historické změny stavební struktury
lihovar
NÁVRH
lihovar
NA ŠŇŮRCE
Lihovar
Při řešení prvních konceptů, jak naložit s areálem bývalého lihovaru bylo nezbytné vycházet ze záměrů územního plánu, možnosti rozvoje města a stavebně historických průzkumů. Svou stavební rostlou strukturou opovídá hustotou i charakterem zastavění neuspořádanému industriálnímu areálu s provizorním provozem vtisknutému do klínu dvou hlavních ulic.
Lihovar je nejjižnější cíp Smíchova a je považován za bránu do samotného města. Projekt lihovaru řeší urbanistické vztahy areálu s okolím, vytvoření nového prostředí ve starých objektech, mezi nimi, s nimi - ne ale synteticky - využítím potenciálu místa, starých konstrukcí, starých stavebních materiálů přirozeně v nových situacích.
Lihovar je pro mne místem, kde sice začíná souvislá městská zástavba, avšak ne ve smyslu velkokapacitních budov, ať už administrativního rázu či bydlení.
Je to Smíchovský náhrdelník, který zakončuje cíp těsně předtím, než ho utne magistrála a spletenec komunikací. První místo, kde lze zažít město, kde se může pracovat, užívat a žít.
Místo které unese být samo se sebou i ho potěší přítomnost lidí.
Architektonicky a urbanisticky cenné objekty - na základě historického pasportu - navracím do života a otevírám veřejnosti jako expozici lihovarnictví. Plochu, která se pročištěná zdá být jakýmsi prázdným holomístem doplňuji jednoduchými objemy ateliérových domů na jižní straně areálu a severní část areálu uzavírám dynamičtějšími a kontrastnějšími objekty kancelářské /věže/ a studentského domu.
Paměť místa ostatních budov je částečně uchována díky respektování urbanistické struktury starého areálu a upomínkou v podobě drobných doplňkových prvků ( vodící zeď v západní části areálu z cihel - funkční zídky z cihel u studentského domu - březového háje alá obří tanky - apod)
PROČISTIT - PONECHAT - VYTVOŘIT
Z celého areálu vymezuji k rekonstrukci objekty varny, komína a části skladu v úrovni parteru ulice, v podzemí pak zachovávám sklepní prostory skladu, varny a přilehlé administrativní budovy. Jako částečnou kostru odhaluji konstrukční prvky centrálního skladu u komína a ruiny nákladové rampy u vlečky v nejjižnějším cípu areálu.
Linie, respektující směr uliční čáry dříve, nyní daná ulicí Nádražní definuje část lihovaru, kterou navrhuji k využití muzea lihovarnictví. Celou expozicí lze projít jedním směrem, kde se cestou vystřídají různorodé atmosféry zachycující diferenci daných prostor. Obří tanky na líh se odhalují ve své výšce, venkovní expozice sudů, itineráře výroby v jednotlivých traktech, obrazová dokumentace tehdejšího provozu. To vše čeká na návštěvníky expozice. Centrální objekt varny lze využít k různým kacím, např. výstavám současného umění.
Stavebně - historický průzkum je směrodatným udavatelem k detailnějšímu zpracování studie - až na základě přesných posudků z rozborů a průzkumů lze určit přesné rozměry konstrukcí, materiály, postupy asanace a rekonstrukce apod.
VYTVOŘIT
Objekty, které mají šanci najít nového majitele a definitivní funkční využití.
ATELIÉROVÉ DOMY - bratrstvo strážců jižní strany. Poetické sousoší. Ateliéry slouží jako co-workingová centra. Každý dům je definován určitým typem atria - pavlačový dům je inspirován pavlačovým objektem z tehdejší zástavby - převzal jeho hmotu, ozrcadlil ji a vytvořil /zakuklený/ objekt, který se otevírá dovnitř a odolává tak první ráně dopravy, hluku z ulice Strakonické.
Druhý ateliérový dům má část svého objemu tvořené otevřeným atriem, které cloní jen vyzdívka z cihel - ta svou perforací maluje stínové divadlo na podlahu atria. Poslední ateliérový dům má atrium skryté uvnitř, ve svém parteru (vůči okolí v -2 m) skrývá vstup do ateliérů, ale i výstup z expozice.
Každé patro ateliérových domů má své zázemí - toalety, kuchyňku.
STUDENTSKÝ DŮM je velký bratr ateliérů - na stejném principu hry oken.
Svým centrálním otevřením v prvních dvou NP tvoří bránu k Jižnímu portálu - z druhé strany zas láká svým trychtýřem vniknout dovnitř. V parteru je kavárna a společenské zázemí pro studenty, boxy s kuchyňkami, TV, velký společný stůl. V patrech nabízí ubytování ve 4 bezbariérových,46ti single a 16ti double malometrážních bytech.
VĚŽ PLNÁ KANCELÁŘÍ
Věž, která nabízí kanceláře - a proč ne třeba Výzkumnému centru průmyslového dědictví? V přízemí je i malé infocentrum a správa muzea. Zde si návštěvník zakoupí vstupenku a dostane leták.
Věž se v 1/5 objemu otevírá v otevřené atrium - zde vykukují jen pobytové plošiny - tzv. coffeecornery - místo, kde si odpočinu od kolegů při rychlé kávě - v každém patře pak na jiném místě tak se otevřenému prostoru dostane dynamiky a využití.
KONSTRUKCE
Všechny nové objekty jsou z železobetonového montovaného skeletu, který je dozdívaný a omítnutý rýhovanou plastickou omítkou.
Střecha je navržena plochá, v místech perforovaná světlíky (u aterliérového domu a u věže).
Všechna okna jsou vysoká na celou světlou výšku podlaží - kombinace 5ti šířek rozehrává jinak poměrně nekonfliktní klidnou fasádu - ty nejužší rozměry oken jsou celootvíravé a mají skleněné vsazené zábradlí na úroveň fasády.
Objemy se nesnaží být výrazovou konkurencí k původním objektům lihovaru, přesto jsou jasně definované a rozpoznatelné.
NA ŠŇŮRCE
Parter areálu je na 3 úrovních - základní nulová úroveň je definována ulicemi a okrajovou částí areálu - ta se snižuje do centrálního parteru o metr níže ( na takové ploše se jedná ve všech směrech o bezbariérový sklon). V části ateliérových domů je parter snížen o 2 metry. V jižním cípu se snižují i okolní komunikace - ne markantně - přesné výškové rozdíly by byly zřetelné až na základě důkladného geodetického zaměření.
Tyto úrovně spojují šikmé plochy parteru doplněné schodišti - funkčními i pobytovými.
A co se v těchto úrovních vše děje a odehrává? Děje se to, co zrovna chceme - můžeme se inspirovat diagramy.
KAMENNÝ STŮL:
pod kaštany u ateliérových domů sedni si ve stínu,
vezmi si knížku, nabij si laptop, dej si tu kafe, zahraj si šachy - karty radši ne, když by foukl vítr....
BÝVALÁ NÁKLADOVÁ RAMPA:
využij těch zbylých soch rampy a jejích trámů
ovíjí se tu popínavky, máš tu krytá záda, vezmi sem holku na rychlé rande, nebo si sem sedni s knížkou
OBĚD V TRÁVĚ:
nebo kafe po obědě?
nebo cigáro?
pokud Ti nevadí sedět na louce uprostřed města, a baví tě pozorovat tramvaje a řidiče tohle je Tvá společnost ve městě na trávě a místo pro Tebe
POD JERLÍNY:
drobné listy jerlínu se mrholí ve vánku, hrajou s Tebou stínohru
rychlá zastávka při čekání na spoj.
nebo na kámoše SCHODY U VARNY:
nic tu neuvaříš, můžeš tu chytat první sluneční paprsky, za zády s trvalkovým záhonem MEZI DOMY:
dřevěný parket - je to jen prostor mezi novým a původním objektem, tak je pozoruj, jak se k sobě nemohou přiblížit odpočiň si uprostřed prohlídky
BŘEZOVÝ HÁJ:
neztrať se v lese, uprostřed města
na stopách melasových tanků, ukazují Ti hmotu a objem, který tu kdysibyl je podsvícen, tak se
neboj -neztratíš se V RUINÁCH:
je tu, přítomnost domů, jejich stíny
je to taková alej soch, doplněná ocelovými rámy, které využij, když na někoho čekáš
MĚSTSKÁ LOUŽE:
na stopě bývalé octárny,
doufej že zrcadlící se voda není kyselá naprší voda
napadá listí
dno pomaluje první námraza STUDENTSKÁ KAVÁRNA:
u studentského domu na slunci u zídek ve stínu pod markýzou kafe nejen pro studenty SEDNI SI U STUDENTŮ:
sám
-děje se tu opravdu mnoho. Je jen na Tobě, jak potenciál míst využiješ.
NA ŠŇŮRCE
Dláždění
základní druh dláždění je navržen ze štípaných žulových kostek (Šluknovský syenit - šedá barva) 6*6 cm, doplněné o dlážděné plochy ( plochy původních objektů) ze ste-jného materiálu černošedé barvy a menšího rozměru 4*4cm. Tyto rozhraní jsou navíc definovány použitím lomového kamene z demolice, které drží hranu stop domů a směrem dovnitř se rozpadají a promíchávají s okolní dlažbou.
Veškeré skladby dáždění jsou navrženy na průběžnou spáru, k pocitu režimu a řádu.
Pobytové schody, spojovací schodiště, /městská louže/ a parter u studentského domu jsou vydlážděny betonovou dlažbou - řezaná desková 35*6 cm - kladená též na souběžnou spáru.
Uložení veškerých dlážděných ploch do pískového lože podkladního souvrství z kameniva různé frakce. Skladba podkladních vrstev bude navržena v závislosti na geologických poměrech místa a na předpokládané zatížení.
V dláždění se stopy bývalých objektů vykreslují navíc za pomocí ambiente prosvícení - drobná led-diodová světýlka zaintegrovaná do spár dlažebních kostek.
v dlažbě se propisují i uplight osvětlení, použité k osvětlení fasád a prosvětlení jednotlivých stromů a březového háje.
Doplňkové prvky areálu - části mobiliáře, zábradlí, zahrazovací sloupky, kolostavy...apod jsou vyrobeny z černého leštěného gabra, popř. z žárově zinkované oceli, komaxitu či podobného materiálu. Parterové zídky jsou seskládány z původních cihel, které zbyly z demolice částí areálu.
Mobiliář je obecně typový, tvarově neagresivní a jednotného designu. Zastínění u studentského domu je řešeno formou černých stahovacích markýz - nenarušující zásadně fasádu domu.
Návaznost na okolní travnaté plochy je řešena postupně se rozpadající formou dláždění. Přirozeným přechodem.
Území lihovaru je otevřené, má svá zákoutí, má plochy, má domy, dostalo život.
V celém areálu je přítomna historie - v cihlách, lomovém kameni, v přiznaných holých ruinách, v nově oblečených objektech s aktuální formou architektury.
Východiskem návrhu byla snaha o prostorové, materiálové a provozní sjednocení a scelení celého území a posílení jeho pobytové i reprezentační funkce.
Pro nás, pro všechny, kteří chtějí město ŽÍT - protože město je organismus, který žije, a architektura je labyrintem, ve kterém se život proplétá a nachází a využívá jeho přítomnost.
NA ŠŇŮRCE
SOUČASNÝ STAV
hranice pozemku = bariéra
postupné zastavování pozemku = nesourodé území
nulové využití
zdi,ploty, bezpečnoatní kamery chátrání objektů
areál podřízen dopravě
dojem periferie = zapomenuté části města
BOURÁNÍ
ponechat průmyslově významné objekty, části konstrukcí a technologií