Je velmi důležité, aby člověk, který trpí některou z forem nedrogové závislosti, získal od okolí zpětnou vazbu na změny ve svém chování. Praxe ukazuje, že odbornou pomoc vyhledá nepatrná část závislých, spíše se snaží o samoléčbu. Odborná pomoc by měla spočívat především v psychoterapii a v některých vážných případech může být doplněna farmaky. Do léčby dětí a mládeže by měla být zapojena celá rodina, zejména pokud se v rodině vyskytuje nedostatečná komunikace. Psychoterapie může být tedy individuální nebo skupinová. V zahraničí kromě podpůrných skupin pro závislé existují adiktologická centra při velkých nemocnicích, která nabízejí závislým speciální skupiny, v České republice se nabízí spíše skupinová terapie v nějaké širší tematické skupině. Cílem pak této terapie není absolutní abstinence od internetu, ale naučení kontroly nad jeho užíváním a tím minimalizace negativních následků. Existují určitá doporučení pro rodiče, jejichž děti jsou ohroženy internetem. Rodiče by měli své děti podporovat v jiných zájmech, dostat je od počítače, telefonu, obrazovky ke sportu, různým kroužkům, zpátky do rodiny a mezi kamarády, měli by mít přehled o času, který děti tráví na počítači, měli by stanovit pevná pravidla pro používání počítače a internetu, dále by měli s dětmi mluvit o rizicích, která na ně mohou číhat ve virtuálním světě, a v neposlední řadě, pokud budou znepokojeni chováním, vyhledat informace a pomoc (Hybnerová in Krčmářová 2012, s. 43-45).
Kimberly Young doporučuje šest tipů, které pomohou omezit závislost na internetu (Krčmářová 2012, s. 45.):
• změna struktury dne - cílem tohoto doporučení je změna dosavadního vzorce chování spojeného s nadměrným používáním internetu v přerušení a nahrazení jinými činnostmi, např. pokud je jedinec zvyklý trávit čas na internetu hlavně o víkendu, doporučuje se být on-line především ve všední den,
• stanovení určitého počtu hodin a přesné vymezení doby in-line,
• použití externích upozornění, která poslouží k připomenutí předem vymezeného času (budík),
• přerušení používání problematické internetové aplikace – pokud ji nelze výrazně omezit, je třeba úplně přestat s používáním,
• upomínkové karty – jde o karty, kdy na jedné je uvedeno pět hlavních problémů, které závislost způsobují, a na druhé pět pozitivních věcí, které přinese abstinence,
• zmapování činností – jde o zmapování činností, které v souvislosti se závislostí na internetu zanedbává, které mu přinášely příjemné pocity, a pokusit se znovu je obnovit.
V rámci léčby závislosti se využívají některé terapie. První z nich je kognitivně-behaviorální terapie (KBT) vnímající závislost jako naučený způsob myšlení a chování, kterým si jedinec ve svém životě naplňuje potřeby a zvládá nepřiměřený stres. KBT předpokládá, že myšlení ovlivňuje chování, terapeut vede klienta ke sledování svých myšlenek, které vedou ke spuštění závislosti. Léčba trvá od 2 týdnů do 3 měsíců, během této doby dochází přibližně k 8 až 20 sezením. V první řadě musí klient, než začne s terapií, provést rekapitulaci svého závislostního chování, zaznamená data, časy a události předcházející a následující po nadměrném užívání internetu. Dalšími kroky jsou pak intervence zaměřené na změnu chování (přerušení dosavadních vzorců chování), na změnu myšlení (nahrazení maladaptivních myšlenek o sobě a o světě na adaptivní) a prevenci relapsu. Druhou terapií, kterou lze použít v rámci terapie závislostního chování, je psychodynamický přístup, který závislost vysvětluje jako kompenzaci určitých stavů zažívajících ve vztahu k sobě samému a okolí, které jsou pro něho nepříjemné. Spouštěčem závislostního chování dle této teorie je nekompetence, nedostačivost, pocity viny, vysoká očekávání a vnitřní nároky. Terapeut využívá odkrývající (klient si uvědomí, přijme a začlení do života své pocity, které kompenzuje závislostí) a podpůrnou (zlepšit narušené fungování, posílit vědomí své vlastní hodnoty, podpora sebedůvěry) intervenci. Velmi důležitá je práce s celou rodinou, pokud jsou tímto chováním narušené rodinné vazby.
Terapeut v rámci práce s rodinou podává podrobné informace o závislosti, snaží se snížit rodinný tlak na klienta, přesvědčuje rodinu k podpoře změny klientova životního stylu a snaží se s rodinou nalézt nevyřešené problémy, které mohou vést k problematickému chování klienta. V rámci terapie lze použít na jejím počátku i motivační rozhovory, které se snaží různými technikami motivovat klienta ke změně svého chování. V neposlední řadě do léčby patří i farmakoterapie, která doporučuje na základě vědeckých poznatků využívat účinků antidepresiv, antipsychotik apod. Pokud se zkombinuje tento druh léčby s KBT, jde o účinný nástroj ke snižování úzkosti, hraní on-line her a ke zvýšení životní spokojenosti (Vondráčková in Blinka 2015, s. 66-75).
Empirická část
Obsahem empirické části diplomové práce je samotný výzkum podle stanoveného cíle práce, jímž je zmapování problematiky závislosti na internetu u dětí a mládeže, projevy a rizika této závislosti a formy pomoci. Je zde popsána metodika výzkumu, zvolená strategie, průběh výzkumného šetření a interpretace získaných dat, která přináší odpovědi na hlavní a dílčí výzkumné otázky. Empirická část navazuje na teoretickou část, ve které byly vymezeny základní pojmy, popsány faktory a činitele ovlivňující závislosti a možnosti intervence.
6 Projekt výzkumu
Výzkum patří mezi nástroje metody vědy. Je poznávacím procesem vycházejícím ze systému teoretických poznatků, na základě kterých zkoumá skutečnosti a na základě zjištěných dat rozšiřuje dosavadní teorii. Specifikum sociálního výzkumu je dáno charakterem řešeného problému. Výzkum, jako část poznávacího procesu, je založen na empirickém kontaktu s realitou. Sociální výzkumy se zabývají prvky, jevy a procesy a jejich vzájemnými vztahy, což vše jsou součásti sociální skutečnosti a spoluvytvářejí její reálnou podobu (Reichel 2009, s. 18-21).
Časová osa projektu výzkumu je následující:
• v průběhu prosince 2015 byl uskutečněn výběr základního výzkumného souboru (vzorku) viz níže kapitola 6.5,
• okruhy rozhovorů pro respondenty byly sestaveny v únoru 2016,
• sběr dat (realizace rozhovorů a dotazníkové šetření) probíhal v březnu 2016,
• přepisy rozhovorů byly pořízeny v březnu 2016,
• v dubnu 2016 probíhala analýza a vyhodnocování získaných dat.