Kazuistika č. 4

Dalším pozorovaným dítětem je Natálka. Anamnestická data byla zjišťována rozhovorem se zákonným zástupcem dítěte.

Rodinná anamnéza

 Natálka pochází z neúplné rodiny, matka samoživitelka, dítě v péči matky, otec platí výživné na dítě,

 matka 26 let, pracuje jako asistentka prodeje v obchodním centru,

 otec 27 let, pracuje na živnostenský list jako mistr na stavbě,

 oba rodiče mají středoškolské vzdělání,

 v rodině není zjištěna žádná genetická porucha,

 rodina je díky podpoře prarodičů průměrně zabezpečená.

Osobní anamnéza

 Natálie D.,

 věk 5 let,

 těhotenství bylo neplánované, jedná se o první těhotenství, porod proběhl s komplikacemi,

 porod proběhl v termínu,

 porodní váha dítěte 2900 g, délka 48 cm,

 dítě nebylo kojeno, matka přišla o mléko,

 dítě od narození velmi ukřičené, špatně v noci spalo, dohánělo to přes den, přeskočilo období lezení, rovnou se začalo stavět na 10. měsíci, chodit začalo na 11. měsíci,

 nástup do MŠ ve třech letech, zde se projevila zvýšená aktivita dítěte, dívka je velmi pohyblivá, neklidná, plná energie,

 ve čtyřech letech zjištěna hyperkinetická porucha,

 dívka je čilá, přebíhá od jedné hračky ke druhé, nevydrží si dlouho sama hrát, je nepozorná, nesoustředěná a na příkazy učitelek nereaguje.

Natálka nastoupila do MŠ ve třech letech. V MŠ patřila Natálka k nejmladším dětem, velmi těžce se přizpůsobovala novým změnám, byla často nemocná. Z počátku neměla ve školce žádné kamarády, příkazy učitelek ignorovala. Společných her s dětmi se nechtěla účastnit. Při hrách děti rušila, pošťuchovala. Na doporučení učitelky z MŠ navštívila psychologa, který zkonstatoval, že Natálka trpí hyperkinetickou poruchou.

Pozorování

Průběh tenisové hodiny Natálky dne 28. 1. 2013

 15.00 – 15.05 hod. Natálka přichází na hodinu tenisu s maminkou.

 15.05 – 15.10 hod. Probíhá rozcvička, Natálka se snaží a cviky předcvičuje.

 15.10 – 15.15 hod. Při hře na myšky provokuje a směje se ostatním, když nechytí míč.

Vysvětlím Natálce, že ostatním se za neúspěchy neposmíváme, že ne vždy se každému vše daří.

 15.15 – 15.25 hod. Při nácviku forhendu se Natálce daří, hra jí baví, ale když zrovna nehraje, vyrušuje a skáče mi do řeči.

 15.25 – 15.35 hod. V této hře se Natálce nedaří trefit míčem terč, reaguje afektivním výbuchem. Snažím se jí vysvětlit, že vždy se vše nepovede, ale důležité je, když se bude snažit.

 15.35 – 15.45 hod. Natálka je z předešlé hry podrážděná, nyní na sebe upozorňuje tím, že se nesnaží a kazí hru. Znovu jí opakuji, že je šikovná ale bez snahy to nejde.

 15.45 – 15.50 hod. V závěrečné hře se Natálka zklidnila a hra se jí daří.

 15.50 – 16.00 hod. Při zhodnocení celé hodiny, pochválím děti za vše, co se jim podařilo a rozdám jim odměny.

Celkové hodnocení Natálky v tenisových hodinách

Natálka začala hrát tenis ve 4,5 letech, kdy už běžela výuka ostatních dětí s ADHD. Začátky byly pro Natálku velmi náročné, jelikož byla pozadu s výukou. Dětem s ADHD je potřeba věnovat více času, proto jsem Natálce věnovala několik tenisových hodin navíc, aby dohnala výuku tenisu a mohla pokračovat s ostatními. Natálka na rozdíl od ostatních dětí se jeví jako velice šikovné dítě, tenis jí baví. Její hyperaktivita se projevuje nesoustředěním na daný úkol. Vše jí musím víckrát opakovat, občas pošťuchuje své spoluhráče. Při střídání her, neví kde má raketu a další své věci. Od maminky jsem se dozvěděla, že Natálka zapomíná a ztrácí věci doma, ve školce i v dalších kroužcích. U Natálky se projevují afektivní výbuchy, pokud se jí něco nedaří, snaží se na sebe upoutat pozornost jak po zlém, tak po dobrém. Neúspěchy řeší slovním napadáním, urážením, zesměšňováním ostatních dětí, např. jde a kopne jiné dítě, sebere mu míče z rakety, odhodí míč mimo hřiště. Pokud vysvětluji jednotlivě výuku jinému dítěti, Natálka vyrušuje, skáče do řeči, nenechá mě domluvit.

5 ZÁVĚR

Bakalářskou práci se zadáním „Výuka tenisu u dětí s ADHD“ jsem si vybrala, proto, že od mala hraji tenis a od patnácti let se věnuji tenisu jako trenérka. Při své práci tenisového trenéra přicházím do styku s různými dětmi, kdy jsem si všimla, že chování některých dětí se zcela odlišuje od chování ostatních. Až během studia na vysoké škole jsem se dozvěděla, že možnou příčinou může být hyperkinetická porucha. Problematika ADHD mě natolik zaujala, že jsem se rozhodla zaměřit se ve své práci trenéra i na tyto děti a vytvořit jim tenisové hodiny přizpůsobené jejich poruše.

Cílem bakalářské práce byla najít specifika výuky tenisu pro děti s ADHD. V práci jsem formulovala teoretická východiska, interpretovala a vyhodnotila data, která se k tomuto tématu vztahovala.

Dle odborné literatury jsem popsala v první části teoretické práce základy tenisu, jeho historii a vývoj, jednotlivé techniky tenisu, používané pomůcky, různé druhy tenisových dvorců.

Byla zde vysvětlena pravidla hry tenisu a popsána výuka tenisu a postavení hráčů a jednotlivé tenisové údery.

V druhé části teorie jsem popsala, co je hyperkinetická porucha – ADHD, její historii, hlavní příznaky, komorbiditu, hlavní zásady pro výchovu dětí s ADHD a její prevenci.

V praktické části bakalářské práce jsem popsala, jak vypadá běžná výuková hodina tenisu u dětí bez ADHD a výuková hodina tenisu u dětí s ADHD. Jako hlavní metodu jsem použila metodu pozorování a práci jsem rozšířila o další metody - rozhovor a anamnézu.

Pro názornost bakalářské práce jsem vypracovala kazuistiky čtyř dětí, které trénuji a mají diagnostikovaný syndrom ADHD. Z výše uvedených kazuistik vyplynulo, že děti s ADHD se v hodinách tenisu projevují sníženou pozorností, nesoustředěností, roztěkaností, neposlušností, dezorganizovaností, vyrušují, nereagují na příkazy, občas se projevují afektivními výbuchy, nadměrnou živostí, pohyblivostí, hlučností, dlouho nevydrží u jedné činnosti, těžko se přizpůsobují kolektivu, skáčou ostatním do řeči, obtížně zachovávají klid a ticho, nedokážou čekat, nechají se rozptýlit vnějšími stimuly, těžce nesou různá omezení, hůře se podrobují autoritám, různým stereotypům a disciplíně, dělají mnoho chyb z nepozornosti, jsou těžko zvladatelné, mají problém se sebeovládáním, nedokončují zadané příkazy.

Těmto dětem je nutné stanovit jasný řád, pravidelný režim, vše víckrát opakovat, často je chválit, střídat jednotlivé činnosti, zachovávat jim řád, na který jsou zvyklé, při tréninku dodržovat pitný režim.

V mé práci tenisového trenéra je nejdůležitější pozorování, proto jsem zmíněnou metodu použila při tvorbě této práce. Z pozorování nejvíce zjistím, jak se děti chovají, jaké mají předpoklady pro tenis, jak jsem schopná skloubit svoji práci s jejich poruchou.

Jako trenérka si uvědomuji, že děti s ADHD žijí neustále pod tlakem pro ně náročných situací, které vznikají vlivem jejich poruchy. Proto musím k těmto dětem přistupovat s laskavým přístupem a snažit se jim vysvětlit, že jak děti, tak i dospělí musí v životě dodržovat určitá pravidla, která neslouží k omezení svobody, a je třeba se s nimi ztotožnit. Hlavně ve vypjatých situacích, kdy jsou děti s ADHD v afektu, musím zachovat klid, protože můj klidný přístup je pro děti nejpřesvědčivějším příkladem, jak se mají v podobných situacích zachovat. U těchto dětí je vždy potřeba ověřit, zda zadaný úkol pochopily a následně splnily.

Pro moji práci je velmi důležitá spolupráce s rodinou. Pokud rodiče nevěnují dostatek času dítěti a jeho poruše, pak se nemusí dařit ani mé práci s dětmi v hodinách tenisu. Děti musím neustále chválit, i když se jim moc nedaří a za jakýkoliv malý pokrok jim dám najevo, že oceňuji jejich snahu. Díky tomuto přístupu jsem zjistila, že děti jsou více motivovány a na hodiny tenisu se těší. Pokud nastane situace, kdy se děti jeví unavené, nepozorné a nesoustředěné, obohatím hodinu krátkou relaxační hrou. Výukou tenisu všech dětí jsem zjistila, že ke každému dítěti musím přistupovat individuálně tak, aby dítě vědělo, že ho mám ráda, i když zlobí, a vždy jim dávám najevo, že jejich problémům rozumím a budou mít ve mně oporu.

Cíl bakalářské práce byl splněn. Specifika výuky tenisu u dětí s ADHD jsou zjevné z ukázky modelové situace tenisové hodiny, z kazuistik i z výše popsané odborné literatury.

Pro mě samotnou byl největší přínos ve zpracování teoretické části bakalářské práce, při které jsem se obohatila četbou odborné literatury o nové informace, které dále využívám ve své trenérské práci. Podrobným zpracováním kazuistik jsem si uvědomila individualitu dětí, které učím tenis, a zároveň jsem mohla lépe analyzovat některé situace, které vznikly z důvodu ADHD.

Znovu si uvědomuji, že toto téma bylo dobře zvolené, a jsem pevně rozhodnuta, že po ukončení studia pedagogiky volného času se budu především věnovat profesionální výuce tenisu dětí s ADHD.