoty zkoušek
Fmax l ε
[N] [mm] [%]
984,6 151,9 75,5
U všech vzorků střižených po osnově při maximální hodnotě pevnosti došlo k úplnému roztržení všech vrstev 5 cm od okraje vzorku. Průměrná hodnota pevnosti vzorků je 780,4 N což je nejnizší pevnost mezi ostatní vzorky po osnově.
Vzorky útkového směru nevykázaly ani jedno úplné přetržení. Byly porušeny vrchní vrstva a polyuretanová pěna. Měřením pevnosti byla zjištěna průměrná pevnost 1188,9 N což je nejvyšší hodnota mezi útkovými vzorky.
Vzorek D
V tabulce č. 15 jsou popsána naměřená data zkoušení pevnosti vzorku D.
32 Tabulka 15: Naměřená data zkoušení pevnosti a tažnosti materiálu D
Osnova Útek
Celkové průměrné hodnoty zkoušek
Fmax l ε
[N] [mm] [%]
1445,4 75,9 37,9
Při testování tohoto materiálu nedošlo u žádného ze zkoušených vzorků k přetržení všech tři vrstev materiálu ve směru osnovy ani ve směru útku, byla narušena částečně vazba tkaniny. Průměrná naměřená pevnost činila 2006 N což je nejvyšší hodnota provedených zkoušek.
U útkových vzorků došlo k částečnému přetržení v přičném směru. Pouze u jednoho vzorku roztržení nebylo přiliš velké. Ačkoliv jeho pevnost byla nejvyšší ve skupině – 1029 N, celková průměrná pevnost je nejnižší ze všech ostatních útkových vzorků - 884 N. Útkové vzorky také vykaázaly nejmensí tažnost, která činila pouze 25,3
%.
6.1.2 Shrnutí výsledků měření
V grafech č. 4 a 5 je znázorněno porovnání celkových průměrných hodnot pevnosti a tažnosti.
33 Graf 4: Porovnání celkových průměrných hodnot pevnosti vzorků
Graf 5: Porovnání celkových průměrných hodnot tažnosti vzorků
Při testování pevnosti a tažnosti došlo ke dvěma jevům:
a. kompletní přetržení vzorku
b. pouze narušení vazby nebo i částečně polyuretanové pěny
0
34 Tabulka 16 : Seznam jevů vzniklých u testovaných vzorků
Vzorek Směr Chování vzorku
Úplné přetržení všech tří vrstev testovaného vzorku bylo častější u vzorků
střižených po osnově. Narušení vazby či struktury materiálu bylo jevem charakterizujícím chování vzorků střižených po útku. Takto se chovaly téměř všechny zkoušené materiály (viz tabulka č. 16).
U dvou materiálů, A a D, nedošlo k úplnému přetržení během zkoušky po osnově ani po útku. Materiál A je v plátnové vazbě a má za následek druhou nejvyšší pevnost po osnově – 1997,4 N. Materiál D má ve směru osnovy nejvyšší hodnotu pevnosti což také může být způsobeno jeho keprovou vazbou.
Vzorek B prokázal kompletní přetržení jak ve směru osnovy, tak i ve směru útku.
Takový charakter je vyvolán parametrem vrchní vrstvy materiálu, která je tvořena pleteninou. Vzorek má nejvyšší hodnotu tažnosti což může být způsobeno tloušťkou polyuretanové pěny, která u tohoto vzorku je poměrné velká. Avšak hodnoty pevnosti vzorku B překročily 500 N - minimální hodnoty pevnosti, které požadoval výrobce.
6.2 Měření pevnosti švu
Zkoušení pevnosti švu bylo provedeno u vzorků uprostřed sešitých a ustřižených ve směru osnovy a ve směru útku.
Vzorek A
U vzorků zkoušených po osnově většinou došlo k úplnému přetrhu švu, ale pouze u dvou vzorků došlo k částečnému přetrhu. U vzorků ve směru útku praskly všechny švy Průměrné hodnoty pevnosti tohoto vzorků jsou přibližně stejné a jsou nejnižší v ramci zkoušení švu. Naměřená data jsou uvedena v tabulce č. 17.
35 Tabulka 17: Naměřená data pevnosti švu vzorku A
Osnova Útek
Průměrná hodnota zkoušek 365,9 360,9 Směrodatná odchylka zkoušek 19,9 36,6 Variační koeficient zkoušek 5,4 10,1 Minimální hodnota zkoušek 342,2 324,7 Maximální hodnota zkoušek 382,8 406,3 Fmax [N]
Celková průměrná hodnota 363,8
Vzorek B
U osnovních vzorků materiálu B pouze 2 vzorky vykázaly úplné přetržení švu, zatímco švy u útkových vzorků úplně praskly. Materiál B prokázal nejvyšší pevnost jak ve směru osnovy, tak i ve směru útku.
Naměřená data jsou uvedena v tabulce č. 18.
Tabulka 18: Naměřená data pevnosti švu vzorku B Osnova Útek
Průměrná hodnota zkoušek 461,8 497,9 Směrodatná odchylka zkoušek 21,2 88,1 Variační koeficient zkoušek 4,6 17,7 Minimální hodnota zkoušek 431,9 423,5 Maximální hodnota zkoušek 483,1 637,1
Fmax [N]
Celková průměrná hodnota 479,9
Vzorek C
Při testování vzorku C došlo k přetržení švu jak u osnovních vzorků, tak i u útkových.
Naměřená data jsou uvedena v tabulce č. 19.
36 Tabulka 19: Naměřená data pevnosti švu vzorku C
Osnova Útek
Průměrná hodnota zkoušek 447,9 400,7 Směrodatná odchylka zkoušek 19,9 14,3 Variační koeficient zkoušek 4,5 3,6 Minimální hodnota zkoušek 415,9 375,6 Maximální hodnota zkoušek 466,7 416,9
Fmax [N]
Celková průměrná hodnota 424,3
Vzorek D
Vzorky D po osnově měly tendence k přetržení švu a pouze jeden vzorek po zkoušce má v okraje několik stehů. Zatímco ve směru útku situace je opačná – úplné přetržení má jeden vzorek.
Výsledky naměřené pevnosti švu jsou znázorněny v tabulce č. 20 Tabulka 20: Naměřená data pevnosti švu vzorku D
Osnova Útek
Průměrná hodnota zkoušek 415,9 350,9 Směrodatná odchylka zkoušek 18,3 11,6 Variační koeficient zkoušek 4,4 3,3 Minimální hodnota zkoušek 389,2 336,5 Maximální hodnota zkoušek 433,2 364,8
Fmax [N]
Celková průměrná hodnota 383,5 6.2.1 Shrnutí výsledků měření
V grafu č. 6 je znázorněno porovnání celkových průměrných hodnot pevnosti švu všech vzorků.
37 Graf 6: Porovnání celkových průměrných hodnot pevnosti švu vzorků
Z grafu je vidět, že nejvyšší hodnotu pevnosti švu má vzorek B, přičemž jak ve směru osnovy, tak i ve směru útku.
6.3 Měření odolnosti vůči oděru
Odolnost v oděru byla zkoušena u materiálů na přistroji do 50 000 otáček a byl hodnocen počet otáček, při kterém došlo k poškození vzorku. Po zkoušce byly vypočítány průměrné hodnoty, které jsou uvedeny v tabulce č. 21. Grafické porovnání výsledků měření je uvedeno dále v grafu. č. 7
Tabulka 21: Naměřené hodnoty odolnosti vůči oděru
Vzorek A B C D
38 Graf 7: Porovnání průměrných hodnot odolnosti vůči oděru
Nejvyšší odolnost vůči oděru prokázal vzorek D což může být způsobeno jeho druhem vazby. Nejnizší výsledky má vzorek B, je možné kvůli nestejnoměrné struktuře jeho vrchní vrstvy.
6.4 Měření odolnosti proti tvorbě žmolků
Žmolkovitost byla zkoušena u materiálů na přístroji při 500, 1000, 2 000, 5 000 a 7 000 otáček. Při každém cyklu byl zaznamenán dosažený stupěň žmolkovitosti podle hodnoticí tabulky (viz tab. č. 7). Průměrné hodnoty zkoušek jsou uvedeny v tabulce č. 22.
Tabulka 22: Naměřené hodnoty odolnosti proti tvorbě žmolků Vzorek Průměrný stupeň žmolkovitosti při
500 ot. 1 000 ot. 2 000 ot. 5 000 ot. 7 000 ot.
39 Graf 8: Porovnání průměrných stupňu žmolkovitosti při různých cyklech
Jak je vidět z grafu č. 8 pouze jeden vzorek D získal 4. stupeň což znamená lehké rozvlaknění a/nebo začátek tvorby žmolků. Výsledky ostatních vzorků lze hodnotit jako dostatečně dobré odolnosti vůči žmolkům.
0 1 2 3 4 5 6
A B C D
500 ot.
1 000 ot.
2 000 ot.
5 000 ot.
7 000 ot.
40
ZÁVĚR
Cílem této bakalářské práce byla analýza vlivu a testování strukturních a trvanlivotsních vlastností materialů určených pro výrobu autopotahů.
V první části práce byly popsány textilní materiály určené pro výrobu autpotahů a jeich historický vývoj, byla provedena analýza vlivu strukturních parametrů textilií na jeji vlastnosti, seznámení s metodami testování základních trvanlivostních vlastnosti
autopotahových materiálů.
V druhé části byl popsán vlastní experiment, zaměřený na testování trvanlivostních vlastnosti vybraných textilních materiálů určených pro výrobu autopotahů. Při testování se objevily následující výsledky.
Vzorek A, vyplněný v plátnové vazbě prokázal nejlepší pevnost ze všech představených vzorků – 1575,9 N při tažnosti 54,1 %. Hodnota jeho pevnosti švu byla 363,37 N což je třetí místo mezi všemi vzorky. Při zkoušce odolnosti vůči oděru vzorek A také prokázal dobré výsledky, jsou to 47 200 otáček, je to počet otáček, při kterém došlo k poškození vzorku. Při testování žmolkovitosti vzorek A dosáhl mezistupňu 4 až 5 při maximálním cyklu v 7 000 otáček.
Vzorek B má ve zkoušce pevnosti v tahu 1309 N a tažnost 66%, jeho pevnost ve švu je 479,86, co je nejlepší výsledek mezi všemi vzorky. Počet otáček, při kterém došlo k poškození vzorku je 33 559, což je nejhorší výsledek. Při zkoušce žmolkovitosti vzorek dosáhl stupňu 4-5.
Vzorek C, vrchní vrstva kterého je tvořena pleteninou, má nejvyšší tažnost 75% při nejnizší pevnosti 984N. Při testování pevnosti švu, vzorek C získal průměrně 424 N. Při testování odolnosti v oděru vzorek odolal 38 400 otáčkám, kdy došlo k poškození vzorku.
Vzorek D, který má relativní vysokou pevnost v tahu 1445 N, má zároveň i nizší tažnost 37,9 %. Při zkoušení pevnosti švu vzorek měl průměrně 383,5 N. Počet otáček, kdy poprvé došlo k poškození vzorků je 50 000 což je nejlepší výsledek zkoušky odolnosti v oděru. Ale ve zkoušce žmolkovitosti pouze vzorek D dosáhl stupňu 4.
Vzhledem k tomu, že textilní materiály určené pro výrobu autosedaček jsou vícevrstvé a obsahují v sobě několik druhů textilních výrobků, musíme porovnávat u textilních materiálů kombinace všech výsledků měření. Ve výše uvedených trvanlivostních zkouškách nejlepší celkové výsledky prokázal vzorek potahového materiálu A.
Na základě provedených experimentů je možné konstatovat, že strukturní parametry textilních materiálů mají značný vliv na trvanlivostní vlastnosti. Textilní materiál A obsahuje polyesterovou tkaninu v plátnové vazbě, polyuretanovou pěnu a
41 osnovní pleteninu je správnou volbou pro výrobce autopotahů, taková kombinace
textilních výrobků je optimální pro autopotahový materiál.
42
Použítá literatura
(1) [online] [cit. 28 04 2014 г.] http://www.roadplanet.ru/home/news/2162/.
(2) Fung W., Hardcastle M. Textiles in automotive engineering. Cambridge : Woodhead Publishing Ltd , 2001. ISBN 1 85573 493 1.
(3) Drive2.ru. [Online] [cit. 28 4 2014] http://www.drive2.ru/c/753121/.
(4) PHYSIOLOGICAL AND SENSORY PROPERTIES OF CAR SEATS. Havelka A., Glombíková V. 2014.
(5) Fung W. Coated a laminated textiles. Cambrige : Woodhead Publishing Ltd, 2002.
ISBN 1 85573 576 8.
(6) Muhkopadhahyay S.K., Partridge J.F. Automotive Textiles: a critical appreciation of recent developments in manufacturing processes and perfomance criteria of automotive textiles. Manchester : The Textile Institute, 1999. ISBN 1-870372-21-2.
(7) Základy textilní a oděvní výroby. skripta.ft.tul.cz. [Online] 2010. [cit. 22 4 2014 ] (8) ČSN EN 12127 : Textilie - Plošné textilie - Zjištování plošné hmotnosti pomocí malých vzorků.
(9) ČSN EN ISO 5084 :Textilie - Zjišťování tloušťky textilií a textilních výrobků.
(10) Kovačič, V. Textilní zkušebnictví. Díl II. Liberec : Technická univerzita v Liberci, 2004. IBSN 80-7083-825-6.
(11) Pamuk G. Research on the breaking and tearing strengths and elongation of
automobile seat cover fabrics. Textile Research Journal. January, 2009, Vol . 79, No. 1, s.
47 - 58.
(12) Nikolić M., Mihailović T., Simonović Lj. Real value of weave binding coefficient as a factor of woven fabrics. FIBRES & TEXTILES in Eastern Europe. October/December,
(12) Nikolić M., Mihailović T., Simonović Lj. Real value of weave binding coefficient as a factor of woven fabrics. FIBRES & TEXTILES in Eastern Europe. October/December,