Většina žáků ZŠ praktických zvládne náročnost zvoleného učebního oboru.
Rodiče absolventů ZŠ praktických souhlasí s tím, že jejich dítě nepokračuje v následném vzdělávání.
Většina dětí, které nepokračují v následném vzdělávání, pobírá sociální dávky.
Rozhodující vliv na žáky mají rodiče, učitelé a kamarádi
8.3 Metody výzkumu
Výzkum je vytvořen na základě metody kvalitativní, a to metodou individuálních polostruk-turovaných rozhovorů se zařazením nepřímých otázek ke zjištění příčin vlivů konkrétního stavu. Další metodou bylo studium osobní dokumentace studentů a žáků.
8.4 Výzkumný vzorek
Výzkum se uskutečnil u 25 respondentů, kteří:
ukončili povinnou školní docházku na základní škole a rozhodli se pokračovat v následném vzdělávání na SOU
nastoupili na SOU a studium zde již dokončili
nastoupili, ale předčasně studium na SOU ukončili a školu opustili
vůbec nenastoupili do žádného SOU a přihlásili se na úřad práce
ukončili praktickou školu již před delší dobou
Rozhovory probíhaly individuálně podle možností respondentů, náhled do osobní dokumen-tace byl umožněn přímo na školách s povolením ředitelů škol. Většina respondentů byla velmi vstřícná a se zaujetím odpovídala na vybrané otázky přímo adresné skupině, která byla dotazována.
Výzkum se uskutečnil na dvou ZŠ praktických a na dvou středních odborných učilištích.
8.5 Vlastní výzkum
Nástup žáků ZŠ praktických do středních odborných učilišť v rozmezí let 2010 – 2016
Bylo zjištěno, kolik absolventů ZŠ praktických ukončilo studium ve vymezeném období a nastoupilo do SOU nebo nepokračují ve vzdělání v žádném SOU.
136 absolventů (74%) nastoupilo na SOU 47 absolventů (26%) nepokračují ve vzdělání
Jak je patrné z grafu č. 1, naprostá většina absolventů ZŠ praktických bude pokračovat v ná-sledném vzdělávání, toto zjištění potvrzuje hypotézu, že naprostá většina absolventů ZŠ praktických pokračuje v dalším vzdělávání v učebních oborech.
V
ybrané učební obory
Níže uvedené informace se týkají rozboru výběru učebních oborů podle zájmu uchazečů.
Nejvyšší zájem je o učební obor Práce ve stravování (50%), který si zvolí jak dívky, tak i chlapci, pak následuje učební obor Stavební práce (29%), třetím v pořadí je učební obor Pečovatelské služby (21%).
Výzkumná otázka č. 2 zaměřená na téma dostatečné nabídky učebních oborů byla zodpově-zena částečně. Naši respondenti, kteří se výzkumu zúčastnili, byli zástupci pouze tří učebních oborů na daných SOU. Bylo však patrné, že nejvíce pokrytý učební obor Práce ve stravování je nejvyhledávanějším učebním oborem, který SOU nabízí. Je vhodný jak pro chlapce, tak i pro dívky z praktických škol. Všechno jsou to učební obory typu E, které umožňují snazší formu studia. Jsou to obory zaměřené na výkon pomocných prací v kuchyních a stravovacích zařízeních.
Kdo ovlivnil absolventy při výběru učebního oboru
Z rozhovorů vyplynulo, jaký vliv na absolventy ZŠ praktických mají učitelé, kamarádi a oso-by z nejbližšího okolí, což je rodina, příbuzní. Zajímavé je, že žáci dají v mnohých případech na rady svých učitelů, kteří jim s výběrem učebních oborů ve většině případů pomáhají.
Potvrdila se částečně hypotéza, že rozhodující vliv na žáky mají rodiče, učitelé a kamarádi.
Z grafu vyplývá, že největší vliv na žáky při rozhodování, na jaký učební obor nastoupí po ukončení povinné školní docházky, mají stále učitelé.
Reakce rodičů na zvolený učební obor
Z průzkumu vyplynulo, že převážná většina rodičů souhlasí se zvoleným učebním oborem, který si jejich dítě vybralo, ale tento graf nepoukazuje na jejich spokojenost s úspěchem studia ve zvoleném učebním oboru.
Úspěšnost ve zvoleném učebním oboru
Bylo zjištěno, že nadpoloviční většina studentů nedokončí studium na SOU a z učebního oboru předčasně odchází.
Tímto grafem se vyvrátila hypotéza, že většina žáků ZŠ praktických zvládne náročnost zvoleného učebního oboru.
Důvody ukončení studia ve SOU
Bylo zjištěno, že nejčastějším důvodem předčasného odchodu z učebního oboru je zneužívání návykových látek, patologické hráčství čili gamblerství, což je v grafu označeno jako Jiné.
Významný vliv má také názor kamarádů a nezájem o zvolený učební obor.
Po ukončení studia nástup do zaměstnání
Průzkum ukázal, že naprostá většina dotazovaných respondentů neuvažuje o nástupu do za-městnání po ukončení studia na SOU. Již nyní se setkáváme s případy, kdy část rodičů absol-ventů ZŠ praktických sama nikdy nebyla zaměstnána, což je velice negativní příklad pro je-jich děti.
Výdělečná příležitost
Výzkum nám prokázal, že současní absolventi, jak ti, kteří ukončili úspěšně učební obor na SOU, tak i takoví, kteří předčasně ukončili učební obor nebo nikdy nepokračovali ve vzdělá-vání, v současné době pobírají sociální dávky, které uspokojivě zabezpečují jejich finanční příjem.
Postoj rodičů k předčasnému ukončení studia
Tímto výzkumem byla částečně potvrzena hypotéza, že rodiče absolventů ZŠ praktických souhlasí s tím, že jejich dítě nepokračuje v následném vzdělávání.
Životní styl rodičů
Bylo prokázáno, že více jak polovina rodičů dotazovaných absolventů v současné době pobírá sociální dávky. Pouze necelá čtvrtina rodičů má zaměstnání.
9 Shrnutí
Bylo prokázáno, že přestože nabídka učebních oborů pro osoby s lehkou mentální retardací není příliš rozsáhlá, každé dítě má možnost následného vzdělání a získání výučního listu. Zájemcům o studium jsou dokonce nabízeny různé motivační programy a výhody.
Ve výzkumu bylo zjištěno, že tři čtvrtiny žáků po ukončení povinné školní docházky nastoupí do učebních oborů. Téměř polovina z nich uvádí učitele jako hlavní osobu, která ovlivnila jejich rozhodnutí pokračovat v následném studiu.
Ovšem z této skupiny více jak polovina studentů ze školy předčasně odchází, ať už z důvodů nezvládnutí náročnosti studia nebo z jiných důvodů. Jedna třetina opustí školu pro nezájem o studium. Další třetina odchází z důvodu nesouvisejících přímo se studiem, což je gamblerství a zneužívání návykových látek. Předčasné těhotenství jako důvod odchodu ze školy uvádí celá třetina dívek. Bylo prokázáno, že velký vliv na předčasné ukončení studia mají také kamarádi, kteří sami nikdy nezačali studovat.
Životní styl rodičů absolventů ZŠ praktických je jen odrazem reálného života respondentů. Ve výzkumu se prokazuje, že pobírání sociálních dávek a veškerá státní sociální podpora jsou v současné době natolik výhodné, že dokáží uspokojit velkou většinu rodin, které mají záměr poskytované výhody čerpat.
10 Diskuse
Celkové nastavení přemýšlení dnešních mladých lidí je jiné než v předešlých letech. Většina dětí a dospívajících osob žije ve světě ovlivněném moderními sdělovacími prostředky, které nabízejí zkreslený pohled na skutečný život, na svět plný „kladných“ hrdinů a neporazitelných bojovníků.
Realita je jiná a s tou se těžko dá sžívat. Skutečný život, který dítě zná a vidí kolem sebe, je školy, když kamarádi i rodiče si dojdou na sociálku pro peníze a nemusí se učit?
Proč by se měl vyučit, když stejně o žádnou práci nemá zájem?
Zajímavým ukazatelem je i to, že rodina nejeví zájem o své děti v tom smyslu, že je jim lhostej-né, že dítě nedokončí studium a bude bez vzdělání. Což v budoucnu může způsobovat značné problémy při hledání práce.
Zvláštní na tom je, že se lidé spokojí s jednoduchou formou získávání finančního zabezpečení.
Někteří nejsou dostatečně spokojeni a vyhledávají ještě další zdroj příjmu, který je ovšem neoficiální (brigády, práce na černo), aby náhodou nepřišli o výhody nabízené státem. Smutná realita a těžko prokazatelná v reálném životě.
I když v rozhovorech tato otázka přímo nepadla, naznačili někteří respondenti, že mezi zdroje příjmu patří také nezákonná činnost, např. krádeže, okrádání, drobné loupeže, prodej nezákonně získaných předmětů.
Když se vrátíme o několik let zpátky a pohovoříme s tehdejšími absolventy, zjistíme, že jejich postoj k budoucímu životu a ve vztahu k povolání byl odlišný. Společnost netolerovala, netrpěla,
aby byl někdo zbytečně na pracovním úřadě, na sociálních dávkách. Děti se snažily pokračovat ve studiu, a pokud studium předčasně ukončovaly, pak většinou ze závažných důvodů.
Lehká mentální retardace v běžném reálném životě nebyla až tak znatelným handicapem. Dnes dospělí jedinci s tímto handicapem vykonávají jednoduché práce, ve kterých jsou většinou spokojeni, často i úspěšní. Zvolili si cestu životem, ve které se cítí být v pohodě a je jim na ní bezpečně. Neženou se za závratnými výdělky, pracují tak, aby jejich život byl jednoduchý a smysluplný. Je samozřejmé, že ne všem se taková cesta podařila, ale rozhodně okamžitě nekalkulovali s tím, že půjdou na sociálku, aby nemuseli nic dělat a byli zajištěni.
Stále si kladu otázku, kde nastal zlom, který dnešním dětem vštěpuje myšlenku, že když se jim ve škole nebude dařit, tak se vlastně nic neděje a stát se o ně postará formou všech možných výhod. Přirozenost práce a výdělku tím pádem upadá a vzrůstá závislost na pobírání státních sociálních dávek, které umožňují žít uspokojivým způsobem. Bohužel náš stát takové rodiny podporuje a umožňuje jim čerpání všech poskytovaných výhod, a tak se ocitáme v začarovaném kruhu.
Nabízí se zde zcela jednoduché řešení:
Jestliže by dítě mělo před sebou vidinu toho, že pokud bude pracovat, bude mít výrazně lepší finanční ohodnocení než ten, který nepracuje a pobírá pravidelně sociální dávky, pak by výzkum, kterým se zabývá má bakalářská práce, vykazoval úplně jiné výsledky.
11 Návrh opatření
Poskytnout výsledky této bakalářské práce resortu MPSV k přijetí zákonných opatření, která by vedla ke spolupráci s MŠMT. Cílem je poskytnout náměty na zvýšení motivace následného vzdělávání žáků s lehkou mentální retardací.
Zvýšit odpovědnost rodičů za výchovnou péči o dítě, důsledněji postihovat již vzniklou záměrnou absenci žáků na základní škole například snížením, případně i odebráním finančních výhod sociálního systému.
Zvýšit prestiž všech pracovníků ve školství, zejména řadových učitelů a členů vedení škol, zákonnými opatřeními.
Motivovat studenty učebních oborů za řádné ukončení studia jednak hodnotným finančním pří-spěvkem, jednak konkrétním příslibem zajištění krátkodobého pracovního místa pro zlepšení startu do života.
Zrušit poskytování finanční podpory dítěti ihned po splnění povinné školní docházky, pokud odmítlo bez závažných důvodů následně se vzdělávat.
Závěr
Bylo zjištěno, že velká část absolventů ZŠ praktických má možnosti i schopnosti k tomu, aby pokračovala v následném vzdělávání. Jsou podporováni svými učiteli, kteří žáky připravují a podporují v rozhodnutí dále se vzdělávat. Je však patrné, že žáci jsou negativně ovlivněni svým nejbližším okolím, rodiči, kamarády.
Pouze 14% respondentů se živí poctivou prací a je spokojená se svým životním stylem, který si zvolili. I člověk s lehkou mentální retardací si dokáže najít práci, která ho uspokojí a stane se jeho koníčkem.
Dalším alarmujícím výsledkem vyplývajícím z našeho výzkumu, který vykázal negativní hodno-tu, je téma zaměstnání. Pouze 27% z dotazovaných respondentů přemýšlí o svém budoucím za-městnání. Ostatní respondenti počítají s pomocí od státu, což podle našeho průzkumu znamená alarmujících 73% respondentů!
Literatura
BARTOŇOVÁ, M. a kol. 2008. Strategie ve vzdělávání žáků s mentálním postižením v odborném učilišti a na praktické škole. 2., přeprac. a rozš. vyd. Brno: MSD. ISBN 978-80-7392-050-0.
BARTOŇOVÁ, M.; BAZALOVÁ, B.; PIPEKOVÁ, J. 2007. Psychopedie. Brno: Paido. ISBN 978- 80-7315-161-4.
ČERNÁ, M. a kol.: Kapitoly z psychopedie. Praha: UK, 1995. ISBN 80-7066-899-7.
DOSEDLA, M. 2014. Profesní orientace žáků s lehkou mentální retardací s akcentem na využití multimediálních výukových opor. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta.
ISBN 978-80-210-7285-5.
FISCHER, S., ŠKODA, J. 2008. Speciální pedagogika. Praha, Triton. ISBN 987-80-7387-014-0.
HARTL, P., HARTLOVÁ, H. 2010. Velký psychologický slovník. Praha. Portál. ISBN978-80-7367-686-5.
HLAĎO, P., MICHALICOVÁ, J. 2014. Kroky k povolání. 1. vyd. Praha: Raabe. ISBN 978-80-7496-088-8.
CHALOUPKOVÁ, S. 2011. Analýza školních vzdělávacích programů a vyučovacího procesu na základních školách praktických v České republice. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-5646-6.
KREJČÍŘOVÁ, O. 2007. Manuál základních postupů jednání při kontaktu s osobami s mentálním postižením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-1635-9.
LUDÍKOVÁ, L. a kol. 2011. Výstupy edukace žáků se speciálními potřebami ve vazbě na jejich pracovní uplatnění. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-2938-0.
MATOUŠEK, O. 2003. Práce s rodinou. In: MATOUŠEK, O. a kol. Metody řízení sociální práce. Praha: Portál. ISBN 80-7178-548-2.
MULLER, O. 2001. Lehká mentální retardace v pedagogickopsychologickém kontextu. 1.vyd.
Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 80-244-0207-6.
PIPEKOVA, J. a kol. 2006. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, ISBN 80-7315-120-0.
PIPEKOVA, J. 2006. Osoby s mentálním postižením ve světle současných edukativních trendů.
Brno: MSD. ISBN 80-8663-340-3.
SLOWÍK, J. 2008. Speciální pedagogika. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1733-3.
SOVÁK, M. a kol. 2000. Defektologický slovník. Jinočany: H + H. ISBN 80-86022-76-5.
ŠVARCOVÁ, I. 2003. Mentální retardace. Praha: Portál, ISBN 80-7178-821-X.
ŠVINGALOVÁ, D. 2003. Úvod do psychopedie. Liberec: Technická univerzita v Liberci, ISBN 80-7083-696-2.
VÁGNEROVÁ, M. 1993. Variabilita a patologie psychického vývoje. Praha: UK. ISBN 80-7066-797-4.
VALENTA, M., KREJČÍŘOVÁ, O. 1997. Psychopedie. Kapitoly z didaktiky mentálně retardo-vaných. 1. vyd. Olomouc: Netopejr. ISBN 80-902057-9-8.
Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poraden-ských zařízení. In: Sbírka zákonů České republiky [online]. 2005, částka 20, s. 503–508 [vid. 15.
2. 2016]. ISSN 1211-1244. Dostupné z:
http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonů/ViewFile.aspx?type=c&id=4618.
Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potře-bami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. In: Sbírka zákonů České republiky [online].
2005, částka 20, s. 503 – 508 [vid. 15. 2. 2016]. ISSN 1211-1244. Dostupné z:
http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=4618.
www.msmt.cz/file/19743/download
ANON, 2016. Střední škola lodní dopravy a technických řemesel [online]. [vid. 13.5.2016]. Do-stupné z: http://www.dorado.cz/index.php?type=Contact&id=5.
MŠMT, 2016. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) . In: MŠMT ČR [online]. 2004, [vid. 24.5.2016]. Dostupné z:
http://www.msmt.cz/dokumenty/skolsky-zakon.
MŠMT, 2016. Školství v ČR [online]. [vid. 14.6.20016]. Dostupné z:
http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr.
STŘEDNÍ ŠKOLY, 2016. Přehled oborů – Ústecký kraj [online]. [vid. 24.5.2016]. Dostupné z:
http://www.stredniskoly.cz/obory/ustecky-kraj/.
Přílohy
Rozhovory s 25 respondenty rozdělených do pěti skupin - Rozhovory se žáky vycházejícími ze ZŠ praktické - Rozhovory se žáky, kteří jsou studenty na SOU
- Rozhovory se studenty, kteří odešli ze SOU před ukončením studia
- Rozhovory s absolventy ZŠ praktické, kteří vůbec nenastoupili do žádného učebního oboru
- Rozhovory s bývalými absolventy zvláštních škol
Rozhovor se žákem vycházejícím ze ZŠ praktické
1. Jak se máš, co tě zajímá (baví)?
2. Končíš základní školu, nač při té příležitosti myslíš?
3. S kým se radíš při výběru dalšího studia?
4. Kdo tě nejvíc ovlivnil? (rodič, učitel, kamarádi) 5. Jak ti poradil učitel? (výchovný poradce) 6. Už jsi rozhodnutá/ý?
7. Proč jsi se takto rozhodl/a?
8. Co tě na tvém rozhodnutí láká? (peníze, dobrá práce, kamarádi…)
Rozhovor se žákem vycházejícím ze ZŠ praktické Roman - obor Práce ve stravování
1. Jak se máš, co tě zajímá (baví)?
Mám se dobře, jen mi vadí, že jsem ještě na základce. Hlavně, ať je teplo, nemám rád zimu, pak není co dělat. Chodíme tam s kamarádama a moc nás to tam baví. Už se těším na léto na koupaliště.
2. Končíš základní školu, nač při té příležitosti myslíš?
Po prázdninách jdu na učňák, těším se. Jdu tam s Radkem ze třídy. Jdeme na kuchaře, na pomocné práce do Křešic. Prý je to tam dobrý. Hlavně už nebudu na základce a to je nejdůležitější.
3. S kým se radíš při výběru dalšího studia?
S paní učitelkou třídní a kamarádama, který jsou na učňáku, kam jdu já. Hodně lidí tam budu znát.
4. Kdo tě nejvíc ovlivnil? (rodič, učitel, kamarádi) Kamarádi.
5. Jak ti poradil učitel? (výchovný poradce)
Moje známky nejsou nic moc, tak jinej učňák nebyl možnej. Hlavně tam musím chodit, jinak mě vybodej. Paní učitelka říkala, že se s nikým nemažou a já mám někdy i neomluvený hodiny. Vybrali jsme pomocné práce kuchaře, to snad zvládnu.
6. Už jsi rozhodnutý?
Jsem rozhodnutý, protože tam jde i Radek. Nebudu tam ve třídě ze začátku sám.
7. Proč jsi se rozhodl pro kuchaře?
Protože doma někdy vařím a baví mě to, rád jím. Nejraději mám Kuře na paprice, to umí moje babička nejlíp a někdy jí pomáhám.
8. Co tě na tvém rozhodnutí láká? (peníze, dobrá práce, kamarádi…)
Nevím, co mě láká, jsem rozhodlej, že tam půjdu a že se budu snažit vyučit. Jenže, já mám někdy ty neomluvené hodiny, takže to bude problém.
9. Proč máš neomluvené hodiny, proč nechodíš do školy?
Mám kamarády, který taky nechoděj a jsme parta. Venku je sranda, ve škole je nuda. už mě to tam fakt nebaví. Na kuchaři mě bude bavit praxe, učení bude horší. Máma nadává, když nechodím do školy. Já jí slíbím, že už za školu nepůjdu, ale pak zavolaj kámoši a jdu zase za školu.
10. A teď mi řekni, co bys chtěl dělat za práci až budeš dospělý?
Nevím, třeba toho kuchaře. Ale nikde mě nevemou, to je jasný. Můj táta taky nemá práci a máma taky ne. Práce není, to říká táta.
Děkuji za rozhovor a přeji ti hodně štěstí v nové škole.
Rozhovor se žákem vycházejícím ze ZŠ praktické Radek – obor Práce ve stravování
1. Jak se máš, co tě zajímá (baví)?
Mám se fajn. Co mě baví? Kolo, hudba, basket.
2. Končíš základní školu, nač při té příležitosti myslíš?
Na prázdniny, pojedeme s kamarádem na tábor a pak na chatu. A nebudu už tady v tý škole, nelíbilo se mi tady.
3. S kým se radíš při výběru dalšího studia?
S rodičem a paní třídní učitelkou a taky mi radil pan ředitel.
4. Kdo tě nejvíc ovlivnil? (rodič, učitel, kamarádi) Rodiče.
5. Jak ti poradil učitel? (výchovný poradce)
Řekl jsem paní učitelce, že mě baví vaření, ale nejsem moc chytrej, tak se bojim, jestli to tam zvládnu. Říkala, že tuhle školu zvládnu, tak tam půjdu.
6. Už jsi rozhodnutý?
Jsem a těším se, ale taky se bojím. Jde tam se mnou Roman, ale moc se nekamarádíme.
7. Proč jsi se takto rozhodl?
Protože je to tady v Děčíně v Křešicích a nechci být na internátě. Chci být doma.
8. Co tě na tvém rozhodnutí láká? (peníze, dobrá práce, kamarádi…)
Třeba budu dobrej kuchař. Chtěl bych být dobrej kuchař. Pak bych měl i dobrý peníze, protože kuchaři někdy dobře vydělávaj.
Děkuji za rozhovor a přeji ti hodně štěstí v nové škole.
Rozhovor se žákem vycházejícím ze ZŠ praktické Anička - obor Pečovatelské služby
1. Jak se máš, co tě zajímá (baví)?
Mám se dobře. Baví mě škola a ráda jezdím s mamkou na bruslích, ale moc mi to nejde, neumím brzdit. Mamka se mi směje.
2. Končíš základní školu, nač při té příležitosti myslíš?
Že už bude konec, mám to tady ráda. Hlavně naší paní učitelku na zeměpis.
3. S kým se radíš při výběru dalšího studia?
Hlavně s mamkou.
4. Kdo tě nejvíc ovlivnil? (rodič, učitel, kamarádi)
Mamka. Hodně se bavíme, chce abych chodila dál do školy na učební obor.
5. Jak ti poradil učitel? (výchovný poradce)
Paní učitelka třídní se ptala, kam chceme jít. A mamka říkala, že dobrá je pečovatelka - pomocné práce. Pak mi našla paní učitelka všechny informace pro mamku, které chtěla, abychom všechno věděly.
6. Už jsi rozhodnutá?
Už mě přijali. Jsem moc ráda.
7. Proč jsi se takto rozhodla?
Mám ráda babičku a hodně jí s mamkou pomáháme, už je stará. Baví mě se o ní starat a mamka říkala, že mi to bude bavit se starat o staré lidi, tak se musím hlavně vyučit.
8. Co tě na tvém rozhodnutí láká? (peníze, dobrá práce, kamarádi…) Chci pomáhat starým lidem v domově důchodců. To mi půjde.
Děkuji za rozhovor a přeji ti hodně štěstí v nové škole.
Rozhovor se žákem vycházejícím ze ZŠ praktické Jana - obor Pečovatelské služby
1. Jak se máš, co tě zajímá (baví)?
Nemám se moc dobře. Nemám tady kamarády. Baví mě kreslení, keramika a mám ráda malou ségru.
2. Končíš základní školu, nač při té příležitosti myslíš?
Že budu muset do jiné školy, do další. Nechci tam!
3. S kým se radíš při výběru dalšího studia?
Nikoho nechci poslouchat, pořád mi někdo radí. Hlavně táta, ten se pořád do něčeho plete. A pak mi radila paní učitelka.
4. Kdo tě nejvíc ovlivnil? (rodič, učitel, kamarádi)
Nikdo. Myslím si, že nemusím už nikam do školy, když nechci. Ale musím tam, táta by zuřil.
Nikdo. Myslím si, že nemusím už nikam do školy, když nechci. Ale musím tam, táta by zuřil.